Vyhláška 120/1984 o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní účinný od 27.06.1984

Dne 12. dubna 1979 byla v Ženevě sjednána Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a dne 1. listopadu 1979 byl v Ženevě sjednán Protokol k Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu.

Ing. Chňoupek v. r.
Ministr

1. Články 1 až 7 včetně vymezují, jak má být celní hodnota dováženého zboží určována podle ustanovení této Dohody. Metody hodnocení jsou uvedeny v pořadí, v jakém mají být používány. První metoda celního hodnocení je vymezena v článku 1 a dovezené zboží má být ohodnoceno podle ustanovení tohoto článku v každém případě, kdy stanovené podmínky jsou splněny.

2. Nemůže-li být celní hodnota určena podle ustanovení článku 1, je třeba přejít postupně k dalším článkům až k prvnímu z nich, podle něhož celní hodnota může být určena. S výjimkou ustanovení článku 4 je dovoleno přejít k použití ustanovení dalšího článku pouze tehdy, není-li možno určit celní hodnotu podle ustanovení předcházejícího článku.

3. Nežádá-li dovozce, aby byl obrácen pořad článků 5 a 6, dodrží se normální pořadí. Uplatní-li dovozce tuto žádost, ale ukáže-li se potom, že určení celní hodnoty podle čl. 6 není možné, určí se celní hodnota podle čl. 5, je-li to možné.

4. Nedá-li se celní hodnota určit podle ustanovení článků 1 až 6 včetně, určí se podle ustanovení čl. 7.

1. "Všeobecně přijaté účetnické zásady" jsou zásadami, které jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které mají podstatnou podporu úředních míst a které určují, jaké ekonomické zdroje a závazky mají být zaznamenány jako aktiva a pasiva, které změny v aktivech a pasivech mají být zaznamenány, jak se mají aktiva a pasiva a změny v nich měřit, které informace mohou být sdělovány a jak mohou být sdělovány a jaké finanční výkazy mají být připravovány. Tyto normy mohou sestávat z všeobecně používaných širokých směrnic nebo z podrobných pravidel a praktik.

2. Pro účely této Dohody bude celní správa každé strany používat informací připravených metodou slučitelnou s všeobecně přijatými účetnickými zásadami v zemi přicházející v úvahu z hlediska článku, o který jde. Např. obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení čl. 5 budou určeny s použitím informací připravených způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám v zemi dovozu. Naproti tomu, obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení čl. 6 budou určeny s použitím informací připravených způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám v zemi výroby. Jako další příklad, předmět uvedený v čl. 8 odstavci 1 b (ii) a provedený v zemi dovozu bude určen s použitím informací způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám této země.

3. Výraz "a/nebo" připouští možnost použití prodejů a provedení potřebných úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.

4. Pro účely článku 2 znamená převodní hodnota stejného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odst. 1b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle čl. 1.

5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá-li se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné stejné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500 jednotek, a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 2 vhodné.

3. Výraz "a/nebo" připouští možnost prodejů a provedení potřebných úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.

4. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců 1b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle čl. 1.

5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá-li se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné podobné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 3 vhodné.

1. Pojem "jednotková cena, za kterou ... se zboží prodává v největším úhrnném množství" znamená cenu, za kterou se prodává největší počet jednotek v prodejích osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují na první komerční úrovni po dovozu, na jaké se takové prodeje uskutečňují.

2. Např. zboží se prodá podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:------------------------------------------------------------------ Prodejné množství Jednotková Počet Celkové množství cena prodejů prodané za každou cenu ------------------------------------------------------------------ 1 - 10 jednotek 100 10 prodejů po 65 5 jednotkách 5 prodejů po 55 3 jednotkách 11 a 25 jednotek 95 5 prodejů po 11 jednotkách nad 25 jednotek 90 1 prodej 80 30 jednotek 1 prodej 50 jednotek

3. Podle jiného příkladu dochází ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodává 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodává 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto případě největší počet prodaných jednotek je 500; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.

4. Třetím příkladem by byla tato situace, kde různá množství se prodávají za různé ceny.a) Prodané množství Jednotková cena 40 jednotek 100 30 jednotek 90 15 jednotek 100 50 jednotek 95 25 jednotek 105 35 jednotek 90 5 jednotek 100 Celkové prodané množství Jednotková cena 65 90 50 95 60 100 25 105

5. Prodej v dovozní zemi za podmínek uvedených shora v odstavci 1 osobě, která dodá přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu v souvislosti s výrobou nebo prodejem dováženého zboží pro vývoz některý z prvků uvedených v čl. 8 odst. 1 b), nelze brát v úvahu pro určení jednotkové ceny pro účely článku 5.

