Vyhláška 102/1994, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin účinný od 27.05.1994
| Schválené: | 02.05.1994 |
| Účinnost od: | 27.05.1994 |
| Autor: | Českého báňského úřadu |
| Oblast: | Elektrifikace. Rozvody elektrické energie., Teplovody a parovody. Rozvody tepelné energie., Telefon., Požární ochrana. Hasiči. Hasičský záchranný sbor., Hořlaviny, výbušniny, trhaviny a třaskaviny., Projektová a rozpočtová dokumentace., Realizace staveb., Podniková autodoprava., Vodovody. Rozvody vody., Kanalizace., Bezpečnost práce (obecně)., Ochrana proti plynným a prašným exhalátům a aerosolům., Ochrana proti účinkům hořlavých, výbušných a třaskavých látek. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Český báňský úřad stanoví podle § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška upravuje požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při projektování, výstavbě, změnách dokončených staveb a provozu výroben, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic a pomocných zařízení, ve kterých se provádějí práce s výbušninami1)a výbušnými předměty (dále jen "výbušniny"), municí, střelivem2)a pyrotechnickými předměty.3)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) objektem prostor pro výstavbu výroben výbušnin, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic, prostor pro ničení výbušnin, pomocných zařízení, jakož jejich stavby, budovy, jejich prostorově oddělené části, příslušenství, zařízení, vlečky, překladiště, vnější kanalizace,
b) obložením nejvýše povolené množství výbušniny,
c) bezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem,
d) bezpečnostním okruhem hranice, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu,
e) bezpečnostním pásmem prostor vymezený bezpečnostními okruhy,
f) kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit),
g) ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný val,
h) opěrnou zdí konstrukce, budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu,
i) výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku,
j) výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště (bez krovu) z lehkého, snadno tříštitelného materiálu u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin nebo výbuchem hořlavých par,
k) úschovnou úložný prostor (schránka apod.), určený k uložení výbušnin nebo výbušného odpadu v průběhu směny,
l) ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu,
m) odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt,
n) společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu,
o) uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran,
p) tunelovou střelnicí střelnice umístěná v tunelu se zachycením střel a střepin nebo částí střel po celé dráze letu,
r) polozakrytou střelnicí střelnice, jejíž část není zakryta,
s) dálkovou střelnicí střelnice pro střelbu do volného terénu,
t) souborem výroben několik bezprostředně souvisejících objektů, uvažovaných jako jeden celek z hlediska obložení a bezpečnostních vzdáleností k nejbližším ohroženým objektům,
u) pancéřovými dveřmi dveře s odolností proti tlakové vlně nejméně takovou, jakou mají stěny budovy,
v) hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části,
w) palební linkou koridor, vymezený palebným stanovištěm a dopadištěm v závislosti na druhu střelby,
x) délkou palební linky součet největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku,
y) municí výbušné předměty a střelivo používané v ozbrojených silách, bezpečnostních a ozbrojených sborech,
z) vývojovým pracovištěm vývojová laboratoř, vývojová dílna, vývojová zkušebna nebo poloprovoz.
ČÁST DRUHÁ
VÝSTAVBA VÝROBEN VÝBUŠNIN, LABORATOŘÍ, ZKUŠEBEN, VÝVOJOVÝCH
PRACOVIŠŤ, STŘELNIC A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 3
Podmínky pro výstavbu
(1) Objekty musí splňovat obecné technické požadavky,4)pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
(2) Fyzické a právnické osoby při činnostech upravených touto vyhláškou (dále jen "organizace") prostor provozovny oplotí nebo jinak zajistí proti vstupu nepovolaných osob. Vzdálenost objektů nebezpečných výbuchem nebo požárem výbušnin od oplocení provozovny se určuje v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, ohrožení a stavebnímu provedení.
(3) Oplocení nesmí bránit úniku osob z objektu. Vchod do tohoto prostoru musí být pod kontrolou.
(4) Prostor o šíři 5 m od oplocení nesmí být zalesněn.
§ 4
Třídy nebezpečí výbušnin a objektů
(1) Výbušniny se podle chování při výbuchové přeměně zařazují do tříd a skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky.
(2) Třída nebezpečí objektu je dána třídou a skupinou nebezpečí výbušniny, pro niž je objekt určen, a nejvyšším stupněm nebezpečnosti operací, které se v něm provádějí. Třídění nejdůležitějších výrobních objektů z hlediska ohrožení okolí je uvedeno v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.
§ 5
Určení bezpečnostních vzdáleností
(1) Projektant nebo organizace určí bezpečnostní vzdálenosti mezi objekty výpočtem podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky.
(2) Při výpočtu bezpečnostních vzdáleností jsou do obložení zahrnuty všechny výbušniny. Jsou-li v objektu výbušniny různých tříd nebezpečí, určí se bezpečnostní vzdálenosti pro výbušninu nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením. To neplatí, jsou-li v objektech provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo rozšíření požáru, kdy lze použít pro výpočet bezpečnostních vzdáleností i dílčí obložení objektu. Při určování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma vzájemně se ohrožujícími objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich. Bezpečnostní vzdálenost se počítá od stěny ohrožujícího prostoru.
(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti platí
a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,
b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenosti mezi nimi jako pro objekty bez valů,
c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,
d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,
e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt,
f) provádí-li se výroba výbušnin v objektech spolu bezprostředně sousedících, kde není zabráněno přenosu výbuchu z jednoho objektu na druhý, pokládají se takové objekty za soubor výroben; bezpečnostní vzdálenosti se počítají podle celkového obložení souboru výroben.
(4) Do obložení objektu se nepočítají výbušniny rozpracované nebo zpracovávané, pokud nejsou nebezpečné výbuchem.
