Vyhláška 13/2014 o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav účinný od 01.02.2014

Tato vyhláška upravuje

Náležitosti návrhu pozemkových úprav jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(1) Pozemkový úřad zpravidla s ročním předstihem oznámí předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav příslušnému katastrálnímu úřadu a dotčené obci.

(2) V rámci pozemkových úprav nebo jejich přípravných prací se zajišťují zejména

Pozemkový úřad postupuje při určení obvodu pozemkových úprav tak, že do obvodu zahrne pozemky, které posoudil jako nezbytné pro dosažení cílů pozemkových úprav a obnovy katastrálního operátu, s přihlédnutím k požadavkům vlastníků pozemků, příslušné obce a katastrálního úřadu.

(1) Podrobný průzkum terénu se provede v celém obvodu pozemkových úprav. Pokud je to potřebné z hlediska ochrany pozemků před vodní erozí a před povodněmi nebo pro řešení dalších opatření v oblasti vod, provede se průzkum i v lokalitách navazujících. Průzkum se provede tak, aby byl zjištěn skutečný stav využívání území z hlediska zemědělské výroby, ochrany půdy, ochrany přírody a krajiny a všech faktorů, které mohou ovlivnit plán společných zařízení (§ 9 odst. 8 zákona) nové polohové uspořádání pozemků nebo změnu pozemků podle jejich druhů.

(2) Podrobný průzkum terénu se zaměří na ty skutečnosti, které jsou nezbytné pro zpracování návrhu pozemkových úprav. Jsou to zejména

(3) Při podrobném průzkumu terénu se zjišťuje nesoulad mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí a vypracovávají podklady pro možné změny druhů pozemků v rámci řízení o pozemkových úpravách.

(4) Při podrobném průzkumu terénu se vedle map katastru nemovitostí využijí zejména Státní mapy 1 : 5 000, popřípadě další podklady.

(5) Výsledky podrobného terénního průzkumu se zpracovávají graficky a písemně jako jeden z podkladů pro stanovení základních cílů pozemkových úprav.

Jestliže výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu, použije se pro identifikaci účastníka, kterým je fyzická osoba, jako identifikátor jeho rodné číslo. Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo platné v České republice, použije se identifikátor podle katastrální vyhlášky5). V ostatních případech se jako identifikátor použije v souladu se správním řádem6)datum narození.

(1) Po zahájení řízení o pozemkových úpravách (§ 6 zákona) pozemkový úřad svolá úvodní jednání (§ 7 zákona). Svolání tohoto úvodního jednání lze z důvodu hospodárnosti řízení provést současně s oznámením o zahájení pozemkových úprav.

(2) Na úvodním jednání se poskytnou účastníkům přítomným na tomto jednání informace o podstatných skutečnostech zjištěných při přípravě řízení o pozemkových úpravách a informace o cílech a postupu při provádění pozemkových úprav.

(3) Z úvodního jednání pořídí pozemkový úřad zápis, jehož přílohou je prezenční listina, která obsahuje náležitosti podle § 18 odst. 2 správního řádu. Prezenční listina je jedním z dokladů o volbě sboru (§ 5 odst. 5 zákona).

(4) Postup jednání a hlasování sboru upraví jednací řád sboru, přijatý nadpoloviční většinou všech členů sboru. O každém jednání sboru se pořídí zápis, který podepíše předseda sboru a vedoucí pozemkového úřadu nebo jím pověřený zaměstnanec. Dojde-li při jednání sboru k hlasování o určité věci, zápis o výsledku hlasování podepíší všichni přítomní členové sboru.

(5) Osoby, které jsou pověřeny pozemkovým úřadem vstupovat a vjíždět na pozemky (§ 6 odst. 9 zákona), jsou povinny na vyžádání předložit písemné pověření a průkaz totožnosti vlastníkovi, na jehož pozemek vstupují.

