Sdělení 426/2010 o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 31/10 k intertemporálním účinkům nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (219/2010 Sb.) ve vztahu k provedeným prohlídkám jiných prostor a pozemků účinný od 14.12.2010
| Schválené: | 14.12.2010 |
| Účinnost od: | 14.12.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | DOKAZOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ., Domovní svoboda. Nedotknutelnost obydlí., Právo na soudní ochranu. Právo na spravedlivý proces. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická, přijalo dne 14. prosince 2010 na návrh IV. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci právního názoru IV. senátu Ústavního soudu pro řízení vedené pod sp. zn. IV. ÚS 2228/09, který se odchyluje od právních názorů Ústavního soudu vyslovených v níže uvedených nálezech, toto stanovisko:
* Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 8, nález č. 62, str. 119
Je-li ústavní stížností napadeno provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemků, je nutné nahlížet na intertemporální účinky nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (219/2010 Sb.) tak, že se odvíjejí ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů, neboť tento nález výslovně nestanovil jinak (§ 58 odst. 1 in fine zákona o Ústavním soudu). Nosné důvody tohoto nálezu lze uplatnit pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemků nařídil (před publikací nálezu Pl. ÚS 3/09 ve Sbírce zákonů) v souladu s tehdy platným a účinným zněním § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, státní zástupce nebo se souhlasem státního zástupce policejní orgán. Proto v těchto případech pouhý nedostatek souhlasu soudce s provedením prohlídky jiných prostor a pozemků nezakládá porušení ústavním pořádkem zaručených základních práv a svobod.
Odůvodněn
I.
stavn stžnost sp. zn. IV. S 2228/09
1. Dne 21. srpna 2009 byl stavnmu soudu doručen nvrh Českho spořitelnho družstva, IČ 27444376, se sdlem Přlepsk 1692, 252 63 Roztoky, proti „postupu Policie Česk republiky, tvaru odhalovn korupce a finančn kriminality, Služby kriminln policie a vyšetřovn, Odboru dan a pran špinavch peněz, 2. oddělen“. V stavn stžnosti broj proti důsledkům proveden prohldky jinch prostor (kancelřskch mstnost), neboť při n byla zabavena vpočetn technika a dalš věci. Namt, že mu přkaz k prohldce nebyl doručen, neboť byv prvnickou osobou, nebyl přkaz doručen členu statutrnho orgnu prvnick osoby, nbrž jen jejmu zaměstnanci; při proveden prohldky mu byly odňaty věci, aniž by byl v přkazu označen jako osoba, u nž m bt prohldka provedena, a konečně dle stěžovatele bylo odůvodněn přkazu nedostatečn. Zvěrem proto poždal, aby stavn soud zakzal Policii Česk republiky pokračovat v porušovn stavně zaručench prv a přikzal j obnovit stav před porušenm prv a svobod tj. přikzal j vrtit odňat věci.
II.
2. Nlezem ve věci stavn stžnosti stěžovatelky Bytostav Poruba, a. s., sp. zn. II. S 860/10 ze dne 2. zř 2010 (dostupn na http://nalus.usoud.cz) byl v obdobn věci zrušen přkaz k prohldce jinch prostor s odůvodněnm, že předmětn přkaz byl ve světle prvnho nzoru vyjdřenho ve věci sp. zn. Pl. S 3/09 vydn v rozporu s stavnm pořdkem, neboť napaden přkaz k prohldce sdla stěžovatelky vydal sttn zstupce a nikoliv soudce. stavn soud uvedl, že „k tomuto rozporu ... nemohl nepřihldnout. Nic na tom nezměnila zcela sprvn nmitka Krajskho sttnho zastupitelstv v Ostravě, že se prohldka uskutečnila na zkladě tehdy platn a činn pravy podstavnho prva, kter neměla alternativu.“ Z hlediska hodnocen retroaktivnch činků uzavřel, že „prav retroaktivita v přpadě vysloven protistavnosti již zrušenho zkona (jehož adrestem je veřejn moc) a posouzen předchozch skutkovch jednn stavně konformn prvn pravou s činky ex tunc na straně veřejn moci je přpustn s ohledem na to, že nezakld porušen principu ochrany důvěry občanů v prvo, přp. zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv.“.
