Sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ve věci návrhu na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání 94/2011 účinný od 12.04.2011

Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 24/10 rozhodl dne 22. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Markem Bendou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení vyhlášky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

Ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům oprávněným k jejich využívání, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu

1. Skupina 51 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky se n�vrhem doručen�m �stavn�mu soudu dne 26. 3. 2010 dom�hala zrušen� ustanoven� � 97 odst. 3 a 4 z�kona č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen „napaden� ustanoven�“) a vyhl�šky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�, (d�le t�ž jen „napaden� vyhl�ška“ či souhrnně t�ž jen „napaden� pr�vn� �prava“).

2. Byť n�vrh splňoval form�ln� n�ležitosti podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky a � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“), považuje �stavn� soud za nezbytn� zdůraznit, že institut n�vrhu na zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven� podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky, pod�van� skupinou poslanců či sen�torů podle � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu, je mimo jin� projevem �stavně garantovan�ho principu ochrany menšin (čl. 6 �stavy Česk� republiky) a prim�rně slouž� jako jeden z n�strojů ochrany parlamentn� menšiny (opozice) proti př�padn� sv�voli (či zvůli) v rozhodnut�ch přij�man�ch parlamentn� většinou v r�mci legislativn�ho procesu založen�ho na principu většinov�ho rozhodov�n� [srov. k tomu zpr�vu Ben�tsk� komise CDL-AD(2010)025 „

Report on the role of the opposition in a democratic parliament

“ ze dne 15. 11. 2010, kter� pr�vo umožňuj�c� parlamentn� opozici dom�hat se �stavn�ho přezkumu většinou přijat�ch rozhodnut� (z�konů) zahrnuje mezi nejz�kladnějš� pr�va parlamentn� opozice]. Jin�mi slovy, kvalifikovan� pod�n� k nestrann�mu a nez�visl�mu �stavn�mu soudu je často posledn� možnost�, jak se parlamentn� menšina může př�padn� sv�voli (či zvůli) v rozhodov�n� parlamentn� většiny br�nit, neboť z�stupci parlamentn� opozice se v Parlamentu co do sv�ho počtu zpravidla ocitaj� v početn� menšině, a nedisponuj� tak efektivn�mi prostředky, jak přijet� takov�ho rozhodnut� (vyd�n� normativn�ho pr�vn�ho aktu) v r�mci legislativn�ho procesu zvr�tit či změnit. Naopak z�stupci parlamentn� většiny takov�mi efektivn�mi prostředky zpravidla disponuj� a maj�-li pochybnosti o spr�vnosti, bezvadnosti či dokonce o �stavnosti přij�man�ch (či dř�ve přijat�ch) rozhodnut�, je nejen jejich pr�vem, ale př�mo i povinnost� je za t�mto �čelem využ�vat (viz slib podle čl. 23 odst. 3 �stavy Česk� republiky). Institut pod�n� n�vrhu na zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven� podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky k �stavn�mu soudu tak v ž�dn�m př�padě neslouž� jako prostředek, jak z�skat jak�si „dobrozd�n�“ či odborn� posudek �stavn�ho soudu k parlamentn� většinou přijat�m rozhodnut�m, ani jako n�stroj, jehož uplatněn� je projevem politick�ho či dokonce předvolebn�ho boje přenesen�ho z parlamentn� půdy k �stavn�mu soudu. V posuzovan�m př�padě nejen že skupina navrhovatelů je složena zejm�na ze z�stupců politick�ch stran, jež se v současnosti pod�lej� a rovněž v době pod�n� n�vrhu se pod�lely na v�konu vl�dn� moci a v Parlamentu Česk� republiky disponovaly a d�le disponuj� většinou potřebnou ke změně napaden� pr�vn� �pravy, ale nav�c, a to nemůže �stavn� soud ponechat bez kritick� pozn�mky, se z drtiv� většiny sv�m souhlasn�m (!) hlasov�n�m v průběhu legislativn�ho procesu na přijet� napaden� pr�vn� �pravy př�mo pod�leli. V takov�ch př�padech jeho (zne)užit� by �stavn� soud byl do budoucna nucen přistoupit k odm�t�n� takto podan�ch n�vrhů.

3. Podstatu n�mitek navrhovatel� sami shrnuli tak, že shromažďov�n� a využ�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů o telekomunikačn�m provozu v takov�m rozsahu, v jak�m jej vymezuj� napaden� ustanoven� a napaden� vyhl�ška, představuj� neproporcion�ln� z�sah do z�kladn�ch pr�v uveden�ch v Listině z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen „Listina“) a v �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen „�mluva“), konkr�tně z�kladn�ch pr�v garantovan�ch čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 �mluvy. Dle navrhovatelů lze tento z�sah nav�c považovat za porušuj�c� podstatn� n�ležitosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, k nimž lze přiřadit i z�sadu proporcionality ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny. Sv� tvrzen� navrhovatel� podepřeli n�sleduj�c�mi argumenty.

I. A) Shromažďov�n� �dajů o komunikaci jako z�sah do soukrom�ho života

4. Obsahem napadan�ch ustanoven� je uložen� povinnosti fyzick�m a pr�vnick�m osob�m, kter� zajišťuj� veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c�ch veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� (tedy předevš�m telefonn�ch oper�torů a poskytovatelů internetov�ho připojen�), po dobu 6 až 12 měs�ců uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje (des�tky �dajů) o vešker� telefonn� a faxov� komunikaci, e-mailov� a SMS komunikaci, n�vštěv�ch webov�ch str�nek a využ�v�n� někter�ch internetov�ch služeb, specifikovan� v napaden� vyhl�šce, a na ž�dost jsou povinny je poskytovat opr�vněn�m org�nům. Dle navrhovatelů v�še uveden� �daje, jejich shromažďov�n�, uchov�v�n� a před�v�n� st�tn�m org�nům nepochybně spadaj� pod ochranu čl. 8 �mluvy. V t�to souvislosti odk�zali na celou řadu rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va (d�le jen „ESLP“) i �stavn�ho soudu.

5. Navrhovatel� jsou d�le toho n�zoru, že z�sahem do z�kladn�ch pr�v se nerozum� jen bezprostředn� z�sah (např. sezn�men� se s uchov�van�mi �daji), ale i takov� opatřen� st�tn�ch org�nů, kter� v sobě skr�vaj� značn� nebezpeč� omezen� z�kladn�ch pr�v, kter� může kdykoliv nastat. Uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů nelze než považovat za takov� z�sah, neboť tyto �daje jsou nepřetržitě uchov�v�ny a st�tn�m org�nům jsou k dispozici a ty si je mohou v budoucnu dle př�slušn�ch předpisů vyž�dat a využ�vat. Uchov�v�n� shora uveden� sady �dajů tak s sebou nese latentn� nebezpeč� dalš�ch bezprostředn�ch z�sahů st�tn�ch org�nů. Nav�c nelze přehl�dnout, že st�t neuchov�v� provozn� a lokalizačn� �daje s�m, ale využ�v� k tomu soukrom�ch osob poskytuj�c�ch telekomunikačn� služby, přičemž riziko z možn�ho zneužit� uchov�van�ch �dajů velk�m počtem soukrom�ch osob pohybuj�c�ch se v oblasti telekomunikačn�ch služeb je vyšš� než při jejich uchov�v�n� st�tem. Jedn�m ze z�kladn�ch požadavků ESLP vyvinut�ch v�kladem podm�nky z�konn�ho podkladu st�tn�ch z�sahů do soukrom�ho života je předv�datelnost a dostupnost tohoto z�konn�ho podkladu. Důvodem je legitimn� a logick� požadavek, aby jednotlivci byli předem sezn�meni s okolnostmi, kdy st�t může v�jimečně do jejich soukrom�ho života zas�hnout, a mohli přizpůsobit sv� jedn�n� tak, aby se tomuto z�sahu bylo možn� vyhnout. Plošn� charakter uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů však takovou možnost omezuje až vylučuje.

6. Dle navrhovatelů jsou c�le, jakož i pravděpodobn� a oček�vateln� užitek vypl�vaj�c� z povinnosti uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje ve srovn�n� s t�m spojen�m z�sahem do z�kladn�ch pr�v dotčen�ch osob v hrub�m nepoměru. Proto v souladu s čl. 8 odst. 2 �mluvy přistoupili k posouzen� přiměřenosti dan�ho opatřen�, kter� hodnotili jednak z hlediska z�važnosti a rozsahu z�sahu do z�kladn�ch pr�v jednotlivců, v dan�m př�padě do pr�va na soukrom�, d�le z hlediska legitimity c�le, k jehož dosažen� m� omezen� z�kladn�ch pr�v sloužit, a z hlediska př�nosu těchto z�sahů. V neposledn� řadě jeho užit� konfrontovali s nebezpečn�mi aspekty, kter� jsou s t�m spojeny, zejm�na pak nebezpeč� zneužit� uchov�van�ch �dajů.

I. B) Z�važnost a rozsah z�sahu do pr�va na soukrom�

7. Předně navrhovatel� konstatovali, že zaveden� povinnosti uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje představuje z�važn� z�sah do soukrom�, poněvadž tyto �daje otev�raj� širok� možnosti jejich použit� a jejich zkombinov�n� s dalš�mi �daji může způsobit velmi citeln� důsledky pro soukrom� život dotčen�ch osob. Povinnost uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje v takov�m rozsahu m� prakticky za n�sledek vyloučen� existence nekontrolovan� a nemonitorovan� telekomunikace, což je nutno považovat za obzvl�šť intenzivn� z�sah do soukrom� všech osob už�vaj�c�ch telekomunikačn� prostředky (telefonie, už�v�n� služeb internetu), kter� se v současnosti již nevyuž�vaj� pouze ke komunikaci mezi lidmi, ale zasahuj� širok� spektrum každodenn�ch činnost� (nakupov�n�, bankovn� operace, vzděl�v�n�, medic�na aj.). Z uchov�van�ch �dajů tak lze dovodit celou řadu dalš�ch (v řadě př�padů velmi citliv�ch) �dajů a informac� o dan� osobě a jej�m soukrom�. V řadě př�padů lze z identity adres�ta telefon�tu nebo e-mailu odhalit citliv� �daj o odes�lateli (např. pokud je adres�tem l�kař-specialista), podobně lze z navšt�ven�ch internetov�ch str�nek zjišťovat informace o n�zorov�m sm�šlen�, zdravotn�m stavu nebo sexu�ln� orientaci dan� osoby. Velk� množstv� informac� lze z�skat rovněž z lokalizačn�ch �dajů o pohybu mobiln�ho telefonu (respektive jeho držitele), zvl�ště v kombinaci s lokalizačn�mi �daji o pohybu dalš�ch mobiln�ch telefonů (�daj o tom, kdo se kde a kdy s k�m setkal apod.). Na z�kladě uchov�van�ch �dajů tak lze sestavit komunikačn� a pohybov� profil jednotlivce, z kter�ho lze z�skat nejen �daje o jeho minul�ch aktivit�ch, ale s vysokou m�rou pravděpodobnosti i spr�vně předv�dat jeho aktivity v budoucnosti, což rovněž představuje v�znamn� z�sah do pr�va na ochranu soukrom� a korespondence jednotlivců.

