Sp. zn. Pl. ÚS 5/15 ve věci návrhu na zrušení vyhlšáky č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 15/2016 účinný od 21.01.2016
| Schválené: | 08.12.2015 |
| Účinnost od: | 21.01.2016 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Zdravotnická zařízení. Nemocnice. Polikliniky.., Léčebná a preventivní péče. Lázně., Náklady zdravotní péče. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 5/15 dne 8. prosince 2015 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Vladimíra Kůrky, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka (soudce zpravodaj), Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 17 senátorů, za kterou jedná senátor Ing. František Bradáč, zastoupené Mgr. Petrem Krátkým, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Hrabákova 1861/1, na zrušení vyhlášky č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015, eventuálně na zrušení jejího § 4 odst. 1 ve slovech "12 až", bodu 3 části A její přílohy č. 1 a jejích příloh č. 12 a 13, za účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení, a skupiny 16 senátorů, za kterou jedná senátorka RNDr. Jitka Seitlová, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn:
I.
Předmět řzen
1. Dne 5. nora 2015 byl stavnmu soudu doručen nvrh skupiny 17 sentorů (dle jen "navrhovatel"), za kterou jedn sentor Ing. František Bradč, na zrušen vyhlšky č. 324/2014 Sb., o stanoven hodnot bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačnch omezen pro rok 2015 (dle jen "hradov vyhlška" nebo "napaden vyhlška"), eventulně na zrušen pouze bodu 3 čsti A jej přlohy č. 1. Podle navrhovatele je tato vyhlška v rozporu s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jakož i principem rovnosti podle čl. 1 Listiny a principem legality podle čl. 2 odst. 3 Listiny, neboť nedostatečně zohledňuje finančn požadavky poskytovatelů zdravotnch služeb v geograficky a demograficky znevhodněnch oblastech. Msto toho vůči nim působ likvidačn činky, čmž nepřmo ohrožuje i realizaci prva na ochranu zdrav podle čl. 31 Listiny. Zrušen napaden vyhlšky se navrhuje s činnost ode dne 30. zř 2015 s tm, že věc by měla bt projednna přednostně. Pokud by však stavn soud zrušil jen uveden ustanoven, měl by tak učinit již s činnost ode dne 30. června 2015.
2. V průběhu řzen o nvrhu navrhovatele obdržel stavn soud nvrh skupiny 16 sentorů (dle tž jen "vedlejš častnk"), za kterou jedn sentorka RNDr. Jitka Seitlov. Tento nvrh směřoval ke zrušen 4 odst. 1 ve slovech "12 až" a přloh č. 12 a 13 hradov vyhlšky, stanovujcch koeficienty přechodu pojištěnců, jež vyjadřuj meziročn změny počtu pojištěnců jednotlivch zdravotnch pojišťoven podle krajů k 1. lednu srovnvanch kalendřnch roků. Podle vedlejšho častnka m jejich použit při vpočtu celkov vše hrad, na kter vznikl poskytovateli nrok za hrazen služby, za nsledek nespravedliv nastaven podmnek nkupu těchto služeb zdravotnmi pojišťovnami. V jeho důsledku totiž dochz k jeho zvšen nebo snžen vlučně v zvislosti od počtu pojištěnců zdravotn pojišťovny v kraji, aniž by bylo zohledněno, zda se tato změna promtla i do rozsahu poskytnutch zdravotnch služeb. Tato skutečnost tak m mt za nsledek nesoulad těchto ustanoven s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, prvem na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny, prvem na bezplatnou zdravotn pči z veřejnho zdravotnho pojištěn podle čl. 31 Listiny a zsadou rovnosti podle čl. 1 Listiny.
3. Řzen o posledně uvedenm nvrhu bylo původně vedeno pod sp. zn. Pl. S 19/15, usnesenm ze dne 26. srpna 2015 (všechna v tomto nlezu citovan rozhodnut stavnho soudu jsou veřejně přstupn na http://nalus.usoud.cz) však došlo k jeho odmtnut z důvodu litispendence podle 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu. stavn soud se tak otzkou souladu některch ustanoven napaden vyhlšky, jejichž zrušen bylo podstatou odmtnutho nvrhu, musel zabvat v dřve zahjenm řzen o nvrhu navrhovatele, a to i z hlediska argumentace poslze uveden skupiny sentorů [srov. nlez ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. Pl. S 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), bod 5]. Tato skupina zskala v tomto řzen postaven vedlejšho častnka.
II.
Shrnut nvrhu navrhovatele
4. Jak bylo uvedeno vše, nvrh navrhovatele na zrušen hradov vyhlšky jako celku, eventulně na zrušen bodu 3 čsti A jej přlohy č. 1, je odůvodněn poukazem na jej negativn dopad do hospodařen poskytovatelů zdravotnickch služeb, kteř svou činnost vykonvaj v geograficky a demograficky znevhodněnch oblastech. Přkladem jednoho z nich, na němž je v nvrhu tento dopad podrobně ilustrovn, je obchodn společnost JESENICK NEMOCNICE, spol. s r. o., IČ: 47973972, se sdlem v Jesenku, Lipovsk 103, kter je jedinm poskytovatelem komplexn lůžkov zdravotn pče na zem okresu Jesenk. Postaven tto nemocnice se podle navrhovatele vyznačuje několika zvlštnostmi. S ohledem na svou polohu a dostupnost může relně poskytovat zdravotn služby jen osobm obvykle se zdržujcm v jej spdov oblasti, kter se nachz na hranici Česk republiky s Polskou republikou a od ostatnho zem Česk republiky je geomorfologicky oddělena masivem Hrubho Jesenku. Jde přitom o oblast, kter se vyznačuje negativnm demografickm a socilnm vvojem (např. poklesem počtu obyvatel, vysokou rovn nezaměstnanosti či podprůměrnou relnou i nominln mzdou). Tyto skutečnosti vylučuj, aby si uveden nemocnice vlastn činnost navšila počet obyvatel, kterm poskytuje zdravotn služby. V přpadě občanů Polsk republiky brn plošnmu poskytovn zdravotnch služeb komplikace při hradch přhraničn zdravotn pče.
5. V roce 1994, kdy došlo k privatizaci uveden nemocnice, měl jej nabyvatel legitimn očekvn, že bude moci poskytovat zdravotn služby v rozsahu a za ceny, kter tto nemocnici umožn pokrt oprvněn nklady jej činnosti a zroveň vytvřet přiměřen zisk. Realita je ovšem takov, že ačkoliv hospodařen obchodn společnosti JESENICK NEMOCNICE, spol. s r. o., je realizovno zcela v souladu s relevantnmi prvnmi předpisy, každ rok dochz v důsledku hradov vyhlšky k jejmu agregtnmu poškozen. hradov vyhlšky pro roky 2011, 2012 a 2013 (vyhlška č. 396/2010 Sb., o stanoven hodnot bodu, vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn a regulačnch omezen objemu poskytnut zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn pro rok 2011, vyhlška č. 425/2011 Sb., o stanoven hodnot bodu, vše hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn a regulačnch omezen objemu poskytnut zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn pro rok 2012, vyhlška č. 475/2012 Sb., o stanoven hodnot bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačnch omezen pro rok 2013) měly za nsledek poškozen ve vši 100 044 071 Kč, v přpadě hradov vyhlšky pro rok 2014 (vyhlška č. 428/2013 Sb., o stanoven hodnot bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačnch omezen pro rok 2014) zas bylo toto poškozen v době podn nvrhu odhadovno ve vši 18 151 239 Kč. Hospodařen tto nemocnice je ovlivňovno i dalšmi jednostrannmi rozhodnutmi sttu, kter na něj maj v praxi vznamně negativn činky. Jde předevšm o personln vdaje, na kter m vliv nařzen vldy č. 564/2006 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě, ve zněn pozdějšch předpisů. Tento prvn předpis sice stanov vši platů jen pro zdravotnick pracovnky nemocnic, jež jsou přspěvkovmi organizacemi sttu nebo zemnch samosprvnch celků, s ohledem na počet pracovnků, ve vztahu k nimž se přmo uplatn, m však za nsledek pravu mzdovch poměrů zaměstnanců i u subjektů, kter jm vzny nejsou. Tm podle navrhovatele toto nařzen deformuje trh prce v celm segmentu zdravotnickho personlu. Jen v přpadě zmněn nemocnice představuj personln nklady až přibližně 63,4 % jejho celkovho obratu.
6. Jakkoliv je situace obchodn společnosti JESENICK NEMOCNICE, spol. s r. o., do jist mry uniktn, navrhovateli se jev jako vysoce pravděpodobn, že v podobn situaci jsou i dalš poskytovatel zdravotnch služeb v jinch perifernch čstech Česk republiky. Napaden vyhlška je podle jeho nzoru protistavn již z toho důvodu, že těmto poskytovatelům nezajišťuje přjmy odpovdajc alespoň jejich odůvodněnm nkladům, čmž na ně fakticky přenš odpovědnost za zajištěn zdravotn pče, kterou by sprvně měl nst stt. Dotčen poskytovatele tm stav před dvě možnosti. Buď ukonč poskytovn zdravotnch služeb vůbec, resp. je omez na profitabiln činnosti, nebo přistoup k prodeji nemocnice jako celku. Ať se přitom rozhodnou jakkoliv, v obou přpadech bude bez odpovdajc ekonomick kompenzace vznamně omezena nvratnost vodn investice. Navrhovatel se domnv, že uveden dopad opodstatňuje zvěr o porušovn prva dotčench poskytovatelů zdravotnch služeb a jejich společnků podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Zroveň vypovd o flagrantnm ohrožen prva obyvatel některch oblast na bezplatnou zdravotn pči z veřejnho zdravotnho pojištěn podle čl. 31 Listiny. Jestliže by napřklad v okresu Jesenk došlo pod vlivem hradov vyhlšky k omezen někter z lůžkovch odbornost, pro jej obyvatele by to znamenalo, že nejbližš dostupn lůžkov pče by jim mohla bt poskytnuta až v zařzen vzdlenm přibližně 80 minut jzdy automobilem (70 km), a i to jen v přpadě optimlnch meteorologickch a dopravnch podmnek.
7. Navrhovatel zdůrazňuje, že s ohledem na celkov objem finančnch prostředků v systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, kter v roce 2013 dosahoval tměř 230 mld. Kč, by k řešen situace dotčench poskytovatelů postačovalo navšen jejich prostředků. V přpadě uveden nemocnice by se jednalo o jednotky milionů Kč ročně. Opomenut odlišnch objektivnch podmnek, za nichž jednotliv poskytovatel nabzej zdravotn služby, zakld podle jeho nzoru porušen principu rovnosti podle čl. 1 Listiny. Uveden nedostatky ve svm celku svědč i o tom, že k vydn hradov vyhlšky nedošlo v souladu se zkonnm zmocněnm obsaženm v 17 odst. 5 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn"). Ministerstvo zdravotnictv ji totiž bylo povinno vydat v takovm zněn, aby byla v souladu s prvnmi předpisy i veřejnm zjmem. Tak tomu ale v danm přpadě prokazatelně bt nemělo, pročež bylo jej vydn rovněž v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny. Zvěrem svho nvrhu navrhovatel poznamenv, že zrušen napaden vyhlšky by vytvořilo prostor pro jej komplexnějš pravu, jež by mohla lpe reflektovat stavn prva občanů i jednotlivch poskytovatelů zdravotnch služeb. Je tomu tak z toho důvodu, že v jejm přpadě nelze trivilně poukzat na jedin či jen někter jej ustanoven, jejichž zrušen by vedlo k odstraněn těchto nedostatků. Zrušen bodu 3 čsti A přlohy č. 1 k hradov vyhlšce by nicmně odstranilo alespoň největš slabinu platn prvn pravy.
