Vyhláška 211/2004 o metodách zkoušení a způsobu odběru a přípravy kontrolních vzorků účinný od 01.05.2004
| Schválené: | 15.04.2004 |
| Účinnost od: | 01.05.2004 |
| Autor: | Ministerstva zemědělství |
| Oblast: | Zkušebnictví. Řízení jakosti. Certifikace výrobků. Akreditace., Státní monopoly. Tabákový průmysl., Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb., (dále jen "zákon").
§ 1
Obecná ustanovení
(1) Tato vyhláška1)zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1a)a stanoví metody zkoušení a způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků (dále jen "vzorků") za účelem zjišťování jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a jakosti tabákových výrobků, v rámci státního dozoru, s výjimkou odběru vzorků pro mikrobiologické zkoušení.
(2) Při zkoušení, odběru a přípravě vzorků potravin nebo tabákových výrobků mohou být použity i jiné vědecky ověřené metody (například metody Mezinárodní normalizační organizace nebo Codexu Alimentarius), avšak za předpokladu, že jejich použití není na překážku volnému pohybu zboží. V případě, že dojde k rozdílům ve výsledcích zkoušení, považují se za rozhodující výsledky zkoušení získané použitím metod uvedených v této vyhlášce.
(3) U potravin a tabákových výrobků, pro které nejsou touto vyhláškou stanoveny metody zkoušení nebo nelze použít touto vyhláškou stanovený způsob odběru a přípravy kontrolních vzorků, se postupuje podle odstavce 2 věty první obdobně.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) částí šarže2)- část šarže vymezená za účelem aplikace určité metody odběru kontrolního vzorku, přičemž každá tato část šarže je fyzicky oddělená a samostatně identifikovatelná, pokud není stanoveno jinak,
b) kontrolovanou dávkou - definované množství potraviny nebo tabákového výrobku, které je jako celek předloženo ke kontrole; může se jednat o šarži nebo o část šarže,
c) vzorkovanou jednotkou - jedna ze základních jednotek, z nichž je složen základní soubor nebo množství potraviny nebo tabákového výrobku vytvářející sourodou jednotku a odebrané najednou z jednoho místa proto, aby tvořilo část dílčího vzorku; za základní soubor se považuje soubor všech uvažovaných vzorkovaných jednotek,
d) vzorkem - jedna nebo více vzorkovaných jednotek odebraných ze základního souboru a určených k tomu, aby z nich byla získána informace o základním souboru,
e) dílčím vzorkem - množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže,
f) souhrnným vzorkem - vzorek složený ze všech dílčích vzorků,
g) redukovaným vzorkem - souhrnný vzorek nebo jeho reprezentativní část připravená ze souhrnného vzorku dělením; redukovaný vzorek se připravuje pouze v případě, jestliže je souhrnný vzorek příliš velký,
h) laboratorním vzorkem - vzorek určený k laboratorním zkouškám,
i) duplikátním vzorkem - jeden ze dvou či více vzorků získaných ve stejné době pomocí stejného postupu vzorkování nebo dělení vzorku,
j) dělením vzorku - postup odebírání jednoho nebo více podvzorků ze vzorku nekusové potraviny nebo tabákového výrobku takovými prostředky, jako je dělení příhradovým děličem, mechanickým dělením nebo separací,
k) podvzorkem - vzorek odebraný ze základního souboru; při odběru nekusové potraviny nebo tabákového výrobku se podvzorky připravují dělením vzorků,
l) přípravou vzorku - souhrn operací s potravinou nebo tabákovým výrobkem, jako je například redukce velikosti, mísení, dělení, nutných k přeměně souhrnného vzorku na laboratorní vzorek,
m) odběrem vzorku (vzorkováním) - proces odebírání vzorku,
n) rozsahem vzorkování - počet odebíraných vzorkovaných jednotek,
o) náhodným odběrem vzorku - odběr vzorku se stejnou úrovní pravděpodobnosti, že libovolný vzorek kontrolované šarže bude vybrán,
p) cíleným odběrem vzorku - odběr vzorku s určitým záměrem s nestejnou úrovní pravděpodobnosti, že libovolný vzorek bude vybrán,
q) odběrem vzorku z nekusové potraviny nebo tabákového výrobku - odběr vzorku nekusové potraviny nebo tabákového výrobku předkládaných v dávkách, v nichž nelze bezprostředně odlišit vzorkované jednotky,
r) vícestupňovým odběrem vzorku - odběr vzorku, při němž se vzorek tvoří po stupních tak, že jednotka v každém stupni je odebrána z větší jednotky vybrané v předchozím kroku,
s) vrstveným odběrem vzorku - odběr vzorku provedený ze základního souboru, který lze rozdělit na vzájemně se vylučující podsoubory a pokrývající je takovým způsobem, že určená část vzorku je odebrána z různých vrstev a z každé vrstvy je odebrána alespoň jedna jednotka,
t) přejímacím plánem - plán stanovující rozsah odběru vzorku,
u) protokolem o zkoušce - dokument, ve kterém jsou uvedeny výsledky laboratorních zkoušek stanovených požadavků,
v) přesností - těsnost shody mezi výsledkem zkoušky a přijatou referenční hodnotou,
w) správností - těsnost shody mezi průměrnou hodnotou získanou z velké řady výsledků zkoušek a přijatou referenční hodnotou,
x) shodností - těsnost shody mezi nezávislými výsledky zkoušek získanými za předem specifikovaných podmínek,
y) podmínkami opakovatelnosti - podmínky, kdy nezávislé výsledky zkoušek se získají stejnou metodou zkoušení, na stejných zkoušených jednotkách, ve stejné laboratoři, stejným pracovníkem, za použití stejného vybavení, během krátkého časového rozmezí,
z) opakovatelností - shodnost za podmínek opakovatelnosti,
aa) reprodukovatelností - shodnost za podmínek reprodukovatelnosti,
bb) podmínkami reprodukovatelnosti - podmínky, za nichž se výsledky zkoušek získají stejnou metodou zkoušení, na stejných zkoušených jednotkách, v různých laboratořích, různými pracovníky používajícími různé vybavení,
cc) výsledkem zkoušky - hodnota znaku získaná provedením metody zkoušení,
dd) chybou výsledku - výsledek zkoušky minus přijatá referenční hodnota znaku,
ee) specifičností - charakteristika metody zkoušení stanovující, pro které znaky je daná metoda specifická,
ff) limitem detekce - nejnižší hodnota, kterou lze stanovit danou metodou zkoušení,
gg) upotřebitelností - charakteristika metody zkoušení vymezující účel, pro který je metoda zkoušení vymezena,
hh) použitelností - charakteristika metody zkoušení stanovující, pro jaké účely je daná metoda zkoušení použitelná,
ii) experimentem přesnosti - mezilaboratorní test vhodnosti příslušné metody zkoušení.
Odběr vzorku
§ 3
(1) Odběr vzorku provádí osoba k této činnosti oprávněná a řádně proškolená.3)
(2) Při odběru vzorku se nejdříve zjistí
a) označení šarže podle údajů uvedených na obale potraviny určené pro spotřebitele nebo na přepravním obalu a dokladů vztahujících se k potravině,
b) hmotnost nebo objem šarže nebo počet jednotek v šarži nebo kontrolované jednotce,
c) druh a velikost obalů a jejich označení,
1. zkažených, poškozených nebo jinak závadných; tyto části šarže se oddělí a vzorek ke zkoušení se z nich neodebírá, pokud se nejedná o podezřelou potravinu, kdy se postupuje podle odstavce 12,
2. nezávadných; z každé stejnorodé části šarže se odebírají vzorky samostatně.
(3) Nejpozději před započetím odběru vzorků se stanoví
a) postup odběru vzorků nebo, pokud je již stanoven, se postup odběru vzorku upřesní,
b) požadované druhy zkoušek,
c) přejímací plán,
d) rozsah odběru vzorku pro každou zkoušku podle přejímacího plánu,
e) celková hmotnost nebo objem vzorku potřebný k provedení všech požadovaných kontrol a laboratorních zkoušek kombinací rozsahu odběru vzorku a druhů zkoušek,
f) celkový potřebný počet balení nebo dílčích vzorků, které se odeberou.
(4) Přejímací plán se stanoví v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících přejímací postupy, statistické přejímky a další podrobnosti4)nebo v souladu s postupy zpracovanými dozorovým orgánem a zveřejněnými na webových stránkách dozorového orgánu.
(5) Vzorek se odebírá z každé kontrolované šarže odděleně tak, aby reprezentoval vždy celou šarži, není-li stanoveno jinak.
(6) Odebraný vzorek je tvořen jedním nebo více dílčími vzorky. Dílčí vzorek se odebere z náhodně zvoleného místa v šarži; není-li to možné, odebere se z náhodně zvoleného místa v přístupné části šarže. Velikost dílčího vzorku se stanoví jako podíl mezi požadovanou velikostí souhrnného nebo laboratorního vzorku a stanoveného počtu odebíraných jednotek.
(7) Odběr dílčího vzorku se provede
a) náhodným odběrem, při kterém všechny vzorkované jednotky mají stejnou pravděpodobnost odebrání,
b) cíleným odběrem, při kterém se jednotlivé vzorkované jednotky odeberou v předem stanovených vzdálenostech nebo časových intervalech od náhodně zvoleného začátku, nebo
c) způsobem, při kterém se jednotlivé vzorkované jednotky odebírají z různých míst.
(8) Dílčí vzorky se z balených potravin odeberou bez porušení obalu určeného pro spotřebitele, z nebalených potravin se odeberou dílčí vzorky s porušením vnějšího obalu.
