Ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem 96/2001 účinný od 12.03.2001

Schválené: 14.02.2001
Účinnost od: 12.03.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Vývoz, dovoz a průvoz zboží a služeb., Rostlinná výroba.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem 96/2001 účinný od 12.03.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 96/2001 s účinností od 12.03.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

96/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 14. února 2001 v plénu o návrhu Cukrovaru V., s. r. o., na zrušení nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, takto:

Nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn

Dne 4. srpna 2000 obdržel stavn soud stavn stžnost Cukrovaru V., s. r. o., proti opatřen Ministerstva zemědělstv ze dne 2. června 2000 č. j. 1914/2000-1000 o stanoven zvlštn individuln kvty na cukr pro hospodřsk rok 2000/2001. Tmto opatřenm stanovilo ministerstvo stěžovatelce individuln kvtu na cukr, a to v členěn 7 470 tun pro tuzemskou kvtu a 2 490 tun pro vvozn kvtu, když původně stěžovatelka požadovala pro tuzemsko 27 000 tun a pro vvoz 5 000 tun. Spolu s stavn stžnost podala stěžovatelka nvrh na zrušen nařzen vldy č. 51/2000 Sb., kterm se stanov opatřen a podl sttu na tvorbě podmnek pro zajištěn a udržen vroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem.

Čtvrt sent stavnho soudu usnesenm ze dne 20. zř 2000 sp. zn. IV. S 468/2000 podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, řzen o stavn stžnosti přerušil a nvrh na zrušen citovanho nařzen vldy postoupil plnu stavnho soudu.

Společnost Cukrovar V., s. r. o., (dle jen "navrhovatelka") uvedla, že si cukrovar pronajala k plnovan vrobě 32 000 tun cukru ročně od pana O. M., kter tento cukrovar odkoupil z majetkov podstaty padce - společnosti Union cukr, a. s., na zkladě kupn smlouvy ze dne 4. listopadu 1999. Smlouvy byly uzavřeny v době, kdy nikdo nemohl předvdat, že napadenm nařzenm vldy bude podnikn v oblasti vroby cukru vrazně omezeno, resp. znemožněno. Společnost vložila do zskn samotnho cukrovaru i do nkupu nov technologie nemal finančn prostředky, s clem doshnout naplnovan ročn kapacity, avšak po vydn nařzen vldy je postavena do situace, kdy je nucena ždat Ministerstvo zemědělstv o vydn opatřen podle tohoto nařzen, ačkoliv je přesvědčena, že takov regulace vroby je nestavn a nezkonn.

Podle nzoru navrhovatelky lze vkon určit činnosti, za kterou lze vrobu a prodej vyrobenho cukru považovat, omezit jen zkonem, nikoli tedy nařzenm vldy. Nařzen vldy navc vytvořilo zvlštn, v podstatě preferovanou kategorii tzv. strategickch vrobců cukru (vyjmenovanch v přloze č. 1 citovanho nařzen vldy), a to administrativn cestou a bez možnosti ostatnch společnost vyrbějcch cukr byť jen ovlivnit vběr cukrovarů takto zařazench. Došlo tak ke zvhodněn jedn skupiny vrobců na kor skupiny druh, pokud jde o možnost a přstup k podnikn podle čl. 26 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), ve spojen s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, o rovnosti v prvech. Dle navrhovatelka uvedla, že podle vodn věty nařzen vldy se za zmocňovac ustanoven ke stanoven kvt zřejmě považuje 2 odst. 1 zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv. Toto ustanoven však rozhodně nezakld prvo ždnho konkrtnho sttnho orgnu, tedy ani vldy, vydvat podzkonn předpisy v oblasti kvotace a regulace vroby a jejich prostřednictvm ukldat prva a povinnosti. Jakkoli vlda může sv nařzen vydvat bez vslovnho zmocněn, mus se tak dt v mezch stanovench zkonem, což v danm přpadě splněno nen.