I. C) Legitimita c�le a př�nos z�sahu do z�kladn�ch pr�v

8. Navrhovatel� d�le ve sv�m n�vrhu polemizovali s legitimitou c�le přijet� napaden� �pravy. Z důvodov� zpr�vy vl�dy k ustanoven� � 97 z�kona o elektronick�ch komunikac�ch vypl�v�, že �čelem ustanoven� � 97 je čelit zvyšuj�c�m se bezpečnostn�m rizikům a zajištěn� bezpečnosti a obrany Česk� republiky, přičemž bližš� odůvodněn� chyb�. Navrhovatel� jsou toho n�zoru, že podle čl. 8 odst. 2 �mluvy je z�sah do soukrom� př�pustn� ve vztahu k boji s kriminalitou pouze tehdy, pokud slouž� k předch�zen� zločinnosti. „Preventivn�, všeobecn� uchov�v�n� telekomunikačn�ch �dajů bez existence konkr�tn�ho důvodu m�ř� zejm�na do minulosti a může tak sloužit hlavně k objasňov�n� již sp�chan�ch trestn�ch činů.“ (str. 13). Z�sah do soukrom� za �čelem objasněn� již sp�chan�ho trestn�ho činu je tak dle navrhovatelů v rozporu s čl. 8 �mluvy. Nav�c �daje jsou uchov�v�ny bez existence konkr�tn�ho podezřen�. Optikou napaden�ch ustanoven� je tak každ� osoba považov�na za podezřelou bez existence konkr�tn�ch okolnost�, kter� by k tomuto podezřen� opravňovaly, což je v pr�vn�m st�tě nepř�pustn�. Navrhovatel� rovněž upozornili (s odkazem na konkr�tn� př�pady ze zahranič�) na skutečnost, že vyhodnocov�n� �dajů o telekomunikačn�m provozu s sebou přin�š� rovněž nebezpeč� jejich chybn� interpretace a podezř�v�n� či obviněn� nevinn�ho člověka. Může totiž doj�t k z�měně osoby, kter� komunikaci skutečně prov�děla, s osobou, kter� např. uzavřela smlouvu s telefonn�m oper�torem nebo s poskytovatelem internetu.

9. Předkladatel� pr�vn� �pravy ani věcně př�slušn� resort st�tn� spr�vy dle tvrzen� navrhovatelů nedodali informace o tom, v kolika a v jak�ch př�padech před zaveden�m napaden� pr�vn� �pravy, kter� s sebou nese obrovsk� kvantitativn� nav�šen� uchov�van�ch �dajů a možn�ho př�stupu k nim, ztroskot�valo vyšetřov�n�, odhalov�n� a st�h�n� z�važn�ch trestn�ch činů na nemožnosti z�skat požadovan� �daje z důvodu, že již takov� data nebyla k dispozici. Rovněž nen� prok�z�no, zda zakotven� povinnosti uchov�vat všechny �daje o telefonick� a elektronick� komunikaci povede (nebo již vedlo) ve srovn�n� s předch�zej�c� �pravou skutečně ke zlepšen� vyšetřov�n�, k odhalov�n� a ke st�h�n� z�važn�ch trestn�ch činů a k odvracen� hrozeb, ke zv�šen� procenta objasněnosti trestn�ch činů či ke sn�žen� kriminality apod. D�le je ot�zkou, jak star� data jsou opr�vněn�mi org�ny vyžadov�na, a nakolik je tedy nutn� uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje po dobu 6 měs�ců a delš�. Z�sah do soukrom� se nav�c paradoxně může častěji t�kat osob, kter� se na z�važn� trestn� činnosti nepod�lej�, než osob, kter� ji p�chaj�, a proto maj� zv�šen� z�jem na uskutečňov�n� anonymn� komunikace. Dle navrhovatelů lze oček�vat, že uchov�v�n� �dajů může pomoci k naplněn� stanoven�ch c�lů sp�še v mal� m�ře a v m�ně v�znamn�ch př�padech, a proto nelze oček�vat dlouhodob� a pozitivn� vliv na sn�žen� kriminality a zv�šen� bezpečnosti v souvislosti s použ�v�n�m telekomunikačn�ch prostředků.

I. D) Nebezpeč� zneužit� uchov�van�ch �dajů

10. Stejně tak je dle navrhovatelů třeba poč�tat i s rizikem nez�konn�ho použit� a zneužit� uchov�van�ch �dajů, neboť při tak velk�m množstv� společnost�, kter� zajišťuj� telekomunikaci (zejm�na v př�padě mobiln� komunikace a internetu), nelze oček�vat odpov�daj�c� zajištěn� těchto provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů. Proto je nutno zkoumat i re�ln� a technicky existuj�c� možnosti jejich použit�. Napaden� pr�vn� �prava dle navrhovatelů nestanov� ani podm�nky, na jejichž z�kladě maj� b�t �daje uchov�v�ny, ani podm�nky pro jejich užit� opr�vněn�mi org�ny, jakož ani negarantuje jednotlivcům ž�dn� z�ruky proti jejich zneužit�. Napaden� pr�vn� �prava tak nahr�v� extenzivn�mu využ�v�n� př�slušn�ch datab�z� jak co do množstv� �dajů, kter� z nich budou čerp�ny, tak i množstv� subjektů, kter� k tomu budou opr�vněny, a rovněž umožňuje rozšiřov�n� �čelů, k nimž budou zdaje využ�v�ny. Velmi re�ln� je dle navrhovatelů rovněž nebezpeč� zneužit� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů ze strany třet�ch osob. Osobami, kter� mohou tyto osobn� �daje zneuž�t, jsou velmi často zaměstnanci společnost� nebo st�tn�ch org�nů, kter� �daje zpracov�vaj�, ale i dalš� osoby (např. tzv. hackeři).

I. E) Předběžn� ot�zka k Evropsk�mu soudn�mu dvoru

11. V z�věru sv�ho n�vrhu vyj�dřili navrhovatel� přesvědčen�, že byť je napaden� pr�vn� �prava �pravou vnitrost�tn�, na kterou je třeba vzt�hnout krit�ria vypl�vaj�c� z �stavn�ho poř�dku Česk� republiky, jedn� se současně o problematiku, jej�ž původ pramen� z komunit�rn�ho pr�va, konkr�tně z transpozice Směrnice Evropsk�ho parlamentu a Rady č. 2006/24/ES (d�le t�ž jen „Směrnice o data retention“) do pr�vn�ho ř�du Česk� republiky. Ze stejn�ch, v�še rozveden�ch důvodů proto navrhovatel� předestřeli �stavn�mu soudu ke zv�žen� možnost předložit Evropsk�mu soudn�mu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou ot�zku t�kaj�c� se (ne)platnosti samotn� Směrnice o data retention, neboť existuje v�znamn� riziko, že dotčen� Směrnice, jež byla napaden�mi ustanoven�mi a napadenou vyhl�škou transponov�na do česk�ho pr�vn�ho ř�du, je v rozporu s pr�vem ES.

II.

Rekapitulace vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

12. �stavn� soud podle ustanoven� � 42 odst. 4 a � 69 z�kona o �stavn�m soudu zaslal předmětn� n�vrh na zrušen� napaden�ch ustanoven� a napaden� vyhl�šky Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky a rovněž veřejn�mu ochr�nci pr�v.

13. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� předsedou Ing. M. Vlčkem, ve sv�m vyj�dřen� ze dne 26. 4. 2010 podrobně popsala proceduru přijet� vl�dn�ho n�vrhu z�kona, kter�m se měn� z�kon č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, na jehož z�kladě se napaden� ustanoven� stala souč�st� z�kona o elektronick�ch komunikac�ch č. 127/2005 Sb. (bl�že viz č�st IV n�lezu). K obsahu vl�dn�ho n�vrhu z�kona nadto konstatovala, že v důvodov� zpr�vě vl�da v�slovně uvedla, že předkl�dan� n�vrh z�kona je v souladu s �stavn�m poř�dkem a pr�vn�m ř�dem Česk� republiky a neodporuje mezin�rodn�m smlouv�m, jimiž je Česk� republika v�z�na. Ze stejn�ho přesvědčen� vych�zela při jeho projedn�v�n� i Poslaneck� sněmovna. Je tak na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost napaden�ch ustanoven�.

14. Sen�t Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� předsedou MUDr. P. Sobotkou, ve sv�m vyj�dřen� ze dne 28. 4. 2010 pot�, co obs�hle rekapituloval argumentaci navrhovatelů obsaženou v posuzovan�m n�vrhu, rovněž popsal proceduru př�j�m�n� předmětn�ho vl�dn�ho n�vrhu z�kona Sen�tem (bl�že viz č�st IV n�lezu). K průběhu jeho projedn�v�n� d�le uvedl, že jak ve v�boru pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu, tak ve St�l� komisi Sen�tu pro sdělovac� prostředky a později i na pl�nu Sen�tu byl n�vrh z�kona představen jako dalš� novela reaguj�c� na povinnost Česk� republiky transponovat př�slušnou směrnici ES do našeho pr�vn�ho ř�du. K povinnosti telekomunikačn�ch oper�torů, internetov�ch providerů a dalš�ch, kteř� působ� na �seku elektronick�ch komunikac�, uchov�vat po dobu nejm�ně 6 měs�ců lokalizačn� a provozn� �daje bylo předkladatelem zdůrazněno, že „v ž�dn�m př�padě se nejedn� o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchov�vaj� obsahy jednotliv�ch telefon�tů nebo mailov�ch zpr�v, a protože jde i o služby internetu (...), uchov�vaj� se pouze lokalizačn� a provozn� �daje, tedy technick� data“. Sen�t tuto skutečnost při projedn�v�n� n�vrhu předmětn� novely z�kona akceptoval a na z�kladě doporučen� v�boru i St�l� komise Sen�tu pro sdělovac� prostředky n�vrh z�kona schv�lil ve zněn� přijat�m Poslaneckou sněmovnou. Je proto jen na �stavn�m soudu, aby n�vrh na zrušen� předmětn�ch ustanoven� z�kona o elektronick�ch komunikac�ch posoudil a s konečnou platnost� rozhodl.

