Vyhláška 153/1945 o přihlášení některých majetkových hodnot účinný od 22.12.1945

(1) Přihlášení podléhají dále uvedené tuzemské majetkové hodnoty:

(2) Přihlášce nepodléhají majetkové hodnoty uvedené v dekretu prezidenta republiky ze dne 20. října 1945, č. 95 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů.

Dnem rozhodným pro přihlášení jest 15. listopad 1945.

(1) Každý, kdo ke dni 15. listopadu 1945 je vlastníkem nebo spoluvlastníkem majetkových předmětů a práv uvedených v § 1 této vyhlášky, nebo kdo takové předměty nebo práva drží, jako by mu patřily, nebo orgán pověřený správou takových předmětů a práv, je povinen tyto zjistiti, sepsati a přihlásiti u berní správy, v jejímž obvodu měl dne 1. listopadu 1945 své bydliště, sídlo nebo obchodní vedení. Přihlášku jest podati do 19. ledna 1946.

(2) Konfiskovaný majetek a majetek znárodněných podniků tvoří pro účely přihlašovací povinnosti celek v tom rozsahu, v jakém jej tvořil u osoby, které majetek patřil až do dne konfiskace (znárodnění). Hromadně se konfiskovaný majetek přihlásí pouze tehdy, není-li dřívější jeho vlastník znám.

(3) Přihláškou jsou povinné osoby fyzické i právnické. Za právnické osoby se považují též těžařstva, pravovárečná měšťanstva a neodevzdané pozůstalosti, nikoliv veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.

Od podání přihlášky jsou osvobozeny:

(1) Přihláška podle připojených vzorů, pro niž nebudou vydány zvláštní tiskopisy, musí obsahovati:

(2) Je-li přihlašovatelem

(3) Patří-li přihlašované předměty a práva několika spoluvlastníkům, jest každý z nich povinen podati přihlášku podle odst. 1 ohledně celého majetku a uvésti v ní dále svůj vlastnický podíl a jeho hodnotu, jména i adresy ostatních spoluvlastníků a výši jejich podílů. Popis majetku [odst. 1 písm. d)] může předložiti jen jeden ze spoluvlastníků, přičemž ostatní výslovně tuto okolnost uvedou ve svých přihláškách.

Přihlášku (§ 5 odst. 1) jest sepsati ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení jest přihlašovatel povinen předložiti do 19. ledna 1946 (§ 3 odst. 1) u berní správy, v jejímž obvodu měl dne 1. listopadu 1945 své bydliště, případně sídlo (obchodní vedení). Druhé vyhotovení si přihlašovatel ponechá jako doklad o splnění přihlašovací povinnosti.

(1) Pokud osoby, jež jsou podle této vyhlášky povinny nebo oprávněny k nějakému jednání, nemají plné způsobilosti k právním činům, jsou za ně povinni, popřípadě oprávněni jednati jejich zákonní, úředně zřízení nebo statutární zástupci. Je přípustné, aby úkony podle této vyhlášky byly provedeny zmocněncem, předloží-li plnou moc; manžel se pokládá za zmocněnce druhého manžela i bez průkazu plnou mocí, pokud manželství není rozvedeno nebo rozloučeno.

(2) Podání a písemnosti nutné k provedení této vyhlášky jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

(1) Finanční úřady a jejich orgány jsou oprávněny u osob přihláškou povinných (§ 3) nahlížeti do knih, záznamů, dokladů, dopisů, skladů apod., které se týkají majetkových hodnot podléhajících přihlášení, pořizovati z nich výpisy nebo opisy nebo si takové výpisy nebo opisy vyžádati a dále takové majetkové hodnoty u těchto osob zjišťovati.

(2) Finanční úřady a jejich orgány jsou oprávněny slyšeti ve věcech touto vyhláškou upravených svědky, znalce a osoby přezvědné; při tom platí obdobně ustanovení hlavy IX. zákona o přímých daních s odchylkou, že výslech může býti proveden i v případech uvedených v § 301 odst. 3, čl. 1 a 3 a že podle § 301 odst. 4, č. 4 a 5 nelze odepříti výpověď. V případech uvedených v č. 2 téhož ustanovení nemůže býti výpověď odepřena z důvodu, že by výpovědí vzniklo nebezpečí trestního stíhání nebo stíhání pro trestný čin daňový nebo důchodkový; stíhání pro trestné činy, které by takto vyšly najevo, nesmí však býti zavedeno.

(3) Předpisy o úředním nebo obchodním tajemství vůči jiným orgánům nebo osobám než v odst. 1 uvedeným zůstávají nedotčeny.

(4) Všechny veřejné úřady, orgány a soudy jsou povinny poskytnouti finančním úřadům a jejich orgánům veškerou pomoc při provádění této vyhlášky.

Bude-li zjištěno, že majetkové hodnoty uvedené v § 1 odst. 1, II., písm. a)ú až d) nebyly přihlášeny, propadají tyto hodnoty ve prospěch Československého státu. Trestnost takového jednání podle ustanovení této vyhlášky není tím dotčena.

(1) Trestného činu se dopouští, kdo v přihlášce podle této vyhlášky, při jejím projednávání nebo jinak v řízení podle této vyhlášky něco nepravdivého nebo nesprávného uvede, doplní nebo potvrdí, nebo něco zamlčí, nebo vynechá, co mělo býti v přihlášce uvedeno, nebo kdo přihlášku ve stanovené lhůtě nepodá.

(2) Také pokus trestných činů uvedených v odst. 1 je trestný.

(1) Kdo se trestných činů podle § 10 dopustí úmyslně, bude potrestán peněžitou pokutou do 1,000 000 Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to i trestem vězení do 6 měsíců.

(2) Kdo se trestných činů podle § 10 dopustí zanedbáním povinné péče nebo jinak z nedbalosti, bude potrestán peněžitou pokutou do 200 000 Kčs.

(3) Kdo návodem, radou, stvrzováním, slíbením nebo poskytováním pomoci nebo jinak vědomě spolupůsobí k trestnému činu podle § 10 nebo při tomto trestném činu, bude potrestán nezávisle na potrestání osob podle § 10 trestných peněžitou pokutou do 500 000 Kčs a za okolností zvláště přitěžujících mimo to i trestem vězení až do 3 měsíců.

Pro trestní řízení o trestných činech uvedených v §§ 10 a 11 je příslušná berní správa, v jejímž obvodu má obviněný bydliště nebo místo pobytu. Je-li navrhován trest vězení, vydá trestní nález berní správa v nalézacím senátu; v ostatních případech vydá trestní nález berní správa sama. Jinak platí pro trestní řízení obdobně ustanovení hlavy VIII. zákona o přímých daních.

(1) Kdo neoprávněně sdělí údaje, o nichž nabyl vědomosti v řízení podle této vyhlášky, nebo kdo maří výkon oprávnění podle § 8 této vyhlášky, bude potrestán okresním soudem pro přestupek vězením do 3 měsíců nebo peněžitým obnosem do 100 000 Kčs.

(2) Pokus tohoto činu je trestný jako čin sám.

(3) Trestní stíhání se zavádí toliko na návrh ministerstva financí nebo osoby, která se neoprávněným sdělením cítí poškozena.

Ministr financí, na Slovensku v dohodě s pověřencem Slovenské národní rady pro finance, může prodloužiti lhůty podle této vyhlášky, bude-li toho třeba, a může z důvodů zvláštního zřetele hodných povolovati výjimky z ustanovení této vyhlášky.