III.
Shrnut nvrhu vedlejšho častnka
8. Nvrh vedlejšho častnka směřuje jen vůči některm ustanovenm hradov vyhlšky, a to z jinch než navrhovatelem uplatněnch důvodů. Konkrtně je jm zpochybňovna stavnost koeficientů přechodu pojištěnců, stanovench jako index změny počtu pojištěnců přslušn zdravotn pojišťovny v kraji, kde jsou zdravotn služby poskytovny, v obdob mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2014 (zkrceně Kp
p14
; přloha č. 12 k napaden vyhlšce) a mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2013 (zkrceně Kpp13
; přloha č. 13 k napaden vyhlšce). Uveden koeficienty se kumulovaně použij při vpočtu vše celkov paušln hrady poskytovatelům lůžkov pče a prvn z nich i při vpočtu maximln celkov hrady poskytovatelům ambulantn pče. V zvislosti na tom, zda je jejich hodnota větš nebo menš než 1, dojde buď ke zvšen nebo snžen vše hrady, resp. ke zvšen nebo snžen jejho limitu. Jejich aktuln nastaven v přpadě Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky jako nejvznamnějš zdravotn pojišťovny v zemi m ovšem za nsledek, že s vjimkou hlavnho města Prahy, kde jsou tyto koeficienty vyšš než 1, dochz v ostatnch krajch ke snžen vše hrad, aniž by bylo toto snžen plně kompenzovno zvšenm hrad od ostatnch zdravotnch pojišťoven. Jejich podl na hradch jednotlivm poskytovatelům totiž nen dostatečně velk.9. Zkladn problm předmětnch koeficientů spatřuje vedlejš častnk v tom, že jejich hodnota vychz vlučně z poklesu nebo nrůstu počtu pojištěnců jednotlivch pojišťoven v krajch, tj. z pouhch přesunů (migrace) pojištěnců. Zroveň vůbec nepřihlžej ke skutečnmu podlu těch pojištěnců jednotlivch pojišťoven, kterm byla poskytnuta pče v konkrtnch nemocnicch, ani se nezabvaj strukturou obyvatelstva ze zdravotnho nebo z věkovho hlediska. Např. u migrace pojištěnců do Prahy lze předpokldat, že se tam za prac odstěhovali předevšm mladš a zdravějš pojištěnci, zatmco v krajch, kde takovchto pojištěnců ubylo, se zvšil podl pojištěnců staršch a nemocnějšch. Přesto byl koeficient hrad zvšen jen pro hlavn město Prahu. V tto souvislosti vedlejš častnk poukazuje na data Asociace českch a moravskch nemocnic, z nichž vyplv, že již za skončen 1. čtvrtlet 2015 se v porovnn s 1. čtvrtletm 2014 vvoj počtu ošetřench pojištěnců zsadně odchyluje od koeficientů přechodu pojištěnců, jak jsou stanoveny v hradov vyhlšce. Obdobn vvoj lze předpokldat i v dalšch čtvrtletch. Přidělen koeficienty tudž neodpovdaj skutečnmu objemu zdravotn pče poskytnut v jednotlivch nemocnicch. Pro tměř 67 % nemocnic jsou takto stanoven změny počtu pojištěnců nižš, než byl skutečn počet ošetřench pojištěnců. Nen přitom nikterak neobvykl, že i když vvoj počtu ošetřench pojištěnců v dan nemocnici roste, hradovou vyhlškou stanoven koeficienty maj za nsledek, že se hrada za vyšš objem poskytnut pče protichůdně snižuje. Jejich nastaven pro jednotliv kraje je buď chybn, nebo vychz ze skutečnost, kter nemaj s bezprostřednm poskytovnm zdravotn pče přmou souvislost (např. hledn zpětn pravy konečnch i předběžnch měsčnch hrad, aby vyhovovaly zdravotnm pojišťovnm). Způsob vpočtu předmětnch koeficientů a podklady k němu navc nebyly nikdy zpřstupněny a v rmci jednotlivch projednvanch verz hradov vyhlšky se jejich hodnota lišila. Vedlejš častnk proto zpochybňuje nejen způsob vzniku předmětnch koeficientů, ale rovněž jejich legitimnost, vhodnost, racionlnost, potřebnost a činek.
10. Podle nzoru vedlejšho častnka nemohou koeficienty přechodu pojištěnců, jak jsou nastaveny v napaden vyhlšce, obstt ani z hlediska požadavku nastaven spravedlivch podmnek nkupu zdravotnch služeb, jenž vyplv z stavně zaručenho prva podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny, a to ať už jde o cenu nebo o rovn postaven zdravotnch pojišťoven a nemocnic. Přpadn deformace svobodn soutěže mezi poskytovateli zdravotnch služeb jsou jimi spše způsobovny než adekvtně vyrovnvny. V tomto ohledu nvrh poukazuje na to, že tyto koeficienty se uplatn jen ve vztahu k lůžkov či ambulantn pči, a nikoliv tž na mnohonsobně větš sektor poskytovatelů externch ambulantnch služeb. Nemocnice, kter poskytuj shodn ambulantn služby jako extern soukrom ambulance, jsou tak vůči nim diskriminovny. Kromě toho je těmito koeficienty krcena i hrada za ambulantn pohotovostn služby, poskytovan dnes až na vjimky pouze v nemocnicch, jakož i hrada za rozshl preventivn screeningov a dalš programy Ministerstva zdravotnictv, na kter jsou pojištěnci zvni zdravotnmi pojišťovnami.
11. Koeficientům přechodu pojištěnců je vytkna protistavnost i z hlediska jinch zkladnch prv. Vedlejš častnk upozorňuje na diskriminaci jednotlivch pojištěnců, resp. celch jejich skupin, v jejich prvu na bezplatnou zdravotn pči z veřejnho zdravotnho pojištěn podle čl. 31 Listiny. Jejich nerovn postaven se odvj od přslušnosti ke zdravotn pojišťovně a j přiřazenho koeficientu v přslušnm kraji. Zdnlivě mal rozdly mezi hradou poskytovanou za jednotliv pojištěnce v řdu několika procent totiž mohou u zvažnějšch diagnz představovat i desetitisce korun, v důsledku čehož mohou ovlivňovat ochotu některch nemocnic poskytovat zvlště nročnou pči. Předmětn koeficienty se maj dotkat i prva zaměstnanců na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny. Nařzen vldy č. 564/2006 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů včetně nařzen vldy č. 303/2014 Sb., zvšilo platov tarify ve zdravotnictv o 5 %, tedy o čstku, jejž pokryt vyžaduje nrůst hrad nemocnicm nejmně o 3 %. Na toto zvšen přitom musely s ohledem na nedostatek sester a lkařů reagovat i ty nemocnice, na kter se toto nařzen přmo nevztahuje. hradov vyhlška sice nominlně stanov nrůst paušlnch hrad za lůžkovou pči a limitů na hradu ambulantn pče o 3 %, tento nrůst však v zvislosti na kraji a zdravotn pojišťovně současně různě snižuje prostřednictvm koeficientů přechodu pojištěnců. Na navšen potřebn ke zvšen platů a mezd tak dky těmto koeficientům nedoshla vce než polovina nemocnic.
12. Uveden skutečnosti maj svědčit o tom, že napaden ustanoven hradov vyhlšky, jež stanovuj použitelnost koeficientů přechodu pojištěnců, by měla bt posouzena v rmci testu rozumnosti a proporcionality. Podle nzoru vedlejšho častnka totiž nelze dospět k zvěru, že by veřejn zjem na vydn tto vyhlšky v dan podobě mohl převžit nad veřejnm zjmem na stabilitě stě nemocnic, jakož i nad dopady z hlediska zsady rovnosti podle čl. 1 Listiny či vše zmněnch zkladnch prv. O tom, že přijat řešen nebylo nezbytn, vypovd i původn ministerstvem předložen nvrh hradov vyhlšky, kter použit předmětnch koeficientů podmiňoval tm, že v jeho důsledku nedojde ke snžen vše hrady jednotlivm poskytovatelům zdravotnch služeb pod hranici 103 %. Toto řešen přitom nebylo vynuceno ani nedostatkem peněžnch prostředků na čtech zdravotnch pojišťoven, neboť jejich zůstatky činily ke dni 31. prosince 2014 přes 15 mld. Kč a ke dni 31. prosince 2015 se předpokldaj v celkov vši 10,4 mld. Kč. V obou přpadech jde o čstky, kter mnohonsobně přesahuj finančn nroky plynouc z hrad garantovanch minimlnm nrůstem 103 %.
13. Nedokonalosti současnho systmu přerozdělen vběru pojistnho mezi zdravotnmi pojišťovnami nelze dlouhodobě nahrazovat do značn mry umělm přerozdělovnm nkladů zdravotnho pojištěn mezi poskytovateli a na kor čsti z nich. Cle tohoto vyrovnn lze doshnout jinm způsobem, kter by byl šetrnějš k vše zmněnm stavnm prvům. Vedlejš častnk sice připoušt, že ždn prva nebo stavn principy nebyly předmětnmi koeficienty dotčeny natolik, aby došlo k jejich plnmu narušen či znehodnocen, již několik let však v jejich důsledku dochz k jejich dlčmu narušovn a rozmělňovn. Zrušen jejich pravy nlezem stavnho soudu by tak mohlo tomuto trendu zabrnit nejen ve vztahu k roku 2015, nbrž tž pro nsledujc obdob. Jde svm způsobem o nadbytečn ustanoven, jež nejsou s ostatnmi ustanovenmi hradov vyhlšky provzna natolik, aby je nebylo možn zrušit samostatně, tedy bez změny vznamu ostatnch j stanovench parametrů.
IV.
Průběh řzen před stavnm soudem
14. stavn soud podle 69 odst. 1 a 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), zaslal oba nvrhy Ministerstvu zdravotnictv (dle tž jen "ministerstvo") jako častnkovi řzen a dle Veřejn ochrnkyni prv, kter je oprvněna vstoupit do řzen jako jeho vedlejš častnk.
IV./a
Vyjdřen Ministerstva zdravotnictv
15. Ministerstvo zdravotnictv se postupně vyjdřilo k oběma nvrhům, a to vyjdřenmi ze dne 16. března 2015 a 13. řjna 2015, podepsanmi ministrem zdravotnictv MUDr. Svatoplukem Němečkem, MBA.