Navrhovatelka kromě toho vyslovila nesouhlas s tm, že podmnky pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskmi komoditami by bylo možno vykldat tak, že vlda je oprvněna k dosažen tohoto cle určit subjekty vyřadit z možnosti volně podnikat v určitm oboru, aniž by k tomu měla zmocněn v zkoně. O tom, že otzky kvotace a regulace vroby zemědělskch komodit nelze upravit pouhm nařzenm vldy, svědč ostatně i to, že po vydn napadenho nařzen předložilo Ministerstvo zemědělstv vldě, a ta pak Parlamentu, nvrh zkona, kter takov postup umožňuje. U stnho jednn pak navrhovatelka uvedla, že měla na mysli v mezidob přijat zkon č. 256/2000 Sb., o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu a o změně některch dalšch zkonů (zkon o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu). Tm vlastně bylo potvrzeno, že regulace proveden napadenm nařzenm co do formy neobstoj. Napaden nařzen vldy dle nzoru navrhovatelky porušuje prvo činit vše, co nen zkonem zakzno, a prvo nebt nucen činit, co zkon neukld [čl. 2 odst. 4 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a čl. 2 odst. 3 Listiny]. Pokud by navrhovatelka akceptovala opatřen Ministerstva zemědělstv, bude vrobn zařzen cukrovaru využito zhruba na 30 %, a tm vlastně dojde k ekonomickmu donucen provoz likvidovat s velkou ztrtou. Tm pak dojde i k porušen čl. 11 Listiny, kter zaručuje ochranu vlastnictv a stanov, že vlastnick prvo m stejn zkonn obsah a ochranu. Navrhovatelce je de facto zakzno uvdět vyroben cukr na trh v Česk republice, a to rozhodnutm sttu a bez nhrady. Současně navrhovatelka uvedla, že podobnm způsobem by mohlo dojt k vyřazen a k diskriminaci vrobců i u dalšch potravinřskch komodit.

Ve vyjdřen, kter na vzvu stavnho soudu podala, vlda uvedla, že nařzen vldy č. 51/2000 Sb. bylo vydno k proveden 2 odst. 1 zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv. Toto ustanoven sice vslovn zmocněn k vydn nařzen vldy neobsahuje, avšak podle čl. 78 stavy je vlda oprvněna k proveden zkona a v jeho mezch vydvat nařzen - může tedy zkon provdět svmi nařzenmi i bez vslovnho zmocněn. Včet opatřen v uvedenm ustanoven zkona o zemědělstv, jichž m bt užito k dosažen čelu zkona, je pouze demonstrativn. Vlda proto považuje za možn, aby vkonn moc při provděn tohoto ustanoven použila jin opatřen, povedou-li k dosažen zkonnho cle - vytvořen podmnek pro udržen vrobnho potencionlu zemědělstv, v konkrtnm přpadě v oblasti pěstitelstv cukrov řepy a vroby cukru a ke stabilizaci trhu s cukrem jako jedn ze zkladnch zemědělskch komodit. Takov opatřen sttu nepodlhaj, na rozdl od podpůrnch programů a nepřmch podpor, schvlen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Vlda je proto nzoru, že napaden nařzen nepřesahuje a neporušuje čl. 78 stavy, protože nevybočuje z mez zkona, k jehož proveden je určeno.

Dle vlda upozornila, že napaden nařzen se nedotklo prva navrhovatelky svobodně podnikat. Tmto nařzenm vlda rozhodla určitm způsobem motivovat vrobce cukru - a to jak tzv. strategick, tak ostatn vrobce - ke snžen produkce stanovenm tuzemskch a vvoznch kvt cukru a za to jim zroveň nabz různ kompenzačn formy sttn pomoci (poskytovn odbornho poradenstv, průzkum trhu s cukrem, zajišťovn vvoznch možnost, pomoc při zajišťovn vkupu cukru). Ustanoven 10 nařzen vldy je třeba interpretovat v kontextu celho prvnho předpisu. Zejmna z 11 jednoznačně vyplv, že dodržovn kvt je založeno na dobrovolnosti a vhodnosti pro vrobce, kterm na zkladě ždoucho chovn vznik nrok na uveden kompenzačn formy sttn pomoci. Pro vrobce, kteř stanoven kvty překračuj, nejsou stanoveny sankce, nevznik jim však nrok na uplatněn opatřen podle 6 až 8. Nařzenm vldy nejsou uloženy dalš povinnosti než ty, kter jsou stanoveny v zkoně, a nedochz tedy k omezen prva na přstup k podnikn podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Naopak vlda sama se zavazuje činit určit pozitivn opatřen ve prospěch vrobců, kteř se chovaj ždanm způsobem, což jasně vyplv z 1 nařzen vldy, podle kterho toto nařzen upravuje podl sttu na tvorbě podmnek pro zajištěn a udržen vroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem na zem Česk republiky. Přstup na trh nen tedy uzavřen ani limitovn.