15. Veřejn� ochr�nce pr�v JUDr. Otakar Motejl sv�m vyj�dřen�m ze dne 12. 4. 2010 sdělil, že po prostudov�n� zaslan�ho n�vrhu se s předkl�dan�mi argumenty neztotožňuje, a proto nevstupuje do ř�zen� o zrušen� napaden� vyhl�šky před �stavn�m soudem.

III.

Upuštěn� od �stn�ho jedn�n�

16. Podle ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu může �stavn� soud se souhlasem �častn�ků upustit od �stn�ho jedn�n�, nelze-li od tohoto jedn�n� oček�vat dalš� objasněn� věci. �stavn� soud si proto v souladu s t�mto ustanoven�m vyž�dal od �častn�ků ř�zen� vyj�dřen�, zda souhlas� s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�. Navrhovatel� i Sen�t Parlamentu Česk� republiky souhlas vyslovili, Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky na v�zvu ve lhůtě j� určen� nijak nereagovala. Od �stn�ho jedn�n� tak mohlo b�t v posuzovan� věci upuštěno.

IV.

�stavn� konformita procedury přij�m�n� napaden�ch ustanoven� z�kona a z�konn� podm�nky přijet� napaden� vyhl�šky

17. Při ř�zen� o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky ve smyslu � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu mus� �stavn� soud nejprve zkoumat, zda byl předmětn� z�kon přijat a vyd�n �stavně předepsan�m způsobem [k algoritmu přezkumu v ř�zen� o kontrole norem viz bod 61 n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. V př�padě podz�konn�ch pr�vn�ch předpisů, konkr�tně vyhl�šek ministerstev, �stavn� soud podle � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu posuzuje, zda byly přijaty a vyd�ny v mez�ch �stavou Česk� republiky stanoven�ho opr�vněn� (čl. 79 odst. 3 �stavy Česk� republiky), tj. zda nebyly vyd�ny „

ultra vires

“.

18. Z vyj�dřen� obou komor Parlamentu Česk� republiky, připojen�ch př�loh a dokumentů dostupn�ch elektronickou cestou (usnesen� a tisky dostupn� v digit�ln� knihovně na webov�ch str�nk�ch Poslaneck� sněmovny a Sen�tu, na www.psp.cz a www.senat.cz) �stavn� soud zjistil n�sleduj�c�: Napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 a 4 se stala souč�st� z�kona č. 127/2005 Sb. na z�kladě z�kona č. 247/2008 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů. N�vrh tohoto z�kona předložila Poslaneck� sněmovně vl�da Česk� republiky dne 16. 1. 2008, přičemž navrhla jeho projedn�v�n� tak, aby s n�m Poslaneck� sněmovna mohla vyslovit souhlas již v prv�m čten�. Poslancům byl n�vrh rozesl�n dne 18. 1. 2008 jako sněmovn� tisk č. 398/0 - Novela z�kona o elektronick�ch komunikac�ch - EU. V prv�m čten�, kter� proběhlo dne 30. 1. 2008 na 27. schůzi, Poslaneck� sněmovna nesouhlasila s projedn�v�n�m tak, aby mohla s n�vrhem z�kona vyslovit souhlas již v prv�m čten�. N�vrh z�kona byl n�sledně přik�z�n k projedn�n� hospod�řsk�mu v�boru, �stavněpr�vn�mu v�boru a v�boru pro bezpečnost (usnesen� č. 593). Př�slušn� v�bory jej projednaly a jejich usnesen� s pozměňovac�mi n�vrhy byla poslancům doručena jako tisky č. 398/1, 398/2 a 398/3. Pouze pozměňovac� n�vrhy v�boru pro bezpečnost se t�kaly i napaden�ho ustanoven� � 97 odst. 3 (třet� a p�t� věty). Na 28. schůzi Poslaneck� sněmovny se ve dnech 20. 3. 2008 a 25. 3. 2008 konalo druh� čten�, n�vrh z�kona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, v jej�mž průběhu byly k napaden�m ustanoven�m (� 97 odst. 3 věty třet� a p�t� a � 97 odst. 4) pod�ny pozměňovac� n�vrhy i ze strany jednotliv�ch poslanců (pozměňovac� n�vrhy Z. Bebarov�-Rujbrov�, K. Jacques a J. Klase). Podan� pozměňovac� n�vrhy byly zpracov�ny jako tisk 398/4, kter� byl poslancům rozesl�n dne 25. 3. 2008. Třet� čten� proběhlo dne 23. 4. 2008 na 30. schůzi Poslaneck� sněmovny. Navrhovan� pozměňovac� n�vrhy k napaden�m ustanoven�m � 97 odst. 3 a 4 přijaty nebyly. N�vrh z�kona byl ve zněn� dalš�ch schv�len�ch pozměňovac�ch n�vrhů přijat (usnesen� č. 736) pot�, co s n�m Poslaneck� sněmovna vyslovila souhlas, kdy z př�tomn�ch 176 poslanců a poslankyň pro n�vrh hlasovalo 89, proti 21, zdrželo se 66 (hlasov�n� č. 44).

19. Předmětn� n�vrh z�kona byl Sen�tu Poslaneckou sněmovnou postoupen dne 19. 5. 2008. Organizačn� v�bor Sen�tu jej jako sen�tn� tisk č. 247 určil k projedn�n� v�boru pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu. Kromě toho n�vrh z�kona projednala i St�l� komise Sen�tu pro sdělovac� prostředky. V�bor na sv�m zased�n� dne 28. 5. 2008 přijal usnesen� č. 270, ve kter�m doporučil Sen�tu n�vrh z�kona schv�lit. Rovněž St�l� komise Sen�tu pro sdělovac� prostředky doporučila Sen�tu n�vrh z�kona schv�lit (usnesen� č. 22 ze dne 4. 6. 2008). Sen�t n�vrh z�kona projednal dne 5. 6. 2008 na sv� 14. schůzi (6. funkčn� obdob�) a přijal k n�vrhu usnesen� č. 402, kter�m schv�lil n�vrh z�kona ve zněn� postoupen�m mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesen� hlasovalo 38 sen�torek a sen�torů z 52 př�tomn�ch, proti 2, zdrželo se 12 (hlasov�n� č. 29).

20. Z�kon byl doručen dne 11. 6. 2008 k podeps�n� prezidentu republiky, kter� jej dne 25. 6. 2008 podepsal. Schv�len� z�kon byl pot� dne 30. 6. 2008 doručen k podpisu premi�rovi. Z�kon byl vyhl�šen dne 4. 7. 2008 ve Sb�rce z�konů v č�stce 78 pod č. 247/2008 Sb. s �činnosti od 1. 9. 2008.

21. Napaden� vyhl�ška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�, byla vyd�na Ministerstvem informatiky Česk� republiky. Pravomoc ministerstev vyd�vat pr�vn� předpisy k proveden� z�kona je založena čl. 79 odst. 3 �stavy Česk� republiky. Materi�lně je však podm�něna existenc� v�slovn�ho z�konn�ho zmocněn� a jeho mezemi. V dan�m př�padě je t�mto zmocněn�m pr�vě napaden� ustanoven� � 97 odst. 4 z�kona č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch). Vyhl�ška byla podeps�na ministryn� pro informatiku a ř�dně publikov�na v č�stce 169 pod č. 485/2005 Sb�rky z�konů s �činnost� dnem jej�ho vyhl�šen�, tj. 15. 12. 2005.

22. �stavn� soud konstatuje, že jak z�kon č. 247/2008 Sb., kter�m byla do z�kona č. 127/2005 Sb. vložena napaden� ustanoven�, tak napaden� vyhl�ška č. 485/2005 Sb. byly přijaty �stavou předv�dan�m způsobem.

V.

Dikce napaden�ch ustanoven� z�kona a napaden� vyhl�šky

23. Napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 a 4 z�kona č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zněj�:

„� 97

(3) Pr�vnick� nebo fyzick� osoba zajišťuj�c� veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c� veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� je povinna uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje, kter� jsou vytv�řeny nebo zpracov�v�ny při zajišťov�n� jej�ch veřejn�ch komunikačn�ch s�t� a při poskytov�v�n� jej�ch veřejně dostupn�ch služeb elektronick�ch komunikac�^37b). Provozn� a lokalizačn� �daje t�kaj�c� se ne�spěšn�ch pokusů o vol�n� je pr�vnick� nebo fyzick� osoba zajišťuj�c� veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c� veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� povinna uchov�vat pouze tehdy, jsou-li tyto �daje vytv�řeny nebo zpracov�v�ny a z�roveň uchov�v�ny nebo zaznamen�v�ny. Pr�vnick� nebo fyzick� osoba, kter� provozn� a lokalizačn� �daje podle věty prvn� a druh� uchov�v�, je na pož�d�n� povinna je bezodkladně poskytnout org�nům opr�vněn�m k jejich vyž�d�n� podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu. Současně je tato osoba povinna zajistit, aby s �daji podle věty prvn� a druh� nebyl uchov�v�n obsah zpr�v. Doba uchov�v�n� těchto provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů nesm� b�t kratš� než 6 měs�ců a delš� než 12 měs�ců. Po uplynut� t�to doby je osoba, kter� �daje podle věty prvn� a druh� uchov�v�, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty org�nům opr�vněn�m k jejich vyž�d�n� podle zvl�štn�ho předpisu nebo tento z�kon nestanov� jinak (� 90).

(4) Rozsah provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů uchov�van�ch podle odstavce 3, dobu jejich uchov�v�n� podle odstavce 3 a formu a způsob jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n� a dobu uchov�v�n� a způsob likvidace �dajů, kter� byly poskytnuty org�nům opr�vněn�m k jejich vyž�d�n� podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu, stanov� prov�děc� pr�vn� předpis.

37b) Směrnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchov�v�n� �dajů vytv�řen�ch nebo zpracov�van�ch v souvislosti s poskytov�n�m veřejně dostupn�ch služeb elektronick�ch komunikac� nebo veřejn�ch komunikačn�ch s�t� a o změně směrnice 2002/58/ES.“.

24. Napaden� vyhl�ška č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�, zn�:

"485/2005 Sb.

