Vyhláška 172/1964, kterou se vydává organizační a jednací řád Státní komise pro vědecké hodnosti účinný od 01.09.1964

Schválené: 15.08.1964
Účinnost od: 01.09.1964
Autor: Státní komise pro vědecké hodnosti
Oblast: Financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky., Vědecké hodnosti., Československá akademie věd., Působnost ústředních orgánů státní správy., Jednací řády.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Vyhláška 172/1964 s účinností od 01.09.1964
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

172/1964 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 15. srpna 1964,
Státní komise pro vědecké hodnosti
kterou se vydává organizační a jednací řád Státní komise pro vědecké hodnosti

Státní komise pro vědecké hodnosti vydává podle § 13 odst. 3 zákona č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti, tento organizační a jednací řád Státní komise pro vědecké hodnosti, schválený usnesením vlády ze dne 24. června 1964 č. 348:

§ 1
Státní komise pro vědecké hodnosti

(1) Státní komisi pro vědecké hodnosti (dále jen "Státní komise") tvoří předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a další členové. Místopředsedy a vědeckého sekretáře jmenuje předseda ze členů Státní komise.

(2) Členové státní komise jsou jmenováni z vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků, členů Československé akademie věd, Slovenské akademie věd (dále jen "akademie věd"), učitelů vysokých škol a pracovníků z jiných vědeckovýzkumných pracovišť.

(3) Členové Státní komise iniciativně sledují úroveň kandidátských zkoušek, průběh, úroveň i způsob udělování vědeckých hodností a dbají o jednotnost posuzování vědecké úrovně uchazečů o vědecké hodnosti. Pracoviště, která se podílejí na řízení při udělování vědeckých hodností, jsou povinna každému členovi Státní komise, který se prokáže příslušným písemným dokladem, dát všechny potřebné informace a podklady, umožnit účast na zasedáních komisí pro obhajoby, zkušebních komisí, na zkouškách atd. Získané poznatky uplatňují členové při jednání v orgánech Státní komise a navrhují těmto orgánům potřebná opatření. Zúčastňují se zasedání pléna Státní komise i jiných porad a prací, ke kterým je přizve předseda Státní komise, plénum (§ 5) nebo presidium (§ 6). Jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděli při výkonu své funkce, ve stejném rozsahu jako pracovníci státních orgánů.

§ 2
Součinnost Státní komise s Československou akademií věd, ministerstvem školství a kultury a Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky

Kolektivní orgány i funkcionáři Státní komise při plnění svých úkolů spolupracují s Československou akademií věd, s ministerstvem školství a kultury a se Státní komisí pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky; rovněž zprávy, které předkládá předseda Státní komise vládě, se projednávají s těmito orgány.

§ 3
Funkcionáři

(1) Předseda zastupuje Státní komisi navenek a odpovídá za její činnost. Řídí práci Státní komise, svolává zasedání pléna a presidia a předsedá jim. Jedná s vedoucími ústředních orgánů o věcech patřících do pravomoci Státní komise.

(2) Místopředsedové se účastní podle pokynů předsedy na řízení Státní komise.

(3) Vědecký sekretář připravuje podle pokynů předsedy materiál pro zasedání pléna a presidia, organizuje kontrolu plnění předpisů Státní komise a navrhuje plénu a presidiu potřebná opatření. Řídí práci sekretariátu a odpovídá za ni předsedovi.

§ 4
Kolektivní orgány

(1) Kolektivní orgány, ve kterých Státní komise jedná a rozhoduje, jsou její plénum a presidium.

(2) Plénum tvoří předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a všichni ostatní členové.

(3) Presidium tvoří předseda, místopředsedové, vědecký sekretář a další členové, které určí předseda z představitelů nejdůležitějších skupin věd.

(4) Plénum a presidium jsou způsobilé usnášet se , jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny jejich členů. Usnesení se děje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. Hlasování je veřejné.

(5) Zasedání pléna a presidia jsou neveřejná. Lze však k nim přizvat zástupce ústředních orgánů, společenských organizací, akademií věd, vysokých škol i znalce; přizvaní nemají hlasovací právo.

§ 5
Plénum

(1) Plénum jedná a rozhoduje o zásadních a obecných věcech patřících do pravomoci Státní komise, jakož i o předpisech vydávaných Státní komisí.

(2) Plénum jedná a rozhoduje též o těch věcech patřících do působnosti presidia, které si samo vyhradilo nebo které pro plénum vyhradil předseda nebo presidium.

(3) Plénum zejména

a) stanoví skupiny věd, vědy a obory, v nichž lze konat obhajoby a udělovat vědecké hodnosti kandidáta a doktora věd;

b) stanoví zásady, podle kterých se tvoří komise pro obhajoby, a určuje orgány oprávněné zřizovat tyto komise pro jednotlivé skupiny věd, vědy a obory;

c) určuje orgány akademií věd a vysokých škol, které jsou oprávněny rozhodovat o udělení vědeckých hodností kandidáta a doktora věd v jednotlivých skupinách věd, vědách popřípadě oborech;

d) hodnotí inspekční činnost svých členů.

(4) Plénum zasedá nejméně třikrát do roka.

