Vyhláška 2/2006, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona účinný od 01.03.2006

(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 60. Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 20.

(2) Nejnižší počet žáků ve třídě ve střední škole je 15. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole při zahájení vzdělávání v prvním ročníku je 5.

(3) Nejvyšší počet žáků ve třídě ve střední škole je 30. Nejvyšší počet studentů ve studijní skupině ve vyšší odborné škole je 30.

(1) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků. V souladu s akreditovaným vzdělávacím programem lze pro výuku v některých předmětech nebo jiných ucelených částech učiva studijní skupiny dělit na podskupiny, případně spojovat studijní skupiny a podskupiny.

(2) Při dělení a spojování tříd nebo studijních skupin a podskupin a při stanovení jejich počtu a velikosti ředitel školy přihlédne zejména k

(3) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd téhož ročníku.

(1) Období školního vyučování začíná 1. září a končí 30. června následujícího kalendářního roku.

(2) První pololetí začíná 1. září a končí 31. ledna následujícího kalendářního roku. Druhé pololetí začíná 1. února a končí 30. června.

(3) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování v pondělí následujícího týdne. Připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování v pátek předcházejícího týdne.

(4) Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání koná odborná praxe nebo sportovní příprava v období hlavních prázdnin, končí vyučování ve druhém pololetí před termínem stanoveným v odstavcích 2 a 3. Vyučování se zkracuje o počet vyučovacích dnů odpovídajících délce odborné praxe nebo sportovní přípravy.

(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 12 týdnů.

(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.

(3) Po dobu školních prázdnin, při zachování volného času studentů v minimální délce 4 týdnů, lze konat povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího či zkušební komise se studentem i zkoušky.

(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.

(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.

(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je na veřejně přístupném místě ve škole.

(1) Ředitel školy může stanovit nezletilému žákovi na žádost jeho zákonného zástupce anebo zletilému žákovi nebo studentovi na jeho žádost individuální vzdělávací plán v případě vzdělávání mimořádně nadaných žáků nebo studentů. Ředitel školy může též na základě žádosti podle věty první stanovit individuální vzdělávací plán i z jiných závažných důvodů po zhodnocení znalostí, schopností a dovedností žáka nebo studenta.

(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu a vyjádření žáka nebo studenta. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb žáka nebo studenta.

(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje

(4) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy a žákem nebo studentem se stává součástí osobní dokumentace žáka nebo studenta. V případě individuálního vzdělávacího plánu nezletilého žáka se vyžaduje též podpis zákonného zástupce nezletilého žáka.

(1) Vysvědčení se předává v poslední vyučovací den období školního vyučování; po ukončení prvního pololetí může škola vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. V závěrečném ročníku vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu před zahájením ústních zkoušek maturitní zkoušky.

(2) Při skončení vyučování podle § 3 odst. 4 se vysvědčení předává neprodleně po doložení splnění odborné praxe nebo sportovní přípravy.

(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny.

(2) Podzimní prázdniny trvají dva dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek stanoví pro každý školní rok ředitel školy.

(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem.

(4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. ledna do 4. února.

(5) Jarní prázdniny trvají jeden týden v období měsíce ledna až března. Termín jejich konání stanoví ředitel školy v období měsíce ledna až března a vyhlásí jej nejpozději do 30. září předchozího kalendářního roku.

(6) Velikonoční prázdniny připadají na čtvrtek a pátek, které předcházejí Velikonočnímu pondělí.

(7) Hlavní prázdniny trvají od skončení druhého pololetí školního vyučování do zahájení prvního pololetí v novém školním roce.

(1) V knize úrazů2)se evidují všechny úrazy žáků a studentů (dále jen "úraz"), ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.

(2) V knize úrazů se uvede

(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje vždy, jde-li o

(2) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta nebo zřizovatele škola nebo školské zařízení bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.

(4) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola nebo školské zařízení zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

(5) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu

(1) O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.

(2) Nasvědčují-li okolnosti úrazu tomu, že jednáním, jímž k němu došlo, byl spáchán trestný čin, učiní škola nebo školské zařízení bezodkladné ohlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky a Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“).