III.
Prvn nzory, stran kterch se hodlal IV. sent odlišit
3. Dosavadn prvn nzor: Po zrušen prvn pravy 83a v odst. 1 čst věty prvn a věty druh zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), je nutn stavn stžnosti proti přkazu k proveden prohldky jinch prostor a pozemků (event. proti zsahu spočvajcmu v proveden prohldky), vydanmu podle prvn pravy ve zněn do 8. července 2010, vyhovět již proto, že přkaz k prohldce je v rozporu s stavnm pořdkem v důsledku jeho vydn (provedenho zsahu) se souhlasem sttnho zstupce a nikoliv soudce; je přitom nerozhodn, že tuto nmitku stěžovatel v řzen před stavnm soudem neuplatnil (nlez sp. zn. II. S 860/10 ze dne 2. zř 2010).
4. Nzor zastvan IV. sentem: Na intertemporln činky nlezu sp. zn. Pl. S 3/09 je nutn nahlžet tak, že se odvjej ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž byl nlez vyhlšen ve Sbrce zkonů, a proto nedostatek souhlasu soudce (jsou-li jinak dodrženy formln a materiln podmnky kladen na přkaz zkonem platnm ke dni, v němž byl vydn) nezakld porušen stavnm pořdkem zaručench zkladnch prv a svobod.
5. Na nvrh soudce zpravodaje dospěl IV. sent stavnho soudu, kter je podle rozvrhu prce přslušn rozhodnout ve věci sp. zn. IV. S 2228/09, k nsledujcmu zvěru. IV. sent by byl při svm rozhodovn vzn prvnm nzorem vyplvajcm z dosavadnch nlezů (předevšm sp. zn. II. S 860/10 ze dne 2. zř 2010) a musel by stavn stžnost sp. zn. IV. S 2228/09 považovat za způsobilou meritornho projednn. Již jen na zkladě kontroly přkazu k prohldce letmm pohledem by j musel bez dalšho vyhovět z důvodů, na nichž spočv nlez sp. zn. II. S 860/10 ze dne 2. zř 2010, neboť prohldka jinch prostor byla nařzena sttnm zstupcem, a nikoli soudcem (byť v t době tento postup odpovdal platn a činn pravě trestnho řdu), a to i přesto, že stěžovatel sm tuto nmitku porušen svho stavně zaručenho prva nevznš a porušen svch stavně zaručench prv spatřuje ve skutečnostech zcela jinch.
IV.
Dosavadn přstup stavnho soudu a obecn vchodiska
6. Vzhledem k nlezu sp. zn. Pl. S 3/09 ze dne 8. června 2010 lze zvěry vysloven v přpadech tkajcch se vlučně domovnch prohldek vzthnout i na prohldky jinch prostor a pozemků. Termn „prohldka“, nen-li v dalšm textu upřesněno blže, je proto použvn promiscue jak pro „domovn prohldku“, tak pro „prohldku jinch prostor a pozemků“.
7. Je zapotřeb zdůraznit, že stěžovatel, u něhož byla prohldka vykonna, nen osobou, kter by poslze byla obviněna či obžalovna a mohla tak v navazujcm trestnm řzen hjit sv prva, a to včetně uplatněn nmitek vůči nezkonně proveden prohldce a důkazům na jejm zkladě zskanm. M-li prohldka charakter jednorzovho zsahu do stavnm pořdkem zaručench prv a svobod, pak m proti němu stěžovatel jedin prostředek prvn ochrany, jmž je stavn stžnost.
8. Naopak osoba, stran nž se zjišťuj a zajišťuj důkazy ohledně podezřen ze spchn trestnho činu, může v dalšch fzch trestnho řzen proti proveden prohldce brojit např. uplatněnm ždosti o odstraněn zvad v postupu policejnho orgnu, nebo sttnho zstupce (viz ustanoven 157a tr. ř.), jakož i tm, že bude využvat prv danch j trestnm řdem jako osobě obviněn či obžalovan.
