Nařízení 131/1950, kterým se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků účinný od 16.09.1950

Sociální zabezpečení podle tohoto nařízení se poskytuje osobám povolaným k službě v branné moci (dále jen "povolané osoby") a jejich rodinným příslušníkům tak, aby se povolané osoby mohly plně věnovat této své vrcholné občanské povinnosti.

Službou v branné moci se podle § 2 odst. 2 zákona rozumí:

(1) Za rodinného příslušníka se v zákoně a v tomto nařízení vyjma jejich část čtvrtou pokládají, žijí-li ve společné domácnosti s povolanou osobou:

(2) Za rodinné příslušníky ve smyslu odstavce 1 se dále pokládají, je-li povolaná osoba zavázána poskytovat jim příspěvek na úhradu osobních potřeb nebo pokud jsou na takovém příspěvku podstatně závislí,

(3) Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou, i když manželé, děti nebo rodiče žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména pro výkon služby v branné moci, výchovu dětí, bytovou tíseň nebo z důvodů zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích.

(1) Osoby konající

(2) Osobám konajícím některou ze služeb uvedených v odstavci 1, které nebyly v den před nastoupením služby povinně pojištěny podle zákona o národním pojištění pro případ nemoci a mateřství, poskytne Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 též zákona, pomoc v mateřství podle jeho § 32 a pohřebné podle jeho § 49 odst. 3. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto osobám i ostatní věcné dávky národního pojištění nemocenského uvedené v § 26 odst. 2 zákona o národním pojištění a porodné podle jeho § 44 odst. 1.

(1) Vojenská správa může rozhodnout, že se některé z osob uvedených v § 11 stávají účastníky vojenské nemocenské péče. Takové opatření učiní vojenská správa zejména u osob, jimž nelze poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského pro zvláštní okolnosti vyplývající z povahy dotčených služeb.

(2) Osoby, o nichž vojenská správa učinila opatření podle odstavce 1, nemají po dobu, po niž jsou účastníky vojenské nemocenské péče, nárok na dávky národního pojištění nemocenského. Místo nemocenského může jim vojenská správa poskytnout peněžitou výpomoc.

(3) Opatření podle odstavce 1 může být odvoláno jen, je-li možno dotčeným osobám poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského.

(4) O opatřeních učiněných podle odstavců 1 a 3 uvědomí vojenská správa podle možnosti příslušnou okresní národní pojišťovnu.

(1) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 1 poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky národního pojištění nemocenského v dosavadním rozsahu. Dostávají-li však tito rodinní příslušníci zaopatřovací příspěvek, nenáleží jim podpora při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 zákona o národním pojištění, která by jim jinak příslušela za touž dobu.

(2) Rodinným příslušníkům osob uvedený v § 11 odst. 2 poskytuje Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 zákona o národním pojištění a pomoc v mateřství podle jeho § 32. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto rodinným příslušníkům i ostatní dávky národního pojištění nemocenského, náležející rodinným příslušníkům, vyjma podporu při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 uvedeného zákona.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, stanou-li se osoby uvedené v § 11 účastníky vojenské nemocenské péče podle § 12.

Za osoby uvedené v § 11 odst. 1 se neplatí pojistné národního pojištění.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení;*)provedou jej ministři vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.