(5) U objektů laborace střeliva a munice všech ráží se stanoví obložení výbušninami s ohledem na možnost přenosu výbuchu celého množství výbušnin.
§ 6
Ochranné valy
(1) Okolí objektů třídy nebezpečí A se chrání proti účinkům výbuchu ochrannými valy, ochrannými stěnami, výfukovým provedením stavby, kyvnými stěnami, zalesněním apod. Přírodní překážka, například návrší, kopec, skála, vzrostlý lesní porost šířky nejméně 15 m, může nahradit ochranný val, ochrannou stěnu, je-li dostatečně vysoká. Průhlednost lesního porostu nesmí být v tomto případě větší než 30 % v zimním období a její vyhodnocení je organizace povinna doložit výpočtem nebo fotograficky. Lesní porost musí být od objektů vzdálen nejméně 8 m.
(2) Pokud z výpočtu bezpečnostní vzdálenosti podle § 5 vyplývá povinnost zřídit ochranný val, pak se zřizuje ve všech směrech možného ohrožení.
(3) Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu se zajistí proti erozi.
(4) Střešní římsa objektu nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valu přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň zpracovávaných výbušnin. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40 a šířku v koruně nejméně 0,5 m. Profil ochranného valu se doloží výpočtem stability včetně sednutí tělesa valu a jeho zatlačení do podloží.
(5) Není-li některý z ochranných valů spojen s ostatními ochrannými valy, musí přesahovat boční hrany ostatních ochranných valů nejméně o 0,5 m. Oddělený val lze nahradit stejně vysokou ochrannou stěnou. Ochranný val může mít ukončení boční části opěrnou zdí do výšky nejvýše dvou třetin ochranného valu.
(6) Vzdálenost paty uzavřeného valu ke stěně objektu je nejvýše 3 m a vzdálenost paty odděleného valu od stěny objektu nejvýše 5 m. Mezera mezi patou ochranného valu a stěnou objektu je upravena posypáním pískem, vydlážděním nebo vybetonováním, bez trávy a porostu. Podél paty ochranného valu se zřizuje strouha pro odvod vody.
(7) Vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon stanovený v odstavci 4 v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď; ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. Do vnitřního svahu ochranného valu nelze umístit žádné zařízení, příruční sklad výbušnin a úschovny výbušnin a výbušného odpadu.
(8) Nelze-li vyloučit nebezpečí výbuchu v části objektu, musí se zajistit snížení odrazu tlakové vlny na přilehlá pracoviště.
(9) Místo ochranného valu lze použít ochrannou stěnu. Vzdálenost ochranné stěny od stěn objektu nesmí činit méně než 1 m a nesmí přesáhnout 5 m.
(10) Průchody v ochranném valu se zřizují buď přerušením ochranného valu, nebo jako tunely. Zřizují se co nejblíže únikové cesty z objektu, jsou nejméně 1,5 m široké se sklonem do 8, obloukovité nebo zalomené tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou ochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m.
(11) Tunelový průchod se zřizuje nejméně 2,1 m vysoký s osvětlením bez jakýchkoliv výstupků se stěnami a stropem ze železobetonu nebo jiného odolného materiálu.
(12) Pokud bude u ústí tunelu na vnější straně ochranného valu vybudován nouzový kryt pro obsluhu s monolitickou železobetonovou konstrukcí, činí zásyp stropu nejméně 0,5 m.
(13) Úschovny výbušnin a výbušného odpadu se zřizují v průchodech ochranného valu, pokud to vyžaduje technologický sled operací.
(14) Na vnější straně ochranného valu mohou být umístěny příruční sklady výbušnin.
(15) Do vnějšího svahu ochranného valu nemohou být umístěna zařízení, která nejsou spojena s objektem v ochranném valu technologickými rozvody nebo která neslouží pro umístění rozvaděčů kontrolních měřicích přístrojů, případně zařízení pro dálkové ovládání objektů.
§ 7
Konstrukční požadavky na objekty
(1) Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se použijí nehořlavé, případně nesnadno hořlavé materiály. V případě použití dřeva se sníží jeho vznětlivost.
(2) Vnitřní stěny objektů, včetně stropu, musí být hladké a spoje mezi stěnami a podlahou zaoblené. Povrchová úprava se provádí tak, aby umožnila účinné vyčištění.
(3) U objektů nesmí být používáno těch stavebních materiálů a nátěrů, které tvoří s vyráběnými a zpracovávanými výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny.
(4) Střecha objektů může být provedena pouze
a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu nejvýše 150 kg.m-2 u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin a 90 kg.m-2 u objektů nebezpečných výbuchem hořlavých par, nebo
b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn a tak dimenzovaná, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům případného výbuchu, nebo
c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky případného výbuchu na nejnižší možnou míru.
(5) Krytiny střech se zhotovují z takových materiálů, aby v případě požáru nemohlo dojít k jeho šíření krytinou.
(6) Povrch podlah a obslužných plošin objektu, kde se nacházejí výbušniny, se zhotoví s povrchem snadno čistitelným a omyvatelným. Povrch podlah se zhotovuje jako nepropustný, bez trhlin a navazující na stěny. Tam, kde vznik jiskry může způsobit oheň nebo výbuch, se podlahy zhotoví z nejiskřivého materiálu. V budovách s kyselým provozem musí být podlahy kyselinovzdorné, jejich provedení se řídí druhem kyselého prostředí. Při výrobě a zpracování látek zvláště citlivých vůči mechanickým nárazům se podlahy a pracovní plošiny pokryjí pružným materiálem. V provozovnách, kde se pracuje s kapalnými nitroestery, se používá k pokrytí podlah olovo nebo jiný vhodný materiál. Podlahy v objektech s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, plynů a par nebo s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin v důsledku výboje statické elektřiny se zhotoví s ochranou proti jejímu hromadění.