VYHL�ŠKA

ze dne 7. prosince 2005

o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�

Ministerstvo informatiky ve spolupr�ci s Ministerstvem vnitra stanov� podle � 150 odst. 3 z�kona č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� z�kona č. 290/2005 Sb. a z�kona č. 361/2005 Sb., (d�le jen „z�kon“) k proveden� � 97 odst. 3 z�kona:

� 1

Pro �čely t�to vyhl�šky se rozum�

a) stanic� BTS z�kladnov� stanice veřejn� mobiln� telefonn� s�tě,

b) stanic� StartBTS z�kladnov� stanice veřejn� mobiln� telefonn� s�tě, do kter� je �častn�k alokov�n při zah�jen� komunikace,

c) stanic� StopBTS z�kladnov� stanice veřejn� mobiln� telefonn� s�tě, do kter� je �častn�k alokov�n při ukončen� komunikace,

d) č�slem IMEI mezin�rodn� identifik�tor mobiln�ho telefonn�ho př�stroje,

e) č�slem MSISDN �častnick� č�slo ve veřejn� mobiln� telefonn� s�ti,

f) č�slem IMSI mezin�rodn� identifik�tor �častn�ka veřejn� mobiln� telefonn� s�tě,

g) destinac� určen� s�tě zahraničn�ho oper�tora,

h) identifik�torem URI jednotn� identifik�tor zdroje,

i) k�dem pr�vnick� nebo fyzick� osoby zajišťuj�c� veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c� veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� se rozum� pořadov� č�slo osvědčen� v evidenci podnikatelů podle � 14 z�kona.

� 2

Rozsah uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů

(1) Pr�vnick� nebo fyzick� osoba zajišťuj�c� veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c� veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� (d�le jen „provozovatel“) poskytuje org�nu opr�vněn�mu k jejich vyž�d�n� (d�le jen „opr�vněn� org�n“) touto vyhl�škou vymezen� provozn� a lokalizačn� �daje (d�le jen „�daje“).

(2) U s�t� elektronick�ch komunikac� s přepojov�n�m okruhů a pevn�m připojen�m se uchov�vaj�

a) �daje o uskutečněn� komunikaci s uveden�m typu komunikace, telefonn�ho č�sla �častn�ka volaj�c�ho a volan�ho nebo identifik�toru telefonn� karty pro použit� ve veřejn�m telefonn�m automatu, data a času zah�jen� komunikace, d�lky komunikace, př�padně stavu komunikace,

b) �daje o všech veřejn�ch telefonn�ch automatech s uveden�m jejich telefonn�ho č�sla, evidenčn�ho č�sla, geografick� souřadnice a slovn�ho popisu um�stěn�.

(3) U veřejn�ch mobiln�ch telefonn�ch s�t� elektronick�ch komunikac� se uchov�vaj�

a) �daje o uskutečněn� komunikaci s uveden�m typu komunikace, telefonn�ho č�sla �častn�ka volaj�c�ho a volan�ho, data a času zah�jen� komunikace, d�lky komunikace, č�sla IMEI, č�sla stanice StartBTS, popř�padě č�sla stanice StopBTS, destinace a doplňkov� informace,

b) �daje o vz�jemn�ch vazb�ch mezi č�sly MSISDN a č�sly IMEI společně použit�mi v s�ti, identifikace stanice BTS a č�sla IMEI, kter� zprostředkovaly vol�n� bez SIM karty na č�slo t�sňov�ho vol�n� „112“, IP adresy termin�lů, kter�mi bylo zprostředkov�no odes�l�n� zpr�v SMS s�t� Internet, datum a čas dob�jen� kreditu u předplacen�ch služeb, č�sla dob�jec�ch kuponů k určit�mu telefonn�mu č�slu �častn�ka, telefonn� č�slo �častn�ka k určit�mu dob�jec�mu kuponu,

c) �daje o všech stanic�ch BTS s uveden�m jejich č�sla, geografick� souřadnice, azimutu směrov�n� ant�n a slovn�ho popisu um�stěn� stanice BTS.

(4) U s�t� elektronick�ch komunikac� s přepojov�n�m paketů se uchov�vaj� �daje o uskutečněn� komunikaci

a) u služeb př�stupu k s�ti s uveden�m typu připojen�, identifik�toru uživatelsk�ho �čtu, identifik�toru zař�zen� uživatele služby, data a času zah�jen� připojen�, data a času ukončen� připojen�, z�jmov�ch identifik�torů (např�klad IP adresa, č�slo portu), statusu ud�losti (např�klad �spěch, ne�spěch, ř�dn� nebo mimoř�dn� ukončen� připojen�), množstv� přenesen�ch dat (v př�choz�m/v odchoz�m směru),

b) u služeb př�stupu ke schr�nk�m elektronick� pošty s uveden�m identifik�toru z�jmov�ho uživatelsk�ho zař�zen�, uživatelsk�ho �čtu, identifik�toru zpr�vy na poštovn�m serveru, data a času zah�jen� komunikace, adresy elektronick� pošty odes�latele, adres elektronick� pošty př�jemců, identifik�toru protokolu elektronick� pošty, množstv� přenesen�ch dat, informace o použit� zabezpečen� komunikace,

c) u služeb přenosu zpr�v elektronick� pošty s uveden�m identifik�toru z�jmov�ho uživatelsk�ho zař�zen�, identifik�toru serveru elektronick� pošty, data a času zah�jen� komunikace, adresy elektronick� pošty odes�latele, adres elektronick� pošty př�jemců, identifik�toru protokolu elektronick� pošty, množstv� přenesen�ch dat, informace o použit� zabezpečen� komunikace,

d) u serverov�ch služeb s uveden�m identifik�toru z�jmov�ho uživatelsk�ho zař�zen�, identifik�toru uživatelsk�ho �čtu, data a času požadavku na službu, vešker�ch identifik�torů serveru (zejm�na IP adresa, �pln� dom�nov� jm�no FQDN), požadovan�ch identifik�torů URI nebo typu služby, dodatečn�ch parametrů identifik�torů URI nebo služby, použit� služby, množstv� přenesen�ch dat, metody a statusu požadavku na službu,

e) u dalš�ch služeb elektronick�ch komunikac� (zejm�na u služeb typu chat, usenet, instant messaging a IP telefonie) s uveden�m vešker�ch identifik�torů komunikuj�c�ch stran, transportn�ho protokolu, data a času zah�jen� komunikace, data a času ukončen� komunikace, použit� služby, množstv� přenesen�ch dat.

� 3

Způsob před�v�n� �dajů

(1) O poskytnut� uchov�van�ch �dajů opr�vněn� org�n ž�d� provozovatele prostřednictv�m sv�ho určen�ho kontaktn�ho pracoviště. Provozovatel vyž�dan� �daje bezodkladně před�v� prostřednictv�m sv�ho určen�ho kontaktn�ho pracoviště. �daje podle � 2 odst. 3 p�sm. c) se před�vaj� souhrnně pravidelně jednou měs�čně v aktu�ln�m stavu k datu před�n�.

(2) Komunikace mezi kontaktn�mi pracovišti provozovatele a opr�vněn�ho org�nu prob�h� přednostně způsobem umožňuj�c�m d�lkov� př�stup. Ž�dosti i �daje se před�vaj� přednostně v elektronick� podobě datov�ch souborů. Při komunikaci kontaktn�ch pracovišť se použ�v� jen obecně dostupn�ch technologi� a komunikačn�ch protokolů tak, aby řešen� nebylo v�z�no na určit�ho v�robce či dodavatele.

(3) Nelze-li použ�t pro komunikaci způsob umožňuj�c� d�lkov� př�stup nebo bylo-li by použit� takov�ho způsobu ne�čeln�, lze předat ž�dost nebo vyž�dan� �daje v listinn� podobě nebo v podobě datov�ch souborů na přenosn�m m�diu.

(4) K prok�z�n� autentičnosti ž�dosti a před�van�ch �dajů se použije

a) zaručen� elektronick� podpis založen� na kvalifikovan�m certifik�tu vydan�m akreditovan�m poskytovatelem certifikačn�ch služeb¹⁾; k vytv�řen� podpisu a jeho ověřen� se použije form�t kryptografick�ho standardu s veřejn�m kl�čem PKCS#7,

b) průvodn� dopis v listinn� podobě obsahuj�c� č�slo jednac� nebo pořadov� č�slo ž�dosti, n�zev souboru, datum, čas a způsob před�n� a př�padně i kontroln� součet nebo standardn� hash souboru (např�klad SHA-1) a podpis opr�vněn� osoby,

c) dopis v listinn� podobě obsahuj�c� č�slo jednac� a podpis opr�vněn� osoby, nebo

d) v př�padě ž�dost� nebo �dajů již předan�ch v elektronick� podobě za určit� obdob�, zpravidla jednoho t�dne, u nichž nebyl použit jin� způsob prok�z�n� autentičnosti, dopis v listinn� podobě obsahuj�c� č�slo jednac� a podpis opr�vněn� osoby, kter� se zas�l� dodatečně.

(5) �daje o komunikaci uskutečněn� pod určit�m identifik�torem za určit� časov� obdob� provozovatel před�v� opr�vněn�mu org�nu jako

a) v�pis komunikace z pevn� linky, jde-li o �daje podle � 2 odst. 2 p�sm. a),

b) v�pis mobiln� komunikace, jde-li o �daje podle � 2 odst. 3 p�sm. a),

c) v�pis datov� komunikace, jde-li o �daje podle � 2 odst. 4.

(6) V�pisy podle odstavce 5 se opr�vněn�mu org�nu před�vaj� ve strukturovan�m textov�m souboru, přednostně s k�dov�n�m podle znakov� sady CP-1250, UTF-8 nebo ISO 8859-2. Soubory se zpracov�vaj� samostatně ke každ�mu jednotliv�mu telefonn�mu č�slu nebo jin�mu identifik�toru uveden�mu v ž�dosti. N�zvy před�van�ch souborů maj� strukturu podle jmenn� konvence uveden� v př�loze.

(7) Soubor se uvozuje jednotnou hlavičkou a m� pevnou strukturu stanovenou pro dan� druh s�tě nebo služby nebo typu požadavku. Jednotliv� ř�dky se v souboru řad� chronologicky, pokud v ž�dosti nen� uveden jin� parametr řazen�. V�pis podle odstavce 5 je ukončen na posledn�m ř�dku slovem „Konec“.

(8) Na ř�dku se jednotliv� �daje odděluj� středn�kem (k�d 0059 znakov� sady) nebo tabul�torem (k�d 0009 znakov� sady), posledn� �daj se ukončuje znakem CRLF (k�d 0013 a 0010 znakov� sady). Pokud někter� z �dajů nen� požadov�n nebo prokazatelně nen� z použit� technologie zjistiteln�, jeho m�sto ve struktuře se ponech� pr�zdn�.

(9) U �dajů sest�vaj�c�ch z v�ce hodnot se jednotliv� hodnoty odděluj� znakem „|“ (k�d 0166 znakov� sady). Pokud je souč�st� před�van�ch �dajů znak shodn� s někter�m z v�še uveden�ch oddělovačů nebo znak „\'93 (k�d 0092 znakov� sady), předřad� se před něj znak „\'93 (např�klad „“, „“, „\“).