16. K nvrhu navrhovatele ministerstvo uvd, že samotn hradov vyhlška se prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny bezprostředně nedotk. Nijak nereguluje podmnky, za nichž lze zskat oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb, ani nebrn jejich poskytovatelům tyto služby nabzet, ať už jde o služby hrazen nebo nehrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn. Tato vyhlška pouze obecnmi znaky stanov pro všechny zvolen a předem určen kategorie hodnoty bodu, vši hrad hrazench služeb a regulačnch omezen. V každ kategorii je hrada za poskytnutou zdravotn službu stanovena stejně a poskytovatel jsou z tohoto hlediska v rovnm postaven a ždn z nich nen diskriminovn. Ministerstvo zdůrazňuje, že poskytovatel zdravotnch služeb jako podnikatel nemohou založit sv podnikn na tom, že bude zcela bez rizika sanovno z veřejnho zdravotnho pojištěn. Systm tohoto pojištěn disponuje omezenmi zdroji a nelze jej vyčerpat a přivst ke kolapsu neodůvodněnmi a nepřiměřenmi hradami. Takovto stav by nepochybně vedl k porušen čl. 31 Listiny, kter s existenc systmu veřejnho zdravotnho pojištěn vslovně počt.
17. Nesoulad hradov vyhlšky nespatřuje ministerstvo ani s prvem na bezplatnou zdravotn pči podle čl. 31 Listiny. Poskytovatel zdravotnch služeb mohou vyloučit jej aplikaci tm, že se zdravotn pojišťovnou uzavřou individuln dohodu o způsobu hrady, vši hrady a regulačnch omezen, v jejmž rmci mohou bt zroveň akcentovna i geografick, populačn či jin specifika vztahujc se k oblasti, ve kter jsou zdravotn služby poskytovny. V tto souvislosti nelze přehldnout, že podle 46 odst. 1 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 369/2011 Sb., jsou zdravotn pojišťovny povinny zajistit poskytovn hrazench služeb svm pojištěncům, včetně jejich mstn a časov dostupnosti. Čin tak přitom prvě prostřednictvm poskytovatelů, s nimiž maj uzavřenou smlouvu o poskytovn a hradě těchto služeb. Zvěrem svho vyjdřen k nvrhu navrhovatele ministerstvo dodv, že napaden vyhlška nebyla vydna v rozporu se zmocněnm podle 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Nvrh na jej zrušen by proto měl bt zamtnut. Pokud by však stavn soud dospěl k odlišnmu zvěru, měl by současně rozhodnout o odkladu vykonatelnosti svho nlezu tak, aby mohl bt připraven nov nvrh hradov vyhlšky obsahujc jin způsob stanovovn hrad.
18. Pokud jde o nvrh vedlejšho častnka, ministerstvo se v prvn řadě vyjdřilo k samotnm důvodům použit koeficientů přechodu pojištěnců. V roce 2015, stejně jako v předchozch letech, jsou nemocnice hrazeny formou globlnho paušlu, což znamen, že od zdravotnch pojišťoven dostvaj vždy určit procento hrady předchozho roku (v roce 2015 je to 103 % hrady roku 2014), jestliže vykžou obdobnou produkci, tj. počet hospitalizac, jako v referenčnm roce. Celkov vše hrad je ovšem dle modifikovna s ohledem na změny počtu pojištěnců podle jednotlivch pojišťoven a krajů. Důvodem je předpoklad, že bytek pojištěnců pro zdravotn pojišťovnu znamen snžen celkovch prostředků na pči o zbyl pojištěnce, zatmco přchod novch pojištěnců jejich zvšen. Srovnn jejich počtu k 1. lednu zas vychz z toho, že pojištěnci mohou měnit svou pojišťovnu jen jednou ročně, prvě k tomuto datu. Jinak je během roku jejich počet v podstatě konstantn a ke změnm dochz jen v důsledku mrt, narozen či odchodu pojištěnců do ciziny. Koeficienty zohledňuj i skutečnost, že v průběhu roku dochz k přesunům pojištěnců mezi jednotlivmi kraji z důvodu změn jejich trvalho bydliště.
19. Nepřihldnut ke změnm počtu pojištěnců by podle ministerstva mělo za nsledek nerovn postaven mezi zdravotnmi pojišťovnami, jež by musely hradit nemocnicm hrady ve stejn vši jako v předchozch letech, kdy však měly každ jin počet pojištěnců. Zdravotn pojišťovna, kter nov pojištěnce zskala, by tak zaplatila nemocnicm mně peněz na jednoho pacienta než v minulch letech, zatmco pojišťovna, z nž pojištěnci odchzej, by jich musela platit vce. To, že takovto situace vznikaly i v minulosti, je nakonec jednm z důvodů, pro kter dnes Všeobecn zdravotn pojišťovna Česk republiky hrad nemocnicm vyšš hrady než ostatn pojišťovny. Nepoužit koeficientů přechodu pojištěnců by mohlo vst rovněž k poklesu hrad jednotlivm nemocnicm. Podle současnho nastaven vše paušlnch hrad za lůžkovou pči by totiž sice pojišťovna, kter klienty zskala, hradila nemocnicm stejn celkov objem peněz, kdežto pojišťovna, kter klienti odešli, by jich mohla hradit mně, a to v zvislosti na tom, zda jejich odchod nen tak velk, že nemocnicm znemožňuje splnit podmnku vykzn obdobnho objemu produkce jako v referenčnm roce, v němž jich ještě měla dostatek. Předmětn koeficienty tak v těchto přpadech skrze snžen produkčnho cle umožňuj zachovat u poskytovatelů stejnou vši hrady, přestože by jim jinak z důvodu poklesu produkce byla krcena.
20. Možnost vpočtu předmětnch koeficientů je samozřejmě vce, ministerstvo nicmně upřednostnilo jeho určen poměrem počtu pojištěnců dan pojišťovny v danm kraji mezi 1. lednem 2014 a 1. lednem 2015. Tento postup vpočtu je triviln, ověřiteln a transparentn. Vžen koeficient použit např. v hradov vyhlšce pro rok 2014, kter přechzejc klienty vž podle jejich predikovan nkladnosti, lze naopak určit jen řdově složitějšm a nejednoznačnm způsobem a bez existence obecně přijman metodiky. Za problematickou lze označit i alternativu koeficientů, kter by reflektovala změny počtu relně lčench pacientů, neboť jejich počet by k počtku roku nebylo možn zjistit. Zroveň by se snžila určitost vyhlšky, plnovac schopnost zdravotnch pojišťoven a schopnost ministerstva predikovat nklady segmentu a dodržet finančn stabilitu systmu. V neposledn řadě je třeba upozornit i na riziko čelovho chovn nemocnic, kter by mohly preferovat ošetřovn z hlediska potřeby pče či nemocnosti mně nročnch pojištěnců nebo přistupovat k hospitalizaci v přpadech, kter by bylo možn řešit ambulantně. Stanoven koeficientů podle jednotlivch krajů (a nikoliv celosttně nebo podle jednotlivch obc) považuje ministerstvo za vhodn k dosažen cle koeficientů, jimiž je predikce, jak se změn zastoupen klientů pojišťoven na rovni jednotlivch nemocnic. V tomto ohledu umožňuje zohlednit i přiměřen cestovn pojištěnců za zdravotn pč.
21. K jednotlivm dlčm nmitkm vedlejšho častnka ministerstvo poznamenv, že jestliže nrůst hrad ostatnch pojišťoven nekompenzuje pokles hrad Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky, pak je to způsobeno tm, že v současnosti tato pojišťovna plat za jednoho pojištěnce vc než ostatn pojišťovny. Takovto stav by mohl bt důsledkem masivnho odlivu jejch pojištěnců v minulosti, jenž se dosud neprojevil ve vši jejch paušlnch hrad. Ve sv podstatě tak dnes dochz k npravě situace. Ministerstvo nesouhlas ani s namtanm porušenm principu rovnosti a zkazu diskriminace. Segment ambulanc v nemocnicch je svoj podstatou a nvaznost na akutn lůžkovou pči velmi odlišn od ambulanc mimo nemocnice, což se projevuje i v jejich odlišnm hradovm mechanismu. V nemocničnch ambulancch lze obtžněji rozlišovat jednotliv odbornosti. Obdobn regulace jako v mimonemocničnch ambulancch (tj. regulace na uniktně ošetřenho pojištěnce) nen možn z důvodu provzn s akutn lůžkovou pč, kdy existuje možnost čst hospitalizačn produkce provdět ambulantně a naopak. Rozdl je pak dn i ve tvorbě stě poskytovatelů. V přpadě přechodu pojištěnců a nkladů mezi kraji se v krajch s vyšš koncentrac pojištěnců zvš i koncentrace ambulantnch poskytovatelů, nikoliv však koncentrace nemocnic. V těch se pouze zvš objem poskytovan pče, kter je nsledně reflektovn pomoc koeficientů přechodu pojištěnců. Tyto koeficienty proto u ambulanc mimo nemocnice nejsou potřebn.
22. Předmětn koeficienty nemaj podle ministerstva ždn dopad na realizaci prva pacientů na bezplatnou zdravotn pči podle čl. 31 Listiny, resp. na jejich přstup k n, ani je nediskriminuj na zkladě přslušnosti ke zdravotn pojišťovně. Zdravotn pojišťovny maj povinnost zajistit svm pojištěncům mstn a časovou dostupnost pče. I kdyby přitom hradov mechanismy v hradov vyhlšce nebyly vhodn pro konkrtn smluvn vztah, maj pojišťovna a poskytovatel vždy možnost se dohodnout individulně tak, aby nebyla ohrožena dostupnost zdravotn pče pro pacienty. Přisvědčit pak nelze ani tvrzen o porušovn prva na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny. Podle expertnch subjektů (pracovnho tmu Rady hospodřsk a sociln dohody) postačuje pro navšen tarifnch platů zdravotnků o 5 % navšen hrad o 2,1 %. Navšen hrad ve vši 3 %, byť vynsoben (a eventulně i snžen) přslušnm koeficientem, bude totiž vždy vyšš a bude postačovat k pokryt zvšench osobnch nkladů.
23. Zvěrem svho druhho vyjdřen ministerstvo uvedlo, že způsob vpočtu koeficientů, jakož i nutnost jejich použit je podrobně popsna v přslušn důvodov zprvě. Odlišn vpočet koeficientů v jednotlivch verzch hradov vyhlšky byl důsledkem pozdějš korekce relevantnch dajů z Centrlnho registru pojištěnců, přpadně tž změny způsobu vpočtu. Ze všech těchto důvodů by tak i po přihldnut k argumentaci vedlejšho častnka měl bt nvrh navrhovatele zamtnut.
IV./b
Sdělen Veřejn ochrnkyně prv
24. Dne 19. nora 2015 bylo stavnmu soudu doručeno sdělen veřejn ochrnkyně prv Mgr. Anny Šabatov, Ph.D., že nevstupuje do tohoto řzen. Obsahově shodn sdělen od n stavn soud obdržel i dne 16. zř 2015, kterm reagovala na nvrh vedlejšho častnka. Doručenm tohoto nvrhu j totiž začala opětovně plynout lhůta podle 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu, ve kter by mohla do řzen vstoupit.