6. Je nutno si uvědomit, že "zisk a všeobecné výlohy" zmíněné v článku 5 odst. 1 je třeba brát jako celek. Číselné údaje pro účely této srážky by se měly určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, leč by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce v rozporu s těmito číselnými údaji, může být obnos za zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.

7. "Všeobecné výlohy" zahrnují přímé a nepřímé náklady na prodejnost dotyčného zboží.

8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje zboží, za které nebyla provedena srážka podle ustanovení článku 5 odst. 1 a (iv), se odečtou podle ustanovení čl. 5 odst. 1 a) (i).

9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh podle ustanovení 1. odst. čl. 5 musí být otázka, je-li určité zboží "stejné kategorie nebo stejného druhu" rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo třídy dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být ohodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely čl. 5 "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" zahrnuje zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být ohodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.

10. Pro účely čl. 5 odst. 1 b) bude "nejbližší dobou" doba, kdy dojde k prodejům dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna jednotková cena.

11. Použije-li se metoda podle čl. 5 odst. 1, budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním založeny na objektivních a kvantifikovatelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů, výrobních metod a jiných praktik přijatých v této výrobě.

12. Uznává se, že metoda hodnocení uvedená v čl. 5 odst. 2 nemůže být zpravidla použita, ztratí-li zboží v důsledku dalšího zpracování svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou povahu, ale hodnota přidaná zpracováním se dá zjistit bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou povahu, ale tvoří tak malý prvek ve zboží prodávaném v zemi dovozu, že použití této hodnotící metody by bylo neodůvodněné. Vzhledem k tomu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.

1. Zpravidla se celní hodnota podle této Dohody určuje na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty může však být třeba zkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci úřadů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten dodat úřadům země dovozu údaje potřebné k zjištění nákladů a poskytnout v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.

2. "Cena nebo hodnota" zmíněná v odst. 1 a) čl. 6 se určí na základě údajů týkajících se výroby zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodních účtech výrobce, pokud tyto účty jsou v souladu s všeobecně přijatými účetnickými zásadami používanými v zemi, kde bylo zboží vyrobeno.

3. "Cena nebo hodnota" zahrne cenu prvků uvedených v odst. 1 a) (ii) a (iii) čl. 8. Bude rovněž zahrnovat hodnotu každého prvku uvedeného v odst. 1 b) čl. 8, který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití ve spojitosti s výrobou dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustanovení příslušné poznámky k čl. 8. Hodnota prvků uvedených v odst. 1 b) (iv) čl. 8, které byly provedeny v zemi dovozu, bude zahrnuta jen potud, pokud tyto prvky připadají k tíži výrobce. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty počítána dvakrát.

4. "Částka pro zisk a všeobecné výlohy" zmíněná v odst. 1 b) čl. 6 se určuje na základě informací předložených výrobcem nebo jeho jménem, leč by jeho číselné údaje byly v rozporu s čísly, které se obvykle objevují v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, které uskutečňují výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.

5. Je nutno poznamenat v této souvislosti, že "částku pro zisk a všeobecné výlohy" je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém případě částka zisku výrobce je nízká a všeobecné výlohy vysoké, mohou jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek být přesto v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může stát např. uvádí-li se výrobek do země dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se spokojuje s nízkým ziskem při prodejích dováženého zboží z určitých komerčních důvodů, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné ziskové částky, má-li proto platné komerční důvody a odpovídá-li jeho cenová politika obvyklé cenové politice v dotyčném výrobním odvětví. To se může stát např. byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li výrobcovy vlastní částky pro zisk a všeobecné výlohy v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují při prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží uskutečňovaných výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných vhodných informacích než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.

6. Použije-li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiných informací než informací, které byly předloženy výrobcem nebo jeho jménem, mají úřady země dovozu informovat dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, o použitých údajích a o výpočtech na základě těchto údajů, s výhradou ustanovení čl. 10.

7. "Všeobecné výlohy" zmíněné v odstavci 1 b) čl. 6 zahrnují přímé i nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nejsou zahrnuty podle odst. 1 a) čl. 6.

8. Při rozhodování o tom, zda některé zboží je "stejné kategorie nebo stejného druhu", je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení čl. 6 je nutno zkoumat prodeje na vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat potřebné informace. Pro účely článku 6 musí být "zboží stejné kategorie nebo stejného druhu" ze stejné země jako zboží, které má být ohodnoceno.