Pozemkový úřad uvědomí příslušnou obec a katastrální úřad o termínu zjišťování průběhu hranic (§ 9 odst. 5 zákona) nejméně s měsíčním předstihem a projedná s nimi způsob a rozsah spolupráce při tomto zjišťování.

Podle rozsahu navrhované změny hranice se do obvodu pozemkových úprav zahrnou buď pouze změnou hranice dotčené pozemky, nebo tak velká navazující část sousedního katastrálního území, aby bylo možno uspokojivě vyřešit nové uspořádání pozemků i v dotčené části sousedního katastrálního území.

(1) Pozemkový úřad dohodne s katastrálním úřadem zejména postup a náležitosti při zpracování podkladů pro obnovu souboru geodetických informací pro pozemky pouze zaměřené a v obvodu pozemkových úprav neřešené podle § 2 zákona (nesměňované), podmínky stanovené katastrálním úřadem (§ 6 odst. 6 zákona) a intervaly a formu, v jakých budou změny, týkající se řešených pozemků, katastrálním úřadem předávány.

(2) Výměra území, zahrnujícího pozemky řešené podle § 2 zákona, se stanoví výpočtem ze souřadnic lomových bodů hranice obvodu pozemkových úprav určených s kódem 3 charakteristiky kvality souřadnic podrobných bodů.

(3) Výměra území zjištěná podle odstavce 2 se porovná s výměrou území získanou součtem výměr všech parcel podle katastru nemovitostí. Není rozhodující, jaký způsob určení výměry je u parcel v katastru nemovitostí evidován. Rozdíl výměr se porovná s hodnotou mezní odchylky stanovenou katastrální vyhláškou.

(4) Pokud rozdíl výměr podle odstavce 3 nepřekročí mezní odchylku stanovenou katastrální vyhláškou, opraví se součty výměr směňovaných parcel v soupise nároků opravným koeficientem tak, aby zjištěný rozdíl podle odstavce 3 byl odstraněn.

(5) Jestliže rozdíl výměr podle odstavce 3 překročí stanovenou mezní odchylku, zhotovitel ověří, zda není chyba v zaměření území, ve výpočtu jeho výměry nebo v součtu výměr parcel podle katastru nemovitostí. Nezjistí-li zhotovitel takovou chybu, postupuje pozemkový úřad dále na základě výsledků projednání s katastrálním úřadem.

(6) U pozemků v obvodu pozemkových úprav, u kterých se provádí pouze obnova souboru geodetických informací, se provede zjišťování hranic a jejich zaměření a vyhotovení nového souboru informací podle katastrální vyhlášky, aby byla známa jejich skutečná výměra v době zpracování soupisu nároků a umožněn postup podle katastrální vyhlášky.

(7) Při podrobném měření polohopisu se zaměřují prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav (drenážní šachty, studně, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, nadzemní a podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, osa železničních kolejí, polní a lesní cesty, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku povrchové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů, rozhraní druhů pozemků, budovy a drobné stavby). Podle potřeby se provede rovněž podrobné výškopisné zaměření.

(8) U pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu § 2 zákona, a pozemkový úřad u nich zajišťuje pouze nezbytné zeměměřické činnosti pro obnovu katastrálního operátu, se výsledky těchto činností předávají katastrálnímu úřadu bezprostředně po jejich ukončení.

(1) Na základě zjištěného nesouladu mezi skutečností v terénu a stavem evidovaným v katastru nemovitostí svolá pozemkový úřad před vypracováním soupisu nároků jednání, ke kterému přizve zástupce orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, orgánu ochrany přírody, státní správy lesů a případně dalších dotčených orgánů. Na tomto jednání se posoudí možnost změny druhů pozemků. Vyjádření dotčených orgánů ke změnám druhů pozemků se zaznamená do protokolu, popřípadě se k němu toto vyjádření přiloží. Do soupisu nároků se uvádí skutečnosti podle výsledků tohoto jednání.

(2) K listu vlastnictví, na kterém jsou uvedeny pozemky, na něž se vztahuje § 3 odst. 4 zákona, se vyhotoví pro tyto pozemky samostatný soupis nároků. Obdobně je postupováno i při vyhotovování soupisu nových pozemků.