IV./c
Repliky navrhovatele a vedlejšho častnka
25. stavn soud zaslal navrhovateli i vedlejšmu častnkovi vše uveden vyjdřen vztahujc se k jejich nvrhům pro přpad, že by na ně chtěli ve stanoven lhůtě reagovat. Tto možnosti využil pouze navrhovatel.
26. Navrhovatel ve sv replice ze dne 4. listopadu 2015 zdůraznil, že hradov vyhlška se jeho prva podnikat jednoznačně dotk, a opětovně poukzal na přpadovou studii vztahujc se k obchodn společnosti JESENICK NEMOCNICE, spol. s r. o. Z t vyplv, že poskytovatel akutn lůžkov zdravotn pče v geograficky a demograficky znevhodněnm zem nem za současnho nastaven hradov vyhlšky možnost doshnout zisk. Na jejm zkladě vypočten hrada za poskytnut zdravotn služby totiž nepokrv ani jen elementrn nklady tto pče. Stt tak na jedn straně umožnil podnikn i v takto znevhodněnm zem, kde existuje reln riziko ohrožen či porušen dostupnosti zdravotn pče jako takov, na straně druh však pro něj stanovil takov podmnky, kter fakticky vylučuj jeho smysl. Nezohledněnm těchto specifik v hradov vyhlšce dochz k nerovnmu a diskriminujcmu postaven dotčench poskytovatelů ve srovnn s poskytovateli v jinch oblastech.
27. hradov vyhlška podle navrhovatele neposkytuje dotčenm poskytovatelům dostatečn nrok na kompenzaci. Možnost individulnho ujednn se zdravotn pojišťovnou, kter zvis vlučně na jej vůli, za relevantn garanci či systmov řešen problmu rozhodně považovat nelze. Pokud přitom praktick aplikace hradov vyhlšky, kter navc již v době schvalovn nvrhu zdravotněpojistnho plnu zjevně překračuje směrn ukazatele, vede k dočerpn všech plnovanch zdrojů, pak zdravotn pojišťovny ztrc oprvněn domlouvat s poskytovatelem jin způsob hrady.
IV./d
stn jednn
28. Ve smyslu 44 zkona o stavnm soudu rozhodl stavn soud ve věci bez konn stnho jednn, neboť od něj nebylo lze očekvat dalš objasněn věci.
V.
Podmnky meritornho posouzen nvrhu
29. stavn soud konstatuje, že je přslušn k projednn nvrhu na zrušen napaden vyhlšky nebo jejch ustanoven, a že nvrhy navrhovatele i vedlejšho častnka splňuj všechny zkonem stanoven formln nležitosti a byly podny osobami k tomu oprvněnmi [ 64 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu]. Zroveň neshledv ždn z důvodů nepřpustnosti nvrhu navrhovatele, nebo důvody pro zastaven řzen o něm. Jsou tedy splněny podmnky pro jeho meritorn posouzen, a to z hlediska argumentace uplatněn v obou uvedench nvrzch.
VI.
Posouzen, zda byla vyhlška vydna na zkladě a v mezch zkona
30. V souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu se stavn soud nejprve zabval otzkou, zda byla napaden vyhlška přijata a vydna stavně konformnm způsobem a v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence.
31. Ustanoven čl. 79 odst. 3 stavy Česk republiky svěřuje ministerstvům a jinm sprvnm řadům pravomoc k vydvn podzkonnch prvnch předpisů, k jejž realizaci však může dojt jen na zkladě a v mezch zkona, jsou-li k tomu zkonem zmocněny. Uveden ustanoven je třeba vykldat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocněn mus bt konkrtn, jednoznačn a jasn [srov. nlez ze dne 21. června 2000 sp. zn. Pl. S 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, stavn soud zkoum, zda byl podzkonn prvn předpis vydn sttnm orgnem k tomu oprvněnm a v mezch jeho kompetence, tedy zda se při vkonu tto pravomoci pohyboval v mezch a na zkladě zkona, a nikoliv mimo zkon. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby v přpadě, kdy m bt podle zkona X, tento předpis nestanovil, že m bt Y, ale že m bt X1, X2, X3. Ze zmocňovacho ustanoven mus bt zroveň zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard. Ani v takovm přpadě ovšem podzkonn prvn předpis nesm zasahovat do věc, k jejichž regulaci může dojt jen zkonem (tj. u nichž se uplatn tzv. vhrada zkona) [srov. např. nlez ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. S 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo nlez ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. S 43/13 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.)].
32. Zmocněn Ministerstva zdravotnictv k vydn vyhlšky, kterou se stanov hodnota bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačnch omezen, vyplv z 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Toto ustanoven předpokld, že jejmu vydn bude předchzet dohodovac řzen zstupců Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky a ostatnch zdravotnch pojišťoven a zstupců přslušnch profesnch sdružen poskytovatelů jako zstupců smluvnch poskytovatelů, kter svol ministerstvo. Bude-li vsledkem tohoto řzen dohoda na uvedench parametrech, ministerstvo ji vyd jako vyhlšku. Pokud by však obsah tto dohody byl v rozporu s prvnmi předpisy nebo veřejnm zjmem, jmž se ve smyslu 17 odst. 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn rozum zjem na zajištěn kvality a dostupnosti hrazench služeb, fungovn systmu zdravotnictv a jeho stability v rmci finančnch možnost systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, nebo by k předmětn dohodě nedošlo do 120 dnů před skončenm přslušnho kalendřnho roku, stanov vyhlškou ministerstvo hodnotu bodu, vši hrad hrazench služeb a regulačn omezen na nsledujc kalendřn rok samostatně.
33. Vzhledem ke zmocněn obsaženmu v 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn je v přpadě napaden vyhlšky zřejm, že byla vydna sttnm orgnem k tomu oprvněnm. Z vyjdřen navrhovatele, vedlejšho častnka a ministerstva se zroveň podv, že se v souladu s tmto ustanovenm uskutečnilo i předmětn dohodovac řzen, byť v jeho rmci došlo ke včasn dohodě pouze ohledně některch segmentů zdravotn pče [k otzce vznamu dohodovacho řzen pro využit zmocněn a zvaznosti eventuln dohody srov. nlez sp. zn. Pl. S 6/07 ze dne 9. 2. 2010 (N 20/56 SbNU 207; 66/2010 Sb.), bod 77]. Zbv dodat, že napaden vyhlška byla řdně uveřejněna ve Sbrce zkonů, konkrtně v jej čstce 129, jež byla rozeslna dne 23. prosince 2014. K jejmu přijet a vydn došlo stavně konformnm způsobem.
34. stavn soud neshledal ani ždn důvod, kter by zpochybňoval, že k vydn napaden vyhlšky došlo v mezch zkonnho zmocněn. V tto souvislosti považuje za postačujc odkzat na podrobnějš odůvodněn k tto otzce v nlezu, kterm byla zrušena hradov vyhlška pro rok 2013 [nlez ze dne 22. řjna 2013 sp. zn. Pl. S 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.), body 41 až 43]. Na tomto zvěru přitom nic neměn ani tvrzen navrhovatele, že k vybočen z těchto mez došlo z důvodu nesouladu hradov vyhlšky s veřejnm zjmem, pročež ji nelze považovat ani za jsouc v souladu s čl. 2 odst. 3 Listiny. Z obsahu tohoto tvrzen totiž vyplv, že jde ve sv podstatě o shrnut jeho argumentace stran rozporu tto vyhlšky s některmi stavně zaručenmi zkladnmi prvy, se kterou se stavn soud vypořdv v dalšch čstech tohoto nlezu.
VII.
Shrnut obsahu napadench čst vyhlšky
35. Listina ve svm čl. 31 zaručuje občanům prvo na bezplatnou zdravotn pči a na zdravotn pomůcky na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn. Toto ustanoven sice předpokld, že podmnky, tj. zejmna rozsah, v jakm budou mt občan za uvedench stavnch podmnek přstup ke zdravotn pči a zdravotnm pomůckm, stanov teprve zkonodrce, nelze je však vykldat v tom smyslu, že by z něj pro jeho vahu neplynuly ždn meze [srov. nlez ze dne 23. dubna 2008 sp. zn. Pl. S 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), body 52 až 56]. Jm přijat zkonn prava mus předevšm umožňovat skutečnou realizaci tohoto prva, tedy zachovvat jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny). Jestliže by ve svm důsledku nevytvřela podmnky umožňujc rovn přstup ke zdravotn pči, pak by se tento nsledek nedotkal života a zdrav jen těch, kteř by se j jinak nemohli domoci. Vznikl stav by vyvolval pochybnosti i ohledně toho, zda je stt vůbec schopen dostt jedn ze svch zkladnch povinnost, kter vyplv z čl. 1 věty prv Listiny a je implicitně vyjdřena tž zakotvenm socilnch prv v Listině, tedy povinnosti zajistit podmnky pro důstojn život všech svch občanů.
36. K zajištěn rovnho přstupu ke zdravotn pči slouž i dalš požadavek přmo vyplvajc z čl. 31 Listiny, jmž je existence systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Přijet zkonn pravy k jeho zajištěn, jakož i jeho faktick proveden, je povinnost sttu, a v jeho rmci předevšm orgnů moci zkonodrn a moci vkonn. Zkladem zkonnho vymezen tohoto systmu je v současnosti zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn, kter upravuje prvn vztahy mezi zdravotnmi pojišťovnami, jejich pojištěnci a poskytovateli zdravotnch služeb za čelem realizace stavně zaručenho prva na bezplatnou zdravotn pči. hradov vyhlška, kterou na zkladě 17 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn vydv Ministerstvo zdravotnictv vždy pro nsledujc kalendřn rok, pak tuto zkonnou pravu doplňuje. Stanov totiž, jakm způsobem se urč vše hrad, na kter vznikne jednotlivm poskytovatelům nrok vůči zdravotnm pojišťovnm za hrazen služby, jež v souladu se svmi zkonnmi či smluvnmi povinnostmi poskytli jejich pojištěncům. Jejm obsahem je tak vlastně cenov regulace. Přestože se každ poskytovatel může dohodnout se zdravotn pojišťovnou na jinm způsobu určen vše hrad, a tm ve vztahu k jejich vzjemnm prvnm vztahům vyloučit použit hradov vyhlšky, v obecn rovině plat, že tato vyhlška vznamnm způsobem dotvř i podmnky pro podnikn v oblasti poskytovn zdravotnch služeb. Z tohoto důvodu ji lze považovat rovněž za doplněn zkonn pravy, kter ve vztahu k těmto poskytovatelům vymezuje prvn rmec rozhodn pro realizaci jejich prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny.
37. stavn soud na tomto mstě neshledv důvod pro podrobnějš shrnut celho obsahu napaden vyhlšky. S ohledem na argumentaci navrhovatele i vedlejšho častnka považuje za postačujc přiblžen obsahu těch jejch čst, jež jsou napadeny eventulnm petitem navrhovatele nebo jejichž zrušen se domh vedlejš častnk, přpadně některch dalšch obsahově souvisejcch ustanoven. V tomto směru lze přitom přiznat relevanci předevšm 4 odst. 1 napaden vyhlšky a dle bodům 3.5 a 5.10 čsti A jej přlohy č. 1 a jejm přlohm č. 12 a 13.