(7) Dveře v objektech musí být bez prahů. Dveře objektu se opatří uzávěrem ke snadnému otevírání tlakem zevnitř; zamykání na klíč zevnitř místnosti se vyloučí. V místnostech s velkou prašností s nebezpečím výbuchu výbušnin se používá takových zámků, západek, klíčů a kování, aby bylo zabráněno jiskření při tření; to platí i pro okna a světlíky.
(8) Pancéřové dveře, které mají zabránit přenosu výbuchu z místnosti, se otevírají jen do této místnosti.
(9) Okna a světlíky do objektu provozoven s volnými výbušninami se zasklí matným sklem nebo sklem bez bublin a kazů nebo opatří nátěrem bílé barvy.
(10) Stropní okna objektů, kde se pracuje s volnými výbušninami, se zevnitř zajistí proti pádu střepů, pokud není použito sklo v netříštivé úpravě nebo sklo s drátěnou mřížkou.
(11) Z objektů musí být nejméně dva východy; výjimkou jsou místnosti, u nichž dveře zabírají polovinu šířky stěny. Za východ se považují i okna, pokud jsou opatřena uzávěry k snadnému otevírání tlakem zevnitř. Výška parapetu se stanoví podle účelu okna, přičemž možnost úniku oknem nesmí být omezována topnými tělesy nebo jinou překážkou uvnitř i vně okna.
(12) Vzdálenost z kteréhokoliv místa objektu od východu smí být nejvíce 15 m u objektů třídy nebezpečí A, u ostatních nejvíce 20 m.
(13) Místnosti výroben bezdýmných prachů musí mít výfukové plochy, jejichž úhrnný součet v m2 se stanoví podle vzorceF = 3 . M . 1000-1, kde F je celková výfuková plocha v m2, M je obložení v uvažované místnosti v kg.
§ 8
Výstavba objektů
(1) Při projektování a výstavbě objektů třídy nebezpečí A se do nich umístí jen nezbytný počet technologických zařízení a operací s co nejmenším počtem fyzických osob.
(2) Jednotlivé výrobní operace se stálým nebezpečím výbuchu výbušnin, například lisování třaskavin, laborace munice, se rozmístí podle tříd a skupin nebezpečí v oddělených místnostech, popřípadě ve vysunutých kobkách nebo za pancéřovými stěnami nebo za ochrannými valy. Rozmístění se provede tak, aby se na jednotlivých pracovištích nehromadil materiál a aby byla zachována zásada plynulého přísunu a odsunu materiálu a hotových výrobků.
(3) U objektů půdorysného tvaru "U" nebo "E" s polouzavřenými dvory nesmí být šířka dvorů mezi jednotlivými křídly menší než polovina součtu výšek obou proti sobě ležících křídel, avšak nejméně 35 m u objektu třídy nebezpečí A a nejméně 15 m u objektů tříd nebezpečí B a C. Není-li šířka dvora větší než délka zřídí se únikové cesty v obou křídlech objektu na bezpečnou stranu vně objektu.
(4) Je-li z provozních důvodů nutno zřídit v objektech všech tříd nebezpečí příruční sklad výbušnin, je nutno dodržet podmínky pro skladování výbušnin.
(5) Jsou-li operace s výbušninami různých tříd a skupin nebezpečí sdruženy ve výrobní linky, mohou být instalovány v jednom objektu, pokud budou provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu a rozšíření požáru.
§ 9
Zásobování vodou a protipožární zařízení objektů
(1) Objekty, v nichž přerušení přívodu vody může způsobit výbuch nebo požár, se napojí dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na sobě nezávislých.
(2) Hydranty nesmějí být umísťovány uvnitř valu a proti volným výfukovým stěnám objektů s nebezpečím výbuchu výbušnin.
(3) Protipožární zařízení v objektech bezpečně ovladatelná automaticky nebo ručně (sprchy, zaplavovací zařízení apod.) se zřizují tam, kde to stanoví projektová dokumentace.
(4) Pokud není možné zřídit požární vodovod, lze k odběru vody pro hašení požárů použít technologické vody nebo jiných zdrojů. V tomto případě se zajistí, aby odběrem vody k hašení nenastalo snížení dodávky vody, které by způsobilo výbuch nebo požár.
§ 10
Odpadní vody a kanalizace v objektech
(1) Veškeré odpadní vody, které jsou znečištěny výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticími, neutralizačními a zneškodňovacími stanicemi, kde jsou zachyceny nebo rozloženy a zneškodněny toxické a výbušné látky. Tyto stanice jsou umístěny buď přímo v objektech, nebo v samostatných stavbách umístěných odděleně od objektů. Při menší rychlosti průtoku odpadních vod se proplachuje kanalizační síť. Vypouštěné odpadní vody nesmějí ohrozit bezpečnost provozu a osob.
(2) Kanály odpadních vod včetně potrubních rozvodů pod podlahou se provedou tak, aby se zamezilo vnikání výbušnin do nich; odpad z nich se napojuje na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanály, které slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.
§ 11
Vytápění a zásobování objektů
parou a horkou vodou
(1) Povrchová teplota rozvodů a topných těles v jednotlivých objektech se určí s přihlédnutím k technologickým operacím a tepelným a chemickým vlastnostem výbušniny. Tyto hodnoty se uvedou v provozní dokumentaci.
(2) Pro snadnou kontrolu a čištění se použije jako topných těles jen hladkostěnných radiátorů nebo hladkých trubek.
(3) Topná tělesa a potrubí se opatří nátěrem takové barvy, aby usazené částice prachu byly co nejlépe patrny. Vzdálenost topných těles od stěn a technologických potrubí nesmí být menší než 0,1 m.
