Sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání 94/2011 účinný od 12.04.2011

Schválené: 22.03.2011
Účinnost od: 12.04.2011
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Osoby fyzické., Osoby právnické., Elektronická pošta. Elektronické prostředky., Veřejné telekomunikační a datové sítě.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání 94/2011 účinný od 12.04.2011
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 94/2011 s účinností od 12.04.2011
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

94/2011 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 24/10 rozhodl dne 22. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Markem Bendou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

Ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn

I.

Rekapitulace nvrhu

1. Skupina 51 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky se nvrhem doručenm stavnmu soudu dne 26. 3. 2010 domhala zrušen ustanoven 97 odst. 3 a 4 zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „napaden ustanoven“) a vyhlšky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn, (dle tž jen „napaden vyhlška“ či souhrnně tž jen „napaden prvn prava“).

2. Byť nvrh splňoval formln nležitosti podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky a 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“), považuje stavn soud za nezbytn zdůraznit, že institut nvrhu na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky, podvan skupinou poslanců či sentorů podle 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu, je mimo jin projevem stavně garantovanho principu ochrany menšin (čl. 6 stavy Česk republiky) a primrně slouž jako jeden z nstrojů ochrany parlamentn menšiny (opozice) proti přpadn svvoli (či zvůli) v rozhodnutch přijmanch parlamentn většinou v rmci legislativnho procesu založenho na principu většinovho rozhodovn [srov. k tomu zprvu Bentsk komise CDL-AD(2010)025 „

Report on the role of the opposition in a democratic parliament

“ ze dne 15. 11. 2010, kter prvo umožňujc parlamentn opozici domhat se stavnho přezkumu většinou přijatch rozhodnut (zkonů) zahrnuje mezi nejzkladnějš prva parlamentn opozice]. Jinmi slovy, kvalifikovan podn k nestrannmu a nezvislmu stavnmu soudu je často posledn možnost, jak se parlamentn menšina může přpadn svvoli (či zvůli) v rozhodovn parlamentn většiny brnit, neboť zstupci parlamentn opozice se v Parlamentu co do svho počtu zpravidla ocitaj v početn menšině, a nedisponuj tak efektivnmi prostředky, jak přijet takovho rozhodnut (vydn normativnho prvnho aktu) v rmci legislativnho procesu zvrtit či změnit. Naopak zstupci parlamentn většiny takovmi efektivnmi prostředky zpravidla disponuj a maj-li pochybnosti o sprvnosti, bezvadnosti či dokonce o stavnosti přijmanch (či dřve přijatch) rozhodnut, je nejen jejich prvem, ale přmo i povinnost je za tmto čelem využvat (viz slib podle čl. 23 odst. 3 stavy Česk republiky). Institut podn nvrhu na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky k stavnmu soudu tak v ždnm přpadě neslouž jako prostředek, jak zskat jaksi „dobrozdn“ či odborn posudek stavnho soudu k parlamentn většinou přijatm rozhodnutm, ani jako nstroj, jehož uplatněn je projevem politickho či dokonce předvolebnho boje přenesenho z parlamentn půdy k stavnmu soudu. V posuzovanm přpadě nejen že skupina navrhovatelů je složena zejmna ze zstupců politickch stran, jež se v současnosti podlej a rovněž v době podn nvrhu se podlely na vkonu vldn moci a v Parlamentu Česk republiky disponovaly a dle disponuj většinou potřebnou ke změně napaden prvn pravy, ale navc, a to nemůže stavn soud ponechat bez kritick poznmky, se z drtiv většiny svm souhlasnm (!) hlasovnm v průběhu legislativnho procesu na přijet napaden prvn pravy přmo podleli. V takovch přpadech jeho (zne)užit by stavn soud byl do budoucna nucen přistoupit k odmtn takto podanch nvrhů.

3. Podstatu nmitek navrhovatel sami shrnuli tak, že shromažďovn a využvn provoznch a lokalizačnch dajů o telekomunikačnm provozu v takovm rozsahu, v jakm jej vymezuj napaden ustanoven a napaden vyhlška, představuj neproporcionln zsah do zkladnch prv uvedench v Listině zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“) a v mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen „mluva“), konkrtně zkladnch prv garantovanch čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 mluvy. Dle navrhovatelů lze tento zsah navc považovat za porušujc podstatn nležitosti demokratickho prvnho sttu, k nimž lze přiřadit i zsadu proporcionality ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny. Sv tvrzen navrhovatel podepřeli nsledujcmi argumenty.

I. A) Shromažďovn dajů o komunikaci jako zsah do soukromho života

4. Obsahem napadanch ustanoven je uložen povinnosti fyzickm a prvnickm osobm, kter zajišťuj veřejnou komunikačn sť nebo poskytujcch veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac (tedy předevšm telefonnch opertorů a poskytovatelů internetovho připojen), po dobu 6 až 12 měsců uchovvat provozn a lokalizačn daje (destky dajů) o vešker telefonn a faxov komunikaci, e-mailov a SMS komunikaci, nvštěvch webovch strnek a využvn některch internetovch služeb, specifikovan v napaden vyhlšce, a na ždost jsou povinny je poskytovat oprvněnm orgnům. Dle navrhovatelů vše uveden daje, jejich shromažďovn, uchovvn a předvn sttnm orgnům nepochybně spadaj pod ochranu čl. 8 mluvy. V tto souvislosti odkzali na celou řadu rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen „ESLP“) i stavnho soudu.

5. Navrhovatel jsou dle toho nzoru, že zsahem do zkladnch prv se nerozum jen bezprostředn zsah (např. seznmen se s uchovvanmi daji), ale i takov opatřen sttnch orgnů, kter v sobě skrvaj značn nebezpeč omezen zkladnch prv, kter může kdykoliv nastat. Uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů nelze než považovat za takov zsah, neboť tyto daje jsou nepřetržitě uchovvny a sttnm orgnům jsou k dispozici a ty si je mohou v budoucnu dle přslušnch předpisů vyždat a využvat. Uchovvn shora uveden sady dajů tak s sebou nese latentn nebezpeč dalšch bezprostřednch zsahů sttnch orgnů. Navc nelze přehldnout, že stt neuchovv provozn a lokalizačn daje sm, ale využv k tomu soukromch osob poskytujcch telekomunikačn služby, přičemž riziko z možnho zneužit uchovvanch dajů velkm počtem soukromch osob pohybujcch se v oblasti telekomunikačnch služeb je vyšš než při jejich uchovvn sttem. Jednm ze zkladnch požadavků ESLP vyvinutch vkladem podmnky zkonnho podkladu sttnch zsahů do soukromho života je předvdatelnost a dostupnost tohoto zkonnho podkladu. Důvodem je legitimn a logick požadavek, aby jednotlivci byli předem seznmeni s okolnostmi, kdy stt může vjimečně do jejich soukromho života zashnout, a mohli přizpůsobit sv jednn tak, aby se tomuto zsahu bylo možn vyhnout. Plošn charakter uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů však takovou možnost omezuje až vylučuje.

6. Dle navrhovatelů jsou cle, jakož i pravděpodobn a očekvateln užitek vyplvajc z povinnosti uchovvat provozn a lokalizačn daje ve srovnn s tm spojenm zsahem do zkladnch prv dotčench osob v hrubm nepoměru. Proto v souladu s čl. 8 odst. 2 mluvy přistoupili k posouzen přiměřenosti danho opatřen, kter hodnotili jednak z hlediska zvažnosti a rozsahu zsahu do zkladnch prv jednotlivců, v danm přpadě do prva na soukrom, dle z hlediska legitimity cle, k jehož dosažen m omezen zkladnch prv sloužit, a z hlediska přnosu těchto zsahů. V neposledn řadě jeho užit konfrontovali s nebezpečnmi aspekty, kter jsou s tm spojeny, zejmna pak nebezpeč zneužit uchovvanch dajů.

I. B) Zvažnost a rozsah zsahu do prva na soukrom

7. Předně navrhovatel konstatovali, že zaveden povinnosti uchovvat provozn a lokalizačn daje představuje zvažn zsah do soukrom, poněvadž tyto daje otevraj širok možnosti jejich použit a jejich zkombinovn s dalšmi daji může způsobit velmi citeln důsledky pro soukrom život dotčench osob. Povinnost uchovvat provozn a lokalizačn daje v takovm rozsahu m prakticky za nsledek vyloučen existence nekontrolovan a nemonitorovan telekomunikace, což je nutno považovat za obzvlšť intenzivn zsah do soukrom všech osob užvajcch telekomunikačn prostředky (telefonie, užvn služeb internetu), kter se v současnosti již nevyužvaj pouze ke komunikaci mezi lidmi, ale zasahuj širok spektrum každodennch činnost (nakupovn, bankovn operace, vzdělvn, medicna aj.). Z uchovvanch dajů tak lze dovodit celou řadu dalšch (v řadě přpadů velmi citlivch) dajů a informac o dan osobě a jejm soukrom. V řadě přpadů lze z identity adresta telefontu nebo e-mailu odhalit citliv daj o odeslateli (např. pokud je adrestem lkař-specialista), podobně lze z navštvench internetovch strnek zjišťovat informace o nzorovm smšlen, zdravotnm stavu nebo sexuln orientaci dan osoby. Velk množstv informac lze zskat rovněž z lokalizačnch dajů o pohybu mobilnho telefonu (respektive jeho držitele), zvlště v kombinaci s lokalizačnmi daji o pohybu dalšch mobilnch telefonů (daj o tom, kdo se kde a kdy s km setkal apod.). Na zkladě uchovvanch dajů tak lze sestavit komunikačn a pohybov profil jednotlivce, z kterho lze zskat nejen daje o jeho minulch aktivitch, ale s vysokou mrou pravděpodobnosti i sprvně předvdat jeho aktivity v budoucnosti, což rovněž představuje vznamn zsah do prva na ochranu soukrom a korespondence jednotlivců.

I. C) Legitimita cle a přnos zsahu do zkladnch prv

8. Navrhovatel dle ve svm nvrhu polemizovali s legitimitou cle přijet napaden pravy. Z důvodov zprvy vldy k ustanoven 97 zkona o elektronickch komunikacch vyplv, že čelem ustanoven 97 je čelit zvyšujcm se bezpečnostnm rizikům a zajištěn bezpečnosti a obrany Česk republiky, přičemž bližš odůvodněn chyb. Navrhovatel jsou toho nzoru, že podle čl. 8 odst. 2 mluvy je zsah do soukrom přpustn ve vztahu k boji s kriminalitou pouze tehdy, pokud slouž k předchzen zločinnosti. „Preventivn, všeobecn uchovvn telekomunikačnch dajů bez existence konkrtnho důvodu mř zejmna do minulosti a může tak sloužit hlavně k objasňovn již spchanch trestnch činů.“ (str. 13). Zsah do soukrom za čelem objasněn již spchanho trestnho činu je tak dle navrhovatelů v rozporu s čl. 8 mluvy. Navc daje jsou uchovvny bez existence konkrtnho podezřen. Optikou napadench ustanoven je tak každ osoba považovna za podezřelou bez existence konkrtnch okolnost, kter by k tomuto podezřen opravňovaly, což je v prvnm sttě nepřpustn. Navrhovatel rovněž upozornili (s odkazem na konkrtn přpady ze zahranič) na skutečnost, že vyhodnocovn dajů o telekomunikačnm provozu s sebou přinš rovněž nebezpeč jejich chybn interpretace a podezřvn či obviněn nevinnho člověka. Může totiž dojt k změně osoby, kter komunikaci skutečně provděla, s osobou, kter např. uzavřela smlouvu s telefonnm opertorem nebo s poskytovatelem internetu.