9. Na počtku judikatornho vvoje byla stavnm soudem prohldka hodnocena jako jednorzov zsah, kter již v době zahjen řzen o stavn stžnosti skončil a jehož důsledky přetrvvaj toliko v procesn oblasti nslednho řzen, resp. řzen, jehož je součst, avšak obnoven statu quo ante, stejně jako zkaz pokračovn v porušovn prva (svobody) adresovan ktermukoli orgnu veřejn moci, byly pojmově vyloučeny, a proto bylo přistoupeno ke zrušen přkazu k domovn prohldce (nlez ve věci sp. zn. III. S 287/96 ze dne 22. května 1997, N 62/8 SbNU 119*).
10. Při dalšm rozhodovn stavn soud preferoval před zrušenm přkazu k prohldce konstatovn, že došlo k porušen stavnm pořdkem zaručench zkladnch prv a svobod, přikzal Policii Česk republiky obnovit stav před porušenm prv a svobod stěžovatele, tzn. vrtit stěžovateli materily odňat při prohldce [nlez sp. zn. I. S 201/01 ze dne 10. řjna 2001 (N 147/24 SbNU 59), nlez ve věci sp. zn. I. S 424/2000 ze dne 13. března 2002 (N 29/25 SbNU 227), nlez ve věci sp. zn. II. S 298/05 ze dne 6. řjna 2005 (N 196/39 SbNU 91)].
11. Dalš posun v judikatuře znamenal nlez ve věci sp. zn. II. S 362/06 ze dne 1. listopadu 2006 (N 200/43 SbNU 239), kdy byl zrušen přkaz k domovn prohldce, protože byl vydn bez řdnho odůvodněn a ve vztahu ke stěžovatelce byl (tmto přkazem) porušen čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny zkladnch prv svobod; zroveň však stavn soud (nekonzistentně) konstatoval, že „samotnm vykonnm domovn prohldky nedošlo k zsahu do stavně chrněnch prv stěžovatelky, jichž se v stavn stžnosti dovolv, neboť ... byla vykonna v souladu jak s přkazem k domovn prohldce ..., tak s přslušnmi ustanovenmi trestnho řdu.“. V dalšm nlezu ve věci sp. zn. II. S 474/07 ze dne 27. zř 2007 (N 151/46 SbNU 505) stavn soud pominul nlez sp. zn. II. S 362/06 a při dodržen předchoz judikatury konstatoval porušen zkladnch prv a svobod stěžovatele Polici Česk republiky, uložil j, aby nepokračovala v uvedenm porušovn zkladnch prv a svobod stěžovatele a obnovila stav před porušenm. Ke zrušen přkazu k prohldce nedošlo. Nlezem ve věci sp. zn. IV. S 1780/07 ze dne 25. srpna 2008 (N 147/50 SbNU 297) zrušil stavn soud přkaz k domovn prohldce. V zvěru odůvodněn stavn soud uvedl: „Je zcela evidentn, že zrušenm předmětnho přkazu k domovn prohldce kony na něj navazujc pozbyly svho prvnho zkladu. Bude tedy na orgnech činnch v trestnm řzen, aby k tto vadě po kasačnm nlezu stavnho soudu nležitě přihldly a z jeho důsledků pot ve vlastnm postupu a rozhodovn nsledně i vychzely.“.
12. Ve věci sp. zn. II. S 1414/07 rozhodl stavn soud dne 15. července 2010 nlezem tak, že konstatoval porušen zkladnch prv stěžovatelky, a rozhodnut obecnch soudů zrušil. Z řzen o tto stavn stžnost vzešel nvrh II. sentu, na jehož zkladě došlo plnum stavnho soudu k rozhodnut sp. zn. Pl. S 3/09. stavn soud v odůvodněn rozhodnut o stavn stžnosti konstatoval, že „důkaz zskan způsobem, jenž ztratil v důsledku derogace přslušn prvn pravy trestnho řdu zkonnou oporu, je důkazem absolutně nečinnm a v trestnm řzen nepoužitelnm.“.