Vlda ještě uvedla, že tvrzen o porušen zruky rovnch prv a diskriminaci jinch než strategickch vrobců cukru neobstoj, neboť při vydn napadenho nařzen vldy byly naopak vzaty na zřetel relně existujc odlišnosti ve vrobn kapacitě mezi jednotlivmi subjekty. Institut strategickch vrobců byl vytvořen s ohledem na očekvanou produkci v hospodřskm roce a rozhodně nebyl proveden nhodně či na zkladě sprvnho uvžen, nbrž na zkladě zřetelně zadanch kritri - objektivnch charakteristik jednotlivch vrobců, vychzejcch z objemu vroby jednotlivch cukrovarů v poslednch pěti letech, tedy se zřetelem na jejich dlouhodob aktivity. Prvě nepřihldnutm k těmto objektivnm odlišnostem by bylo diskriminac, neboť by znevhodňovalo velk vrobce, kteř do svho rozvoje investovali perspektivně značn prostředky. S ohledem na omezenou kapacitu trhu s cukrem se vlda snažila a snaž situaci stabilizovat, a proto je nucena jistm způsobem limitovat rozsah sv pomoci pěstitelům cukrovky nebo vrobcům cukru. V možnosti cukr vyrbět a uvdět jej na trh však nejsou stanovena ždn omezen.

Na zkladě uvedench skutečnost vyslovila vlda přesvědčen, že obsah předmětnho nařzen vldy je vyvžen tak, aby nepůsobil diskriminačně vůči ždnmu z pěstitelů cukrovky nebo vrobců cukru, v ždnm přpadě pak nen zaměřen na omezovn jejich počtu, a proto navrhla zamtnut nvrhu.

Ministerstvo zemědělstv ve vyjdřen, kter bylo vyždno ještě před přerušenm řzen o stavn stžnosti, uvedlo, že napaden nařzen vldy nen určeno k aproximaci prva Evropskch společenstv, i když přejm někter principy uplatňovan v členskch sttech Evropsk unie. Je založeno zejmna na nsledujcch principech:

- transpozice zvazků čl. 69 a 70 Evropsk dohody o přidružen prostřednictvm zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv,

- splněn zvazků vůči EU a WTO - zavst tzv. cukern pořdek,

- dočasnost platnosti nařzen vldy (omezen jen na hospodřsk rok 2000/2001, tj. od 1. srpna 2000 do 30. zř 2001),

- stanoven individulnch kvt strategickm vrobcům cukru (11 cukrovarů sdružench v 8 subjektech, kter za poslednch pět let vyrobily a uvedly na trh v průměru nejmně 10 000 tun cukru ročně),

- stanoven minimln ceny cukrovky, minimln ceny cukru a maximln ceny cukrovky na zkladě 1 odst. 6 zkona č. 526/1990 Sb., o cench, k řešen mimořdn tržn situace,

- otevřenost celho systmu pro dalš vrobce cukru na zkladě jejich ždosti o přidělen zvlštn individuln kvty,

- samofinancovn podpory vvozu za pomoci vlastn finančn rezervy jednotlivch vrobců ve vši 1 950 Kč na jednu tunu vyrobenho cukru,

- kompenzačn formy sttn pomoci (poskytovn odbornho poradenstv, průzkum trhu s cukrem, zajišťovn vvoznch možnost, pomoc při zajišťovn vkupu cukru).