38. Ustanoven bodu 3 čsti A přlohy č. 1 napaden vyhlšky, jehož zrušen navrhl navrhovatel, stanov, že hrada za lůžkovou pči, tedy hrada za poskytnut a zdravotn pojišťovnou uznan hrazen služby, kter poskytovatel poskytl pojištěnci během hospitalizac ukončench v roce 2015, se stanov formou přpadovho paušlu. Způsob vpočtu celkov paušln hrady, na jejž zaplacen mu v průběhu roku vznikne nrok vůči zdravotn pojišťovně, je v tomto ustanoven vyjdřen vzorcem, jehož jednotliv proměnn jsou blže definovny slovně. Celkov paušln hrada se vypočte z individuln paušln hrady, kterou tvoř součin nsledujcch prvků. V prvn řadě jde o součet celkov paušln hrady za stejnm způsobem vymezen služby, poskytnut během hospitalizac ukončench v roce 2014, a regulačnch poplatků za akutn lůžkovou pči, jež byly poskytovatelem vybrny v roce 2014. Součet takto určench čstek se nsledně nsob koeficientem 1,03, vyjadřujcm zvšen hrad o 3 %, jakož i koeficientem přechodu pojištěnců Kp
p14
, obsaženm v přloze č. 12 k hradov vyhlšce, jenž vyjadřuje změny v počtu pojištěnců zdravotn pojišťovny v kraji, ve kterm jsou poskytovny hrazen služby, mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2014. Podle toho, zda je tento koeficient vyšš nebo nižš než 1, dochz na jeho zkladě ke zvšen nebo snžen individuln paušln hrady.39. Celkov paušln hrada se urč podle takto vypočten individuln paušln hrady, může bt však nižš, jestliže počet přpadů hospitalizac ukončench v hodnocenm obdob roku 2015 nedoshne alespoň 96 % procent z počtu přpadů hospitalizac ukončench v roce 2013. Tato procentn hodnota se v přpadě každho poskytovatele nsob koeficientem přechodu pojištěnců Kp
p13
, obsaženm v přloze č. 13, jenž vyjadřuje změny v počtu pojištěnců zdravotn pojišťovny v kraji, ve kterm jsou poskytovny hrazen služby, mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2013. Podle toho, zda je tento koeficient vyšš nebo nižš než 1, se tak zvyšuje nebo snižuje hranice poklesu produkce tohoto poskytovatele, při němž ještě nedochz k měrnmu snžen individuln paušln hrady. Od takto vypočten čstky se nakonec odečte celkov hodnota vyždan extramurln pče v rmci přpadů hospitalizac poskytovatelem vykzanch a zdravotn pojišťovnou uznanch, kter byly ukončeny v hodnocenm obdob. Extramurln pč se rozum pče souvisejc s hospitalizac pojištěnce u poskytovatele, kterou si poskytovatel vyždal, a kter je pojištěnci v době hospitalizace u poskytovatele poskytnuta jinm poskytovatelem, kter ji čtuje zdravotn pojišťovně. Vsledn čstka po tomto odečten je celkovou paušln hradou.40. Zkladn princip uvedenho vpočtu lze tedy shrnout tak, že paušln hrada, na kterou vznikne poskytovateli lůžkov pče nrok vůči zdravotn pojišťovně za j hrazen služby, poskytnut během hospitalizac ukončench v roce 2015, se urč z čstky představujc paušln hradu, na kterou mu vznikl nrok za tytž služby, poskytnut během hospitalizac ukončench v roce 2014, navšen o 3 %. Jej vše ovšem může bt dle měrně zvšena nebo snžena s ohledem na změny počtu pojištěnců přslušn pojišťovny v přslušnm kraji, přičemž měrně snžena může bt i v přpadě vraznějšho poklesu počtu přpadů hospitalizac oproti roku 2013.
41. Ustanoven 4 odst. 1 hradov vyhlšky, jehož čstečn zrušen navrhl vedlejš častnk, zn nsledovně:
" 4
(1) Pro hrazen služby poskytovan poskytovateli lůžkov pče, s vjimkou hrazench služeb poskytovanch poskytovateli nsledn lůžkov pče, poskytovateli dlouhodob lůžkov pče a poskytovateli zvlštn lůžkov pče, se hodnota bodu, vše hrad hrazench služeb a regulačn omezen stanov v přlohch č. 1, 9, 10, 12 až 14 k tto vyhlšce."
Nvrh vedlejšho častnka směřoval do jeho čsti vymezen slovy "12 až", jež vyjadřuj odkaz na přlohy č. 12 a 13 k tto vyhlšce jako na jej relevantn čsti pro stanoven vše hrad hrazench služeb poskytovanch poskytovateli lůžkov pče. Tyto přlohy stanov koeficienty přechodu pojištěnců, kter se použij pro vpočet hrad, na kter vznikne v průběhu roku 2015 poskytovatelům vůči zdravotn pojišťovně nrok za poskytnut hrazen služby. Obě sestvaj z tabulek, v nichž jsou podle kraje a zdravotn pojišťovny uvedeny indexy změny počtu jejch pojištěnců v obdob mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2014 (zkrceně Kp
p14
; přloha č. 12 k napaden vyhlšce) a mezi 1. lednem 2015 a 1. lednem 2013 (zkrceně Kpp13
; přloha č. 13 k napaden vyhlšce). Pro uveden vpočet se přitom použije vždy koeficient stanoven zroveň pro kraj, v němž poskytovatel poskytuje zdravotn služby, a zdravotn pojišťovnu, jejmž pojištěncem byl jej přjemce. V současnosti působ v Česk republice sedm zdravotnch pojišťoven, jimiž jsou Všeobecn zdravotn pojišťovna Česk republiky, Vojensk zdravotn pojišťovna Česk republiky, Česk průmyslov zdravotn pojišťovna, Oborov zdravotn pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictv, Zaměstnaneck pojišťovna Škoda, Zdravotn pojišťovna ministerstva vnitra Česk republiky a Revrn bratrsk pokladna, zdravotn pojišťovna.42. Hodnota koeficientu přechodu pojištěnců Kpp14 se v zvislosti na konkrtn zdravotn pojišťovně a kraji pohybuje v rozmez od 0.951 do 1.097, v přpadě Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky je tomu tak v rozmez od 0.982 do 1.207. Hodnota koeficientu přechodu pojištěnců Kp
p13
se pohybuje v rozmez od 0.955 do 1.182 a v přpadě Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky v rozmez od 0.930 do 1.017. Oba koeficienty byly u tto pojišťovny vypočteny jako vyšš než 1 jen pro hlavn město Prahu, v ostatnch přpadech byla jejich hodnota nižš.43. Přestože vedlejš častnk navrhuje toliko zrušen čsti 4 odst. 1 hradov vyhlšky a jejch přloh č. 12 a 13, nelze přehldnout, že koeficienty přechodu pojištěnců a odkaz na uveden přlohy jsou v hradov vyhlšce obsaženy i na jinch mstech. Tyto koeficienty se totiž uplatn při vpočtu celkov paušln hrady poskytovatelům lůžkov pče, kter je obsažen v bodu 3.5 čsti A přlohy č. 1, a maximln celkov hrady poskytovatelům ambulantn pče, kter je obsažen v bodu 5.10 čsti A přlohy č. 1. Podstata prvnho vpočtu byla podrobně vyložena vše (viz body 38 až 40). Maximln celkov hrada poskytovatelům ambulantn pče za hrazen služby poskytnut v hodnocenm obdob roku 2015 se zas vypočte z celkov vše hrady poskytnut v roce 2014, kter se za tmto čelem vynsob hodnotou 1,03 (tedy zvš o 3 %) a koeficientem změny podlu počtu pojištěnců Kp
p14
. V tomto přpadě nejde o paušln hradu, nbrž o limitaci vše hrady vypočten podle hodnoty bodu v zvislosti na množstv provedench vkonů.44. Posouzen koeficientů přechodu pojištěnců z hlediska jejich namtan protistavnosti předpokld objasněn jejich vznamu pro vpočet vše hrad, na kter vznikne poskytovatelům nrok. Již bylo uvedeno, že tyto koeficienty v zvislosti na tom, zda je jejich hodnota vyšš nebo nižš než 1, zvyšuj nebo snižuj celkovou paušln hradu poskytovatelům lůžkov pče a maximln celkovou hradu poskytovatelům ambulantn pče. Pokud však jde o celkov přjem těchto poskytovatelů z veřejnho zdravotnho pojištěn, ten je tvořen součtem hrad, na kter jim vznikne nrok vůči všem zdravotnm pojišťovnm. Ačkoliv tedy mohou koeficienty přechodu pojištěnců vst ke snžen hrady ze strany jedn zdravotn pojišťovny, v přpadě jin zdravotn pojišťovny tomu může bt prvě naopak. Neplat však, že celkov dopad jejich použit mus bt z hlediska součtu jednotlivch hrad neutrln. Do jejich vše se vždy promtne nrůst nebo pokles pojištěnců v kraji, kde byla zdravotn služba poskytnuta. Dosavadn vše hrad ze strany jednotlivch pojišťoven může bt navc (a podle vyjdřen ministerstva tak je) historicky nastavena odlišně, což znamen, že určit zdravotn pojišťovna hrad za určit srovnateln rozsah poskytnutch zdravotnch služeb v průměru vyšš čstky než pojišťovna jin. Nelze proto vyloučit, že v důsledku použit těchto koeficientů dojde u určitho poskytovatele k tomu, že celkov vše hrad, na kter mu vznikne nrok, nebude navzdory zachovn stejnho rozsahu poskytnutch zdravotnch služeb jako v předchozm roce navšena o 3 %, nbrž o čstku nižš, přpadně že nebude navšena vůbec či bude dokonce snžena.
45. Důvod, pro kter ministerstvo zakomponovalo uveden koeficienty do hradov vyhlšky, lze podle stavnho soudu spatřovat v požadavku na pravu, resp. narovnn vdajů jednotlivch zdravotnch pojišťoven s ohledem na změny počtu jejich pojištěnců. Tyto změny totiž ovlivňuj vši čstky, kterou budou mt jednotliv zdravotn pojišťovny na zkladě vběru pojistnho k dispozici pro hradu zdravotnch služeb svm pojištěncům. Použit koeficientů tak m za cl předevšm spravedlivějš nebo rovnoměrnějš rozložen vdajů zdravotnho pojištěn mezi zdravotn pojišťovny.
VIII.
Posouzen napaden vyhlšky z hlediska prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny
46. Nvrhy navrhovatele i vedlejšho častnka napadaj stavnost hradov vyhlšky, respektive jejch jednotlivch čst, předevšm z hlediska prva poskytovatelů zdravotnch služeb podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. stavn soud se proto v prvn řadě zabval otzkou, zda tato vyhlška nepůsob jeho nepřpustn omezen.
VIII./a
Vchodiska přezkumu
47. Podstatou a smyslem prva na vběr povoln a přpravu k němu, jakož i prva podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny je svoboda jednotlivce zvolit si a realizovat způsob, jakm si bude zajišťovat prostředky pro sv potřeby. Nen přitom podstatn, zda bude činnost, jež by měla vst k dosažen tohoto cle, vykonvat v zaměstnaneckm vztahu nebo jako podnikatel na vlastn odpovědnost.
