(1) Tato vyhláška stanoví způsob zřizování pasivních protivýbuchových uzávěr na uhelných a lignitových dolech s nebezpečím výbuchu uhelného nebo lignitového prachu.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48 ES.

Pro účely této vyhlášky se považuje za

(1) Podle použité hasební látky se rozlišují pasivní protivýbuchové uzávěry prachové (dále jen „prachové uzávěry“) nebo pasivní protivýbuchové uzávěry vodní (dále jen „vodní uzávěry“). Vodní uzávěry se dělí na korýtkové a vakové a podle způsobu rozmístění přehrad v důlním díle na soustředěné a dělené.

(2) V technologickém postupu1)pro vedení důlních děl musí být konkrétně zpracován způsob ochrany proti přenosu výbuchu uhelného prachu pomocí pasivních protivýbuchových uzávěr. Profil důlního díla musí být určen tak, aby vzhledem k předpokládanému rozmístění výstroje dopravního a strojního zařízení, luten a prostoru pro chůzi byla ustanovení této vyhlášky dodržena. Obdobně musí být zpracován způsob ochrany proti přenosu výbuchu uhelného prachu pomocí protivýbuchových uzávěr pro důlní díla již vyražená, pokud vznikne povinnost tyto uzávěry v důlním díle rozmístit.

(1) Prachové uzávěry se nesmí zřizovat v místech, kde stéká voda se stropu, v blízkosti křižovatek, ostrých zatáček a v úsecích důlních děl s většími změnami průřezu proti průměrnému průřezu důlního díla, v němž se má uzávěra zřídit.

(2) Pro stanovení průměrného průřezu důlního díla je rozhodující úsek důlního díla, v němž je prachová uzávěra umístěna, a úseky navazující na tento úsek v obou směrech. Délka navazujících úseků se rovná délce prachové uzávěry. Průměrný průřez se vypočítá jako průměr ze světlého průřezu měřeného uprostřed této uzávěry a na obou koncích navazujících úseků.

(3) Jestliže je nutné zvětšení průřezu důlního díla, aby se získala dostatečná výška pro umístění prachové uzávěry, musí se tak provést z každé její strany na vzdálenost, která se rovná alespoň délce této uzávěry.

(4) V prostoru před a za prachovou uzávěrou na vzdálenost rovnající se její délce nesmějí být překážky, které podstatně zmenšují světlý průřez důlního díla.

(1) Hmotnost inertního prachu uloženého na přehradách prachové uzávěry musí být určena tak, aby na 1 mprůměrného průřezu důlního díla připadlo nejméně 400 kg inertního prachu.

(2) Hmotnost inertního prachu navršeného na přehradě lze přibližně vypočítat podle vzorceG = 67 . b2 (3 a - b), kde G je hmotnost inertního prachu na přehradě v kg, a délka přehrady v metrech, b šířka přehrady v metrech.

(1) Konstrukce přehrady prachové uzávěry musí zajišťovat její snadné převržení v případě výbuchu. Proto se její části nesmí dohromady sbíjet a výstroj důlního díla nesmí být na překážku jejímu rozmetání. Současně však musí být dostatečně stabilní proti nárazům při dopravě, trhací práci a podobně.

(2) Přehrada prachové uzávěry má tyto části:

(3) Přehrady se staví v poloze vodorovné a kolmo na osu důlního díla.

(4) Délka každé přehrady musí být taková, aby sahala od jednoho boku důlního díla k druhému. Nosníky a destičky se nesmí v žádném místě dotýkat výztuže a výstroje.

(1) Podle šířky přehrady a v důsledku toho hmotnosti navršeného inertního prachu se rozlišují:

(2) V širokých průřezech důlních děl, kde by hmotnost inertního prachu mohla způsobit případné prohnutí příčných nosníků, smějí se uchytit nosníky uprostřed drátem nebo řetízkem ke stropní části důlní výztuže.

(1) Prachová uzávěra se staví jako uzávěra soustředěná. Její celková délka nesmí být menší než 40 m.

(2) Prachová uzávěra sestává z jednotlivých přehrad, na nichž je uložen inertní prach. Počet přehrad se určuje podle požadované hmotnosti inertního prachu v celé prachové uzávěře.