Záznam o úrazu podle § 8 odst. 1 se nejpozději do 5 pracovních dnů od jeho vyhotovení zasílá

(1) Přihláška ke vzdělávání (dále jen "přihláška") obsahuje následující doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud dále není stanoveno jinak

(2) Součástí přihlášky jsou dále doklady související s kritérii přijímacího řízení stanovenými ředitelem školy, které určí ředitel školy, například doklady o výsledcích v odborných soutěžích, o publikační činnosti, o získaných profesních kvalifikacích5a)nebo o dosaženém dalším vzdělání ve škole.

(3) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku.

(4) Vysvědčení osvědčující získání základního vzdělání nebo splnění povinné školní docházky předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání; pokud není vydáno v době podání přihlášky, učiní tak nejpozději do dne, kdy se stane žákem školy.

(5) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou předloží uchazeč neprodleně po jeho vydání, pokud není vydáno v době podání přihlášky.

(1) Uchazeč podá přihlášku do denní formy vzdělávání řediteli střední školy do 15. března.

(2) Uchazeč, který se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, podá přihlášku řediteli střední školy do 20. března.

(1) Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do 31. ledna, a to zveřejněním na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Přijímací zkouška, pokud o jejím konání ředitel školy rozhodl, se v prvním kole přijímacího řízení koná v pracovních dnech v termínech od 22. dubna do 30.dubna.

(3) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín, do kdy je nejpozději možné podávat přihlášky ke vzdělávání.

(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním a pro další kola nejpozději 7 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce stanovených ředitelem školy, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení.

(5) Informaci o nekonání přijímací zkoušky zveřejní ředitel školy bez zbytečného odkladu na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup a o nekonání přijímací zkoušky každého uchazeče písemně vyrozumí.

(6) Uchazeči, který se pro vážné důvody k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání tak, aby zkouška proběhla nejpozději do 1 měsíce od původního termínu konání přijímací zkoušky. Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v náhradním termínu zašle ředitel školy nejpozději 7 dnů před jejím konáním. Za vážné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole.

(1) Ředitel školy zveřejní na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup do 3 pracovních dnů ode dne posledního termínu konání přijímací zkoušky nebo od zveřejnění informace o jejím nekonání

(2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením.

(3) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.

(1) Ředitel školy určí a zveřejní bez zbytečného odkladu po prvním kole přijímacího řízení na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup počet volných míst pro odvolací řízení.

(2) Ředitel školy postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.

Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách5b).

Ředitel školy může uchazeče přijmout do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole. Ředitel školy může po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání zkoušky a určit její obsah, termín, formu a kritéria hodnocení, a to v souladu s rámcovým vzdělávacím programem příslušného oboru vzdělání.

(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu

(2) Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nehodnocen(a)“.

(3) Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)“.

(4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

(5) V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení

(6) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni

(7) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný, průměrný prospěch z povinných předmětů není vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

(8) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný.

(9) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřeno stupněm 5 - nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu za druhé pololetí.

(10) Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků uvedená ve školním řádu8) zahrnují

(1) Komisionální zkoušku koná žák v případě,

(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu nebo jiné ucelené části učiva.

(3) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace žáka. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.

(4) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

(5) Počet zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.

(6) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy.

(7) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.

(8) Obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

(1) Podmínkou uznání uceleného dosaženého vzdělání žáka je úspěšné ukončení vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o vzdělání získaném v zahraničí musí splňovat náležitosti stanovené jiným právním předpisem11).

(2) Podmínkou uznání částečného vzdělání žáka je absolvování některých ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, nebo získání profesní kvalifikace, případně jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je 8 hodin, ve výjimečných případech 9 hodin, bez polední přestávky 7 hodin.

(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla v délce 10 minut. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování12), kromě obecných náležitostí, obsahuje:

(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách nebo na pracovištích osob oprávněných k činnosti související s daným oborem vzdělání, které uzavřely se školou smlouvu (dále jen „smluvní subjekt“).