§ 6
Presidium

(1) Presidium zejména

a) připravuje materiály pro zasedání pléna;

b) koordinuje a zajišťuje styk Státní komise s orgány akademií věd, Státního výboru pro vysoké školy, Státní komise pro rozvoj a koordinaci vědy a techniky a s ústředními orgány;

c) řídí inspekční činnost členů Státní komise (§ 1 odst. 3) a kontroluje dodržování předpisů vydaných Státní komisí;

d) připravuje plán práce Státní komise a průběžně kontroluje a hodnotí jeho plnění;

e) povoluje výjimky z podmínek pro udělování vědeckých hodností v jednotlivých případech;

f) propůjčuje právo zřídit komisi pro obhajobu disertační práce kandidátské nebo doktorské, popřípadě právo rozhodnout o udělení hodnosti též orgánu, který jinak toto právo nemá;

g) dává souhlas k udělení čestné vědecké hodnosti doktora věd;

h) schvaluje nostrifikaci vědeckých hodností získaných v cizině;

i) rozhoduje o stížnostech proti postupu orgánů, před nimiž se konají kandidátské zkoušky, obhajoby, nebo které udělují vědecké hodnosti;

j) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím o udělení nebo odnětí vědecké hodnosti;

k) může v odůvodněných případech přezkoumávat rozhodnutí o udělení vědecké hodnosti z vlastního podnětu;

l) podává pravidelně zprávu o své činnosti plénu.

(2) Presidium projednává též věci, které mu přikázalo plénum, a rozhoduje o nich.

(3) V období, kdy nezasedá plénum, může presidium jednat a rozhodovat o věcech, které náležejí do působnosti pléna, jestliže předseda takovou věc presidiu přikáže. O každém rozhodnutí v takové věci podá presidium zprávu nejbližšímu plénu. Presidium však nemůže rozhodovat o obecných předpisech vydávaných Státní komisí.

(4) Presidium zasedá zpravidla jednou za měsíc.

§ 7
Jednání o odvoláních a námitkách

(1) Při jednání Státní komise o odvoláních nebo námitkách nebo při projednávání iniciativního návrhu Státní komise na zrušení rozhodnutí orgánu, který provádí předpisy o udělování vědeckých hodností, může presidium, předseda nebo vědecký sekretář pověřit některého člena Státní komise, aby připravil pro presidium nebo plénum o věci referát s odůvodněným návrhem. Jde-li o věc, kterou projednává presidium, je člen Státní komise, pověřený přípravou referátu, pozván do jeho schůze.

(2) Před rozhodnutím vyslechne Státní komise (ústně či písemně) orgán, který rozhodl, a při námitkách proti udělení vědecké hodnosti též disertanta. Může si také vyžádat posudek ministerstva školství a kultury, zejména jde-li o vysokou školu, nebo presidia Československé akademie věd, zejména jde-li o vědeckovýzkumný ústav, popřípadě vykoná i jiné šetření.

(3) O odvolání nebo námitkách rozhodne Státní komise zpravidla do čtyř měsíců ode dne doručení Státní komisi; nemůže-li Státní komise pro zvláštní složitost věci nebo z jiných důležitých důvodů rozhodnout v této lhůtě, vyrozumí o tom účastníky s uvedením důvodů a současně oznámí lhůtu, v níž rozhodne.

§ 8
Pracovní skupiny

Kolektivní orgány Státní komise nebo členové presidia mohou v případě potřeby zřizovat z členů Státní komise, popřípadě i z dalších odborníků stálé nebo dočasné pracovní skupiny jako poradní orgány Státní komise. Vedoucím pracovní skupiny je člen Státní komise, který řídí její práci a jednání a o výsledcích jednání podává zprávu presidiu nebo plénu; nebylo-li v pracovní skupině dosaženo jednomyslného stanoviska, informuje vedoucí i o odchylných názorech členů pracovní skupiny.

§ 9
Sekretariát

(1) Sekretariát Státní komise je zřízen při ministerstvu školství a kultury; zajišťuje činnost Státní komise.

(2) Sekretariát se podílí na přípravě materiálů pro jednání jednotlivých orgánů Státní komise, eviduje udělené i nostrifikované vědecké hodnosti, složení komisí, před kterými se konají obhajoby, a vyhlášky o konání obhajob. Pro tuto evidenci vydává formuláře závazné pro místa, kterých se evidence týká. Zjistí-li kontrolou při evidenci nedostatky, učiní opatření, aby nebyly porušeny předpisy, a předloží případ presidiu. Sekretariát uvědomuje místo, které udělilo vědeckou hodnost, popřípadě též uchazeče, o opravných prostředcích proti udělení vědecké hodnosti. Vykonává veškerou další agendu Státní komise podle pokynů vědeckého sekretáře.

(3) Náklady spojené s činností Státní komise jsou zajištěny v plánu a rozpočtu ministerstva školství a kultury.

§ 10
Uveřejňování sdělení a rozhodnutí Státní komise

Sdělení a rozhodnutí Státní komise, která je třeba publikovat, se uveřejňují ve Věstníku ministerstva školství a kultury.

§ 11
Náhrady výdajů

Náhrady cestovních a jiných výdajů, vzniklé členům Státní komise a členům pracovních skupin při výkonu funkcí, poskytují se podle předpisů platných v tom směru pro pracovníky státních orgánů.

Závěrečná ustanovení
§ 12

Zrušuje se vyhláška Státní komise pro vědecké hodnosti č. 11/1960 Sb., kterou se vydává organizační a jednací řád Státní komise pro vědecké hodnosti.

§ 13

Tento řád nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

akademik Katětov v.r.
Předseda Státní komise pro vědecké hodnosti

Načítávám znění...
MENU
Hore