Dle ministerstvo uvedlo, že stt v tomto nařzen vyjadřuje pouze podporu při udržen dosažen stability sektoru cukru a cukrovky předevšm pěstiteli cukrovky a vrobci cukru. Nvrh nařzen vldy byl předložen po několikaměsčn odborn diskusi, v termnu odpovdajcm začtku agrotechnickch lhůt set cukrovky. Neřešen situace v komoditě cukr - cukrovka by ve svm důsledku mohlo vst k nadprodukci a ke zhroucen celho trhu s cukrem a k nesplněn zvazků, kter vlda Česk republiky dala EU. Nařzen vldy je dalšm systmovm krokem k řešen kritick situace na trhu s cukrem v Česk republice a navazuje na přijat ochrann opatřen ze srpna 1999 na dovozy cukru do Česk republiky (nařzen vldy č. 212/1999 Sb., kterm se stanov ochrann opatřen na dovoz cukru).

Dle nzoru ministerstva je organizace trhu s cukrem zavedenm produkčnch kvt standardnm pravidlem v EU vce než 30 let. Nařzenm byl sledovn celospolečensk zjem zajištěn stabilizace pěstovn cukrovky a vroby cukru v Česk republice, bez preference fyzickch nebo prvnickch osob, neboť kvotace se dotkla všech existujcch vrobců cukru bez vjimky. Nařzen však nikomu nezakazuje cukr vyrbět.

V replice k vyjdřen vldy uvedla navrhovatelka, že i nadle trv na nzoru, že vlda napadenm nařzenm v mnoha směrech překročila hranice ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 252/1997 Sb. Podle jejho nzoru by vlda mohla samostatně přijmat nařzen jen v oblasti "vytvřen podmnek pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskmi komoditami", za takov vytvřen podmnek však rozhodně nelze považovat určovn tzv. strategickch vrobců cukru. Připustit takovou volnost vkladu toho, co se rozum vytvřenm podmnek pro cenovou stabilizaci, by znamenalo, že vše v ustanoven 2 zkona o zemědělstv by bylo zcela zbytečn. Podle nzoru navrhovatelky nen vroba cukru zemědělstvm, když i sm zkon rozeznv pojmy "zemědělstv" a "potravina", přičemž 2 dv jasně najevo, že směřuje pouze k podpoře zemědělstv.

Dle navrhovatelka uvedla, že z vyjdřen vldy naprosto nevyplv, jak vlda motivuje ostatn vrobce (nestrategick) ke snžen produkce cukru. Na rozdl od vldy je navrhovatelka přesvědčena, že ustanoven 10 napadenho nařzen svoji sankci m, a to ve spojen s ustanovenm 11, neboť jestliže někdo vyrob byť jen jedin kilo cukru nad rmec kvty, jež je mu přidělena, pak jako sankce se odnm sttn pomoc poskytovan podle 6 až 8 nařzen vldy. Navrhovatelka rovněž nesdl nzor obsažen ve vyjdřen vldy, že předmětnm nařzenm nejsou stanovovny jin povinnosti, než jsou stanoveny v zkoně. V tto souvislosti upozornila na povinnost poskytovat každ měsc rozshl množstv informac Ministerstvu zemědělstv ( 9) a povinnost vytvřet finančn rezervu a použt ji ( 4). Dle uvedla, že vlda vlastně přiznv, že provedenm vběrem zvhodnila velk vrobce, kteř investovali značn prostředky do svho rozvoje. K tomu však navrhovatelka dodala, že informace, ze kterch vlda vychzela, byly zcela nedostatečn, neboť např. v přpadě navrhovatelky ždn průzkum změrů a investic provděn nebyl. Jakmile však navrhovatelka poždala o zvlštn individuln kvtu, musela strpět komisionln prohldku cukrovaru, zodpovědět komisi značn množstv otzek a doložit množstv dajů nařzench Ministerstvem zemědělstv, ačkoliv napaden nařzen vldy o takovm postupu nic neuvd.