13. Ve věci sp. zn. Pl. S 3/09 stavn soud dne 8. června 2010 (219/2010 Sb.) svůj nlez odůvodnil mimo jin tm, že předchoz povolen soudu k prohldce je o to nalhavějš za situace, kdy trestn řd neumožňuje ani nslednou soudn kontrolu nařzen prohldky jinch prostor a pozemků soudem. Tak se tyto kony, představujc očividn zsah do zkladnho prva na soukrom život, ocitaj mimo jakoukoli bezprostředn soudn kontrolu. Teoreticky by sice bylo možn uvažovat o zstavn stžnosti přmo proti nařzen prohldky jinch prostor, avšak i judikatura českho stavnho soudu zčsti sdl doktrnu „trvajcho zsahu“, kter je tto vaze na překžku. Nadto stavn soud setrvale judikuje, že jde-li o zsah veřejn moci, kter nepředstavuje nereparovateln porušen zkladnch prv, je třeba upřednostnit aplikaci principu subsidiarity. To znamen, že přezkoumatelnm v řzen o stavn stžnosti může bt až konečn rozhodnut ve věci, kter by se mělo vypořdat i s nmitkou zsahu do prva na soukrom život v podobě domovn prohldky. V intencch uvedenho se stavn stžnost (proti přkazu k proveden prohldky jinch prostor) jev rovněž jako prostředek neefektivn. Navc jistě nen ždouc, aby stavn soud v obdobnch věcech posuzoval přiměřenost nařzen a vkonu prohldek všech prostor jako prvn. Mohl by totiž tak nepřiměřeně a předčasně zashnout do kompetence obecnch soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svm důsledku tak předurčovat vsledek trestnho řzen.
14. Poslednm meritornm rozhodnutm je nlez ve věci sp. zn. II. S 860/10 ze dne 2. zř 2010, jmž byl zrušen přkaz k prohldce jinch prostor s odůvodněnm, že předmětn přkaz byl ve světle prvnho nzoru vyjdřenho ve věci sp. zn. Pl. S 3/09 vydn v rozporu s stavnm pořdkem, protože napaden přkaz k prohldce sdla stěžovatelky byl vydn sttnm zstupcem a nikoliv soudcem. stavn soud uvedl, že „k tomuto rozporu přitom stavn soud ... nemohl nepřihldnout. Nic na tom nezměnila zcela sprvn nmitka Krajskho sttnho zastupitelstv v Ostravě, že se prohldka uskutečnila na zkladě tehdy platn a činn pravy podstavnho prva, kter neměla alternativu.“. Z hlediska hodnocen retroaktivnch činků uzavřel, že „prav retroaktivita v přpadě vysloven protistavnosti již zrušenho zkona (jehož adrestem je veřejn moc) a posouzen předchozch skutkovch jednn stavně konformn prvn pravou s činky ex tunc na straně veřejn moci je přpustn s ohledem na to, že nezakld porušen principu ochrany důvěry občanů v prvo, přp. zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv.“.
15. stavn soud na počtku přezkumu zsahů orgnů veřejn moci do zkladnch prv a svobod, spočvajcch ve vykonn (domovn) prohldky, dospěl k zvěru, že tento zsah je oprvněn (dovolen ve smyslu čl. 12 odst. 1 Listiny), spočv-li na přkazu soudce splňujcho formln a materiln nležitosti stanoven zkonem a v jednotlivostech rozveden judikaturou. Vyložil, že k zsahu do nedotknutelnosti obydl může dojt až faktickm provedenm prohldky, nikoli pouhm vyhotovenm přslušnho přkazu k prohldce; reln ochrana před tmto zsahem (neposkytnuteln apriorně, tj. v době mezi vydnm přkazu a provedenm prohldky) spočvala ve zjišťovn, zda šlo o zsah dovolen či nikoli, což nebylo lze zjistit jinak, než přezkumem přslušnho přkazu. Byly-li zjištěny jeho nedostatky (stavněprvn relevance), bylo v řzen před stavnm soudem z hlediska procesnho nejprve přistupovno ke zrušovn přkazu k prohldce, poslze jen konstatovno porušen zkladnch prv a svobod a ukldno přslušnmu orgnu veřejn moci, aby obnovil stav před tmto zsahem, přp. zakazovno, aby v zsahu pokračoval; postupně Zstavn soud opět tenduje k přmmu zrušovn přkazu k prohldce.