(10) V odůvodněn�ch př�padech a se souhlasem opr�vněn�ho org�nu a provozovatele je možn� použ�t form�t, strukturu a n�zev souboru odlišně od jejich vymezen� v odstavc�ch 6 až 9.

� 4

Doba uchov�v�n� �dajů

(1) �daje se uchov�vaj� po dobu 6 měs�ců, nen�-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

(2) �daje uveden� v č�sti 3 bodech 3.3.4.5 a 3.3.4.6 př�lohy se uchov�vaj� po dobu 3 měs�ců.

� 5

�činnost

Tato vyhl�ška nab�v� �činnosti dnem jej�ho vyhl�šen�, s v�jimkou ustanoven� � 4 odst. 2 a č�sti 3 př�lohy, kter� nab�vaj� �činnosti dnem 1. prosince 2006.

Ministryně:

Ing. B�rov� v. r.

1) � 11 z�kona č. 227/2000 Sb., o elektronick�m podpisu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů"

VI.

Předběžn� ot�zka

25. Předně �stavn� soud musel zv�žit n�vrh předložen� navrhovateli, aby předložil Evropsk�mu soudn�mu dvoru v souladu s čl. 234 Smlouvy o ES předběžnou ot�zku stran (ne)platnosti Směrnice o data retention, neboť existuje v�znamn� riziko, že samotn� Směrnice o data retention, jež byla napaden�mi ustanoven�mi a napadenou vyhl�škou transponov�na do česk�ho pr�vn�ho ř�du, je v rozporu s pr�vem ES. V t�to souvislosti �stavn� soud zdůrazňuje, že i po přistoupen� Česk� republiky k EU (od 1. 5. 2004) zůst�vaj� referenčn�m r�mcem přezkumu �stavn�ho soudu normy �stavn�ho poř�dku Česk� republiky, neboť �kolem �stavn�ho soudu je ochrana �stavnosti (čl. 83 �stavy Česk� republiky), a to v obou jej�ch aspektech, tj. jak ochrana objektivn�ho �stavn�ho pr�va, tak subjektivn�ch, tj. z�kladn�ch pr�v. Komunit�rn� pr�vo nen� souč�st� �stavn�ho poř�dku, a proto nen� �stavn� soud př�slušn� k tomu, aby toto pr�vo vykl�dal. Přesto �stavn� soud nemůže zcela přehl�žet dopad komunit�rn�ho pr�va na tvorbu, aplikaci a interpretaci vnitrost�tn�ho pr�va, a to v oblasti pr�vn� �pravy, jej�ž vznik, působen� a �čel je bezprostředně nav�z�n na komunit�rn� pr�vo [srov. k tomu n�lezy �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.), sp. zn. Pl. �S 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.) či sp. zn. II. �S 1009/08 ze dne 8. 1. 2009 (N 6/52 SbNU 57)]. Obsah samotn� Směrnice o data retenion však ponech�v� Česk� republice dostatečn� prostor pro jej� �stavně konformn� transpozici do dom�c�ho pr�vn�ho ř�du, neboť jej� jednotliv� ustanoven� v podstatě pouze vymezuj� povinnost data uchov�vat. Při transpozici je třeba dodržet �čel, kter� Směrnice stanov�, avšak při z�konn� a podz�konn� konkr�tn� �pravě ukl�d�n� �dajů a nakl�d�n� s nimi včetně opatřen� br�n�c�ch jejich zneužit� je třeba dodržet �stavn� standard, kter� vypl�v� z česk�ho �stavn�ho poř�dku tak, jak je interpretov�n česk�m �stavn�m soudem. To proto, že konkr�tn� podoba transpozice - tj. napaden� z�konn� a podz�konn� ustanoven� - je projevem vůle česk�ho z�konod�rce, jež při dodržen� �čelu Směrnice mohla co do v�běru prostředků variovat, avšak z�roveň byl při tomto v�běru z�konod�rce v�z�n �stavn�m poř�dkem.

VII.

Referenčn� hlediska pro posouzen� n�vrhu

VII. A) Pr�vo na respekt k soukrom�mu životu a pr�vo na informačn� sebeurčen�

26. V čl. 1 odst. 1 �stavy Česk� republiky je obsažen normativn� princip demokratick�ho pr�vn�ho st�tu. Z�kladn�m atributem �stavn�ho konceptu pr�vn�ho st�tu a podm�nkou jeho fungov�n� je respekt k z�kladn�m pr�vům a svobod�m jednotlivce, kter� je, jako atribut zvolen�ho �stavn�ho konceptu pr�vn�ho st�tu, v citovan�m �stavn�m ustanoven� v�slovně vyj�dřen. Toto �stavn� ustanoven� je b�z� materi�lně ch�pan� pr�vn� st�tnosti, kterou charakterizuje respekt veřejn� moci ke svobodn� (autonomn�) sf�ře jednotlivce vymezen� z�kladn�mi pr�vy a svobodami, a do t�to sf�ry veřejn� moc z�sadně nezasahuje, resp. zasahuje pouze v př�padech, kter� jsou odůvodněny koliz� s jin�mi z�kladn�mi pr�vy, resp. �stavně aprobovan�m a z�konem jednoznačně definovan�m veřejn�m z�jmem, a za předpokladu, že je z�konem předv�dan� z�sah proporcion�ln� jak s ohledem na c�le, jichž m� b�t dosaženo, tak s ohledem na m�ru kr�cen� omezovan�ho z�kladn�ho pr�va či svobody.

27. Koncept soukrom� b�v� nejčastěji spojov�n se z�padn� kulturou a ještě přesněji s anglo-americkou kulturn� představou zasazenou do politick� filosofie liberalismu. Jde o koncept, kter� zjevně nen� obecně zcela sd�len� jak v akcentu na v�znam soukrom�, tak v rozsahu toho, co m� b�t soukrom�m chr�něno. V různ�ch kultur�ch panuj� různ� představy o tom, k jak rozs�hl�mu soukrom� jsou jednotliv� osoby opr�vněny a v jak�ch kontextech. Avšak již v roce 1928 p�še soudce Brandeis v n�sledně hojně citovan�m disentu (k př�padu Olmstead v. U. S. 438, 478, 1928) n�sleduj�c� hodnocen� soukrom�: "Tvůrci naš� �stavy na sebe vzali odpovědnost vytvořit př�zniv� podm�nky pro usilov�n� o štěst� (...) Přiznali pr�vo (proti st�tu) b�t ponech�n „s�m sobě“ - což je nejkomplexnějš� či nejobsažnějš� pr�vo ze všech a z�roveň i pr�vo, kter� je nejvz�cnějš� civilizovan�mu lidstvu.". A tak se z explicitně �stavně nezm�něn�ho pr�va na soukrom� postupem doby stal z�kladn� struktur�ln� element U. S. �stavy, kter� zajišťuje autonomii jednotlivce, byť o jeho uplatněn� je st�le a opakovaně sv�děna uvnitř U. S. Supreme Court bitva.

28. Požadavek respektu ke sv�bytn�mu uspoř�d�n� života se stal, vedle požadavku na respekt k vlastn�mu životu, fyzick�, psychick� a duchovn� integritě, osobn� svobodě a k vlastnictv�, centr�ln�m lidskopr�vn�m n�rokem na autonomii jednotlivce, jež m� formativn� v�znam pro evropsk� vnitrost�tn� katalogy lidsk�ch (z�kladn�ch) pr�v, jakož i pro jejich pozdějš� region�ln� a univerz�ln� pand�ny. Ani v evropsk�ch původn�ch vnitrost�tn�ch kataloz�ch z�kladn�ch pr�v však nebylo pr�vo na soukrom� či soukrom� život jako takov� explicitně zmiňov�no, což dokl�daj� texty n�rodn�ch �stav ještě ze 40. a 50. let minul�ho stolet� (např. �stavy SRN, o Rakousku nemluvě, �stava D�nska, Finska, samozřejmě i Francie, jakož i Irska, ale tak� It�lie a dalš�ch st�tů). Požadavky respektu k soukrom� a jeho ochrana jsou totiž �zce nav�z�ny na rozvoj technick�ch a technologick�ch možnost�, kter� samozřejmě zvyšuj� i svobodu ohrožuj�c� potenci�l st�tu.

29. Jak �stavn� soud uvedl v n�lezu sp. zn. II. �S 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 (dostupn� v elektronick� datab�zi rozhodnut� http://nalus.usoud.cz): „zcela zvl�štn� respekt a ochranu pož�v� v liber�ln�ch demokratick�ch st�tech z�kladn� pr�vo na nerušen� soukrom� život osoby (čl. 10 odst. 2 Listiny).“. Prim�rn� funkc� pr�va na respekt k soukrom�mu životu je zajistit prostor pro rozvoj a seberealizaci individu�ln� osobnosti. Vedle tradičn�ho vymezen� soukrom� v jeho prostorov� dimenzi (ochrana obydl� v širš�m slova smyslu) a v souvislosti s autonomn� existenc� a veřejnou moc� nerušenou tvorbou soci�ln�ch vztahů (v manželstv�, v rodině, ve společnosti), pr�vo na respekt k soukrom�mu životu zahrnuje i garanci sebeurčen� ve smyslu z�sadn�ho rozhodov�n� jednotlivce o sobě sam�m. Jin�mi slovy, pr�vo na soukrom� garantuje rovněž pr�vo jednotlivce rozhodnout podle vlastn�ho uv�žen�, zda, popř. v jak�m rozsahu, jak�m způsobem a za jak�ch okolnost� maj� b�t skutečnosti a informace z jeho osobn�ho soukrom� zpř�stupněny jin�m subjektům. Jde o aspekt pr�va na soukrom� v podobě pr�va na informačn� sebeurčen�, v�slovně garantovan� čl. 10 odst. 3 Listiny [srov. n�lezy �stavn�ho soudu sp. zn. IV. �S 23/05 ze dne 17. 7. 2007 (N 111/46 SbNU 41) nebo sp. zn. I. �S 705/06 ze dne 1. 12. 2008 (N 207/51 SbNU 577), anebo rozhodnut� Spolkov�ho �stavn�ho soudu SRN ze dne 15. 12. 1983, BVerfGE 65, 1 (

Volksz�hlungsurteil

) či ze dne 4. 4. 2006, BVerfGE 115, 320 (

Rasterfahndungurteil II

)].

