Sdělení 124/2013 o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 o nepřípustnosti ústavní stížnosti proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení soudního poplatku účinný od 23.05.2013
| Schválené: | 23.04.2013 |
| Účinnost od: | 23.05.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | STÍŽNOSTI, ŽÁDOSTI A NÁVRHY FYZICKÝCH a PRÁVNICKÝCH OSOB., Poplatky ostatní. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Plénum Ústavního soudu přijalo pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 dne 23. dubna 2013 ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný a Michaela Židlická na návrh I. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci jeho právního názoru pro řízení vedené pod sp. zn. I. ÚS 42/13, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezech ze dne 16. března 2006 sp. zn. I. ÚS 664/03, ze dne 17. května 2007 sp. zn. II. ÚS 745/06, ze dne 26. září 2007 sp. zn. I. ÚS 43/07, ze dne 1. listopadu 2007 sp. zn. II. ÚS 359/07 a ze dne 3. dubna 2008 sp. zn. II. ÚS 275/08, toto stanovisko:
Ústavní stížnost proti usnesení soudu, kterým byl účastník řízení podle § 9 odst. 1 zákona České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vyzván k zaplacení poplatku za řízení, splatného podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost, je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustná.
1. Před stavnm soudem bylo zahjeno řzen o stavn stžnosti Ing. Pavla Radoně proti usnesenm Městskho soudu v Praze ze dne 31. řjna 2012 č. j. 31 C 105/2012-6 a č. j. 31 C 105/2012-7; věc je vedena pod sp. zn. I. S 42/13. Poslze uvedenm usnesenm (dle jen "napaden usnesen") byl stěžovatel podle 9 odst. 1 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o soudnch poplatcch") vyzvn k zaplacen doplatku soudnho poplatku za žalobu o ochranu osobnosti ve vši 2 000 Kč. Důvodem byla skutečnost, že jeho žaloba směřovala proti dvěma žalovanm, v důsledku čehož čin i poplatek za řzen 4 000 Kč, tedy dvojnsobek sazby stanoven pevnou čstkou podle položky č. 3 psm. a) a č. 4 odst. 1 psm. c) sazebnku poplatků, přlohy zkona o soudnch poplatcch. Stěžovatel měl naopak za to, že počet žalovanch osob nen podstatn, pokud se měl každ z nich dopustit stejnho neoprvněnho zsahu do osobnostnch prv. Ve stanoven tohoto doplatku spatřoval porušen svch zkladnch prv.
2. Předtm, než mohl stavn soud přistoupit k věcnmu posouzen stavn stžnosti, musel se vypořdat s otzkou jej přpustnosti. Jak totiž plyne z 75 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, stavn stžnost se lze domhat ochrany zkladnch prv a svobod jen proti rozhodnutm "konečnm", tj. rozhodnutm o poslednm procesnm prostředku, kter zkon k ochraně prva poskytuje. Zpravidla půjde o ta rozhodnut, jimiž se soudn či jin řzen konč. Splněn těchto podmnek lze nicmně připustit i v přpadě nemeritornch rozhodnut, kter jsou způsobil bezprostředně a citelně zashnout do zkladnch prv stěžovatele a kter tvoř samostatnou uzavřenou součst řzen, přestože řzen ve věci sam dosud neskončilo [srov. nlez ze dne 12. ledna 2005 sp. zn. III. S 441/04 (N 6/36 SbNU 53)]. Podle I. sentu stavnho soudu to však nen přpad napadenho usnesen.