(3) Soupis nároků, který je součástí dokumentace podle čl. VI bodu 7 přílohy č. 1 k této vyhlášce, se vyhotoví do tabulky podle vzoru v příloze č. 2 k této vyhlášce. Tento soupis nároků pozemkový úřad doručí vlastníkovi do vlastních rukou, určí lhůtu k uplatnění námitek a poučí vlastníka o postupu při udělování souhlasu s řešením pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona.

(4) Podkladem pro vyhotovení soupisu nároků jsou údaje zaměření a zjištění skutečného stavu v terénu a výsledku jednání podle odstavce 1. V případě pozemků, na které se vztahuje § 3 odst. 3 zákona, platí druh pozemku vedený v katastru nemovitostí.

(5) Jestliže vlastník pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona souhlasí s jejich řešením ve smyslu § 2 zákona, uvede svůj písemný souhlas v soupisu nároků. Pokud se vlastník ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem podle odstavce 3 nevyjádří k řešení pozemků uvedených v § 3 odst. 3 zákona, je souhlas doložen dokladem o doručení soupisu nároků, který bude ve spisové dokumentaci připojen ke konkrétnímu soupisu nároků.

(6) U pozemku, jehož vlastník není znám (§ 9 odst. 16 zákona), se tato skutečnost uvede v soupisu nároků v poznámce.

(7) Vstupuje-li do pozemkových úprav vlastník s jedním pozemkem a výměra tohoto pozemku se zvýší o část odpovídající spoluvlastnickému podílu po reálném rozdělení spoluvlastnických podílů (§ 9 odst. 16 zákona), jedná se v případě ustoupení od požadavku na uhrazení rozdílu ceny (§ 10 odst. 2 zákona) o jeden pozemek.

(8) K námitkám podaným k pozemkům neřešeným podle § 2 zákona, které pozemkový úřad předává podle § 8 odst. 1 zákona katastrálnímu úřadu k rozhodnutí, připojí pozemkový úřad i výsledky zeměměřických činností podle katastrální vyhlášky.

(9) Vzor soupisu nároků je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Nachází-li se na pozemku vlastníka dřeviny rostoucí mimo les, pozemkový úřad vyzve prostřednictvím soupisu nároků vlastníka pozemku, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda požaduje jejich ocenění.

(1) V průběhu zpracování návrhu pozemkových úprav se soupis nároků upřesňuje, a to například z důvodu úpravy obvodu pozemkových úprav a změny okruhu účastníků podle § 9 odst. 6 zákona nebo vypořádání spoluvlastnictví podle § 9 odst. 16 zákona. Poslední aktualizaci soupisu nároků lze provést nejpozději ke dni vystavení návrhu. Aktualizované soupisy nároků se doručí pouze dotčeným vlastníkům.

(2) Dojde-li k vypořádání spoluvlastnictví až po vyložení soupisu nároků, upraví se u dotčených vlastníků jejich nároky podle uzavřených dohod o vypořádání spoluvlastnictví.

(3) Dojde-li v době mezi vystavením návrhu a vydáním rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona v katastru nemovitostí ke změnám v nárocích, jsou tyto změny uvedeny v přílohách rozhodnutí podle § 11 odst. 4, případně odst. 8 zákona. Aktualizace soupisu nároků se v takovém případě již neprovádí.

(1) Osoby uvedené v § 8 odst. 2 zákona prokážou svůj nárok tak, že předloží doklad o přechodu vlastnického práva na jiného vlastníka u nárokovaných pozemků včetně grafické identifikace (soutisk) nárokovaných pozemků v současné platné mapě daného území.

(2) Pozemky uvedené v § 8 odst. 2 zákona se ocení průměrnou cenou zemědělských pozemků v katastrálním území7)dotčeném katastrálními úpravami. Lesní pozemky, které se po roce 1958 staly součástí území Polské lidové republiky, se ocení ve stavu k roku 1958.