V neposledn řadě pak navrhovatelka doplnila, že v mezidob vyhlšen kvotace na mlko jen potvrzuj zvažnost problmu a upozorňuj na nebezpečn trend omezovn prva svobodně podnikat.

Při stnm jednn dne 14. 2. 2001 pak zstupce vldy přednesl procesn vyjdřen, kter bylo stavnmu soudu doručeno den před jednnm. Předevšm namtl, že po formln strnce měla bt stavn stžnost odmtnuta jako nepřpustn podle 75 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., neboť navrhovatelka nevyčerpala procesn prostředky k ochraně svch prv. Napaden akt Ministerstva zemědělstv považuje vlda za sprvn rozhodnut, kter mohlo a mělo bt napadeno rozkladem dle 61 sprvnho řdu, přpadně sprvn žalobou. Pokud tak navrhovatelka neučinila, měl soudce zpravodaj stžnost odmtnout. Neučinil-li tak, mělo by takov rozhodnut učinit plnum. Pokud jde o věc samu, uvedl zstupce vldy, že se jedn o zsadn rozhodnut. Česk republika se ve smlouvě o přidružen zavzala k vytvořen rovnch podmnek všem investorům ze zem patnctky, a je tedy povinna se přizpůsobit i zvazkům vyplvajcm z tzv. společn zemědělsk politiky. V zemch EU jsou zvazky vyplvajc z čl. 39 smlouvy o Evropskm společenstv zajišťovny předevšm kvtami na cukr a na mlko. Vyslovil proto nesouhlas s argumentac navrhovatelky, že kvty zasahuj do vlastnickch prv, a odkzal na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva k těmto otzkm. Dle uvedl, že vlda je přesvědčena, že zkon č. 252/1997 Sb. lze interpretovat způsobem, kter nasvědčuje tomu, že vlda při vydn nařzen č. 51/2000 Sb. postupovala v mezch tohoto zkona.

Ministr zemědělstv při jednn uvedl, že v době, kdy vlda svm nařzenm rozhodovala, mohla vzt v vahu pouze cukrovary, kter v t době produkovaly bl cukr, a za měřtko pro rozdělen kvt bylo vzato poslednch pět let jejich produkce. Podobně postupovaly v minulosti i stty EU. Navrhovatelka je jednou ze společnost, kter do systmu chtěly vstoupit až po jeho vytvořen, a proto je přesvědčen, že přijat systm cukernho pořdku je spravedliv. Pokud by přesto stavn soud rozhodl o zrušen napadenho nařzen, bylo by z hlediska stability trhu ždouc, aby tak učinil až s činnost od 1. řjna 2001, neboť do t doby bude připraveno nov nařzen vldy navazujc již na nov zkon o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu.

Zstupce navrhovatelky na uveden doplňujc vyjdřen vldy reagoval tak, že zpochybnil nzor, že dopis ministra zemědělstv o dvou větch, kter nem ždn formln nležitosti sprvnho aktu, lze považovat za sprvn rozhodnut, kter by bylo třeba nejprve napadnout způsobem, kter vlda uvd. Zdůraznil, že smyslem nvrhu nen boj proti kvtm jako takovm, ale snaha o to, aby přstup všech vrobců na trh byl rovn a za předem danch podmnek. Pokud však přloha k napadenmu nařzen vyjmenovala 8 vrobců a jejich kvty, pak v tto čsti nejde ani o normativn akt, ale o akt individuln, neboť nen určen pro neurčit počet subjektů, a i v tomto směru je proto nestavn. Jen velmi mal čst kvty byla ponechna pro nevyjmenovan subjekty a pro jej rozdělen nebyly stanoveny vůbec ždn podmnky. Setrval proto v celm rozsahu na podanm nvrhu.

O podanm nvrhu uvžil stavn soud takto:

Pokud jde o dodatečně vznesenou nmitku, že stavn stžnost, a tedy i nvrh s n podan, bylo třeba odmtnout z důvodu nepřpustnosti, tedy pro nevyčerpn procesnch prostředků, je třeba uvst nsledujc.

