Ve věci návrhu na zrušení § 20 odst. 4 věty druhé a části § 20 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 340/2000 Sb., a § 85 věty třetí zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. 98/2001 účinný od 14.03.2001

Schválené: 27.02.2001
Účinnost od: 14.03.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: POLITICKÉ STRANY, POLITICKÁ HNUTÍ., Osoby právnické., Právo spolčování a sdružování., Státní finanční podpory.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 20 odst. 4 věty druhé a části § 20 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 340/2000 Sb., a § 85 věty třetí zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb. 98/2001 účinný od 14.03.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 98/2001 s účinností od 14.03.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

98/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 27. února 2001 v plénu ve věci návrhu prezidenta republiky na zrušení § 20 odst. 4 věty druhé a části § 20 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 340/2000 Sb., a § 85 věty třetí zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., takto:

1. Ustanovení § 20 odst. 4 věty druhé zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

2. V § 20 odst. 7 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, se dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů zrušují slova "na mandát poslance nebo senátora činí ročně 1 000 000 Kč a".

3. Řízení o návrhu na zrušení § 85 věty třetí zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zastavuje.

Odůvodněn:

I.

stavn soud obdržel dne 2. 11. 2000 v souladu s čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 64 odst. 1 psm. a) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh prezidenta republiky na zrušen ustanoven 20 odst. 4 věty druh a čsti ustanoven 20 odst. 7 zkona č. 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o politickch stranch"), jakož i ustanoven 85 věty třet zkona č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, (dle jen "volebn zkon") pro rozpor s čl. 5 stavy a s čl. 20 odst. 4 a čl. 22 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

V zkoně o politickch stranch v 20 odst. 4, kter zn:

"Nrok na stl přspěvek vznik straně a hnut, kter zskaly ve volbch do Poslaneck sněmovny nejmně 3 % hlasů. Nezsk-li strana a hnut v nsledujcch volbch počet hlasů potřebnch k jejich zastoupen v Poslaneck sněmovně podle zvlštnho prvnho předpisu, nrok na stl přspěvek nevznik.", se navrhuje zrušit posledn větu.

V 20 odst. 7, kter zn:

"Přspěvek na mandt poslance nebo sentora čin ročně 1 000 000 Kč a na mandt člena krajskho zastupitelstva čin ročně 250 000 Kč.",

se navrhuje zrušit slova: "na mandt poslance nebo sentora čin ročně 1 000 000 Kč a".

Prezident republiky spatřuje v dosavadnm zněn napadench ustanoven citovanch zkonů rozpor

- s čl. 5 stavy, kter zn: "Politick systm je založen na svobodnm a dobrovolnm vzniku a voln soutěži politickch stran respektujcch zkladn demokratick principy a odmtajcch nsil jako prostředek k prosazovn svch zjmů".

- s čl. 22 Listiny, kter zn: "Zkonn prava všech politickch prv a svobod a jej vklad a použvn mus umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politickch sil v demokratick společnosti".

- s čl. 20 odst. 4 Listiny, kter zn: "Politick strany a politick hnut, jakož i jin sdružen, jsou odděleny od sttu".

Současně bylo navrženo odložit zrušen napadnutch ustanoven tak, aby byla Parlamentu Česk republiky poskytnuta dostatečně dlouh doba k přijet nov prvn pravy.

Pokud jde o nvrh na zrušen ustanoven 85 věty třet volebnho zkona, stavn soud konstatoval, že toto ustanoven bylo již zrušeno nlezem stavnho soudu ze dne 24. ledna 2001 sp. zn. Pl. S 42/2000 a pozbylo platnosti dnem jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 16. nora 2001 pod č. 64/2001 Sb. Z toho důvodu stavn soud podle 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. v tomto rozsahu řzen zastavil.

Prezident republiky jako důvod svch nvrhů uvd, že v stavnm pořdku jsou vyjdřeny zkladn principy politickho systmu Česk republiky, jež maj zsadn vznam pro demokratick charakter sttu. Patř mezi ně předevšm voln soutěž politickch stran, jakožto zklad politickho systmu (čl. 5 stavy, čl. 22 Listiny), kter je zrukou politickho pluralismu. Znamen zkaz diskriminace či naopak upřednostňovn jedněch politickch stran oproti druhm. Jinmi slovy řečeno, jde o to, aby politick strany měly rovn šance uspět v politick soutěži - ve volbch. Souhlas s tm, že stěžejn pro "volnost" politick soutěže jsou podmnky a struktura financovn politickch stran a prvn řd Česk republiky proto upravuje různ formy přmho sttnho financovn politickch stran v zkoně o politickch stranch a ve volebnm zkoně. Je však skutečnost, že poslednmi novelami uvedench zkonů byly zsadně změněny podmnky vplaty stlho přspěvku a vše přspěvku na mandt ( 20 odst. 4 a 7 zkona o politickch stranch), jakož i podmnky vplaty a vše přspěvku na hradu volebnch nkladů ( 85 volebnho zkona).