30. V citovan�m rozhodnut� BVerfGE 65, 1, německ� Spolkov� �stavn� soud při posouzen� �stavnosti z�konn� �pravy procesu sběru a uchov�v�n� dat za �čelem sč�t�n� lidu (

Volksz�hlung

) mimo jin� konstatoval, že v modern� společnosti, charakterizovan� i obrovsk�m n�růstem informac� a dat, mus� b�t ochrana jednotlivce před neomezen�m sběrem, uchov�v�n�m, užit�m a zveřejňov�n�m dat o jej�/jeho osobě a soukrom� poskytov�na v r�mci obecnějš�ho, �stavně garantovan�ho pr�va jednotlivce na soukrom�. Pokud jednotlivci nebude garantov�na možnost hl�dat a kontrolovat obsah i rozsah osobn�ch dat a informac� j�m poskytnut�ch, jež maj� b�t zveřejněny, uchov�ny či použity k jin�m než původn�m �čelům, nebude-li m�t možnost rozpoznat a zhodnotit důvěryhodnost sv�ho potenci�ln�ho komunikačn�ho partnera a př�padně tomu uzpůsobit i sv� jedn�n�, pak nutně doch�z� k omezen� až potlačov�n� jeho pr�v a svobod, a nelze tak již nad�le hovořit o svobodn� a demokratick� společnosti. Pr�vo na informačn� sebeurčen� (

informationelle Selbstbestimmung

) je tak nezbytnou podm�nkou nejen pro svobodn� rozvoj a seberealizaci jednotlivce ve společnosti, n�brž i pro ustaven� svobodn�ho a demokratick�ho komunikačn�ho ř�du. Zjednodušeně řečeno, v podm�nk�ch vševědouc�ho a všudypř�tomn�ho st�tu a veřejn� moci se svoboda projevu, pr�vo na soukrom� a pr�vo svobodn� volby chov�n� a kon�n� st�vaj� prakticky neexistuj�c�mi a iluzorn�mi.

31. V Listině nen� pr�vo na respekt k soukrom�mu životu garantov�no v jednom všezahrnuj�c�m čl�nku (jako je tomu v př�padu čl. 8 �mluvy). Naopak, ochrana soukrom� sf�ry jednotlivce je v Listině rozložena a doplňov�na dalš�mi aspekty pr�va na soukrom�, deklarovan�mi na různ�ch m�stech Listiny (např. čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny). Stejně tak i samotn� pr�vo na informačn� sebeurčen� lze dovodit z čl. 10 odst. 3 Listiny, garantuj�c�ho jednotlivci pr�vo na ochranu před neopr�vněn�m shromažďov�n�m, zveřejňov�n�m a nebo jin�m zneuž�v�n�m �dajů o sv� osobě, a to ve spojen� s čl. 13 Listiny, chr�n�c�m listovn� tajemstv� a tajemstv� přepravovan�ch zpr�v, ať již uchov�van�ch v soukrom�, nebo zas�lan�ch poštou, pod�van�ch telefonem, telegrafem nebo jin�m podobn�m zař�zen�m anebo jin�m způsobem. Nicm�ně onu „roztř�štěnost“ pr�vn� �pravy aspektů soukrom� sf�ry jednotlivce nelze přeceňovat a v Listině uveden� v�čet toho, co je třeba podřadit pod „deštn�k“ pr�va na soukrom� či na soukrom� život nelze považovat za vyčerp�vaj�c� a konečn�. Při v�kladu jednotliv�ch z�kladn�ch pr�v, kter� jsou zachycen�m pr�va na soukrom� v jeho různ�ch dimenz�ch tak, jak je uv�d� Listina, je nezbytn� respektovat �čel obecně ch�pan�ho a dynamicky se vyv�jej�c�ho pr�va na soukrom� jako takov�ho, resp. je třeba uvažovat o pr�vu na soukrom� život v jeho dobov� celistvosti. Proto i pr�vo na informačn� sebeurčen� garantovan� čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny je třeba interpretovat zejm�na ve spojitosti s pr�vy garantovan�mi čl. 7, 8, 10 a 12 Listiny. Svou povahou i v�znamem tak pr�vo na informačn� sebeurčen� spad� mezi z�kladn� lidsk� pr�va a svobody, neboť spolu se svobodou osobn�, svobodou v prostorov� dimenzi (domovn�), svobodou komunikačn� a zajist� i dalš�mi �stavně garantovan�mi z�kladn�mi pr�vy dotv�ř� osobnostn� sf�ru jedince, jehož individu�ln� integritu jako zcela nezbytnou podm�nku důstojn� existence jedince a rozvoje lidsk�ho života vůbec je nutno respektovat a důsledně chr�nit; zcela pr�vem jsou proto respekt a ochrana t�to sf�ry garantov�ny �stavn�m poř�dkem, neboť - posuzov�no jen z poněkud jin�ho �hlu - jde o v�raz �cty k pr�vům a svobod�m člověka a občana (čl. 1 �stavy Česk� republiky).

32. Z ust�len� judikatury �stavn�ho soudu, zejm�na ve vztahu k problematice odposlechu telefonn�ch hovorů, zřetelně vypl�v�, že ochrana pr�va na respekt k soukrom�mu životu v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny se vztahuje nejen k vlastn�mu obsahu zpr�v pod�van�ch telefonem, ale i k �dajům o volan�ch č�slech, datu a čase hovoru, době jeho trv�n�, v př�padě mobiln� telefonie o z�kladov�ch stanic�ch zajišťuj�c�ch hovor [srov. např. n�lez sp. zn. II. �S 502/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 11/21 SbNU 83) - „Soukrom� každ�ho člověka je hodno z�sadn� (�stavn�) ochrany nejen ve vztahu k vlastn�mu obsahu pod�van�ch zpr�v, ale i ve vztahu k v�še uveden�m �dajům. Lze tedy konstatovat, že čl. 13 Listiny zakl�d� i ochranu tajemstv� volan�ch č�sel a dalš�ch souvisej�c�ch �dajů, jako je datum a čas hovoru, doba jeho trv�n�, v př�padě vol�n� mobiln�m telefonem i označen� z�kladov�ch stanic zajišťuj�c�ch hovor. (...) tyto �daje jsou ned�lnou souč�st� komunikace uskutečněn� prostřednictv�m telefonu.“ - či obdobně n�lezy sp. zn. IV. �S 78/01 ze dne 27. 8. 2001 (N 123/23 SbNU 197), sp. zn. I. �S 191/05 ze dne 13. 9. 2006 (N 161/42 SbNU 327) či sp. zn. II. �S 789/06 ze dne 27. 9. 2007 (N 150/46 SbNU 489)].

33. �stavn� soud v citovan�ch n�lezech vych�zel i z judikatury ESLP [zejm�na rozhodnut� ve věci Malone proti UK (no. 8691/79 ze dne 2. 8. 1984)], kter� z čl. 8 �mluvy, garantuj�c�ho pr�vo na respekt k soukrom�mu a rodinn�mu životu, jakož i k obydl� a ke korespondenci, dovodil i pr�vo na informačn� sebeurčen�, když několikr�t zdůraznil, že sběr a uchov�v�n� �dajů t�kaj�c�ch se soukrom�ho života jednotlivce spadaj� pod rozsah čl. 8 �mluvy, neboť v�raz „soukrom� život“ nesm� b�t interpretov�n restriktivně. Tato fazeta pr�va na soukrom� tak konzumuje i pr�vo na ochranu před sledov�n�m, hl�d�n�m a pron�sledov�n�m ze strany veřejn� moci, a to i ve veřejn�m prostoru či na veřejně př�stupn�ch m�stech. Nav�c ž�dn� z�sadn� důvod neumožňuje vyloučit z pojmu soukrom�ho života aktivity profesn�, obchodn� či soci�ln� [srov. rozhodnut� ve věci Niemietz proti Německu (no. 13710/88) ze dne 16. 12. 1992]. Jak uvedl ESLP, tato extenzivn� interpretace pojmu „soukrom� život“ je ve shodě s �mluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizovan� zpracov�n� osobn�ch dat (vypracovanou Radou Evropy k 28. 1. 1981, v Česk� republice v platnosti od 1. 11. 2001, publ. pod č. 115/2001 Sb. m. s.), jej�mž c�lem je „zaručit na �zem� každ� smluvn� strany každ� fyzick� osobě (...) respektov�n� jej�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, a zejm�na jej�ho pr�va na soukrom� život, v souvislosti s automatizovan�m zpracov�n�m �dajů osobn�ho charakteru, kter� se j� t�kaj� (čl. 1), přičemž ty jsou definov�ny jako jak�koliv informace t�kaj�c� se identifikovan� nebo identifikovateln� fyzick� osoby (čl. 2).“ [srov. rozhodnut� ve věci Amman proti Šv�carsku (no. 27798/95) ze dne 16. 2. 2000 a tam citovan� judikatura].

34. ESLP ve sv� judikatuře k pr�vu na respekt k soukrom�mu životu podle čl. 8 �mluvy označil za z�sahy do soukrom� jednotlivců mimo jin� i z�sahy v podobě kontroly dat, obsahu pošty a odposlechu telefonn�ch hovorů [srov. rozhodnut� ve věci Klass a dalš� proti Německu (no. 5029/71) ze dne 6. 9. 1978, rozhodnut� ve věci Leander proti Šv�dsku (no. 9248/81) ze dne 26. 3. 1987, rozhodnut� ve věci Kruslin proti Francii (no.11801/85) ze dne 24. 4. 1990 či rozhodnut� ve věci Kopp proti Šv�carsku (no. 23224/94) ze dne 25. 3. 1998], zjišťov�n� telefonn�ch č�sel telefonuj�c�ch osob [srov. rozhodnut� ve věci P. G. a J. H. proti UK (no. 44787/98) ze dne 25. 9. 2001], zjišťov�n� �dajů o telefonn�m spojen� (srov. citovan� rozhodnut� ve věci Amman proti Šv�carsku) nebo uchov�v�n� �dajů o DNA jednotlivců v datab�z�ch obviněn�ch [srov. rozhodnut� ve věci S. a Marper proti UK (no. 30562/04 a 30566/04) ze dne 4. 12. 2008]. V rozhodnut� ve věci Rotaru proti Rumunsku (no. 28341/95) ze dne 4. 5. 2000 ESLP dovodil z pr�va na soukrom� život projevuj�c�ho se v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� i pozitivn� povinnost st�tu zlikvidovat data, kter� o osobě z jej� soukrom� sf�ry st�t shrom�ždil a zpracoval.

