Nařízení 262/2012 o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu účinný od 01.08.2012
| Schválené: | 04.07.2012 |
| Účinnost od: | 01.08.2012 |
| Autor: | Vlády České republiky |
| Oblast: | PÉČE O VODNÍ ZDROJE A VODNÍ TOKY., STÁTNÍ SPRÁVA VE VODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ., Ochrana zdravého stavu půdy., Výroba a distribuce potravin. Zemědělsko-potravinářský komplex., Rostlinná výroba., Státní finanční podpory., Chemický průmysl. Chemie., Povrchové a podzemní vody. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Vláda nařizuje podle § 33 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1)a stanoví zranitelné oblasti a akční program pro tyto oblasti.
§ 2
Stanovení zranitelných oblastí
Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastrálními územími2), jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 3
Přezkoumání zranitelných oblastí
Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí provádí Ministerstvo životního prostředí na základě identifikace povrchových nebo podzemních vod znečištěných nebo ohrožených dusičnany ze zemědělských zdrojů a po vyhodnocení těchto podkladů:
a) výsledků zjišťování a hodnocení jakosti a množství povrchových a podzemních vod provedených správci povodí a pověřenými odbornými subjekty podle § 21 odst. 4 zákona,
b) údajů ze sledování jakosti odebírané vody podle § 22 odst. 2 zákona,
c) údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle jiných právních předpisů3).
§ 4
Akční program
Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech a jsou zapsány do evidence podle zákona o zemědělství4)(dále jen „zemědělský podnikatel“). Pokud se podnik zemědělského podnikatele nachází ve zranitelné oblasti částečně, vztahuje se akční program pouze na zemědělské pozemky ve zranitelných oblastech, s výjimkou § 8. Akční program se nevztahuje na pěstování plodin ani na používání a skladování hnojiv pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví.
§ 5
Zemědělský pozemek a dusíkatá hnojivá látka
(1) Zemědělským pozemkem se pro účely tohoto nařízení rozumí
a) souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy, nebo
b) půdní blok nebo díl půdního bloku, případně jejich část s jednou plodinou nebo směsí plodin, je-li zemědělský podnikatel zařazen v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství.
(2) Dusíkatou hnojivou látkou se pro účely tohoto nařízení rozumí
a) minerální dusíkatá hnojiva, a to minerální jednosložková dusíkatá hnojiva5)a minerální vícesložková hnojiva5)s obsahem dusíku,
b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva6), jako je kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci, hnojůvka, močůvka, silážní šťávy, trus drůbeže a drobných hospodářských zvířat s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, popřípadě moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jiném pobytu na zemědělském pozemku a organická nebo organominerální hnojiva5), v nichž je poměr uhlíku k dusíku nižší než 10,
c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, a to statková hnojiva6), jako je hnůj nebo tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci a organická nebo organominerální hnojiva5), v nichž je poměr uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10,
d) skliditelné rostlinné zbytky7), zejména sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva,
e) upravené kaly8).
§ 6
Období zákazu hnojení
(1) Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
(2) Období zákazu hnojení podle odstavce 1 se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku a na hnojení zakrytých ploch, například skleníky a fóliovníky.
§ 7
Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště
(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek stanoví zemědělský podnikatel podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Pro hnojení jednotlivých plodin jsou stanoveny limity v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Uvedené limity lze překročit jen v I. a II. aplikačním pásmu podle tabulky č. 2 a 3 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, a to v případech, kdy navýšení hnojení bude procentuálně odpovídat navýšení výnosu plodiny. Odpovídající výnos plodiny na zemědělském pozemku, ke kterému směřuje navýšení hnojení, je pro účely kontroly dokládán
a) údaji o průměrných a maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku nejméně za posledních 5 let a
b) údaji o pěstitelských podmínkách ovlivňujících přístupnost živin a o množství přístupných živin v půdě a půdní reakci dle agrochemického zkoušení zemědělských půd6)anebo údaji získanými podle jiných postupů diagnostiky výživného stavu půd a rostlin.
(2) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě je uveden v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem, která jsou vymezena v tabulkách č. 2 až 5 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených jinými právními předpisy9).
(3) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických jednotek patřících do různých aplikačních pásem nebo do jiných skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené jako přísnější.
(4) Jde-li o hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě k následným ozimým plodinám, k meziplodinám, k podpoře rozkladu slámy nebo pro následné jarní plodiny, a to v období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, lze tato hnojiva užít jen způsobem uvedeným v tabulce č. 6 přílohy č. 2 k tomuto nařízení. To se nevztahuje na hnojení polní zeleniny.
(5) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 399)je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha.
(6) Pokud je zemědělská půda zaplavená, přesycená vodou, promrzlá nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných rostlinných zbytků.
(7) Odstavce 4 až 6 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.
(8) Na zemědělských pozemcích nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.
§ 8
Omezení užití organického dusíku
(1) Množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v průměru celkové výměry zemědělských pozemků zemědělského podniku překročit 170 kg N/ha; do tohoto průměru se započtou pouze zemědělské pozemky vhodné ke hnojení.