Prezident republiky ve svm dalšm hodnocen novelami změněnch podmnek konstatuje, že podle 20 odst. 4 zkona o politickch stranch plat, že politick strana (hnut), kter v jedněch volbch doshla hranice 3 % odevzdanch hlasů a zskala tm nrok na stl přspěvek, neobdrž přspěvek v nsledujcch volbch, pokud v nich nepřekroč uzavrac klauzuli pro vstup do Poslaneck sněmovny stanovenou volebnm zkonem. Posledn novelou tak došlo ke změně oproti dosavadnmu stavu, kdy zskn 3 % odevzdanch hlasů vedlo bez dalšch podmnek ke vzniku nroku na stl přspěvek. To vznamně zhoršilo hospodřsk postaven, a tm i budouc volebn vyhldky, zejmna nově vznikajcch (neparlamentnch) politickch stran, kter se sice již prosadily do vědom voličů (důkazem je kvalifikovan podl na počtu odevzdanch hlasů), avšak k zskn podlu na sttn moci, a tedy ke skutečně relevantn reprezentaci svch voličů potřebuj zpravidla čas přesahujc bezprostředně nsledujc volebn obdob.

Podle 20 odst. 7 zkona o politickch stranch čin přspěvek na mandt poslance nebo sentora 1 000 000 Kč. Posledn novelou zkona došlo ke dvojnsobnmu zvšen přspěvku oproti dosavadnmu stavu a předmětn prava již zřejmě překračuje rmec dan čl. 20 odst. 4 Listiny, podle něhož jsou politick strany a hnut odděleny od sttu.

Prezident republiky zdůrazňuje, že přm sttn financovn politickch stran je plně legitimn a stavně konformn. Toto privilegium vyplv z jejich posln transformovat vůli lidu ve vůli sttn, přičemž demokratick prvn stt m přirozen zjem, aby se tato vůle formovala při soupeřen stran ve volebn soutěži a na hradu čsti s tm spojench vdajů jim proto přispv. Na druh straně je však neždouc, aby sttn financovn směřovalo k prosazovn sttnch zjmů uvnitř politickch stran. Jinmi slovy řečeno, strany by neměly bt vrazně zvislejš na sttn podpoře než na podpoře občanů a ztrcet tak motivaci pro oslovovn svch členů a sympatizantů svm programem a činnost v průběhu celho volebnho obdob.

Prezident republiky dle podotk, že proveden změny se dotkaj všech součst systmu sttnho financovn politickch stran a lze shrnout, že se v tto oblasti zvyšuj rozdly mezi parlamentnmi a mimoparlamentnmi politickmi subjekty ve prospěch subjektů parlamentnch.

V zvěru svho nvrhu pak prezident republiky zdůrazňuje, že napaden ustanoven vedou ve svm komplexu ke ztžen či plnmu zabrněn obohacen nynějšho politickho spektra novmi myšlenkami. Politick spektrum se konzervuje, možnost politick menšiny stt se politickou většinou se problematizuje a někter subjekty se prakticky vyřazuj z politick soutěže. To je v rozporu s principem rovnosti politickch šanc, neboť těm, kteř se již do vědom občanů prosadili, se dv stle vce, zatmco podl na sttn podpoře těch, kteř se prosadit potřebuj, se snižuje a přstup k němu komplikuje. S ohledem na současn stadium vvoje naš demokracie považuje prvě zachovn možnosti střdn představitelů různch myšlenkovch proudů ve veden sttu za důležit a m za to, že voln soutěž politickch stran je ustanovenmi, jež se navrhuj ke zrušen, protistavnm způsobem omezena a narušena.

II.

stavn soud si vyždal k nvrhu prezidenta republiky vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky, jakož i vldy Česk republiky.

Předseda Poslaneck sněmovny prof. Ing. Vclav Klaus, CSc. svm přpisem ze dne 3. 1. 2001 předložil obshl vyjdřen k jednotlivm nvrhům prezidenta republiky. Nejprve se věnoval 85 volebnho zkona a stavn soud toto vyjdřen ponechal ve společnm odůvodněn, protože argumentaci tkajc se stlch přspěvků na mandt a přspěvků na hradu volebnch nkladů nelze od sebe oddělovat a oslabovalo by to argumentaci častnka řzen. Předseda Poslaneck sněmovny uvedl, že ustanoven ve třet větě uvedenho paragrafu vyjadřuje vztah mezi požadavkem na volnou a rovnou soutěž politickch stran vedouc k takov skladbě zkonodrnho sboru, kter věrně odpovd vůli voličů, a požadavkem na standardn strukturu politickch stran umožňujc vznik funkčn politick většiny v zkonodrnm sboru. Uveden ustanoven je odůvodněno potřebou čelit takov diferenciaci politickch sil a počtu politickch stran v zkonodrnm sboru, kter neodpovdaj přirozen struktuře nzorovch politickch proudů ve společnosti. Dalšm z důvodů je i snaha omezit opakujc se aktivity politickch stran s minimln reprezentativnost, kter mohou směřovat pouze k zskn sttnch prostředků, popřpadě i k jinmu cli než k spěchu ve volbch.