(4) Komíny nepřevyšující výšku 20 m se vybaví zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komíny plynových kotelen.
(5) Regulační armatury a rozvod hlavních potrubí se neumísťují na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu výbušnin; na těchto pracovištích se nepoužívají armatury nebo jiné součásti topení z kovů, které mohou tvořit s výbušninami vysoce citlivé výbušné sloučeniny.
§ 12
Větrání pracovišť
(1) Pracoviště a prostory, v nichž se vyrábějí, zpracovávají a dopravují materiály vytvářející prach, páry nebo plyny nebezpečné požárem nebo výbuchem, se vybaví větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky.
(2) Větrací zařízení a rozvody se řeší tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně.
(3) Prachy, páry a plyny, jejichž směsi jsou výbušné, se nesmí odsávat společně.
(4) V místnosti, kde je možnost náhlého vývinu většího množství plynů a par, se zřídí nouzové odsávání, které nelze použít jako provozní ventilaci.
(5) Odsávaný vzduch s obsahem prachu výbušnin se vyčistí před jeho vypuštěním do volného prostoru mimo objekt.
(6) Při odsávání par a plynů, jejichž kondenzát je citlivý na úder, se provede odsávání ejektorem nebo přirozeným tahem šachtami na střeše.
§ 13
Elektrická zařízení objektů
(1) Objekty se chrání před účinky blesku a před nebezpečnými účinky statické elektřiny.
(2) Objekty, ve kterých přerušení elektrického proudu by mohlo způsobit poruchu výroby nebo poškození výrobního zařízení, se zásobují elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž nejméně jedna je opatřena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.
(3) V objektech, ve kterých při výrobních operacích není dovolena přítomnost obsluhy, se provádí ovládání technologických zařízení z úkrytu.
§ 14
Pomocná zařízení
(1) Pokud se zřídí strážnice, vrátnice, kanceláře pro administrativu apod. v prostorech výroby výbušnin, zřizují se v samostatných budovách, jejichž vzdálenost od objektů se stanoví podle § 5.
(2) Provozní kanceláře, laboratoře, sociální zařízení, sklady režijních a pomocných materiálů mohou být umístěny v objektech třídy nebezpečí B a C za předpokladu, že jsou odděleny od výrobních místností požární zdí apod.
(3) Sociální zařízení se zřizují v objektu třídy nebezpečí A s výjimkou záchodu s umyvadlem.
(4) Sociální zařízení, popřípadě kryty pro obsluhu objektů všech tříd nebezpečí se umísťují a konstruují tak, aby v případě havárie nebyly fyzické osoby, které se v nich nacházejí, ohroženy.
(5) Pro výrobní objekty černého prachu se nezřizují sociální zařízení ve valu.
(6) V objektech všech tříd nebezpečí lze zřídit místnost pro odložení svršků a přezutí do pracovní obuvi.
(7) Stanoviště první pomoci v budovách sociálního zařízení umístěných ve valu se nesmí zřizovat.
(8) Organizace vyrábějící výbušniny zajistí oddělené čištění osobních ochranných pracovních prostředků, zejména ochranných obleků.
§ 15
Dopravní cesty
(1) Silnice mezi objekty se zřizují jen s bezprašným povrchem.
(2) Odstupové vzdálenosti míst, kde se třídí náklady nebezpečné výbuchem, se stanovují výpočtem podle § 5.
(3) Při použití dopravních prostředků v provedení bezpečném proti výbuchu není vzdálenost dopravních cest od objektů všech tříd nebezpečí omezena.
(4) K objektům se zajistí bezpečný příjezd pro požární a sanitní vozidla.
§ 16
Spojová zařízení
(1) V objektech, ve kterých není telefon nebo jiné spojovací zařízení (dále jen "telefony"), je nutné zajistit umístění takového zařízení ve vzdálenosti nejvýše 120 m.
(2) Objekty, kde jsou zřízeny laboratoře, zkušebny, vývojová pracoviště a střelnice, musí mít zavedeny telefony.
§ 17
Prostory pro ničení výbušnin
(1) Pro umístění a technické řešení prostorů pro ničení výbušnin platí podmínky uvedené v § 3, a to i když jsou umístěny mimo území provozovny.
(2) Prostor pro ničení výbušnin nesmí být zřizován v blízkosti objektů, skladů a jiných zařízení, jakými jsou venkovní spojovací a energetická vedení a veřejné komunikace.
(3) Prostor pro ničení výbušnin lze umístit v uzavřeném terénu (výmol, údolí, terénní vlna, les apod.).
(4) Místo pro zřízení vlastní trhací jámy nesmí mít kamenitý podklad a oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení, musí být zbavena lesního po-rostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Prostor pro ničení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení, spojovacím a signalizačním zařízením a může být vybaven příručním skladem výbušnin. Úkryt pro obsluhu musí být odolný proti účinkům ničených výbušnin. Ochranné stěny nebo valy pro zachycování střepin se zřizují, pokud je to stanoveno v projektové dokumentaci.
(5) Vzdálenost úkrytu od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a množství ničených výbušnin. Je-li prostor pro ničení výbušnin ovalován, lze umístit úkryt na vnější straně valu. Vzdálenost od ostatních objektů se stanoví podle § 5.
§ 18
Laboratoře
(1) Laboratoře nebo jejich soubor nemusí být umístěny v samostatné budově, jestliže jejich celkové obložení nepřesahuje 10 kg, přičemž nesmí být obložení jednotlivých druhů výbušnin vyšší než u
a) střelivin ......................................... 10 kg,
b) trhavin ........................................... 10 kg,
c) výbušných pyrotechnických složí ................... 10 kg,
d) třaskavin a třaskavých složí ...................... 0,6 kg,
e) neznámých látek s dosud neověřenými vlastnostmi ....................................... 0,1 kg.
