Nařízení 685/2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Králický Sněžník účinný od 31.12.2004

Vláda nařizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:

JUDr. Gross v. r.
Předseda vlády

RNDr. Ambrozek v. r.
Ministr životního prostředí

Vysvětlivky:

  *) Je-li v textu přílohy uvedeno, že hranice vede po silnici, je
     tím vyjádřeno, že vede po hraně silničního pomocného pozemku,
     a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.
 **) Je-li v textu  přílohy uvedeno, že hranice vede  po cestě, je
     tím  vyjádřeno,  že  vede  po   okraji  cesty,  a  to  okraji
     směřujícím dovnitř ptačí oblasti.
***) Je-li  v textu  přílohy uvedeno,  že hranice  vede po pozemní
     komunikaci,  je tím  vyjádřeno, že  vede po  hraně silničního
             pomocného  pozemku,  a  to  po  hraně směřující dovnitř ptačí
     oblasti.

Hranice ptačí oblasti začíná u Mladkova na křižovatce silnice*) II/312 přicházející od Žamberka a silnice II/311 přicházející od státní hranice s Polskem. Odtud vede po silnici II/311 severně na státní hranici, na kterou přechází cca 300 metrů jihovýchodně od Kašparovy chaty v místě, kdy se silnice poprvé přiblíží bezprostředně ke státní hranici. Po státní hranici vede východním směrem a opouští ji cca 400 metrů jižně od vrchu Hleďsebe, kdy se v ostrém úhlu stáčí jihovýchodně a vede kolmo ze svahu. Po cca 350 metrech přetíná kolmou lesní cestu**) a pokračuje rovně ke křížení červeně turisticky značené lesní komunikace,***) která vede z jihozápadu na severovýchod a drobného vodního toku, který je pravostranným přítokem řeky Moravy. Po tomto vodním toku pokračuje hranice až k jeho ústí do řeky Moravy. Těsně před jeho ústím přechází na silnici, která jej křižuje a po této silnici vede souběžně s tokem řeky Moravy proti proudu. Po cca 120 metrech uhýbá přes most přes řeku Moravu severovýchodně po komunikaci, která se napojuje na tuto silnici. Dále hranice pokračuje po této lesní komunikaci cca 180 metrů až do místa, kde na ní zprava (ze severovýchodu) v blízkosti před ústím kamenitého potoka do řeky Moravy připojuje lesní cesta. Hranice sleduje tuto cestu a vzápětí na křižovatce lesních cest bezprostředně jižně od Kamenitého potoka se otáčí téměř o 180 stupňů a vede stále po lesní cestě jihovýchodním směrem šikmo do svahu. Po cca 400 metrech se na tuto cestu napojuje modře turisticky značená cesta, kterou hranice dále jihovýchodním směrem sleduje. Po překročení dvou levostranných přítoků řeky Moravy se hranice dostává na bezlesí s lyžařským vlekem, které po vrstevnici po modře turisticky značené cestě přetíná a přes les pokračuje jižním směrem až k druhému bezlesí s lyžařským vlekem. Zde se hranice stáčí v pravém úhlu východně a vede po lyžařském vleku kolmo do svahu. Na horním konci vleku přechází na označení NPR Králický Sněžník, které kopíruje východním směrem až k místu poblíž Hubertovy chaty na jihovýchodním svahu vrchu Souš. Cca 150 metrů východně od chaty hranice na rozdíl od hranice NPR vede kolmo ze svahu po pravostranném přítoku Prudkého potoka. Těsně před soutokem této vodoteče s Prudkým potokem se hranice dostává na komunikaci (bývalou "vojenskou silnici"), kterou sleduje nejdříve severozápadním a vzápětí východním směrem. Po cca 700 metrech, kde se vojenská silnice otáčí o 180 stupňů zpět na západ pokračuje hranice východně po zpevněné lesní cestě. Hranice sleduje tuto cestu, která se po cca 250 metrech stáčí severním směrem přibližně 6 km až k místu, kde cca 200 metrů západně od turistické chaty Orlí hnízdo protíná drobný vodní tok, jež je pravostranným přítokem Stříbrnického potoka. Hranice sleduje tento tok jihovýchodním směrem po proudu až k soutoku se Stříbrnickým potokem, kde přechází na místní komunikaci souběžnou s potokem. Po této komunikaci vede do obce Stříbrnice, prochází jejím středem a pokračuje jihovýchodním směrem po silnici II/446 až do Starého Města pod Sněžníkem. Těsně před obcí přechází na silnici Staré Město pod Sněžníkem - Velké Vrbno. Po této silnici vede hranice až k hájovně Medvědí rokle východně od Malého Vrbna, kde přechází vpravo (jihovýchodně) na žlutě