35. Obdobn� př�stup zast�v� i judikatura zahraničn�ch �stavn�ch soudů. Např. zm�něn� Spolkov� �stavn� soud SRN prostřednictv�m pr�va na informačn� sebeurčen� garantuje ochranu nejen obsahu před�van�ch informac�, ale chr�n� i vnějš� okolnosti, za nichž se uskutečňuj� - tj. m�sto, čas, �častn�ky, druh a způsob komunikace, neboť znalost okolnost� uskutečněn� komunikace může ve spojen� s dalš�mi �daji sama o sobě indikovat samotn� obsah komunikace a za pomoci zkoum�n� těchto �dajů a jejich anal�zy lze zhotovit individu�ln� profily �častn�ků dan� komunikace. [srov. k tomu např. rozhodnut� ze dne 27. 7. 2005, BVerfGE 113, 348 (

Vorbeugende Telekommunikations�berwachung

) či ze dne 27. 2. 2008, BVerfGE 120, 274 (

Grundrecht auf Computerschutz

)].

VII. B) Př�pustnost z�sahu do pr�va na informačn� sebeurčen�

36. Za prim�rn� c�l pr�vn� regulace plošn�ho a preventivn�ho sběru a uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů o elektronick� komunikaci b�v� obecně označov�na ochrana před bezpečnostn�mi hrozbami a potřeba zajištěn� dostupnosti těchto �dajů pro �čely předch�zen�, odhalov�n�, vyšetřov�n� a st�h�n� z�važn�ch trestn�ch činů ze strany veřejn� moci. Jak již �stavn� soud v minulosti několikr�t zdůraznil, st�h�n� trestn�ch činů a spravedliv� potrest�n� jejich pachatelů je �stavně aprobovateln�m veřejn�m z�jmem, jehož podstatou je přenesen� odpovědnosti za postihov�n� nejz�važnějš�ch porušov�n� z�kladn�ch pr�v a svobod fyzick�mi a pr�vnick�mi osobami na st�t. Umožňuje-li trestn� pr�vo realizaci veřejn�ho z�jmu na st�h�n� trestn� činnosti pomoc� robustn�ch n�strojů, jejichž užit� m� za n�sledek v�žn� omezen� osobn� integrity a z�kladn�ch pr�v a svobod jednotlivce, pak při jejich aplikaci mus� b�t respektov�ny �stavněpr�vn� limity. K omezen� osobn� integrity a soukrom� osob (tj. k prolomen� respektu k nim) tak ze strany veřejn� moci může doj�t jen zcela v�jimečně, je-li to v demokratick� společnosti nezbytn�, nelze-li �čelu sledovan�ho veřejn�m z�jmem dos�hnout jinak a je-li to akceptovateln� z pohledu z�konn� existence a dodržen� �činn�ch a konkr�tn�ch z�ruk proti libovůli. Esenci�ln� předpoklady spravedliv�ho procesu totiž vyžaduj�, aby byl jednotlivec vybaven dostatečn�mi garancemi a z�rukami proti možn�mu zneužit� pravomoci ze strany veřejn� moci. Ony nezbytn� z�ruky sest�vaj� z odpov�daj�c� pr�vn� �pravy a z existence �činn� kontroly jejich dodržov�n�, kterou představuje předevš�m kontrola těch nejintenzivnějš�ch z�sahů do z�kladn�ch pr�v a svobod jednotlivců nez�visl�m a nestrann�m soudem, neboť je povinnost� soudů poskytovat ochranu z�kladn�m pr�vům a svobod�m jednotlivců (čl. 4 �stavy Česk� republiky) [srov. n�lezy sp. zn. I. �S 631/05 ze dne 7. 11. 2006 (N 205/43 SbNU 289) a sp. zn. Pl. �S 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (219/2010 Sb., dostupn� v elektronick� datab�zi rozhodnut� http://nalus.usoud.cz)].

37. Naplněn� v�še předestřen�ch podm�nek pak �stavn� soud ve sv� judikatuře bl�že konkretizoval při posuzov�n� př�pustnosti z�sahu veřejn� moci do soukrom� jednotlivců v podobě užit� odposlechů telekomunikačn�ho provozu [srov. např. citovan� n�lezy sp. zn. II. �S 502/2000, sp. zn. IV. �S 78/01, sp. zn. I. �S 191/05 (všechny viz v�še) či n�lez sp. zn. I. �S 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)]. Z�sah do z�kladn�ho pr�va jednotlivce na soukrom� v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny z důvodu prevence a ochrany před trestnou činnost� je tak možn� jen skrze imperativn� z�konnou �pravu, kter� mus� předevš�m odpov�dat n�rokům plynouc�m z principu pr�vn�ho st�tu a kter� naplňuje požadavky vypl�vaj�c� z testu proporcionality, kdy v př�padech střetů z�kladn�ch pr�v či svobod s veřejn�m z�jmem, resp. s jin�mi z�kladn�mi pr�vy či svobodami je třeba posuzovat �čel (c�l) takov�ho z�sahu ve vztahu k použit�m prostředkům, přičemž měř�tkem pro toto posouzen� je z�sada proporcionality (v širš�m smyslu). Takov� pr�vn� �prava mus� b�t přesn� a zřeteln� ve sv�ch formulac�ch a dostatečně předv�dateln�, aby potenci�lně dotčen�m jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podm�nk�ch, za kter�ch je veřejn� moc opr�vněna k z�sahu do jejich soukrom�, aby př�padně mohli upravit sv� chov�n� tak, aby se nedostali do konfliktu s omezuj�c� normou. Rovněž mus� b�t striktně definov�ny i pravomoci udělen� př�slušn�m org�nům, způsob a pravidla jejich prov�děn� tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti sv�voln�mu zasahov�n�. Posouzen� př�pustnosti dan�ho z�sahu z hlediska z�sady proporcionality (v širš�m smyslu) pak zahrnuje tři krit�ria. Prvn�m z nich je posouzen� způsobilosti naplněn� �čelu (nebo tak� vhodnosti), přičemž je zjišťov�no, zda je konkr�tn� opatřen� vůbec schopno dos�hnout zam�šlen�ho c�le, j�mž je ochrana jin�ho z�kladn�ho pr�va nebo veřejn�ho statku. D�le se pak jedn� o posouzen� potřebnosti, v němž je zkoum�no, zda byl při v�běru prostředků použit ten prostředek, kter� je k z�kladn�mu pr�vu nejšetrnějš�. A konečně je zkoum�na přiměřenost (v užš�m smyslu), tj., zda �jma na z�kladn�m pr�vu nen� nepřiměřen� ve vazbě na zam�šlen� c�l, tzn. že opatřen� omezuj�c� z�kladn� lidsk� pr�va a svobody nesměj�, jde-li o kolizi z�kladn�ho pr�va či svobody s veřejn�m z�jmem, sv�mi negativn�mi důsledky převyšovat pozitiva, kter� představuje veřejn� z�jem na těchto opatřen�ch. [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 3/02 ze dne 13. 8. 2002 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)].

38. Nezbytn� požadavek soudn� ochrany z�kladn�ch pr�v se v př�padě užit� trestněpr�vn�ch n�strojů omezuj�c�ch z�kladn� pr�va a svobody jednotlivce projevuje zejm�na ve vyd�n� soudn�ho př�kazu a v jeho dostatečn�m odůvodněn�. To mus� odpov�dat jak požadavkům z�kona, tak předevš�m �stavn�m principům, z nichž z�konn� ustanoven� vych�z�, resp. kter� zpětně limituj� jeho interpretaci, neboť aplikace takov�ho ustanoven� představuje zvl�šť z�važn� z�sah do z�kladn�ch pr�v a svobod každ�ho jednotlivce. „Soudn� př�kaz k odposlechu a z�znamu telekomunikačn�ho provozu může b�t vyd�n jen v ř�dně zah�jen�m trestn�m ř�zen� pro z�konem kvalifikovanou trestnou činnost, a mus� b�t podložen relevantn�mi indiciemi, z nichž lze dovodit důvodn� podezřen� ze sp�ch�n� takov�ho trestn�ho činu. Př�kaz mus� b�t individualizov�n ve vztahu ke konkr�tn� osobě, kter� je uživatelem telefonn� stanice. Konečně mus� př�kaz alespoň v minim�ln� m�ře konkr�tně uv�st, jak� skutečnosti v�znamn� pro trestn� ř�zen� maj� b�t takto zjištěny a z čeho je to vyvozov�no.“ (srov. citovan� n�lezy �stavn�ho soudu sp. zn. II. �S 789/06 či sp. zn. I. �S 3038/07 - oba viz v�še).

39. Obdobn� př�stup zast�v� i ESLP ve sv� judikatuře. ESLP tak v souladu s čl. 8 odst. 2 �mluvy, jenž vymezuje �stavněpr�vn� limity omezen� z�kladn�ch pr�v a svobod jednotlivců garantovan�ch čl. 8 odst. 1 �mluvy, v každ�m jednotliv�m př�padě předně posuzuje, zda tvrzen� z�sah či omezen� z�kladn�ch pr�v či svobod je podřaditeln� pod rozsah ochrany čl. 8 �mluvy. Pokud ano, byl-li tvrzen� z�sah do pr�va na soukrom� ze strany veřejn� moci proveden v souladu se z�konem, jenž mus� b�t dostupn� a dostatečně předv�dateln�, tedy vyj�dřen� s velkou m�rou přesnosti tak, aby jednotlivci dovolil v př�padě potřeby regulovat sv� chov�n� (srov. Malone proti UK, Amman proti Šv�carsku či Rotaru proti Rumunsku). �roveň přesnosti požadovan� po vnitrost�tn� pr�vn� �pravě, kter� v ž�dn�m př�padě nemůže poč�tat se všemi eventualitami, do značn� m�ry z�vis� na obsahu zkouman�ho textu, na oblasti, kterou m� pokr�vat a počtu a statusu osob, kter�m je určena [Hassan a Tchaouch proti Bulharsku (no. 30985/96, 39023/97) ze dne 26. 10. 2000]. Přezkoum�van� z�sah do z�kladn�ch pr�v či svobod garantovan�ch čl. 8 odst. 1 �mluvy mus� ve smyslu čl. 8 odst. 2 �mluvy b�t rovněž nezbytn�m v demokratick� společnosti, sledovat �mluvou aprobovan� �čel (např. ochrana života nebo zdrav� osob, n�rodn� a veřejn� bezpečnosti, ochrana pr�v a svobod druh�ch či mor�lky, předch�zen� nepokojům a zločinnosti či z�jem na hospod�řsk�m blahobytu země), kter� mus� b�t relevantn� a ř�dně odůvodněn�. Aby bylo možn� z�konnou �pravu posoudit jako souladnou s �mluvou, mus� ve smyslu čl. 13 �mluvy rovněž poskytovat přiměřenou ochranu proti sv�voli, a v důsledku toho s dostatečnou jasnost� definovat rozsah a způsob v�konu pravomoc� svěřen�ch kompetentn�m org�nům (srov. Kruslin proti Francii či S. a Marper proti UK). Jin�mi slovy, �kony představuj�c� očividn� z�sah do z�kladn�ho pr�va na soukrom� život se nesm� ocitnout mimo jakoukoli bezprostředn� (preventivn� či n�slednou) soudn� kontrolu [srov. např. rozhodnut� ve věci Camenzind proti Šv�carsku (no. 21353/93) ze dne 16. 12. 1997].