(9) Z tekuté nebo polotekuté potraviny ve skladovacích nádobách se odebere dílčí vzorek po promísení obsahu. Nelze-li obsah promísit, odebere se dílčí vzorek z jednotlivých vrstev vrstveným odběrem. Obdobně se postupuje u sypké potraviny nebo nebalené potraviny, kde se dílčí vzorek odebere z různých vrstev (strat) nebo z různých míst vhodným vzorkovacím zařízením.
(10) Dále lze dílčí vzorek odebrat
a) z nebalené potraviny vzorkovacím zařízením nebo odkrojením,
b) z nebalené potraviny složené z tuhých a tekutých látek samostatně z tuhé a z tekuté složky, nebo
c) z čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny, konzumních brambor a čerstvých hub.
(11) V případě, že se potravina nachází současně ve více obalech, zejména v jakémkoliv vnějším obalu, použije se vícestupňový odběr vzorku tak, že se zvolí
a) v prvním stupni primární vzorek, kterým je přepravní obal,
b) ve druhém stupni sekundární vzorek, kterým je skupinové balení odebrané z přepravního obalu,
c) vzorek v dalších stupních obdobně podle písmene b) tak, aby v posledním stupni byl odebrán dílčí vzorek z balení určeného pro spotřebitele.
(12) U podezřelých potravin2)se provede cílený odběr sloužící pro laboratorní zkoušky ke zjištění závad u podezřelých potravin. Část šarže předmětných potravin musí být před odběrem vzorků specifikována. Takto získaný vzorek nereprezentuje celou šarži a musí být takto označen.
(13) Při odběru vzorku musí být provedena taková předběžná opatření, aby se zabránilo jeho znehodnocení a jakýmkoliv změnám, které by ovlivnily metody zkoušení.
(14) Zmrazené potraviny se nesmí při odběru vzorku rozmrazit.
(15) Způsob odběru vzorků podle odstavců 1 až 13 platí rovněž pro hodnocení vzorku na místě.
§ 4
(1) Při odběru vzorku tabákových výrobků se postupuje v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících odběr vzorků tabákových výrobků.5)
(2) Nelze-li při odběru vzorku tabákového výrobku postupovat podle odstavce 1, použije se pro odběr vzorku tabákového výrobku ustanovení § 3 přiměřeně.
(3) Při odběru vzorků pro stanovení obsahu aflatoxinů v potravinách, vzorků pro stanovení obsahu pesticidů v potravinách a na jejich povrchu, vzorků čaje, vzorků obilovin, luštěnin a mlýnských výrobků, vzorků živočišných a rostlinných tuků a olejů a vzorků pro kontrolu teploty zmrazených potravin se postupuje způsobem uvedeným v českých technických normách o způsobu odběru vzorků a metodách zkoušení určitých potravin.6)
(4) Při odběru vzorků mléčných výrobků sušených, mléčných výrobků zahuštěných, kaseinu, nebo kaseinátů se postupuje způsobem uvedeným v českých technických normách upravujících metody zkoušení mléčných výrobků, kaseinů a kaseinátů.7)
(5) Při odběru vzorku potraviny pro kontrolu ochratoxinu A, vzorků pro kontrolu dioxinů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách a vzorků pro dodržování limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu se postupuje podle příloh č. 1 až 3.
(6) Při odběru vzorků syrového a tepelně ošetřeného mléka se postupuje v souladu s postupy uvedenými v předpise Evropských společenství.8)
(7) Při odběru vzorků čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny se postupuje v souladu s postupy uvedenými v předpise Evropských společenství.9)
(8) Při odběru vzorků pro kontrolu olivového oleje se postupuje v souladu s postupy uvedenými v předpise Evropských společenství.10)
(9) Při odběru vzorků pro kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 40.
(10) Při odběru vzorků pro kontrolu množství patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 41.
(11) Při odběru vzorků pro kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 44.
(12) Při odběru vzorků pro detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a).
(13) Při odběru vzorků pro kontrolu obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 46.
§ 5
Protokol o odběru vzorků
(1) Ke každému odebranému vzorku musí být vypracován protokol o odběru vzorku, který umožňuje jednoznačnou identifikaci kontrolované potraviny nebo tabákového výrobku, její šarže nebo části šarže.
(2) Protokol o odběru vzorku musí obsahovat
a) číslo protokolu,
b) údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) zákona nebo identifikační údaj provozovatele potravinářského podniku,
c) název potraviny nebo tabákového výrobku, pod nímž je uváděn do oběhu,
d) údaj o množství potraviny nebo tabákového výrobku v balení (objem, hmotnost nebo počet kusů),
1. označení šarže podle § 3 odst. 2 písm. a),
2. rozsah nebo velikost vzorkované šarže; u nebalené potraviny počet jednotek balení nebo jejich hmotnost, u nekusové potraviny celková hmotnost nebo objem,
3. datum výroby, je-li uvedeno,
4. datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti;
1. odkaz na českou technickou normu, popřípadě odchylky od použité české technické normy, nebo odkaz na tuto vyhlášku,
2. podrobnosti o všech podmínkách prostředí v průběhu vzorkování, které mohou ovlivnit výsledky zkoušek,
3. místo odběru vzorku, případně grafy, nákresy nebo fotografie,
4. datum a čas odběru vzorku,
5. účel odběru vzorku,
6. množství vzorku pro laboratorní zkoušení; počet kusů a množství v balení u nebalené potraviny, hmotnost nebo objem u nekusové potraviny,
7. jméno a podpis osoby, která provedla odběr vzorku, a podpis kontrolované osoby;
g) informace pro laboratoř, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost, zejména o době přepravy vzorku, podmínkách, za kterých byl proveden odběr vzorku a případné podezření na porušení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti,
h) další údaje obsahující zejména druh obalu vzorku, způsob zajištění nedotčenosti vzorku, použité vzorkovací zařízení, případně další okolnosti při odběru vzorku, které by mohly mít vliv na posuzování odebraného vzorku, stav kontrolované potraviny nebo tabákového výrobku, případná přítomnost zkažených, znečištěných nebo jinak závadných částí šarže a odebrání vzorku z těchto částí šarže,
i) informaci o tom, zda byl odebrán duplikátní vzorek.
§ 6
Balení, označování a přeprava vzorku
(1) Každý vzorek se uloží do čistého a inertního obalu, který chrání vzorek před kontaminací a poškozením během jeho přepravy. Současně se provedou nezbytná opatření pro vyloučení všech změn ve složení vzorku, které by mohly nastat během přepravy.
(2) K balení vzorku se použijí obaly odpovídající požadavkům zvláštního právního předpisu,11)které neovlivňují výsledky laboratorních zkoušek.
(3) Vzorek musí být doručen do laboratoře co nejdříve. Při přepravě nesmí dojít ke znehodnocení vzorku. Vzorek zmrazené potraviny musí zůstat trvale zmrazený a vzorek potraviny podléhající rychle zkáze trvale zchlazený nebo zmrazený.
(4) Vzorek se označí, uzavře a zapečetí tak, aby nemohlo dojít k záměně vzorku a k otevření obalu bez porušení obalu nebo pečeti.
(5) Vzorek se označí údaji o
a) názvu výrobku,
b) šarži podle § 3 odst. 2 písm. a),
c) protokolu o odběru vzorku,
d) dalších skutečnostech o způsobu odběru vzorku, pokud by mohly ovlivnit výsledky zkoušek.
(6) Pokud nelze vzorek označit podle odstavce 5, lze vzorek označit pouze údajem podle odstavce 5 písm. c).
(7) Vzorek musí být dopraven a předán laboratoři neprodleně po jeho odběru. Pokud není vzorek během přepravy pod úřední kontrolou, osoba, která provedla odběr vzorku, zajistí, aby nedošlo během přepravy k poškození vzorku.
(8) V případě, že nelze vzorek ihned po jeho odebrání odeslat do laboratoře, provede osoba, která provedla odběr vzorku, taková opatření, aby byl odebraný vzorek uchován do doby odeslání za podmínek, při kterých nedojde k jeho znehodnocení a k záměně vzorku. To neplatí pro vzorky potraviny podléhající rychle zkáze nebo pro vzorky zmrazené potraviny.
§ 7
Příprava vzorku
(1) Při přípravě vzorku se použije
a) homogenizace, například mísení, míchání, a snižování zrnění, drcení, mletí,
b) dělení, například zmenšování vzorku na děliči, řezání, krájení nebo kvartace; přičemž kvartací se rozumí vyřazení dvou protilehlých čtvrtí, smíchání a znovu čtvrcení zůstatku, dokud není dosaženo požadované velikosti, nebo
c) kombinace homogenizace a dělení.
(2) Při přípravě laboratorního vzorku se provedou taková předběžná opatření, aby se zabránilo jakékoliv změně, která by ovlivnila výsledek zkoušky.
(3) Sloučením a promícháním všech dílčích vzorků se připraví souhrnný vzorek, pokud není stanoveno jinak. V případě potřeby lze souhrnný vzorek upravit způsobem uvedeným v odstavci 1, nebo se z něj připraví redukovaný vzorek.
(4) Ze souhrnného vzorku se připraví laboratorní vzorek a duplikátní vzorek. Laboratorní vzorek se označí způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci. Má-li být množství analyzované látky vypočteno se zahrnutím částí, které se neanalyzují, hmotnost oddělených částí se zaznamená.