Tento integračn stimul je tedy podle jeho nzoru v našem politickm a volebnm systmu nezbytn, neboť napomh k zajištěn funkčnosti a akceschopnosti parlamentnho systmu a k zajištěn vžnosti volebn soutěže. Ustanoven 85 věty třet volebnho zkona považuje přitom za pravu, kter nezasahuje do principu voln soutěže politickch stran, neboť směřuje k vyjdřen vůle většiny voličů v zkonodrnm sboru.

Současn prvn prava nesnižuje vznam přspěvku na hradu volebnch nkladů, neboť jeho smysl nen předevšm v jeho vši, ale v tom, aby korespondoval přiměřenm nkladům stran na volby a v rmci možnost pomhal stranm uhradit jejich volebn nklady. Clem tohoto přspěvku nen pln kompenzace všech volebnch nkladů.

Nesouhlas s nzorem, že přspěvek na hradu volebnch nkladů m "ojediněl" msto ve financovn politickch stran sttem. Takov preferovn jedn z forem pomoci sttu politickm stranm považuje za neodůvodněn, neboť každ forma m sv specifick a nezastupiteln msto a všechny ve svm souhrnu spoluvytvřej předpoklady pro řdn fungovn našeho politickho a volebnho systmu. Nesouhlas ani s nzorem, že "stavn soud zvraznil ve svm nlezu vznam tohoto přspěvku pro podporu voln soutěže politickch stran, respektive že toto zvrazněn bylo opatřenm zkonodrce tměř popřeno." Podmnky pro zskn přspěvku jsou zkonem stanoveny jednotně a stejně pro všechny politick subjekty, kter se častn soutěže, a na jeho zkladě nedochz proto k upřednostňovn jedněch politickch stran na kor jinch ani k omezovn jejich časti nebo konkurenceschopnosti ve volbch. Tento přspěvek, jakož i všechny ostatn faktory zajišťujc volnou a svobodnou soutěž politickch stran jsou tedy jednotlivě i ve svm souhrnu podle jeho nzoru v souladu s stavnm pořdkem.

V vahu je nutno vzt i skutečnost, že zrušenm věty třet v 85 volebnho zkona by byly postiženy všechny politick subjekty bez rozdlu, neboť přspěvek na hradu volebnch nkladů by v přpadě, že by nebyla přijata Parlamentem ždn nov prvn prava, nebylo možno vyplcet. Tm by však pozbyl smyslu i cel 85 volebnho zkona.

Předseda Poslaneck sněmovny dle zdůraznil, že Parlament přihldl při svm rozhodovn o novm zněn čsti 85 věty třet volebnho zkona k nlezu stavnho soudu č. 243/1999 Sb., kterm byl zrušen třprocentn limit pro vplatu volebnho přspěvku ve vši 90 Kč za každ zskan hlas. Je přesvědčen, že hranice 2 % zskanch hlasů odpovd uvedenmu nlezu (stavn soud doporučil ve zmněnm nlezu hranici "kolem 1 % zskanch hlasů"), jakož i vše zmněnm požadavkům na zajištěn funkčnho a akceschopnho parlamentnho systmu a požadavku na zajištěn vžnosti volebnch myslů politickch stran.

Pokud jde o nvrh zrušit uveden ustanoven zkona o politickch stranch, neztotožňuje se s nzorem, že "stěžejn pro volnost politick soutěže jsou podmnky a struktura financovn politickch stran". Lze jistě souhlasit s tm, že financovn politickch stran je důležitm a nezbytnm faktorem pro zabezpečovn jejich činnosti. Zajištěn volnosti politick soutěže nelze však omezit pouze na otzky financovn politickch stran. Tato volnost spočv a je garantovna i dalšmi nemně důležitmi podmnkami, jako napřklad zkladnmi demokratickmi principy, stejnm zkonnm postavenm politickch stran a zkonnou pravou všech politickch prv a svobod, kter mus umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politickch stran.

Voln a svobodn soutěž politickch sil je založena předevšm na tom, že se všechny politick subjekty řd stejnmi předem stanovenmi pravidly. To zkon zabezpečuje, přičemž nebrn ani vzniku novch stran ani jejich průniku do Parlamentu. Zabrnit jim v tom mohou jen voliči, což je však podstatou demokracie. Voln a svobodn soutěž politickch stran nen tedy novou prvn pravou narušena. Strany a hnut mohou vznikat naprosto svobodně, mohou poslze vstupovat do politick soutěže, mohou se uchzet o podporu voličů a komunikovat s veřejnost. Naproti tomu existuje i svoboda voliče vybrat si z vce politickch alternativ reprezentovanch vce politickmi stranami a vce kandidty. Ždn z těchto kritri nen novou prvn pravou dotčeno a porušeno. Argument o potřebě zajistit relnou možnost parlamentnho zastoupen malch nebo vznikajcch stran nepatř podle jeho nzoru do oblasti volebnho prva. Souvis spše se svobodou zakldn stran, s jejich programem a se svobodou tisku a vměny informac. Teprve zsk-li určit strana svm programem a strategi širš podporu veřejnosti, je reln jej zastoupen v Parlamentu podle pravidel, kter plat stejně pro všechny. "Novost" či "malost" politick strany nemůže bt proto podle jeho nzoru důvodem pro jej zvhodňovn.

