Nařízení 163/1947 o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky) účinný od 01.10.1947

Toto nařízení se vztahuje na

(1) Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále "domek") jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále "nájemné") nepřevyšuje

(2) Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m2. Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m2 podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m2, a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost.

(3) Domek může obsahovati také malé provozovny. Malou provozovnou jest místnost (místnosti), která jest od jiné provozovny a malého bytu stavebně oddělena, a které užívá živnostník, bydlící v témže domku v malém bytě, k provozu své živnosti jako dílny, krámu, skladiště a pod. Malá provozovna a malý byt téhož živnostníka nemusí býti od sebe stavebně odděleny. Nebydlí-li živnostník v témže domku, nesmí jeho malá provozovna v domku míti větší podlahovou plochu než 36 m2.

(4) Rozhodné podle ustanovení odstavce 1 je u domku

(5) Do ročního nájemného uvedeného v odstavci 1 se započítává jen nájemné z obou nebo jednoho bytu bez rozdílu, užívá-li se části bytu také k provozu živnosti, svobodného povolání nebo jako místností úředních a pod., nezapočítává se však nájemné z bytu zřízeného využitím svažitého staveniště, ani z dalších jednotlivých obytných místností, z malé provozovny, která není částí bytu, z garáže nebo ze zahrady.

(6) Rodinným domkem není domek, v němž žádný byt není obyvatelný po celý rok.

(1) Osidlovací úřad může na návrh místního národního výboru naložiti podle tohoto nařízení i s takovým domem, který plně nevyhovuje ustanovením § 2, nemá-li, nehledíc k obytným místnostem v podkroví a suterénu, více než dva byty s příslušenstvím. Zejména může býti za rodinný domek uznán i domek s malými byty, u něhož roční nájemné z bytu nebo bytů převyšuje částky uvedené v § 2, odst. 1, a domek s byty, u nichž podlahová plocha obytných místností přesahuje 80 m2.

(2) Za rodinný domek může býti uznán i takový dům, který je nedostavěn nebo pobořen nebo poškozen, dá se však uvésti do stavu vyhovujícího ustanovením odstavce 1 nebo ustanovením § 2.

(1) Domek a jeho příslušenství jest se stavební parcelou, na které jest vystavěn, a se zahradou hraničící se stavební parcelou, zapsanými v téže vložce, malou majetkovou podstatou podle § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu. Příslušenstvím domku se rozumějí nejen předměty s domkem nebo jeho částí pevně spojené (jako zařízení osvětlovací, kamna, domácí telefon, elektrické zvonky, vezděné vany v koupelnách, ústřední topení, výtah), nýbrž i všechny movité předměty, které slouží k užívání celého domku, leč by byly ve vlastnictví osob, jejichž majetek nepodléhá konfiskaci.

(2) U domku zřízeného na podkladě práva stavby jest malou majetkovou podstatou konfiskované právo stavby včetně budovy.

(3) Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) náležejí:

(4) Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) nenáleží zařízení bytu, které nelze považovati zároveň za příslušenství domku (odstavec 1), leč by šlo ve výjimečných případech o takové zařízení bytu, které tvoří s domkem celek, zejména slohový nebo hospodářský, takže by jeho oddělením zařízení nebo domek ztratily na ceně.

(1) Osidlovací úřad, rozhoduje o přídělu, stanoví, které součásti majetkové podstaty budou přiděleny (přídělová podstata) uchazečům a které budou z majetkové podstaty vyloučeny a převzaty Fondem národní obnovy (dále "fond"); fond uloží národnímu správci nebo přídělci, jaká opatření má učiniti o vyloučených součástech majetkové podstaty.

(2) Zpravidla se přidělí domek se svým příslušenstvím včetně práv a závazků k němu náležejících. Osidlovací úřad může však stanoviti výjimku, jde-li o věci, které zřejmě nejsou nutné k užívání domku nebo jeho části.

(3) Z majetkové podstaty se vylučují peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945, které podle § 2, odst. 1 zákona převzal k vypořádání fond. Osidlovací úřad může mimo to z majetkové podstaty vyloučiti zejména:

(4) K přídělové podstatě náleží také jiná majetková podstata nebo její součást, která bude s ní podle § 1 zákona sloučena v jednu přídělovou podstatu.

(1) Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden domek nebo jeho ideální část; manželům lze zásadně přiděliti pouze jeden domek.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro právnické osoby.

(1) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou z důvodů hospodářské účelnosti slučovati a rozdělovati nemovitosti a jiné majetkové podstaty nebo jejich součásti, konfiskované podle konfiskačního dekretu, nebo obytné domy (stavební parcely) nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3).

(2) Pozemek hraničící se stavební parcelou, na které jest vystavěn domek, a zapsaný v téže knihovní vložce jako domek, lze, zejména přesahuje-li míru v místě (ve velikých městech v sousedství) obvyklou, rozděliti; oddělená část pozemku může býti sloučena se sousední konfiskovanou nemovitostí v jednu majetkovou podstatu.

(3) Konfiskovaný pozemek nebo pozemky, zatížené právem stavby, lze sloučiti s konfiskovaným právem stavby v jednu majetkovou podstatu.

(4) Pro sloučení konfiskovaného domku s konfiskovaným podnikem živnostenským, v něm provozovaným, v jednu majetkovou podstatu platí ustanovení přídělového nařízení pro živnostenské podniky.

(1) Přejímací cenou domku je jeho základní cena, snížená nebo zvýšená podle § 18. Základní cenou domku je odhadní hodnota domku, vypočtená podle ustanovení §§ 9 až 16, s případnou přirážkou podle § 17.

(2) Odhadní hodnota domku bude stanovena ke dni, který určí osidlovací úřad a vyhlásí ve Věstníku (rozhodný den).

(3) Seznání (popis a ocenění domku) provedené k rozhodnému dni podle ustanovení tohoto oddílu uchazečem, který domku již užívá (§ 22, odst. 2), přezkoumá fond po vyjádření místního národního výboru (§ 48, odst. 1), po případě na podkladě dobrého zdání znalce.

(4) Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.

(1) Cena domku v pohraničním území se určí tak, že se roční nájemné z bytů a jiných místností celého domku s příslušenstvím i z garáže - kromě nájemného ze zahrady - násobí číslem, které v níže uvedené tabulce platí pro tu třídu vybavení, do níž byly byty při určení nájemného podle určovací tabulky, připojené k tomuto nařízení jako příloha 1 a tvořící jeho součást, zařazeny, a pro tu oblast, do níž patří obec (místní část obce), v jejímž obvodu je domek. Tato čísla se stanoví takto:+----------------------+-----------------------------------------+ | | Třída vybavení | | Oblast +------+------+------+------+------+------+ | | A | B | C | D | E | F | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ | I lázeňská města a | | | | | | | | města na 50 000 | 27 | 25 | 20 | 17 | 14 | 12 | | obyvatelů...... | | | | | | | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ | II města nad 20 000 | | | | | | | | do 50 000 | | | | | | | | obyvatelů....... | 25 | 22 | 19 | 16 | 13 | 11 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ |III obce nad 6000 do | | | | | | | | 20 000 obyvatelů | 21.5 | 19 | 16.5 | 14 | 11.5 | 9.5 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ | IV obce nad 2000 do | | | | | | | | 6000 obyvatelů... | 19 | 17 | 14 | 12 | 10 | 8.5 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ | V obce s 2000 a | | | | | | | | méně obyvateli....| 14 | 12.5 | 11 | 9 | 7.5 | 6 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+| VI obce (místní části| | | | | | | | obce), určené | | | | | | | | osidlovacím úřadem| 9.5 | 8.5 | 7 | 6 | 5 | 4 | | (odstavec 5)..... | | | | | | |+----------------------+------+------+------+------+------+------+

(2) Cena domku v ostatním území se určí způsobem uvedeným v odstavci 1, s tou změnou, že se roční nájemné násobí číslem, které se v níže uvedené tabulce stanoví takto:+----------------------+-----------------------------------------+ | | Třída vybavení | | Oblast +------+------+------+------+------+------+ | | A | B | C | D | E | F | +---+------------------+------+------+------+------+------+------+ | |a) Velká Praha, | | | | | | | | | Velké Brno, | 32 | 27.5 | 24 | 21 | 17.5 | 15.5 | | |Velká Bratislava | | | | | | | | I+------------------+------+------+------+------+------+------+ | |b) Plzeň, Hradec | | | | | | | | | Králové,Olomouc| 29 | 25 | 22 | 19 | 16 | 14 | | | Ostrava, Košice | | | | | | | +---+------------------+------+------+------+------+------+------+ | II ostatní města s | | | | | | | | více než 20 000 | 27 | 23 | 20 | 17 | 14 | 12 | | obyvateli....... | | | | | | | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ |III obce nad 6000 do | | | | | | | | 20 000 obyvatelů. | 25.5 | 23 | 20 | 17 | 14 | 12 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ | IV obce s 2000 do | | | | | | | | 6000 obyvatelů....| 23.5 | 21 | 18.5 | 15.5 | 12.5 | 10.5 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+ | V obce s 2000 a | | | | | | | | méně obyvateli....| 20 | 18 | 15 | 12.5 | 10.5 | 9 | +----------------------+------+------+------+------+------+------+| VI obce (místní části| | | | | | | | obce), určené | 14 | 12.5 | 11 | 9 | 7.5 | 6 | | osidlovacím úřadem| | | | | | | | (odstavec 5)..... | | | | | | |+----------------------+------+------+------+------+------+------+

(3) Pro zařazení obcí do oblastí podle počtu obyvatelstva je zásadně rozhodný počet obyvatelstva podle posledního úředního zjištění, sděleného Státním úřadem statistickým (na Slovensku Státním plánovacím a statistickým úřadem). Zjistí-li však osidlovací úřad, že od takovéhoto posledního úředního zjištění počet obyvatelstva v obci ke dni vyhlášení prvního rámcového plánu (§ 42, odst. 2) stoupl nad mez nebo klesl pod mez rozhodnou pro zařazení obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, zařadí obec do příslušné oblasti podle nového stavu.

(4) Aby vyrovnal nerovnoměrnosti mezi sousedními obcemi (částmi obce), vzniklé zařazením obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, může osidlovací úřad posuzuje obec jako součást širšího hospodářského celku

(5) Osidlovací úřad zařadí do oblasti VI (odstavce 1 a 2) a vyhlásí ve Věstníku na jejich žádost ty obce (místní části obce), které osidlovacímu úřadu osvědčí, že u nich jsou dány aspoň dva z těchto znaků:

(6) Násobky uvedené v odstavcích 1 a 2 platí za předpokladu, že domek je v dobrém a uživatelném stavebním stavu, a že i vybavení domku odpovídá všem podstatným znakům příslušné třídy vybavení.

(7) Pro výpočet ročního nájemného z celého domku (odstavce 1 a 2) platí ustanovení § 2, odst. 4.

(1) Cena domku, vypočtená podle § 9, zahrnuje v sobě mimo stavební náklad i náklad na stavební parcelu (včetně dvora), na níž je domek vystavěn, nikoliv však náklad na další pozemkové parcely, které tvoří zahradu.

(2) Nedá-li se velikost stavební parcely zjistiti, považuje se za stavební parcelu plocha domkem skutečně zastavěná, zvětšená o 200 m2.

(3) Tvoří-li součást majetkové podstaty domku pozemková parcela (zahrad), nebo je-li pozemek přilehlý k domku větší, než je uvedeno v odstavci 2, zvýší se cena domku o cenu pozemkové parcely (zahrady) nebo o cenu oné části přilehlého pozemku, která přesahuje míru určenou podle odstavce 2.

(4) Cena pozemku (odstavec 3)

(5) Je-li pozemková parcela vzrostlým sadem, nebo jsou-li na ní stavby (terasy, besídky, skleníky, bazény a pod.), zjistí se jejich cena částkou rovnající se obecné ceně.

Cena zařízení bytu (§ 4, odst. 4) se zjistí podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy.

(1) Věcná práva a věcná břemena, náležející k přídělové podstatě, se ocení podle vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).

(2) Peněžité pohledávky a závazky se ocení jmenovitou hodnotou. Pohledávky v cizích valutách se ocení podle úředních kursů, platných v rozhodný den (§ 8, odst. 2), pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(1) Srážky a přirážky na ceně domku vzhledem k jeho stavebnímu stavu. U domku, jehož stavba nebo stavební pozemek má vlastnosti, které snižují nebo zvyšují hodnotu domku, ale nemají vliv na určení nájemného, jsou přípustny srážky nebo přirážky v procentech ceny domku, vypočtené podle § 9. Nejvyšší a nejnižší hranice těchto srážek a přirážek jsou uvedeny v příloze 2 tohoto nařízení, tvořící jeho součást. Srážku určovanou podle povahy případu stanoví osidlovací úřad a Fond národní obnovy, jež si vyžádají, pokud třeba, dobré zdání znalce. Úhrn srážek určených podle přílohy 2 nesmí přesahovati, pokud nejde o poddolování a sesouvání, 50 % ceny domku (§ 9).

(2) K odhadní hodnotě domků uvedených v § 3 lze stanoviti přirážku do výše 30 %.

(1) U domků, na nichž byly v době po 9. květnu 1945 provedeny opravy nebo adaptace, zvýší se cena domku, vypočtená podle § 9, o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, pokud opravy a adaptace nebyly provedeny nákladem uchazečovým.

(2) Na žádost uchazeče o domek, který učinil na domek ze svých prostředků náklad nutný nebo užitečný, může býti cena domku, vypočtená podle § 9, snížena o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, nikoliv však o částku převyšující cenu domku (§ 9).

Cena nedostavěného domku (§ 3, odst. 2) se vypočte částkou, která se má k ceně dostavěného domku jako se má odhadní hodnota nedostavěného domku k odhadní hodnotě dostavěného domku. Stejným způsobem se určí cena pobořeného nebo poškozeného domku.

Cena práva stavby a cena pozemku zatíženého právem stavby se vypočtou takto:

(1) U domků přidělovaných osobám, které jsou zaměstnanci v soukromoprávním nebo veřejnoprávním pracovním (služebním) poměru nebo příjemci odpočivných (zaopatřovacích) platů nebo důchodci podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota (§ 8, odst. 1) za předpokladu, že tyto osoby nevykonávají povolání, které odůvodňuje přirážku podle odstavce 2 nebo 3.

(2) U domků přidělovaných osobám, které provozují svobodné povolání nebo jsou drobnými výrobci, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 50 %. Drobnému výrobci, který provozuje živnost v obci, zařazené podle ustanovení § 9, odst. 1 nebo 2 do oblasti V nebo podle ustanovení § 9, odst. 5 do oblasti VI, a pracuje v živnosti sám nebo nejvýše s jedním učněm, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na návrh místního národního výboru v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů osidlovací politiky, přirážku zcela nebo zčásti prominouti.

(3) U domků přidělovaných ostatním osobám je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 100 %.

(4) Za drobného výrobce (odstavec 2) se považuje živnostník, který podléhá živnostenské dani podle zákona ze dne 20. března 1948, č. 50 Sb., o živnostenské dani, provozuje-li řemeslnou živnost, na kterou se tento zákon vztahuje. Za stejných podmínek se považuje za drobného výrobce podle ustanovení odstavce 2 i národní správce živnosti.

(5) Vykonává-li přídělce více povolání, jest pro určení výše přirážky rozhodné povolání, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(6) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro přídělce, jehož rodinný příslušník (§ 22, odst. 4), žijící s ním ve společné domácnosti, patří k osobám tam uvedeným. Vykonává-li rodinný příslušník přídělcův jiné povolání než přídělce, je pro určení výše přirážky rozhodné to povolání přídělcovo nebo jeho rodinného příslušníka, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(7) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou k zamezení nepřiměřených tvrdostí stanoviti přirážku (odstavce 2 a 3) nižší nebo od ní vůbec upustit.

(8) Prokáže-li přídělce, kterému byla odhadní hodnota zvýšena o přirážku z důvodu, že byl národním správcem živnostenského podniku, do 6 měsíců od doručení rozhodnutí o přídělu, že byl jako národní správce beze své viny odvolán a že se stal zaměstnancem podle odstavce 1, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na jeho žádost přirážku dodatečně snížiti.

(1) Přejímací cena se vypočte ze základní ceny domku tak, že se základní cena upraví takto:se základní cena sníží podle míry jejich sociální potřebnosti o 10 % až 25 %, nejde-li o osoby uvedené pod č. 6.

(2) Nejsou-li dány důvody pro snížení nebo zvýšení základní ceny podle ustanovení odstavce 1, je přejímací cenou domku jeho základní cena (§ 17).

(3) Snížení základní ceny domku podle ustanovení odstavce 1, č. 1 až 3 povolují osidlovací úřad a Fond národní obnovy v rozhodnutí o přídělu na odůvodněnou žádost uchazečovu, uplatněnou při podání přihlášky o příděl (§ 45). Celkové snížení podle odstavce 1, č. 1 až 4 nesmí přesahovati 50 % základní ceny.

(1) Před odevzdáním domku musí přídělce zaplatiti nejméně 10 % přejímací ceny a výlohy v hotovosti (§ 8, odst. 4). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1964 Sb. nebo v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1964 Sb., může fond na odůvodněnou žádost přídělcovu, uplatněnou v přihlášce o příděl, povoliti uhrazení této části přejímací ceny způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3.

(2) Zbytek přejímací ceny, neuhradí-li jej v hotovosti, může přídělce uhraditi převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) a nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku na majetku (§ 37, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku); právnické osoby mohou tuto část přejímací ceny uhraditi ze svých vázaných vkladů do částky 50.000 Kčs. Do těchto částek se započítávají vázané vklady použité k úhradě jiného konfiskovaného majetku. Za jiný konfiskovaný majetek se zejména považuje drobný živnostenský podnik, když s ním byl rodinný domek sloučen v jednu majetkovou podstatu podle § 7, odst. 2 a § 12, odst. 1, písm. e) přídělového nařízení pro živnostenské podniky.

(3) Na část přejímací ceny, která zbývá po zaplacení podle předcházejících odstavců, zprostředkuje fond přídělci, bude-li třeba, úvěr u peněžního ústavu k tomu oprávněného. Tento úvěr může býti poskytnut tím, že peněžní ústav převede uvěřenou částku ze svých vázaných vkladů na zvláštní vázaný účet fondu u Poštovní spořitelny. Úrokovou sazbu a ostatní podmínky tohoto úvěru poskytnutého ve vázaných korunách stanoví ministerstvo financí v dohodě s Národní bankou Československou a fondem.

(4) Osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. může fond k zaplacení přejímací ceny povoliti přiměřenou lhůtu, nejdéle do převodu jejich majetku zanechaného v cizině.

(5) Úvěr zprostředkovaný fondem u peněžního ústavu se umoří ve lhůtě, kterou sjedná přídělce s peněžním ústavem. Roční anuity mají býti zpravidla stanoveny tak, aby nepřevyšovaly řádně vyměřené roční nájemné z celého domku (§ 9, odst. 7), a zvýší-li se základní cena podle § 18, roční nájemné zvýšené ve stejném poměru jako základní cena, nejvýše však o 200 %, leč by přídělce souhlasil s vyšší anuitou. V anuitě stanovené při uzavření zápůjčky musí však býti obsažen nejméně jednoprocentní její úmor. Fond udělí souhlas, aby pohledávky z poskytnutého úvěru byly zajištěny vkladem zástavního práva v pozemkové knize na přidělenou nemovitost ve prospěch peněžního ústavu.

(6) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou převzíti na úhradu přejímací ceny nemovitost, kterou nabídl dosavadní uživatel domku podle § 36.

Vyjdou-li po odevzdání přiděleného domku (náhradního přídělu podle oddílu 5) najevo okolnosti, které by jinak měly rozhodující vliv na výši stanovené přejímací ceny, může fond, nebylo-li k těmto okolnostem přihlédnuto vinou přídělcovou, do deseti let od odevzdání (§ 52) přiděleného domku (náhradního přídělu) přejímací cenu nově upraviti.

Každý uchazeč o příděl se musí ve stanovené lhůtě přihlásiti způsobem uvedeným v § 45 a prokázati splnění předepsaných podmínek.

(1) Každý uchazeč musí prokázati, že

(2) Uchazeč, který domku již užívá, musí přiložiti k přihlášce o příděl seznání (popis a ocenění domku) a prokázati, že si při užívání domku vede s péčí řádného hospodáře, zejména že splnil splatné závazky, na příklad zaplatil nájemné za celou dobu užívání domku nebo jeho části, a je-li zároveň národním správcem tohoto domku, že podal vyúčtování za dobu národní správy.

(3) Uchazeč, který má vlastní obytný dům (stavební parcelu), jest povinen, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, nabídnouti jej osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu bude domek přidělen, ač-li jej podle § 36, odst. 3 nepřevede do vlastnictví svého zletilého dítěte.

(4) Za rodinné příslušníky podle odstavce 1, č. 6 se považují manželka a nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh. U dětí do 18 let se předpokládá, že jsou u nich splněny podmínky odstavce 1, č. 1 až 3 stejně jako u uchazeče. Soudní bezúhonnost nutno však prokázati u dětí starších 14 let.

(1) Dosavadní uživatel domku v pohraničním území musí vedle všeobecných podmínek, uvedených v § 22, prokázati, že

(2) Uchazeči, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, bude domek, kterého dosud užívá, přidělen, ač-li nebude přidělen právnické osobě (§ 26), nebo - nedojde-li k přídělu do spoluvlastnictví (§ 27) - spoluuživateli domku (§ 28) nebo přednostnímu uchazeči (§ 29).

(3) Dosavadnímu uživateli, kterému nebude domek přidělen z důvodu uvedeného v § 29, bude poskytnut náhradní příděl podle oddílu 5.

(1) Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.

(2) Ustanovení § 22, odst. 1, č. 2 o národnosti neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

(3) Přednostní uchazeči musí vedle všeobecných podmínek (§ 22) a vedle svého přednostního práva (§ 46), jde-li o domek v pohraničním území, dále prokázati, že mají v obci, kde je domek, nebo v okolí stálé řádné zaměstnání.

(4) Přednostnímu uchazeči, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, se přidělí domek

(5) Přednostnímu uchazeči, kterému nebude v pohraničním území domek přidělen z důvodu uvedeného v § 29, bude poskytnut náhradní příděl podle oddílu 5.

Není-li oprávněných uchazečů podle § 23 nebo § 24, mohou býti domky přiděleny

(1) Výjimečně lze domek přiděliti právnické osobě, a to přede všemi uchazeči, prokáže-li právnická osoba, že domku již užívá nejpozději ode dne 1. dubna 1947 a že domku potřebuje ze závažných důvodů (§ 10, odst. 2 zákona).

(2) Za závažný důvod lze uznati zejména okolnost, že právnická osoba užívá celého domku nebo převážné jeho části jako provozních nebo kancelářských místností, kterých pro plnění svých úkolů v místě nezbytně potřebuje, a to jen tehdy, nebude-li vhodných místností získati jinde v místě.

(1) Jsou-li splněny příslušné podmínky, lze domek přiděliti na žádost uchazečů, uplatněnou ve společné přihlášce, do spoluvlastnictví,

(2) Ustanovení odstavce 1 platí v pohraničním území i na případy, ve kterých jde o společnou přihlášku o příděl domku do spoluvlastnictví dosavadních uživatelů a přednostních uchazečů.

(1) Žádá-li o příděl domku v pohraničním území více jeho dosavadních uživatelů, a nejde-li o případ § 27, odst. 1, písm. a), jest při přídělu přihlížeti především k tomu z nich, který je přednostním uchazečem; není-li mezi nimi přednostního uchazeče, přihlédne se k jinému dosavadnímu uživateli, a to především k osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. a poté k ostatním osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu.

(2) Za dosavadního uživatele se považuje i podnájemník, jsou-li u něho splněny podmínky uvedené v § 23, odst. 1.

(1) Požádá-li o příděl domku v pohraničním území vedle dosavadního uživatele také přednostní uchazeč, který není dosavadním uživatelem tohoto domku, a nejde-li o případ § 27, odst. 2, přidělí se domek přednostnímu uchazeči, je-li jeho zaměstnání s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky důležitější než zaměstnání dosavadního uživatele, jinak dosavadnímu uživateli.

(2) Míru důležitosti zaměstnání uchazečova jest posuzovati podle významu, jaký má pro hospodářskou výstavbu státu obor, v němž je uchazeč zaměstnán, a jak veliký je s hlediska osidlovací politiky v pohraničním území zájem na usídlení uchazeče v obci, v níž je domek. Oborem důležitým pro hospodářskou výstavbu státu je rozuměti nejen podniky plnící úkoly dvouletého hospodářského plánu, nýbrž i veškerou hospodářskou a veřejnou správu, jakož i veškerou péči zdravotní. Zájem osidlovací politiky je posuzovati zejména se zřetelem na místní poměry, přihlížejíc zejména k tomu, jak dalece osoba uchazečova přispěje k úspěšnému osídlení pohraničního území.

Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k míře důležitosti zaměstnání uchazečova s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky (§ 29), jako i k jiným hospodářským a sociálním nebo rodinným poměrům uchazečovým, zvláště k uchazeči s rodinou o větším počtu nezaopatřených dětí.

(1) Přednostnímu uchazeči nebo dosavadnímu uživateli domku, kteří podali přihlášku o týž domek v pohraničním území, přidělí osidlovací úřad náhradní příděl tomu z nich, kterému nebyl z důvodu uvedeného v § 29, odst. 1 přidělen domek. Podá-li přihlášku o příděl téhož domku v pohraničním území více jeho dosavadních uživatelů nebo více přednostních uchazečů, přidělí osidlovací úřad náhradní příděl tomu z nich, kterému by byl domek přidělen, kdyby nebyl přidělen uspokojenému uchazeči (přídělci). Neuspokojení přednostní uchazeči, požádali-li v přihlášce také o příděl blíže neurčeného domku (§ 45, odst. 1), nabývají za podmínek stanovených v § 29 nárok na náhradní příděl.

(2) Pokud z tohoto nařízení jinak neplyne, lze ustanovení o přídělu užíti přiměřeně i pro náhradní příděl.

(1) Předmětem náhradního přídělu může býti:

(2) Náhradní příděly podle odstavce 1, č. 3 a 4 lze poskytnouti jen, souhlasí-li s nimi uchazeči, pro které se navrhují, a není-li v obci nebo jejím okolí dostatek volných domků (odstavec 1, č. 1).

(3) Ideální část obytného nemovitého majetku (odstavec 1, č. 3) a podíl společnosti s ručením omezeným (odstavec 1, č. 4) je malou majetkovou podstatou.

Náhradní příděly, které dosud nebyly rámcovými plány určeny k přídělu, stanoví osidlovací úřad podle § 6, odst. 1 konfiskačního dekretu pro příděl rámcovým plánem, který vyhlásí ve Věstníku.

(1) Nepřevezmou-li přednostní uchazeč nebo dosavadní uživatel bez závažných důvodů náhradní příděl do 15 dnů po doručení rozhodnutí, pozbývají podle - 8, odst. 4 zákona nárok na náhradní příděl a přednostní uchazeč i nárok na příděl jiného domku v pohraničním území.

(2) Uchazeč jest povinen oznámiti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 důvody nepřevzetí náhradního přídělu písemně osidlovacímu úřadu.

(3) Výrok podle odstavce 1 vydá přednostnímu uchazeči ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem, dosavadnímu uživateli osidlovací úřad po slyšení místního národního výboru.

(4) Závažným důvodem pro nepřevzetí náhradního přídělu je zejména okolnost, že náhradní příděl není přiměřený rodinným, sociálním nebo pracovním poměrům uchazečovým, nebo že náklad spojený s náhradním přídělem je pro uchazeče neúnosný vzhledem k jeho důchodům.

Z přídělu domku jsou vyloučeni uchazeči,

(1) Uchazeč o příděl domku je povinen, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, v přihlášce o příděl nabídnouti osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu bude domek přidělen, svůj obytný dům (stavební parcelu) nebo dáti závazné prohlášení, že podle odstavce 3 převede obytný dům nebo stavební parcelu do vlastnictví svého zletilého dítěte.

(2) Má-li uchazeč obytný dům i stavební parcelu, musí nabídnouti obytný dům; má-li více obytných domů nebo stavebních parcel, musí nabídnouti některý z obytných domů. Má-li uchazeč více obytných domů než zletilých dětí, musí nabídnouti dům, vyhovující pokud možno ustanovením § 2, a nemá-li takový, nájemní dům obytný s více než dvěma byty.

(3) Prohlásí-li uchazeč o domek v přihlášce, že svůj obytný dům nebo stavební parcelu převede do vlastnictví svého zletilého dítěte, nelze vložiti vlastnické právo pro přídělce k přidělenému domku, dokud nedošlo ke vkladu vlastnického práva k obytnému domu nebo ke stavební parcele pro zletilé dítě uchazečovo.

(4) Ustanovení předcházejících odstavců se vztahují také na ideální podíl nemovitosti, kterou má přídělce ve spoluvlastnictví.

(5) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou výjimečně ze sociálních důvodů zprostiti uchazeče povinnosti, stanovené v odstavci 1, má- li aspoň tři děti nebo má-li o jeden dům (stavební parcelu) méně než má nezletilých dětí, nebo je-li jen spoluvlastníkem domu (stavební parcely).

(1) Uchazeč, který žádá o příděl domku, musí se, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, v přihlášce zavázati, že se vzdá svých dalších bytů pro případ, že mu bude přidělen domek, v němž bude moci bydleti ode dne odevzdání domku.

(2) Vlastním bytem se rozumí byt, po případě byty, které má uchazeč v cizím nebo vlastním domě, a to bez rozdílu,

(3) Ustanovení odstavce 2 platí také o bytech v domech, které má uchazeč ve spoluvlastnictví.

(4) Povinnost podle odstavce 1 má uchazeč i tehdy, užívá- li sám nebo se svojí rodinou v domku, o jehož příděl žádá, i druhého bytu, který je od prvého stavebně oddělen, nebo sloučil-li oba byty v jediný byt.

(5) Přídělce splní závazek převzatý podle odstavce 1, vyklidí-li druhý i další byt,

(6) Povinnost hlásiti dvojí byty podle § 9 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 138 Sb., o hospodaření s byty, jest ustanovením tohoto paragrafu nedotčena.

Po dobu stanovenou v § 38, odst. 1 může býti domek přídělci odňat fondem, jestliže přídělce

(1) Při odnětí přiděleného domku se pro určení náhrady vychází z přejímací ceny (§ 8), po případě snížené nebo zvýšené podle § 18. Od této částky se odečítají neumořený úvěr (§ 19, odst. 5) a případné jiné, přídělcem ke dni převzetí domku fondem neuhrazené peněžité závazky, dále za každý započatý měsíc užívání domku od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do dne převzetí domku fondem jedna čtyřiadvacetina ročního nájemného (§ 9, odst. 1 nebo 2) a částka odpovídající poškození domku; připočtou se nutné nebo užitečné investice částkou rovnající se jejich hodnotě ke dni převzetí domku fondem. Z takto vypočtené částky odpočte si fond, dojde-li k odnětí domku pro nesplnění povinností přídělcem, vzniklou ztrátu, t. j. rozdíl mezi původní přejímací cenou, zvýšenou o uznané investice nebo sníženou z důvodů poškození domku, a přejímací cenou při opětném přídělu.

(2) Výslednou částku vyplývající z odstavce 1 uhradí fond přídělci, je-li ve prospěch přídělcův, po případě přídělce fondu, je-li ve prospěch fondu.

(3) Fond vrátí peněžnímu ústavu převedenou hodnotu poskytnutého úvěru a peněžní ústav poukáže fondu částky splacené přídělcem.

Domky uvolněné odnětím budou pojaty do nového rámcového plánu, který vypracuje osidlovací úřad (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu).

(1) Domky (§§ 2 a 3), určené rámcovými plány (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu) k přídělu, se přidělují zkráceným přídělovým řízením podle §§ 3 a 4 zákona a podle ustanovení tohoto nařízení.

(2) Rámcové plány vypracuje osidlovací úřad, určí v nich, kolik domků bude v obci přiděleno, a vyhlásí je ve Věstníku. Rámcové plány mohou býti vydány pro jednotlivé oblasti nebo pro obce a pro jednotlivé druhy uchazečů.

(3) Do rámcových plánů mohou býti pojaty jen ty majetkové podstaty, o jejichž konfiskaci bylo podle § 1, odst. 4 konfiskačního dekretu pravoplatně rozhodnuto, nebo které budou převzaty od přídělců (§ 22, odst. 3) a budou určeny k přídělu nebo s nimiž bude jinak naloženo.

(4) Místní národní výbor vyšetří, které domky vyhovují ustanovením §§ 2 a 3, a oznámí jejich čísla popisná a čísla knihovních vložek, v nichž jsou zapsány, spolu se všemi ostatními údaji, potřebnými pro zahájení přídělového řízení, osidlovacímu úřadu (orgánu jím k tomu zmocněnému). Osidlovací úřad (zmocněný orgán) přezkoumá seznam domků, předložený místním národním výborem, a vrátí schválený seznam s rámcovým plánem místnímu národnímu výboru, aby je uveřejnil v obci způsobem v místě obvyklým. Den uveřejnění oznámí místní národní výbor osidlovacímu úřadu (orgánu jím zmocněnému).

O přídělu domků rozhoduje osidlovací úřad na návrh místního národního výboru, v jehož obvodu je domek, který má býti přidělen (§ 50).

(1) Přihláška o příděl může býti podána na jeden nebo více domků v téže obci, které uchazeč přesně označí, po případě na domek blíže neurčený v určité obci nebo okolí. Dosavadní uživatelé mohou však podati přihlášku o příděl jen toho domku, kterého užívají.

(2) Přihlášky o příděl se podávají u příslušného místního národního výboru na tiskopisech předepsaných osidlovacím úřadem s doklady v nich uvedenými.

(3) Lhůta k podání přihlášek o příděl činí dva měsíce a je propadná; počíná se dnem následujícím po uveřejnění rámcového plánu v obci (§ 42, odst. 4). Místní národní výbor stanoví v odůvodněných případech, zejména u přednostních uchazečů, přiměřenou lhůtu k předložení chybějících dokladů; tato další lhůta nesmí býti delší než dva měsíce.

(1) Všechny doklady mohou býti připojeny v opisech, soudně nebo notářsky ověřených.

(2) Prozatímní osvědčení vydaná podle § 7, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, a potvrzení vydaná podle § 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem "československého partyzána", pokud byla vydána ministerstvem národní obrany, platí za osvědčení podle § 8 zák. č. 255/1946 Sb.

Přihlášku právnické osoby o příděl je doložiti soudně nebo notářsky ověřeným opisem smlouvy o jejím založení nebo jinými doklady o jejím právním trvání a potvrzením soudu o vykonaném zápisu do obchodního, po případě společenstevního nebo družstevního rejstříku, nebo o tom, že bylo o zápis zažádáno.

(1) Místní národní výbor nejprve přezkouší, zda jsou u uchazeče splněny stanovené podmínky. Dále přezkoumá určení nájemného, a shledá- li podstatnou vadu, řádně je určí u všech bytů a jiných místností v domku, vyjádří se k seznání (popisu a ocenění přídělové podstaty) - (§ 8, odst. 3) a k důvodům vzniku knihovních i neknihovních závazků z doby po 9. květnu 1945. Není-li uchazeč povinen předložiti seznání, provede místní národní výbor sám předběžně ocenění přídělové podstaty.

(2) Na podkladě podaných přihlášek podá místní národní výbor po vykonaném šetření osidlovacímu úřadu odůvodněný návrh na příděl, po případě na náhradní příděl; o svém návrhu na náhradní příděl vyslechne uchazeče, jehož se náhradní příděl týká (§ 31).

(3) Návrh na příděl (náhradní příděl) musí obsahovati přesně označení přídělové podstaty (náhradního přídělu) a osoby přídělcovy. V odůvodnění návrhu uvede místní národní výbor okolnosti rozhodné pro příděl; zejména odůvodní doporučení přídělce a vyjádří se o odhadní hodnotě (zvlášť uvede všechny skutečnosti, odůvodňující srážky z ceny domku nebo přirážky k ní a snížení nebo zvýšení odhadní hodnoty), o způsobu splacení přejímací ceny, o případném sloučení nebo rozdělení majetkových podstat a pod. Jde-li o návrh na příděl domku podle § 29, vyjádří se místní národní výbor také o tom, z jakých důvodů považuje zaměstnání uchazeče, pro kterého navrhuje příděl domku, s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky za důležitější než je - nebo je-li jím dosavadní uživatel, aspoň za stejně důležité jako je - zaměstnání uchazeče, pro kterého navrhuje náhradní příděl podle ustanovení oddílu 5. Místní národní výbor sepíše návrh na tiskopise, který vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

(4) Přihlášky více uchazečů o týž domek nutno projednati zároveň; místní národní výbor zpracuje v takových případech všechny přihlášky o příděl domku v jednom návrhu.

(5) Místní národní výbor vyloží návrh na příděl k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů. Oznámení o tom, vyvěšené na úřední desce, musí obsahovat jména uchazečů, čísla popisná a čísla knihovních vložek přidělovaných domků a poučení, že v této lhůtě může k návrhu podati u místního národního výboru připomínky každý československý státní občan nebo osoba, která je za něho považována podle §§ 1 nebo 2 úst. zák. č. 74/1946 Sb., starší 18 let.

(6) Místní národní výbor se vyjádří k podaným připomínkám, přihlédne ke všem okolnostem, rozhodným pro posouzení věci, a předloží spisy s návrhem, připomínkami a svým vyjádřením osidlovacímu úřadu, po případě podle jeho pokynu prostřednictvím nadřízeného okresního národního výboru, který spisy přezkoumá po formální stránce.

(7) Místní národní výbor je povinen předložiti návrh na příděl ve lhůtě dvou měsíců, která se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty k podání přihlášek (§ 45, odst. 3). Osidlovací úřad může tuto lhůtu vzhledem k množství případů, složitosti poměrů nebo k jiným závažným důvodům na žádost místního národního výboru přiměřeně prodloužiti.

(1) Nepodá-li místní národní výbor návrh na příděl ve lhůtě stanovené v § 48, odst. 7, upozorní osidlovací úřad, neprodlouží-li tuto lhůtu, okresní národní výbor, že uplynula lhůta k podání návrhu místního národního výboru. Okresní národní výbor je povinen v další lhůtě tří měsíců, která se počítá ode dne následujícího po doručení upozornění, podati návrh na příděl.

(2) Nepodá-li okresní národní výbor návrh ve lhůtě stanovené v odstavci 1, rozhodne osidlovací úřad bez návrhu.

(1) Osidlovací úřad přezkoumá předložené návrhy místního, po případě okresního národního výboru, doplní, pokud třeba, řízení vlastním šetřením a rozhodne na podkladě výsledků řízení o přídělu.

(2) Osidlovací úřad může se podle zásadních usnesení rady (§ 3, odst. 3 konfiskačního dekretu), po vyjádření zemského národního výboru, na Slovensku příslušného pověřenectva, přihlédne k podaným připomínkám, odchýliti od návrhu místního, po případě okresního národního výboru, nejsou-li splněny předpoklady stanovené v zákoně, v příslušném rámcovém plánu nebo v tomto nařízení, nebo mluví-li pro to závažné důvody osidlovací politiky [§ 4, odst. 1, písm. e) zákona].

(3) Rozhodnutí o přídělu vydá přídělci osidlovací úřad.

(4) Rozhodnutí osidlovacího úřadu jest konečné.

(1) V rozhodnutí o přídělu se uvede:

(2) V rozhodnutí se mimo to uvede, že přídělce neodpovídá za závazky, náležející k přidělenému domku, pokud je podle tohoto rozhodnutí nepřevzal.

(3) V rozhodnutí o přídělu uvede osidlovací úřad také, došlo-li ke sloučení nebo rozdělení majetkových podstat (§ 7).

(4) V rozhodnutí o přídělu buďtež uvedeny podstatné podmínky přídělu, pro jejichž nesplnění může býti domek přídělci odňat (§ 39), a dále, že se přídělce přijetím rozhodnutí podrobuje ustanovením § 40.

(5) Ponechá-li se přídělci, aby si o provedení knihovního pořádku zažádal ve lhůtě mu stanovené sám, uvede se to výslovně v rozhodnutí o přídělu. Nepodá-li přídělce knihovní návrh ve stanovené lhůtě, dá osidlovací úřad provésti knihovní pořádek na jeho účet notářem nebo advokátem.

Odevzdání přídělové podstaty přídělci provede fond nebo jím zmocněný orgán na podkladě rozhodnutí o přídělu zápisem, který musí obsahovati přesné označení přídělové podstaty, jméno orgánu, který odevzdání provedl, a den i místo odevzdání. Zápis podepíší orgán, který odevzdání provedl, přídělce a zástupce místního národního výboru.

Pohraničním územím se v tomto nařízení rozumí ona část obvodu působnosti osidlovacího úřadu v Praze, která byla v roce 1938 obsazena cizí mocí.

Národní správci domků, určených k přídělu, jsou povinni

V řízení prováděném podle tohoto nařízení jest postupovati obdobně podle ustanovení konfiskačního dekretu a vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení), v zemích České a Moravskoslezské také podle nařízení ministra vnitra ze dne 13. července 1944, č. 150 Sb., o obecním správním řízení.

Kde se v tomto nařízení mluví o součinnosti osidlovacího úřadu (Fondu národní obnovy) s příslušnými ministerstvy, rozumí se tím na Slovensku součinnost s příslušnými pověřenectvy, která se při tom řídí směrnicemi příslušného ministerstva.