48. Uvedench prv se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domhat pouze v mezch zkonů, kter čl. 26 odst. 1 Listiny provděj. Podle čl. 26 odst. 2 Listiny může zkon stanovit podmnky a omezen pro vkon některch povoln nebo činnost, a to za jakmkoliv čelem, kter nen stavně nepřpustn [srov. nlez ze dne 20. června 2006 sp. zn. Pl. S 38/04 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), bod 29]. Zkonodrce m tedy relativně širokou, byť nikoliv absolutn, dispozici pro konkrtn vymezen obsahu a způsobu realizace tohoto prva [srov. nlez ze dne 23. května 2000 sp. zn. Pl. S 24/99 (N 73/18 SbNU 135) nebo nlez ze dne 12. července 2001 sp. zn. Pl. S 11/2000 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), čst VIII psm. H]. I v přpadě zkladnch prv podle čl. 26 odst. 1 Listiny se však uplatn požadavek vyplvajc z jejho ustanoven čl. 4 odst. 4, aby při stanoven mez těchto prv bylo šetřeno jejich podstaty a smyslu. To znamen, že je-li určitm omezenm dotčena samotn podstata a smysl zkladnho prva, pak takovto omezen nebude zakldat jeho porušen jen za předpokladu, že bude nezbytn k dosažen svho legitimnho (neboli stavně aprobovanho) cle. V přpadě prva na vběr povoln a přpravu k němu, jakož i prva podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost, by se o omezen dotkajc se jejich podstaty a smyslu jednalo tehdy, jestliže by v jeho důsledku byl určit skupině jednotlivců podstatně ztžen nebo znemožněn přstup k určitmu povoln nebo možnost vykonvat určitou činnost nebo jestliže by v jeho důsledku určit zaměstnn nebo činnost přestaly bt způsobil zajistit prostředky pro jejich potřeby těm, kteř je vykonvaj. Jakkoliv omezen mus samozřejmě respektovat zsadu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 věty prv Listiny, resp. jejho čl. 3 odst. 1 [nlez sp. zn. Pl. S 1/12, bod 278].
49. stavn soud při posuzovn souladu zkona nebo jinho prvnho předpisu s prvem podnikat, jež m povahu prva hospodřskho, postupuje obdobně jako v přpadě prv socilnch, k jejichž přezkumu v dosavadn judikatuře konstruoval a rozvinul tzv. test rozumnosti [srov. nlez ze dne 5. řjna 2006 sp. zn. Pl. S 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), nlez ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. S 83/06 (N 55/48 SbNU 62; 116/2008 Sb.), nlez ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. S 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 182/2012 Sb.), bod 48, nebo nlez sp. zn. Pl. S 19/13, body 50 a 51], sestvajc z nsledujcch čtyř kroků:
a) vymezen smyslu a podstaty hospodřskho nebo socilnho prva, tedy jeho esencilnho obsahu,
b) zhodnocen, zda se zkon nebo jin prvn předpis nedotk samotn existence hospodřskho nebo socilnho prva nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu,
c) posouzen, zda prvn prava obsažen v zkoně nebo jinm prvnm předpisu sleduje legitimn cl, tedy zda nen svvolnm zsadnm snženm celkovho standardu zkladnch prv, a
d) zvžen otzky, zda prostředek použit k jeho dosažen je rozumn, byť nikoliv nutně nejlepš, nejvhodnějš, nejčinnějš či nejmoudřejš.
50. Dospěje-li stavn soud ve druhm kroku testu rozumnosti k zvěru, že napaden prvn prava se dotk samotn existence některho z těchto prv nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu, pak nepokračuje v jeho provděn a msto toho posoud přpustnost zsahu do tohoto prva v rmci (přsnějšho) testu proporcionality. To znamen, že dle bude v nsledujcm pořad hodnotit,
a) zda předmětn zsah sleduje legitimn (neboli stavně aprobovan) cl omezen dotčenho zkladnho prva,
b) zda je tento zsah k dosažen tohoto cle vhodn (požadavek vhodnosti),
c) zda tohoto cle nelze doshnout jinm způsobem, jenž by byl k tomuto prvu šetrnějš (požadavek potřebnosti), a
d) zda zjem na dosažen tohoto cle v rmci určitho prvnho vztahu převž nad dotčenm zkladnm prvem (požadavek proporcionality v užšm smyslu).
51. Prvn prava, kter se dotk stavně zaručenho socilnho, hospodřskho nebo kulturnho prva, nepředstavuje jeho nepřpustn omezen jen v přpadě, že jako celek obstoj z hlediska všech takto vymezench požadavků. Pokud by tomu tak nebylo, stavn soud by musel dospět k nzoru o jejm rozporu s stavnm pořdkem.
VIII./b
Vymezen namtanho zsahu
52. Proveden testu rozumnosti předpokld v prv řadě vymezen, zda a jakm způsobem zasahuje napaden prvn prava do prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. stavn soud konstatuje, že namtanm zsahem je v dan věci třeba rozumět ohraničen nroku poskytovatelů na hradu za hrazen služby poskytnut v roce 2015, k němuž dochz stanovenm celkov paušln hrady poskytovatelům lůžkov pče v bodu 3.5 čsti A přlohy č. 1 a maximln celkov hrady poskytovatelům ambulantn pče v bodu 5.10 čsti A přlohy č. 1. Prvě vůči těmto ustanovenm směřuj uplatněn nmitky navrhovatele a vedlejšho častnka k vpočtu vše hrady, jež spočvaj jednak v tvrzenm nedostatečnm zohledněn finančnch požadavků poskytovatelů zdravotnch služeb v geograficky a demograficky znevhodněnch oblastech (viz body 4 až 6), jednak v tvrzenm negativnm dopadu použit koeficientů přechodu pojištěnců (viz body 8 až 10). Podstatou obou z nich je totiž tvrzen, že napadenou vyhlškou stanoven vše hrad je ve vztahu k některm poskytovatelům natolik nzk, že opodstatňuje zvěr o porušen jejich prva podnikat.
53. Pro znzorněn toho, jakm způsobem se předmětn ohraničen dotk uvedenho zkladnho prva, je ždouc poukzat na někter specifika podnikn v oblasti poskytovn zdravotnch služeb. Předně je charakterizuje rozshl veřejnoprvn regulace, kter zjednodušeně řečeno zajišťuje, aby měly všechny osoby v souladu s čl. 31 Listiny přstup ke zdravotn pči určit kvality. K dosažen tohoto cle ukld zkon poskytovatelům zdravotnch služeb řadu povinnost, včetně toho, že v některch přpadech (kupř. jde-li o neodkladnou pči) nesm bt pacientům z jejich strany odepřena potřebn zdravotn pče. K relnmu naplněn těchto povinnost by ovšem nedochzelo, pokud by s nimi souvisejc nklady nesli vlučně poskytovatel zdravotnch služeb, nebo jednotliv pacienti jako jejich přjemci. Ve vztahu k těmto subjektům by totiž nebylo možn považovat uveden nklady za nosn. Prvě z tohoto důvodu existuje v Česk republice systm veřejnho zdravotnho pojištěn, jehož častnky jsou povinně osoby vymezen v 2 odst. 1 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, kterm na jeho zkladě mohou bt poskytovny z něj hrazen služby. Tento systm m přitom s ohledem na celkov počet pojištěnců a vši shromžděnch prostředků zcela dominantn podl na vdajch za zdravotn služby. Nen tedy nikterak překvapiv, že podnikn podstatn čsti poskytovatelů zdravotnch služeb je v rozhodujc mře zvisl na tom, zda a v jak vši jim vznikne nrok na hradu prvě z tohoto systmu (blže srov. nlez sp. zn. Pl. S 19/13, bod 35). Pravidla pro určen jej vše, jak jsou stanovena v hradov vyhlšce, zsadnm způsobem ovlivňuj celkov přjem jednotlivch poskytovatelů a tm i veškerou jejich podnikatelskou činnost, jež se mus přizpůsobit z něho plynoucm možnostem. Tm v nejširšm slova smyslu zasahuj do jejich prva podnikat.
VIII./c
Posouzen zsahu z hlediska podstaty a smyslu prva podnikat
54. Podstatu a smysl zkladnch prv zaručench čl. 26 odst. 1 Listiny, jež byly vymezeny vše (viz body 47 a 48), lze ve vztahu k prvu podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost specifikovat tm způsobem, že jde o svobodu vykonvat určitou vdělečnou činnost samostatně na vlastn čet a odpovědnost za čelem dosažen zisku. Toto prvo zaručuje samotnou možnost vkonu takovto činnosti, jakož i to, že povinnosti a omezen, jež se k n vztahuj, nebudou znemožňovat jej hlavn čel (srov. nlez sp. zn. Pl. S 19/13, bod 66, nebo nlez ze dne 15. zř 2015 sp. zn. Pl. S 13/14, bod 14). Tm nen řečeno, že by měl mt kterkoliv podnikatel zaručeno prvo na zisk, nbrž že rozsah zkonem stanovench povinnost, jimž mus jednotliv podnikatel v souvislosti se svou činnost dostt, nesm činit jejich podnikn nesmyslnm z hlediska možnosti jeho dosažen.
55. hrady vypočten na zkladě hradov vyhlšky představuj pro podstatnou čst poskytovatelů zdravotnch služeb zcela převažujc zdroj přjmů. Zroveň plat, že povinnosti spojen s vkonem tto činnosti za čelem zajištěn dostupnosti zdravotn pče vznamně omezuj prostor k tomu, aby tito poskytovatel v reakci na přpadnou nzkou vši hrad mohli snžit sv vdaje. Předevšm tak nemohou učinit na kor zkonem požadovanho rozsahu a kvality poskytovanch zdravotnch služeb. hradov vyhlška by se proto dotkala podstaty a smyslu prva podnikat, jestliže by na jejm zkladě stanoven vše hrad byla s ohledem na rozsah poskytnutch hrazench služeb natolik nzk, že by fakticky - bez jakkoliv jin kompenzace - přenšela nklady bezplatně poskytovan zdravotn pče, kter by měly bt hrazeny z veřejnho zdravotnho pojištěn, na jednotliv poskytovatele, a z tohoto důvodu by jim znemožňovala dosažen alespoň přiměřenho zisku. Takovto důsledek by bylo ovšem možn konstatovat jen ve vztahu k určitmu segmentu zdravotnch služeb jako celku, vymezenmu podle formy nebo oboru poskytovan zdravotn pče, byť nikoliv nezbytně na celm zem Česk republiky. Muselo by se totiž jednat o stav, kdy by poskytovatel s ohledem na nastaven pravidel vše hrad v tomto segmentu ve sv podstatě nemohli činit samostatn rozhodnut, kter by jim v přpadě dalšho pokračovn jejich činnosti alespoň potencilně otevrala cestu k přpadnmu zisku. Na roveň takto vymezenho zsahu, kter by se dotkal podstaty a smyslu prva podnikat, lze postavit i takov nastaven pravidel vpočtu těchto hrad, kter by činily jejich konečnou vši pro jednotliv poskytovatele nepředvdatelnou, např. v důsledku oprvněn zdravotnch pojišťoven tuto vši bez jakhokoliv zdůvodněn (svvolně) krtit (srov. nlez sp. zn. Pl. S 19/13, body 60 až 62). Zbv dodat, že dotčen podstaty a smyslu zkladnho prva ještě neznamen i jeho porušen, a to ani v přpadě, že by v určit oblasti byla možnost podnikn zsadnm způsobem omezena nebo dokonce vyloučena. Takovto zsah by však bylo třeba, jak bylo uvedeno vše, posuzovat mnohem přsněji jak z hlediska jeho potřebnosti, tak z hlediska intenzity zjmu na dosažen jeho cle (viz test proporcionality v bodu 50).