Nesouhlas rovněž s nzorem, že doplněnm 20 odst. 4 zkona o politickch stranch (odnět přspěvku po nsledujcch "nespěšnch" volbch) došlo k vznamnmu zhoršen hospodřskho postaven stran, a tm i ke zhoršen jejich budoucch volebnch vyhldek, a to zejmna u stran nově vznikajcch (neparlamentnch). Je přesvědčen, že dalš financovn stran, jimž se ani po několikaletm poskytovn stlho přspěvku nepodařilo zskat v nsledujcch volbch potřebnou podporu voličů, nen odůvodněno a mělo by bt proto omezeno. Tyto strany nejsou totiž dostatečně reprezentativn a nepodlej se bezprostředně na činnosti zkonodrnho sboru ani jinch sttnch instituc. Argument, že tyto strany potřebuj k zskn podlu na sttn moci, a tedy ke skutečně relevantn reprezentaci svch voličů, zpravidla čas přesahujc bezprostředně nsledujc volebn obdob, nen podle jeho přesvědčen opodstatněn. Jde totiž předevšm o to, do jak mry se podař těmto stranm oslovit v průběhu volebnho obdob a ve volbch voliče tak, aby jim odevzdali sv hlasy.

K otzce zvšen přspěvku na mandt poslance nebo sentora z 500 000 Kč na 1 000 000 Kč zdůrazňuje, že je zcela v kompetenci zkonodrnho sboru určit jeho vši. Nemůže se samozřejmě jednat o jeho libovůli, naopak vše tohoto přspěvku mus odpovdat relnm a přiměřenm nkladům politickch stran nutnm k zajištěn jejich činnosti. Je nepochybn, že zkladnm předpokladem pro zskn mandtů, a tm i pro zskn uvedenho přspěvku, je však podpora voličů vyjdřen ve volbch. Nesouhlas proto s nzorem, že samotn zvšen tohoto přspěvku by mohlo vst eventulně k prosazovn sttnch zjmů uvnitř politickch stran, to už z toho důvodu, že přspěvek na mandt je vyplcen podle stejnch kritri všem vldnm i nevldnm parlamentnm stranm. Nov prvn prava neumožňuje politickm stranm nebo hnutm vykonvat funkce sttnch orgnů, tyto orgny nahrazovat nebo je řdit a pověřovat koly. Ve zvšen tohoto přspěvku nespatřuje proto porušen čl. 20 odst. 4 Listiny, podle něhož jsou politick strany a hnut odděleny od sttu.

Zvěrem pak konstatuje, že dosavadn prvn prava financovn politickch stran a hnut nepreferuje ždn politick subjekty ani nezvyšuje rozdly mezi parlamentnmi a mimoparlamentnmi politickmi subjekty ve prospěch subjektů parlamentnch. Obohacen existujcho politickho spektra o nov myšlenky - jak uvd prezident republiky - nelze spojovat a podmiňovat pouze finančnm zajištěnm stran a hnut. Takov myšlenky se totiž formuj a prezentuj i mimo parlamentn strany, respektive mimo jakkoliv strany a hnut, přičemž zlež předevšm na jejich obsahu, přnosu a potřebnosti pro společnost. V tto souvislosti zdůrazňuje, že nesouhlas ani s nzorem, že střdn představitelů různch myšlenkovch proudů ve veden sttu by mohlo vst samo o sobě k obohacen společnosti o nov myšlenky, a tm i k dalšmu vvoji v našem sttě.

Konstatuje dle, že v přpadě jak zkona o politickch stranch novelizovanho zkonem č. 340/2000 Sb., tak volebnho zkona novelizovanho zkonem č. 204/2000 Sb. prezident republiky využil svho prva podle čl. 50 odst. 1 stavy a vrtil zkon Poslaneck sněmovně, kter však setrvala u obou zkonů na nich nadpolovičn většinou všech poslanců. Oba zkony v důsledku toho pak byly pod uvedenmi čsly vyhlšeny ve Sbrce zkonů.

Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky JUDr. Petr Pithart svm přpisem ze dne 5. 1. 2001 rovněž předložil sv vyjdřen ve věci tohoto nvrhu prezidenta republiky. Konstatoval v něm, že jak při projednvn nvrhu novely volebnho zkona, tak při projednvn nvrhu novely zkona o politickch stranch, byla značn čst rozpravy na schůzi Sentu věnovna změnm sttnho financovn politickch stran a politickch hnut, z převžn většiny pak zejmna navrhovanmu snžen přspěvku na volebn nklady podle 85 novelizovanho volebnho zkona ve vztahu k současně navrhovanmu zvšen přspěvku na mandt poslance nebo sentora podle 20 odst. 7 novelizovanho zkona o politickch stranch. V rmci diskuse zazněly argumenty pro i proti přijet navrhovanch změn.

