Nařízení 1/1948, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revizi první pozemkové reformy účinný od 09.01.1948

(1) Revisní komise, zřízená podle § 2, odst. 3 zákona, se usnáší o návrzích ministerstva zemědělství na revisi v mezích stanovených v § 2, odst. 2 zákona.

(2) Revisní komise zasedá při ministerstvu zemědělství; má-li se usnášeti o případech revise na Slovensku, zasedá zpravidla v Bratislavě při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(3) Revisní komise má 6 členů a 6 náhradníků, které jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství.

(4) Členství (náhradnictví) jest funkce čestná; v případech zvláštního zřetele hodných může však ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem přiznati členům (náhradníkům) odměnu. Má-li člen (náhradník) řádné bydliště mimo místo, v němž revisní komise zasedá, nebo koná-li jako člen revisní komise služební cestu (§ 6, odst. 2), přísluší mu náhrada cestovních výloh podle předpisů o náhradách cestovních výloh ve veřejné službě, a to podle stupně cestovních výloh Ia. Odměny a náhrady se poskytují z náhradového fondu (§ 13 zákona).

Ustavující schůzi revisní komise svolá ministr zemědělství; na této schůzi vykonají členové a jejich náhradníci do jeho rukou slib, že budou svou funkci plniti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a budou se říditi při svém rozhodování zákonnými předpisy.

1. zrušení nebo potvrzení rozhodnutí vydaných bývalým státním pozemkovým úřadem (zákon ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb., o pozemkovém úřadě) nebo ministerstvem zemědělství [vládní nařízení ze dne 25. ledna 1935, č. 22 Sb., kterým se ruší Pozemkový úřad (Státní pozemkový úřad) a jeho působnost se přikazuje ministerstvu zemědělství], bývalým pozemkovým úřadem pro Čechy a Moravu (vládní nařízení ze dne 24. dubna 1942, č. 241 Sb., o pozemkovém úřadě pro Čechy a Moravu), na Slovensku též bývalým Státním pozemkovým úřadem (zákon ze dne 22. února 1940, č. 45 Sl. z., o státním pozemkovém úřadě) - dále jen "pozemkový úřad" -, pokud těmito rozhodnutími byl pozemkový majetek zabraný podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového (dále jen "zákon záborový"), a podle předpisů jej provádějících

2. zrušení, změně nebo potvrzení dohod, které sjednal pozemkový úřad s vlastníky zabraného majetku pozemkového (§ 5, poslední věta zákona),

3. zrušení nebo potvrzení rozhodnutí o tom, že u majetkových souborů nebude použito ustanovení § 4 záborového zákona nebo že se ze záboru propouštějí,

4. převzetí zemědělských a lesních podniků nebo jiných samostatných hospodářských jednotek, vytvořených ze zabraného majetku pozemkového jednak přídělem nebo směnou podle přídělového zákona nebo koupí půdy zabrané podle § 7 záborového zákona, jednak koupí půdy ze záboru vyloučené podle § 3, písm. a) nebo propuštěné podle § 11 záborového zákona, po případě půdy ponechané podle § 20 přídělového zákona,

5. vyvlastnění nemovitostí propuštěných ze záboru podle § 11, věty první záborového zákona pod meze § 2 záborového zákona (§ 1, odst. 3 zákona).

(1) Schůze revisní komise svolává podle potřeby předseda (místopředseda) nebo do 8 dnů na návrh ministerstva zemědělství.

(2) Den, kdy se bude konati schůze revisní komise, ustanovuje předseda, jenž musí dbáti toho, aby případy spadající do oboru působnosti komise byly jí projednány v době stanovené v § 6. Předseda oznámí doporučeným dopisem na návratku všem členům komise a ministerstvu zemědělství, po případě také pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, místo a den, kdy a kde se bude konati schůze revisní komise, jakož i pořad jednání s opisy návrhů; pozvání budiž doručeno nejpozději 3 dny před zasedáním; v této lhůtě mohou členové revisní komise nahlížeti do příslušných spisů. Předseda revisní komise pozve do schůze zástupce místních rolnických komisí těch obcí, ve kterých leží majetek tvořící předmět revise, uzná-li za nutné, aby byli slyšeni. Předseda revisní komise může též pozvati zástupce příslušné okresní rolnické komise, uzná-li za nutné, aby i tito byli slyšeni. Předseda ustanovuje pořad jednání a řídí jednání a hlasování revisní komise. Usnesení revisní komise, řádně odůvodněné, podpisují všichni přítomní členové (náhradníci) komise a předseda je předloží se spisy do 3 dnů ode dne usnesení komise ministerstvu zemědělství; současně zašle předseda opis usnesení pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, jde-li o případ revise na Slovensku.