(2) Odbornou praxi ve škole vede učitel praktického vyučování, učitel odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva nebo osoba pověřená smluvním subjektem.

(3) Organizační uspořádání odborné praxe stanoví ředitel školy podle zaměření daného oboru vzdělání a podle podmínek stanovených pro průběh vzdělávání v rámcovém vzdělávacím programu nebo akreditovaném vzdělávacím programu.

(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků podle rámcového vzdělávacího programu.

(2) Dopolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování ve vyučovacím dni v denní formě vzdělávání končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků 2., 3. a 4. ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování u žáků 3. a 4. ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího dne měli odpočinek alespoň 12 hodin.

(3) Zpravidla po 2. hodině odborného výcviku se zařazuje přestávka v délce 15 - 20 minut. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovišti fyzické nebo právnické osoby, mají přestávky shodně s jeho zaměstnanci v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

Cvičení se uskutečňuje jako součást předmětů nebo jako samostatný předmět. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají příslušné dovednosti.

(1) Vyučovací hodinu ve sportovní přípravě představuje tréninková jednotka v délce 45 minut.

(2) Roční počet tréninkových jednotek se stanoví v souladu s rámcovým vzdělávacím programem.

Střední školy mohou v souladu se školním vzdělávacím programem:

(1) Ředitel školy může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi nebo studentovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel může na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi nebo studentovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déletrvající úspěšnou práci.

(3) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit kázeňské opatření

(4) Uložení důtky žákovi nebo studentovi podle odstavce 3 písm. b) oznámí třídní učitel neprodleně řediteli školy.

(5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení kázeňského opatření a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka nebo studentovi.

(6) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení kázeňského opatření se zaznamenává do dokumentace školy13).

Pro pravidla průběhu a způsobu, kritéria hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky, pro pravidla pro přípravu, organizaci a řízení profilové části maturitní zkoušky a pro pravidla o obsahu, formě, způsobu a termínech podání přihlášky k maturitní, náhradní nebo opravné zkoušce, o obsahu, termínech, formě a způsobu předávaní údajů z těchto přihlášek, o rozsahu, obsahu, způsobu a formě vedení příslušných evidencí, o způsobu předávání dat do těchto evidencí, o způsobu ochrany údajů v nich obsažených a o náležitostech maturitních protokolů a způsobu jejich zpracování a vydávání se použijí obdobně ustanovení jiného právního předpisu19.

(1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole pro první kolo přijímacího řízení řediteli školy nejpozději do 31. května kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.

(2) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení, pokud jsou ředitelem školy stanoveny, se konají nejdříve 1. června.

(3) Poslední kolo přijímacího řízení se koná nejpozději do 30. září.

(4) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů před jejich konáním. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.

(5) Uchazeči, který se ze závažných důvodů k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast písemně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Pozvánku k náhradnímu termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 dnů před jejím konáním. Za závažné důvody se nepovažuje konání přijímací zkoušky v jiné škole. Náhradní termín přijímací zkoušky se koná nejpozději do 30. září.

(6) Ředitel školy může stanovit pro jednotlivá kola přijímacího řízení do příslušného oboru vzdělání a formy vzdělávání v rámci stanovených kritérií nejvyšší počet přijímaných uchazečů.

(7) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky na veřejně přístupném místě v budově školy a způsobem umožňujícím dálkový přístup

(8) Ředitel školy stanoví počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení a zveřejní jej na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(9) Ředitel školy postoupí ministerstvu spolu s odvoláním i kritéria přijímacího řízení, podle kterých postupoval.

(1) Uchazeč, který se hlásí do vyššího než prvního ročníku, podá přihlášku řediteli vyšší odborné školy.

(2) Pokud ředitel školy stanoví jako podmínku přijetí přijímací zkoušku, postupuje se podle § 27.

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách odborné praxe, kromě obecných náležitostí, obsahuje:

(1) Každý vyučující zveřejní před zahájením výuky program jím vyučovaného předmětu nebo jiné ucelené části učiva, který obsahuje vždy

(2) Hodnocení se provádí formou

(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi a při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, zápočtu a klasifikovaném zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.