(3) Vzdálenost mezi jednotlivými přehradami je 1,5 m až 2 m. Jen výjimečně, kde poměry nedovolují dodržení této vzdálenosti podle přílohy č. 1, obrázek č. 3, může být tato vzdálenost zkrácena na 1 m.

(4) Přehrady prachové uzávěry se umísťují v horní třetině světlého průřezu důlního díla, přičemž musí každá přehrada krýt alespoň 65 % maximální šířky světlého průřezu důlního díla.

(5) První a poslední 2 až 3 přehrady jsou lehké (o šířce 35 cm), ostatní jsou těžké (o šířce 50 cm) podle přílohy č. 1, obrázek č. 3. Stejně se postupuje, je-li prachová uzávěra zhotovena z dvojitých přehrad.

(1) Inertní prach na přehradách musí být volně navršen a nesmí být udusán. Usadí-li se na navršeném inertním prachu viditelná vrstva uhelného prachu, musí být odstraněna a inertní prach do stanovené hmotnosti doplněn.

(2) Zvlhne-li inertní prach a přestane-li být rozviřitelný, musí se vyměnit. Při jeho výměně se nejdříve zřídí nadpočetná přehrada s navršením nezávadného inertního prachu, a pak se postupně vymění nevyhovující prach na jednotlivých přehradách. Během výměny musí být v uzávěře stále předepsaný počet přehrad s navršeným inertním prachem. Obdobně se musí postupovat i při opravách poškozených přehrad.

Má-li se prachová uzávěra přemístit, může se s rozebíráním staré uzávěry začít až po postavení nové prachové uzávěry.

(1) Korýtka a vaky pro stavbu vodních uzávěr musí mít užitný objem alespoň 40 l, musí být vyrobeny z plastů, musí mít dostatečnou pevnost, nesmí podporovat šíření požáru ani být příčinou vzniku výbuchu od statické elektřiny; korýtka musí mít stabilní tvar. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud korýtka a vaky vyhovují alespoň požadavkům určených norem2)upravujících hořlavost plastů, vyloučení nebezpečí od statické elektřiny a metody a požadavky na neelektrická zařízení3)pro prostředí s nebezpečím výbuchu4).

(2) Korýtka a vaky musí v případě výbuchu zajistit uvolnění vody způsobem a v čase, který vytvoří účinný hasicí efekt. Tato podmínka se považuje za splněnou, pokud korýtka vyhovují alespoň požadavkům určené normy2)upravující ochranné systémy a prevenci proti výbuchu v hlubinných dolech4)nebo pokud je zkouškou podle přílohy č. 5 této vyhlášky ověřeno, že korýtka a vaky zajistí definované rozprášení vody při stanoveném tlaku výbuchové vlny.

(3) Na korýtku a vaku musí být výrobcem označen jeho užitný objem a výška hladiny odpovídající tomuto objemu. Výška hladiny v korýtku a vaku musí být kontrolovatelná, u korýtka bez odstranění poklopu korýtka.

(4) Vodní uzávěra může být postavena buď jen z korýtek, v tom případě se jedná o vodní uzávěru korýtkovou, nebo jen z vaků, v tom případě se jedná o vodní uzávěru vakovou; to neplatí pro korýtko a vak umísťované podle § 13 odst. 5.

(1) Korýtko i vak vodní uzávěry musí být naplněny nejméně takovým objemem vody, který odpovídá příslušnému znaku na korýtku nebo vaku.

(2) Pro omezení odpařování vody z korýtka musí být použit poklop.

(1) Korýtka a vaky vodní uzávěry se v průřezu důlního díla ukládají nebo zavěšují na přehradách tak, aby kryla alespoň 35 % největší šířky světlého průřezu důlního díla o ploše do 10 m, 50 % největší šířky světlého průřezu důlního díla o ploše nad 10 mdo 15 ma alespoň 60 % největší šířky průřezu důlního díla většího než 15 m; vaky mohou být jen zavěšeny. Pokud výstroj důlního díla neumožňuje rozmístění korýtek v jedné rovině nebo brání účinnému rozptýlení vody do profilu důlního díla, mohou být korýtka rozmístěna ve více rovinách. Příklad rozmístění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, obrázky 2 a 3.

