K zajištění a dalšímu zvyšování jakosti výrobní a obdobné hospodářské činnosti, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky ze dne 9. září 1982 č. 253 116/1982 účinný od 01.01.1983
Schválené: | 09.09.1982 |
Účinnost od: | 01.01.1983 |
Autor: | Vlády Československé socialistické republiky |
Oblast: | ODPOVĚDNOST ZA VADY A ZA PRODLENÍ V HOSPODÁŘSKÉM PRÁVU., MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., Zkušebnictví. Řízení jakosti. Certifikace výrobků. Akreditace., Kulturní fondy., Základní předpisy o mzdách a platech. |
Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Čl.1
1. Trvalé zvyšování jakosti výrobků, prací a výkonů je zajišťováno soustavou technických, ekonomických, právních a organizačních nástrojů a opatření, tvořících jednotný systém řízení jakosti, zaměřený především na prosazování vyšší jakosti a předcházení nejakostní práci; důležitým nástrojem přitom je aktivní stimulace socialistických organizací a jejich pracovníků.
2. K doplnění nástrojů řízení jakosti stanoví toto opatření další ekonomický nástroj k zajištění důsledného dodržování a zvyšování jakosti, spočívající v promítání částek vyjadřujících ztráty z nejakostní práce socialistických organizací při jejich výrobní činnosti průmyslové (včetně opravárenské), stavební, zemědělské, lesní, těžební a vodárenské a při nákladní přepravě a přepravě poštovních zásilek (dále jen "nejakostní výroba") do stanovených ukazatelů plnění plánu a výsledků hospodářské činnosti a do hmotné stimulace organizací a jejich pracovníků.
Čl.2
1. Toto opatření se vztahuje na státní hospodářské organizace, organizace zemědělského družstevnictví, jiné socialistické organizace vzniklé podle ustanovení § 360a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění vyhlášeném pod č. 37/1971 Sb. a doplněném zákonem č. 144/1975 Sb. (dále jen "hospodářský zákoník"), koncernové podniky, koncernové účelové organizace, výrobní hospodářské jednotky trustového typu jako celek a oborové podniky s přidruženými organizacemi jako celek (dále jen "organizace").
2. V organizacích výrobního, spotřebního a bytového družstevnictví se postupuje podle závazných směrnic svazů družstev, v podnicích Ústřední rady družstev podle jejich závazných směrnic. V podnicích a hospodářských zařízeních společenských organizací se postupuje podle směrnic ústředních výborů příslušných organizací Národní fronty.
Čl.3
Částky, které v souhrnu vyjadřují ztráty z nejakostní výroby (čl. 4) se odečítají od vykázané skutečné výše ve stanovených ukazatelích (ke skutečné ztrátě se připočítávají)
a) pro účely hodnocení plnění plánu a výsledků hospodářské činnosti organizací u výkonů, upravených vlastních výkonů, popř. redukovaných výkonů, u odbytu celkem a u zisku v plné výši těchto ztrát, nejvýše však do částky, která nepřesáhne 2 % z výkonů; stejně se postupuje, pokud se z těchto ukazatelů vypočítávají pro uvedené účely odvozené ukazatele (např. produktivita práce, rentabilita, nákladovost, výtěžnost základních prostředků);
b) při tvorbě fondu kulturních a sociálních potřeb a fondu rozvoje podle předpisů o finančním hospodaření socialistických organizací;1)
c) pro účely zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků a plnění ukazatelů a podmínek osobní hmotné zainteresovanosti podle předpisů o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce.2)
Čl.4
1. Ztrátami způsobenými nejakostní výrobou jsou
a) ztráty spojené s uspokojením práv z odpovědnosti za vady,3)a to
b) při zrušení smlouvy pro vadnost dodávky cena vadného plnění, jakož i náklady vynaložené v důsledku zrušení smlouvy a v souvislosti s ním;4)
c) majetkové sankce stanovené právním předpisem, které
d) částky zaplacené na náhradu škody způsobené vadným plněním, popř. náklady na odstranění vadného stavu;
e) náklady způsobené odmítnutím plnění dodávek výrobků pro vývoz z důvodů jejich opakující se vadné jakosti nebo jejich neprodejnost v zahraničí pro vdanou jakost6)na základě oprávněné reklamace odběratele,
f) u dopravců nebo pošty částky náhrad zaplacených jimi za zničení, poškození, částečnou nebo úplnou ztrátu přepravované zásilky;
g) náklady způsobené nejakostní prací v průběhu výroby a obdobné hospodářské činnosti v organizaci, zjištěné před splněním dodávky výrobků, prací nebo výkonů, a jestliže se plní odevzdáním a převzetím, před zahájením odevzdávání, na jehož základě je plnění převzato (dále jen "vnitřní ztráty z nejakostní výroby"), přesahující stanovenou nejvýše přípustnou hranici čl. 5);
h) pokuty uložené podle zákona o státním zkušebnictví v souvislosti s přeřazením výrobku do nižšího stupně jakosti, s odnětím zařazení do stupně jakosti a s odnětím schválení7)a dále náklady na stažení neschválených výrobků z obchodní sítě, popř. i z používání.8)
2. Do ztrát ze záručních oprav, zahrnutých do ztrát spojených s uspokojením práv z odpovědnosti za vady (čl. 4 odst. 1 písm. a), se nezapočítávají
a) kalkulovaná výše nákladů souvisejících s prováděním plánovaných služeb odběratelům v rámci záruky,
b) kalkulované částky na prodloužení záruky podle dohody organizací nebo jednostranného prohlášení dodavatele,
c) částky daně z obratu u náhradních dílů použitých k provedení záruční opravy.