(5) Laboratorní vzorek se podle potřeby rozmělní a dobře promísí, aby bylo možné odebrat reprezentativní zkušební podíly. Velikost zkušebních podílů je určena metodou zkoušení a účinností promísení. Metody rozmělnění a promísení nesmí ovlivnit složení zkušebního podílu. Zkušební podíl se podle potřeby zpracuje za zvláštních podmínek s cílem minimalizovat nepříznivé účinky.
(6) Duplikátní vzorek se označí způsobem umožňujícím jeho jednoznačnou identifikaci a uchová se pro opakované zkoušení nebo další zkoušky. Způsob a délka skladování duplikátního vzorku nesmí ovlivnit jeho složení.
(7) Použití vzorku k laboratorním rozborům zaniká datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti, ke kterému by došlo v době po jeho odběru do zahájení provedení laboratorní zkoušky.
(8) Při přípravě vzorků pro zkoušení živočišných a rostlinných tuků a olejů se postupuje podle české technické normy upravující postup při přípravě vzorků pro některé tuky a oleje.12)
(9) Při přípravě vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A, vzorků pro stanovení olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a vzorků pro stanovení dioxinů a polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách se postupuje podle příloh č. 5 až 7.
(10) Při přípravě vzorků pro kontrolu olivového oleje se postupuje v souladu s nařízením Evropských společenství.10)
(11) Laboratorní vzorky lze připravit přímo v místě odběru vzorku, pouze pokud nebude ovlivněno složení vzorku a nedojde k jeho znehodnocení. Při přípravě vzorku se postupuje podle odstavců 1 až 10.
(12) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 42.
(13) Při přípravě vzorků pro kontrolu dodržování maximálních limitů patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 43.
(14) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 45.
(15) Při přípravě vzorků pro detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a).
(16) Při přípravě vzorků pro kontrolu obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 47.
Metody zkoušení
§ 8
(1) Senzorické hodnocení provádí osoba k této činnosti oprávněná a řádně proškolená3)v souladu s požadavky českých technických norem upravujících postup a výcvik posuzovatelů.13)
(2) Při senzorickém hodnocení postupuje osoba uvedená v odstavci 1 podle českých technických norem upravujících senzorické analýzy.14)
(3) Kontrola senzorických vlastností olivového oleje se provádí postupem stanoveným předpisem Evropských společenství.10)
§ 9
(1) Kontrola jakosti a zdravotní nezávadnosti potravin a jakosti tabákových výrobků se provádí ze vzorků odebraných podle § 3 a 4 vhodnými metodami zkoušení.
(2) Přednostně se používají metody zkoušení, které jsou použitelné stejným způsobem pro různé skupiny potravin nebo tabákových výrobků, před metodami zkoušení, které jsou použitelné pouze pro některou potravinu nebo tabákový výrobek.
(3) U každé metody zkoušení, která bude použita pro úřední kontrolu a u které to její účel a podstata nevylučuje, musí být stanoveny alespoň následující charakteristiky:
(4) Metody zkoušení musí být uspořádány do podoby doporučené pro metody zkoušení Mezinárodní organizací pro normalizaci.15)
(5) Přesné hodnoty shodnosti se získají vyhodnocením experimentů přesnosti, které proběhly v souladu s postupy uvedenými v českých technických normách upravujících přesnost metod a výsledků měření.16)
(6) Hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti musí být vyjádřeny ve tvaru uvedeném v technických normách,16)přičemž obvyklou hodnotou pravděpodobnosti je úroveň 95 %.
(7) Výsledky experimentů přesnosti zveřejní orgán dozoru na svých webových stránkách.
(8) Metody zkoušení provádějí laboratoře dozorových orgánů.3)K provádění metod zkoušení pro úřední kontrolu mohou být pověřeny rovněž jiné laboratoře, které splňují požadavky zvláštního právního předpisu17)a české technické normy upravující požadavky na laboratoře.17)
§ 10
(1) U cigaret se kontrola obsahu dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a vyhodnocení přesnosti údajů o dehtu a nikotinu uváděných na obale určeném pro spotřebitele provádí podle českých technických norem upravujících cigarety.18)
(2) Kontrola fyzikálních a chemických znaků olivových olejů a jejich složení se provádí metodami uvedenými v předpise Evropských společenství.10)
(3) Kontrola fyzikálních a chemických vlastností kaseinu a kaseinátů se provádí podle českých technických norem upravujících metody zkoušení kaseinu a kaseinátů.19)
(4) Kontrola sušených mléčných výrobků a zahuštěných mléčných výrobků se provádí podle českých technických norem upravujících metody zkoušení mléčných výrobků.20)
(5) Při kontrole teploty zmrazených potravin se postupuje podle české technické normy upravující metody zkoušení zmrazených výrobků.21)
(6) Kontrola fyzikálních a chemických znaků jakosti u lihovin se provádí metodami uvedenými v předpise Evropských společenství.22)
(7) Při stanovení hodnoty refraktometrické sušiny se postupuje v souladu s postupem uvedeným v předpise Evropských společenství.23)
(8) Při stanovení obsahu škrobu a jeho štěpných produktů včetně glukosy, stanovení obsahu škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů se postupuje v souladu s metodami uvedenými v předpise Evropských společenství.24)
(9) Při kontrole obsahu ochratoxinu A se postupuje podle přílohy č. 5.
(10) Při kontrole množství olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách se postupuje podle přílohy č. 6.
(11) Při kontrole obsahu dioxinů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých potravinách se postupuje podle přílohy č. 7.
(12) Při kontrole obsahu kyseliny erukové v tucích a olejích a potravinách z nich vyrobených se postupuje podle přílohy č. 11.
(13) Při kontrole fyzikálních a chemických znaků některých cukrů se postupuje podle příloh č. 12 až 22 a přílohy č. 39.
(14) Při kontrole bodu mrznutí, fosfatasové a peroxidasové aktivity u syrového a tepelně ošetřeného mléka se postupuje v souladu s metodami zkoušení uvedenými v předpise Evropských společenství.8)
(15) Při kontrole čistoty přídatných látek v potravinách se postupuje podle příloh č. 23 až 38.
(16) Při kontrole obsahu vody, tukuprosté sušiny a tuku v másle se postupuje v souladu s metodami zkoušení uvedenými v předpise Evropských společenství.25)
(17) Při kontrole jakosti čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny se postupuje v souladu s metodami zkoušení uvedenými v předpise Evropských společenství.8)
(18) Při kontrole fyzikálních, chemických a senzorických vlastností vína se postupuje podle zvláštního právního předpisu.26)
(19) Při kontrole vzorků obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách se postupuje podle přílohy č. 42.
(20) Při kontrole dodržování maximálních limitů patulinu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 43.
(21) Při kontrole obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách se postupuje podle přílohy č. 45.
(22) Při detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem se přihlédne k doporučení uvedenému v předpise Evropských společenství10a).
(23) Při kontrole obsahu fusariových toxinů v potravinách se postupuje podle přílohy č. 47.
§ 11
Vyjadřování výsledků
(1) Výsledky laboratorních zkoušek na jakost a zdravotní nezávadnost kontrolovaného vzorku se uvedou v protokolu o zkoušce, který musí obsahovat informace nezbytné pro vyjádření výsledků zkoušek a informace vyžadované použitou metodou zkoušení.
(2) Protokol o zkoušce musí obsahovat alespoň tyto údaje:
a) číslo protokolu,
b) název a adresu laboratoře a místo, kde byly zkoušky prováděny, pokud jsou tyto údaje odlišné od adresy laboratoře,
c) identifikaci protokolu o zkoušce; každá stránka protokolu o zkoušce musí být rozlišitelná jako součást protokolu o zkoušce a musí být zřejmý konec protokolu o zkoušce,
d) obchodní jméno, popřípadě název, výrobce, dovozce, prodávajícího, nebo balírny, a jeho sídlo, jde-li o právnickou osobu, a trvalý pobyt nebo místo podnikání, jde-li o fyzickou osobu,
e) použitou metodu zkoušení,
f) jednoznačnou identifikaci provedené zkoušky,
g) datum přijetí vzorku, je-li důležité pro platnost a použití výsledků, a datum provedení zkoušky,
h) odkaz na přejímací plán a postup odběru vzorků podle § 3 a 4 nebo odkaz na protokol o odběru vzorků podle § 5,
i) výsledky zkoušky a jednotky měření podle českých technických norem,27)
j) jméno, funkci a podpis osoby potvrzující protokol o zkoušce,
k) vyjádření o tom, že výsledek zkoušky se vztahuje pouze ke zkoušeným vzorkům,
l) číslo stránek a celkový počet stránek u tištěného výstupu protokolu o zkoušce,
m) prohlášení, že protokol o zkoušce nesmí být bez písemného souhlasu laboratoře, ve které byla zkouška provedena, uveřejněn jinak než celý,
n) odchylky, dodatky nebo výjimky týkající se metody zkoušení a informace o specifických zkušebních podmínkách, například podmínkách prostředí,
o) vyjádření souladu nebo nesouladu s požadavky metod zkoušení, pokud je nutné,
p) vyjádření o odhadu nejistoty měření, pokud je nutné; informace o nejistotě měření se vyžaduje vždy, pokud má nejistota měření vliv na soulad s hodnotou příslušné metody zkoušení,
q) případná odborná stanoviska a vyjádření použitá při provádění zkoušky, v souladu s českou technickou normou upravující požadavky na zkušební a kalibrační laboratoře,28)
r) další dodatečné informace, které mohou být požadovány u metod zkoušení.