3. Podle 9 odst. 1 zkona o soudnch poplatcch, nebyl-li poplatek za řzen splatn podnm nvrhu na zahjen řzen, odvoln, dovoln nebo kasačn stžnosti zaplacen, soud vyzve poplatnka k jeho zaplacen ve lhůtě, kterou mu urč; po marnm uplynut tto lhůty soud řzen zastav. O vzvě ve smyslu tohoto ustanoven rozhoduje soud usnesenm, v němž kromě jinho uvede čstku ve vši poplatku, resp. jeho doplatku, kterou m poplatnk zaplatit, dle mu urč lhůtu, do kdy tak m učinit, a pouč ho o tom, že v přpadě nezaplacen soud řzen zastav. V čsti, ve kter určuje vši poplatku, m usnesen povahu deklaratornho rozhodnut. Nedochz jm totiž ke vzniku poplatkov povinnosti, nbrž toliko k jej individualizaci. Jako celek pak usnesen pouze upravuje veden řzen, v důsledku čehož proti němu nen přpustn odvoln [ 202 odst. 1 psm. a) občanskho soudnho řdu].
4. Posouzen přpustnosti stavn stžnosti proti tomuto usnesen vyžaduje zodpovězen otzek, zda jm je zasahovno do prv poplatnka, a pokud ano, zda zkon stanov poplatnkovi prvn prostředky k ochraně jeho prva. Tm, že předmětn vzva po obsahov strnce individualizuje poplatkovou povinnost, nepochybně umožňuje poplatnkovi jednat v důvěře v jej sprvnost. Je však namstě zdůraznit, že nesprvn určen vše poplatku v ždnm přpadě nepůsob změnu zkonem stanoven poplatkov povinnosti. Bude-li proto takto určen ve vši nižš, než stanov zkon, a poplatnk jej zaplat, tato skutečnost nemůže jt k jeho tži v tom smyslu, že soud zastav řzen o jeho nvrhu, aniž by jej dodatečně vyzval k doplacen poplatku v zkonn, a tudž sprvn vši. Na druh straně, urč-li ve vzvě soud vši poplatku nesprvně čstkou vyšš, nevznikne tm poplatnkovi povinnost k jeho zaplacen i v tto "převyšujc" čsti. Pakliže by soud v přpadě nezaplacen tohoto rozdlu zastavil řzen, takovto rozhodnut by bylo nezkonn.
5. Lze předpokldat, že nedojde-li v průběhu řzen ke zrušen nebo nahrazen předmětnho usnesen, pak v něm vyjdřen nzor soudu na vši poplatku předznamenv i důsledek jeho přpadnho nezaplacen. Poplatnk tak m v zsadě dvě možnosti, jak se domoci přezkoumn zkonnosti vzvou určen poplatkov povinnosti. Prvn z nich je nezaplacen soudnho poplatku ve sporn čsti. Soud nsledně rozhodne o zastaven řzen, čmž sice eventulně zashne do zkladnch prv poplatnka, ten se však proti takovmuto rozhodnut bude moci brnit pořadem prva, ať už formou řdnch, nebo přpadně i mimořdnch opravnch prostředků, a nejsou-li ždn opravn prostředky přpustn, pak prostřednictvm stavn stžnosti [srov. např. nlez ze dne 20. prosince 1995 sp. zn. I. S 231/95 (N 86/4 SbNU 307)]. Poplatnkovi navc nic nebrn, aby nesprvn určen vše soudnho poplatku ve vzvě namtal již před rozhodnutm o zastaven řzen, a v tomto směru tak působil na soud, aby změnil svůj nzor na vši jeho poplatkov povinnosti. Soud totiž nen (procesnm) usnesenm, kterm vyzval k zaplacen soudnho poplatku, vzn a po zjištěn nesprvnosti určen vše poplatku může sv pochyben sm napravit tm, že toto usnesen zruš, přpadně vyd vzvu novou, nebo alespoň fakticky uzn, že poplatek byl zaplacen ve sprvn vši, a soudn řzen nezastav. V vahu ale přichz i jin postup, jehož nepochybnou přednost je, že umožňuje poplatnkovi s jistotou předejt zastaven řzen. Poplatnk může zaplatit poplatek ve vši určen v předmětn vzvě, a to navzdory tomu, že m ohledně sprvnosti tto vše pochybnosti. Zaplat-li přitom skutečně čstku vyšš, m prvo domhat se nsledně podle 10 odst. 2 zkona o soudnch poplatcch vrcen čstky, kterou takto zaplatil "navc". O jeho nvrhu rozhodne soud usnesenm, proti němuž bude v zvislosti na typu řzen a platn prvn pravě buď přpustn opravn prostředek, nebo jej bude možn napadnout přmo stavn stžnost. Přpadn odmtnut vrcen poplatku, na nějž m poplatnk nrok, přitom může bt důvodem porušen jeho zkladnch prv a svobod (srov. mutatis mutandis nlez ze dne 18. prosince 2012 sp. zn. I. S 3296/12; dostupn na http://nalus.usoud.cz).