V nlezu vyhlšenm pod č. 243/1999 Sb. vyjdřil stavn soud zsadu, že eventuln nmitku, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesn prostředky, kter mu zkon k ochraně jeho prva poskytuje, nemůže stavn soud akceptovat, jde-li o stžnost, kter svm vznamem podstatně přesahuje vlastn zjmy stěžovatele. Nen sporu o tom, že v dan věci tomu tak je, o čemž ostatně svědč i vyjdřen častnka řzen o zvažnosti problematiky. Je tedy zřejm, že jsou splněny podmnky 75 odst. 2 psm. a) zkona č. 182/1993 Sb. Proto stavn soud pouze konstatuje, že nesdl nzor častnka řzen o možnosti opravnho prostředku ve sprvnm řzen, resp. možnosti sprvn žaloby v dan věci, aniž by považoval za nutn tento svůj nesouhlas dle rozvdět a odůvodňovat, neboť je zřejm, že o věci by byl podle uvedenho ustanoven zkona o stavnm soudu oprvněn jednat i za situace, že by k nevyčerpn procesnch prostředků skutečně došlo.

Pokud pak jde o věc samu, uvažoval stavn soud takto:

Předevšm konstatoval, že sporn nařzen vldy je odvozeno a určeno k proveden 2 odst. 1 zkona č. 252/1997 Sb. Tento zkon m podle 1 za čel:

a) vytvřen podmnek pro zajištěn schopnosti českho zemědělstv zabezpečit zkladn vživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebn nepotravinřsk suroviny;

b) vytvřen předpokladů pro podporu mimoprodukčnch funkc zemědělstv, kter přispvaj k ochraně složek životnho prostřed jako půdy, vody a ovzduš a k udržovn osdlen a kulturn krajiny;

c) stanovit povinnost nhrady jmy pro osoby poškozen přikzanmi režimy hospodařen vyplvajcmi ze zkonnch omezen.

V 2 odst. 1 se stanov, že stt přispv k tvorbě podmnek pro udržovn vrobnho potencilu zemědělstv nepřmmi podporami, přmou podporou podpůrnmi programy a vytvřenm podmnek pro cenovou stabilizaci trhu se zemědělskmi komoditami, zejmna pomoc skladištnch poukzek, termnovanch obchodů, certifikac veřejnch skladů obil a podporou fungovn komoditnch burz. Nsledujc odstavec 2 pak stanov, že podpůrn programy a nepřm podpory schvaluje Poslaneck sněmovna současně se zkonem o sttnm rozpočtu.

Podle 2 odst. 3 stt podporuje podpůrnmi programy i mimoprodukčn funkce zemědělstv spočvajc v ochraně složek životnho prostřed jako půdy, vody, ovzduš a dle aktivity podlejc se na udržovn krajiny. Podle odstavce 4 pak stt vytvř podmnky k podpoře mně přznivch oblast a k tomu přijm programy pomoci. Odstavec 5 stanov, že podpůrn programy k podpoře zmněnch opatřen a kritria pro jejich posuzovn stanov vlda nařzenm.

Nařzen vldy č. 51/2000 Sb. v 1 uvd, že předmětem tohoto předpisu je prava podlu sttu na tvorbě podmnek pro zajištěn a udržen vroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem na zem Česk republiky. Z dalšch ustanoven je důležit zejmna 10, kter stanov, že cukr vyroben nad rmec individuln či zvlštn individuln kvty nelze uvdět na trh v Česk republice ani na trh v zemch, kam dovoz cukru z Česk republiky nen dovolen nebo je limitovn mezinrodn smlouvou, kterou je Česk republika vzna. Přloha č. 1 k tomuto nařzen pak nepřmo stanov individuln kvty pro "strategick vrobce cukru" (celkem se jedn o 8 společnost).

stavn soud konstatoval, že nem důvod odchlit se při posuzovn podanho nvrhu od sv dosavadn relevantn judikatury.