(3) Výsledek zkoušky je průměrem výsledků nejméně dvou souběžných stanovení, není-li stanoveno jinak. Součástí výsledku zkoušky musí být vždy chyba výsledku.
(4) Při zjištění, že výsledek zkoušky překračuje stanovený limit zjištěné látky, se neprodleně zahájí opakované vyšetření za účelem potvrzení dříve získaného výsledku, a to za použití vědecky ověřené metody v souladu s § 1 odst. 2 nebo 3.
(5) Výsledky zkoušek se uvádí s korekcí nebo bez korekce na výtěžnost. V případě, že bude uvedena korekce na výtěžnost, uvede se v protokolu o zkoušce hodnota výtěžnosti. Hodnota výtěžnosti je poměr zjištěného množství látky ve vzorku a skutečného, známého nebo přidaného množství látky ve vzorku a vyjadřuje se v procentech.
§ 12
Zrušovací ustanovení
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Ing. Palas v. r.
Ministr
Příl.1
Postup při odběru vzorků pro stanovení množství ochratoxinu A
v určitých potravinách a surovinách
Vzorky určené pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001 bude určeno na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.
3.1 Pracovníci
3.2 Materiál k odběru
3.3 Předběžná opatření
3.4 Dílčí vzorky
3.5 Příprava souhrnného vzorku
3.6 Vzorky pro opakované vyšetření
3.7 Balení a přeprava laboratorních vzorků
3.8 Uzavření a označení vzorků
4.1 Různé typy šaržíhmotnost šarže x hmotnost dílčího vzorku četnost vzorkování = --------------------------------------------------------- hmotnost souhrnného vzorku x hmotnost jednotlivého balení
4.2 Hmotnost dílčího vzorku
4.3 Postup odběru vzorků u obilovin, sušených hroznů révy vinné a pražené kávyTabulka 1: Rozdělení šarží na části v závislosti na produktu a hmotnosti šarže ------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------- Komodita Hmotnost šarže Hmotnost nebo Počet dílčích Hmotnost (t) počet částí vzorků souhrnného šarže vzorku (kg) ------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------- Obiloviny a výrobky >= 1500 500t 100 10 z obilovin >300 a < 1500 3 části šarže 100 10 >=50 a <= 300 100t 100 10 <50 - 3 až 1001) 1 až 10 ------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------- Sušené hrozny révy vinné > =15 15 až 30t 100 10 (korintky, rozinky a sultánky) <15 - 10 až 1002) 1 až 10 ------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------- Pražená kávová zrna, mletá >=15 15 až 30t 100 10 pražená káva a rozpustná < 15 - 10 až 1002) 1 až 10 káva ------------------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------- 1) V závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 2 této přílohy. 2) V závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 3 této přílohy. ------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------
4.4 Postup vzorkování pro obiloviny a výrobky z obilovin (šarže >= 50 t) a pro pražená kávová zrna, mletou praženou kávu, rozpustnou kávu, sušené hrozny révy vinné (šarže >= 15 t)
4.5 Pokyny pro vzorkování obilovin a výrobků z obilovin (šarže < 50 t) a pražených kávových zrn, mleté pražené kávy, rozpustné kávy, sušených hroznů révy vinné (šarže < 15 t)Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže +----------------------------------+------------------------------+ | Hmotnost šarže (t) | Počet dílčích vzorků | +----------------------------------+------------------------------+ | =< 0,05 | 3 | | > 0,05 až = <0,5 | 5 | | > 0,5 až = < 1 | 10 | | > 1 až =< 3 | 20 | | > 3 až =< 10 | 40 | | > 10 až = <20 | 60 | | 20 až =< 50 | 100 | +----------------------------------+------------------------------+Tabulka 3: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže pražených kávových zrn, mleté pražené kávy, rozpustné kávy a sušených hroznů révy vinné +----------------------------------+------------------------------+ | Hmotnost šarže (t) | Počet dílčích vzorků | +----------------------------------+------------------------------+ | <=0,1 | 10 | | > 0,1 až =< 0,2 | 15 | | > 0,2 až =< 0,5 | 20 | | > 0,5 až =< 1,0 | 30 | | > 1,0 až =< 2,0 | 40 | | > 2,0 až =< 5,0 | 60 | | > 5,0 až =< 10,0 | 80 | | > 10,0 až =< 15,0 | 100 | +----------------------------------+------------------------------+
4.6 Postup odběru vzorků potravin určených pro kojence a malé děti29)
4.7 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
4.8 Pokyny pro vzorkování vína a hroznové šťávyTabulka 4: Minimální počet dílčích vzorků, které se odeberou ze šarže +--------------------------------+-----------------------------------+--------- -------------------+ |Forma uvádění na trh | Hmotnost šarže vyjádřená | Minimální počet dílčích | | | v objemových jednotkách (l) | vzorků, které mají být | | | | odebrány | +--------------------------------+-----------------------------------+--------- -------------------+ |Volně ložené výrobky (hroznová | - | 3 | |šťáva, víno) | | | |Láhve/balení hroznové šťávy | =< 50 | 3 | |Láhve/balení hroznové šťávy | >50 až 500 | 5 | |Láhve/balení hroznové šťávy | > 500 | 10 | |Láhve/balení vína | =< 50 | 1 | |Láhve/balení vína | > 50 až 500 | 2 | |Láhve/balení vína | > 500 | 3 | +--------------------------------+-----------------------------------+--------- -------------------+
Šarže nebo část šarže se přijímá, jestliže souhrnný vzorek vyhovuje maximálnímu limitu se zohledněním nejistoty měření a po korekci na výtěžnost.
Příl.2
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství dioxinů
(dibenzo-1,4-dioxinů/dibenzofuranů) a stanovení
polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem
v určitých potravinách
Vzorky určené pro úřední kontrolu obsahu dioxinů (dibenzo-1,4- dioxinů/dibenzofuranů) a rovněž pro stanovení obsahu polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže nebo části šarže, ze kterých byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001, kterým se stanoví maximální limity určitých kontaminujících látek v potravinách se určí na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.
Tabulka faktorů toxické rovnocennosti (TEF) pro posuzování rizik
pro člověka (založeno na závěrech zasedání Světové zdravotní
organizace ve Stockholmu, Švédsko, ve dnech 15. - 18. června
1997) *)
---------------------------------------------------------------------
Kongener Hodnota Kongener Hodnota
TEF TEF
---------------------------------------------------------------------
Dibenzo-1,4-dioxiny (PCDD) polychlorované
bifenyly,
polychlorované
bifenyly bez atomů
chloru v ortho-
polohách a
polychlorované
bifenyly s jedním
atomem chloru
v ortho-poloze s
dioxinovým efektem
---------------------------------------------------------------------
2,3,7,8- 1 polychlorované
Tetrachlordibenzodioxin bifenyly bez atomů
chloru v ortho-
polohách
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,7,8- 1 polychlorované 0,0001
Pentachlordibenzodioxin bifenyly 77
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,7,8- 0,1 polychlorované 0,0001
Hexachlordibenzodioxin bifenyly 81
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,6,7,8- 0,1 polychlorované 0,1
Hexachlordibenzodioxin bifenyly 126
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,7,8,9- 0,1 polychlorované 0,01
Hexachlordibenzodioxin bifenyly 169
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,6,7,8- 0,01
Heptachlordibenzodioxin
---------------------------------------------------------------------
Oktachlordibenzodioxin 0,0001
---------------------------------------------------------------------
Dibenzofurany (PCDF) polychlorované
bifenyly s jedním
atomem chloru
v ortho-poloze
---------------------------------------------------------------------
2,3,7,8- 0,1 polychlorované 0,0001
Tetrachlordibenzofuran bifenyly 105
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,7,8- 0,05 polychlorované 0,0005
Pentachlordibenzofuran bifenyly 114
---------------------------------------------------------------------
2,3,4,7,8- 0,5 polychlorované 0,0001
Pentachlordibenzofuran bifenyly 118
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,7,8- 0,1 polychlorované 0,0001
Hexachlordibenzofuran bifenyly 123
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,6,7,8- 0,1 polychlorované 0,0005
Hexachlordibenzofuran bifenyly 156
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,7,8,9- 0,1 polychlorované 0,0005
Hexachlordibenzofuran bifenyly 157
---------------------------------------------------------------------
2,3,4,6,7,8- 0,1 polychlorované 0,00001
Hexachlordibenzofuran bifenyly 167
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,6,7,8- 0,01 polychlorované 0,0001
Heptachlordibenzofuran bifenyly 189
---------------------------------------------------------------------
1,2,3,4,7,8,9- 0,01
Heptachlordibenzofuran
---------------------------------------------------------------------
Oktachlordibenzofuran 0,0001
---------------------------------------------------------------------
*) zdroj - Van den Berg et al. (1998) Toxic Equivalency Factors
(TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife.
