Nařízení 99/1987 o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací účinný od 01.01.1988

Schválené: 03.12.1987
Účinnost od: 01.01.1988
Autor: Vlády Československé socialistické republiky
Oblast: MEZINÁRODNÍ ORGÁNY A ORGANIZACE., CESTOVNÍ NÁHRADY, VÝDAJE STĚHOVACÍ A JINÉ. STRAVNÉ. CESTOVNÉ., MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY., Náhrada mzdy - ušlého výdělku., Průměrný výdělek., Základní předpisy o mzdách a platech., Překážky v práci., Dny pracovního klidu a volna. Památné dny. Státní svátky., Čas odpočinku. Dovolená na zotavenou., Pracovní poměr. Služební poměr. Jeho vznik a obsah.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nařízení 99/1987 s účinností od 01.01.1988
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

99/1987 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. prosince 1987
Československé socialistické republiky
o pracovněprávních vztazích pracovníků mezinárodních hospodářských organizací

Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 6 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona č. 20/1975 Sb. a zákona č. 52/1987 Sb.:

§ 1
Předmět a rozsah úpravy

Toto nařízení upravuje odchylky pro pracovněprávní vztahy pracovníků mezinárodních hospodářských organizací a jejich poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek, které mohou vystupovat v pracovněprávních vztazích svým jménem a mají odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, pokud byly zřízeny v souvislosti s rozvojem socialistické ekonomické integrace a mají sídlo na území Československé socialistické republiky (dále jen "organizace").

§ 2
Jmenování a odvolání z funkce

(1) Pracovní poměr vedoucího organizace a jeho zástupců může být založen jmenováním orgánem, který podle zřizovací listiny plní úkoly řídícího nebo koordinačního orgánu organizace. U ostatních vedoucích pracovníků a pracovníků přijímaných do pracovního poměru pro výkon zvlášť významných funkcí, které vymezí organizace v pracovním řádu1), může být založen pracovní poměr jmenováním vedoucím organizace.

(2) Jmenování a odvolání z funkce je třeba projednat s příslušným odborovým orgánem působícím v organizaci.

§ 3
Pracovní cesta a přeložení

(1) Organizace může vyslat pracovníka na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, nejdéle však na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud se s pracovníkem nedohodne jinak.

(2) Přeložit pracovníka k soustavnému výkonu práce do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, může organizace je se souhlasem pracovníka. Přeložit pracovníka mimo území Československé socialistické republiky lze však jen v dohodě s právnickou osobou, která je účastníkem organizace (dále jen "účastník") a má sídlo ve státě, na jehož území má pracovník trvalý pobyt. Jen v dohodě s účastníkem může též organizace pracovníka přeložit na dobu delší jednoho roku.

(3) Ustanovení předchozího odstavce platí pro přeložení pracovníka, jehož pracovní poměr byl založen jmenováním, obdobně.

§ 4
Čerpání dovolené

Dovolená pracovníků může být s jejich souhlasem čerpána až do konce příštího kalendářního roku; v těchto případech je organizace povinna umožnit vyčerpat v běžném kalendářním roce alespoň jeden týden dovolené.

Další odchylky pro pracovněprávní vztahy pracovníků, kteří nemají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky
§ 5
Dny pracovního klidu

Vedle svátků uznaných za dny pracovního klidu v Československé socialistické republice jsou pro pracovníky, kteří nemají na jejím území trvalý pobyt (dále jen "cizozemští pracovníci"), dny pracovního klidu2)nejvýše dva dny svátků uznaných ve státě, na jehož území mají trvalý pobyt; tyto svátky na návrh účastníka určí organizace v pracovním řádu.

§ 6
Délka dovolené

Dovolená cizozemských pracovníků činí pět kalendářních týdnů v kalendářním roce.

§ 7
Příplatek ke mzdě

Cizozemským pracovníkům se poskytuje měsíčně příplatek ve výši 25 % základní měsíční mzdy; tento příplatek se neposkytuje za dobu, po kterou je poskytována náhrada mzdy, a za dobu pracovního volna bez náhrady mzdy delší než třicet dnů s pobytem mimo území Československé socialistické republiky.

§ 8
Pracovní volno s náhradou mzdy

(1) Cizozemským pracovníkům se v souvislosti s čerpáním dovolené ve státě jejich trvalého pobytu poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy3)na cestu do místa pobytu o dovolené ve státě trvalého pobytu a zpět. Toto pracovní volno se poskytuje jednou v kalendářním roce v délce doby nezbytné na cestu, nejvýše však v rozsahu čtyř dnů; v tomto rozsahu je zahrnuta doba na cestu při nástupu dovolené i jejím skončení. Podle vzdálenosti mezi místem výkonu práce a místem trvalého pobytu a druhu dopravního prostředku, kterého jsou oprávněni cizozemští pracovníci použít, může organizace stanovit jednotně rozsah pracovního volna s náhradou mzdy od jednoho do čtyř dnů v pracovním řádu.

(2) Cizozemským pracovníkům se poskytuje na vlastní svatbu pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu tří dnů, při narození dítěte manželce (družce) cizozemského pracovníka v rozsahu dvou dnů a při úmrtí jiných rodinných příslušníků než je manžel, druh nebo dítě, ve stejném rozsahu, v jakém se poskytuje při obstarávání pohřbu těchto osob4).

(3) Cizozemským pracovníkům studujícím při zaměstnání na školských zařízeních v jiném státě než v Československé socialistické republice, se poskytuje pracovní volno a hmotné zabezpečení v rozsahu stanoveném právními předpisy tohoto státu.