turisticky značenou cestu. Po této cestě pokračuje jihovýchodním směrem až do míst, kde cesta kříží Brusný potok, na který hranice přechází a pokračuje ve směru toku. V místě, kde potok poprvé kříží silnici II/369, přechází hranice na tuto silnici a pokračuje po ní jižně směrem na Jindřichov, kterým prochází. V místě, kde je na souběžné železniční trati umístěna železniční zastávka Potůčník, uhýbá ze silnice vlevo (jižně) na zpevněnou cestu. Po této cestě pokračuje po levém břehu souběžně s vodním tokem Potůčník, u hotelu Potůčník přechází na jeho pravý břeh a po zpevněné cestě pokračuje dále proti proudu pravostranného přítoku vodního toku Potůčník, kde později zabíhá do lesa. Na poslední odbočně vlevo (jižně) přechází na lesní cestu, prochází lesem jižně a po 100 metrech se dostává na okraj lesa. Odtud kopíruje hranici lesa směrem na Lázeňský vrch jižním směrem až se dostává do místa, kde z lesa vychází žlutě turisticky značená cesta vedoucí západním směrem, na kterou přechází. Po cca 500 metrech se tato cesta kříží s modře turisticky značenou cestou přicházející z jihovýchodu. Na tuto cestu hranice přechází a pokračuje západním směrem až se dostává na silnici Rejchartice - Kopřivná, na kterou přechází. Po této silnici vede ke Kopřivné, kterou prochází a dále po silnici II/446 na Bratrušov. Cca 400 metrů za místem, kde silnice přetíná Bratrušovský potok uhýbá hranice téměř v úhlu 180 stupňů severozápadně na cestu, po které směřuje přes zastavěné pozemky obloukem směrem k lesu na Bratrušovském vrchu. Dále po cestě z jihu a za západu obchází Bratrušovský vrch a po kraji lesa pokračuje po cestě severozápadním směrem. Cca 700 metrů jihovýchodně od Ptačího vrchu zabíhá cesta do lesa a obloukem na jihozápad se přibližuje k vodnímu toku, který pramení na východním svahu Ptačího vrchu a je levostranným přítokem Moravy. Hranice pokračuje po cestě souběžně s tímto tokem po proudu. Po cca 200 metrech na první křižovatce cest uhýbá hranice v pravém úhlu přes vodní tok západně, kde se dostává na zpevněnou cestu, po které vede západním směrem souběžně s potokem do Bohdíkova. Zde, místě poblíž křížení řeky Moravy s železniční tratí, se hranice dostává na silnici a vede severním směrem cca 100 metrů k železniční trati, na kterou přechází. Po drážním tělese vede severně přes Hanušovice směrem na obec Červený potok. Bezprostředně před ústím Počáteckého potoka do Moravy uhýbá hranice na červeně turisticky značenou zpevněnou lesní cestu, po které vede jižně okolo hájovny Počátky. U hájovny tuto cestu opouští a pokračuje rovně jihozápadním směrem po zpevněné lesní cestě, která vyúsťuje v údolí jižně od vrchu Lysina na lesní silnici z Raškova v místě, kde přetíná Raškovský potok. Odtud pokračuje po lesní silnici jihozápadním směrem. V místě U Lazů se obrací o 180 stupňů na severozápad a poté na jih k lovecké chatě, kde se na ni napojuje žlutě turisticky značená cesta, po které pokračuje k rozcestí Sv. Trojice na kótě 862. Zde opouští turisticky značenou cestu a zahýbá doprava (severovýchodně) po silnici na Vysoký Potok, kterou sleduje až do vrcholu druhé serpentiny, kde přechází rovně v severovýchodním směru na zpevněnou lesní cestu. Po této cestě ze severu obchází vrch Jeřáb, přetíná Zlatý potok a v místě U pískovny cca 600 metrů přímo severně od kóty Jeřábek přetíná vodní tok, který je levostranným přítokem Tiché Orlice. Odtud hranice pokračuje jihozápadním směrem po lesní cestě po západním svahu vrchu Jeřábek. Po cca 1200 metrech se dostává na příčnou lesní cestu, po které vede západně až do místa, kde přetíná vodní tok, který teče přímo na jih do Moravského Karlova. Hranice sleduje vodní tok až do místa, kde jej v obci Moravský Karlov přetíná silnice Bílá Voda - Písařov. Po této silnici vede hranice směrem na Písařov. Těsně před obcí uhýbá hranice východně na zpevněnou zeleně turisticky značenou cestu, po které vede k hájovně Čečola (Hájovna u tří tabulí). Před hájovnou se stáčí v pravém úhlu jižně a stále po zeleně značené cestě vede jižně a ze západní a poté jižní strany obkružuje vrch Čečola. V místě, kde se cesta kříží s červeně turisticky značenou