6. Uveden zvěry znamenaj, že přpadn nesprvn určen vše poplatku ve vzvě podle 9 odst. 1 zkona o soudnch poplatcch samo o sobě nen způsobil bezprostředně působit zsah do zkladnch prv a svobod poplatnka, nbrž takovto důsledek by bylo možn přičst až usnesen, kterm se zastavuje řzen z důvodu nezaplacen soudnho poplatku, nebo usnesen, kterm nebylo vyhověno nvrhu poplatnka na vrcen poplatku, jenž byl zaplacen na zkladě nesprvn vzvy soudu. Obdobnm způsobem lze uvažovat i o stanoven lhůty k zaplacen poplatku, protože k porušen zkladnch prv poplatnka nedochz jejm marnm uplynutm, nbrž až rozhodnutm o zastaven řzen, kter může bt vydno i později. Usnesen, kterm se vyzv poplatnk k zaplacen soudnho poplatku, tak nelze z hlediska ždnho z těchto aspektů považovat za rozhodnut o poslednm procesnm prostředku ve smyslu 75 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů.
7. Přesto však nemohl I. sent stavnho soudu v projednvan věci odmtnout stavn stžnost stěžovatele v čsti směřujc proti napadenmu usnesen pouze na zkladě uveden argumentace, protože takovto zvěr by byl v rozporu se zvaznm prvnm nzorem vyjdřenm v nlezech ze dne 16. března 2006 sp. zn. I. S 664/03 (N 56/40 SbNU 547), ze dne 17. května 2007 sp. zn. II. S 745/06 (N 83/45 SbNU 239), ze dne 26. zř 2007 sp. zn. I. S 43/07 (N 149/46 SbNU 481), ze dne 1. listopadu 2007 sp. zn. II. S 359/07 (N 178/47 SbNU 367) a ze dne 3. dubna 2008 sp. zn. II. S 275/08 (N 67/49 SbNU 31), kter naopak stavn stžnost proti usnesen obsahujcmu předmětnou vzvu připoušt.