(4) Při důležitých osobních překážkách v práci vyžadujících nezbytně cestu do státu trvalého pobytu se cizozemským pracovníkům poskytuje pracovní volno na cestu tam a zpět v rozsahu uvedeném v odstavci 1; náhrada mzdy za toto pracovní volno se poskytuje, pouze přísluší-li náhrada mzdy i za dobu překážky v práci.

(5) Náhradou mzdy podle předchozích odstavců se rozumí náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku5).

§ 9
Náhrady v souvislosti s přijetím a při skončení pracovního poměru

(1) Cizozemským pracovníkům se při přijetí do pracovního poměru poskytuje

a) náhrada jízdních výdajů včetně jízdních výdajů rodinných příslušníků, pokud s nimi žijí ve společné domácnosti, za lůžkový vůz první vozové třídy nebo letenky ekonomické třídy a výdajů za železniční přepravu zavazadel dohodnuté hmotnosti z místa jejich trvalého pobytu do místa výkonu práce; při použití vlastního automobilu se poskytuje náhrada výdajů ve výši jízdného za lůžkový vůz první vozové třídy;

b) denní diety (stravné) za dny strávené na cestě podle zvláštních předpisů o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách;

c) náhrada ve výši poměrné části základní měsíční mzdy za dny strávené na cestě včetně příplatku podle § 7;

d) jednorázový příspěvek ve výši základní měsíční mzdy, jestliže v souvislosti s přijetím do pracovního poměru dochází k přestěhování cizozemského pracovníka do místa výkonu práce.

(2) Náležitosti uvedené v předchozím odstavci písm. a) a b) se poskytují také při skončení pracovního poměru cizozemského pracovníka a odjezdu do místa trvalého pobytu.

§ 10
Příspěvek na náhradu výdajů při nástupu dovolené

Při čerpání dovolené ve státě trvalého pobytu se cizozemským pracovníkům poskytuje při nástupu dovolené jednou v kalendářním roce příspěvek na náhradu výdajů ve výši 75 % základní měsíční mzdy. Tento příspěvek může organizace poskytnout i cizozemským pracovníkům, kteří nečerpají dovolenou ve státě trvalého pobytu, pokud jim vzniknou v souvislosti s čerpáním dovolené vyšší výdaje v důsledku odloučení od místa trvalého pobytu.

§ 11
Ostatní náhrady

(1) V případě úmrtí cizozemského pracovníka nebo rodinného příslušníka, který s ním na území Československé socialistické republiky žil ve společné domácnosti, organizace hradí výdaje za převoz zemřelého do místa trvalého pobytu.

(2) Při úmrtí cizozemského pracovníka poskytne organizace manželovi jednorázový příspěvek v úhrnné výši dvojnásobku jeho základní měsíční mzdy. Není-li manžela, přechází postupně tento nárok na děti, rodiče, popřípadě další osoby, pokud byly na zemřelého odkázány výživou.

§ 12
Průměrný výdělek

(1) Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku u cizozemských pracovníků je období dvanácti kalendářních měsíců předcházejících měsíci, ve kterém vznikla potřeba průměrný výdělek zjistit. Nelze-li pro vznik pracovního poměru v běžném nebo v předcházejícím kalendářním roce určit rozhodné období podle předchozí věty, zjišťuje se průměrný výdělek z období celých kalendářních měsíců od vzniku pracovního poměru.

(2) Takto zjištěný průměrný výdělek se používá do konce kalendářního měsíce, ve kterém byl zjištěn; pokud však potřeba jeho použití trvá bez přerušení i v dalším období, používá se zjištěný průměrný výdělek po celou dobu trvání potřeby použití průměrného výdělku. Přerušením potřeby průměrného výdělku se rozumí případy, kdy cizozemskému pracovníku za některý pracovní den vyplývající pro něj z harmonogramu směn přísluší mzda podle vykonané práce, popřípadě náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku bez mzdy za práci přesčas nebo mu nepřísluší mzda ani náhrada mzdy.

(3) Se souhlasem účastníka může organizace v pracovním řádu stanovit, že pro zjišťování průměrného výdělku u cizozemských pracovníků platí obecné předpisy o zjišťování průměrného výdělku; v tom případě se průměrný výdělek podle předchozích odstavců nezjišťuje.

§ 13
Základní mzda

V případech uvedených v § 7, § 9 odst. 1 písm. c) a d), § 10 a § 11 odst. 2 se základní měsíční mzdou u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou rozumí hodinový mzdový tarif vynásobený 185, 180 nebo 175 hodinami při stanovené týdenní pracovní době 42 1/2, 41 1/4 nebo 40 hodin.

Společná a závěrečná ustanovení
§ 14

Uchazečům o přijetí, kteří byli organizací pozváni k pohovoru, se poskytne náhrada jízdních výdajů, nocležného a diety (stravné) jako při pracovních cestách.

§ 15

Zrušuje se

a) výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29 ledna 1987 čj. F 72-30489-7202-220187, kterým se stanoví odchylný způsob zjišťování průměrného výdělku pro některé pracovníky Mezinárodního vědeckovýrobního sdružení ROBOT6);

b) § 7 výnosu federálního ministerstva všeobecného strojírenství ze dne 31. srpna 1986 č. 1 o odměňování pracovníků Mezinárodního vědeckovýrobního sdružení ROBOT7).

§ 16
Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

Štrougal v. r.

1) § 82 zákoníku práce.

2) § 91 a 118 zákoníku práce.

3) § 128 zákoníku práce.

4) Bod 4 přílohy k nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.

5) § 275 odst. 1 zákoníku práce.

6) Registrován v částce 6/1987 Sb.

7) Registrován v částce 21/1986 Sb.

Načítávám znění...
MENU
Hore