9. Předkladatel prvn pravy ani věcně přslušn resort sttn sprvy dle tvrzen navrhovatelů nedodali informace o tom, v kolika a v jakch přpadech před zavedenm napaden prvn pravy, kter s sebou nese obrovsk kvantitativn navšen uchovvanch dajů a možnho přstupu k nim, ztroskotvalo vyšetřovn, odhalovn a sthn zvažnch trestnch činů na nemožnosti zskat požadovan daje z důvodu, že již takov data nebyla k dispozici. Rovněž nen prokzno, zda zakotven povinnosti uchovvat všechny daje o telefonick a elektronick komunikaci povede (nebo již vedlo) ve srovnn s předchzejc pravou skutečně ke zlepšen vyšetřovn, k odhalovn a ke sthn zvažnch trestnch činů a k odvracen hrozeb, ke zvšen procenta objasněnosti trestnch činů či ke snžen kriminality apod. Dle je otzkou, jak star data jsou oprvněnmi orgny vyžadovna, a nakolik je tedy nutn uchovvat provozn a lokalizačn daje po dobu 6 měsců a delš. Zsah do soukrom se navc paradoxně může častěji tkat osob, kter se na zvažn trestn činnosti nepodlej, než osob, kter ji pchaj, a proto maj zvšen zjem na uskutečňovn anonymn komunikace. Dle navrhovatelů lze očekvat, že uchovvn dajů může pomoci k naplněn stanovench clů spše v mal mře a v mně vznamnch přpadech, a proto nelze očekvat dlouhodob a pozitivn vliv na snžen kriminality a zvšen bezpečnosti v souvislosti s použvnm telekomunikačnch prostředků.

I. D) Nebezpeč zneužit uchovvanch dajů

10. Stejně tak je dle navrhovatelů třeba počtat i s rizikem nezkonnho použit a zneužit uchovvanch dajů, neboť při tak velkm množstv společnost, kter zajišťuj telekomunikaci (zejmna v přpadě mobiln komunikace a internetu), nelze očekvat odpovdajc zajištěn těchto provoznch a lokalizačnch dajů. Proto je nutno zkoumat i reln a technicky existujc možnosti jejich použit. Napaden prvn prava dle navrhovatelů nestanov ani podmnky, na jejichž zkladě maj bt daje uchovvny, ani podmnky pro jejich užit oprvněnmi orgny, jakož ani negarantuje jednotlivcům ždn zruky proti jejich zneužit. Napaden prvn prava tak nahrv extenzivnmu využvn přslušnch databz jak co do množstv dajů, kter z nich budou čerpny, tak i množstv subjektů, kter k tomu budou oprvněny, a rovněž umožňuje rozšiřovn čelů, k nimž budou zdaje využvny. Velmi reln je dle navrhovatelů rovněž nebezpeč zneužit provoznch a lokalizačnch dajů ze strany třetch osob. Osobami, kter mohou tyto osobn daje zneužt, jsou velmi často zaměstnanci společnost nebo sttnch orgnů, kter daje zpracovvaj, ale i dalš osoby (např. tzv. hackeři).

I. E) Předběžn otzka k Evropskmu soudnmu dvoru

11. V zvěru svho nvrhu vyjdřili navrhovatel přesvědčen, že byť je napaden prvn prava pravou vnitrosttn, na kterou je třeba vzthnout kritria vyplvajc z stavnho pořdku Česk republiky, jedn se současně o problematiku, jejž původ pramen z komunitrnho prva, konkrtně z transpozice Směrnice Evropskho parlamentu a Rady č. 2006/24/ES (dle tž jen „Směrnice o data retention“) do prvnho řdu Česk republiky. Ze stejnch, vše rozvedench důvodů proto navrhovatel předestřeli stavnmu soudu ke zvžen možnost předložit Evropskmu soudnmu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otzku tkajc se (ne)platnosti samotn Směrnice o data retention, neboť existuje vznamn riziko, že dotčen Směrnice, jež byla napadenmi ustanovenmi a napadenou vyhlškou transponovna do českho prvnho řdu, je v rozporu s prvem ES.

II.

Rekapitulace vyjdřen častnků řzen

12. stavn soud podle ustanoven 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadench ustanoven a napaden vyhlšky Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky a rovněž veřejnmu ochrnci prv.

13. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, zastoupen předsedou Ing. M. Vlčkem, ve svm vyjdřen ze dne 26. 4. 2010 podrobně popsala proceduru přijet vldnho nvrhu zkona, kterm se měn zkon č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů, na jehož zkladě se napaden ustanoven stala součst zkona o elektronickch komunikacch č. 127/2005 Sb. (blže viz čst IV nlezu). K obsahu vldnho nvrhu zkona nadto konstatovala, že v důvodov zprvě vlda vslovně uvedla, že předkldan nvrh zkona je v souladu s stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky a neodporuje mezinrodnm smlouvm, jimiž je Česk republika vzna. Ze stejnho přesvědčen vychzela při jeho projednvn i Poslaneck sněmovna. Je tak na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadench ustanoven.

14. Sent Parlamentu Česk republiky, zastoupen předsedou MUDr. P. Sobotkou, ve svm vyjdřen ze dne 28. 4. 2010 pot, co obshle rekapituloval argumentaci navrhovatelů obsaženou v posuzovanm nvrhu, rovněž popsal proceduru přjmn předmětnho vldnho nvrhu zkona Sentem (blže viz čst IV nlezu). K průběhu jeho projednvn dle uvedl, že jak ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, tak ve Stl komisi Sentu pro sdělovac prostředky a později i na plnu Sentu byl nvrh zkona představen jako dalš novela reagujc na povinnost Česk republiky transponovat přslušnou směrnici ES do našeho prvnho řdu. K povinnosti telekomunikačnch opertorů, internetovch providerů a dalšch, kteř působ na seku elektronickch komunikac, uchovvat po dobu nejmně 6 měsců lokalizačn a provozn daje bylo předkladatelem zdůrazněno, že „v ždnm přpadě se nejedn o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovvaj obsahy jednotlivch telefontů nebo mailovch zprv, a protože jde i o služby internetu (...), uchovvaj se pouze lokalizačn a provozn daje, tedy technick data“. Sent tuto skutečnost při projednvn nvrhu předmětn novely zkona akceptoval a na zkladě doporučen vboru i Stl komise Sentu pro sdělovac prostředky nvrh zkona schvlil ve zněn přijatm Poslaneckou sněmovnou. Je proto jen na stavnm soudu, aby nvrh na zrušen předmětnch ustanoven zkona o elektronickch komunikacch posoudil a s konečnou platnost rozhodl.

15. Veřejn ochrnce prv JUDr. Otakar Motejl svm vyjdřenm ze dne 12. 4. 2010 sdělil, že po prostudovn zaslanho nvrhu se s předkldanmi argumenty neztotožňuje, a proto nevstupuje do řzen o zrušen napaden vyhlšky před stavnm soudem.

III.

Upuštěn od stnho jednn

16. Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků upustit od stnho jednn, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. stavn soud si proto v souladu s tmto ustanovenm vyždal od častnků řzen vyjdřen, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn. Navrhovatel i Sent Parlamentu Česk republiky souhlas vyslovili, Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky na vzvu ve lhůtě j určen nijak nereagovala. Od stnho jednn tak mohlo bt v posuzovan věci upuštěno.

IV.

stavn konformita procedury přijmn napadench ustanoven zkona a zkonn podmnky přijet napaden vyhlšky

17. Při řzen o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky ve smyslu 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu mus stavn soud nejprve zkoumat, zda byl předmětn zkon přijat a vydn stavně předepsanm způsobem [k algoritmu přezkumu v řzen o kontrole norem viz bod 61 nlezu sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. V přpadě podzkonnch prvnch předpisů, konkrtně vyhlšek ministerstev, stavn soud podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu posuzuje, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou Česk republiky stanovenho oprvněn (čl. 79 odst. 3 stavy Česk republiky), tj. zda nebyly vydny „

ultra vires

“.

18. Z vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky, připojench přloh a dokumentů dostupnch elektronickou cestou (usnesen a tisky dostupn v digitln knihovně na webovch strnkch Poslaneck sněmovny a Sentu, na www.psp.cz a www.senat.cz) stavn soud zjistil nsledujc: Napaden ustanoven 97 odst. 3 a 4 se stala součst zkona č. 127/2005 Sb. na zkladě zkona č. 247/2008 Sb., kterm se měn zkon č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů. Nvrh tohoto zkona předložila Poslaneck sněmovně vlda Česk republiky dne 16. 1. 2008, přičemž navrhla jeho projednvn tak, aby s nm Poslaneck sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prvm čten. Poslancům byl nvrh rozesln dne 18. 1. 2008 jako sněmovn tisk č. 398/0 - Novela zkona o elektronickch komunikacch - EU. V prvm čten, kter proběhlo dne 30. 1. 2008 na 27. schůzi, Poslaneck sněmovna nesouhlasila s projednvnm tak, aby mohla s nvrhem zkona vyslovit souhlas již v prvm čten. Nvrh zkona byl nsledně přikzn k projednn hospodřskmu vboru, stavněprvnmu vboru a vboru pro bezpečnost (usnesen č. 593). Přslušn vbory jej projednaly a jejich usnesen s pozměňovacmi nvrhy byla poslancům doručena jako tisky č. 398/1, 398/2 a 398/3. Pouze pozměňovac nvrhy vboru pro bezpečnost se tkaly i napadenho ustanoven 97 odst. 3 (třet a pt věty). Na 28. schůzi Poslaneck sněmovny se ve dnech 20. 3. 2008 a 25. 3. 2008 konalo druh čten, nvrh zkona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, v jejmž průběhu byly k napadenm ustanovenm ( 97 odst. 3 věty třet a pt a 97 odst. 4) podny pozměňovac nvrhy i ze strany jednotlivch poslanců (pozměňovac nvrhy Z. Bebarov-Rujbrov, K. Jacques a J. Klase). Podan pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk 398/4, kter byl poslancům rozesln dne 25. 3. 2008. Třet čten proběhlo dne 23. 4. 2008 na 30. schůzi Poslaneck sněmovny. Navrhovan pozměňovac nvrhy k napadenm ustanovenm 97 odst. 3 a 4 přijaty nebyly. Nvrh zkona byl ve zněn dalšch schvlench pozměňovacch nvrhů přijat (usnesen č. 736) pot, co s nm Poslaneck sněmovna vyslovila souhlas, kdy z přtomnch 176 poslanců a poslankyň pro nvrh hlasovalo 89, proti 21, zdrželo se 66 (hlasovn č. 44).

19. Předmětn nvrh zkona byl Sentu Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 19. 5. 2008. Organizačn vbor Sentu jej jako sentn tisk č. 247 určil k projednn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu. Kromě toho nvrh zkona projednala i Stl komise Sentu pro sdělovac prostředky. Vbor na svm zasedn dne 28. 5. 2008 přijal usnesen č. 270, ve kterm doporučil Sentu nvrh zkona schvlit. Rovněž Stl komise Sentu pro sdělovac prostředky doporučila Sentu nvrh zkona schvlit (usnesen č. 22 ze dne 4. 6. 2008). Sent nvrh zkona projednal dne 5. 6. 2008 na sv 14. schůzi (6. funkčn obdob) a přijal k nvrhu usnesen č. 402, kterm schvlil nvrh zkona ve zněn postoupenm mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesen hlasovalo 38 sentorek a sentorů z 52 přtomnch, proti 2, zdrželo se 12 (hlasovn č. 29).

20. Zkon byl doručen dne 11. 6. 2008 k podepsn prezidentu republiky, kter jej dne 25. 6. 2008 podepsal. Schvlen zkon byl pot dne 30. 6. 2008 doručen k podpisu premirovi. Zkon byl vyhlšen dne 4. 7. 2008 ve Sbrce zkonů v čstce 78 pod č. 247/2008 Sb. s činnosti od 1. 9. 2008.

21. Napaden vyhlška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn, byla vydna Ministerstvem informatiky Česk republiky. Pravomoc ministerstev vydvat prvn předpisy k proveden zkona je založena čl. 79 odst. 3 stavy Česk republiky. Materilně je však podmněna existenc vslovnho zkonnho zmocněn a jeho mezemi. V danm přpadě je tmto zmocněnm prvě napaden ustanoven 97 odst. 4 zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch). Vyhlška byla podepsna ministryn pro informatiku a řdně publikovna v čstce 169 pod č. 485/2005 Sbrky zkonů s činnost dnem jejho vyhlšen, tj. 15. 12. 2005.