8. Prvně uveden nlez sp. zn. I. S 664/03, proti němuž se toto stanovisko vymezuje, se tkal stavn stžnosti proti 75 a 75 usnesenm Městskho soudu v Praze, ktermi byla stěžovatelka v jednotlivch řzench vyzvna k zaplacen poplatku za řzen o žalobě proti rozhodnut sprvnho orgnu. Prvn skupina j byla doručena prostřednictvm prvnho zstupce, druh přmo. stavn soud v tomto nlezu připustil, že stěžovatelka mohla nezaplatit soudn poplatek určen předmětnou vzvou a nsledně podat kasačn stžnosti podle 103 odst. 1 psm. e) soudnho řdu sprvnho proti rozhodnut soudu, jmž bylo zastaveno řzen; nepovažoval však za rozumn vyžadovat po n jeho vědom nezaplacen toliko za čelem ponechn si možnosti obrany proti rozhodnut o poplatkov povinnosti. V tehdy projednvan věci by navc poplatek za podn 75 kasačnch stžnost doshl čstky celkem až 150 000 Kč, což by ve svm efektu znamenalo znemožněn přstupu stěžovatelky k stavnmu soudu a devalvaci vznamu stavn stžnosti. stavn soud se tak přiklonil k zvěru, že stavn stžnost může směřovat i proti deklaratornmu "usnesen o stanoven poplatkov povinnosti", tedy proti usnesen, kterm byla stěžovatelka vyzvna k zaplacen soudnho poplatku. Učinil tak přesto, že jde pouze o usnesen, kterm je vedeno řzen, neboť prvě tmto rozhodnutm došlo k individualizaci poplatkov povinnosti, resp. k upřesněn vznamu obecn normy (zkona o soudnch poplatcch) ve vztahu ke stěžovatelce. Přpustnost stavn stžnosti nicmně podmnil podnm podnětu ve smyslu 12 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn činnm do 31. prosince 2010 (tj. před činnost zkona č. 281/2009 Sb.), kterm mohl častnk eventulně doshnout změny či zrušen rozhodnut o poplatkov povinnosti. Nebylo však již nutn, aby stěžovatelka napadla i rozhodnut o tomto podnětu nebo alespoň postup soudu při jeho vyřizovn. Stěžovatelka proto uveden podnět pouze podala, což bylo pro věcn projednn stavn stžnosti postačujc.
9. Prvn zvěry obsažen v tomto nlezu se promtly i do dalšch rozhodnut v obdobnch věcech, přesto však nebyly aplikovny zcela konzistentně. Konkrtně šlo o tyto nlezy:
- nlezem sp. zn. II. S 745/06 bylo zrušeno usnesen, kterm byl stěžovatel vyzvn k zaplacen soudnho poplatku; stěžovatel jej preventivně zaplatil, z nlezu však nen zřejm, zda podal podnět k postupu podle 12 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn činnm do 31. prosince 2010;
- nlezem sp. zn. I. S 43/07 bylo zrušeno usnesen, kterm byl stěžovatel vyzvn k zaplacen soudnho poplatku; stěžovatel jej preventivně zaplatil a podal podnět k postupu podle 12 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn činnm do 31. prosince 2010; z nlezu nevyplv, jakm způsobem byl podnět vyřzen;
- nlezem sp. zn. II. S 359/07 bylo zrušeno usnesen, kterm byl stěžovatel vyzvn k doplacen soudnho poplatku; původně byl vyzvn k zaplacen čstky 14 000 Kč, načež podal podnět k postupu podle 12 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn činnm do 31. prosince 2010; pot bylo vydno nov usnesen, jmž byl stěžovatel vyzvn k zaplacen čstky 12 000 Kč, přičemž prvě proti němu byla podna stavn stžnost; z nlezu nen zřejm, zda stěžovatel podal uveden podnět i pot;
- nlezem sp. zn. II. S 275/08 bylo zrušeno usnesen, kterm bylo stěžovatelce uloženo zaplatit doplatek soudnho poplatku ve věcech sprvnho soudnictv; stěžovatel jej preventivně zaplatil a podal podnět k postupu podle 12 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn činnm do 31. prosince 2010, jemuž Městsk soud v Praze nevyhověl a ve sv odpovědi setrval na svm původnm nzoru.
10. Předkldajc sent stavnho soudu se se zvěry uvedenmi v těchto rozhodnutch neztotožňuje. Souhlas sice, že prvn prava by neměla nutit poplatnky, aby se za čelem dosažen soudn ochrany vystavovali riziku zastaven řzen vědomm nezaplacenm soudnho poplatku, takovto postup však nen nezbytn v ždnm z řzen, k jejichž zahjen dochz podnm některho z nvrhů uvedench v 9 odst. 1 zkona o soudnch poplatcch. To plat i v přpadě řzen před krajskm soudem ve sprvnm soudnictv, o kter šlo v těchto nlezech. Poplatnk mohl po zaplacen soudnho poplatku ve vši určen vzvou navrhnout jeho, byť i jen čstečn, vrcen z důvodu, že na zkladě nesprvn vzvy soudu zaplatil vc, než byl povinen. Tm by se mu, jak bylo uvedeno vše, otevřela možnost uplatnit v soudnm řzen svou argumentaci i proti vši poplatku určen ve vzvě.