(2) Obložení laboratoří, způsob a místo uložení výbušnin se stanoví v provozní dokumentaci.
(3) Nejvyšší přípustná hmotnost současně zpracovávané výbušniny se stanoví v provozní dokumentaci. Ostatní výbušniny se bezpečně uloží a zajistí proti iniciaci přenosem výbuchu nebo aktivaci ohněm či létajícími díly.
(4) Laboratoř nebo soubor laboratoří s vyšším obložením, než je uvedeno v odstavci 1, se zřizují jako samostatné objekty.
(5) Přívody energií do laboratoře se uspořádají tak, aby je bylo možno vypnout lehce dosažitelným a jednoduše ovladatelným zařízením umístěným vně laboratoře.
(6) Laboratoř musí mít nejméně dva východy umístěné na protilehlých stranách, upravené tak, aby alespoň jeden z nich vedl dveřmi otvíratelnými ven na chodbu či schodiště nebo do volného prostoru nebo vedl do sousední místnosti s nebezpečím shodným nebo menším, z kterého je možnost úniku na chodbu nebo do volného prostoru. Spojovací dveře nesmí být během provozu zamčeny. Za nouzový východ se považuje i okno vedoucí do volného prostoru.
(7) V laboratoři se zařízením pro přípravu, zkoušení nebo zpracování vzorků výbušnin určených pro výzkumné a vývojové práce nebo zkoušení výbušnin, kde po dobu činnosti zařízení není obsluha stále přítomna, například kobky s lisy, nemusí být požadavek dvou východů dodržen.
(8) Laboratoře se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky.
(9) Vstupy do prostoru laboratoří se opatří výstražnými tabulkami.
§ 19
Zkušebny
(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin a podle účelu se dělí na
a) střelnice k stanovování a ověřování charakteristik munice, muničních komponentů, střelivin, střeliva a provádění funkčních zkoušek zbraní,
b) trhavinářské zkušebny k stanovování a ověřování vlastností trhavin,
c) zkušebny rozněcovadel a pyrotechnických výrobků k stanovování a ověřování vlastností rozněcovadel a pyrotechnických výrobků,
d) jiné zkušebny k stanovování a ověřování, např. obecných charakteristik výbušnin.
(2) U zkušeben, kde může nastat ohrožení okolí i rozletem střepin a kamení a účinky tlakové vlny, se umístění a bezpečnostní vzdálenosti stanoví v projektové dokumentaci tak, aby ohrožení okolí nenastalo.
(3) Vstupy do prostorů zkušeben se opatří výstražnými tabulkami.
(4) Samostatně zřizované zkušebny se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky umístěnými na místech snadno přístupných a neohrožených účinky výbuchu.
(5) V místnosti zkušebny, kde jsou učiněna opatření k ochraně fyzických osob, nemusí být zřízeny dva východy.
§ 20
Střelnice
(1) Střelnice se dělí podle účinku a z hlediska dodržení bezpečnosti na
a) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva do ráže 30 mm,
b) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm,
c) dálkové pro střelbu do volného terénu,
d) speciální k ověření zvláštních požadavků.
(2) Střelnice se umisťuje mimo prostor provozovny nebo na jeho okraji. U polozakryté střelnice pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm musí být pásmo střelby vzdáleno od objektů nejméně 200 m.
(3) Prostor střelnice s provozními a pomocnými objekty včetně palebných postavení se oplotí nebo jinak zajistí způsobem vyhovujícím místním podmínkám a opatří výstražnými tabulkami.
(4) Palebná postavení a ohrožený prostor za nimi se oddělí od ostatních objektů a zařízení střelnice. U střelnice polozakryté pro zkoušení munice ráže nad 30 mm se toto oddělení provede ochrannou zdí nebo valem.
(5) Výstřelná se směruje do prostoru s terénními překážkami (kopec, terénní vlny, výmoly).
(6) Laborační dílny střelnice se oddělí od palebných postavení.
(7) U tunelové střelnice se jednotlivé střelecké linky od sebe oddělí ochrannou zdí nebo valem, jejichž výška se řídí účelem, pro nějž byla zbudována.
(8) U dálkových střelnic pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm je nutné, aby vzájemná vzdálenost nechráněných sousedních palebných linek byla nejméně 500 m. Tuto vzdálenost lze snížit, jsou-li palebná postavení chráněna proti tlakovému účinku výstřelu. Délka střelecké linky se určí součtem největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku střely.
(9) Při zkouškách munice a střeliva se světelnou, zápalnou a průbojně zápalnou střelou se provedou opatření k zabránění vzniku požáru volbou materiálu dopadiště a vytvoří možnosti efektivního hasebního zásahu.
(10) Šířka střelnice se stanoví podle druhu střelby. Při střelbách pod elevací do terénu se určí šířka ze součtu možných bočních úchylek a střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.
(11) Při přímých střelbách, s dopadovým úhlem do 25, je nutné, aby byl možný odraz střel eliminován zvolením terénu dopadiště. Pokud nelze odraz střel zcela vyloučit, určí se šířka střelnice jako součet čtvrtiny nejvyššího dostřelu nejvýkonnější zbraně a střepinového účinku zbraně. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.
(12) Při stanovování délky a šířky střelnice určené pro protiletadlovou střelu se přihlíží k doletu střepin, který může být podle síly větru až na vzdálenost poloviny výšky rozprasku střely.
(13) Speciální střelnice s nechráněným dopadištěm se umístí v oddělených prostorech vzdálených od všech objektů, kromě krytů pro obsluhu, do stran a dozadu nejméně 700 m. U střelnic s chráněným dopadištěm lze tuto vzdálenost snížit.
