Sdělení 309/1998 o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně účinný od 20.11.1998

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 20. listopadu 1998 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Státním ministerstvem kultu Svobodného státu Sasko o spolupráci při realizaci dvojnárodnostního dvojjazyčného česko-německého vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně.

Mgr. Eduard Zeman, v. r.
Za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Dr. Matthias Rssler, v. r.
Za Státní ministerstvo kultu Svobodného státu Sasko

Vzdělávání českých a německých žáků v rámci dvojnárodnostního vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně probíhá jako dvojjazyčné vzdělávání s matematicko-přírodovědným zaměřením.

Skupiny žáků ze států smluvních stran, se kterými se počítá pro dvojnárodnostní vzdělávací cyklus, se učí nejpozději v 5. a 6. roce své školní docházky odděleně ve svých rodných zemích povinně jazyk státu druhé smluvní strany jako první cizí jazyk (na saské straně se zpravidla vychází ze základních znalostí jazyka státu druhé smluvní strany z I. stupně základní školy, na české straně se zpravidla vychází ze znalostí získaných ve školách s třídami s rozšířeným vyučováním jazyků). V 1. ročníku dvojnárodnostního vzdělávacího cyklu jsou čeští a němečtí žáci spojeni do jedné dvojnárodnostní třídy.

V učebním plánu dvojnárodnostního vzdělávacího cyklu se pro výuku jazyka státu druhé smluvní strany stanovuje zvýšený počet hodin.

Kromě zvládnutí každodenní běžné komunikace budou žáci schopni na přiměřené jazykové a odborné úrovni diskutovat především o jevech a problémech týkajících se společenské, politické, kulturní, ekonomické a vědeckotechnické oblasti. K rozvoji jazykových schopností a dovedností žáků významně přispěje výuka v duchu kultur obou národů. Jazykové vyučování bude rozšířeno i na obsahy vzdělání, které se jinak vyučují v mateřském jazyce.

Zvláštnost dvojnárodnostního vzdělávacího cyklu spočívá především v užívání jazyka státu druhé smluvní strany jako pracovního jazyka v rámci dvojjazyčného vyučování v předmětech a v rozsahu uvedeném v učebním plánu. Nad rámec jazykových situací a jazykově tematických oblastí charakteristických pro výuku cizích jazyků se probírají konkrétní situace z praxe, odborná témata a užívání pracovních metod.

Vedle výuky českého/německého jazyka jako jazyka státu druhé smluvní strany je nedílnou součástí jazykové výuky jazyk anglický. Jako třetí, volitelný cizí jazyk si žáci mohou od 4. ročníku až do 6. ročníku, tj. od 10. do 12. třídy, zvolit francouzštinu jako tzv. cizí jazyk s pozdním zahájením výuky.

Do dvojnárodnostního vzdělávacího cyklu na gymnáziu Friedricha Schillera v Pirně jsou němečtí žáci přijímáni v 5. roce školní docházky. Centrální výběrové řízení slouží ke zjištění jazykového nadání a mimořádného zájmu o studium cizích jazyků.

Na gymnázium Friedricha Schillera budou přijímáni němečtí žáci s předchozí znalostí českého jazyka (nad rámec základních znalostí ze 3. a 4. třídy) i bez ní; jazyková úroveň žáků bez předchozích jazykových znalostí bude přizpůsobena jazykové úrovni skupiny žáků s předchozími znalostmi díky intenzivní péči o skupinu žáků bez předchozích jazykových znalostí v trvání asi 3 měsíců.

Podmínky výběrového řízení české smluvní strany pro české žáky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Vzdělávání v posledních dvou ročnících ve dvojnárodnostním vzdělávacím cyklu se organizuje na základě Nařízení Saského státního ministerstva kultu z 15. ledna 1996 - v příslušném aktuálním znění - o vyšším stupni gymnázia a konání maturitních zkoušek. V souladu s tímto nařízením si žáci obou národnostních skupin vyberou jako předmět maturitní zkoušky jazyk státu druhé smluvní strany, a to jako předmět s vyšší hodinovou dotací (Leistungskurs), a další dva předměty s vyšší hodinovou dotací z předem dané nabídky povinně volitelných předmětů; z jednoho z těchto dvou předmětů s vyšší hodinovou dotací koná žák maturitní zkoušku jako z předmětu s nižší hodinovou dotací (Grundkurs).

Žáci vypracují odbornou práci na mezipředmětové téma.

Cílem vzdělávání českých a německých žáků ve dvojnárodnostním vzdělávacím cyklu je dosažení všeobecné způsobilosti ke studiu na českých vysokých školách v České republice a na německých vysokých školách ve Spolkové republice Německo v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran.

Na základě prohloubeného jazykového vzdělání a doložky o absolvovaném dvojjazyčném studiu na maturitním vysvědčení mohou němečtí studenti studovat na vysokých školách v České republice bez dodatečného ověřování jejich jazykových znalostí.

1. Dvojnárodnostní vzdělávací cyklus se vyznačuje celodenní péčí o všechny žáky. Vyučování, přestávky ve výuce, např. pro vypracování úkolů, nabídka pro využití volného času, pro rozvíjení a posilování celkové kvalifikace, kreativity a skupinové identity, ovlivňují celkový průběh dne, který se i prostorově realizuje také v internátě.

2. Mezi školou a internátem dochází k užší integraci také proto, že internát je otevřen i většímu počtu německých žáků. Přehledné, národnostně snížené skupiny určitého počtu žáků pro bydlení v internátě, vytvářejí komunitu, o kterou se stará jeden učitel.

3. K posílení dvojnárodnostní složky se obecně nabízí výuka českého jazyka jako povinně volitelného a volitelného předmětu i těm žákům gymnázia Friedricha Schillera v Pirně, kteří nestudují v dvojnárodnostním vzdělávacím cyklu. Český prvek tedy ovlivňuje celkový ráz školy. Rovněž jídelna a knihovna se speciální orientací na českou a východoevropskou literaturu v tomto směru plní integrační funkcí.

4. Partnerské vztahy mezi českými a německými žáky je třeba podporovat nad rámec dvojnárodnostního vzdělávacího cyklu; nevylučují ani rodinné kontakty na obou stranách (pozvání, společné akce, návštěvy českých žáků a jejich rodinných příslušníků v německých rodinách a naopak). Rovněž přijímání veřejných nabídek, např. činnosti mimo školu a internát, by mělo posílit a prohloubit dvojnárodnostní charakter i v mimoškolní oblasti.