11. Za nepodstatn z hlediska posouzen přpustnosti stavn stžnosti proti napadenmu usnesen naopak považuje I. sent stavnho soudu podnět ve smyslu 12 zkona o soudnch poplatcch. V prvn řadě je třeba uvst, že dnem činnosti zkona č. 281/2009 Sb. došlo ke změně tohoto ustanoven, kter nově neumožňuje zrušit nebo změnit "nesprvn rozhodnut o poplatkov povinnosti", nbrž "nesprvn rozhodnut o uložen povinnosti zaplatit poplatek". Pod tento nov pojem tak již nespad (deklaratorn) vzva k zaplacen soudnho poplatku, což jednoznačně plyne z rozlišen obou uvedench pojmů v 10 odst. 2 zkona o soudnch poplatcch (srov. Waltr, R. Zkon o soudnch poplatcch. Komentř. 2. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 62). Přesto je zřejm, že takto vymezen podmnka přpustnosti byla i v minulosti z hlediska 75 odst. 1 zkona o stavnm soudu velmi problematick, a to z několika důvodů. Uveden podnět předevšm neměl povahu prvnho prostředku, kter zkon stěžovateli poskytuje k ochraně prva. Nezahajovalo se jm ždn řzen, v jehož rmci by bylo možn přezkoumat napaden usnesen, a soud neměl ani povinnost o něm rozhodnout, byť jen v takovm přpadě by bylo možn požadovat jeho vyčerpn, čmž se standardně rozum nejen podn opravnho prostředku, nbrž tž skončen řzen o něm. Za tto situace nebylo zřejm, kdy mělo dojt k uplatněn tohoto prostředku nebo zda měl dostat soud na zkladě podnětu určitou lhůtu k přezkoumn vše poplatku, což se promtlo i do vše uveden rozdln praxe stavnho soudu, pokud jde o aplikaci tto podmnky, resp. vedlo pouze k formlnmu, nikoliv efektivnmu, uplatňovn tohoto prostředku (srov. posouzen splněn tto podmnky v usnesen ze dne 19. května 2011 sp. zn. II. S 937/11, dokonce po změně prvn pravy s činnost od 1. ledna 2011). Navzdory tto nejasnosti však jeho neuplatněn mohlo vst k odmtnut stavn stžnosti (srov. např. usnesen ze dne 28. listopadu 2008 sp. zn. II. S 2104/08, ze dne 10. března 2011 sp. zn. III. S 581/11; dostupn na http://nalus.usoud.cz).
12. Tyto důvody opodstatňuj zvěr, že uplatněn podnětu ve smyslu 12 zkona č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn činnm do 31. prosince 2010, by podle nzoru I. sentu stavnho soudu nemělo bt ani v přpadě, že by nedošlo ke změně prvn pravy, dle považovno za podmnku přpustnosti stavn stžnosti. V ždnm přpadě však nen namstě zvěr, že by po tto změně přestaly bt relevantn prvn zvěry obsažen v nlezu sp. zn. I. S 664/03. Nadle totiž plat předevšm ten stěžejn z nich, jmž je samotn připuštěn stavn stžnosti proti usnesen, kterm soud vyzv poplatnka k zaplacen soudnho poplatku. Jeho zsadn nedostatek přitom spočv v tom, že nevede k řešen situace, kdy poplatnk zaplatil na soudnm poplatku vc, než byl povinen. Jeho přpadn přeplatek může bt individualizovn až rozhodnutm soudu o jeho vrcen, jehož vydn v přpadě, že poplatkov povinnost vznikla přmo v důsledku podn nvrhu, předmětn vzva nijak nebrn. Soud při rozhodovn o vrcen soudnho poplatku může posoudit sprvnost jeho vše, nejsa touto vzvou vzn, a stejně tak může i poplatnk kdykoliv navrhnout vrcen soudnho poplatku, aniž by usiloval o změnu tto vzvy. Nelze nakonec opominout ani to, že stavn soud se připuštěnm možnosti přezkumu tto vzvy stav do situace, kdy bude v podstatě nucen zaujmat v řadě přpadů stanovisko k stavnosti (a tž i zkonnosti) vše soudnho poplatku předtm, než by k tomu dostaly možnost nadřzen soudy v rmci soustavy obecnch soudů.