(2) Zemědělskými pozemky vhodnými ke hnojení hnojivy podle odstavce 1 se rozumí veškeré užívané zemědělské pozemky zemědělského podniku, od nichž se odečítají
a) plochy zemědělských pozemků, které nelze celé hnojit, například v zastavěném území obce nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů,
b) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem.
„(3) Výpočet dávky dusíku použité v průměru na 1 ha lze provést na základě údajů
a) z evidence hnojení o produkci dusíku hospodářskými zvířaty na pastvě nebo jiném pobytu na zemědělské půdě a o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech, nebo
b) o produkci dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat, po odpočtu ztrát dusíku ve stájích a při skladování statkových hnojiv, podle jiného právního předpisu7); u jednotlivých kategorií hospodářských zvířat se zohlední průměrné stavy zvířat ve sledovaném kalendářním roce.
(4) Do limitu podle odstavce 1 se
a) započítává přívod dusíku při používání upravených kalů podle zákona o odpadech8),
b) nezapočítává přívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytků.
(5) Jiné využití statkových hnojiv než ke hnojení v rámci zemědělského podniku, kde byla vyprodukována, zejména jejich uvedení do oběhu, zpracování na organická hnojiva při kompostování a při výrobě bioplynu, při využití čistírenských technologií k likvidaci exkrementů nebo při jiném nakládání se statkovými hnojivy je nutno dokladovat. Rovněž je nutno dokladovat i uvedení do oběhu organických hnojiv vzniklých zpracováním statkového hnojiva.
§ 9
Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech
(1) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva6) musí odpovídat potřebě uskladnění jejich šestiměsíční produkce; to neplatí pro
a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor dostatečná pro minimálně pětiměsíční produkci, a zároveň pro uskladnění v období zákazu hnojení podle tabulky 1 přílohy č. 2 k tomuto nařízení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny, a
b) tuhá statková hnojiva, při možnosti jejich uložení na zemědělském pozemku před jejich použitím; snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek podle jiného právního předpisu7); technický stav skladovacích zařízení musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod14).
(2) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, připravená zemědělským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který neohrozí životní prostředí a nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je
a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,
b) složiště vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod,
c) složiště umístěno na zemědělské půdě, která nebyla meliorována odvodněním, není ornou půdou vymezenou v bodech 11 a 12 tabulky č. 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 769), ani není lehkou písčitou půdou vymezenou v bodě 1 tabulky č. 4 přílohy č. 2 k tomuto nařízení,
d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou po spádnici.
(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu a prasat mohou být uložena na zemědělské půdě až po jejich tříměsíčním skladování nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela nejméně 3 týdny. Pokud je denní spotřeba steliva při ustájení skotu větší než 6 kg/DJ, lze takto vyrobenou chlévskou mrvu vyvážet ze stáje k uložení na zemědělské půdě bez skladování.
§ 10
Střídání plodin ve zranitelných oblastech
(1) Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze půdy a snížení vyplavování živin.
(2) Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.
§ 11
Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích
(1) Na zemědělských pozemcích označených od 1. července příslušného kalendářního roku do 30. června následujícího kalendářního roku, podle evidence půdy vedené podle jiného právního předpisu12), se vyskytuje půda
a) silně erozně ohrožená zajistí, že se nebudou pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok; porosty ostatních obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě ostatních obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí13),
b) mírně erozně ohrožená zajistí, že erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií13).
(2) Z důvodů ochrany vod před znečištěním se nesmí pěstovat erozně nebezpečné plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod.
(3) Na zemědělských pozemcích s kulturou orná půda a travní porost se sklonitostí převyšující 10 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky. Výjimkou je použití tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití. To se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky, ani na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na travním porostu.
(4) Na zemědělských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí převyšující 7 stupňů je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 40 kg celkového dusíku na 1 ha. To se nevztahuje na přívod dusíku ve výkalech a moči při pastvě hospodářských zvířat nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech.
(5) Odstavce 1 až 4 se nevztahují na svahy upravené terasováním.
§ 12
Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod
(1) Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se
a) zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 8,
b) u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů se zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; v tomto případě se na tuto část zemědělského pozemku nevztahuje § 7 odst. 8.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky ani na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.
§ 13
zrušen
§ 14
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
2. Nařízení vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.
3. Nařízení vlády č. 108/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb.
§ 15
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2012, s výjimkou § 9 odst. 2 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2014.
RNDr. Nečas v. r.
Předseda vlády
Mgr. Chalupa v. r.
Ministr životního prostředí
Ing. Bendl v. r.
Ministr zemědělství
Příloha 1
Příloha 2
Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělském pozemku,
stanovení aplikačních pásem a způsobů hnojení
Tabulka č. 1
Období zákazu používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělské půdě
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Klimatický Minerální dusíkatá hnojiva Hnojiva s rychle Hnojiva s pomalu
region*) uvolnitelným dusíkem uvolnitelným dusíkem**)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
0-5 1.11. - 31.1. 15.11. - 31.1. 1.6. - 31.7.***)
(pro ozimé plodiny) (pro ozimé plodiny)
15.10. - 15.2. 15.11. - 15.2. 15.12. - 15.2.