Environmental Health Perspectives, 106(12), 775.3.1 Pracovníci
3.2 Materiál, který má být odebrán
1.3 Předběžná opatření
3.4 Dílčí vzorky
3.5 Příprava souhrnného vzorku
3.6 Rozdělení souhrnného vzorku na laboratorní vzorky pro potvrzení, obhajoby v obchodním sporu nebo pro rozhodčí zkoušení
3.7 Balení a přeprava souhrnných a laboratorních vzorků
3.8 Uzavření a označení souhrnných a laboratorních vzorků
Plány odběru vzorků
4.1. Počet dílčích vzorkůTabulka 1 Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže ------------------------------------------------------------------ Hmotnost šarže (kg) Minimální počet odebraných dílčích vzorků ------------------------------------------------------------------ < 50 3 50 až 500 5 > 500 10 ------------------------------------------------------------------Tabulka 2 Počet balení (dílčích vzorků, která musí být odebrána, aby vytvořila souhrnný vzorek, skládá-li se šarže z jednotlivých balení) ------------------------------------------------------------------ Počet balení nebo jednotek Počet odebraných balení nebo v šarži jednotek ------------------------------------------------------------------ 1 až 25 1 balení nebo jednotka ------------------------------------------------------------------ 26 až 100 asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky ------------------------------------------------------------------ > 100 asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek ------------------------------------------------------------------
4.2 Zvláštní ustanovení pro odběr vzorků u šarží z celých ryb
Příl.3
Postup při odběru vzorků pro kontrolu dodržování maximálních
limitů olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých
potravinách a surovinách
Vzorky určené pro úřední kontrolu limitů obsahu olova, kadmia, rtuti a 3-chlorpropan-1,2-diolu v potravinách musí být odebírány níže uvedenými metodami. Takto získané souhrnné vzorky budou považovány za reprezentativní pro šarži nebo část šarže, z nichž byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení Evropských společenství č. 466/2001 bude zjištěno na základě obsahu zjištěného v laboratorních vzorcích.
3.1 Pracovníci
3.2 Materiál, který má být odebrán
3.3 Předběžná opatření
3.4 Dílčí vzorky
3.5 Příprava souhrnného vzorku
3.6 Rozdělení souhrnného vzorku na laboratorní vzorky pro vyšetření, opakované vyšetření a rozhodčí vyšetření
3.7 Zabalení a přeprava souhrnných a laboratorních vzorků
3.8 Uzavření a označení souhrnných a laboratorních vzorků
V ideálním případě by měl být odběr vzorků proveden v místě, kde komodita vstupuje do potravního řetězce a kde lze rozlišit jednotlivou šarži. Použitá metoda odběru vzorků musí zajistit, aby byl souhrnný vzorek reprezentativní pro kontrolovanou šarži.
4.1 Počet dílčích vzorkůTabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže -------------------------------------------------------------- Hmotnost šarže (kg) Minimální počet odebraných dílčích vzorků -------------------------------------------------------------- < 50 3 50 až 500 5 > 500 10 --------------------------------------------------------------Tabulka 2: Počet balení (dílčích vzorků), který má být odebrán pro souhrnný vzorek, tvoří-li šarži jednotlivá balení ------------------------------------------------------------------ Počet balení nebo jednotek Počet odebraných balení nebo v šarži jednotek ------------------------------------------------------------------ 1 až 25 1 balení nebo jednotka 26 až 100 asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky > 100 asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek ------------------------------------------------------------------
Pro účely kontroly provede kontrolní laboratoř alespoň dvě nezávislé zkoušky a z výsledků vypočte průměr.
Šarže je přijata, nepřekročí-li průměr příslušný nejvyšší obsah stanovený v nařízení Komise (ES) č. 466/2001, přičemž se přihlédne k rozšířené nejistotě měření a korekci na výtěžnost v návaznosti na zprávu Evropské komise o vztahu mezi výsledky analýz, měřením nejistoty, faktory výtěžnosti a právními předpisy ES v oblasti potravinářství.
Šarže je odmítnuta, překročí-li průměr příslušný nejvyšší obsah, přičemž se přihlédne k rozšířené nejistotě měření a korekci na výtěžnost.
Příl.4
zrušena
Příl.5
Postup při přípravě vzorku a kritéria pro metody zkoušení
použité při stanovení množství ochratoxinu A
v určitých potravinách a surovinách
1. Preventivní opatření
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
3. Rozdělení vzorků pro vyšetření za účelem potvrzení a obhajoby v obchodním sporu
4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
4.5 Normy jakosti laboratoře
Příl.6
Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení pro kontrolu
dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a
3-chlorpropan-1,2-diolu v určitých potravinách a surovinách
Základním požadavkem je získat reprezentativní a homogenní laboratorní vzorek, aniž dochází k sekundární kontaminaci.
2. Specifické postupy přípravy vzorků pro olovo, kadmium a rtuť
3.1 Definicer = opakovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, stejná aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x sr; sr = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti; RSDr = relativní směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr/) x 100], kde je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků; R = reprodukovatelnost - hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet nebo jí bude rovna absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. stejným materiál získaný pracovníky různých laboratoří, stejný postup); a tedy R = 2,8 x sR; sR = směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti; RSDR = relativní směrodatná odchylka - vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR/x) x 100]; HORRATr = zjištěná hodnota RSDr dělená hodnotou RSDr vypočtenou z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66R; HORRATR = hodnota RSDR dělená hodnotou RSDR vypočtenou z Horwitzovy rovnice.
3.2 Obecné požadavky
3.4 Odhad správnosti zkoušky, výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
3.5 Normy řízení jakosti laboratoře
3.6 Vyjadřování výsledků
Příl.7
Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení použité pro
stanovení množství dioxinů (dibenzo-1,4-dioxinů) a stanovení
polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem v určitých
potravinách
Tyto požadavky se vztahují na zkoušení potravin pro úřední kontrolu množství dioxinů (polychlorovaných dibenzo-1,4-dioxinů) a polychlorovaných dibenzofuranů a stanovení polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem.
Vzhledem k tomu, že vzorky z životního prostření a biologické vzorky (včetně vzorků potravin) zpravidla obsahují složitou směs různých kongenerů dioxinů, byla pro usnadnění posuzování rizik zavedena koncepce faktorů toxické rovnocennosti. Faktory toxické rovnocennosti byly navrženy tak, aby vyjadřovaly koncentraci směsi 2,3,7,8-substituovaných dibenzo-1,4-dioxinů a polychlorovaných dibenzofuranů, a od nedávné doby některých polychlorovaných bifenylů bez atomů chloru v ortho-polohách nebo s jedním atomem chloru v ortho-poloze, které vykazují dioxinovou aktivitu, v toxických ekvivalentech (TEQ) 2,3,7,8-tetrachlordibezodioxinu. Koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku se vynásobí jejich příslušnými faktory toxické rovnocennosti, sečtou se a výsledný součet je celkovou koncentrací sloučenin s dioxinovým efektem vyjádřenou v toxickém ekvivalentu.
Screeningovými metodami mohou být biotesty a metody založené na založených na plynové chromatografii s detekcí hmotnostní spektrometrie. Potvrzujícími metodami jsou metody založené na plynové chromatografii s vysokým rozlišením s detekcí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením. Stanovení hodnoty celkového toxického ekvivalentu musí splňovat následující kritéria:----------------------------------------------------------------- Screeningové metody Potvrzující metody ----------------------------------------------------------------- Podíl falešně < 1 % - negativních výsledků ----------------------------------------------------------------- Pravdivost - -20 % až +20 % ----------------------------------------------------------------- Variační koeficient < 30 % < 15 % -----------------------------------------------------------------
7.1 Úvod Screeningové metody mohou být využity při různých přístupech k provádění zkoušky: k čistému screeningu a ke kvantitativnímu zkoušení.
7.2 Požadavky na metody zkoušení použité pro screening
7.3
7.4
Pokud to analytický postup umožňuje, měly by analytické výsledky obsahovat hodnoty pro jednotlivé kongenery dibenzo-1,4-dioxinů a dibenzofuranů a polychlorovaných bifenylů a mělo by být uvedeno, zda jde o horní, dolní nebo střední odhad, aby bylo ve zprávě o výsledcích uvedeno maximální množství informací a bylo tím umožněno interpretovat výsledky podle specifických požadavků. Ve zprávě by měl být také uveden obsah lipidů ve vzorku a metoda extrakce lipidů.
Jestliže výtěžnost leží mimo rozmezí uvedené v bodě 6, nebo je-li překročen maximální limit, a dále na požádání, musí být k dispozici výtěžnost pro jednotlivé vnitřní standardy.