(3) Člen, který se nemůže dostaviti do schůze revisní komise, jest povinen to oznámiti neprodleně svému náhradníkovi a zpraviti o tom předsedu.

Administrativní práce revisní komise obstarávají zaměstnanci ministerstva zemědělství, po případě pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, které opatří pro revisní komisi také potřebné místnosti a věcné pomůcky. Jednání komise může býti přítomen také zástupce ministerstva zemědělství, který jí podává zprávu o jednotlivých návrzích. Osobní a věcné náklady se hradí z náhradového fondu (§ 13 zákona).

(1) Revisní komise může platně jednati a usnášeti se, jsou-li přítomni mimo předsedu (místopředsedu) alespoň 3 členové (náhradníci). K usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů. Při rovnosti hlasů se však považuje návrh ministerstva zemědělství (§ 3) za přijatý.

(2) Revisní komise je povinna rozhodnouti o návrzích ministerstva zemědělství (§ 3) do 15 dnů ode dne doručení těchto návrhů předsedovi revisní komise. Shledá-li revisní komise, že návrh ministerstva zemědělství v jednotlivém případě je věcně neúplný, může požádati ministerstvo zemědělství o provedení doplňujících šetření; v tomto případě běží nová lhůta 10 dnů ode dne opětného doručení doplněného návrhu předsedovi komise. Žádost za doplňující šetření nelze opakovat. Revisní komise může, uzná-li to za nutné, provésti šetření na místě samém svými členy.

Při schůzi revisní komise se sepíše zápis, který musí obsahovati přesné označení projednaných případů, stručný popis průběhu jednání a výsledek hlasování o každém jednotlivém případu. Zápis o každé schůzi podepisují všichni přítomní členové (náhradníci) komise a zapisovatel.

V přídělovém řízení

Přídělové řízení se zahájí vyhláškou ministerstva zemědělství (na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic ministerstva zemědělství), vydanou nejdéle do 3 dnů po rozhodnutí ministerstva zemědělství, že se v případě, o nějž jde, provede revise podle § 1, odst. 3 nebo §§ 4 až 6 zákona; vyhláška se vyvěsí na úřední desce místních národních výborů všech zájmových obcí (§ 16, odst. 4) a příslušných okresních národních výborů.

(1) Za malozemědělce [§ 8, odst. 1, písm. a) a b) zákona] jest považovati vlastníky, pachtýře a uživatele nesoběstačných usedlostí (§ 12, odst. 1), jejichž hlavním zaměstnáním jest zemědělství a kteří jiné zaměstnání, pokud je vůbec provozují, provozují jen příležitostně; za malozemědělce se dále považují i krajané vracející se do vlasti, pokud hlavním jejich zaměstnáním bylo zemědělství.

(2) Rolnickým synům a dcerám starším 18 let [§ 8, odst. 1, písm. b) zákona], kteří pracují v zemědělství, možno přiděliti pozemkový majetek k vytvoření usedlostí, nelze-li podle rodinných poměrů očekávati, že budou míti možnost samostatně hospodařiti na usedlostech svých rodičů (díl I zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy).

(3) Okolnost, že malozemědělec (odstavec 1) získal půdu jako náhradu za půdu vyvlastněnou pro účely veřejné [§ 8, odst. 1, písm. c) zákona], není na újmu přídělu podle ustanovení § 8, odst. 1, písm. a) zákona.

(4) Vlastníci zbytkových statků, převzatých podle § 6, odst. 3 zákona, mohou se ucházeti o příděl, jsou-li oprávněnými uchazeči podle § 1 přídělového zákona, po případě podle § 50a, odst. 2 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový), ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., nebylo-li z důvodu veřejného zájmu možno ponechati jim přiměřenou část zbytkového statku.

(5) Nerozvedené manžely jest považovati za jednoho uchazeče.

O příděl se nemůže ucházeti, kdo

(1) V přídělovém řízení budiž postupováno tak, aby bez újmy přednostního práva (§ 8, odst. 4 zákona, § 10 zák. č. 139/1947 Sb.) bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí, a to nejvýše v rozsahu potřebném k doplnění na soběstačné usedlosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v obilnářské, 10 ha v bramborářské a 15 ha v pastvinářské a pícninářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se nejmenší výměra podle té oblasti, jíž svou bonitou odpovídá.

(2) Pro rozsah přídělu půdy k vytvoření zemědělských usedlostí [§ 8, odst. 1, písm. b) zákona] platí obdobně ustanovení odstavce 1.

(3) Příděl zemědělské půdy veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné jest prováděti tak, aby pokud možno nebyla odňata půda potřebná pro příděl podle § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona.

(4) Zemědělským výrobním družstvům [§ 8, odst. 1, písm. e) zákona] lze přiděliti pozemkový majetek, kterého nebude třeba pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona, tak, aby výměra připadající na jednoho člena odpovídala nejnižším výměrám stanoveným pro soběstačné usedlosti, při čemž na příslušníky jedné rodiny může připadnouti nejvýše výměra půdy připadající na jednoho člena družstva.

(5) Při přídělu půdy uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. f) zákona jest přihlížeti ke skutečné potřebě uchazečů.

(6) Po uspokojení oprávněných uchazečů lze, je-li půdy dostatek, čítajíc v to i půdu získanou podle § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona, přiděliti půdu k doplnění usedlosti až do dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.

(7) Rybníky a rybniční hospodářství, tvořící organické hospodářské celky, mohou býti přidělovány, pokud je nebude požadovati stát z důvodů veřejných, pouze takovým uchazečům, kteří mají již řádně vybudované rybniční hospodářství nebo jinak skýtají záruku odborného takového hospodaření, především svazkům územní samosprávy. Obdobně budiž postupováno i při přídělu práv rybolovu na tekoucích vodách. Totéž platí o plochách, jež dříve sloužily rybničnímu hospodářství a byly mu trvale odňaty, pokud je to v souladu se všeobecným plánem rybničního hospodářství, nebo pokud to vyžadují klimatické poměry kraje.

(1) Jsou-li ze zemědělské půdy získané revisí uspokojeni všichni místní uchazeči, lze ji směniti za jinou zemědělskou půdu v místech, kde je nedostatek této půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona. Vyžaduje-li to veřejný zájem, na př. potřeba půdy pro účely obrany státu, nebo jiné účely veřejné, na př. výzkumnické, šlechtitelské a jiné, nebo pro uchazeče, uvedené v § 8, odst. 1, písm. a) až f) zákona, v jiných místech, než kde leží půda tvořící předmět revise, platí pro účely směny ustanovení § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona.

(2) Rovněž tak lze sjednati směnu

(1) Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují svazkům územní samosprávy nebo lesním družstvům, při čemž budiž přihlíženo k potřebám arondace hospodářských lesních celků.

(2) Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti menší lesní půdu ve výměře asi 2 ha, uzavřenou nebo vklíněnou do jejich zemědělského majetku nebo přídělu.

(3) Za lesní družstva podle § 8, odst. 2 zákona se považují lesní družstva utvořená

(1) Rolnické komise jsou místní a okresní.

(2) Místní rolnické komise se skládají z 5 až 10 členů (náhradníků), zastupujících uchazeče. Počet členů místní rolnické komise stanoví místní národní výbor po slyšení místního sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců. Členy mohou býti jen osoby fysické, které jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona; jsou-li mezi oprávněnými uchazeči osoby uvedené v § 8, odst. 1, písm. f) zákona, připadá na ně jeden zástupce.

(1) Místní rolnická komise se ustaví v obci, v jejímž obvodu jest zemědělská půda, tvořící předmět revise nebo získaná pro účely přídělu, a v sousedních zájmových obcích (odstavec 4), při čemž se místní rolnická komise zřídí zpravidla pro každou takovou obec.

(2) Lze-li předpokládati, že by se zřetelem k menšímu počtu oprávněných uchazečů o příděl nebylo účelné zřizovati místní rolnickou komisi v každé z těchto obcí, možno dohodou příslušných místních národních výborů zříditi jednu rolnickou komisi pro několik obcí.

(3) Místní rolnická komise se ustaví z oprávněných uchazečů u místního národního výboru obce, pro jejíž obvod se zřizuje. Má-li býti místní rolnická komise zřízena pro obvod několika obcí, ustaví se z oprávněných uchazečů celého obvodu u místního národního výboru té obce, v jejímž obvodu leží největší část tohoto majetku. Nedojde-li k dohodě o obvodu působnosti místní rolnické komise, kde je toho třeba, určí jej ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(4) Zájmovými obcemi se rozumějí obce, v jejichž obvodu jest převzatý pozemkový majetek, a obce s nimi sousedící.

(1) Místní národní výbor (§ 16, odst. 3) svolá veřejnou vyhláškou, jež musí býti vyvěšena v obci (obcích), pro jejíž (jejichž) obvod má býti místní rolnická komise zřízena, alespoň 3 dny předem, oprávněné uchazeče o příděl, uvedené v § 15, odst. 2, druhé větě, ke schůzi, aby zvolili ze svých řad členy (náhradníky) místní rolnické komise.

(2) Volbu řídí předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. Volí se aklamací nebo lístky; o tom, kterým z těchto způsobů má býti volba provedena, rozhodne nadpoloviční většina přítomných oprávněných uchazečů. Ke zvolení za člena (náhradníka) místní rolnické komise stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných oprávněných uchazečů. Oprávnění uchazeči, označení v § 8, odst. 1, písm. f) zákona, volí svého zástupce zvlášť a nezúčastní se proto volby ostatních členů místní rolnické komise.

(1) Místní národní výbor přezkoumá, zda členové (náhradníci) místní rolnické komise jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona, a je-li tomu tak, vyhlásí jejich seznam na úřední desce; zjistí-li závady, postará se o jejich odstranění.

(2) Po přezkoušení členů (náhradníků) místní rolnické komise podle odstavce 1 svolá místní národní výbor ustavující schůzi místní rolnické komise, na níž si členové zvolí nadpoloviční většinou předsedu, místopředsedu a zapisovatele. K platnosti volby je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny členů místní rolnické komise. Nedosáhne-li žádný z kandidátů nadpoloviční většiny hlasů, koná se nová volba, ve které jest zvolen ten kandidát, který obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. Do zvolení předsedy (místopředsedy) řídí schůzi předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce.

(1) Okresní rolnická komise se ustaví u každého okresního národního výboru a skládá se z 5 až 10 členů (náhradníků). Počet členů okresní rolnické komise stanoví okresní národní výbor po slyšení okresního sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

(2) Okresní národní výbor svolá zástupce místních rolnických komisí k volbě okresní rolnické komise. Každá místní rolnická komise vyšle do schůze po jednom zástupci. Je-li v obvodu téhož okresu zřízeno méně než 5 místních rolnických komisí, určí okresní národní výbor podle poměru počtu oprávněných uchazečů, zastupovaných jednotlivými místními rolnickými komisemi, kolik zástupců vyšle každá z nich pro volbu okresní rolnické komise. Členové (náhradníci) okresní rolnické komise se volí z vyslaných zástupců většinou hlasů. Schůze zástupců místních rolnických komisí je schopna se usnášeti, je-li zastoupena alespoň polovina místních rolnických komisí.

(3) Okresní národní výbor přezkoumá, zda přítomní zástupci jsou řádně zmocněni zastupovati místní rolnické komise, a přikročí k volbě okresní rolnické komise. O volbě platí obdobně ustanovení § 17, odst. 2 s výjimkou poslední věty.