(2) K vykrytí volných prostorů, zejména na bocích důlního díla, se použije korýtek nebo vaků uložených nebo zavěšených na nosičích; vaky mohou být jen zavěšeny. Příklad vykrytí je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce, obrázek 3.

(3) Korýtka nebo vaky vodní uzávěry se umísťují tak, aby se nedotýkaly výztuže, výstroje ani boku důlního díla, ani navzájem. Součet mezer mezi jednotlivými korýtky nebo vaky a korýtky nebo vaky a boky důlního díla nesmí být větší než 1,8 m, přičemž žádná mezera mezi korýtkem nebo vakem a bokem důlního díla nesmí být větší než 1,2 m a mezi dvěma korýtky nebo vaky nesmí být větší než 1,5 m. Mezery se měří mezi svislými rovinami rovnoběžnými s podélnou osou důlního díla proloženými vrchními okraji korýtek nebo vaků. Příklady umístění korýtek a vaků jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, obrázek 3, a v příloze č. 4 k této vyhlášce, obrázek 3.

(4) Dna korýtek umístěných na nosné konstrukci a spodní rohy zavěšeného vaku nesmí být nad počvou výše než 2,6 m. Korýtko ani vak nesmí žádnou částí zasahovat do průřezu pro chůzi a dopravu. V profilech, kde je nad korýtky nebo vaky volný prostor vyšší než 1,5 m, se umístí další přehrada, pro kterou neplatí požadavek věty první; pro umístění korýtek a vaků na další přehradě platí odstavec 3. Příklady umístění korýtek a vaků jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, obrázky 2 a 3, a v příloze č. 4 k této vyhlášce, obrázek 3.

(5) Pokud je vzdálenost mezi spodní větví důlního pásového dopravníku a počvou větší než 0,75 m, musí být v tomto prostoru v místě každé přehrady nejméně jedno korýtko nebo vak naplněné vodou o objemu alespoň 40 l. Toto korýtko nebo vak se nezapočítává mezi korýtka a vaky podle odstavce 1 a voda v tomto korýtku nebo vaku se nezapočítává do celkového objemu vody ve vodní uzávěře.

(1) Korýtka v přehradě mohou být

(2) V přehradě mohou být používána korýtka volně položená i zavěšená.

(3) Nosníky, nosiče a rámy se kladou vodorovně, kolmo k podélné ose důlního díla.

(4) Korýtka se

(5) V jedné přehradě mohou být korýtka položena podélně i příčně. Podélně může být v přehradě položeno nejvíce 50 % korýtek; větší počet pouze tehdy, když je zkouškou podle určené normy upravující ochranné systémy a prevenci proti výbuchu v hlubinných dolech4)nebo podle přílohy č. 5 k této vyhlášce ověřen zhášecí účinek takového uspořádání.

(1) Vaky v přehradě musí být zavěšeny na nosníky samosvorným závěsem, a to způsobem, který zachová přístupný napouštěcí otvor a nezpůsobí fyzické porušení vaku.

(2) Nosníky se kladou vodorovně, kolmo k podélné ose důlního díla.

(3) Vaky se zavěšují jen kolmo k podélné ose důlního díla.

(5) Nosné rámy pro zavěšení korýtek sestávají ze dvou rovnoběžných nosníků zhotovených z dřevěných hranolů, profilové oceli, trubek, popřípadě teleskopicky zasouvatelných, spolu pevně spojených kolmými příčkami zpravidla na obou koncích, které zajišťují jejich stálou vzdálenost. Stěny korýtek nesmí být nosným rámem zakryty na větší výšku než 6 cm.

(6) Nosné rámy se nehybně upevňují pomocí držáků nebo přímo na výztuž nebo na horninu důlního díla.

(1) Nosná konstrukce pro korýtka a vaky vodní uzávěry, kterými jsou nosné rámy, nosníky a jejich podstavce, nosiče, držáky a jejich ukotvení, musí být natolik tuhá a pevná, aby vyhovovala danému účelu. V širokých průřezech důlních děl, kde by případné prohnutí nosné konstrukce mohlo způsobit posun korýtek nebo vylévání vody z nich, může být průhybu nosné konstrukce zamezeno jejím uchycením drátem nebo řetízkem ke stropní části důlní výztuže.