22. stavn soud konstatuje, že jak zkon č. 247/2008 Sb., kterm byla do zkona č. 127/2005 Sb. vložena napaden ustanoven, tak napaden vyhlška č. 485/2005 Sb. byly přijaty stavou předvdanm způsobem.

V.

Dikce napadench ustanoven zkona a napaden vyhlšky

23. Napaden ustanoven 97 odst. 3 a 4 zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů, zněj:

„ 97

(3) Prvnick nebo fyzick osoba zajišťujc veřejnou komunikačn sť nebo poskytujc veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac je povinna uchovvat provozn a lokalizačn daje, kter jsou vytvřeny nebo zpracovvny při zajišťovn jejch veřejnch komunikačnch st a při poskytovvn jejch veřejně dostupnch služeb elektronickch komunikac37b). Provozn a lokalizačn daje tkajc se nespěšnch pokusů o voln je prvnick nebo fyzick osoba zajišťujc veřejnou komunikačn sť nebo poskytujc veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac povinna uchovvat pouze tehdy, jsou-li tyto daje vytvřeny nebo zpracovvny a zroveň uchovvny nebo zaznamenvny. Prvnick nebo fyzick osoba, kter provozn a lokalizačn daje podle věty prvn a druh uchovv, je na poždn povinna je bezodkladně poskytnout orgnům oprvněnm k jejich vyždn podle zvlštnho prvnho předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s daji podle věty prvn a druh nebyl uchovvn obsah zprv. Doba uchovvn těchto provoznch a lokalizačnch dajů nesm bt kratš než 6 měsců a delš než 12 měsců. Po uplynut tto doby je osoba, kter daje podle věty prvn a druh uchovv, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgnům oprvněnm k jejich vyždn podle zvlštnho předpisu nebo tento zkon nestanov jinak ( 90).

(4) Rozsah provoznch a lokalizačnch dajů uchovvanch podle odstavce 3, dobu jejich uchovvn podle odstavce 3 a formu a způsob jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn a dobu uchovvn a způsob likvidace dajů, kter byly poskytnuty orgnům oprvněnm k jejich vyždn podle zvlštnho prvnho předpisu, stanov provděc prvn předpis.

37b) Směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovvn dajů vytvřench nebo zpracovvanch v souvislosti s poskytovnm veřejně dostupnch služeb elektronickch komunikac nebo veřejnch komunikačnch st a o změně směrnice 2002/58/ES.“.

24. Napaden vyhlška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn, zn:

"485/2005 Sb.

VYHLŠKA

ze dne 7. prosince 2005

o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn

Ministerstvo informatiky ve spoluprci s Ministerstvem vnitra stanov podle 150 odst. 3 zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn zkona č. 290/2005 Sb. a zkona č. 361/2005 Sb., (dle jen „zkon“) k proveden 97 odst. 3 zkona:

1

Pro čely tto vyhlšky se rozum

a) stanic BTS zkladnov stanice veřejn mobiln telefonn stě,

b) stanic StartBTS zkladnov stanice veřejn mobiln telefonn stě, do kter je častnk alokovn při zahjen komunikace,

c) stanic StopBTS zkladnov stanice veřejn mobiln telefonn stě, do kter je častnk alokovn při ukončen komunikace,

d) čslem IMEI mezinrodn identifiktor mobilnho telefonnho přstroje,

e) čslem MSISDN častnick čslo ve veřejn mobiln telefonn sti,

f) čslem IMSI mezinrodn identifiktor častnka veřejn mobiln telefonn stě,

g) destinac určen stě zahraničnho opertora,

h) identifiktorem URI jednotn identifiktor zdroje,

i) kdem prvnick nebo fyzick osoby zajišťujc veřejnou komunikačn sť nebo poskytujc veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac se rozum pořadov čslo osvědčen v evidenci podnikatelů podle 14 zkona.

2

Rozsah uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů

(1) Prvnick nebo fyzick osoba zajišťujc veřejnou komunikačn sť nebo poskytujc veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac (dle jen „provozovatel“) poskytuje orgnu oprvněnmu k jejich vyždn (dle jen „oprvněn orgn“) touto vyhlškou vymezen provozn a lokalizačn daje (dle jen „daje“).

(2) U st elektronickch komunikac s přepojovnm okruhů a pevnm připojenm se uchovvaj

a) daje o uskutečněn komunikaci s uvedenm typu komunikace, telefonnho čsla častnka volajcho a volanho nebo identifiktoru telefonn karty pro použit ve veřejnm telefonnm automatu, data a času zahjen komunikace, dlky komunikace, přpadně stavu komunikace,

b) daje o všech veřejnch telefonnch automatech s uvedenm jejich telefonnho čsla, evidenčnho čsla, geografick souřadnice a slovnho popisu umstěn.

(3) U veřejnch mobilnch telefonnch st elektronickch komunikac se uchovvaj

a) daje o uskutečněn komunikaci s uvedenm typu komunikace, telefonnho čsla častnka volajcho a volanho, data a času zahjen komunikace, dlky komunikace, čsla IMEI, čsla stanice StartBTS, popřpadě čsla stanice StopBTS, destinace a doplňkov informace,

b) daje o vzjemnch vazbch mezi čsly MSISDN a čsly IMEI společně použitmi v sti, identifikace stanice BTS a čsla IMEI, kter zprostředkovaly voln bez SIM karty na čslo tsňovho voln „112“, IP adresy terminlů, ktermi bylo zprostředkovno odesln zprv SMS st Internet, datum a čas dobjen kreditu u předplacench služeb, čsla dobjecch kuponů k určitmu telefonnmu čslu častnka, telefonn čslo častnka k určitmu dobjecmu kuponu,

c) daje o všech stanicch BTS s uvedenm jejich čsla, geografick souřadnice, azimutu směrovn antn a slovnho popisu umstěn stanice BTS.

(4) U st elektronickch komunikac s přepojovnm paketů se uchovvaj daje o uskutečněn komunikaci

a) u služeb přstupu k sti s uvedenm typu připojen, identifiktoru uživatelskho čtu, identifiktoru zařzen uživatele služby, data a času zahjen připojen, data a času ukončen připojen, zjmovch identifiktorů (napřklad IP adresa, čslo portu), statusu udlosti (napřklad spěch, nespěch, řdn nebo mimořdn ukončen připojen), množstv přenesench dat (v přchozm/v odchozm směru),

b) u služeb přstupu ke schrnkm elektronick pošty s uvedenm identifiktoru zjmovho uživatelskho zařzen, uživatelskho čtu, identifiktoru zprvy na poštovnm serveru, data a času zahjen komunikace, adresy elektronick pošty odeslatele, adres elektronick pošty přjemců, identifiktoru protokolu elektronick pošty, množstv přenesench dat, informace o použit zabezpečen komunikace,

c) u služeb přenosu zprv elektronick pošty s uvedenm identifiktoru zjmovho uživatelskho zařzen, identifiktoru serveru elektronick pošty, data a času zahjen komunikace, adresy elektronick pošty odeslatele, adres elektronick pošty přjemců, identifiktoru protokolu elektronick pošty, množstv přenesench dat, informace o použit zabezpečen komunikace,

d) u serverovch služeb s uvedenm identifiktoru zjmovho uživatelskho zařzen, identifiktoru uživatelskho čtu, data a času požadavku na službu, veškerch identifiktorů serveru (zejmna IP adresa, pln domnov jmno FQDN), požadovanch identifiktorů URI nebo typu služby, dodatečnch parametrů identifiktorů URI nebo služby, použit služby, množstv přenesench dat, metody a statusu požadavku na službu,

e) u dalšch služeb elektronickch komunikac (zejmna u služeb typu chat, usenet, instant messaging a IP telefonie) s uvedenm veškerch identifiktorů komunikujcch stran, transportnho protokolu, data a času zahjen komunikace, data a času ukončen komunikace, použit služby, množstv přenesench dat.

3

Způsob předvn dajů

(1) O poskytnut uchovvanch dajů oprvněn orgn žd provozovatele prostřednictvm svho určenho kontaktnho pracoviště. Provozovatel vyždan daje bezodkladně předv prostřednictvm svho určenho kontaktnho pracoviště. daje podle 2 odst. 3 psm. c) se předvaj souhrnně pravidelně jednou měsčně v aktulnm stavu k datu předn.

(2) Komunikace mezi kontaktnmi pracovišti provozovatele a oprvněnho orgnu probh přednostně způsobem umožňujcm dlkov přstup. Ždosti i daje se předvaj přednostně v elektronick podobě datovch souborů. Při komunikaci kontaktnch pracovišť se použv jen obecně dostupnch technologi a komunikačnch protokolů tak, aby řešen nebylo vzno na určitho vrobce či dodavatele.

(3) Nelze-li použt pro komunikaci způsob umožňujc dlkov přstup nebo bylo-li by použit takovho způsobu nečeln, lze předat ždost nebo vyždan daje v listinn podobě nebo v podobě datovch souborů na přenosnm mdiu.

(4) K prokzn autentičnosti ždosti a předvanch dajů se použije

a) zaručen elektronick podpis založen na kvalifikovanm certifiktu vydanm akreditovanm poskytovatelem certifikačnch služeb1); k vytvřen podpisu a jeho ověřen se použije formt kryptografickho standardu s veřejnm klčem PKCS#7,

b) průvodn dopis v listinn podobě obsahujc čslo jednac nebo pořadov čslo ždosti, nzev souboru, datum, čas a způsob předn a přpadně i kontroln součet nebo standardn hash souboru (napřklad SHA-1) a podpis oprvněn osoby,

c) dopis v listinn podobě obsahujc čslo jednac a podpis oprvněn osoby, nebo

d) v přpadě ždost nebo dajů již předanch v elektronick podobě za určit obdob, zpravidla jednoho tdne, u nichž nebyl použit jin způsob prokzn autentičnosti, dopis v listinn podobě obsahujc čslo jednac a podpis oprvněn osoby, kter se zasl dodatečně.

(5) daje o komunikaci uskutečněn pod určitm identifiktorem za určit časov obdob provozovatel předv oprvněnmu orgnu jako

a) vpis komunikace z pevn linky, jde-li o daje podle 2 odst. 2 psm. a),

b) vpis mobiln komunikace, jde-li o daje podle 2 odst. 3 psm. a),

c) vpis datov komunikace, jde-li o daje podle 2 odst. 4.

(6) Vpisy podle odstavce 5 se oprvněnmu orgnu předvaj ve strukturovanm textovm souboru, přednostně s kdovnm podle znakov sady CP-1250, UTF-8 nebo ISO 8859-2. Soubory se zpracovvaj samostatně ke každmu jednotlivmu telefonnmu čslu nebo jinmu identifiktoru uvedenmu v ždosti. Nzvy předvanch souborů maj strukturu podle jmenn konvence uveden v přloze.

(7) Soubor se uvozuje jednotnou hlavičkou a m pevnou strukturu stanovenou pro dan druh stě nebo služby nebo typu požadavku. Jednotliv řdky se v souboru řad chronologicky, pokud v ždosti nen uveden jin parametr řazen. Vpis podle odstavce 5 je ukončen na poslednm řdku slovem „Konec“.

(8) Na řdku se jednotliv daje odděluj střednkem (kd 0059 znakov sady) nebo tabultorem (kd 0009 znakov sady), posledn daj se ukončuje znakem CRLF (kd 0013 a 0010 znakov sady). Pokud někter z dajů nen požadovn nebo prokazatelně nen z použit technologie zjistiteln, jeho msto ve struktuře se ponech przdn.

(9) U dajů sestvajcch z vce hodnot se jednotliv hodnoty odděluj znakem „|“ (kd 0166 znakov sady). Pokud je součst předvanch dajů znak shodn s některm z vše uvedench oddělovačů nebo znak „\'93 (kd 0092 znakov sady), předřad se před něj znak „\'93 (napřklad „“, „“, „\“).

