Nařízení 600/2004, kterým se vymezuje Ptačí oblast Krkonoše účinný od 06.12.2004

Vláda nařizuje podle § 45e odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:

JUDr. Gross v. r.
Předseda vlády

RNDr. Ambrozek v. r.
Ministr životního prostředí

Vysvětlivky:
   *) Je-li v textu přílohy uvedeno, že  hranice vede po cestě, je
      tím  vyjádřeno,  že  vede  po  okraji  cesty,  a  to  okraji
      směřujícím dovnitř ptačí oblasti.
  **) Je-li v textu  přílohy uvedeno, že  hranice vede po  pozemní
      komunikaci, je  tím vyjádřeno, že  vede po hraně  silničního
      pomocného  pozemku, a  to po  hraně směřující  dovnitř ptačí
      oblasti.
 ***) Je-li v textu  přílohy uvedeno, že hranice  vede po silnici,
      je  tím vyjádřeno,  že  vede  po hraně  silničního pomocného
      pozemku, a to po hraně směřující dovnitř ptačí oblasti.

Od bývalé celnice na státní hranici České republiky a Polské republiky v Novosvětském průsmyku, severně od Harrachova, se hranice ptačí oblasti shoduje s hranicí Krkonošského národního parku (dále jen KRNAP) až do obce Paseky n. J., ke křižovatce cest*) Planýrka a Buďárka. Odtud pokračuje po cestě Buďárka východním směrem k továrnímu komplexu EMBA, překračuje most přes řeku Jizeru, asi 250 m vede po místní komunikaci**) k silnici***) č. I/14, po ní pokračuje asi 100 m směrem severním, po místní komunikaci odbočuje asi 120 m směrem na východ, pokračuje po žlutě značené cestě a stáčí se severovýchodním směrem k ostrému zlomu hranice KRNAP nad Vilémovem (asi 250 m SV od kóty 605,5). Dále pokračuje po hranici KRNAP až do horní části Rokytnice n. J. (lokalita Hoření Domky), ke křížení modře značené turistické cesty se západní větví Černého potoka. Zde hranice ptačí oblasti odbočuje směrem jihozápadním a podél toku Černého potoka pokračuje do Horní Rokytnice, kde se křižuje se žlutě značenou cestou. Dále pokračuje po hranici KRNAP asi 300 m směrem k jihu, přechází na modře značenou cestu, stáčí se jihozápadním a dále západním směrem ke křižovatce cest jižně od lokality Horní Ves, odbočuje na jihovýchod po žlutě značené cestě k Jablonecké cestě ing. Krejčího, vede po ní asi 350 m východním směrem, pak odbočuje k jihu na zpevněnou komunikaci, po které dále pokračuje jihovýchodním směrem, severně od zemědělského komplexu, až k silnici č. III/0143 ve Františkově, kde opět navazuje na hranici KRNAP. Dále pokračuje po hranici KRNAP až do severní části obce Jestřabí v Krkonoších. V místě, kde hranice KRNAP prochází po žlutě značené cestě, odbočuje hranice ptačí oblasti směrem k jihu, jde asi 100 m proti proudu levostranného přítoku Vejpálického potoka, křižuje nejsevernější bod komunikace Jestřabí - Roudnice, prochází prameništěm Jestřábského potoka a podél jeho toku směřuje dále na jih až k lokalitě Kákov. V místě soutoku Jestřábského a Roudnického potoka přechází na lesní cestu, po které vede asi 100 m jižním směrem, kde odbočuje a pokračuje po zpevněné lesní a polní cestě asi 600 m severovýchodním a východním směrem. Na křižovatce zpevněných cest odbočuje k jihozápadu, po polní cestě se stáčí k jihu a dále k východu, prochází severně od zemědělského komplexu U Kalenských, kde navazuje na severojižní komunikaci č. III/28620 Roudnice - Hrabačov a současně i na hranici KRNAP. Dále pokračuje po hranici KRNAP k silnici č. II/286 severovýchodně od Hrabačova. Zde se hranice ptačí oblasti stáčí k jihozápadu, podél silnice č. II/286 pokračuje ke křížení s potokem Hatina v Hrabačově, kde odbočuje proti jeho proudu k východu až k silnici č. I/14 a dále pokračuje po hranici ochranného pásma KRNAP do lokality Výsplachy u Vrchlabí. V místě křížení silnice č. I/14 s potokem Bělá se hranice ptačí oblasti stáčí k severu, pokračuje proti proudu potoka Bělá k Čertovu Mlýnu, kde se stáčí k východu a po zeleně značené turistické cestě pokračuje do Vrchlabí. V lokalitě Třídomí přechází ze zeleně značené cesty na asfaltovou místní komunikaci, vede k silnici č. II/295, kde navazuje na hranici ochranného pásma KRNAP, po které pokračuje k severu a v oblasti Herlíkovic, na Šindelově strouze, se vrací zpět na hranici KRNAP. Dále pokračuje po hranici KRNAP směrem východním a dále severním na levý břeh Labe, v Hořejším Vrchlabí (asi 250 m JV od hotelu Albis) opouští hranici KRNAP a přechází jižním směrem na hranici ochranného pásma KRNAP, kterou kopíruje až