3. V případě, že se vytváří rezerva na záruční opravy, započítávají se do ztrát z nejakostní výroby částky jejího použití po odečtení částek uvedených v odstavci 2.
4. Jestliže ztráty z nejakostní výroby byly způsobeny vadou poddodávky výrobků (surovin, materiálů, polotovarů atd.), prací nebo jiných výkonů, odečítají se od částek uvedených v odstavcích 1 až 3 částky, které organizaci zaplatili z důvodu této vady její dodavatelé a popř. i další organizace, které vadou své dodávky způsobily vadnost finálního výrobku; v případě, že ztráty vznikly při přepravě, se odečítají částky, které organizaci z toho důvodu zaplatili dopravci nebo pošta.
5. Od částek uvedených v odstavcích 1 až 3 se dále odečítají částky přijaté od vlastních pracovníků jako náhrady škody za nejakostní práci a částky získané za prodej nebo jiné využití vráceného vadného výrobku (suroviny, materiálu, polotovaru, náhradního dílu apod.).
Čl.5
1. Nejvýše přípustnou hranici vnitřních ztrát z nejakostní výroby stanoví
a) u ústředně řízených státních hospodářských organizací nadřízení ústřední orgány, přičemž pro podřízené organizace rozepíše tuto hranici generální ředitelství výrobní hospodářské jednotky; pro koncernové podniky, popř. koncernové účelové organizace rozepíše tuto hranici koncern;
b) u státních hospodářských organizací řízených národními výbory příslušný krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajský národní výbor") v součinnosti s příslušnými národními výbory nižších stupňů, které tyto organizace řídí, po projednání s ústředním orgánem příslušným podle předmětu činnosti, a to buď přímo nebo tak, že pro podřízené organizace rozepíše tuto hranici řídící národní výbor;
c) u organizací zemědělského družstevnictví příslušné ministerstvo zemědělství a výživy republiky, a to buď přímo nebo prostřednictvím příslušných zemědělských správ;
d) u jiných socialistických organizací (čl. 2 odst. 1) orgán, který vykonává vůči těmto organizacím funkci orgánu hospodářského řízení.
2. Orgány uvedené v odstavci 1
a) stanoví přípustnou hranici vnitřních ztrát z nejakostní výroby v nezbytné výši odpovídající technické a technologické úrovni daného oboru na základě technicko-ekonomických rozborů a s přihlédnutím k novým výsledkům vědy a techniky včetně vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, uplatněných v daném oboru;
b) určí vymezení a způsob zjišťování vnitřních ztrát z nejakostní výroby;
c) soustavně prověřují správnost přípustné hranice vnitřních ztrát z nejakostní výroby zejména z hledisek uvedených pod písmenem a) a vždy k počátku kalendářního roku provedou potřebné úpravy tak, aby se tato hranice vcelku v souladu s vývojem technických možností trvale snižovala.
Čl.6
Částky, které vyjadřují ztráty způsobené nejakostní výrobou podle čl. 4, se sledují v účetnictví a vykazují podle předpisů o účetnictví.
Čl.7
Vzniknu-li pochybnosti, zda určitá činnost je činností podle čl. 1 odst. 2, rozhodne o tom pro účely uplatňování tohoto opatření příslušný ústřední orgán hospodářského řízení; u organizací řízených národními výbory příslušný krajský národní výbor po projednání s příslušným ministerstvem vnitra republiky.
Čl.8
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1983.
Dr. Štrougal v. r.
1) § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků. § 4 odst. 3 písm. a) vyhlášky federálního ministerstva financí č. 165/1980 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.
2) § 12 odst. 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 143/1980 Sb., o usměrňování mzdových prostředků a odměňování práce. Mzdové předpisy.
3) Zejména § 201 odst. 1 a 2, § 233 odst. 1, § 274 odst. 1, § 294 odst. 1 a 3 hospodářského zákoníku (nikoli však náklady vynaložené prozatím podle § 294 odst. 2 hospodářského zákoníku) a dále příslušná ustanovení základních podmínek dodávky, § 235, 246, 250, § 251 odst. 2, § 252, § 273 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen "občanský zákoník").
4) Zejména § 201 odst. 1 písm. a) a odst. 2 hospodářského zákoníku, - 235, 251 a § 273 odst. 2 občanského zákoníku.
5) Zejména § 201 odst. 4, § 206 odst. 1, § 207, § 208 odst. 1, § 236 odst. 1 a 3, § 274 odst. 1, § 277 odst. 2 a 3, § 295 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku.
6) § 234 a § 237 odst. 1 hospodářského zákoníku.
7) § 29 odst. 3 a 5 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.