56. Napaden vyhlška stanov celkovou paušln hradu poskytovatelům lůžkov pče a maximln celkovou hradu poskytovatelům ambulantn pče za hrazen služby poskytnut v roce 2015 podle vše hrad, na kter jim vznikl nrok za hrazen služby poskytnut v předchozm roce. Při jejich vpočtu tak, obdobně jako hradov vyhlšky vydan pro minul roky, vychz z předpokladu, že jednotliv poskytovatel budou mt i v tomto roce srovnatelnou vkonnost. Uveden nicmně neznamen, že takto stanoven vše hrad zůstv neměnn. K jej pravě dochz prostřednictvm různch proměnnch a koeficientů, včetně koeficientů přechodu pojištěnců, jejichž čelem je nalezen rovnovhy mezi finančnmi požadavky poskytovatelů na straně jedn a možnostmi systmu veřejnho zdravotnho pojištěn na straně druh. Je zřejm, že předmětn řešen zachovv kontinuitu prvn pravy, pokud jde o nastaven vše hrad. Tm současně umožňuje jejich předvdatelnost, a to přestože vsledn čstka může bt ve srovnn s předchozm rokem s ohledem na dalš zohledněn skutečnosti vyšš nebo nižš. S určitou změnou totiž poskytovatel mus při vydn hradov vyhlšky každ rok počtat a přizpůsobit se j.
57. stavn soud konstatuje, že samotn princip vpočtu založen na vše uvedench zsadch se zjevně nedotk podstaty a smyslu prva podnikat. Tento zvěr se zroveň vztahuje i na jeho konkrtn proveden v napaden vyhlšce, v jehož rmci se použij koeficienty přechodu pojištěnců (v tomto ohledu nicmně stavn soud ponechv stranou otzku, zda v přpadě limitace vše hrad poskytovatelům ambulantn pče obsahuje hradov vyhlška efektivn způsob kompenzace nkladů neodkladn pče poskytnut nad rmec těchto limitů, neboť tato nebyla předmětem tohoto řzen). Navrhovatel ani vedlejš častnk netvrd, že by takto stanoven vpočet vše hrad v určitm segmentu zdravotnch služeb obecně vylučoval smysluplnost podnikatelsk činnosti z hlediska dosažen jejho čelu. Navrhovatel tento důsledek namt jen ve vztahu k poskytovatelům v geograficky a demograficky znevhodněnch oblastech. Vedlejš častnk zase vslovně připoušt, že k němu nedochz, nevylučuje však, že použit koeficientů přechodu pojištěnců i v dalšch letech by takovto stav mohlo způsobit. Jeho nmitky ve vztahu k těmto koeficientům směřuj předevšm k tomu, že v důsledku jejich použit dochz v přpadě velk většiny poskytovatelů ke snžen vše hrad, na kter by měli jinak nrok, aniž by toto snžen odpovdalo (často nezměněnmu) rozsahu jejich produkce. Za situace, kdy ani navrhovatel ani vedlejš častnk netvrdili existenci zsahu, jenž by se dotkal podstaty a smyslu prva podnikat, a ani neuvedli ždn skutečnosti, z nichž by takovto faktick důsledek bylo možno usuzovat, stavn soud neshledv prostor k tomu, aby nad rmec projednvanch nvrhů z vlastn iniciativy činil dalš zjištěn, jež by přpadně mohly zvěr o takovmto zsahu opodstatňovat. Existenci takovchto skutečnost nelze v tuto chvli považovat ani za obecně znmou.
58. Stanoven způsob vpočtu vše hrad nevylučuje, že někteř poskytovatel zdravotnch služeb budou (přpadně i po dobu vce let) hospodařit se ztrtou, ani tato skutečnost se však sama o sobě nedotk podstaty a smyslu prva podnikat. Každ poskytovatel mus předevšm sm usilovat o to, aby byla jeho činnost co nejefektivnějš a aby mu při n nevznikaly zbytečn nklady. I kdyby se přitom ukzalo, že někteř poskytovatel vzhledem ke konkrtnm podmnkm v mstě svho podnikn za současnho nastaven vše hrad fakticky nemohou doshnout zisk, v rovině uvedenho prva by se jednalo o důsledek jejich vlastnho rozhodnut ohledně způsobu a msta podnikn a s nm spojenho podnikatelskho rizika.
59. Přesto je třeba uznat, že na zajištěn činnosti některch poskytovatelů může bt dn veřejn zjem, plynouc zejmna z stavnho požadavku zajistit přstup k mstně a časově dostupn zdravotn pči poskytovan bezplatně na zkladě veřejnho pojištěn. Identifikace tohoto zjmu v konkrtnm přpadě a jeho zohledněn při vpočtu vše hrad tak, aby se činnost těchto zařzen ekonomicky vyplatila, již nicmně překračuj předmět hradov vyhlšky, kterm je toliko plošn stanoven pravidel pro vpočet těchto hrad. K posouzen a zajištěn tohoto veřejnho zjmu slouž naopak jin nstroje, mezi něž lze řadit možnost zdravotn pojišťovny uzavřt s přslušnm poskytovatelem podle 17 odst. 1 a 5 in fine zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn dohodu, jejmž předmětem bude jin (z hlediska poskytovatele přznivějš) určen vše hrad, popř. regulačnch omezen. stavn soud zdůrazňuje, že vkonu tohoto oprvněn nelze rozumět toliko jako projevu autonomie vůle zdravotn pojišťovny. V prvn řadě jde o prostředek, k jehož využit mus zdravotn pojišťovna přistoupit, je-li to nezbytn k naplněn jej povinnosti podle 46 odst. 1 thož zkona zajistit poskytovn hrazench služeb svm pojištěncům, včetně jejich mstn a časov dostupnosti. Jeho smyslem tak zkrtka nen poskytnut určitho beneficia některmu z poskytovatelů na zkladě voln vahy zdravotn pojišťovny, nbrž možnost provdět pravy nastaven vše hrad podle hradov vyhlšky, pokud by jej aplikace v konkrtnch přpadech ohrožovala dostupnost zdravotn pče. V přpadě poskytovatelů lůžkov pče by byla takto modifikovan vše hrad vchodiskem pro celkovou paušln hradu, na kterou jim vznikne nrok podle hradovch vyhlšek v přštch letech, bude-li v tomto ohledu zachovna jejich dosavadn koncepce.
60. Uveden poukaz na možnost individulnho ujednn neznamen odklon od prvnho nzoru vyslovenho v nlezu sp. zn. Pl. S 19/13, podle něhož nelze spatřovat v pouh možnosti, že zdravotn pojišťovna poskytne ze svch zdrojů dobrovolně (tj. na zkladě individulnho ujednn mezi n a poskytovatelem) nhradu nezbytnch nkladů neodkladn pče, jež byla poskytnuta nad rmec hradovou vyhlškou stanoven limitace, relevantn garanci nebo systmov řešen problmu nastaven vše hrad, v jehož důsledku by tyto nklady nesl samotn poskytovatel (bod 73 citovanho nlezu). Toto oprvněn sleduje čel jin, a to možnost přihldnout při stanoven vše hrad ke specifikům jednotlivch poskytovatelů, kter jsou vznamn z hlediska požadavku dostupnosti zdravotn pče a nemohou bt smysluplně zohledněna již v rmci vpočtu vše hrad podle hradov vyhlšky.
VIII./d
Legitimnost cle zsahu
61. Vzhledem k tomu, že napaden vyhlška se, pokud jde o posuzovan zsah, nedotk podstaty a smyslu prva podnikat, stavn soud neprovděl jej přezkum v rmci testu proporcionality. Msto toho přistoupil k dalšmu kroku testu rozumnosti, v němž hodnotil, zda sleduje legitimn cl, tedy zda nen svvolnm zsadnm snženm celkovho standardu zkladnch prv.
62. V obecn rovině lze konstatovat, že limitace vše hrad - k nž došlo stanovenm celkov paušln hrady poskytovatelům lůžkov pče i maximln celkov hrady poskytovatelům ambulantn pče - přispv k nalezen rovnovhy mezi finančnmi požadavky poskytovatelů zdravotnch služeb a možnostmi systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, a tm ke spravedlivmu přerozdělen jeho prostředků. Jde o jeden z prostředků působcch na poskytovatele zdravotnch služeb, aby svou činnost provděli efektivně (viz nlez sp. zn. Pl. S 19/13, bod 74). stavn soud neshledv ždn důvod, pro kter by takto vyjdřen čel neměl z stavnho hlediska obstt. K jeho dosažen přitom v širšm kontextu slouž i aplikace koeficientů přechodu pojištěnců, byť jejich primrnm clem je toliko prava, resp. narovnn vdajů jednotlivch zdravotnch pojišťoven s ohledem na změny počtu jejich pojištěnců (viz bod 44 a 45). Ani tento dlč čel však nen stavně nepřpustn.
63. Potřeba narovnn vdajů je důsledkem existence vce zdravotnch pojišťoven. stavn soud zdůrazňuje, že zajištěn prva na bezplatnou zdravotn pči mus bt zajištěno bez ohledu na to, ve kter zdravotn pojišťovně, jež je součst systmu veřejnho zdravotnho pojištěn v Česk republice, je pacient pojištěn. Nelze proto akceptovat, aby nedostatek finančnch prostředků někter ze zdravotnch pojišťoven, jenž by byl v podstatě nahodilm důsledkem struktury jejch pojištěnců, znemožňoval hradu služeb hrazench z veřejnho pojištěn. Podstatn mus bt pouze to, zda je dostatek finančnch prostředků v systmu veřejnho zdravotnho pojištěn jako celku. Jakkoliv tedy lze jistě polemizovat ohledně čelnosti přerozdělen těchto prostředků mezi několik zdravotnch pojišťoven, kter pln tutž funkci a samostatně v podstatě nemohou ovlivnit rozsah svch vdajů na hradu poskytnutch zdravotnch služeb, stavn soud neshledv vše uveden primrn cl koeficientů přechodu pojištěnců svvolnm či nelegitimnm. Nic na tom neměn ani jeho dlč promtnut do vpočtu celkov paušln hrady poskytovatelům lůžkov pče a maximln celkov hrady poskytovatelům ambulantn pče.