Předevšm se jedn o nlez Pl. S 17/95 vyhlšen pod č. 271/1995 Sb., ve kterm uvedl, že podle čl. 78 stavy je vlda oprvněna vydvat nařzen k proveden zkona a v jeho mezch, nepotřebuje tedy vslovnou delegaci v přslušnm zkoně, nařzen však nemůže vybočit ze zkonnch mez - nemůže tedy bt praeter legem. Jinak řečeno, mus se držet v mezch zkona, kter jsou buď vymezeny vslovně anebo vyplvaj ze smyslu a čelu zkona. Dle stavn soud uvedl, že obecně lze řci, že zcela volnou vahu exekutiva nikdy nem, neboť vždy je omezena stavou, mezinrodnmi smlouvami a obecnmi prvnmi principy.

V nlezu Pl. S 32/95 vyhlšenm pod č. 112/1996 Sb. stavn soud konstatoval, že prva uveden v hlavě čtvrt Listiny nazvan "Hospodřsk, sociln a kulturn prva" jsou konkretizovna vslovně až přslušnm zkonem a na jeho zkladě a v jeho mezch je možn se těchto prv a svobod dovolvat. stavn soud ještě uvedl, že tato prva nepůsob bezprostředně (na rozdl od prv vyvěrajcch přmo z lidskho byt, jako je prvo na život, nedotknutelnost osoby, osobn svobody apod.), ale vyžaduj ke sv realizaci součinnost dalšch faktorů. Těchto prv, uvd se v nlezu, se lze podle čl. 41 odst. 1 Listiny dovolvat jen v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj. Podle stejnch zsad rozhodl stavn soud v nlezu Pl. S 35/95 vyhlšenm pod č. 206/1996 Sb., když vyslovil, že povinnosti zkonnho vymezen obsahu, rozsahu a způsobu poskytovn zkladnho prva (v tomto přpadě prva na bezplatnou zdravotn pči) se zkonodrce nemůže zbavit tm, že zplnomocn orgn moci vkonn k vydn norem nižš prvn sly než zkon, kter by určovaly, namsto zkona, meze těchto zkladnch prv či svobod.

Z stavnho hlediska jsou orgny s legislativn pravomoc oprvněny a povinny vydvat prvn předpisy ve formě, kter je jim určena. Formou předepsanou vldě je podle čl. 78 stavy nařzen. Podle tohoto ustanoven může vlda vydvat nařzen k proveden zkona a v jeho mezch. Stač tedy existence zkona, v jeho rmci však mus existovat prostor pro legislativn činnost vldy. Na tom nic neměn skutečnost, že v některch přpadech zkonodrce k vydn nařzen vldu vslovně zmocňuje. Vlda se pak mus pohybovat "secundum et intra legem", nikoli mimo zkon (praeter legem). Zjednodušeně řečeno, m-li podle zkona bti X, přsluš vldě stanovit, že m bti X1, X2, X3 ..., nikoli tž, že m bti Y.

Z teoretickho hlediska je na nařzen kladen požadavek, aby bylo obecn a dopadalo tedy na neurčitou skupinu adrestů, neboť stava zmocňuje k prvn pravě, nikoli k vydn individulnho sprvnho aktu. Před excesy moci vkonn pak ochraňuje barira věc vyhrazench k regulaci toliko zkonům (tzv. vhrada zkona).

Lze tedy shrnout, že stavn vymezen odvozen normotvorby exekutivy spočv na nsledujcch zsadch:

- nařzen mus bt vydno oprvněnm subjektem,

- nařzen nemůže zasahovat do věc vyhrazench zkonu (nemůže tedy stanovit primrn prva a povinnosti),

- mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard (mus bt tedy otevřen prostor pro sfru nařzen).

Podle čl. 26 odst. 1 Listiny je každmu zaručeno prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost, přičemž odstavec 2 předpokld, že zkon může stanovit podmnky a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost. Je tedy zřejm, že se jedn o zkladn prvo, kter ve smyslu uvedench nlezů nepůsob sice bezprostředně a lze se ho dovolvat jen v mezch zkonů, na druh straně však pro jakkoliv limity takovho podnikn či činnosti existuje vhrada zkona.