ČÁST TŘETÍ
PROVOZ OBJEKTŮ
§ 21
Obecná ustanovení o objektech
(1) Obložení jednotlivých objektů výbušninami se stanoví tak, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenosti podle § 5. Obložení se na pracovišti zřetelně vyznačí.
(2) V objektu lze ponechat mimo směnu jen výbušniny v rozpracovaném stavu, například vzorky odebrané pro zkoušku, výbušné meziprodukty.
(3) Vzorky výbušnin se označí způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.
§ 22
Udržování pořádku
(1) Při práci s výbušninami v objektu se dbá na to, aby nedošlo k jejich rozsypání nebo rozlití; dojde-li k tomu, rozsypaná nebo rozlitá výbušnina se ihned bezpečně odstraní nebo zneškodní.
(2) V objektech smí být jen nezbytně nutné množství hořlaviny potřebné pro pracovní úkony; tyto jsou uloženy v nádobách na stanoveném místě a označeny způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.
(3) Při přerušení práce na dobu delší než jednu směnu se každé pracoviště objektu pečlivě vyčistí, uklidí a prohlédne. Zaměstnanec odpovědný za pracoviště se osobně přesvědčí, zda jsou vypnuty zdroje energie určené v provozní dokumentaci. V laboratořích, zkušebnách, střelnicích a vývojových pracovištích u zkušebních postupů, které si vyžadují dlouhodobého průběhu, a tam, kde není zabezpečena kontrola po skončení pracovní doby, se učiní opatření, aby během této doby nemohlo dojít v případě nepředvídané události k rozšíření požáru.
(4) Dopravní cesty se udržují v řádném a bezpečném stavu.
(5) Prostor do vzdálenosti 8 m od stěn objektů a vnitřní strany ochranných valů se průběžně zbavují hořlavých porostů a materiálů.
§ 23
Zásady pro práci s výbušninami
(1) Při práci s výbušninami se mohou provádět jen takové práce, které jsou stanoveny v provozní dokumentaci nebo určeny konkrétními pokyny danými zaměstnanci jeho nadřízenými.
(2) S výbušninami se může pracovat jen tehdy, je-li na pracovišti nebo v jeho blízkosti alespoň jeden další zaměstnanec, který v případě nehody zajistí potřebná opatření.
(3) Při práci s výbušninami se nesmí na pracovišti zdržovat fyzické osoby, které se nezúčastňují pracovního postupu nebo jimž nebyla přítomnost povolena.
(4) Zjistí-li se při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nelze dále pokračovat v práci s výbušninami a ohrožený okruh se opustí.
(5) Před zahájením každé práce s výbušninami v laboratořích, zkušebnách, vývojových pracovištích a střelnicích se provede kontrola, zda zkušební zařízení je použitelné k bezpečnému provedení zkoušky. Jsou-li na zařízení závady, nesmí se na něm pracovat.
Zvláštní ustanovení pro laboratoře, zkušebny a střelnice
§ 24
(1) Výbušniny neprověřených vlastností a výbušniny se sníženou stabilitou připravené pro výzkumné účely se ukládají mimo pracovní prostory tak, aby jejich případný rozklad neohrozil zdraví a majetek. Na pracovištích smí být při práci uchovávány nejméně 2 m od místa uložení nebo manipulace s ostatními výbušninami.
(2) V laboratořích nesmí být trvale ukládány vzorky výbušnin, s nimiž se nepracuje.
(3) Výbušniny se zpracovávají a uchovávají na takovém místě, aby nemohly být ohroženy požárem hořlavin.
(4) Způsob ukládání výbušnin a jejich označení se stanoví v provozní dokumentaci.
(5) Do obložení laboratoře se nezahrnují roztoky a suspenze výbušnin ve vodě a v rozpouštědlech, pokud nejsou schopny vybuchovat.
§ 25
(1) Výbušniny vyráběné a zpracovávané v laboratořích se evidují způsobem stanoveným v provozní dokumentaci.
(2) Ostatní výbušniny, které se ukládají do skladu při laboratoři, se evidují; evidence se vztahuje na příjem a výdej vzorků od jiných fyzických a právnických osob.
§ 26
(1) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy bude u východu z laboratoře instalována sprcha nebo uložena ochranná přikrývka.
(2) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy na vnější straně laboratoře nad dveřmi je nutné umístit červené světlo, které svítí, jsou-li prováděny na pracovišti rizikové operace.
(3) Při provozu laboratoře nesmí být dveře laboratoře zamčeny.
(4) Laboratorní stoly pro práce s výbušninami se opatří povrchovou úpravou umožňující její snadnou omyvatelnost.
(5) Telefon se instaluje na místě snadno dosažitelném, které není ohroženo výbuchem.
§ 27
(1) Zkušebny se vybaví zkušebním zařízením podle druhu prováděné zkoušky, popřípadě podle druhu zkoušené výbušniny. Zkoušky se provádějí na určeném místě.
(2) Před prováděním zkoušek se zajistí přístup k pracovišti střežením, výstražnými značkami nebo jiným způsobem určeným v provozní dokumentaci.
(3) Při zkouškách, jejichž charakter ohrožuje obsluhu, se stanoví v provozní dokumentaci bezpečné vzdálenosti, do nichž se obsluha při zkoušce uchýlí, nebo se vybudují bezpečné úkryty.
(4) Zkoušky výbušnin smí provádět pouze odborně způsobilí zaměstnanci určení organizací.
§ 28
(1) Muniční komponenty potřebné pro balistické a funkční zkoušky a jejich sestavy opatřené iniciátory, trhavinami, bezdýmným prachem, zažehovačem a pyrotechnickými složemi se uloží v souladu s předpisy o skladování výbušnin. Zbraně pro balistické zkoušky se skladují v odděleném prostoru a podle potřeby jsou přisunovány k jednotlivým zkouškám.