(4) Zápočet uděluje vyučující za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje vzdělávací program předmětu nebo jiné ucelené části učiva. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem „započteno“, ke kterému se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

(6) Zkouškami se prověřují vědomosti, dovednosti a postoje studenta a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.

(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou.

(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami

(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

(10) Výsledek zápočtu, klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.

(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek stanovených vzdělávacím programem v dostatečném počtu a časovém předstihu.

(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.

(1) Forma komisionální zkoušky se použije vždy v případě konání druhé opravné zkoušky a dále v případech, kdy student písemně požádá ředitele školy o přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení svých studijních výsledků. Tuto formu zkoušky lze dále použít v případě konání rozdílové zkoušky a v případech, kdy to stanoví akreditovaný vzdělávací program.

(2) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dnů před jejím konáním. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.

(3) Komisi jmenuje ředitel školy.

(4) Komise je tříčlenná; předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, dalšími členy jsou zkoušející učitel daného předmětu nebo jiné ucelené části učiva a přísedící, kterým je jiný vyučující téhož nebo příbuzného předmětu, případně jiné ucelené části učiva.

(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí pedagogické dokumentace studenta.

(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem. Výsledek komisionální zkoušky, který je konečný, sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi. Další přezkoušení není možné, s výjimkou případů, kdy tuto formu hodnocení stanovil akreditovaný vzdělávací program.

(7) Student se může ze závažných důvodů z komisionální zkoušky omluvit nejpozději den před jejím zahájením. V takovém případě ředitel školy stanoví náhradní termín zkoušky. Z náhradního termínu zkoušky se lze omluvit pouze jednou.

(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Student se může ze závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky.

(9) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky vychází z akreditovaného vzdělávacího programu. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemnou, praktickou či kombinovanou.

(10) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta; praktické zkoušky jsou neveřejné v případech, kdy je to nutné z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti práce.

(1) Řádné termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:

(2) Termín opravné zkoušky stanovuje zkušební komise tak, aby bylo možné ji konat do šesti měsíců od konání řádného termínu absolutoria.

(3) Náhradní termín absolutoria stanovuje ředitel školy tak, aby bylo možné jej konat do čtyř měsíců od konání řádného termínu absolutoria.

(4) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musí být zveřejněny nejméně jeden měsíc předem na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Přede dnem zahájení konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.

(2) Příprava na zkoušku z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá 20 minut.

(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součástí virtuální či jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.

(4) Zkouška z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva trvá nejvýše 20 minut; zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.

(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.

(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami

(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů nebo jiných ucelených částí učiva, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.

(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni

(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v poslední den, ve kterém konal student absolutorium.

(1) Nejvyšší možná úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen "školné") za školní rok se u vzdělávacího programu stanovuje ve výši 3 000 Kč.

(2) Ředitel školy může ve výjimečných případech snížit studentovi školné až do výše 50 % finanční částky uvedené v odstavci 1.

(3) Student, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace a je mu uděleno služební volno při studiu13a), nebo je zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, a má uzavřenu kvalifikační dohodu13b), je od úplaty osvobozen.

(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky nebo absolutoriu, lze konat ze zkušebních předmětů nebo ucelených částí studia určených ředitelem školy.

(2) K jednotlivé zkoušce se žadatel přihlašuje v termínech stanovených ředitelem školy. Součástí písemné přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získaném vzdělání.

(3) Jednotlivá zkouška se koná v termínech stanovených ředitelem školy.

(4) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové části maturitní zkoušky nebo zkouška absolutoria. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle § 17 a hodnocení zkoušky, která odpovídá zkoušce absolutoria, se provádí způsobem podle § 34.

(5) Ředitel školy, ve které žadatel jednotlivou zkoušku konal, vystaví žadateli osvědčení o jednotlivé zkoušce nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení žadatele v této zkoušce, vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně.

(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní nebo zkoušce absolutoria, činí úplata nejvýše 1 500 Kč.