(10) V odůvodněnch přpadech a se souhlasem oprvněnho orgnu a provozovatele je možn použt formt, strukturu a nzev souboru odlišně od jejich vymezen v odstavcch 6 až 9.

4

Doba uchovvn dajů

(1) daje se uchovvaj po dobu 6 měsců, nen-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

(2) daje uveden v čsti 3 bodech 3.3.4.5 a 3.3.4.6 přlohy se uchovvaj po dobu 3 měsců.

5

činnost

Tato vyhlška nabv činnosti dnem jejho vyhlšen, s vjimkou ustanoven 4 odst. 2 a čsti 3 přlohy, kter nabvaj činnosti dnem 1. prosince 2006.

Ministryně:

Ing. Brov v. r.

1) 11 zkona č. 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu, ve zněn pozdějšch předpisů"

VI.

Předběžn otzka

25. Předně stavn soud musel zvžit nvrh předložen navrhovateli, aby předložil Evropskmu soudnmu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou otzku stran (ne)platnosti Směrnice o data retention, neboť existuje vznamn riziko, že samotn Směrnice o data retention, jež byla napadenmi ustanovenmi a napadenou vyhlškou transponovna do českho prvnho řdu, je v rozporu s prvem ES. V tto souvislosti stavn soud zdůrazňuje, že i po přistoupen Česk republiky k EU (od 1. 5. 2004) zůstvaj referenčnm rmcem přezkumu stavnho soudu normy stavnho pořdku Česk republiky, neboť kolem stavnho soudu je ochrana stavnosti (čl. 83 stavy Česk republiky), a to v obou jejch aspektech, tj. jak ochrana objektivnho stavnho prva, tak subjektivnch, tj. zkladnch prv. Komunitrn prvo nen součst stavnho pořdku, a proto nen stavn soud přslušn k tomu, aby toto prvo vykldal. Přesto stavn soud nemůže zcela přehlžet dopad komunitrnho prva na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrosttnho prva, a to v oblasti prvn pravy, jejž vznik, působen a čel je bezprostředně navzn na komunitrn prvo [srov. k tomu nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.) či sp. zn. II. S 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. Obsah samotn Směrnice o data retenion však ponechv Česk republice dostatečn prostor pro jej stavně konformn transpozici do domcho prvnho řdu, neboť jej jednotliv ustanoven v podstatě pouze vymezuj povinnost data uchovvat. Při transpozici je třeba dodržet čel, kter Směrnice stanov, avšak při zkonn a podzkonn konkrtn pravě ukldn dajů a nakldn s nimi včetně opatřen brncch jejich zneužit je třeba dodržet stavn standard, kter vyplv z českho stavnho pořdku tak, jak je interpretovn českm stavnm soudem. To proto, že konkrtn podoba transpozice - tj. napaden zkonn a podzkonn ustanoven - je projevem vůle českho zkonodrce, jež při dodržen čelu Směrnice mohla co do vběru prostředků variovat, avšak zroveň byl při tomto vběru zkonodrce vzn stavnm pořdkem.

VII.

Referenčn hlediska pro posouzen nvrhu

VII. A) Prvo na respekt k soukrommu životu a prvo na informačn sebeurčen

26. V čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky je obsažen normativn princip demokratickho prvnho sttu. Zkladnm atributem stavnho konceptu prvnho sttu a podmnkou jeho fungovn je respekt k zkladnm prvům a svobodm jednotlivce, kter je, jako atribut zvolenho stavnho konceptu prvnho sttu, v citovanm stavnm ustanoven vslovně vyjdřen. Toto stavn ustanoven je bz materilně chpan prvn sttnosti, kterou charakterizuje respekt veřejn moci ke svobodn (autonomn) sfře jednotlivce vymezen zkladnmi prvy a svobodami, a do tto sfry veřejn moc zsadně nezasahuje, resp. zasahuje pouze v přpadech, kter jsou odůvodněny koliz s jinmi zkladnmi prvy, resp. stavně aprobovanm a zkonem jednoznačně definovanm veřejnm zjmem, a za předpokladu, že je zkonem předvdan zsah proporcionln jak s ohledem na cle, jichž m bt dosaženo, tak s ohledem na mru krcen omezovanho zkladnho prva či svobody.

27. Koncept soukrom bv nejčastěji spojovn se zpadn kulturou a ještě přesněji s anglo-americkou kulturn představou zasazenou do politick filosofie liberalismu. Jde o koncept, kter zjevně nen obecně zcela sdlen jak v akcentu na vznam soukrom, tak v rozsahu toho, co m bt soukromm chrněno. V různch kulturch panuj různ představy o tom, k jak rozshlmu soukrom jsou jednotliv osoby oprvněny a v jakch kontextech. Avšak již v roce 1928 pše soudce Brandeis v nsledně hojně citovanm disentu (k přpadu Olmstead v. U. S. 438, 478, 1928) nsledujc hodnocen soukrom: "Tvůrci naš stavy na sebe vzali odpovědnost vytvořit přzniv podmnky pro usilovn o štěst (...) Přiznali prvo (proti sttu) bt ponechn „sm sobě“ - což je nejkomplexnějš či nejobsažnějš prvo ze všech a zroveň i prvo, kter je nejvzcnějš civilizovanmu lidstvu.". A tak se z explicitně stavně nezmněnho prva na soukrom postupem doby stal zkladn strukturln element U. S. stavy, kter zajišťuje autonomii jednotlivce, byť o jeho uplatněn je stle a opakovaně svděna uvnitř U. S. Supreme Court bitva.

28. Požadavek respektu ke svbytnmu uspořdn života se stal, vedle požadavku na respekt k vlastnmu životu, fyzick, psychick a duchovn integritě, osobn svobodě a k vlastnictv, centrlnm lidskoprvnm nrokem na autonomii jednotlivce, jež m formativn vznam pro evropsk vnitrosttn katalogy lidskch (zkladnch) prv, jakož i pro jejich pozdějš regionln a univerzln pandny. Ani v evropskch původnch vnitrosttnch katalozch zkladnch prv však nebylo prvo na soukrom či soukrom život jako takov explicitně zmiňovno, což dokldaj texty nrodnch stav ještě ze 40. a 50. let minulho stolet (např. stavy SRN, o Rakousku nemluvě, stava Dnska, Finska, samozřejmě i Francie, jakož i Irska, ale tak Itlie a dalšch sttů). Požadavky respektu k soukrom a jeho ochrana jsou totiž zce navzny na rozvoj technickch a technologickch možnost, kter samozřejmě zvyšuj i svobodu ohrožujc potencil sttu.

29. Jak stavn soud uvedl v nlezu sp. zn. II. S 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 (dostupn v elektronick databzi rozhodnut http://nalus.usoud.cz): „zcela zvlštn respekt a ochranu požv v liberlnch demokratickch sttech zkladn prvo na nerušen soukrom život osoby (čl. 10 odst. 2 Listiny).“. Primrn funkc prva na respekt k soukrommu životu je zajistit prostor pro rozvoj a seberealizaci individuln osobnosti. Vedle tradičnho vymezen soukrom v jeho prostorov dimenzi (ochrana obydl v širšm slova smyslu) a v souvislosti s autonomn existenc a veřejnou moc nerušenou tvorbou socilnch vztahů (v manželstv, v rodině, ve společnosti), prvo na respekt k soukrommu životu zahrnuje i garanci sebeurčen ve smyslu zsadnho rozhodovn jednotlivce o sobě samm. Jinmi slovy, prvo na soukrom garantuje rovněž prvo jednotlivce rozhodnout podle vlastnho uvžen, zda, popř. v jakm rozsahu, jakm způsobem a za jakch okolnost maj bt skutečnosti a informace z jeho osobnho soukrom zpřstupněny jinm subjektům. Jde o aspekt prva na soukrom v podobě prva na informačn sebeurčen, vslovně garantovan čl. 10 odst. 3 Listiny [srov. nlezy stavnho soudu sp. zn. IV. S 23/05 ze dne 17. 7. 2007 (N 111/46 SbNU 41) nebo sp. zn. I. S 705/06 ze dne 1. 12. 2008 (N 207/51 SbNU 577), anebo rozhodnut Spolkovho stavnho soudu SRN ze dne 15. 12. 1983, BVerfGE 65, 1 (

Volkszhlungsurteil

) či ze dne 4. 4. 2006, BVerfGE 115, 320 (

Rasterfahndungurteil II

)].

30. V citovanm rozhodnut BVerfGE 65, 1, německ Spolkov stavn soud při posouzen stavnosti zkonn pravy procesu sběru a uchovvn dat za čelem sčtn lidu (

Volkszhlung

) mimo jin konstatoval, že v modern společnosti, charakterizovan i obrovskm nrůstem informac a dat, mus bt ochrana jednotlivce před neomezenm sběrem, uchovvnm, užitm a zveřejňovnm dat o jej/jeho osobě a soukrom poskytovna v rmci obecnějšho, stavně garantovanho prva jednotlivce na soukrom. Pokud jednotlivci nebude garantovna možnost hldat a kontrolovat obsah i rozsah osobnch dat a informac jm poskytnutch, jež maj bt zveřejněny, uchovny či použity k jinm než původnm čelům, nebude-li mt možnost rozpoznat a zhodnotit důvěryhodnost svho potencilnho komunikačnho partnera a přpadně tomu uzpůsobit i sv jednn, pak nutně dochz k omezen až potlačovn jeho prv a svobod, a nelze tak již nadle hovořit o svobodn a demokratick společnosti. Prvo na informačn sebeurčen (

informationelle Selbstbestimmung

) je tak nezbytnou podmnkou nejen pro svobodn rozvoj a seberealizaci jednotlivce ve společnosti, nbrž i pro ustaven svobodnho a demokratickho komunikačnho řdu. Zjednodušeně řečeno, v podmnkch vševědoucho a všudypřtomnho sttu a veřejn moci se svoboda projevu, prvo na soukrom a prvo svobodn volby chovn a konn stvaj prakticky neexistujcmi a iluzornmi.

31. V Listině nen prvo na respekt k soukrommu životu garantovno v jednom všezahrnujcm člnku (jako je tomu v přpadu čl. 8 mluvy). Naopak, ochrana soukrom sfry jednotlivce je v Listině rozložena a doplňovna dalšmi aspekty prva na soukrom, deklarovanmi na různch mstech Listiny (např. čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny). Stejně tak i samotn prvo na informačn sebeurčen lze dovodit z čl. 10 odst. 3 Listiny, garantujcho jednotlivci prvo na ochranu před neoprvněnm shromažďovnm, zveřejňovnm a nebo jinm zneužvnm dajů o sv osobě, a to ve spojen s čl. 13 Listiny, chrncm listovn tajemstv a tajemstv přepravovanch zprv, ať již uchovvanch v soukrom, nebo zaslanch poštou, podvanch telefonem, telegrafem nebo jinm podobnm zařzenm anebo jinm způsobem. Nicmně onu „roztřštěnost“ prvn pravy aspektů soukrom sfry jednotlivce nelze přeceňovat a v Listině uveden včet toho, co je třeba podřadit pod „deštnk“ prva na soukrom či na soukrom život nelze považovat za vyčerpvajc a konečn. Při vkladu jednotlivch zkladnch prv, kter jsou zachycenm prva na soukrom v jeho různch dimenzch tak, jak je uvd Listina, je nezbytn respektovat čel obecně chpanho a dynamicky se vyvjejcho prva na soukrom jako takovho, resp. je třeba uvažovat o prvu na soukrom život v jeho dobov celistvosti. Proto i prvo na informačn sebeurčen garantovan čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny je třeba interpretovat zejmna ve spojitosti s prvy garantovanmi čl. 7, 8, 10 a 12 Listiny. Svou povahou i vznamem tak prvo na informačn sebeurčen spad mezi zkladn lidsk prva a svobody, neboť spolu se svobodou osobn, svobodou v prostorov dimenzi (domovn), svobodou komunikačn a zajist i dalšmi stavně garantovanmi zkladnmi prvy dotvř osobnostn sfru jedince, jehož individuln integritu jako zcela nezbytnou podmnku důstojn existence jedince a rozvoje lidskho života vůbec je nutno respektovat a důsledně chrnit; zcela prvem jsou proto respekt a ochrana tto sfry garantovny stavnm pořdkem, neboť - posuzovno jen z poněkud jinho hlu - jde o vraz cty k prvům a svobodm člověka a občana (čl. 1 stavy Česk republiky).