Nmitky vznesen proti nov prvn pravě sttnch přspěvků vychzely z nzoru, že takov prvn prava neměrně zvhodňuje parlamentn politick strany na kor politickch stran neparlamentnch, zejmna nově vznikajcch, jejichž hospodřsk postaven se zhorš natolik, že jejich schopnost prosadit se ve volbch bude snžena na minimum. Zazněl nzor, že navrhovan prvn prava tak ve svch důsledcch stavně nepřpustnm způsobem omezuje volnou soutěž politickch stran garantovanou v čl. 5 stavy a čl. 22 Listiny.

Argumenty podporujc přijet změn ve sttnm financovn politickch stran vychzely naopak z nzoru, že navrhovan změny nejsou takovho charakteru, že by překračovaly rmec stavnosti.

Při svm rozhodovn o nvrhu novely volebnho zkona se Sent přiklonil k argumentům podporujcm přijet navrhovanch změn a nvrh novely volebnho zkona schvlil ve zněn postoupenm mu Poslaneckou sněmovnou. Učinil tak svm usnesenm č. 396 ze dne 23. června 2000, když z přtomnch 79 sentorů pro nvrh hlasovalo 40 a 38 bylo proti.

Naproti tomu k nvrhu novely zkona o politickch stranch nepřijal Sent usnesen. V průběhu rozpravy konan ve dnech 28. a 29. června 2000 byly postupně podvny nvrh předloženm nvrhem zkona se nezabvat, nvrh na schvlen předloženho nvrhu zkona a nvrh na jeho zamtnut. Ani jeden z podanch nvrhů nebyl Sentem přijat. Protože se Sent ve stanoven třicetidenn lhůtě k nvrhu novely zkona o politickch stranch nevyjdřil, došlo v souladu s čl. 46 odst. 3 stavy k přijet tto novely uplynutm tto stavn lhůty, tedy dnem 6. července 2000.

Zakončil proto tm, že je na stavnm soudu, aby věc posoudil a aby o nvrhu prezidenta republiky rozhodl.

Vlda Česk republiky se na vzvu stavnho soudu k nvrhu prezidenta republiky vyjdřila přpisem ze dne 9. 1. 2001.

Vlda Česk republiky konstatovala, že čl. 22 Listiny stanov, že zkonn prava všech politickch prv a svobod a jej vklad a použvn mus umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politickch sil v demokratick společnosti. Prezident republiky přitom poukzal na vznamn zhoršen hospodřskho postaven, a tm i budoucch volebnch vyhldek, zejmna nově vznikajcch (tj. neparlamentnch) politickch stran, kter se prosadily do vědom voličů, o čemž svědč kvalifikovan podl na počtu odevzdanch hlasů. Prezident republiky dle spatřuje ve zvšen přspěvků poslen zvislosti politickch stran na sttn podpoře, kter překračuje rmec dan čl. 20 odst. 4 Listiny, podle něhož jsou politick strany odděleny od sttu.

Vlda dle poukzala na to, že čl. 5 stavy i čl. 22 Listiny hovoř o rovnch podmnkch voln soutěže politickch stran. Voln soutěž politickch stran znamen zkaz diskriminace či upřednostňovn některch politickch stran, zkaz jakkoliv vedouc lohy někter z nich nebo kladen překžek jejich vzniku či působen. Vlda konstatovala, že volebn zkon i zkon o politickch stranch tuto rovnost podmnek zachovvaj, voln soutěž politickch stran těmito zkony nen ohrožena. Každ prvn subjekt, kter spln podmnky dan těmito zkony, nabv podle těchto zkonů určitch prv, kter jsou obecně rovn pro všechny subjekty.

Zkonn podmnky pro nabvn prv prvnmi subjekty, v tomto přpadě nabyt finančnch přspěvků (tj. sttnho přspěvku a přspěvku na hradu volebnch nkladů) politickmi stranami, nejsou v demokratickch zemch Evropy věc neobvyklou. To konstatuje i nlez stavnho soudu vyhlšen pod č. 243/1999 Sb., kter o zkonn pravě podmnek nabvn finančnch přspěvků politickmi stranami hovoř v souvislosti s Německem, Franci, Itli, Dnskem, Belgi nebo Španělskem. Tento nlez tak zmiňuje skutečnost, že ve Velk Britnii, Irsku, Nizozem či Portugalsku nen financovn politickch stran sttem uzkoněno vůbec. Proto m vlda za to, že zkonn prava tto otzky v Česk republice zcela zapad do evropskho průměru.