k Městskému parku ve Vrchlabí. V místě křížení s modře značenou cestou se hranice ptačí oblasti stáčí k severovýchodu, pokračuje po ní k parcele č. 1138/1 (k. ú. Vrchlabí), tu obchází po jejím jihozápadním a jihovýchodním okraji, vrací se zpět na modře značenou cestu, po které pokračuje (přes kótu 585,4) k Malému Labi v Dolním Dvoře. Pokračuje proti proudu Malého Labe a Klínového potoka, kde asi 270 m JV od Kamenného Mlýna křižuje hranici KRNAP. Dále pokračuje po hranici KRNAP východním a později jihovýchodním směrem až k Pekelskému potoku. Podél jeho toku vede hranice ptačí oblasti jihozápadním směrem, postupně z východní a dále jižní strany obchází hranu vápencového lomu, vrací se zpět k Pekelskému potoku a pokračuje podél něho až k bezejmennému levostrannému přítoku (kóta 498,6) v Horním Lánově. Zde odbočuje na východ, po lesní a polní cestě směřuje k lokalitě Bíner, jihovýchodně od ní se napojuje na asfaltovou místní komunikaci z Prostředního Lánova, po které pokračuje přes Konfiskáty, západně od vápencového lomu v Černém Dole, až na její konec - parkoviště na Bönischových Boudách (vrstevnice 825 m n. m.). Dále pokračuje po nezpevněné polní cestě asi 250 m severovýchodním směrem až k hranici KRNAP. Dále pokračuje po hranici KRNAP až do místa křížení se silnicí č. III/2962 Horní Maršov - Dolní Lysečiny. Po této komunikaci vede hranice ptačí oblasti jižním směrem k mostu přes Lysečinský potok, severně od centra Horního Maršova, a dále pokračuje po místní komunikaci na levém břehu Úpy a navazuje zpět na hranici KRNAP. Dále pokračuje po hranici KRNAP jižním směrem k Maršovu II, kde hranici KRNAP (v místě jejího zlomu směrem k východu, tj. asi 500 m SV od mostu přes Úpu) opouští. Pokračuje po místní komunikaci jihozápadním směrem do Maršova II, odtud vede jižním směrem po zpevněné komunikaci souběžné s levým břehem Úpy do Dolního Maršova až k zeleně značené cestě a po ní pokračuje dalších asi 100 m zhruba jižním směrem. Pak odbočuje jihovýchodním směrem na nezpevněnou lesní cestu, po které vede až k zeleně a žlutě značené Růžové cestě. Tu překračuje a po okraji lesa na severním úbočí Kravího vrchu nejprve stoupá k vrstevnici 675 m n. m. a následně klesá k hranici KRNAP na křižovatce Růžové a Mánkovy cesty u Přírodní památky Sluneční stráň. Dále pokračuje po hranici KRNAP podél Dolních Sejfů a Bystřice k Bednářově cestě, v místě jejího křížení se Sovím potokem se hranice ptačí oblasti stáčí k jihu, podél toku Sovího potoka pokračuje až k silnici č. II/300. Podél západního okraje silnice č. II/300 pokračuje severním směrem do Prkenného Dolu, kde v místě křižování se Sněžným potokem přechází na hranici KRNAP. Tu sleduje až ke státní hranici České republiky a Polské republiky.

Součástí výše vymezené ptačí oblasti nejsou uzavřené enklávy měst Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Velká Úpa, vymezené následovně:

Špindlerův Mlýn. Hranice enklávy je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici č. II/295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci ("plynovod"), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolu zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji silnice č. II/295, z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové ;komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresi nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na silnici č. III/2958 pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po okraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky. Po okraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady.

Pec pod Sněžkou a Velká Úpa. Z údolí Úpy je vlevo hranice enklávy vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podél sjezdovky na Velké pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy. Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy boudy a dále vede až na Janovy boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraj lesa na enklávu Přední Výslunní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde okruh uzavírá.

1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

2) § 77a odst. 3 písm. v) a § 78 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

3) § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

4) § 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

5) § 33 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb.