Nařízení 557/1990 o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům účinný od 01.01.1991
| Schválené: | 30.11.1990 |
| Účinnost od: | 01.01.1991 |
| Autor: | Vlády České a Slovenské Federativní republiky |
| Oblast: | SUBJEKTY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ., FORMY PLNĚNÍ. DÁVKY SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ., SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ. STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA., Hornictví., Zabezpečení ve stáří. Starobní důchod. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařizuje podle § 176 písm. a) a b) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"):
§ 1
(1) Toto nařízení upravuje podmínky mimořádného poskytování starobního důchodu občanům, kteří vykonávali vybraná zaměstnání v hornictví, byli zaměstnáni nejméně 25 roků a dosáhli věku 50 let do 31. prosince 2000.
(2) Vybranými zaměstnáními v hornictví se pro účely tohoto nařízení rozumějí zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech1)uvedená pod č. 1 až 7 a 11 v příloze č. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení.
(3) Za dobu zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech se pro účely tohoto nařízení považují
a) doba výkonu zaměstnání uvedeného v odstavci 2 a
b) doby uvedené v § 18 odst. 3 zákona a v § 5 odst. 1 písm. a) až f) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb., jestliže jsou obklopeny dobou výkonu zaměstnání uvedeného v odstavci 2.
§ 2
(1) Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod, jestliže
a) byl zaměstnán nejméně 15 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví,
b) dosáhl nejvyšší přípustné expozice2)a
c) skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. března 1991.
(2) Občan uvedený v § 1 odst. 1 má nárok na starobní důchod též, jestliže
a) byl zaměstnán nejméně 10 roků ve vybraných zaměstnáních v hornictví v uranových dolech,
b) překročil nejvyšší přípustnou expozici2)a
c) skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví v uranových dolech do 31. prosince 1990 v souvislosti se snížením nejvyšší přípustné expozice.2)
§ 3
Občan uvedený v § 1 odst. 1, který do 31. března 1991 nesplnil podmínku stanovenou v § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), má nárok na starobní důchod, jestliže splnil chybějící podmínku a skončil výkon vybraného zaměstnání v hornictví do 31. prosince 1992.
§ 4
Začne-li občan uvedený v § 1 odst. 1 po splnění podmínek uvedených v § 2 nebo v § 3 znovu vykonávat vybrané zaměstnání v hornictví, nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení mu nevznikne, popřípadě zanikne, a to od prvního dne výkonu takového zaměstnání.
§ 5
Pro výši starobního důchodu podle tohoto nařízení se přičítá k získané době zaměstnání doba ode dne přiznání důchodu do dosažení věku 55 let jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.
§ 6
zrušen
§ 7
Splní-li občan podmínky stanovené pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení před 1. lednem 1991, vznikne mu nárok na tento důchod dnem 1. ledna 1991.
§ 8
Organizace, které zaměstnávají nebo zaměstnávaly pracovníky ve vybraných zaměstnáních v hornictví, jsou povinny zabezpečit vedení a předkládání záznamů o skutečnostech rozhodných pro nárok na starobní důchod podle tohoto nařízení na předepsaném tiskopise; jde-li o starobní důchod, na který vznikl nárok podle tohoto nařízení dnem 1. ledna 1991, je organizace povinna tak učinit nejpozději do 31. ledna 1991.
§ 9
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Čalfa v. r.
1) § 14 odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
2) § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.