Rovněž tvrzen, že poskytovn finančnch přspěvků sttem je diskriminac neparlamentnch politickch stran a omezuje to jejich šanci na volebn spěch, pokld za klamn. Důkazem toho jsou i vsledky prvnch voleb do zastupitelstev krajů konanch dne 12. 11. 2000 a spěch neparlamentnch politickch stran v nich. Dalšm přkladem je volebn spěch Unie svobody, politick strany, kter vznikla dne 22. 1. 1998, tedy v době, kdy se již zdlo obtžn proniknout do okruhu parlamentnch stran jako nov subjekt politick sly.

Obtže spojen s prosazenm se novch subjektů na politick scně souvis podle n spše s celospolečenskm klimatem než s finančnmi přspěvky sttu. Faktem je, že o spěchu politickch subjektů nerozhoduj finančn přspěvky sttu, ale hlasy voličů. Chybn je představa, že v Česk republice neexistuje dynamika politickch sil. Ždn strana nen odsouzena k tomu bt trvale "mal", ale tak ždn straně nen souzeno, aby zůstala "velkou".

Vlda dle uvd, že svobodnou soutěž politickch sil představuje pluralitn politick systm; tomu m odpovdat zkonn prava politickch prv a svobod. V souladu s tm mus bt tato prva a svobody vykldny a použvny, aby svobodnou soutěž politickch sil umožňovaly. Pluralitn politick systm v Česk republice existuje a diskutovan zkony svobodnou soutěž politickch sil umožňuj. Smyslem volebnho přspěvku nen omezen volnosti volebn soutěže, ale zajištěn jej vžnosti. Vytyčen podmnek jeho zskn m zamezit tomu, aby nevznikaly takov subjekty, kter by samočelnmi opakujcmi se aktivitami směřovaly primrně k zskvn sttnch prostředků. Proti vyplcen sttnho přspěvku všem politickm stranm, kter se voleb častn, pak hovoř i omezen rozsah sttnch přspěvků.

Pokud jde o čl. 20 Listiny, lze podle vldy využt již existujcho nlezu stavnho soudu vyhlšenho pod č. 296/1995 Sb., kter uvd, že oddělen sttu od stran neznamen, že strany maj povahu soukromch spolků. Naše stava, stejně jako většina evropskch stav, vychz z toho, že politick strany a politick hnut sice nejsou institucemi veřejn moci a nemaj veřejnoprvn povahu, na druh straně však pln, v souladu s stavou, určit koly veřejnho zjmu nezbytn pro život sttu založenho na reprezentativn demokracii. Zejmna pak mus bt demokratick stt (čl. 1 stavy) tak demokratickm způsobem, tj. ve volbch založench na soutěži politickch stran, legitimovn. Z tohoto obecnho zjmu plyne i nrok na to, aby stt plněn těchto pro stt nezbytnch kolů umožnil a podpořil. Na tom spočv tž prava financovn politickch stran sttem veden snahou po čstečn hradě jejich nkladů na činnost, jež je ve veřejnm zjmu. stavn soud v odůvodněn svho nlezu však podle n odmtl představu, že by se sttn přspěvky měly stt zkladnm zdrojem přjmů politickch stran.

S přihldnutm k těmto důvodům pak vlda navrhla, aby nvrh prezidenta republiky na zrušen čsti zkona o politickch stranch a čsti volebnho zkona byl zamtnut.

III.

stavn soud po shrnut argumentů všech častnků, jak vyplynuly z jejich podn, dospěl k zvěru, že je třeba analyzovat nvrhy na zrušen některch ustanoven zkona o politickch stranch a volebnho zkona, předevšm z hlediska zsad zakotvench v stavě a v Listině.

Důvodnost tohoto zvolenho postupu nejlpe vyplyne z rozboru tkajcho se 20 odst. 7 zkona o politickch stranch, kde jde o přm sttn financovn politickch stran. Nvrh sm vypoušt odpovdajc ustanoven tak, jakoby přspěvek na mandt poslance či sentora neměl bt vůbec poskytovn, avšak z argumentace v tto souvislosti vyplv, že nmitka směřuje předevšm proti vši přspěvku, kter po novele čin ročně 1 000 000 Kč. Stanoven přspěvku a jeho vše nlež nesporně moci zkonodrn. V jej odpovědnosti je posoudit přiměřenost těchto prostředků s ohledem na principy stanoven stavou. Jestliže stanovisko Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vslovně připoušt, že se nemůže jednat o libovůli, nemůže však tak nerespektovat dalš stavn kritria.

Při posuzovn stavnosti napadenho ustanoven, tedy t jeho čsti, kter stanovila přspěvek na mandt poslance nebo sentora ve vši jednoho milionu Kč ročně, nelze odhldnout od skutečnosti, že financovn politickch stran je čstečně upraveno i volebnm zkonem. stavn soud sice zrušil ustanoven věty třet 85 volebnho zkona upravujc přspěvek za odevzdan hlas, jasně však v odůvodněn svho nlezu uvedl, že tento přspěvek nemůže omezovat volnou volebn soutěž. Avšak prvě souhrnn pohled a porovnn vše přspěvku za odevzdan hlas s ostatnmi formami financovn politickch stran, tedy zejmna v tto věci projednvanm přspěvkem na mandt poslance nebo sentora, jakož i s vš přspěvku na mandt krajskch zastupitelů (kter sice v projednvan věci zpochybněn nen, avšak nelze od něho abstrahovat), podporuje nzor stavnho soudu, že je zde zřejm tendence proti voln soutěži všech politickch sil, neboť zvšen podpory parlamentnch stran je doprovzeno současnm omezenm stran mně spěšnch. Vznikaj tak disproporce rozporn s čelem a clem financovn politickch stran z veřejnch prostředků, tedy umožněnm jejich voln soutěže.