(2) Zbraně určené ke zkouškám se před zahájením zkoušky přezkouší a případné závady odstraní. Zbraní smí být použito pouze k plnění stanoveného zkušebního programu. Práce na střelnici se provádějí podle provozní dokumentace.
(3) Před zahájením střelby se ověří, zda byly zajištěny přístupové cesty ke střelnici podle provozní dokumentace.
(4) Záchytné tunely pro velkorážovou munici se upraví tak, aby při střelbě nedošlo k jejich proražení nebo zpětnému odrazu střel. Při střelbě na pancíře musí být střeliště kryté nebo musí být po dobu střelby v ohroženém prostoru učiněna opatření zabraňující úrazu střepinami. Obsluha střeleckých stanovišť je při střelbách v úkrytu.
(5) Obsluha střeleckého stanoviště se chrání před rozletem úlomků v případě roztržení zbraně při výstřelu a před tlakovým účinkem výstřelu. Způsob ochrany se stanoví v provozní dokumentaci.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 29
(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.
(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení § 5 odst. 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 4, 11 až 13, § 8 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 5 a 6 a § 20 odst. 2, 4, 5, 8, 10 až 11 a 13 odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
(3) Výjimky z technických norem vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.
§ 30
Objekty vybudované a provozované přede dnem účinnosti této vyhlášky se považují za objekty vybudované a provozované v souladu s touto vyhláškou.
§ 31
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
v z. JUDr. Ing. Makarius CSc. v. r.
Předseda
Příl.1
TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN
Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do
těchto tříd nebezpečí:
třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je
okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými
úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé
na množství výbušniny,
třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru
vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na
bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí
vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou
vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,
třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár
vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle
rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným
zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou
jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru.
Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením
vzdušných rázových vln je malé,
třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí
pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při
požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou
schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě
vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti,
dolet úlomků je malý.
TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN
------------------------------------------------------------------
Třída a Pořadové
skupina číslo Druh výbušniny
nebezpečí
------------------------------------------------------------------
AI 1 Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra,
tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné
třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla
(např. vody) do 10 %
2 Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující
třaskaviny uvedené podpoř. č. 1 v suchém
stavu
------------------------------------------------------------------
AII 3 Vysokobrizantní kapalné trhaviny
(nitroglycerin, diglykoldinitrát,
nitroglykol apod.)
4 Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované
vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit,
hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich
směsi, výbušné předměty bez kovového obalu,
které je obsahují v suchém stavu, trhací
želatina
5 Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující
trhaviny uvedené pod poř. č. 4
------------------------------------------------------------------
AIII 6 Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit,
hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich
směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné
předměty bez kovového obalu, které je
obsahují v suchém stavu
7 Černý prach ve volném a lisovaném stavu
8 Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické
a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné
rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry
9 Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených
pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je
obsahují (mimo munici)
10 Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem
zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol,
trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé
další trinitroaromáty suché nebo s obsahem
zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich
směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod
poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového
obalu, které je obsahují
11 Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu
do 10 %
12 Pyrotechnické slože skupiny 11)
13 Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní
třídy A
14 Poloostrá neadjustovaná munice (bez
rozněcovadel), součásti munice obsahující
trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech
druhů a ráží
15 Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující
výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo
munici)
16 Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky,
bleskovice), trhací náplně s rozbuškou,
ostré zapalovače s počinovou náplní
17 Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
------------------------------------------------------------------
AIV 18 Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které
nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8
------------------------------------------------------------------
B 19 Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem
zvlhčovadla (např. vody) nad 10 %
20 m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé
další dinitroaromáty
21 Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla
(např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová
s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 30 %
22 Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže
nad 30 mm
23 Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky,
bez počinové náplně, zápalkové šrouby,
zažehovače apod.
24 Poloostrá neadjustovaná munice (bez
rozněcovadel), části munice obsahující
trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech
druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu
25 Pyrotechnické slože skupiny 21)
26 Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve
slisovaném stavu a výrobky, které je
obsahují
27 Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule,
výbušky apod.
28 Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí
A, které svojí konstrukcí nebo balením
splňují podmínky pro zařazení do třídy
nebezpečí B
------------------------------------------------------------------
C 29 Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
30 Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu
od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody
do 25 %
31 Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné
pláště)
32 Bezdýmné prachy všeho druhu
(nitrocelulózové, nitroglycerinové,
diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo
prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29
33 Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným
změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze
které jsou klasifikovány jako výbušniny
34 Položelatina s obsahem vody nad 25 %
35 Tuhé pohonné hmoty
36 Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm
s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50
g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez
počinové nálože
37 Výbušné předměty obsahující kapalné
lehkovznětlivé směsi
38 Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí
A a B, které svojí konstrukcí nebo balením
splňují podmínky pro zařazení do třídy
nebezpečí C
------------------------------------------------------------------
D 39 Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí
A, B a C, které svojí konstrukcí nebo
balením splňují podmínky pro zařazení do
třídy nebezpečí D
------------------------------------------------------------------1) Rozdělení pyrotechnických složí:
2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.