(4) Okresní národní výbor svolá ustavující schůzi okresní rolnické komise, na níž si členové zvolí předsedu, místopředsedu a zapisovatele. O jejich volbě platí obdobně ustanovení § 18, odst. 2.

(1) Místní rolnické komise spolupůsobí v řízení o přídělu půdy, ležící v jejich obvodu (§ 8, odst. 6 zákona), zejména tím, že podávají návrhy ve věcech uvedených v § 8 a v §§ 12 až 14 nebo posudky na žádost ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů, po případě pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, a spolupůsobí k dosažení dohody mezi uchazeči o příděl, zvláště při rozvrhu úhrnné přídělové ceny na jednotlivé přídělce.

(2) Za účelem jednotného postupu a obstarávání společných věcí mohou místní rolnické komise několika zájmových obcí konati společné schůze a vyřizováním společných věcí pověřiti své zástupce.

(1) Okresní rolnické komise odstraňují rozpory mezi místními rolnickými komisemi a koordinují jejich činnost. K jejich jednání se pozvou též zástupci úřadů, jejichž zájmy by mohly býti dotčeny přídělovým řízením, jakož i veřejnoprávních korporací a družstev [§ 8, odst. 1, písm. d) a e) zákona], pokud se ucházejí o příděl.

(2) Vyšle-li ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy (§ 8, odst. 6 zákona), k místním rolnickým komisím své odborné orgány ke zdolání úkolů spojených s prováděním zákona, jsou rolnické komise povinny vykonávati úkony, jež jim tyto orgány uloží.

(1) Rolnické komise jednají a usnášejí se ve veřejných schůzích, je-li mimo předsedu (místopředsedu) přítomna nadpoloviční většina členů (náhradníků). Rolnická komise se může usnésti na tom, že v jednotlivém případě má býti jednání neveřejné. K usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů (náhradníků). Při rovnosti hlasů rozhoduje však mínění, ke kterému se přidal předseda (místopředseda) komise. Při každém jednání budiž sepsán zápis, který podepisují předsedající a zapisovatel.

(2) Jestliže některý z členů (náhradníků) rolnické komise se vzdá členství, zemře nebo pozbude způsobilosti k členství, požadované podle tohoto nařízení, zařídí příslušný národní výbor, aby rolnická komise byla doplněna podle ustanovení §§ 17, 18 a 18a.

(1) Rolnické komise jsou povinny dbáti směrnic a pokynů, vydaných k provádění zákona ministerstvem zemědělství.

(2) Místní národní výbory, u nichž se místní rolnické komise ustaví, propůjčí jim vhodnou místnost k jednání a opatří nutné věcné potřeby z obecních prostředků.

(3) Funkce v rolnických komisích jest čestná a členové (náhradníci) nemají nároku na odměnu.

(4) Činnost rolnických komisí skončí, jakmile přídělové plány pro obvod jejich působnosti byly schváleny a majetek přidělený přídělcům v tomto obvodě byl zapsán do veřejných knih.

(1) Výpověď z hospodaření na přejímaných nemovitostech podle § 12 náhradového zákona, budiž dána aspoň tříměsíční, a to tak, aby převzetí půdy se mohlo uskutečnit buď ke dni 1. března nebo 1. října běžného roku, s tou výjimkou, že pro převzetí půdy ke dni 1. března 1948 stačí výpověď jednoměsíční.

(2) Výpověď může býti doručena nejen okresním soudem (§ 18 náhradového zákona), nýbrž i přímo ministerstvem zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, po případě jejich orgány. Výpověď daná správním úřadem může se státi také veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí na úřední obecní tabuli v obci (obcích), v jejímž (jejichž) obvodu leží pozemkový majetek. Při výpovědi veřejnou vyhláškou postačí výpověď všeobecně daná bez udání jmen osob hospodařících. Výpověď se pokládá v těchto případech za doručenou dnem vyvěšení.

(3) Proti výpovědi dané podle odstavců 1 a 2 není opravného prostředku a je vykonatelná podle ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).