1. Celní hodnoty určované podle ustanovení článku 7 by měly být založeny v největší možné míře na celních hodnotách určených dříve.

2. Metody hodnocení používané podle čl. 7 by měly být metody vymezené v čl. 1 až 6 včetně, avšak určitá rozumná pružnost při použití těchto metod bude v souladu s cíli a ustanoveními článku 7.

Pro účely čl. 9 může "doba dovozu" zahrnout okamžik celního prohlášení.

1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti rozhodnutí celní správy, kterým byla určena celní hodnota zboží. Odvolání se může nejprve podat k vyšší instituci celní správy, ale dovozce bude mít právo odvolat se v konečné instanci k soudu.

2. "Bez pokuty" znamená, že dovozce nebude podroben pokutě nebo hrozbě pokuty z pouhého důvodu, že uplatnil své právo odvolat se. Poplatky za normální soudní útraty a za honoráře právním zástupcům se nepovažují za pokuty.

3. Žádné ustanovení čl. 11 nezabraňuje však straně, aby vyměřené clo bylo plně zaplaceno před podáním odvolání.

1. V souladu s článkem 18 této Dohody bude pod záštitou Rady pro celní spolupráci zřízen Technický výbor, aby po technické stránce zajišťoval jednotnost výkladu a provádění této Dohody.

2. Aby bylo usnadněno zřízení panelů, bude předseda udržovat neformální indikativní seznam vládních úředníků znalých problematiky celního hodnocení a zkušených v oblasti obchodních vztahů a hospodářského rozvoje. Seznam může zahrnovat též osoby, které nejsou vládními úředníky. V této souvislosti bude každá strana této Dohody vyzvána, aby předsedovi Výboru sdělila na počátku každého roku jména jednoho nebo dvou vládních expertů, které by byla ochotna uvolnit pro tuto práci. Bylo-li rozhodnuto o zřízení panelu, navrhne předseda po konzultaci s dotčenými stranami do sedmi dnů po zřízení panelu jeho složení, které bude pozůstávat ze tří nebo pěti členů, a to především z vládních úředníků. Strany přímo dotčené se vyjádří do sedmi pracovních dnů k jmenování členů panelu předsedou a nebudou odporovat jmenování s výjimkou naléhavých důvodů.

3. Každý panel si určí svou pracovní metodu. Všechny strany, které mají podstatný zájem ve věci a sdělily to Výboru, budou mít možnost, aby se vyjádřily. Každý panel může konzultovat a vyžádat si informace a technické posudky z jakéhokoli pramene, který považuje za vhodný. Než si panel vyžádá informace nebo technický posudek z pramene, který podléhá pravomoci některé strany, sdělí to vládě této strany. Každá strana této Dohody vyhoví ihned a plně každé žádosti panelu o informace, které panel považuje za potřebné a vhodné. Důvěrné informace poskytnuté panelu nebudou uvolněny bez zvláštního svolení osoby nebo vlády, která takové informace poskytla. Jsou-li takové informace vyžadovány od panelu, avšak jejich uvolnění není schváleno, pořídí se nikoli důvěrný stručný výtah z informace, schválený osobou nebo vládou, která informace poskytla.

4. Nedohodnou-li se strany sporu na uspokojivém řešení, předloží panel svůj nález písemně. Zpráva panelu by normálně měla obsahovat důvody svého nálezu. Dohodnou-li se strany na vyřízení věci, může být zpráva omezena na krátký popis sporu a sdělení, že bylo dosaženo řešení.

5. Panely použijí zprávy Technického výboru, které byly vypracovány podle článku 20 odst. 4 této Dohody, jako podkladu pro své posuzování problémů, které zahrnují otázky technické povahy.

6. Doba potřebná pro panely se bude lišit podle případu. Měly by se vynasnažit, aby dodaly své nálezy, a případná doporučení Výboru bez zbytečných průtahů, normálně ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byl panel zřízen.

7. Aby se podpořilo dosažení vzájemně uspokojivých řešení mezi stranami sporu a aby se získaly jejich připomínky, měl by každý panel nejdříve předložit popisnou část své zprávy dotyčným stranám a pak předložit stranám sporu své závěry nebo výtah z nich v rozumné lhůtě před tím, než budou sděleny stranám této Dohody.

*) Výraz "vlády" zahrnuje příslušné orgány Evropského hospodářského společenství.