(1) Plán společných zařízení se zpracuje tak, aby obsahoval přehled všech navržených společných zařízení včetně změn druhů pozemků; v případě potřeby jsou zvláště uvedeny ty změny druhů pozemků, jichž se netýkají navrhovaná společná zařízení. Plán obsahuje rovněž přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, a dále přehled pozemků a jejich výměry, které jsou k dispozici pro společná zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona).

(2) Výsledky podrobného průzkumu terénu podle § 5 odst. 2 se vyhodnotí spolu s podmínkami dotčených orgánů (§ 6 odst. 6 zákona) a promítnou se do návrhu plánu společných zařízení. Návrh se projedná s těmito orgány na kontrolním dni.

(3) Pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky, které byly v rámci pozemkových úprav vykoupeny nebo darovány ve prospěch státu a jsou uvedeny v čl. VII bodě 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce. Pro společná zařízení lze rovněž použít pozemky v obvodu pozemkové úpravy řešené podle § 2 zákona, a to s výlučným souhlasem vlastníka.

(4) V případě nedostatku pozemků ve vlastnictví státu a obce, určených pro společná zařízení, se úměrně sníží nároky vlastníků (§ 9 odst. 17 zákona) a provede se aktualizace nároků tak, že se opraví součty výměr směňovaných parcel opravným koeficientem s přesností na 6 desetinných míst. Po provedené aktualizaci nároků se postupuje podle § 8 odst. 1 zákona.

(5) Při sestavování grafického počítačového souboru nové digitální katastrální mapy se druhy pozemků přizpůsobují výslednému stavu vlastnických hranic nových pozemků; s tím související upřesnění výměr se nepovažuje za rozpor vůči návrhu plánu společných zařízení, ke kterému se dotčené orgány (§ 9 odst. 10 zákona) již vyjádřily.

V plánu společných zařízení se celý obvod pozemkových úprav posoudí též z hlediska erozního ohrožení a povodňových rizik a posoudí se možnost retence území ve vztahu ke zpomalení povrchového odtoku. O použití jednotlivých způsobů ochrany rozhoduje zejména jejich účinnost, požadované snížení smyvu půdy, snížení maximálních průtoků a nezbytná ochrana vodních zdrojů, koryt vodních toků, vodních nádrží a zastavěných částí obce. Plán společných zařízení v části zaměřené na protierozní a protipovodňová opatření musí být doplněn návrhem agrotechnických a organizačních opatření, se kterým budou vlastníci pozemků prokazatelně seznámeni; v poznámce v soupisu nových pozemků se uvede, že na dotčené pozemky se vztahují agrotechnická nebo organizační opatření podle plánu společných zařízení. Dále plán společných zařízení obsahuje vyhodnocení změny odtokových parametrů jako podkladu pro řešení odtokových poměrů v návazném povodí.

(1) Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se nepřihlíží k takovým požadavkům, které jsou v rozporu s projednaným plánem společných zařízení a stanoveným způsobem využití území.

(2) Návrh nových parcel a jejich označování musí odpovídat požadavkům katastrální vyhlášky. Návrh nového uspořádání pozemků se zpracovává v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Výměry nových parcel se vypočtou ze souřadnic lomových bodů hranic parcel se zaokrouhlením výsledků na celé čtvereční metry.

(3) Při zpracování návrhu nového uspořádání pozemků se bere v úvahu aktualizovaný stav údajů katastru nemovitostí. Výsledky pozemkových úprav podle katastrální vyhlášky, které slouží pro zpracování obnoveného katastrálního operátu, se předávají katastrálnímu úřadu.

(4) Pozemkový úřad všechny připomínky účastníků řízení uplatněné k vystavenému návrhu pozemkových úprav posoudí, popřípadě je s dotčenými účastníky projedná a s vypořádáním připomínek tyto účastníky písemně seznámí.