(pro ostatní plodiny (pro ostatní plodiny
a kultury) a kultury)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
6-9 15.10. - 15.2. 5.11. -15.2. 1.6. - 31.7.***)
(pro ozimé plodiny) (pro ozimé plodiny)
1.10. - 28.2. 5.11. - 28.2. 15.12. - 28.2.
(pro ostatní plodiny (pro ostatní plodiny
a kultury) a kultury)
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
*) První číslice kódu bonitované půdně ekologické jednotky.
**) Platí i pro upravené kaly.
***) Pokud nedojde k následnému pěstování ozimých plodin nebo meziplodin.Příloha 3
Limity hnojení jednotlivých plodin
----------------------------------------------------- ----------------------------------
Výnos hlavního produktu
Limit hnojení* (t) stanovený dle
Plodina v kg N/ha koeficientu potřeby N
na 1 t hlavního produktu a
příslušného množství
vedlejšího produktu
----------------------------------------------------- ----------------------------------
pšenice ozimá 190 7,7
pšenice jarní 120 5,5
žito ozimé 120 6,0
ječmen ozimý 140 6,7
ječmen jarní 110 6,0
oves 120 4,8
triticale 140 6,1
kukuřice na zrno 230 11,0
luskoviny 30 5,0
brambory sadbové 140 30,0
brambory ostatní 180 40,0
brambory rané 120 25,0
cukrovka 210 70,0
krmná řepa 150 70,0
řepka ozimá 230 4,5
slunečnice 140 2,9
mák 85 1,2
len 80 2,0
hořčice bílá 80 1,2
kukuřice na siláž 230 60,0
jetel**) 40 10,0
vojtěška**) 40 10,0
trávy na orné půdě 200 10,0
trvalé travní porosty 160 8,0
zelí 250 70,0
květák 220 27,0
mrkev 200 50,0
brokolice 200 13,0
kapusta hlávková 180 28,0
kapusta růžičková 180 6,0
celer bulvový 180 35,0
kedluben 150 30,0
zelí pekingské 150 55,0
rajčata 150 55,0
cibule kuchyňská 135 45,0
pór pravý, 120 43,0
pažitka pravá 120 30,0
petržel zahradní naťová 120 17,0
okurky salátové 120 70,0
okurky nakládačky 100 60,0
špenát setý 100 20,0
salát 100 43,0
pastiňák setý 100 30,0
paprika zeleninová 100 37,0
kukuřice cukrová 100 9,0
řepa salátová 95 30,0
ředkvička 80 32,0
petržel zahradní kořenová 80 37,0
kopr vonný 60 12,0
hrách zahradní 60 7,0
fazol obecný 60 6,0
česnek 30 11,0
----------------------------------------------------- ----------------------------------
Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku
pro následně pěstovanou plodinu.
Pro účely hodnocení limitu hnojení se u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů
započítává 30 % přívodu celkového dusíku a pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem 60 % přívodu
celkového dusíku, s výjimkou kejdy prasat a digestátu z bioplynové stanice (příp. jejich tekutých
podílů po mechanické separaci), kde se započítává 70 %.
Pro účely hodnocení limitu hnojení se tedy zohledňuje pouze přímé působení dusíku v prvním roce
po použití uvedených statkových, organických a organominerálních hnojiv, popřípadě upravených kalů.
Pro určení přívodu dusíku do půdy ve statkových hnojivech živočišného původu se použijí údaje
zjištěné vlastními rozbory nebo údaje z přílohy č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
Limity uvedené v tabulce je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských pozemcích.
Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi.
Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích
a podle pěstitelských podmínek.
Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno.
Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících.
Vysvětlivky:
*) V limitu hnojení je započítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného
pěstovanou plodinou ze statkových hnojiv živočišného původu a z organických a organominerálních
hnojiv, popřípadě upravených kalů.
**) Limit se vztahuje k celkové dávce za všechny roky pěstování. Do uvedeného limitu se nezapočítává
případné hnojení krycí plodiny do doby její sklizně.Čl. XXVI nařízení vlády č. 448/2012 Sb. - Přechodné ustanovení
Řízení podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Čl. XXVI nařízení vlády č. 400/2013 Sb. - Přechodné ustanovení
Řízení podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb. zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se dokončí podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
1) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy o ES, ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES.
2) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 13 odst. 3 a 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
8) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2004 Sb.
9) Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb.
Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
11) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů.
12) Nařízení vlády č. 82/2006 Sb., o stanovení dalších údajů evidovaných u půdního bloku nebo u dílu půdního bloku v evidenci využití zemědělské půdy, ve znění nařízení vlády č. 336/2009 Sb.
13) Nařízení vlády č. 479/2009 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých podpor, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 39 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.