32. Z ustlen judikatury stavnho soudu, zejmna ve vztahu k problematice odposlechu telefonnch hovorů, zřetelně vyplv, že ochrana prva na respekt k soukrommu životu v podobě prva na informačn sebeurčen ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny se vztahuje nejen k vlastnmu obsahu zprv podvanch telefonem, ale i k dajům o volanch čslech, datu a čase hovoru, době jeho trvn, v přpadě mobiln telefonie o zkladovch stanicch zajišťujcch hovor [srov. např. nlez sp. zn. II. S 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83) - „Soukrom každho člověka je hodno zsadn (stavn) ochrany nejen ve vztahu k vlastnmu obsahu podvanch zprv, ale i ve vztahu k vše uvedenm dajům. Lze tedy konstatovat, že čl. 13 Listiny zakld i ochranu tajemstv volanch čsel a dalšch souvisejcch dajů, jako je datum a čas hovoru, doba jeho trvn, v přpadě voln mobilnm telefonem i označen zkladovch stanic zajišťujcch hovor. (...) tyto daje jsou nedlnou součst komunikace uskutečněn prostřednictvm telefonu.“ - či obdobně nlezy sp. zn. IV. S 78/01 ze dne 27. 8. 2001 (N 123/23 SbNU 197), sp. zn. I. S 191/05 ze dne 13. 9. 2006 (N 161/42 SbNU 327) či sp. zn. II. S 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489)].

33. stavn soud v citovanch nlezech vychzel i z judikatury ESLP [zejmna rozhodnut ve věci Malone proti UK (no. 8691/79 ze dne 2. 8. 1984)], kter z čl. 8 mluvy, garantujcho prvo na respekt k soukrommu a rodinnmu životu, jakož i k obydl a ke korespondenci, dovodil i prvo na informačn sebeurčen, když několikrt zdůraznil, že sběr a uchovvn dajů tkajcch se soukromho života jednotlivce spadaj pod rozsah čl. 8 mluvy, neboť vraz „soukrom život“ nesm bt interpretovn restriktivně. Tato fazeta prva na soukrom tak konzumuje i prvo na ochranu před sledovnm, hldnm a pronsledovnm ze strany veřejn moci, a to i ve veřejnm prostoru či na veřejně přstupnch mstech. Navc ždn zsadn důvod neumožňuje vyloučit z pojmu soukromho života aktivity profesn, obchodn či sociln [srov. rozhodnut ve věci Niemietz proti Německu (no. 13710/88) ze dne 16. 12. 1992]. Jak uvedl ESLP, tato extenzivn interpretace pojmu „soukrom život“ je ve shodě s mluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizovan zpracovn osobnch dat (vypracovanou Radou Evropy k 28. 1. 1981, v Česk republice v platnosti od 1. 11. 2001, publ. pod č. 115/2001 Sb. m. s.), jejmž clem je „zaručit na zem každ smluvn strany každ fyzick osobě (...) respektovn jejch prv a zkladnch svobod, a zejmna jejho prva na soukrom život, v souvislosti s automatizovanm zpracovnm dajů osobnho charakteru, kter se j tkaj (čl. 1), přičemž ty jsou definovny jako jakkoliv informace tkajc se identifikovan nebo identifikovateln fyzick osoby (čl. 2).“ [srov. rozhodnut ve věci Amman proti Švcarsku (no. 27798/95) ze dne 16. 2. 2000 a tam citovan judikatura].

34. ESLP ve sv judikatuře k prvu na respekt k soukrommu životu podle čl. 8 mluvy označil za zsahy do soukrom jednotlivců mimo jin i zsahy v podobě kontroly dat, obsahu pošty a odposlechu telefonnch hovorů [srov. rozhodnut ve věci Klass a dalš proti Německu (no. 5029/71) ze dne 6. 9. 1978, rozhodnut ve věci Leander proti Švdsku (no. 9248/81) ze dne 26. 3. 1987, rozhodnut ve věci Kruslin proti Francii (no.11801/85) ze dne 24. 4. 1990 či rozhodnut ve věci Kopp proti Švcarsku (no. 23224/94) ze dne 25. 3. 1998], zjišťovn telefonnch čsel telefonujcch osob [srov. rozhodnut ve věci P. G. a J. H. proti UK (no. 44787/98) ze dne 25. 9. 2001], zjišťovn dajů o telefonnm spojen (srov. citovan rozhodnut ve věci Amman proti Švcarsku) nebo uchovvn dajů o DNA jednotlivců v databzch obviněnch [srov. rozhodnut ve věci S. a Marper proti UK (no. 30562/04 a 30566/04) ze dne 4. 12. 2008]. V rozhodnut ve věci Rotaru proti Rumunsku (no. 28341/95) ze dne 4. 5. 2000 ESLP dovodil z prva na soukrom život projevujcho se v podobě prva na informačn sebeurčen i pozitivn povinnost sttu zlikvidovat data, kter o osobě z jej soukrom sfry stt shromždil a zpracoval.

35. Obdobn přstup zastv i judikatura zahraničnch stavnch soudů. Např. zmněn Spolkov stavn soud SRN prostřednictvm prva na informačn sebeurčen garantuje ochranu nejen obsahu předvanch informac, ale chrn i vnějš okolnosti, za nichž se uskutečňuj - tj. msto, čas, častnky, druh a způsob komunikace, neboť znalost okolnost uskutečněn komunikace může ve spojen s dalšmi daji sama o sobě indikovat samotn obsah komunikace a za pomoci zkoumn těchto dajů a jejich analzy lze zhotovit individuln profily častnků dan komunikace. [srov. k tomu např. rozhodnut ze dne 27. 7. 2005, BVerfGE 113, 348 (

Vorbeugende Telekommunikationsberwachung

) či ze dne 27. 2. 2008, BVerfGE 120, 274 (

Grundrecht auf Computerschutz

)].

VII. B) Přpustnost zsahu do prva na informačn sebeurčen

36. Za primrn cl prvn regulace plošnho a preventivnho sběru a uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů o elektronick komunikaci bv obecně označovna ochrana před bezpečnostnmi hrozbami a potřeba zajištěn dostupnosti těchto dajů pro čely předchzen, odhalovn, vyšetřovn a sthn zvažnch trestnch činů ze strany veřejn moci. Jak již stavn soud v minulosti několikrt zdůraznil, sthn trestnch činů a spravedliv potrestn jejich pachatelů je stavně aprobovatelnm veřejnm zjmem, jehož podstatou je přenesen odpovědnosti za postihovn nejzvažnějšch porušovn zkladnch prv a svobod fyzickmi a prvnickmi osobami na stt. Umožňuje-li trestn prvo realizaci veřejnho zjmu na sthn trestn činnosti pomoc robustnch nstrojů, jejichž užit m za nsledek vžn omezen osobn integrity a zkladnch prv a svobod jednotlivce, pak při jejich aplikaci mus bt respektovny stavněprvn limity. K omezen osobn integrity a soukrom osob (tj. k prolomen respektu k nim) tak ze strany veřejn moci může dojt jen zcela vjimečně, je-li to v demokratick společnosti nezbytn, nelze-li čelu sledovanho veřejnm zjmem doshnout jinak a je-li to akceptovateln z pohledu zkonn existence a dodržen činnch a konkrtnch zruk proti libovůli. Esenciln předpoklady spravedlivho procesu totiž vyžaduj, aby byl jednotlivec vybaven dostatečnmi garancemi a zrukami proti možnmu zneužit pravomoci ze strany veřejn moci. Ony nezbytn zruky sestvaj z odpovdajc prvn pravy a z existence činn kontroly jejich dodržovn, kterou představuje předevšm kontrola těch nejintenzivnějšch zsahů do zkladnch prv a svobod jednotlivců nezvislm a nestrannm soudem, neboť je povinnost soudů poskytovat ochranu zkladnm prvům a svobodm jednotlivců (čl. 4 stavy Česk republiky) [srov. nlezy sp. zn. I. S 631/05 ze dne 7. 11. 2006 (N 205/43 SbNU 289) a sp. zn. Pl. S 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (219/2010 Sb., dostupn v elektronick databzi rozhodnut http://nalus.usoud.cz)].

37. Naplněn vše předestřench podmnek pak stavn soud ve sv judikatuře blže konkretizoval při posuzovn přpustnosti zsahu veřejn moci do soukrom jednotlivců v podobě užit odposlechů telekomunikačnho provozu [srov. např. citovan nlezy sp. zn. II. S 502/2000, sp. zn. IV. S 78/01, sp. zn. I. S 191/05 (všechny viz vše) či nlez sp. zn. I. S 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)]. Zsah do zkladnho prva jednotlivce na soukrom v podobě prva na informačn sebeurčen ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny z důvodu prevence a ochrany před trestnou činnost je tak možn jen skrze imperativn zkonnou pravu, kter mus předevšm odpovdat nrokům plynoucm z principu prvnho sttu a kter naplňuje požadavky vyplvajc z testu proporcionality, kdy v přpadech střetů zkladnch prv či svobod s veřejnm zjmem, resp. s jinmi zkladnmi prvy či svobodami je třeba posuzovat čel (cl) takovho zsahu ve vztahu k použitm prostředkům, přičemž měřtkem pro toto posouzen je zsada proporcionality (v širšm smyslu). Takov prvn prava mus bt přesn a zřeteln ve svch formulacch a dostatečně předvdateln, aby potencilně dotčenm jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmnkch, za kterch je veřejn moc oprvněna k zsahu do jejich soukrom, aby přpadně mohli upravit sv chovn tak, aby se nedostali do konfliktu s omezujc normou. Rovněž mus bt striktně definovny i pravomoci udělen přslušnm orgnům, způsob a pravidla jejich provděn tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svvolnmu zasahovn. Posouzen přpustnosti danho zsahu z hlediska zsady proporcionality (v širšm smyslu) pak zahrnuje tři kritria. Prvnm z nich je posouzen způsobilosti naplněn čelu (nebo tak vhodnosti), přičemž je zjišťovno, zda je konkrtn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho statku. Dle se pak jedn o posouzen potřebnosti, v němž je zkoumno, zda byl při vběru prostředků použit ten prostředek, kter je k zkladnmu prvu nejšetrnějš. A konečně je zkoumna přiměřenost (v užšm smyslu), tj., zda jma na zkladnm prvu nen nepřiměřen ve vazbě na zamšlen cl, tzn. že opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky převyšovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench. [srov. nlez sp. zn. Pl. S 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)].

38. Nezbytn požadavek soudn ochrany zkladnch prv se v přpadě užit trestněprvnch nstrojů omezujcch zkladn prva a svobody jednotlivce projevuje zejmna ve vydn soudnho přkazu a v jeho dostatečnm odůvodněn. To mus odpovdat jak požadavkům zkona, tak předevšm stavnm principům, z nichž zkonn ustanoven vychz, resp. kter zpětně limituj jeho interpretaci, neboť aplikace takovho ustanoven představuje zvlšť zvažn zsah do zkladnch prv a svobod každho jednotlivce. „Soudn přkaz k odposlechu a zznamu telekomunikačnho provozu může bt vydn jen v řdně zahjenm trestnm řzen pro zkonem kvalifikovanou trestnou činnost, a mus bt podložen relevantnmi indiciemi, z nichž lze dovodit důvodn podezřen ze spchn takovho trestnho činu. Přkaz mus bt individualizovn ve vztahu ke konkrtn osobě, kter je uživatelem telefonn stanice. Konečně mus přkaz alespoň v minimln mře konkrtně uvst, jak skutečnosti vznamn pro trestn řzen maj bt takto zjištěny a z čeho je to vyvozovno.“ (srov. citovan nlezy stavnho soudu sp. zn. II. S 789/06 či sp. zn. I. S 3038/07 - oba viz vše).

39. Obdobn přstup zastv i ESLP ve sv judikatuře. ESLP tak v souladu s čl. 8 odst. 2 mluvy, jenž vymezuje stavněprvn limity omezen zkladnch prv a svobod jednotlivců garantovanch čl. 8 odst. 1 mluvy, v každm jednotlivm přpadě předně posuzuje, zda tvrzen zsah či omezen zkladnch prv či svobod je podřaditeln pod rozsah ochrany čl. 8 mluvy. Pokud ano, byl-li tvrzen zsah do prva na soukrom ze strany veřejn moci proveden v souladu se zkonem, jenž mus bt dostupn a dostatečně předvdateln, tedy vyjdřen s velkou mrou přesnosti tak, aby jednotlivci dovolil v přpadě potřeby regulovat sv chovn (srov. Malone proti UK, Amman proti Švcarsku či Rotaru proti Rumunsku). roveň přesnosti požadovan po vnitrosttn prvn pravě, kter v ždnm přpadě nemůže počtat se všemi eventualitami, do značn mry zvis na obsahu zkoumanho textu, na oblasti, kterou m pokrvat a počtu a statusu osob, kterm je určena [Hassan a Tchaouch proti Bulharsku (no. 30985/96, 39023/97) ze dne 26. 10. 2000]. Přezkoumvan zsah do zkladnch prv či svobod garantovanch čl. 8 odst. 1 mluvy mus ve smyslu čl. 8 odst. 2 mluvy bt rovněž nezbytnm v demokratick společnosti, sledovat mluvou aprobovan čel (např. ochrana života nebo zdrav osob, nrodn a veřejn bezpečnosti, ochrana prv a svobod druhch či morlky, předchzen nepokojům a zločinnosti či zjem na hospodřskm blahobytu země), kter mus bt relevantn a řdně odůvodněn. Aby bylo možn zkonnou pravu posoudit jako souladnou s mluvou, mus ve smyslu čl. 13 mluvy rovněž poskytovat přiměřenou ochranu proti svvoli, a v důsledku toho s dostatečnou jasnost definovat rozsah a způsob vkonu pravomoc svěřench kompetentnm orgnům (srov. Kruslin proti Francii či S. a Marper proti UK). Jinmi slovy, kony představujc očividn zsah do zkladnho prva na soukrom život se nesm ocitnout mimo jakoukoli bezprostředn (preventivn či nslednou) soudn kontrolu [srov. např. rozhodnut ve věci Camenzind proti Švcarsku (no. 21353/93) ze dne 16. 12. 1997].

40. ESLP zmněn požadavky na prvn pravu umožňujc zsah do prva na soukrom život blže konkretizoval v těch vše uvedench rozhodnutch, v nichž posuzoval přpustnost takovho zsahu ze strany veřejn moci v podobě užit odposlechu telefonnch hovorů, tajnho dohledu, sběru informac a dat ze soukrom (osobnostn) sfry jednotlivce. ESLP zdůraznil, že je předně nutn vymezit jasn a detailn pravidla upravujc rozsah a použit takovch opatřen, stanovit minimln požadavky na dlku, způsob uložen zskanch informac a dajů, jejich použit, přstup třetch osob k nim, a zakotvit procedury vedouc k ochraně celistvosti a důvěrnosti dajů a rovněž k jejich ničen, a to způsobem, aby jednotlivci disponovali dostatečnmi zrukami proti riziku jejich zneužit a svvole. Nezbytnost disponovat takovmi zrukami je o to větš, když se jedn o ochranu osobnch dajů podrobench automatickmu zpracovn, zejmna pokud jsou tyto daje využvan k policejnm clům a v situaci, kdy se dostupn technologie stvaj stle komplikovanějšmi. Vnitrosttn prvo mus zejmna zaručit, že shromžděn daje jsou skutečně relevantn a nejsou přehnan vzhledem k čelu, pro kter byly zajištěny, a dle že jsou uchovvny ve formě umožňujc identifikaci osob během doby nepřesahujc nezbytnou mru k dosažen čelu, pro kter byly zajištěny [srov. preambuli a čl. 5 mluvy o ochraně dat a zsadu č. 7 Doporučen Vboru ministrů č. R(87)15 ze dne 17. 9. 1987 tkajc se pravy a využit osobnch dajů v policejnm sektoru, citovno dle rozhodnut ve věci Weber a Saravia proti Německu (no. 54934/00) ze dne 29. 6. 2006 či Liberty a dalš proti UK (no. 58243/00) ze dne 1. 7. 2008].

VIII.

Vlastn přezkum

VIII. A) Tzv. data retention

41. Jak již stavn soud vše zmnil, napaden ustanoven 97 odst. 3 a 4 se stala součst zkona č. 127/2005 Sb. na zkladě zkona č. 247/2008 Sb., kterm se měn zkon č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů. Dle důvodov zprvy přijet tto novely sloužilo k implementaci „některch člnků“ Směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. 3. 2006 o uchovvn dajů vytvřench nebo zpracovvanch v souvislosti s poskytovnm veřejně dostupnch služeb elektronickch komunikac nebo veřejnch komunikačnch st a o změně směrnice 2002/58/ES, „kter doposud nejsou do našeho prvnho řdu implementovny, či jsou implementovny jen čstečně, (neboť) Směrnice o data retention je v Česk republice již transponovna (...). Platn prvn prava je v některch ohledech širš než prava obsažen ve Směrnici o data retention.“. Problematika uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů je totiž v českm prvnm řdu v pozměněn podobě upravena již od přijet samotnho zkona o elektronickch komunikacch č. 127/2005 Sb. s činnost od 1. 5. 2005 a od přijet napaden vyhlšky Ministerstva informatiky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn, s činnost od 15. 12. 2005. V dan době v EU pouze připravovan Směrnice o data retention tak skutečně byla v Česk republice fakticky implementovna s předstihem a samotn zněn napadench ustanoven již dle požadavků Směrnice o data retention pouze představuje upřesněn povinnosti uchovvat provozn a lokalizačn daje a tyto daje bezodkladně poskytovat orgnům oprvněnm k jejich vyždn. Napaden vyhlška Ministerstva informatiky navzdory tto skutečnosti již ovšem změněna nebyla, což m za nsledek tu skutečnost, že se napadenou prvn pravou regulovan rozsah uchovvanch dajů i nadle zcela zřetelně pohybuje nad rmcem rozsahu předvdanho předmětnou Směrnic o data retention.

42. Podle napadenho ustanoven 97 odst. 3 věty prv a druh zkona o elektronickch komunikacch prvnick nebo fyzick osoba zajišťujc veřejnou komunikačn sť nebo poskytujc veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac je povinna uchovvat provozn a lokalizačn daje, kter jsou vytvřeny nebo zpracovvny při zajišťovn jejch veřejnch komunikačnch st a při poskytovvn jejch veřejně dostupnch služeb elektronickch komunikac, a to včetně dajů o nespěšnch pokusech o voln, jsou-li i tyto daje vytvřeny nebo zpracovvny a zroveň uchovvny nebo zaznamenvny. Podle 90 zkona o elektronickch komunikacch se provoznmi daji rozum „jakkoli daje zpracovvan pro potřeby přenosu zprvy st elektronickch komunikac nebo pro jej čtovn.“. Podle 91 thož zkona se za lokalizačn daje považuj „jakkoli daje zpracovvan v sti elektronickch komunikac, kter určuj zeměpisnou polohu koncovho zařzen uživatele veřejně dostupn služby elektronickch komunikac.“. Konkretizaci a samotn rozsah provoznch a lokalizačnch dajů, dobu jejich uchovvn a formu a způsob jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn pak podle napadenho ustanoven 97 odst. 4 m vymezovat provděc prvn předpis, kterm je napaden vyhlška č. 485/2005 Sb.

43. Konkrtně u služeb pevnch telefonnch linek a mobiln komunikace jsou provozovatel povinni shromažďovat prakticky všechny dostupn daje o uskutečněnch hovorech i (pokud jsou zaznamenvny) o jejich nespěšnch pokusech (typicky „prozvněn“). Jedn se zejmna o daje o typu uskutečněn komunikace, o telefonnch čslech volajcho a volanho, o datu a času zahjen a ukončen komunikace, označen zkladov stanice, kter zajišťovala hovor v okamžiku spojen, identifikaci předplacen telefonn karty, veřejnho telefonnho automatu, u mobiln komunikace navc data o jednoznačnm kdu použvanho k identifikaci každho mobilnho telefonu, kter je použvn v rmci GSM stě (IMEI), o jeho poloze a pohybu, a to i pokud komunikace neprobh (stač zapnut mobiln telefon), čsla dobjecch kuponů a jejich přiřazen k dobjenmu čslu, vazbu mezi mobilnm přstrojem a všemi vloženmi SIM kartami aj. Ještě větš objem a rozsah dat a dajů, kter dle napaden prvn pravy mus bt uchovvny, se vztahuj k tzv. veřejnm stm fungujcm na principu přepojovn paketů a jejich služeb, nejtypičtěji internetu. V přpadě jeho použit je napadenou prvn pravou vyžadovno uchovvn dajů zejmna o přstupu k sti (např. čas, msto a dlka připojen, daje o uživatelch a jejich uživatelskch čtech, identifiktor počtače i serveru, k němuž bylo přistupovno, IP adresa, pln domnov jmno, objem přenesench dat aj.), dle daje vztahujc se k přstupu ke schrnkm elektronick pošty a přenosu zprv elektronick pošty (v tomto přpadě jsou uchovvny prakticky vešker daje kromě obsahu samotnch zprv, tj. včetně identifikace adres, objemu přenesench dat aj.), a v neposledn řadě i daje o serverovch a ostatnch službch [např. zadan URL adresy, druh požadavku, daje o použit chatu, usenetu, instant messagingu (např. ICQ) a IP telefonie, a to včetně identifikace komunikujcch stran, doby a použit služby (např. přenos souborů či transakce)]. Nad rmec předmětn Směrnice o data retention se u internetovho připojen a služeb a e-mailov komunikace sleduje a uchovv množstv přenesench dat, informace o použit šifrovn, metoda a status požadavků na službu a jej realizace a rovněž i informace o posln SMS z internetovch bran a dalš „zjmov identifiktory“. U telefonie nad rmec Směrnice o data retention napaden prvn prava vyžaduje uchovvat daje o identifikaci předplacen telefonn karty, veřejnho telefonnho automatu, čslech dobjecch kuponů a jejich přiřazen k dobjenmu čslu, vazbch mezi mobilnm přstrojem a vloženmi SIM kartami.

44. Ačkoliv se stanoven povinnost uchovvat provozn a lokalizačn daje nevztahuje na obsahy jednotlivch sdělen (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice o data retention a napaden ustanoven 97 odst. 3 věty čtvrt), z uvedench dajů o uživatelch, adrestech, přesnch časech, datech, mstech a formch telekomunikačnch spojen, budou-li sledovny po delš časov sek, lze v jejich kombinaci sestavit detailn informace o společensk nebo politick přslušnosti, jakož i o osobnch zlibch, sklonech nebo slabostech jednotlivch osob. Ve vše rekapitulovanm vyjdřen Sentu předestřen nzor předkladatele nvrhu zkona, že se „v ždnm přpadě nejedn o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchovvaj obsahy jednotlivch telefontů nebo mailovch zprv“, je zcela myln, neboť i pouze na jejich zkladě lze učinit dostatečn obsahov zvěry spadajc do soukrom (osobnostn) sfry danho jednotlivce. Z uvedench dajů lze až s 90% jistotou např. dovodit, s km, jak často a dokonce v jakch hodinch se dan jednotlivec stk, kdo jsou jeho nejbližš znm, kamardi či kolegov z prce, anebo jak aktivity a v jakch hodinch provozuje [srov. studii Massachusetts Institute of Technology (MIT),

Relationship Inference

, dostupnou na http://reality.media.mit.edu/dyads.php]. Sběr a uchovvn lokalizačnch a provoznch dajů tak rovněž představuje vznamn zsah do prva na soukrom, a z toho důvodu je nezbytn pod rozsah ochrany zkladnho prva na respekt k soukrommu životu v podobě prva na informačn sebeurčen (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny) zahrnout nejen ochranu vlastnho obsahu zprv podvanch prostřednictvm telefonn komunikace či komunikace prostřednictvm tzv. veřejnch st, ale i provozn a lokalizačn daje o nich.