(5) U pozemkových úprav, jejichž předmětem je upřesnění přídělů (§ 13 zákona), se kromě náležitostí uvedených v katastrální vyhlášce zpracuje společně s rozhodnutím o určení hranic pozemků porovnání mezi původními a novými pozemky, a to včetně evidování jiných právních vztahů.

(1) Kompletní soupis nových pozemků je tvořen

(2) K doložení souhlasu s novým uspořádáním pozemků získaného postupem podle § 9 odst. 21 zákona slouží písemná výzva a doklad o jejím doručení.

(3) Poznámka (§ 9 odst. 13 zákona) se nevyznačuje u pozemků, s nimiž vlastník vstupuje do pozemkových úprav a na kterých již společná zařízení existují nebo se navrhuje pouze jejich rekonstrukce.

(4) Vzor soupisu nových pozemků je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(5) Vysvětlivky ke vzoru soupisu nároků a vzoru soupisu nových pozemků jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(1) Dohoda o reálném rozdělení podílového spoluvlastnictví (§ 9 odst. 16 zákona) se podepisuje před oprávněnou úřední osobou8); není-li před ní podepsána, předkládá se pozemkovému úřadu s úředně ověřenými podpisy všech spoluvlastníků. Právní účinky dohody nastávají dnem, kdy je dohoda podepsána všemi spoluvlastníky.

(2) Na výměře potřebné pro společná zařízení (§ 9 odst. 17 zákona) se podílejí poměrnou částí všichni vlastníci pozemků, včetně těch, jejichž pozemky se nacházejí v navazující části sousedícího katastrálního území, a to i v případě, že v této navazující části nejsou žádná společná zařízení navrhována.

(1) Je-li podle schváleného návrhu zřízeno věcné břemeno k pozemku, uvede se v soupisu nových pozemků podle vzoru v příloze č. 3 k této vyhlášce způsob, případně výše náhrady.

(2) Účastníci řízení o pozemkových úpravách vyjádří svůj souhlas se zatížením navrhovaných pozemků existujícím věcným břemenem (§ 9 odst. 18 zákona) svým podpisem na soupisu nových pozemků.

(3) U věcných břemen, která pouze přecházejí a nedochází u takto zatíženého pozemku návrhem ke změně vlastníka, se souhlas podle odstavce 2 nevyžaduje.

(1) Porovnání ceny, výměry a vzdálenosti navrhovaných a původních pozemků se provádí vždy za všechny pozemky evidované v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví.

(2) Cena pozemku a porostu v soupisu nároků i v soupisu nových pozemků se v součtu uvede se zaokrouhlením směrem nahoru na celé desetikoruny.

(3) Za jeden pozemek, s nímž vlastník vstupuje do pozemkových úprav (§ 10 odst. 2 zákona), lze považovat i více parcel jednoho vlastníka, které na sebe bezprostředně navazují. Upuštění od úhrady částky nepřesahující 100 Kč se týká každého vlastníka nebo spoluvlastníka samostatně.

(4) Vzdálenost se stanoví jako vážený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od bodu dohodnutého na úvodním jednání. Tento bod je stejný pro řešené katastrální území i pro navazující části sousedících katastrálních území řešených v obvodu pozemkových úprav.

(1) Vystavený návrh musí již obsahovat parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem. Pokud budou parcelní čísla přidělená katastrálním úřadem použita až při vystavení návrhu, bude součástí vystaveného návrhu rovněž srovnávací sestavení pracovních a přidělených parcelních čísel s uvedením čísla příslušného listu vlastnictví, na kterém jsou dosavadní pozemky v katastru nemovitostí evidovány.

(2) Ve vystavené mapě návrhu nového uspořádání pozemků jsou parcely označeny pouze parcelními čísly přidělenými katastrálním úřadem.

(3) Návrh, který se ukládá u pozemkového úřadu, musí obsahovat všechny doklady v originále. Za originál se považuje listinná podoba i dokumenty archivované elektronickou spisovou službou, s výjimkou doručenek pozvánky na šetření hranic, které jsou součástí dokumentace předávané katastrálnímu úřadu.