Nerovnoměrnost rozdělen rozpočtovch prostředků politickm stranm lze demonstrovat na situaci, kdy ve volbch do Poslaneck sněmovny zsk jedna politick strana 2 % odevzdanch hlasů (předpokldejme 100 000 hlasů) a druh strana 6 % (tedy 300 000 hlasů). Zatmco prvn ze stran zsk pro cel nsledujc volebn obdob od sttu pouze přspěvek za odevzdan hlasy (podle dřvějš pravy tedy 3 miliony korun), strana druh, s trojnsobnm spěchem, zsk ve stejnm obdob zhruba 77 milionů korun (přspěvek za hlasy 9 milionů korun, stl ročn přspěvek 5 milionů korun, celkem tedy 20 milionů, a stl přspěvek na mandty, kter při pravděpodobnm počtu dvancti křesel představuje 12 milionů korun ročně, celkem tedy 48 milionů korun). Strana trojnsobně spěšn ve volbch tedy zsk oproti sv mně spěšn konkurentce zhruba pětadvacetinsobn obnos ze sttn pokladny.

Zdůvodněn zvšen přspěvku na mandt z 500 000 Kč na 1 000 000 Kč ve stanovisku Poslaneck sněmovny odporuje smyslu sttnho finančnho přspěvku politickm stranm. Strany maj bt zakotveny ve společnosti, nikoli ve sttě. Proto sttn přspěvek m pouze usnadňovat stranm tu lohu, kterou pro stt pln svou čast ve volbch, neboť na politick vůli, vzešl ze svobodn volebn soutěže, je založen demokratick stt. Podle čl. 22 Listiny jakkoli zkonn prava všech politickch prv a svobod mus umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politickch sil v demokratick společnosti. Dikce "svobodn soutěž politickch sil" klade důraz prvě na tu fzi procesu politick konkurence, jež předchz etablovn stran v dosažench pozicch, tedy předevšm důraz na svobodn vstup politickch sil do volebn soutěže. Svobodn soutěž politickch stran je tak nepochybně hodnotou, kter mus dt přednost i zkonn prava financovn politickch stran sttem a jež je pod ochranou stavy a Listiny.

vaha Poslaneck sněmovny se však ubr opačnm směrem. K otzce zvšen přspěvku na mandt poslance nebo sentora z 500 000 Kč na 1 000 000 Kč sice obecně uznv, že se nemůže jednat o libovůli zkonodrce, tvrd však, že "vše tohoto přspěvku mus odpovdat relnm a přiměřenm nkladům politickch stran, nutnm k zajištěn jejich činnosti". Ve skutečnosti m však platit opak: vše tohoto přspěvku prvě nesm plně odpovdat relnm a přiměřenm nkladům politickch stran, protože reln a přiměřen nklady politickch stran nesměj bt finančně pokryty sttem, ale mus mt zklad v podpoře člensk a voličsk zkladny.

Snžen volebnho přspěvku, tj. přspěvku za odevzdan hlas, z 90 Kč na 30 Kč v novele volebnho zkona, kterm bylo znehodnoceno zkladn kritrium sttn podpory politickch stran, totiž mra jejich volebnho spěchu, bylo v novele zkona o politickch stranch provzeno zvšenm přspěvku na mandt, jmž byly naopak zhodnoceny pozice ve sttě dosažen a obsazen a nepřmo poslena disproporce v zkladnm kritriu.

Zrušenm volebnho přspěvku nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 42/2000 ze dne 24. ledna 2001 vyhlšenm pod č. 64/2001 Sb. dne 16. nora 2001 vznikla situace, v nž by ponechn přspěvku jednoho milionu Kč na každ mandt poslance nebo sentora ještě zvšilo dosavadn disproporce. Proto zrušenm přspěvku na mandt ve vši jednoho milionu Kč vytvř stavn soud tž prostor Parlamentu pro uplatněn celkově novho přstupu k financovn politickch stran sttem tak, aby proporce mezi dotacemi dosažench pozic a dotacemi spěchu ve volebn soutěži se změnily vrazně ve prospěch oceněn počtu hlasů zskanch ve volbch.