(2) Nosná konstrukce se upevňuje na výztuž důlního díla nebo na kompaktní horninový plášť důlního díla.

(3) Nosná konstrukce pro volně položená korýtka musí zajišťovat dostatečně velkou styčnou plochu s dnem korýtka, aby nedocházelo k deformaci dna korýtka po jeho naplnění vodou. U kombinovaného uložení je možno podélně uložená korýtka podložit.

(4) Nosný rám pro zavěšení korýtek sestává ze dvou rovnoběžných nosníků spolu pevně spojených kolmými příčkami, které zajišťují jejich stálou vzdálenost. Stěny korýtek nesmí být nosným rámem zakryty na větší výšku než 0,06 m.

(5) Nosné konstrukce musí být zajištěny proti pohybu ve směru podélné osy důlního díla. Příklad zajištění nosné konstrukce pro vaky je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, obrázek 5.

(1) Objem vody ve vodní uzávěře soustředěné se stanoví tak, aby připadalo nejméně 200 l na každý mprůměrného průřezu důlního díla, v němž je tato uzávěra umístěna.

(2) Pro stanovení průměrného průřezu důlního díla je rozhodující úsek důlního díla, v němž je vodní uzávěra soustředěná umístěna, a úseky navazující na tento úsek v obou směrech. Délka každého navazujícího úseku je 20 m. Průměrný průřez se vypočítá jako průměr ze světlého průřezu měřeného uprostřed této uzávěry a na obou koncích navazujících úseků.

(3) Vodní uzávěra soustředěná se skládá z potřebného počtu přehrad, ve kterých jsou umístěna korýtka nebo vaky naplněné vodou. Sousedící přehrady se umísťují tak, aby vzdálenost mezi korýtky a vaky na sousedních přehradách byla 1,2 m až 3 m. Celková délka vodní uzávěry soustředěné musí být nejméně 20 m.

(4) Celkový objem vody ve vodní uzávěře soustředěné musí být rovnoměrně rozdělen po délce této uzávěry tak, aby připadalo nejméně 5 l vody na každý mobjemu úseku důlního díla, v němž je tato uzávěra postavena.

(1) Vodní uzávěra soustředěná se staví pokud možno v přímém úseku důlního díla. V prostoru před a za touto uzávěrou na vzdálenost 20 m nesmí být překážky, které podstatně zmenšují světlý průřez důlního díla.

(2) Jestliže je nutné zvětšit průřez důlního díla, aby se získala dostatečná výška pro postavení vodní uzávěry soustředěné, musí se tak provést z každé její strany na vzdálenost alespoň 20 m.

Má-li se vodní uzávěra soustředěná přemístit,musí být dříve, než se začne rozebírat stará uzávěra, postavena uzávěra nová; obdobně se postupuje při přemísťování jednotlivých přehrad.

Vodní uzávěra dělená se skládá ze skupin přehrad s korýtky nebo vaky, které jsou rozmístěny průběžně v důlním díle podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, obrázek 1. Vzdálenost mezi sousedními přehradami jedné skupiny musí být alespoň 1,2 m, avšak skupina přehrad smí být v důlním díle rozmístěna v délce nejvíce 4 m. Vzdálenost mezi skupinami přehrad může být nejvíce 30 m, při profilu důlního díla do 10 mnejvíce 50 m.

Ve skupině přehrad musí být alespoň takový objem vody v litrech, kolik činí objem důlního díla v mk sousední skupině přehrad. Výpočet se provede pro úseky v obou směrech od skupiny přehrad a podle vyšší hodnoty se určí objem vody ve skupině přehrad.

Za vodní uzávěru dělenou se považuje teprve taková uzávěra, ve které je ve skupinách přehrad tvořících dělenou uzávěru objem vody nejméně 200 l na každý mprůměrného světlého průřezu důlního díla, v němž je dělená uzávěra postavena. Průměrný průřez se vypočítá jako aritmetický průměr ze světlého průřezu měřeného uprostřed a na koncích dělené uzávěry.

(1) Při změně vodní uzávěry dělené na soustředěnou a naopak musí být přechod proveden tak, aby vzdálenost mezi nimi nebyla větší než 30 m.

(2) Obdobný přechod z vodní uzávěry dělené na prachovou a naopak není dovolen.

Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.