cestou, přicházející ze severu na ni přechází a pokračuje jižně přes kótu na Vrchu Skalka, z východní strany obchází kótu Na stráži a pokračuje stále jižně až na silnici Bukovice - Jakubovice. Zde uhýbá ostře na západ a po této silnici směřuje na křižovatku se silnicí I/11. Po této silnici pokračuje západně na Bukovice, kde přechází na silnici I/43, po které vede přes Březnou a Štíty do Horních Heřmanic. V Horních Heřmanicích se od silnice I/43 odděluje a vede po silnici přes Dolní Heřmanice, Výprachtice do Bystřece. V obci Bystřec cca 450 metrů za křižovatkou silnic Bystřec - Bystříček a Bystřec - Jablonné nad Orlicí směrem na Jablonné n. O. přechází hranice ze silnice na polní cestu směřující severovýchodně. Po této cestě vede hranice západně od Vávrovy skály až na silnici I/11, kterou přechází a pokračuje rovně v severoseverovýchodním směru k Orličskému potoku, na který přechází. Dále hranice pokračuje proti proudu potoka až do místa, kde se do něj vlévá druhý pravostranný přítok, na který přechází. Proti proudu tohoto přítoku se dostává na silnici Orličky - Jamné nad Orlicí, na kterou přechází a vede směrem na Jamné n. O. Po cca 1700 metrech v místě, kde silnice kříží druhý vodní tok na něj hranice přechází a vede východně až do místa, kde jej po cca 350 metrech kříží polní cesta. Po této cestě vede přímo východně na sever od vrchu Martinova hať až na křižovatku s polní cestou, která přichází z jihozápadu. Po této cestě vede hranice severovýchodně cca 250 metrů až se dostává na křižovatku cest. Odtud vede po cestě kopírující kraj lesa přímo na východ, poté prochází lesem, v oblasti Na výšinách z něj vystupuje a pokračuje jihovýchodně cca 350 metrů, kde se cesta kříží s elektrovodem. Odtud vede hranice po elektrovodu severovýchodním směrem k Suchému vrchu. Cca 600 metrů jihovýchodně od hotelu na Suchém vrchu elektrovod kříží zpevněná lesní cesta přicházející ze severozápadu. Hranice na tuto cestu přechází a vede vpravo (jihovýchodně) až do místa, kde cesta vyúsťuje na silnici, která vede k hotelu na Suchém vrchu. Po silnici vede hranice jihovýchodně, v první zatáčce po cca 600 metrech ji opouští a pokračuje po lesní cestě rovně jihovýchodním směrem a vzápětí severovýchodním směrem až na okraj lesa, který kopíruje severně. Poté hranice dosahuje místa, kde se hranice lesa stáčí v pravém úhlu východně a který kopíruje ze západu lesní cesta. Po této cestě pokračuje hranice východně až k silnici Červená Voda - Dolní Boříkovice, po které vede jihovýchodně do Červené Vody. Zde přechází na silnici I/43 a vede severovýchodně směrem na Králíky. V obci Dolní Orlice uhýbá východně na silnici směrem na Horní Orlici a Dolní Hedeč, přes které vede do obce Králíky. Zde přechází na silnici II/312 a vede severně na Červený Potok. Před obcí v místě, kde se silnice poprvé těsně přibližuje k železnici Červený Potok - Prostřední Lipka na ni přechází. Odtud vede po drážním tělese západním směrem až do místa, kde těleso kříží silnice I/43. Přechází na tuto silnici a vede jižně, na blízké křižovatce pokračuje po silnici jižním směrem na Dolní Boříkovice. V obci cca 150 metrů za druhým křížením silnice s Boříkovickým potokem uhýbá silnice západně na polní cestu, po které vede až k lesu a dále západně po jeho okraji, poté cesta vystupuje z lesa a vede severozápadně k zemědělskému areálu v Lichkově. Ze západní a severní strany obíhá zemědělský areál a dále severně překonává tok Tiché Orlice a vzápětí se dostává na silnici II/312. Po této silnici vede západně až do výchozího místa na křižovatku silnic II/312 přicházející od Žamberka a II/311 přicházející od státní hranice s Polskem u Mladkova.

Součástí ptačí oblasti není území vymezené těmito hranicemi:

1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb.

§ 2 odst. 3 a § 6 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

5) § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).

6) § 34 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb. a zákona č. 227/2003 Sb.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 150/2003 Sb.

8) § 39 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.