(2) Žadatel, který je příslušníkem Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace a je mu uděleno služební volno při studiu anebo služební volno k získání dalšího odborného požadavku13c), nebo je zaměstnancem zařazeným v těchto bezpečnostních sborech, zaměstnancem ministerstva, organizační složky státu zřízené ministerstvem nebo organizační složky státu zřízené zákonem, k níž ministerstvo vykonává funkci zřizovatele, a vykonání zkoušky je v zájmu zaměstnavatele, je od úplaty osvobozen.

(1) Nostrifikační zkouškou se ověřuje, zda znalosti a dovednosti absolventa zahraniční školy, který požádal o uznání platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti činnosti policie nebo požární ochrany (dále jen „zahraniční vysvědčení“) v České republice (dále jen „žadatel“), odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle příslušného vzdělávacího programu.

(2) Nostrifikační zkoušku ve škole, podle jejíhož vzdělávacího programu se zahraniční vysvědčení posuzuje (dále jen „příslušná škola“), nařídí žadateli ministerstvo

(3) Obsah, rozsah a termín konání nostrifikační zkoušky stanoví ministerstvo vnitřním předpisem.

(4) Komise pro nostrifikační zkoušku je nejméně tříčlenná. Předsedu a ostatní členy jmenuje vedoucí pověřeného útvaru na návrh ředitele nebo ředitelů příslušných škol.

(5) O hodnocení celkového výsledku nostrifikační zkoušky rozhoduje komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(6) O nostrifikační zkoušce se pořizuje protokol.

(7) Úspěšné složení nostrifikační zkoušky, byla-li nařízena, je podmínkou k uznání platnosti zahraničního vysvědčení a vydání dokladu o tom.

(1) Student uhradí školné ve dvou splátkách, a to nejpozději do 15. října za zimní období a nejpozději do 15. února za letní období příslušného školního roku.

(2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou část školného za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.

(3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo letního období se školné nevrací.

Žákům a studentům je poskytováno školní stravování a ubytování. Školní stravování a ubytování poskytuje organizační složka státu14), která zároveň vykonává činnost školy nebo školského zařízení.

(1) Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro žáky a studenty, kterým je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení15).

(2) Podmínky pro přihlašování a odhlašování žáků a studentů ke školnímu stravování, organizaci výdeje jídel a způsob úplaty za školní stravování stanoví vedoucí organizační složky státu16).

(3) Výživové normy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Organizační složka státu vede údaje o plnění výživových norem nejméně po dobu jednoho kalendářního roku.

(1) Pro účely této vyhlášky se v rámci školního stravování poskytuje jednou denně snídaně, oběd a večeře.

(2) Nezletilému žákovi střední školy se poskytne ve vyučovací den oběd.

(3) Zletilému žákovi střední školy a studentovi vyšší odborné školy lze poskytnout ve vyučovací den oběd.

(4) Nezletilému žákovi střední školy ubytovanému v ubytovacím zařízení organizační složky státu (dále jen "ubytovací zařízení") se poskytne ve vyučovací den jídlo podle odstavce 1.

(5) Zletilému žákovi střední školy a studentovi vyšší odborné školy ubytovanému v ubytovacím zařízení lze poskytnout ve vyučovací den jídlo podle odstavce 1.

(6) První den neplánované nepřítomnosti žáka nebo studenta ve škole se považuje za pobyt ve škole.

Stravování je žákům a studentům poskytováno za cenu, která představuje úhradu pořizovací ceny surovin na přípravu jídla. Horní hranice pořizovací ceny surovin stanovuje a upravuje ministerstvo.

Ubytovací zařízení poskytuje žákům střední školy a studentům vyšší odborné školy ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy.

(1) Žáci nebo studenti jsou v ubytovacím zařízení zařazováni do skupin. Každou skupinu vede vychovatel.

(2) Žáci a studenti se ubytovávají v pokojích odděleně podle pohlaví, popřípadě i podle věku.

(1) Umístění žáka nebo studenta do ubytovacího zařízení stanoví vedoucí organizační složky státu. Při umísťování přihlíží ke vzdálenosti místa bydliště, dopravní obslužnosti z místa bydliště a k sociálním poměrům žáka nebo studenta.