Dosavadn zvšen přspěvku na mandt na 1 000 000 Kč bylo součst cel řady opatřen, jež vesměs směřovala k finančn podpoře velkch a v Parlamentu již etablovanch stran na kor stran malch. Koncentrace finančn pomoci sttu prvě jen pro strany v Parlamentu zastoupen omezuje ekonomicky rovnou čast stran ve volebn soutěži (čl. 5 stavy) a nerespektuje princip 20 odst. 4 Listiny po oddělen stran od sttu. Zvšen hranice přspěvku na mandt pomj zkladn kritrium sttn podpory, totiž počet stranami zskanch hlasů, a koncentruje v stavně nepřijatelnm rozsahu sttn finančn podporu na parlamentn činnost.

Pokud jde o 20 odst. 4 zkona o politickch stranch, byl uplatněn nvrh, aby byla vypuštěna změna, kter byla provedena při posledn novele a došlo tak k nvratu původnho zněn, podle něhož politick strana (či hnut) zskala nrok na stl přspěvek, jestliže v jedněch volbch doshla hranice 3 % odevzdanch hlasů, tedy bez dalšch podmnek. Novela naproti tomu přinesla podmnku, že strana, kter již zskala nrok na stl přspěvek, ale nepřekroč uzavrac klauzuli pro vstup do Poslaneck sněmovny stanovenou volebnm zkonem, přspěvek v nsledujcch volbch neobdrž.

Tm, že takto byly negativně ovlivněny politick strany, kter sice reprezentuj nezanedbateln zlomek voličů, ale na podl na sttn moci nedoshly a nemohou sv prvoplatn voliče reprezentovat, dochz k jejich diskriminaci vůči ostatnm stranm či hnutm a zsadnmu negativnmu ovlivněn voln soutěže politickch stran, jak je m na mysli čl. 5 stavy a čl. 22 Listiny.

Z celkov koncepce novelou provedench změn vychz zsadn změr poslit roli velkch stran, kter by po volbch mohly snze vytvřet pevn koalice a prosazovat sv programy bez přihldnut ke stanoviskům ostatnch parlamentnch stran, což se skrv pod pojem zvšen stability v rozhodovn moci zkonodrn i vkonn. Přitom ovšem zvšen stability nemus zde mt za nsledek vyšš stupeň demokracie, ale i oslaben jejch principů a snžen jej efektivity. stavn soud sice při posuzovn nvrhů na zrušen zkonů nehodnot v podrobnostech čelnost nebo vhodnost zkonnch prav, kter přezkoumv, nbrž zabv se těmi, jež vyjadřuj hodnoty stanoven stavou. Nen-li respektovna voln soutěž politickch stran za vyrovnanch podmnek a je-li snaha vytvřet odlišn podmnky pro strany velk či větš a formovat tak přmo či nepřmo politick strany s lepšm či horšm postavenm, a tedy i občany s rozdlnmi podmnkami jejich pohybu v politickm systmu, nelze takov kroky označit za stavn. Nelze přitom opomenout, že demokratick společnost je charakterizovna prvě svobodnou soutěž politickch stran, jejichž působen při sprvě veřejnch věc se odvozuje ze svobodn volby proveden voliči.

Zvěrem považoval stavn soud za vhodn připomenout i zprvu o financovn politickch stran, kter vyjadřuje představy Bentsk komise Rady Evropy při časti vce než 30 sttů, kter konstatuje, že existuj země, kde finance politickch stran spočvaj hlavně na členskch přspěvcch a tato koncepce je dodržovna. Ve staršch demokracich jsou politick strany enormnm strojem vyžadujcm stle značn personl, rozlehl prostory, zvšen nklady fungovn, kter nemohou bt pokryty členskmi, často nzkmi, přspěvky. Německo tak např. připoušt nezbytnost veřejnho financovn vdajů způsobench volebn kampan, ale i nkladů způsobench každodenn činnost politickch stran za podmnky, že pomoc sttu je nepřmo měrn finančn kapacitě každ strany a je stanovena tm, co je nezbytn pro zajištěn řdnho fungovn veřejn moci.

Zprva Bentsk komise Rady Evropy přznivě hodnot země, jež vž finančn pomoc sttu stranm na jejich volebn spěch a na přjmy z členskch přspěvků. V tomto smyslu dochz i k formulaci měřtek pro rozdělovn sttnch přspěvků. Předevšm je to spěch, jehož strana ve volbch u voličů doclila, dle hrn stranickch přspěvků a v omezen mře i rozsah darů, kter strana obdržela (např. 18 zkona o politickch stranch v SRN).

Vsledky prce uveden komise bezprostředně souvisej se současnmi legislativnmi tmaty v Česk republice a neměly by bt opomenuty.

Ve svm souhrnu jde tedy v projednvan problematice o převzet požadavku nezbytnch nkladů demokracie. Jej harmonick vkon vyžaduje ve skutečnosti omezit na minimum a snžit vdaje politickch stran a současně zachovat princip rovnosti mezi nimi, kter se zd bt často porušen ve prospěch majoritnch stran, kter vyžaduj veřejn subvence, protože obdržely nejvce mandtů a největš počet hlasů. To ovšem vyžaduje zaručit průhlednost ve vyžadovanch informacch a velice podrobnou kontrolu užit přijatch fondů.

Načítávám znění...
MENU
Hore