Příl.8
zrušena
Příl.9
zrušena
Příl.10
zrušena
Příl.11
Stanovení obsahu kyseliny erukové v olejích a tucích určených
jako takových k lidské spotřebě a v tukové nebo olejové složce
potravin, do kterých byly oleje nebo tuky přidány
1. Předmět a rozsah použití
2. Definice
3. Princip metody
Příl.12
Metody zkoušení k ověření složení některých cukrů určených
k lidské spotřebě
1. Příprava vzorků ke zkoušce
2. Reakční činidla, přístroje a pomůcky
3. Vyjádření výsledků
Příl.13
Metoda stanovení ztráty hmotnosti sušením
pro některé cukry určené k lidské spotřebě
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.14
Metoda stanovení sušiny pro některé cukry určené
k lidské spotřebě
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.15
Metoda stanovení celkové sušiny pro některé cukry určené
k lidské spotřebě
(Refraktometrická metoda)
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
6. Vyjádření výsledků a jejich výpočet
7. Opakovatelnost
Příl.16
Metoda stanovení redukujících cukrů vyjádřených
jako invertní cukry
(Metoda podle výzkumného ústavu Berlin Institut)
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.17
Metoda stanovení redukujících cukrů vyjádřených
jako invertní cukr
(Metoda podle Knighta a Allena)
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
8. Poznámka
Příl.18
Metoda stanovení redukujících cukrů vyjádřených jako invertní
cukr nebo glukosový ekvivalent
(Metoda podle Luffa a Schoorla)
Tabulka hodnot pro Luff-Schoorlovo činidlo ---------------------------------------------------------- 0,1 mol/l thiosíranu sodného Glukosa, fruktosa, invertní cukr C6H12O6 ---------------------------------------------------------- ml mg rozdíl ---------------------------------------------------------- 1 2,4 2 4,8 2,4 3 7,2 2,4 4 9,7 2,5 5 12,2 2,5 6 14,7 2,5 7 17,2 2,5 8 19,8 2,6 9 22,4 2,6 10 25,0 2,6 11 27,6 2,6 12 30,3 2,7 13 33,0 2,7 14 35,7 2,7 15 38,5 2,8 16 41,3 2,8 17 44,2 2,9 18 47,1 2,9 19 50,0 2,9 20 53,0 3,0 21 56,0 3,0 22 59,1 3,1 23 62,2 3,1 ----------------------------------------------------------
2. Definice
3. Podstata metody
8. Poznámka
Příl.19
Metoda stanovení redukujících cukrů vyjádřených
jako invertní cukr
(Metoda podle Lanea a Eynona - modifikace s konstantním objemem)
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
8. Poznámka
Příl.20
Metoda stanovení glukosového ekvivalentu pro některé cukry
určené k lidské spotřebě
(Metoda podle Lanea a Eynona s konstantním titrem)
1. Předmět a oblast použití
3. Podstata metody
Příl.21
Metoda stanovení síranového popela pro některé cukry určené
k lidské spotřebě
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
6. Postup
Příl.22
Metoda stanovení polarizace pro některé cukry určené
k lidské spotřebě
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.23
Metody zkoušení pro stanovení čistoty potravinářských
přídatných látek
Úvod
Příl.24
Metody stanovení látek extrahovatelných diethyletherem
ze sulfonovaných organických barviv rozpustných ve vodě
a určených pro potraviny
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
6. Postup
Příl.25
Metoda stanovení kyseliny mravenčí, mravenčanů
a dalších oxidovatelných nečistot v kyselině octové,
octanu draselném, dioctanu sodném a octanu vápenatém
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
6. Postup
Příl.26
Metody stanovení netěkavých látek v kyselině propionové
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
5. Postup
Příl.27
Metoda stanovení úbytku hmotnosti sušením u dusitanu sodného
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
5. Postup
Příl.28
Metoda pro důkaz vyššího než mezního množství kyseliny
salicylové v ethyl-4-hydroxybenzoátu sodném,
ethyl-4-hydroxybenzoátu sodném, propyl-4-hydroxybenzoátu,
propyl-4-hydroxybenzoátu sodném, methyl-4-hydroxybenzoátu a
methyl-4-hydroxybenzoátu sodném
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.29
Metoda stanovení volné kyseliny octové v dioctanu sodném
1. Předmět a oblast použití Touto metodou se stanoví kyselina octová v dioctanu sodném (E 262).
2. Definice
3. Podstata metody
6. Postup
8. Poznámka
Příl.30
Metoda stanovení octanu sodného v dioctanu sodném
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody.
6. Postup
8. Poznámka
Příl.31
Metoda pro důkaz vyššího než mezního množství aldehydů
v kyselině sorbátu v sorbanu sodném, draselném a vápenatém
a v kyselině propionové
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.32
Metoda stanovení peroxidového čísla lecithinů
Grafické znázornění přístroje pro stanovení
peroxidového čísla v lecitinech1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
Příl.33
Metoda stanovení látek nerozpustných v toluenu obsažených
v lecithinech
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody Vzorek se rozpustí v toluenu, zfiltruje se a zbytek se vysuší a zváží.
Příl.34
Metoda pro důkaz vyššího než mezního množství
redukujících látek v mléčnanu sodném, draselném a vápenatém
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
5. Postupy
Příl.35
Metoda stanovení těkavých kyselin v kyselině orthofosforečné
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
6. Postup
Příl.36
Metoda pro důkaz vyššího než mezního množství dusičnanů
v kyselině orthofosforečné
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
5. Postup
Příl.37
Metody stanovení látek nerozpustných ve vodě přítomných
v orthofosforečnanu sodném, disodném a trisodném
a orthofosforečnanu draselném, didraselném a tridraselném
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
5. Postup
Příl.38
Metody stanovení hodnoty pH potravinářských přídatných látek
1. Předmět a oblast použití
2. Definice
3. Podstata metody
8. Poznámka
Příl.39
Referenční tabulky
Příl.40
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu obsahu cínu
v potravinách balených v plechovkách
1. Účel a oblast působnosti
4. Plány odběru vzorků
4.1 Počet dílčích vzorkůTabulka: Počet plechovek (dílčích vzorků), které musí být odebrány, aby vytvořily souhrnný vzorek ---------------------------------------------------------- Počet plechovek v šarži Počet plechovek, které musí nebo části šarže být odebrány ---------------------------------------------------------- 1 až 25 nejméně 1 plechovka ---------------------------------------------------------- 26 až 100 nejméně 2 plechovky ---------------------------------------------------------- > 100 5 plechovek ----------------------------------------------------------
4.2 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže
Příl.41
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství patulinu
v určitých potravinách
1. Účel a oblast působnosti
4. Plány odběru vzorkůTabulka 1: Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže ---------------------------------------------------------- Hmotnost šarže Minimální počet dílčích vzorků, (kg) který má být odebrán ---------------------------------------------------------- < 50 3 50 až 500 5 > 500 10 ----------------------------------------------------------Tabulka 2: Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení ---------------------------------------------------------- Počet balení nebo jednotek Počet balení nebo jednotek, v šarži který má být odebrán ---------------------------------------------------------- 1 až 25 1 balení nebo jednotka 26 až 100 asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky > 100 asi 5 %, maximálně 10 balení nebo jednotek ----------------------------------------------------------
5. Dodržení specifikací v šarži nebo v části šarže
Příl.42
Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení
používané pro úřední kontrolu obsahu cínu
v potravinách balených v plechovkách
1. Předběžná opatření a všeobecné zásady pro cín
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby
Příl.43
Příprava vzorků a kritéria pro metody zkoušení
použité při úřední kontrole dodržování maximálních limitů
patulinu v určitých potravinách
1. Předběžná opatření
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby
Příl.44
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství
benzo[a]pyrenu v potravinách
+----------------------------------+-------------------------------+ | Hmotnost šarže (kg) |Minimální počet dílčích vzorků,| | |které mají být odebrány | +----------------------------------+-------------------------------+ | < 50 | 3 | | 50 až 500 | 5 | | > 500 | 10 | +----------------------------------+-------------------------------+
1. Účel a oblast působnosti
2. Definice
3. Obecná ustanovení
3.1 Materiál, který má být odebrán
3.2 Předběžná opatření
3.3 Dílčí vzorky
3.4 Příprava souhrnného vzorku
3.5 Duplikátní laboratorní vzorky
3.6 Balení a přeprava vzorků
3.7 Uzavření a označení vzorků
4. Plány odběru vzorků
4.1 Počet dílčích vzorků
Tabulka 1:
Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže
Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 2.
Tabulka 2:
Počet balení (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže z jednotlivých balení
4.2 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
Příl.45
Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro
úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách
Nejběžnější definice, které musí laboratoř použít:
r = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání
s danou pravděpodobností (obvykle 95%) ležet
absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných
stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný
vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž
laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x Sr.
Sr = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za
podmínek opakovatelnosti.
RSDr = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků
_
získaných za podmínek opakovatelnosti [(Sr/x) x 100],
_
kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a vzorků
R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle
očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95%)
ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou
samostatných stanovení za podmínek
reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu
získaného pracovníky různých laboratoří, za použití
standardizované zkušební metody); R = 2,8 x SR.
SR = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za
podmínek reprodukovatelnosti.
RSDR = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků
_
získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(SR/x) x
_
100], kde x je průměr výsledků ze všech laboratoří a
vzorků.
HORRATr= zjištěná hodnota RSDr dělená hodnotou RSDr vypočtenou
z Horwitzovy rovnice za předpokladu r = 0,66 R.
HORRATR= zjištěná hodnota RSDR dělená hodnotou RSDR vypočtenou
z Horwitzovy rovnice.
U = rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor
pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti
přibližně 95%.1. Předběžná opatření a všeobecné zásady pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem stvrzení a obhajoby
4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře
4.1 Definice
4.2 Obecné požadavky
4.3 Zvláštní požadavky
Tabulka: Pracovní charakteristiky analytických metod pro benzo[a]pyren
4.3.1 Pracovní charakteristiky-koncepce nejistotyUf = odmocnina z (LOD/2)2 + (0,2C)2 kde: Uf je maximální standardní nejistota, LOD je mez detekovatelnosti metody, C je příslušná koncentrace
4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
Příl.46
Metody odběru vzorků pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů
v potravinách
hmotnost šarže x hmotnost dílčího vzorku
rozsah výběru n = ---------------------------------------------------------
hmotnost souhrnného vzorku x hmotnost jednotlivého balení
- hmotnost - v kg
- rozsah výběru - každý n-tý sáček nebo pytel, z nichž
musí být odebrán dílčí vzorek (desetinná
místa se zaokrouhlí na nejbližší celé
číslo).1. Účel a rozsah
2. Definice
3. Obecná ustanovení
3.1 Materiál, který má být odebrán
3.2 Předběžná opatření
3.3 Dílčí vzorky
3.4 Příprava souhrnného vzorku
3.5 Duplikátní vzorky
3.6 Balení a přeprava vzorků
3.7 Uzavření a označení vzorků
4. Zvláštní ustanovení
4.1 Různé typy šarží
4.2 Hmotnost dílčího vzorku
4.3 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin
Tabulka 1: Rozdělení šarží na části šarže v závislosti na produktu a hmotnosti šarže---------------------------------------------------------------------------- Komodita Hmotnost šarže Hmotnost nebo Počet dílčích Hmotnost (t) počet částí vzorků souhrnného šarže vzorku (kg) ---------------------------------------------------------------------------- Obiloviny >= 1500 500 t 100 10 a výrobky ----------------------------------------------------------------- z obilovin > 300 a < 1500 3 části šarže 100 10 ----------------------------------------------------------------- >= 50 a =< 300 100 t 100 10 ----------------------------------------------------------------- < 50 - 3 - 100*) 1 - 10 ---------------------------------------------------------------------------- *) v závislosti na hmotnosti šarže - viz tabulka 2 ----------------------------------------------------------------------------
4.4 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin u šarží nad 50 tun včetně
4.5 Postup odběru vzorků u obilovin a výrobků z obilovin u šarží do 50 tun
Tabulka 2: Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, v závislosti na hmotnosti šarže obilovin a výrobků z obilovin-------------------------------------------------- Hmotnost šarže (t) Počet dílčích vzorků -------------------------------------------------- =< 0,05 3 > 0,05 - =< 0,50 5 > 0,50 - =< 1,00 10 > 1,00 - =< 3,00 20 > 3,00 - =< 10,00 40 > 10,00 - =< 20,00 60 > 20,00 - =< 50,00 100 --------------------------------------------------
4.6 Postup při odběru vzorků u potravin určených pro kojence a malé děti
4.7 Odběr vzorků v maloobchodním prodeji
5. Přijetí šarže nebo části šarže
Příl.47
Příprava vzorků a požadavky na metody zkoušení používané pro úřední kontrolu
dodržování maximálních limitů fusariových toxinů v potravinách
Tabulka 1: Pracovní charakteristika pro deoxynivalenol
------------------------------------------------------------------
Množství mikrog/kg deoxynivalenol
-------------------------------------------
RSDr % RSDR % Výtěžnost %
------------------------------------------------------------------
> 100,00 - =< 500,00 =< 20,00 =< 40,00 60,00 - 110,00
------------------------------------------------------------------
> 500,00 =< 20,00 =< 40,00 70,00 - 120,00
------------------------------------------------------------------
Tabulka 2: Pracovní charakteristika pro zearalenon
------------------------------------------------------------------
Množství mikrog/kg zearalenon
-------------------------------------------
RSDr % RSDR % Výtěžnost %
------------------------------------------------------------------
=< 50,00 =< 40,00 =< 50,00 60,00 - 120,00
------------------------------------------------------------------
> 50,00 =< 25,00 =< 40,00 70,00 - 120,00
------------------------------------------------------------------
Tabulka 3: Pracovní charakteristika pro fumonisin B1 a B2
------------------------------------------------------------------
Množství mikro/kg Fumosin B1 nebo B2
-------------------------------------------
RSDr % RSDR % Výtěžnost %
------------------------------------------------------------------
=< 500,00 =< 30,00 =< 60,00 60,00 - 120,00
------------------------------------------------------------------
> 500,00 =< 20,00 =< 30,00 70,00 - 110,00
------------------------------------------------------------------
Tabulka 4: Pracovní charakteristiky pro T-2 a HT-2 toxin
------------------------------------------------------------------
Množství mikro/kg T-2 toxin
-------------------------------------------
RSDr % RSDR % Výtěžnost %
------------------------------------------------------------------
50,00 - 250,00 =< 40,00 =< 60,00 60,00 - 130,00
------------------------------------------------------------------
> 250,00 =< 30,00 =< 50,00 70,00 - 130,00
------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
Množství mikrog/kg HT-2 toxin
-------------------------------------------
RSDr % RSDR % Výtěžnost %
------------------------------------------------------------------
100,00 - 200,00 =< 40,00 =< 60,00 60,00 - 130,00
------------------------------------------------------------------
> 200,00 =< 30,00 =< 50,00 70,00 - 130,00
------------------------------------------------------------------1. Předběžná opatření
2. Zpracování vzorku obdrženého laboratoří
3. Rozdělení vzorků pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku a obhajoby
4. Metody zkoušení a požadavky na řízení laboratoře
4.1 Definicer = opakovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků 2 samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti (tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, stanoveno krátce po sobě); r = 2,8 x sr, sr = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti. RSDr = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za daných podmínek - opakovatelnosti [(s/rx) x 100], R = reprodukovatelnost: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti (tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří, za použití standardizované zkušební metody); R = 2,8 x sR, sR = směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti, RSDR = relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek - reprodukovatelnosti [(sR/x) x 100].
4.2 Obecné požadavky
4.3 Zvláštní požadavky
4.3.1 Pracovní charakteristiky
Detekční limity použitých metod se neuvádí, protože přesnost je uvedena pro uvažované koncentrace.
Přesnost metody odpovídá hodnotě vypočtené z Horwitzovy rovnice:
Toto je zobecněná rovnice pro přesnost, u níž se ukázalo, že u většiny rutinních metod analýzy nezáleží na analytu a matrici, nýbrž pouze na koncentraci.
4.3.2 Přístup založený na vhodnosti pro daný účel
Jestliže metoda zkoušení poskytuje výsledky s nejistotou měření menší než maximální standardní nejistota, bude metoda vhodná do stejné míry jako metoda, která splňuje pracovní charakteristiky uvedené v tabulkách.
4.4 Výpočet výtěžnosti a uvádění výsledků
4.5 Požadavky na laboratoře
1) Je vydána na základě a v mezích zákona, jehož obsah umožňuje zapracovat příslušné předpisy Evropských společenství vyhláškou.
1a) První Směrnice Komise 79/1067/EHS ze dne 13. listopadu 1979, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro zkoušení určitých druhů zahuštěného a sušeného mléka určeného k lidské spotřebě.
První Směrnice Komise 79/796/EHS ze dne 26. července 1979, kterou se stanoví analytické metody Společenství pro zkoušení některých cukrů určených k lidské spotřebě.
Směrnice Komise 80/891/EHS ze dne 25. července 1980 týkající se analytické metody Společenství pro stanovení obsahu kyseliny erukové v olejích a tucích určených jako takových k lidské spotřebě a v potravinách obsahujících přidané oleje nebo tuky.
První Směrnice Komise 81/712/EHS ze dne 28. července 1981, kterou se stanoví metody Společenství, jimiž se ověřuje splnění kritérií pro čistotu u určitých přídatných látek použitých v potravinách.
První Směrnice Komise 85/503/EHS ze dne 25. října 1985 o metodách pro analýzu potravinářských kaseinů a kaseinátů.
Směrnice Rady 85/591/EHS ze dne 20. prosince 1985 týkající se zavedení metod Společenství pro odběr vzorků a analýzu pro sledování potravin určených k lidské spotřebě.
První Směrnice Komise 86/424/EHS ze dne 15. července 1986, kterou se stanoví metody odběru vzorků k chemickým analýzám potravinářských kaseinů a kaseinátů.
První Směrnice Komise 87/524/EHS ze dne 6. října 1987, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k chemické analýze sledovaných mléčných výrobků.
Směrnice Komise 92/2/EHS ze dne 13. ledna 1992, kterou se stanoví postup odběru vzorků a metody analýzy Společenství při úředním dozoru nad teplotami zmrazených potravin určených k lidské spotřebě.
Směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami.
Směrnice Komise 98/53/ES ze dne 16. července 1998 stanovující metody odběru vzorků a metody rozboru pro oficiální kontrolu hladiny určitých cizorodých látek v potravinách.
Směrnice Komise 2001/22/ES ze dne 8. března 2001, kterou se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-MCPD v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/37/ES ze dne 5. června 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků.
Směrnice Komise 2002/26/ES ze dne 13. března 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách.
Směrnice Komise 2002/27/ES ze dne 13. března 2002, kterou se mění směrnice 98/53/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách.
Směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků pro úřední kontrolu reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS.
Směrnice Komise 2002/69/ES ze dne 26. července 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách.
Směrnice Komise 2003/78/ES ze dne 11. srpna 2003, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství patulinu v potravinách.
Směrnice Komise 2003/121/ES ze dne 15. prosince 2003, kterou se mění směrnice 98/53/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství určitých kontaminujících látek v potravinách.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/114/ES ze dne 22. prosince 2003, kterou se mění směrnice 95/2/ES o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla.
Směrnice Komise 2004/16/ES ze dne 12. února 2004, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu cínu v potravinách balených v plechovkách.
Směrnice Komise 2004/43/ES ze dne 13. dubna 2004, kterou se mění směrnice 98/53/ES a 2002/26/ES, pokud jde o metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství aflatoxinu a ochratoxinu A v potravinách pro kojence a malé děti.
Směrnice Komise 2004/44/ES ze dne 13. dubna 2004, kterou se mění směrnice 2002/69/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a analytické metody pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách.
Směrnice Komise 2005/4/ES ze dne 19. ledna 2005, kterou se mění směrnice 2001/22/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dodržování maximálních limitů olova, kadmia, rtuti a 3-MCPD v potravinách.
Směrnice Komise 2005/5/ES ze dne 26. ledna 2005, kterou se mění směrnice 2002/26/ES, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství ochratoxinu A v potravinách.
Směrnice Komise 2005/10/ES ze dne 4. února 2005, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu obsahu benzo[a]pyrenu v potravinách.