(2) Žák nebo student se do ubytovacího zařízení umísťuje na základě přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka, zletilým žákem nebo studentem. Přihláška se podává na každý školní rok. Termín pro podání přihlášky stanoví vedoucí organizační složky státu a informuje o něm zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta. Termín se rovněž zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Vedoucí organizační složky státu písemně vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka nebo studenta o umístění nebo neumístění do ubytovacího zařízení.

(4) Umístění žáka nebo studenta v ubytovacím zařízení se ukončí, pokud

(1) Ubytovací zařízení se pro stanovení výše úplaty člení na pokoje I. a II. kategorie.

(2) Pokoje, které mají nejvýše 3 lůžka, se zařazují do I. kategorie. Pokoje, které mají 4 až 6 lůžek, se zařazují do II. kategorie.

(3) Úplata za ubytování činí

(4) Výši úplaty za ubytování v ubytovacím zařízení stanoví vedoucí organizační složky státu s přihlédnutím k vybavení ubytovacího zařízení a k úrovni poskytovaných služeb.

(5) Výše úplaty za ubytování v ubytovacím zařízení se nemění, i když žák nebo student není ubytován po všechny dny v kalendářním měsíci. Pokud je žák nebo student v ubytovacím zařízení ubytován jen část kalendářního měsíce z důvodu organizace školního roku ve škole, jejímž je žákem nebo studentem, stanoví se výše úplaty za ubytování úměrně k počtu dnů, po které je ubytován. Vyúčtování úplaty za ubytování provede ubytovací zařízení nejpozději do konce každého pololetí.

(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy:

(2) Výroční zpráva o činnosti školy se zpracovává za období předcházejícího školního roku, s výjimkou základních údajů o hospodaření školy. Ředitel školy zasílá výroční zprávu ministerstvu do 30. října a zveřejní ji na veřejnosti přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Typy škol pro účely jejich označování jsou

(1) Typy školských zařízení jsou:

(2) Školské účelové zařízení zajišťuje v rámci studijních pobytů odborné služby, studijně pracovní služby formou školení, kurzů nebo odborných stáží pro příslušníky bezpečnostních sborů, zaměstnance bezpečnostních sborů, zaměstnance škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvem a zaměstnance ministerstva a dále i pro vojáky v činné službě a občanské zaměstnance ozbrojených sil.

(3) Středisko praktického výcviku zajišťuje praktické vyučování a výcvik pro příslušníky Policie České republiky a zaměstnance Policie České republiky.

(1) Výkon inspekční činnosti vůči policejním školám a školským zařízením zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům je svěřen organizačnímu článku (odboru) ministerstva, určenému organizačním řádem ministerstva. Oprávnění k výkonu této inspekční činnosti prokazují zaměstnanci určeného organizačního článku ministerstva průkazem inspekčního pracovníka, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(2) Výkon inspekční činnosti vůči školám a školským zařízením požární ochrany zřizovaným ministerstvem a vůči jejich smluvním subjektům náleží Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky20). Oprávnění k výkonu této inspekční činnosti prokazují příslušníci a zaměstnanci Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky průkazem inspekčního pracovníka, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Ustanovení upravující střední vzdělávání, s výjimkou § 11 odst. 1 písm. a), b) a f), odst. 3 a 4 a § 12 odst. 1, se vztahují i na nástavbové studium a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou.

(1) Učební plány a učební osnovy vydané podle dosavadních právních předpisů a konkretizované školou, které neobsahují části nebo údaje, u kterých tato vyhláška stanovuje, aby byly vymezeny ve školním vzdělávacím programu, se doplní s platností od 1. září 2006.

(2) Ustanovení § 33 odst. 4 a 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů, které se považují za akreditované vzdělávací programy18), stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů odlišně.

Zrušuje se vyhláška Ministerstva vnitra č. 277/2001 Sb., o organizaci přijímacího řízení, průběhu studia a jeho ukončování ve školách požární ochrany a o finančním a hmotném zabezpečení žáků.