Nen sporu o tom, že předmětn nařzen obsahuje řadu ustanoven, kter zasahuj do oblasti svobodnho podnikn. Odvozuje-li vlda sv oprvněn takto postupovat ze zkona č. 252/1997 Sb., konkrtně pak sporn nařzen uvozuje jako provděc předpis k 2 odst. 1 tohoto zkona, potom jakkoli stavn soud respektuje již zmněn princip volnějšho vztahu mezi zkonem a nařzenm, když za prioritu stavnosti nařzen považuje jeho soulad se smyslem a čelem zkona jako celku, je nucen konstatovat, že gramatick, systematick ani logick vklad, a to ani při největš mře extenzivnho přstupu, nenasvědčuje tomu, že by od zmněnho ustanoven zkona bylo možn odvodit regulaci vroby, kter na zemědělstv navazuje, resp. omezit uplatněn vyrobenho zbož na určitm trhu.

Jestliže stavn soud v nlezu vyhlšenm pod č. 206/1996 Sb. vyslovil, že zkonodrce nemůže oblast pravy vztahů určench pro pravu zkonem delegovat na moc vkonnou, a tm vlastně rezignovat na svoji zkonodrnou povinnost, tm spše si vkonn moc nemůže prvo na takovou pravu přisvojit sama s odvolnm na zkon, kter evidentně m jin čel a smysl. Zkon o zemědělstv mř zcela zřetelně do oblasti tzv. prvovroby, a pokud vldu zmocňuje k vydvn nařzen, je zcela zřejm, že jde o pravu zaměřenou do jinch oblast. Pokud by zkonodrce chtěl zmocnit exekutivu k regulaci podnikn formou vrobnch kvt, nepochybně by tak učinil vslovně, obdobně jako to učinil v ustanoven 2 odst. 5, 3 odst. 3 a 4, resp. v 5 odst. 3.

Lze shrnout, že napaden nařzen vldy porušuje vhradu zkona stanovenou čl. 26 odst. 1 Listiny a formou nařzen omezuje svobodn podnikn způsobem, kter zkon nepředpokld ani rmcově neupravuje. Jinak řečeno, přistoupil-li stavn soud ke zrušen podzkonnch předpisů z důvodu, že meze vytvořen zkonodrcem pro legislativn činnost exekutivy jsou neurčit, tm spše tak mus učinit v oblasti, kde legislativn iniciativu vldy zkon nepředpokld vůbec. Tento exces je dostatečnm důvodem pro zrušen napadenho prvnho předpisu, aniž by bylo nutn se blže zabvat dalšmi nmitkami a argumenty navrhovatelky a častnka řzen.

stavn soud si je samozřejmě vědom, že mezitm nabyl činnosti zkon č. 256/2000 Sb., o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu a o změně některch dalšch zkonů (zkon o Sttnm zemědělskm intervenčnm fondu), kter upravuje, mimo jin, i tzv. produkčn kvty, a v ustanoven 12 odst. 3 zmocňuje vldu k vydn nařzen, kter stanov tyto kvty a jejich podmnky. Tato skutečnost však nemůže nic změnit na tom, že nařzen vldy č. 51/2000 Sb. bylo vydno mimo meze zkona, když v původnm zkoně č. 472/1992 Sb., o Sttnm fondu tržn regulace v zemědělstv, (zrušenm zkonem č. 256/2000 Sb.) nebylo pro stanoven produkčnch kvt opory.

Ze všech uvedench důvodů rozhodlo plnum stavnho soudu o zrušen nařzen vldy č. 51/2000 Sb. pro jeho rozpor s čl. 4 odst. 1 a 2 a s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny, jakož i s čl. 2 odst. 4 stavy dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů, když neshledal důvody pro odložen vykonatelnosti svho rozhodnut.

Načítávám znění...
MENU
Hore