(1) Souhlasem vlastníků alespoň 3/4 výměry pozemků řešených podle § 2 zákona se rozumí souhlasy podle § 9 odst. 20 a 21 zákona, s tím, že se souhlasy udělené podle § 9 odst. 21 zákona nevedou odděleně.

(2) Písemná a grafická část návrhu, která se společně s rozhodnutím o schválení návrhu včetně seznamu účastníků řízení zasílá účastníkům řízení, se pevně spojí s rozhodnutím do svazku sešitím, které se přelepí přelepkou tak, aby přelepka znemožňovala rozdělení listin bez jejího poškození. Přelepka se opatří otiskem razítka příslušného pozemkového úřadu se státním znakem z obou stran tak, aby část otisku tohoto razítka byla otištěna na listině. Stejným způsobem se postupuje i v případě doručování rozhodnutí podle § 11 odst. 8 zákona.

(3) Grafická část musí být vyhotovena v takové kvalitě, aby byla pro účastníky řízení čitelná a srozumitelná.

V rozhodnutí vydaném podle § 11 odst. 8 zákona se u pozemků řešených v obvodu pozemkových úprav zohlední změny v katastru nemovitostí, ke kterým u nich došlo během přerušení řízení podle § 11 odst. 9 zákona.

(1) Postup realizace společných zařízení je projednán nejprve se sborem (§ 12 odst. 1 zákona) před jeho zánikem (§ 5 odst. 5 zákona). Sborem stanovené priority realizace jsou pozemkovým úřadem předány zastupitelstvu obce k projednání. Dokladem o projednání je usnesení zastupitelstva obce.

(2) Součástí realizace plánu společných zařízení je také výsadba porostu a financování péče o něj do doby předání obci nebo jinému účastníkovi řízení (§ 9 odst. 12 zákona). Vysazený porost, realizovaný podle schváleného plánu společných zařízení, předá pozemkový úřad obci nebo jinému účastníkovi nejdéle do 3 let od výsadby.

(1) V územích, kde jsou zahájeny komplexní pozemkové úpravy, jejichž součástí je upřesnění nebo rekonstrukce přídělů, se postupuje tak, že pozemkový úřad rozhodne o určení hranic přídělu (§ 13 zákona). Výsledky řízení o určení hranic přídělů jsou podkladem pro soupis nároků v řízení o komplexních pozemkových úpravách.

(2) V řízení o upřesnění a rekonstrukci přídělů se zahájí řízení a koná úvodní jednání, vyhotoví se soupis nároků, který se doručí všem známým účastníkům řízení a současně vyloží na dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí, zaměří se skutečný stav terénu, na jehož základě a na základě dohledaných podkladů se vyhotoví nový soupis nároků, který se doručí do vlastních rukou všem známým účastníkům řízení a současně vystaví na dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, a uskuteční se závěrečné jednání. Na základě nového soupisu nároků se vydá rozhodnutí o určení hranic pozemků.

(3) Při vyhotovování soupisu nároků se u pozemků s původem grafický příděl § 3 odst. 3 zákona nepoužije.

(4) Jsou-li upřesnění a rekonstrukce přídělů ukončeny zápisem rozhodnutí o určení hranic pozemků do katastru nemovitostí, projedná pozemkový úřad náležitosti podkladů s katastrálním úřadem. Současně se dohodne, zda se výsledky měření využijí pro obnovu katastrálního operátu nebo se vyhotoví geometrický plán. V tomto případě se oceňování pozemků ani jejich scelování neprovádí a plán společných zařízení se nevyhotovuje.

Písemná žádost o udělení úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav obsahuje jméno a příjmení, akademický titul, rodné příjmení, datum a místo narození, rodné číslo, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu, kontaktní údaje, jméno a příjmení otce a matky, rodné příjmení matky, nejvyšší dosažené vzdělání, včetně oboru nebo zaměření studia, případně specializace, délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav, datum a podpis žadatele.

Zrušuje se: