Nařízení 141/2013, kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie účinný od 01.09.2013

Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1)výpočet finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice do důchodového systému Evropské unie a převod důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění. Toto nařízení dále upravuje převod prostředků účastníka důchodového spoření v souvislosti s převodem důchodových práv.

(1) Finanční částka stanovená jako převáděné důchodové právo získané v České republice se vypočte jako součin jednotkové hodnoty odloženého důchodu a úhrnu předpokládané procentní výměry starobního důchodu a příslušné části základní výměry starobního důchodu.

(2) Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se vypočte postupem podle § 33 odst. 2 a § 34 odst. 1, 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění s tím, že doba pojištění včetně doby výkonu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod i výpočtový základ se zjišťují k rozhodnému dni; za rozhodný den se považuje den uplatnění žádosti o převod důchodového práva u příslušné instituce Evropské unie nebo den, kterým podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)vznikne právo o převod důchodového práva požádat, pokud žádost byla uplatněna před tímto dnem. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se přitom za vyloučenou dobu považuje doba účasti v důchodovém systému Evropské unie. V případě další žádosti o převod důchodového práva se za rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu považuje období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po kalendářním roce, v němž byla podána předchozí žádost o převod důchodového práva. Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Příslušná část základní výměry starobního důchodu se vypočte, je-li rozhodným dnem den přede dnem dosažení důchodového věku, tak, že základní výměra starobního důchodu platná k rozhodnému dni se vynásobí podílem délky doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k rozhodnému dni a úhrnu doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k rozhodnému dni a doby od rozhodného dne do dne dosažení důchodového věku žadatele o převod důchodových práv (dále jen „žadatel“) podle předpisů platných k rozhodnému dni; takto vypočtená příslušná část základní výměry se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Příslušná část základní výměry starobního důchodu se stanoví, je-li rozhodným dnem den, ve kterém žadatel dosáhl důchodového věku nebo pozdější den, ve výši základní výměry starobního důchodu platné k rozhodnému dni.

(4) Jednotková hodnota odloženého důchodu se stanoví podle věku, kterého žadatel k rozhodnému dni dosáhl v celých rocích, úmrtnostních tabulek platných k rozhodnému dni a 70 % hodnoty maximální technické úrokové míry stanovené jiným právním předpisem2)pro účely pojišťovnictví, která platí k rozhodnému dni. Jednotková hodnota odloženého důchodu se vypočte jako jednotková počáteční hodnota předlhůtního odloženého doživotního důchodu podle vzorce uvedeného v příloze, přičemž výpočet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(5) Pro stanovení jednotkové hodnoty odloženého důchodu se použijí úmrtnostní tabulky Ministerstva práce a sociálních věcí jednotné pro muže a ženy a stanovené vždy pro období pěti po sobě následujících kalendářních roků.

(6) Finanční částka vypočtená podle odstavců 1 až 5 se zvýší o částku stanovenou jako úrok z finanční částky vypočtené podle odstavců 1 až 5 za období od rozhodného dne do dne, který předchází dni převodu finanční částky z účtu České správy sociálního zabezpečení na účet v důchodovém systému Evropské unie. Výše úroku se vypočte složeným úrokováním s roční úrokovou mírou ve výši diskontní sazby České národní banky platné k rozhodnému dni. Výše úroku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Doba služby nebo zaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, popřípadě též doba pojištění získaná v důchodovém systému jiného členského státu Evropské unie, která byla zahrnuta ve výši pojistněmatematického ekvivalentu důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie (dále jen „důchodový ekvivalent“), se pro získání doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod v českém důchodovém pojištění považují ve stejném časovém období a ve stejném rozsahu za dobu pojištění v českém důchodovém pojištění.

(2) Doba pojištění a vyměřovací základy použité pro stanovení výpočtového základu, které byly podle § 2 odst. 2 zohledněny při výpočtu finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice, se považují ve stejném časovém období a ve stejném rozsahu za dobu pojištění a vyměřovací základy v českém důchodovém pojištění.

(3) Výše důchodového ekvivalentu, který byl poukázán na účet České správy sociálního zabezpečení, se převede na českou měnu kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro den převedení důchodového ekvivalentu na účet České správy sociálního zabezpečení; do výše důchodového ekvivalentu nenáleží částka, o kterou byl důchodový ekvivalent navýšen za období od podání žádosti o převod důchodových práv do dne převodu důchodového ekvivalentu z účtu důchodového systému Evropské unie. Pokud důchodový ekvivalent zahrnuje též převedené důchodové právo získané v České republice v částce stanovené podle § 2, sníží se pro účely stanovení převodu důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie důchodový ekvivalent podle věty první o finanční částku stanovenou podle § 2 odst. 1 až 5.

(4) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle zákona o důchodovém pojištění se zvýší o částku stanovenou podle výše důchodového ekvivalentu upraveného podle odstavce 3 a jednotkové hodnoty odloženého důchodu, nejdříve však ode dne dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění. Takto stanovená částka se pokládá za výši starobního důchodu stanovenou s přihlédnutím k délce doby služby nebo zaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, která založila účast v důchodovém systému Evropské unie, a vyměřovacím základům za tuto dobu. Nevznikne-li nárok na starobní důchod, jehož procentní výměra by se stanovila podle věty první, z důvodu úmrtí, přičte se zvýšení podle věty první ve výši 50 % k procentní výměře vdovského nebo vdoveckého důchodu a ve výši 40 % k procentní výměře sirotčího důchodu, pokud tyto důchody náleží z důvodu úmrtí osoby, jejíž starobní důchod by se stanovil podle věty první.

(5) Zvýšení procentní výměry důchodu uvedené v odstavci 4 se vypočte jako podíl výše důchodového ekvivalentu upraveného podle odstavce 3 a jednotkové hodnoty odloženého důchodu podle vzorce uvedeného v příloze. Pro výpočet se použijí úmrtnostní tabulky platné pro účely převodu důchodových práv do důchodového systému Evropské unie a 70 % hodnoty maximální technické úrokové míry stanovené jiným právním předpisem2)pro účely pojišťovnictví, která platí ke dni podání žádosti o převod důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění. Výpočet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(6) Délka doby pojištění v českém důchodovém pojištění podle odstavců 1 a 2 a částka zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavců 3 až 5 se stanoví ke dni podání žádosti o převod důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění; tento den je rozhodný pro stanovení veličin ovlivňujících výpočet. Zápočet doby pojištění a zvýšení procentní výměry podle věty první se provede nejdříve ke dni převedení důchodového ekvivalentu na účet České správy sociálního zabezpečení.

Byl-li žadatel účasten důchodového spoření3)a požádal o převod důchodových práv podle § 2, jsou předmětem převodu též prostředky účastníka důchodového spoření, které penzijní společnost převedla podle § 15 odst. 5 zákona o důchodovém spoření na účet České správy sociálního zabezpečení.

Toto nařízení se vztahuje obdobně na převod důchodových práv zaměstnanců Evropské centrální banky a Evropské investiční banky, jde-li o důchodové systémy těchto institucí.

Převod důchodových práv zaměstnanců Evropské centrální banky a Evropské investiční banky podle § 5 se vztahuje na osoby, které jsou těmito zaměstnanci v den nabytí účinnosti tohoto nařízení nebo se těmito zaměstnanci staly po tomto dni.

Nařízení vlády č. 587/2006 Sb., kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropských společenství, se zrušuje.