Příl.2
TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druh výroby AI AII AIII AIV B C D
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty výroby Objekty výroby
třaskavin a úpravy a úpravy
a třaskavých třaskavin třaskavin
složí a třaskavých a třaskavých
složí suchou složí
cestou nebo mokrou cestou
s obsahem s obsahem
zvlhčovadla zvlhčovadla
(např. vody, nad 10 %.
etanolu, Zneškodňování
butylacetátu) odpadních vod
do 10 % z výroben a
úpraven
třaskavin a
třaskavých
složí chemicky
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty Objekty Objekty
kapalných nitrace, nitrace, sedimentace
dusičných separace, praní a a čištění
esterů, praní a stabilizace, odpad. vod,
pentritu, stabilizace, kde tyto odlučování,
hexogenu sušení, pochody sedimentace,
apod. prosévání, probíhají stabilizace
balení, v emulzi a denitrace
flegmatizace odpadních
kyselin
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Všechny Výroba Zpracování
černého operace dvojné a laborace
prachu výroby směsi černého
a jeho černého na bázi prachu
zpracování prachu ledek-uhlí, za mokra
ledek-síra,
zpracování
a laborace
černého
prachu
za sucha
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba a Příprava Všechny operace Objekty pro
zpracování trhací výroby (mísení, přípravu
trhavin želatiny náložkování, vsádky
plastických, balení apod.) dinitrolátek
poloplastických (tavení, čerpání,
a sypkých s vážení)
výbušninami
skupin AII
a AIII
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba trhavin Mísení,
DAP a emulsních náložkování,
trhavin balení
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Sušení, úprava Odkyselňování,
nitrocelulózy a balení autoklávování,
nitrocelulózy odvodnění
do 10 % vlhkosti nitrocelulózy
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Sušení, Strojní Lisování, Výroba
bezdýmných homogenizace, plnění řezání, sférických
prachů a prosévání, bezdýmných předsoušení, prachů
tuhých balení prachů do sušení, (zelené
pohonných bezdýmných nábojnic homogenizace zrno)
hmot (TPH) prachů s a balení
délkou bezdýmných
předdetonační prachů
zóny (DPZ) bez DPZ a
bezdýmných
prachů s DPZ
v objektech,
kde jsou
učiněna
opatření
k zamezení
detonace.
Výroba
položelatiny.
Sušení,
homogenizace
a balení
sférických
prachů
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty pro Objekty pro Příprava
pyrotechnických mísení výrobu a oxidovadel
složí za sucha, zpracování a kovových
skupiny 1 sušení, pyrotechnických prášků pro
temperování, složí skupiny 1 pyrotechnické
skladování za mokra. slože
pyrotechnických Příprava skupiny 1
složí skupiny 1 chlorečnanů
(mletí, sušení,
prosévání)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba munice Laborace a Výroba a Laborace
s trhavinovou sestava kompletace předehřáté
náplní třídy A ostré munice náplní trhaviny (do
s výbušnou bezdýmného hmotnosti
náplní. prachu, 200 g)
Příprava kompletace
trhavin a nábojek,
trhavinových sestava
směsí AIII a zápalkových
jejich šroubů,
zpracování zapalovačů
(litím, a rozněcovačů.
šnekováním, Povrchová
lisováním úprava
apod.). munice
Sestava (stříkání
munič. dílů apod.).
(ostření Balení
zapalovačů,
šroubování
zapalovačů
a zápalkových
šroubů apod.).
Delaborace
munice
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Objekty Laborace
rozněcovadel pro sestavu zápalek
(zápalek, rozbušek, a rozbušek do
roznětek, lisování mechanických
rozbušek, a čištění dílů bez
bleskovice), rozbušek, výbušné
trhacích náplní čištění náplně.
s rozbuškou, zápalek, Zkušebny
ostrých ostření iniciátorů
zapalovačů zapalovačů,
s počinovou sestava trhací
náplní náplně s
rozbuškou,
výroba
bleskovice
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba a Objekty Lisovny Výroba
zpracování pro mísení pyrotechnických pyrotechnic-
pyrotechnických za sucha, složí skupiny 2, kých složí
složí skupiny 2 sušení a objekty pro za mokra,
temperování, sestavu příprava
skladování pyrotechnických oxidovadel
pyrotechnických a ostatních a kovových
složí výrobků prášků
obsahujících skupiny 2
pyrotechnické
slože
skupin 1 a 2
(ohňostroje,
signální
rakety apod.)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba Svařování Výroba a
pyrotechnických plastových kompletace
výrobků, výrobků pyrotechnických
výbušek apod. ultrazvukem výrobků
s náplní AIII obsahujících
slože skupin
1 a 2.
Ohňostroje,
signální
pyrotechnické
prostředky
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výroba nábojů Plnění nábojek
s nevýbušnou a kompletace
střelou do ráže nábojů
30 mm s výmetnou
náplní
o hmotnosti
větší než 50 g
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě
provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru
technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti
výbušnin v objektu.Příl.3
Tabulka č. 1
Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností
od objektů třídy nebezpečí A
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bezpečnostní Ohrožený Stupeň poškození objektu n
pásmo objekt 1/2 1/3
k
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
1 Sklady výbušnin Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné 1,5 0,5
a výrobní objekty rozrušení budov až až
tříd nebezpečí B, 2,5 8
C a D, objekty
malé důležitosti
bez trvalé obsluhy,
laboratoře,
zkušebny a
střelnice
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2 Objekty bez Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních více více
nebezpečí výbuchu, dřevěných příček než než
správní, sociální, 8 2,5
energetické a jiné až až
stavby, kde se 4,5 15
nevyrábějí a
nezpracovávají
výbušniny
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3 Jednotlivé budovy Lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken více více
mimo území než než
provozovny, 4,5 15
silnice, železnice až až
6 22
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
4 Obce bez souvislé Částečné poškození zasklených oken více více
výškové zástavby než než
6 22
až až
17 60
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
5 Sídliště s Náhodné poškození zasklených oken více více
výškovou zástavbou, než než
nemocnice, 17 60
významné kulturní
památky, stavby
s vysokou
koncentrací osob,
např. velká
obchodní střediska
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorceS = k . (M)n, kde S je bezpečností vzdálenost (m), k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu, M je obložení (kg), n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.
(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod.
(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.
(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.
(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu.
(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.
(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.
(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.
(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.
(14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.
1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.
2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.
1) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.
2) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.
3) § 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.
4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.