VIII. B) Posouzen napaden prvn pravy z hlediska stavněprvnch požadavků

45. stavn soud tak musel posoudit, zda napaden prvn prava, jž je regulovna problematika plošnho a preventivnho sběru a uchovvn stanovench provoznch a lokalizačnch dajů o elektronick komunikaci (tzv. data retention), odpovd vše předestřenm stavněprvnm požadavkům na prvn pravu umožňujc zsah do zkladnch prv jednotlivců na soukrom v podobě prva na informačn sebeurčen (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny). Navc s ohledem na intenzitu takovho zsahu, kter je v danm přpadě zvrazněna tm, že se dotk obrovskho a nepředvdatelnho počtu častnků komunikace, neboť se jedn o plošn a preventivn sběr a uchovvn předmětnch dajů, bylo nutn na splněn uvedench požadavků klst co nejpřsnějš měřtka. stavn soud přitom dospěl k zvěru, že napaden prvn prava vše předestřenm stavněprvnm požadavkům zdaleka neodpovd, a to hned z několika důvodů.

46. Napaden ustanoven 97 odst. 3 věty třet zkona o elektronickch komunikacch obsahuje pouze vgn a zcela neurčit stanoven povinnosti prvnickm nebo fyzickm osobm, kter ve vše uvedenm rozsahu provozn a lokalizačn daje uchovvaj, „na poždn je bezodkladně poskytnout orgnům oprvněnm k jejich vyždn podle zvlštnho prvnho předpisu.“. Ačkoliv napaden vyhlška v 3 konkretizuje, jakm způsobem dochz v jednotlivch přpadech ke splněn tto povinnosti vůči oprvněnm orgnům, tj. relativně velmi podrobně vymezuje způsob předvn dajů, způsob komunikace (elektronicky), formt, užvan programy, kdy atd., přesto ze samotnho zněn napadenho ustanoven 97 odst. 3 zkona o elektronickch komunikacch, ba ani z důvodov zprvy dle nzoru stavnho soudu zřetelně nevyplv, o jak oprvněn orgny a o jak zvlštn prvn předpisy se konkrtně jedn. S ohledem na zněn ustanoven 97 odst. 1 zkona o elektronickch komunikacch, jež prvnickm nebo fyzickm osobm zajišťujcm veřejnou komunikačn sť nebo poskytujcm veřejně dostupnou službu elektronickch komunikac stanovuje povinnost na nklady žadatele zřdit a zabezpečit v určench bodech sv stě rozhran pro připojen koncovho telekomunikačnho zařzen pro odposlech a zznam zprv, lze jen předpokldat, že se i v přpadě povinnosti předvat uchovvan provozn a lokalizačn daje jedn o stejn oprvněn orgny a o podobn zvlštn prvn předpisy, jejichž adrestem jsou orgny činn v trestnm řzen, patrně podle 88a trestnho řdu, Bezpečnostn informačn služba podle 6 až 8a zkona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostn informačn službě, ve zněn pozdějšch předpisů, a Vojensk zpravodajstv podle 9 a 10 zkona č. 289/2005 Sb., o Vojenskm zpravodajstv. Takto vymezen prvn prava umožňujc masivn zsah do zkladnch prv nesplňuje požadavky kladen na určitost a jasnost z pohledu prvnho sttu (viz bod 37).

47. Stejně tak nen zcela jasně a přesně vymezen čel, za jakm jsou provozn a lokalizačn daje oprvněnm orgnům poskytovny, což znemožňuje posouzen napaden pravy z hlediska jej skutečn potřebnosti (když je jistě způsobil naplnit čel, resp. je schopn doshnout cle stanovenho Směrnic - viz dle). Zatmco citovan Směrnice o data retention v čl. 1 odst. 1 zřetelně vymezuje, že byla přijata za čelem harmonizace předpisů členskch sttů, kter se tkaj povinnost poskytovatelů veřejně dostupnch služeb elektronickch komunikac nebo veřejnch komunikačnch st, pokud jde o uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů, kter jsou nezbytn k identifikaci častnka či registrovanho uživatele, s clem „zajistit dostupnost těchto dajů pro čely vyšetřovn, odhalovn a sthn zvažnch trestnch činů,“ (byť blže nedefinuje, o jak trestn činy se jedn), neobsahuje napaden prvn prava, a dokonce ani citovan ustanoven 88a odst. 1 trestnho řdu upravujc podmnky použit uchovvanch dajů pro čely trestnho řzen, ždn takov omezen. Možnost použit uchovvanch dajů v trestnm řzen tak dle předmětn prvn pravy nen zkonodrcem nijak vzna na důvodn podezřen ze spchn zvažnho trestnho činu, stejně jako nen upravena povinnost orgnů činnch v trestnm řzen o tto skutečnosti dotčenou (sledovanou) osobu, byť i nsledně informovat, čmž nesplňuje nroky vyplvajc z druhho kroku testu proporcionality, tj. potřebnosti při vběru prostředků, neboť z uvedenho je zřejm, že nebyl použit ten prostředek, kter je k zkladnmu prvu na informačn sebeurčen osob nejšetrnějš.

48. Uveden způsob (ne)vymezen spektra oprvněnch orgnů veřejn moci, jakož i (ne)vymezen čelu, pro kter jsou uchovvan daje oprvněny požadovat, stavn soud nepovažuje za dostatečn a předvdateln. Ačkoliv podle citovanho ustanoven 88a odst. 1 trestnho řdu použit uchovvanch dajů podlh soudn kontrole, a to v podobě vydn povolen ze strany předsedy sentu (a v přpravnm řzen soudce), bylo primrně povinnost zkonodrce, aby v napadench ustanovench anebo v citovanm ustanoven 88a odst. 1 trestnho řdu namsto zcela neurčitho vymezen podmnky použit uchovvanch dajů „o uskutečněnm telekomunikačnm provozu“ za čelem „objasněn skutečnost důležitch pro trestn řzen“ zřetelněji a jednoznačněji stanovil jak předpoklady a podmnky pro jejich použit, tak i rozsah jejich použit. Zejmna je nezbytn, aby s ohledem na zvažnost a mru zsahu do zkladnho prva jednotlivců na soukrom v podobě prva na informačn sebeurčen (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), jež použit uchovvanch dajů představuje, zkonodrce omezil možnost použit uchovvanch dajů jen pro čely trestnch řzen vedench pro zvlšť zvažn trestn činy a jen pro přpad, že nelze sledovanho čelu doshnout jinak. Tak to ostatně předpokld nejen citovan Směrnice o data retention, ale i ustanoven 88 odst. 1 trestnho řdu upravujc podmnky pro nařzen odposlechu a zznamu telekomunikačnho provozu („je-li vedeno trestn řzen pro zvlšť zvažn trestn čin“), od nž se zmněn prvn prava ustanoven 88a trestnho řdu jako celek (navzdory prvnm nzorům stavnho soudu obsaženm v citovanch nlezech sp. zn. II. S 502/2000 či sp. zn. IV. S 78/01 - oba viz vše) zcela bezdůvodně odchyluje a normuje pravu, kter je ve zřetelnm rozporu s nzory stavnho soudu.

49. Absence řdn, ve smyslu stavně konformn, prvn pravy, jak ostatně vyplv ze statistickch dajů, m v praxi za nsledek, že nstroj v podobě vyždn si a použit uchovvanch dajů (včetně dajů o neuskutečněnch hovorech, na kter trestn řd vůbec nepamatuje) je orgny činnmi v trestnm řzen využvn (nadužvn) pro čely vyšetřovn i běžn, tj. mně zvažn trestn činnosti. Tak např. dle „zprvy o bezpečnostn situaci v ČR za obdob roku 2008“ bylo na zem Česk republiky zjištěno celkem 343 799 trestnch činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestnch činů, přičemž ve stejnm obdob počet ždost o poskytnut provoznch a lokalizačnch dajů ze strany oprvněnch orgnů veřejn moci doshl čsla 131 560 (srov. k tomu zprvu Komise EU - „

The Evaluation of Directive 2006/24/EC and National Measures to Combat criminal Misuse and Anonymous Use of Electronic Data

“, kter si oficiln daje od česk strany vyždala, přičemž reakce zstupců Česk republiky na otzky v dotaznku ze dne 30. 9. 2009 jsou dostupn na http://www.dataretention2010.net/docs.jsp). Nsledně, a to jen za obdob od ledna do řjna 2009 byla dle neoficilnch dajů ždost o poskytnut lokalizačnch a provoznch dajů učiněna již ve 121 839 přpadech (srov. k tomu Herczeg, J.: stavněprvn limity monitoringu telekomunikačnho provozu: konflikt mezi bezpečnost a svobodou, Bulletin advokacie č. 5/2010, s. 29).

50. Navrhovateli napaden prvn prava dle nzoru stavnho soudu rovněž zcela nedostatečně, přp. vůbec nestanovuje jasn a detailn pravidla obsahujc minimln požadavky na zabezpečen uchovvanch dajů, zejmna v podobě zamezen přstupu třetch osob, stanoven procedury vedouc k ochraně celistvosti a důvěrnosti dajů a procedury jejich ničen. Dle je třeba napaden pravě vytknout, že dotčen jednotlivci nedisponuj dostatečnmi zrukami proti riziku zneužit dajů a svvole. Nezbytnost disponovat takovmi zrukami se přitom v posuzovanm přpadě plošnho a preventivnho sběru a uchovvn dajů v rmci elektronick komunikace stv pro jednotlivce nalhavějš prvě v dnešn době, kdy dky enormnmu rozvoji a vskytu novch a komplikovanějšch informačnch technologi, systmů a komunikačnch prostředků nevyhnutelně dochz k plynulmu posunu hranice mezi privtnm a veřejnm prostorem, a to ve prospěch veřejn sfry, neboť ve virtulnm prostoru informačnch technologi a elektronick komunikace (v tzv. kyberprostoru) jsou, zejmna dky rozvoji internetu a mobiln komunikace, každou minutou zaznamenvny, shromažďovny a fakticky zpřstupněny tisce, ba miliony dat, dajů a informac, kter zasahuj i do soukrom (osobnostn) sfry každho jednotlivce, ačkoliv on sm do n vědomě nikoho vpustit nechtěl.

51. stavn soud za dostatečně jasn, podrobn a adekvtn zruky v ždnm přpadě nepovažuje pouh zakotven povinnosti uložen prvnickm nebo fyzickm osobm zajistit, „aby s vymezenmi uchovvanmi daji nebyl uchovvn i obsah zprv“ ( 97 odst. 3 věta čtvrt), resp. povinnosti je „po uplynut doby zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgnům oprvněnm k jejich vyždn podle zvlštnho prvnho předpisu nebo tento zkon nestanov jinak ( 90)“ ( 97 odst. 3 věta šest). Za nejednoznačn a vzhledem k rozsahu a citlivosti uchovvanch dajů za zcela nedostačujc lze již označit vymezen samotn doby jejich uložen, a to v rozmez „ne kratš než 6 měsců a delš než 12 měsců“, od jejhož uplynut se odvj povinnost uveden daje zlikvidovat. U ždn z uvedench povinnost nejsou nijak detailněji popsna pravidla a konkrtn postupy jejich plněn, nejsou striktně vymezeny požadavky na zabezpečen uchovvanch dajů, nen dostatečně seznateln, jak je s uvedenmi daji nakldno, ať už samotnmi prvnickmi nebo fyzickmi osobami, kter provozn a lokalizačn daje uchovvaj, anebo po jejich vyždn oprvněnmi orgny veřejn moci, stejně jako nen konkrtně stanoven způsob jejich likvidace. Rovněž nen nijak definovna odpovědnost a přpadn sankce za nesplněn takovch povinnost, včetně absence zakotven možnosti dotčench jednotlivců domhat se efektivn ochrany proti přpadnmu zneužit, svvoli či nesplněn stanovench povinnost. Zkonem o elektronickch komunikacch ( 87 a nsl.) předvdan dozor řadu pro ochranu osobnch dajů „nad dodržovnm povinnost při zpracovn osobnch dajů“ a vymezen nstroje jeho činnosti a kontroly nelze považovat za adekvtn a efektivn prostředek k ochraně zkladnch prv dotčench jednotlivců, neboť tento nstroj neovldaj sami [viz přiměřeně nlez sp. zn. Pl. S 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. Uveden kony, představujc očividn zsah do zkladnho prva jednotlivců na soukrom v podobě prva na informačn sebeurčen (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), se tak vlivem nedostatečn a shora uvedenm stavněprvnm požadavkům neodpovdajc prvn pravy ocitaj mimo jakoukoliv bezprostředn, byť i nslednou kontrolu, zejmna pak kontrolu soudn, k jejž nezbytnosti se vyjdřil i ESLP v citovanm rozhodnut Camenzind v. Švcarsko.