VIII./e
Rozumnost zsahu z hlediska dosažen jeho cle
64. Zvěrem testu rozumnosti se stavn soud zabval otzkou, zda je posuzovan zsah rovněž rozumn z hlediska dosažen jm sledovanho cle. Naplněn tto podmnky lze konstatovat ve vztahu k již zmněnmu dlčmu cli, jmž je narovnn vdajů jednotlivch zdravotnch pojišťoven s ohledem na změny počtu jejich pojištěnců. Použit koeficientů přechodu pojištěnců při vpočtu vše hrad zjevně je způsobil přispět k jeho dosažen. Pokud však jde o cl spočvajc v nalezen rovnovhy mezi finančnmi požadavky poskytovatelů zdravotnch služeb a možnostmi systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, ve vztahu k němu již předmětn způsob vpočtu vyvolv určit pochybnosti. Nelze totiž přehldnout, že v důsledku použit uvedench koeficientů nedojde v přpadě vznamn čsti poskytovatelů k předpokldanmu 3 % nrůstu vše hrad. Msto toho bude tento nrůst nižš v zvislosti na změnch počtu pojištěnců jednotlivch pojišťoven v jednotlivch krajch, jež ale samy o sobě nemus mt z hlediska nkladů - a tm i finančnch požadavků - poskytovatelů zdravotnch služeb ždn vznam. Použit těchto koeficientů přitom nemus bt a zpravidla ani nebude neutrln z hlediska souhrnu všech hrad, na kter vznikne poskytovatelům za hrazen služby poskytnut v roce 2015 nrok vůči jednotlivm zdravotnm pojišťovnm (viz bod 44). Z principu vpočtu tak bude v přpadě řady poskytovatelů, zejmna podnikajcch mimo hlavn město Prahu, mt jejich použit za nsledek snžen celkov vše hrad ve srovnn s tm, kolik by dostali při odlišnm způsobu vpočtu.
65. Uveden dopad lze shrnout tak, že použit koeficientů přechodu pojištěnců za čelem narovnn vdajů mezi jednotlivmi zdravotnmi pojišťovnami znamen ve svm důsledku snžen hrady některm poskytovatelům. Je tomu tak navzdory tomu, že souvislost mezi tmto čelem a vš hrad pro jednotliv poskytovatele nen nijak zřejm, resp. je velmi voln. stavn soud v tomto ohledu nevylučuje, že předmětnho narovnn bylo možn doshnout i jinm způsobem, jenž by byl šetrnějš ve vztahu k vši hrad jednotlivm poskytovatelům, a to i mimo hradovou vyhlšku. Zroveň však nepovažuje zvolen řešen za nerozumn z hlediska hlavnho cle posuzovanho zsahu. Narovnn vdajů jednotlivch zdravotnch pojišťoven je potřebn k tomu, aby byl systm veřejnho zdravotnho pojištěn schopen plnit svou funkci, tedy aby z něho mohla bt hrazena zdravotn pče, kterou jeho pojištěncům poskytli poskytovatel zdravotnch služeb.
66. Nerozumnost napaden vyhlšky zjevně nen dna ani z hlediska ostatnch prvků vpočtu celkov paušln hrady nebo maximln celkov hrady. Posuzovan zsah do prva podnikat tudž obstoj ve všech krocch testu rozumnosti.
67. Uveden zvěry samozřejmě nelze vykldat v tom smyslu, že se jimi do budoucna zpochybňuje čelnost přpadnho navšen hrad poskytovatelům zdravotn pče. Za situace, kdy jejich současn nastaven nevybočuje z stavnm pořdkem vymezenho rmce pro stanoven podmnek a omezen prva podnikat, však zodpovězen otzky, zda by k takovmuto kroku mělo dojt, nenlež stavnmu soudu. Jej posouzen m totiž povahu politickho rozhodovn, k němuž je povoln (a tak mnohem lpe vybaven) demokratick zkonodrce a jemu odpovědn vlda.
VIII./f
K tvrzen nerovnosti v důsledku použit koeficientů přechodu pojištěnců
68. Navrhovatel i vedlejš častnk odůvodňuj nesoulad napaden vyhlšky s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny rovněž tvrzenm, že j stanoven způsob vpočtu celkov paušln hrady nebo maximln celkov hrady neobstoj z hlediska zsady rovnosti, vyjdřen v čl. 1 větě prv Listiny. Tato vyhlška podle jejich nzoru nereflektuje odlišn podmnky jednotlivch poskytovatelů, resp. jejich finančn požadavky vyplvajc z rozsahu poskytovan zdravotn pče. Ani těmto nmitkm ovšem stavn soud nemůže přisvědčit.
69. hradov vyhlška stanov způsoby vpočtu vše hrad, kter se uplatn vůči všem poskytovatelům v zvislosti od druhu poskytovanch zdravotnch služeb. Pakliže jsou v přpadě lůžkov pče dny rozdly z hlediska srovnn vsledn hodnoty těchto hrad u jednotlivch poskytovatelů, je tomu tak z toho důvodu, že tato hodnota se odvj od vše hrad v předchozch letech, kter se postupně vyvjela s ohledem na rozsah jimi poskytovanch zdravotnch služeb a jejich souvisejc finančn požadavky. Tyto rozdly vypovdaj o tom, že nastaven optimln vše hrad jednotlivm poskytovatelům, kter zohledn všechny relevantn (přpadně i velmi specifick) okolnosti a umožn nalzt rovnovhu mezi vdaji veřejnho zdravotnho pojištěn a finančnmi požadavky poskytovatelů zdravotnch služeb, je velmi složit. Zvolen řešen, kdy hradov vyhlška, byť s určitmi modifikacemi, zachovv kontinuitu, a tm i předvdatelnost celkov vše hrad, proto nelze považovat za nezbytně vedouc k neodůvodněnm nerovnostem. Obecn vyjdřen všech relevantnch okolnost na rovni posuzovanho podzkonnho prvnho předpisu podle nzoru stavnho soudu pravděpodobně ani nelze smysluplně provst, protože by se v konečnm důsledku stejně neobešlo bez určit mry uvžen při jejich individulnm posouzen.
70. Neopodstatněn je i nmitka nerovnosti spočvajc v tom, že se koeficienty přechodu pojištěnců na rozdl od nemocnic nepoužij i při vpočtu vše hrad poskytovatelům externch ambulantnch služeb. Takovto srovnn je podle stavnho soudu přliš zjednodušujc, neboť v přpadě obou typů poskytovatelů se uplatn odlišn způsob tohoto vpočtu, jenž održ specifika jejich činnosti (viz argumentace ministerstva v bodu 21). Srovnn vše hrad mezi jednotlivmi typy poskytovatelů, m-li mt nějakou vypovdajc hodnotu, zkrtka nelze redukovat toliko na izolovan srovnn toho, jakm způsobem se do celkov vše hrad promtne dlč hrada za určit konkrtn druh zdravotnch služeb. Ždn dalš tvrzen, kter by podrobněji specifikovala přpadn relevantn rozdly, vedlejš častnk neuplatňuje.
71. Lze tedy uzavřt, že nmitky uplatněn navrhovatelem a vedlejšm častnkem neopodstatňuj zvěr o nesouladu napaden vyhlšky, resp. některch jejch ustanoven, s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Tento zvěr se přitom uplatn i ve vztahu k namtanmu porušen principu rovnosti podle čl. 1 věty prv Listiny.
IX.
Posouzen napaden vyhlšky z hlediska prva na bezplatnou zdravotn pči podle čl. 31 Listiny
72. Pokud jde o ostatn nmitky, navrhovatel i vedlejš častnk tvrd, že napaden vyhlška může vst k porušen prva na bezplatnou zdravotn pči na zkladě veřejnho pojištěn podle čl. 31 Listiny. Podle nzoru stavnho soudu však může takovto důsledek působit pouze nepřmo. hradov vyhlška se totiž nijak nedotk prv pacientů na poskytnut zdravotnch služeb určit kvality. Nijak neupravuje jejich vztahy s poskytovateli nebo zdravotnmi pojišťovnami. Možnost, že by na jejm zkladě došlo k omezen uvedenho prva, lze proto připustit pouze v rovině faktick, tedy pokud by hradov vyhlška natolik omezovala jednotlivm poskytovatelům prvo podnikat, že by tito nebyli s to plnit sv povinnosti při poskytovn zdravotnch služeb, jež by se v důsledku tto skutečnosti mohly stt pro pacienty nedostupnmi (tento důsledek připustil stavn soud již v nlezu sp. zn. Pl. S 19/13, viz jeho bod 77). I v tomto přpadě by ale nebylo možn nahlžet na přčinu tohoto stavu izolovaně. Zajištěn prva na přstup k bezplatn zdravotn pči je předmětem rozshl zkonn pravy, obsažen v řadě zkonů, z nichž lze kromě zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn zmnit předevšm zkon č. 372/2011 Sb., o zdravotnch službch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch službch), ve zněn pozdějšch předpisů, a nikoliv jen hradov vyhlšky, kter je v tomto ohledu prvnm předpisem spše doplňujcm. V ždnm přpadě nejde jen o otzku konkrtnho nastaven vše hrad.
73. Z těchto důvodů nepovažuje stavn soud argumentaci navrhovatele a vedlejšho častnka, kteř spatřuj nesoulad napaden vyhlšky s prvem na bezplatnou zdravotn pči podle čl. 31 Listiny v jejm možnm budoucm faktickm nsledku, za důvodnou. Proveden testu rozumnosti na tomto mstě nepřichz v vahu již vzhledem k absenci přmho zsahu do tohoto prva.
X.
Posouzen napaden vyhlšky z hlediska prva zaměstnanců na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny
74. Z obdobnch důvodů nakonec neobstoj ani nmitka vedlejšho častnka, podle něhož napaden vyhlška ohrožuje schopnost poskytovatelů zdravotnch služeb finančně unst zvšen platů ve zdravotnictv a tm i realizaci prva dotčench zaměstnanců na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny. hradov vyhlška se nijak nedotk obsahu pracovněprvnch vztahů mezi poskytovateli a jejich zaměstnanci. Zvěr o porušovn tohoto prva zroveň nelze založit pouhm poukazem na hypotetickou možnost, že těmto zaměstnancům nebude vyplacena mzda z důvodu nedostatku finančnch prostředků.
XI.
Zvěr
75. Ze všech těchto důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že napaden vyhlška je v rozsahu, kterm stanov způsob vpočtu celkov paušln hrady poskytovatelům lůžkov pče a maximln celkov hrady poskytovatelům ambulantn pče, jakož i souvisejc koeficienty přechodu pojištěnců, tedy v rozsahu vymezenm předevšm jejm 4 odst. 1 a dle body 3.5 a 5.10 čsti A jej přlohy č. 1 a přlohami č. 12 a 13, v souladu s čl. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 28 a čl. 31 Listiny. Nvrh na jej zrušen, založen na vše uvedench nmitkch navrhovatele a vedlejšho častnka, tudž nen důvodn, pročež stavn soud podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, rozhodl o jeho zamtnut.
76. Jen pro plnost stavn soud podotk, že tmto nlezem nen aprobovna stavnost hradov vyhlšky v celm jejm rozsahu, tedy i v těch čstech, vůči nimž nesměřovala argumentace navrhovatele nebo vedlejšho častnka a jež ani nebyly předmětem stavněprvnho posouzen.