16. Lze shrnout, že se posledn vvoj judikatorn praxe ustlil na nzoru, že stžnost osoby, u nž byla vykonna prohldka, aniž by tato osoba sama byla poslze obviněna či obžalovna, sleduje svm nvrhem jin změr a cl, než osoba, vůči nž je na zkladě takto zskanch důkazů vedeno trestn řzen; hodnocen dovolenosti zsahu se však opr o jeden a tentž prvn zklad - přkaz k prohldce. Jakkoli tedy obecně plat, že nikdo nemůže stavn stžnost dosahovat ochrany pro jinho (zkaz actio popularis), v tomto konkrtnm přpadě jde o vjimku, podle nž se důsledky přezkumu přkazu k prohldce vzthnou i na trestn řzen, v němž jako častnk trestněprvnho vztahu vystupuje jin osoba než ta, kter proti prohldce podala stavn stžnost. stavnm soudem zjištěn vady proveden prohldky, v nejzazšm přpadě jej absolutn nečinnost, resp. nepoužitelnost takto zskanch důkazů vůči obviněnmu, budou vždy zhodnoceny v rmci rozhodnut v trestnm řzen o věci sam (zjištěn stavnho soudu se tak automaticky promt i do prvnch poměrů osoby, proti nž bylo trestn řzen vedeno).
17. Ačkoli skutkov okolnosti zde rekapitulovanch přpadů umožňuj vce interpretac, z důvodu ochrany prvn jistoty dotčench subjektů přistoupilo plnum stavnho soudu k přijet tohoto stanoviska.
V.
Nsledky zrušen čsti ustanoven trestnho řdu dle nlezu sp. zn. Pl. S 3/09
18. Z čl. 89 odst. 1 stavy („Rozhodnut stavnho soudu je vykonateln, jakmile bylo vyhlšeno způsobem stanovenm zkonem, pokud stavn soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak“) a kontextu pravy zkona o stavnm soudu [ustanoven 57 odst. 1 psm. a) a 70 odst. 1] nelze dovodit nic jinho, než že se prvn předpis ruš nikoli od počtku (ex tunc), nbrž vždy až ode dne, kter stavn soud v nlezu urč a neučin-li tak, pak dnem, kdy je publikovn ve Sbrce zkonů (tedy ex nunc). V nlezech sp. zn. Pl. S 13/05 ze dne 22. 6. 2005 (N 127/37 SbNU 593; 283/2005 Sb.) a sp. zn. Pl. S 6/05 ze dne 13. 12. 2005 (N 226/39 SbNU 389; 531/2005 Sb.) stavn soud dospěl k zvěru, že derogačn nlez, pokud zde existuje zvšen zjem na ochraně stavnosti, může bt vykonateln ještě před datem vyhlšen ve Sbrce zkonů; tato jeho vůle však mus bt - nejen z důvodů požadavků zkona, ale i z důvodu prvn jistoty - vslovně projevena. Důsledkem tto koncepce je detailn prvn prava ve vztahu k individulnm prvnm aktům, kter na zkladě zrušenho prvnho předpisu byly vydny, resp. ve vztahu k prvnm vztahům, kter na jeho zkladě vznikly a přp. byly i konzumovny. Zrušen prvnho předpisu pro futuro se jako princip projevuje i v tom, že při využit možnosti posunout okamžik vykonatelnosti nlezu do budoucna (kupř. za tm čelem, aby měl normotvůrce dostatečn časov prostor protistavn pravu nahradit normou stavně konformn) se po dobu odkladu vykonatelnosti hled na napadenou prvn pravu jako na stavně souladnou a v tomto směru jsou orgny veřejn sprvy povinny takovou pravu aplikovat, jinmi slovy „sttn orgny nic neopravňuje k tomu, aby ve svm rozhodovn uplatňovaly prvn důsledky zrušovacch nlezů stavnho soudu ještě před tm, než se tyto nlezy staly vykonatelnmi“ (Vojtěch Šimček, stavn stžnost - 3., aktualizovan a doplněn vydn, Linde Praha, 2005). Smyslem tto prvn pravy je zvraznit fakt, že zrušen protistavn prvn pravy samo o sobě neznamen revizi individulnch prvnch aktů, založench na aplikaci nestavnho předpisu. Možnost a intenzita korekce dopadů aplikace nestavn normy je „odstupňovna podle toho, jak citeln zsahy do prvn sfry jednotlivce zkon vyvolal“ (Wagnerov, Dostl, Langšek, Pospšil: Zkon o stavnm soudu s komentřem, Praha, ASPI 2007, s. 291).