52. K obdobnm zvěrům dospěly i stavn soudy v jinch evropskch sttech, kter rovněž přezkoumvaly stavnost prvn pravy implementujc citovanou Směrnici o data retention. Např. Spolkov stavn soud SRN v rozhodnut ze dne 2. března 2010, 1 BvR 256/08, 1 BvR 263/08, 1 BvR 586/08, napadenou prvn pravu regulujc problematiku preventivnho uchovvn dat (

Vorratsdatenspeicherung

) (ve smyslu 113a, 113b

Telekommunikationsgesetz

) a jejich užit v rmci trestnho řzen (ve smyslu 100g odst. 1

Strafprozessordnung

) shledal protistavn pro rozpor s čl. 10 odst. 1 Zkladnho zkona, jenž garantuje nedotknutelnost listovnho, poštovnho a telekomunikačnho tajemstv. Spolkov stavn soud SRN konstatoval, že napaden prvn prava neodpovd požadavkům plynoucm ze zsady proporcionality, kter mj. vyžaduje, aby zkonn prava ukldn dat odpovdala zvlštn zvažnosti tohoto zsahu do zkladnch prv jednotlivců. Konkrtně, napaden prvn prava dostačujcm způsobem nevymezovala čel použit těchto dat, nezaručovala jejich dostatečn zabezpečen a v neposledn řadě jednotlivci dostatečně negarantovala adekvtn a efektivn zruky proti riziku zneužit, zejmna v podobě soudn kontroly. Ke splněn těchto požadavků byl podle čl. 73 odst. 1 bodu 7 Zkladnho zkona povoln spolkov zkonodrce. K obdobnm zvěrům dospěl i rumunsk stavn soud v rozhodnut ze dne 8. 10. 2009 (č. 1258), kter tamn prvn pravu označil za protistavn, neboť dostatečně nevymezovala čel použit takovho nstroje, jej zněn bylo přliš vgn, aniž by blže vymezovala pravomoci a povinnosti oprvněnch orgnů veřejn moci, a dotčenm jednotlivcům neposkytovala, dky absenci soudn kontroly, dostatečn zruky proti zneužit (rozhodnut v neoficilnm anglickm překladu dostupn na http://www.legi- internet.ro/english/jurisprudenta-it-romania/decizii- it/romanian constitutional-court-decision-regarding-data- retention.html), dle bulharsk Nejvyšš sprvn soud v rozhodnut ze dne 11. 12. 2008 (informace dostupn na http://www.edri.org/edri-gram/number6.24/bulgarian- administrative-case-data-retention) a tak Nejvyšš soud Kypru v rozhodnut ze dne 1. 2. 2011 (informace na http://www.edri.org/edrigram/number9.3/data-retention-un- lawful-cyprus). Prvn prava implementujc citovanou Směrnici o data retention je dle zjištěn stavnho soudu v současn době nadto přezkoumvna i v Polsku či v Maďarsku. Nutnost zajištěn co nejpřsnějšch zruk a nstrojů k ochraně zkladnch prv jednotlivců při nakldn s jejich osobnmi daji z elektronick komunikace zdůraznil i Evropsk soudn dvůr ve svm rozhodnut v řzen o předběžn otzce ze dne 9. 11. 2010 ve spojench věcech Volker und Markus Schecke GbR GbR a Hartmut Eifert v. Land Hessen (C-92/09 a C-93/09).

53. S ohledem na vše uveden stavn soud konstatuje, že napaden ustanoven 97 odst. 3 a 4 zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů, a napadenou vyhlšku č. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn, nelze považovat za stavně konformn, neboť zřetelně porušuj vše vyložen stavněprvn limity, neboť nesplňuj požadavky plynouc z principu prvnho sttu a jsou v kolizi s požadavky na omezen zkladnho prva na soukrom v podobě prva na informačn sebeurčen ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny, kter plynou z principu proporcionality.

54. Nad rmec uvedenho považuje stavn soud za nutn zdůraznit, že uveden nedostatky, kter jej vedly k derogaci napaden prvn pravy, nejsou respektovny ani zvlštnmi prvnmi předpisy, s nimiž napaden ustanoven 97 odst. 3 zkona o elektronickch komunikacch nepřmo počt. Zejmna pak citovan ustanoven 88a trestnho řdu upravujc podmnky použit uchovvanch dajů o uskutečněnm telekomunikačnm provozu pro čely trestnho řzen dle nzoru stavnho soudu vše předestřen stavněprvn limity a požadavky zdaleka nerespektuje, a z toho důvodu se stavnmu soudu jev rovněž protistavnm. Nicmně vzhledem ke skutečnosti, že navrhovateli nebylo v nvrhu napadeno, stavn soud považuje za nezbytn apelovat na zkonodrce, aby v důsledku derogace napaden prvn pravy zvžil i změnu citovanho ustanoven 88a trestnho řdu tak, aby se stalo stavně konformnm.

VIII. C) Obiter dictum

55. Pouze toliko ve formě

obiter dicta

stavn soud konstatuje, že si je samozřejmě vědom skutečnosti, že ruku v ruce s rozvojem modernch informačnch technologi a komunikačnch prostředků dochz i k vskytu novch a sofistikovanějšch způsobů pchn trestn činnosti, kterm je nutn čelit. Nicmně stavn soud vyjadřuje pochybnosti nad tm, zda samotn nstroj plošnho a preventivnho uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů tměř o vešker elektronick komunikaci je z hlediska intenzity zsahu do soukrom sfry nepřebernho množstv častnků elektronick komunikace nstrojem nezbytnm a přiměřenm. Tento nzor nen v evropskm prostoru zdaleka ojedinělm, neboť samotn Směrnice o data retention od samho počtku sv existence čelila obrovsk vlně kritiky jednak ze strany členskch sttů (např. vldy Irska, Nizozem, Rakouska či Švdska dlouho otlely či stle ještě vyčkvaj s jej implementac, přičemž dvě posledně jmenovan země tak čin i přes Komis veřejně avizovanou hrozbu zahjen řzen před Evropskm soudnm dvorem), jednak ze strany zkonodrců v Evropskm parlamentu, Evropskho inspektora ochrany dajů (viz zvěry z konference k problematice data retention pořdan Komis dne 3. 12. 2010 v Bruselu, viz http://www.dataretention2010.net/docs.jsp) či Pracovn skupiny pro ochranu dat zřzen podle čl. 29 Směrnice 95/46/ES (srov. jej stanoviska, kter jsou dostupn na adrese http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/wpdo cs/index_en.htm), anebo ze strany nevldnch organizac (mimo jin Statewatch, European Digital Rights či Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung - AK Vorrat). Všichni vše uveden se domhali buď plnho zrušen předmětn Směrnice o data retention a nahrazen nstroje plošnho a preventivnho uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů jinmi, vce přiměřenmi nstroji (např. tzv.

data freezing

, jež za splněn stanovench podmnek umožňuje sledovn a uchovvn potřebnch a vybranch dajů pouze u konkrtnho, předem určenho častnka komunikace), anebo se domhali jej změny, zejmna v podobě poskytnut dostatečnch zruk a prostředků ochrany dotčenm jednotlivcům a zpřsněn požadavků na bezpečnost uchovvanch dajů před hrozbou jejich niků a zneužit ze strany třetch osob.

56. K pochybnostem stavn soud dospěl i při zkoumn toho, zda nstroj plošnho a preventivnho uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů je z pohledu jeho původnho čelu (ochrana před bezpečnostnmi hrozbami a prevence před pchnm zvlšť zvažn trestn činnosti) nstrojem efektivnm, a to zejmna při existenci tzv. anonymnch SIM karet, kter se vymykaj z napadenou prvn pravou předvdanho rozsahu uchovvanch provoznch a lokalizačnch dajů a kter jsou dle vyjdřen Policie Česk republiky až ze 70 % využvny ke komunikaci při pchn trestn činnosti (srov. „Česk policie chce zakzat anonymn předplacen karty, opertoři se brn“, iDNES.cz, 18. 3. 2010). V tto souvislosti lze odkzat na analzu Spolkovho řadu vyšetřovn SRN (

Bundeskriminalamt

) ze dne 26. 1. 2011, kter na zkladě porovnn statistickch dajů o spchan zvažn trestn činnosti na zem SRN za obdob před a po přijet předmětn prvn pravy k data retention dospěl k zvěru, že použit nstroje plošnho a preventivnho uchovvn provoznch a lokalizačnch dajů nemělo tměř ždn vliv na snžen počtu spchanch zvažnch trestnch činů ani na mru jejich objasňovn (samotn analza a konkrtn statistick daje jsou dostupn na http://www.vorratsdatenspeicherung.de/content/view/426/79/lang ,de/). Obdobn zvěry lze přitom učinit i při zběžnm pohledu na statistick přehledy kriminality na zem Česk republiky zveřejňovan Polici Česk republiky, např. srovnn statistickch dajů za obdob let 2008 až 2010 (dostupn na http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality- 650295.aspx).

57. V neposledn řadě považuje stavn soud za nutn vyjdřit pochybnosti i nad tm, zda je vůbec ždouc, aby soukrom osoby (poskytovatel služeb v oblasti internetu a telefonn a mobiln komunikace, zejm. mobiln opertoři a obchodn společnosti zajišťujc připojen k internetu) byly nadny oprvněnm uchovvat vešker daje o jimi poskytovan komunikaci i o zkazncch, jimž jsou jejich služby poskytovny (tzn. daje jdouc i nad rozsah dajů, jež jsou dle napaden prvn pravy povinny uchovvat), a volně s nimi za čelem vymhn pohledvek, rozvoje obchodn činnosti a marketingu disponovaly. Tato skutečnost se stavnmu soudu jev jako neždouc zejmna z toho důvodu, že v zkoně o elektronickch komunikacch ani v jinch prvnch předpisech nen toto oprvněn a jeho čel blže a podrobněji regulovn, nejsou striktně vymezena prva a povinnosti, rozsah uchovvanch dajů, doba a způsob uchovvn, stejně jako nejsou blže konkretizovny požadavky na jejich zabezpečen a kontroln mechanismy.

58. S ohledem na vše uveden proto stavn soud rozhodl podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu o zrušen napadench ustanoven 97 odst. 3 a 4 zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), ve zněn pozdějšch předpisů, a napaden vyhlšky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provoznch a lokalizačnch dajů, době jejich uchovvn a formě a způsobu jejich předvn orgnům oprvněnm k jejich využvn, dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů ( 58 odst. 1 zkona o stavnm soudu).

59. Použitelnost již vyždanch dajů pro čely trestnho řzen bude třeba zkoumat ze strany obecnch soudů z hlediska proporcionality zsahu do prva na soukrom v každm jednotlivm individulnm přpadu. Soudy budou muset předevšm vžit zvažnost trestnho činu, kter měl bt naplněn skutkem, pro nějž je vedeno trestn řzen, ve kterm maj bt vyždan daje využity.

Načítávám znění...
MENU
Hore