Směrnice Komise 2005/38/ES ze dne 6. června 2005, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody zkoušení pro úřední kontrolu množství fusariových toxinů v potravinách.
2) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Například zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 94/2004 Sb. , zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 131/2003 Sb.
4) ČSN ISO 3951 Přejímací postupy a grafy při kontrole měřením pro procento neshodných jednotek.
ČSN ISO 2859-0 Statistické přejímky srovnáváním. Část 0: Úvod do systému přejímek srovnáváním ISO 2859.
ČSN ISO 2859-1 Statistické přejímky srovnáváním. Část 1: Přejímací plány AQL pro kontrolu každé dávky v sérii.
ČSN ISO 2859-2 Statistické přejímky srovnáváním. Část 2: Přejímací plány LQ pro kontrolu izolovaných dávek.
ČSN ISO 2859-3 Statistické přejímky srovnáváním. Část 3: Občasná přejímka.
ČSN ISO 2859-4 Část 4: Postupy pro posouzení stanovených úrovní jakosti.
ČSN ISO 10725 Výběrové přejímací plány a postupy pro kontrolu hromadných materiálů.
5) ČSN ISO 8243 Cigarety. Odběr vzorků.
ČSN ISO 4874 Tabák. Vzorkování surovinové šarže.
ČSN ISO 15592-1 Jemně řezaný tabák a kusové tabákové výrobky určené ke kouření z něho vyrobené. Metody vzorkování, kondicionování a analýzy. Část 1: Vzorkování.
6) ČSN 56 0003 Odběr vzorků a metody zkoušení pro stanovení aflatoxinů v potravinách.
ČSN 56 0253 Odběr vzorků pro stanovení pesticidů v a na ovoci a zelenině.
ČSN ISO 1839 Čaj. Odběr vzorků.
ČSN ISO 13690 Obiloviny, luštěniny a mlýnské výrobky. Odběr vzorků ze statistických dávek.
ČSN EN ISO 5555 Živočišné a rostlinné tuky a oleje. Vzorkování.
ČSN 56 0290-2 Metody zkoušení zmrazených výrobků. Část 2: Odběr vzorků.
7) ČSN 57 0105-2 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 2: Odběr vzorků.
ČSN 57 0111-1 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 1: Všeobecná ustanovení.
ČSN 57 0111-2 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 2: Odběr vzorků k chemickým analýzám.
8) Rozhodnutí Komise č. 91/180/EHS ze dne 14. února 1991, kterým se stanoví určité metody analýzy a testování syrového mléka a tepelně ošetřeného mléka.
9) Nařízení Komise (ES) č. 1148/2001 ze dne 12. června 2001 o kontrolách dodržování obchodních norem pro čerstvé ovoce a zeleninu.
10) Nařízení Komise (EHS) č. 2568/1991 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a zbytkového olivového oleje a o příslušných metodách analýzy, ve znění nařízení Komise (EHS) č. 3682/1991, nařízení Komise (EHS) č. 1429/1992, nařízení Komise (EHS) č. 1683/1992, nařízení Komise (EHS) č. 3288/1992, nařízení Komise (EHS) č. 183/1993, nařízení Komise (ES) č. 177/1994, nařízení Komise (ES) č. 656/1995, nařízení Komise (ES) č. 2527/1995, nařízení Komise (ES) č. 2472/1997, nařízení Komise (ES) č. 282/1998, nařízení Komise (ES) č. 2248/1998, nařízení Komise (ES) č. 379/1999, nařízení Komise (ES) č. 2042/2001 a nařízení Komise (ES) č. 796/2002.
10a) Doporučení Komise 2004/787/ES ze dne 4. října 2004 o technických pokynech pro odběr vzorků a detekci geneticky modifikovaných organismů a materiálu vyrobeného z geneticky modifikovaných organismů nebo produktů s jejich obsahem podle nařízení Komise (ES) č. 1830/2003.
11) Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění vyhlášky č. 186/2003 Sb.
12) ČSN EN ISO 661 Živočišné a rostlinné tuky a oleje. Příprava vzorku k analýze.
13) ČSN ISO 5496 Senzorická analýza. Metodologie. Zasvěcení do problematiky a výcvik posuzovatelů při zjišťování a rozeznávání pachů.
ČSN ISO 8586-1 Senzorická analýza. Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů. Část 1: Vybraní posuzovatelé.
ČSN ISO 8586-2: Senzorická analýza. Obecná směrnice pro výběr, výcvik a sledování činnosti posuzovatelů. Část 2: Experti.
14) ČSN ISO 8589 Senzorická analýza. Obecná směrnice pro uspořádání senzorického pracoviště.
ČSN ISO 11035 Senzorická analýza. Identifikace a výběr deskriptorů pro stanovení senzorického profilu pomocí mnohorozměrného přístupu.
ČSN ISO 8587 Senzorická analýza. Metodologie. Pořadová zkouška.
ČSN ISO 11036 Senzorická analýza. Metodologie. Profil textury.
ČSN ISO 11037 Senzorická analýza. Obecná směrnice a zkušební metoda pro posuzování barvy potravin.
ČSN ISO 11056 Senzorická analýza. Metodologie. Metoda obsahu magnitudy.
ČSN ISO 8588 Senzorická analýza. Metodologie. Zkouška "A" - ne "A".
ČSN ISO 3972 Senzorická analýza. Metodologie. Metoda zkoumání citlivosti chuti.
15) ISO/IEC Směrnice, část 2, 2001, 4. vydání (Pravidla pro strukturu a navrhování mezinárodních standardů).
16)
ČSN ISO 5725-1 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 1: Obecné zásady a definice.
ČSN ISO 5725-2 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 2: Základní metoda pro stanovení opakovatelnosti a reprodukovatelnosti normalizované metody měření.
ČSN ISO 5725-3 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 3: Mezilehlé míry shodnosti normalizované metody měření.
ČSN ISO 5725-4 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 4: Základní metody pro stanovení správnosti normalizované metody měření.
ČSN ISO 5725-5 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 5: Alternativní metody pro stanovení shodnosti normalizované metody.
ČSN ISO 5725-6 Přesnost (správnost a shodnost) metod a výsledků měření. Část 6: Použití hodnot měr přesnosti v praxi.
17)
ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
§ 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb. a zákona č. 205/2002 Sb.
18) ČSN ISO 8243 Cigarety. Odběr vzorků.
ČSN ISO 8454 Cigarety. Stanovení oxidu uhelnatého v kouřových kondenzátech. Metoda MDIR.
ČSN ISO 10315 Cigarety. Stanovení obsahu nikotinu v kouřových kondenzátech. Metoda plynové chromatografie.
ČSN ISO 4387 Cigarety. Stanovení surového a beznikotinového kondenzátu kouře za použití rutinního analytického nakuřovacího přístroje.
19) ČSN 57 0111-1 Metody zkoušení kaseinů a kaseinátů. Část 1: Všeobecná ustanovení.
ČSN 57 0111-3 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 3: Stanovení vlhkosti.
ČSN 57 0111-5 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 5: Stanovení obsahu bílkovin.
ČSN 57 0111-7 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 7: Stanovení obsahu popela.
ČSN 57 0111-8 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 8: Stanovení titrační kyselosti.
ČSN 57 0111-12 Metody zkoušení kaseinu a kaseinátů. Část 12: Stanovení pH.
20) ČSN 57 0105-3 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 3: Stanovení obsahu sušiny v zahuštěném slazeném a neslazeném mléce.
ČSN 57 0111-10 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 10: Stanovení obsahu kyseliny mléčné a mléčnanů.
ČSN 57 0111-11 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 11: Stanovení fosfatasové aktivity v sušeném mléce.
ČSN 57 0111-13 Metody zkoušení mléčných výrobků sušených a zahuštěných. Část 13: Stanovení obsahu vody v sušeném mléce.
21) ČSN 57 0290-7 Metody zkoušení zmrazených výrobků. Část 7: Měření teplot.
Vyhláška č. 61/1983 Sb., o Dohodě o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), ve znění pozdějších předpisů.
22) Nařízení Komise (ES) č. 2870/2000 ze dne 19. prosince 2000, kterým se stanoví referenční metody Společenství pro analýzu lihovin, ve znění nařízení (ES) č. 2091/2002.
23) Nařízení Komise (EHS) č. 558/1993 ze dne 10. března 1993 o refraktometrické metodě měření suchého rozpustného zbytku ve výrobcích zpracovaných z ovoce a zeleniny, kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 543/1986 a kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/1987.
24) Nařízení Komise (EHS) č. 4154/1987 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví metody analýzy a další technická ustanovení nezbytná k provádění nařízení (EHS) č. 3033/1980, kterým se stanoví obchodní opatření použitelná na některé druhy zboží, které je výsledkem zpracování zemědělských produktů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 203/1998.
25) Nařízení Komise (ES) č. 213/2001 ze dne 9. ledna 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o metody analýzy a hodnocení jakosti mléka a mléčných výrobků, a kterým se mění nařízení (ES) č. 2771/1999 a (ES) č. 2779/1999.
26) Zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně a doplnění některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb., zákona č. 50/2002 Sb. a zákona č. 147/2002 Sb.
27) ČSN 01 1300 Veličiny a jednotky.
ČSN ISO 1000 Jednotky SI a doporučení pro užívání jejich násobků a pro užívání některých dalších jednotek.
28) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří.
29) Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití.
30) Nařízení Komise (ES) č. 1989/2003 ze dne 6. listopadu 2003, kterým se mění nařízení EHS č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy.
*) Například § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.