19. Pro oblast trestněprvn, kam prohldka jinho prostoru nebo pozemku v souzenm přpadě spad, je uveden prava (vztah k individulnm prvnm aktům, kter na zkladě zrušenho prvnho předpisu byly vydny) zakotvena v ustanoven 71 odst. 1, 2 (a přpadně) 4 zkona o stavnm soudu potud, že „byl-li na zkladě prvnho předpisu, kter byl zrušen, vydn soudem v trestnm řzen rozsudek, kter nabyl prvn moci, ale nebyl dosud vykonn, je zrušen takovho prvnho předpisu důvodem pro obnovu řzen podle ustanoven zkona o trestnm řzen soudnm“. Nenastane-li tato situace, pak „ostatn pravomocn rozhodnut vydan na zkladě prvnho předpisu, kter byl zrušen, zůstvaj nedotčena; prva a povinnosti podle takovch rozhodnut však nelze vykonvat“ a „prva a povinnosti z prvnch vztahů vzniklch před zrušenm prvnho předpisu zůstvaj nedotčena“. Z uvedenho plyne, že byl-li přkaz k prohldce vydn a nsledně prohldka samotn provedena před 8. červencem 2010, pak existence nlezu sp. zn. Pl. S 3/09 na kvalitě přkazu nic neměn. Jestliže ale ke dni zrušen prvnho předpisu přkaz k prohldce ještě „nebyl vykonn“, je derogačn nlez důvodem, kter proveden prohldky brn se všemi důsledky s tm spojenmi; ustanoven odstavce 1 se v danm přpadě neuplatn, neboť toto ustanoven primrně mř do poměrů hmotněprvnch, spše než na situace, kdy je prospektivně zrušeno či za protistavn prohlšeno procesn ustanoven upravujc režim dlčch procesnch konů v trestnm řzen, zejmna nerozhodl-li stavn soud o časovch aspektech vykonatelnosti svho derogačnho zsahu jinak ( 58 odst. 1 zkona o stavnm soudu).
20. Vjimku z prvě uvedenho představuje v řzen o konkrtn kontrole norem zk propojen řzen, v němž dochz k přezkumu stavnosti zkonů či jinch prvnch předpisů, s řzenm o stavn stžnosti, z něhož řzen o kontrole norem vzešlo (ustanoven 78 zkona o stavnm soudu). Bude-li norma kvůli sv protistavnosti zrušena a uplatn-li se nosn důvody takovho rozhodnut (zrušujcho nlezu) v poměrech a při posouzen stavn stžnosti, z nž řzen o kontrole norem vzešlo, pak je stavn soud při rozhodovn o stavn stžnosti povinen k přijatmu derogačnmu nlezu přihldnout; jinak by uplatněn stavn stžnost nemohla splnit svoji funkci a umožnit stěžovateli ochrnit sv stavnm pořdkem zaručen zkladn prva a svobody. Z tohoto a jenom z tohoto důvodu bylo proto logicky vyhověno stavn stžnosti sp. zn. II. S 1414/07 (nlez ze dne 15. července 2010), neboť prvě z řzen o tto stavn stžnosti vzešel nvrh II. sentu na zrušen čsti 83a odst. 1 trestnho řdu, jemuž bylo poslze vyhověno nlezem plna stavnho soudu Pl. S 3/09.
21. Z důvodů vše uvedench plnum stavnho soudu vyhovělo nvrhu IV. sentu, přisvědčilo jeho odchylnmu nzoru a podle ustanoven 23 zkona o stavnm soudu zaujalo toto stanovisko.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, si ke stanovisku pléna vyhradili soudci Stanislav Balík, Jiří Nykodým a Eliška Wagnerová.