13. Vzhledem k tomu, že po nabyt činnosti zkona č. 281/2009 Sb. se 12 zkona o soudnch poplatcch přestal vztahovat na usnesen, kterm soud vyzve poplatnka k zaplacen soudnho poplatku, je třeba zvazn prvn nzor obsažen v nlezu sp. zn. I. S 664/03 vykldat v tom smyslu, že stavn stžnost proti tomuto usnesen je bez dalšho přpustn. Takovto vklad však považuje I. sent stavnho soudu za věcně nesprvn, přičemž je přesvědčen, že uvedl dostatečn důvody pro změnu prvnho nzoru stavnho soudu. Určit posun ve prospěch tto změny je nakonec v rozhodovac praxi patrn již dnes, když jednotliv senty v některch svch rozhodnutch odmtaj stavn stžnosti proti takovmuto usnesen pro nepřpustnost (srov. usnesen ze dne 10. května 2007 sp. zn. IV. S 887/07, ze dne 5. května 2008 sp. zn. III. S 809/08, ze dne 16. července 2008 sp. zn. II. S 1259/08, ze dne 27. řjna 2011 sp. zn. IV. S 1929/10, ze dne 17. dubna 2012 sp. zn. II. S 1216/12, v podstatě tž i usnesen ze dne 19. prosince 2012 sp. zn. III. S 4265/12; všechna usnesen dostupn na http://nalus.usoud.cz). Možnost připustit stavn stžnost i v těchto přpadech z důvodů podle 75 odst. 2 psm. a) zkona o stavnm soudu zůstv tmto stanoviskem samozřejmě nedotčena.
14. Pro plnost je třeba dodat, že ačkoliv se prvn zvěry stavnho soudu obsažen ve vše uvedench nlezech tkaj usnesen krajskho soudu ve sprvnm soudnictv, a nikoliv v občanskm soudnm řzen, jako je tomu v projednvan věci, tento rozdl neumožňuje odchlit se od uvedench zvěrů toliko s poukazem na tuto odlišnost. To nakonec vyplv i z řady usnesen, v nichž stavn soud aplikoval zvěry těchto nlezů v obou typech řzen (srov. např. usnesen sp. zn. II. S 2104/08). V obou přpadech je dna možnost uplatnit sv nmitky stran vše poplatku nvrhem na vrcen soudnho poplatku. Skutečnost, že proti rozhodnut o tomto nvrhu nen ve sprvnm soudnictv přpustn opravn prostředek, nem na posouzen přpustnosti stavn stžnosti proti usnesen, kterm byl stěžovatel vyzvn k zaplacen soudnho poplatku, ždn vliv.
15. Ze všech těchto důvodů předložil I. sent stavnho soudu podle 23 zkona o stavnm soudu otzku přpustnosti stavn stžnosti proti usnesenm, kterm se podle 9 odst. 1 zkona o soudnch poplatcch vyzv poplatnk k zaplacen soudnho poplatku, k posouzen plnu, kter se s jeho argumentac v celm rozsahu ztotožnilo a přijalo prvn nzor, jenž je uveden ve vroku tohoto stanoviska.