40. ESLP zm�něn� požadavky na pr�vn� �pravu umožňuj�c� z�sah do pr�va na soukrom� život bl�že konkretizoval v těch v�še uveden�ch rozhodnut�ch, v nichž posuzoval př�pustnost takov�ho z�sahu ze strany veřejn� moci v podobě užit� odposlechu telefonn�ch hovorů, tajn�ho dohledu, sběru informac� a dat ze soukrom� (osobnostn�) sf�ry jednotlivce. ESLP zdůraznil, že je předně nutn� vymezit jasn� a detailn� pravidla upravuj�c� rozsah a použit� takov�ch opatřen�, stanovit minim�ln� požadavky na d�lku, způsob uložen� z�skan�ch informac� a �dajů, jejich použit�, př�stup třet�ch osob k nim, a zakotvit procedury vedouc� k ochraně celistvosti a důvěrnosti �dajů a rovněž k jejich ničen�, a to způsobem, aby jednotlivci disponovali dostatečn�mi z�rukami proti riziku jejich zneužit� a sv�vole. Nezbytnost disponovat takov�mi z�rukami je o to větš�, když se jedn� o ochranu osobn�ch �dajů podroben�ch automatick�mu zpracov�n�, zejm�na pokud jsou tyto �daje využ�van� k policejn�m c�lům a v situaci, kdy se dostupn� technologie st�vaj� st�le komplikovanějš�mi. Vnitrost�tn� pr�vo mus� zejm�na zaručit, že shrom�žděn� �daje jsou skutečně relevantn� a nejsou přehnan� vzhledem k �čelu, pro kter� byly zajištěny, a d�le že jsou uchov�v�ny ve formě umožňuj�c� identifikaci osob během doby nepřesahuj�c� nezbytnou m�ru k dosažen� �čelu, pro kter� byly zajištěny [srov. preambuli a čl. 5 �mluvy o ochraně dat a z�sadu č. 7 Doporučen� V�boru ministrů č. R(87)15 ze dne 17. 9. 1987 t�kaj�c� se �pravy a využit� osobn�ch �dajů v policejn�m sektoru, citov�no dle rozhodnut� ve věci Weber a Saravia proti Německu (no. 54934/00) ze dne 29. 6. 2006 či Liberty a dalš� proti UK (no. 58243/00) ze dne 1. 7. 2008].

VIII.

Vlastn� přezkum

VIII. A) Tzv. data retention

41. Jak již �stavn� soud v�še zm�nil, napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 a 4 se stala souč�st� z�kona č. 127/2005 Sb. na z�kladě z�kona č. 247/2008 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Dle důvodov� zpr�vy přijet� t�to novely sloužilo k implementaci „někter�ch čl�nků“ Směrnice Evropsk�ho parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. 3. 2006 o uchov�v�n� �dajů vytv�řen�ch nebo zpracov�van�ch v souvislosti s poskytov�n�m veřejně dostupn�ch služeb elektronick�ch komunikac� nebo veřejn�ch komunikačn�ch s�t� a o změně směrnice 2002/58/ES, „kter� doposud nejsou do našeho pr�vn�ho ř�du implementov�ny, či jsou implementov�ny jen č�stečně, (neboť) Směrnice o data retention je v Česk� republice již transponov�na (...). Platn� pr�vn� �prava je v někter�ch ohledech širš� než �prava obsažen� ve Směrnici o data retention.“. Problematika uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů je totiž v česk�m pr�vn�m ř�du v pozměněn� podobě upravena již od přijet� samotn�ho z�kona o elektronick�ch komunikac�ch č. 127/2005 Sb. s �činnost� od 1. 5. 2005 a od přijet� napaden� vyhl�šky Ministerstva informatiky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�, s �činnost� od 15. 12. 2005. V dan� době v EU pouze připravovan� Směrnice o data retention tak skutečně byla v Česk� republice fakticky implementov�na s předstihem a samotn� zněn� napaden�ch ustanoven� již dle požadavků Směrnice o data retention pouze představuje upřesněn� povinnosti uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje a tyto �daje bezodkladně poskytovat org�nům opr�vněn�m k jejich vyž�d�n�. Napaden� vyhl�ška Ministerstva informatiky navzdory t�to skutečnosti již ovšem změněna nebyla, což m� za n�sledek tu skutečnost, že se napadenou pr�vn� �pravou regulovan� rozsah uchov�van�ch �dajů i nad�le zcela zřetelně pohybuje nad r�mcem rozsahu předv�dan�ho předmětnou Směrnic� o data retention.

42. Podle napaden�ho ustanoven� � 97 odst. 3 věty prv� a druh� z�kona o elektronick�ch komunikac�ch pr�vnick� nebo fyzick� osoba zajišťuj�c� veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c� veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� je povinna uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje, kter� jsou vytv�řeny nebo zpracov�v�ny při zajišťov�n� jej�ch veřejn�ch komunikačn�ch s�t� a při poskytov�v�n� jej�ch veřejně dostupn�ch služeb elektronick�ch komunikac�, a to včetně �dajů o ne�spěšn�ch pokusech o vol�n�, jsou-li i tyto �daje vytv�řeny nebo zpracov�v�ny a z�roveň uchov�v�ny nebo zaznamen�v�ny. Podle � 90 z�kona o elektronick�ch komunikac�ch se provozn�mi �daji rozum� „jak�koli �daje zpracov�van� pro potřeby přenosu zpr�vy s�t� elektronick�ch komunikac� nebo pro jej� �čtov�n�.“. Podle � 91 t�hož z�kona se za lokalizačn� �daje považuj� „jak�koli �daje zpracov�van� v s�ti elektronick�ch komunikac�, kter� určuj� zeměpisnou polohu koncov�ho zař�zen� uživatele veřejně dostupn� služby elektronick�ch komunikac�.“. Konkretizaci a samotn� rozsah provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, dobu jejich uchov�v�n� a formu a způsob jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n� pak podle napaden�ho ustanoven� � 97 odst. 4 m� vymezovat prov�děc� pr�vn� předpis, kter�m je napaden� vyhl�ška č. 485/2005 Sb.

43. Konkr�tně u služeb pevn�ch telefonn�ch linek a mobiln� komunikace jsou provozovatel� povinni shromažďovat prakticky všechny dostupn� �daje o uskutečněn�ch hovorech i (pokud jsou zaznamen�v�ny) o jejich ne�spěšn�ch pokusech (typicky „prozv�něn�“). Jedn� se zejm�na o �daje o typu uskutečněn� komunikace, o telefonn�ch č�slech volaj�c�ho a volan�ho, o datu a času zah�jen� a ukončen� komunikace, označen� z�kladov� stanice, kter� zajišťovala hovor v okamžiku spojen�, identifikaci předplacen� telefonn� karty, veřejn�ho telefonn�ho automatu, u mobiln� komunikace nav�c data o jednoznačn�m k�du použ�van�ho k identifikaci každ�ho mobiln�ho telefonu, kter� je použ�v�n v r�mci GSM s�tě (IMEI), o jeho poloze a pohybu, a to i pokud komunikace neprob�h� (stač� zapnut� mobiln� telefon), č�sla dob�jec�ch kuponů a jejich přiřazen� k dob�jen�mu č�slu, vazbu mezi mobiln�m př�strojem a všemi vložen�mi SIM kartami aj. Ještě větš� objem a rozsah dat a �dajů, kter� dle napaden� pr�vn� �pravy mus� b�t uchov�v�ny, se vztahuj� k tzv. veřejn�m s�t�m funguj�c�m na principu přepojov�n� paketů a jejich služeb, nejtypičtěji internetu. V př�padě jeho použit� je napadenou pr�vn� �pravou vyžadov�no uchov�v�n� �dajů zejm�na o př�stupu k s�ti (např. čas, m�sto a d�lka připojen�, �daje o uživatel�ch a jejich uživatelsk�ch �čtech, identifik�tor poč�tače i serveru, k němuž bylo přistupov�no, IP adresa, �pln� dom�nov� jm�no, objem přenesen�ch dat aj.), d�le �daje vztahuj�c� se k př�stupu ke schr�nk�m elektronick� pošty a přenosu zpr�v elektronick� pošty (v tomto př�padě jsou uchov�v�ny prakticky vešker� �daje kromě obsahu samotn�ch zpr�v, tj. včetně identifikace adres, objemu přenesen�ch dat aj.), a v neposledn� řadě i �daje o serverov�ch a ostatn�ch služb�ch [např. zadan� URL adresy, druh požadavku, �daje o použit� chatu, usenetu, instant messagingu (např. ICQ) a IP telefonie, a to včetně identifikace komunikuj�c�ch stran, doby a použit� služby (např. přenos souborů či transakce)]. Nad r�mec předmětn� Směrnice o data retention se u internetov�ho připojen� a služeb a e-mailov� komunikace sleduje a uchov�v� množstv� přenesen�ch dat, informace o použit� šifrov�n�, metoda a status požadavků na službu a jej� realizace a rovněž i informace o pos�l�n� SMS z internetov�ch bran a dalš� „z�jmov� identifik�tory“. U telefonie nad r�mec Směrnice o data retention napaden� pr�vn� �prava vyžaduje uchov�vat �daje o identifikaci předplacen� telefonn� karty, veřejn�ho telefonn�ho automatu, č�slech dob�jec�ch kuponů a jejich přiřazen� k dob�jen�mu č�slu, vazb�ch mezi mobiln�m př�strojem a vložen�mi SIM kartami.

44. Ačkoliv se stanoven� povinnost uchov�vat provozn� a lokalizačn� �daje nevztahuje na obsahy jednotliv�ch sdělen� (viz čl. 1 odst. 2 Směrnice o data retention a napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 věty čtvrt�), z uveden�ch �dajů o uživatel�ch, adres�tech, přesn�ch časech, datech, m�stech a form�ch telekomunikačn�ch spojen�, budou-li sledov�ny po delš� časov� �sek, lze v jejich kombinaci sestavit detailn� informace o společensk� nebo politick� př�slušnosti, jakož i o osobn�ch z�lib�ch, sklonech nebo slabostech jednotliv�ch osob. Ve v�še rekapitulovan�m vyj�dřen� Sen�tu předestřen� n�zor předkladatele n�vrhu z�kona, že se „v ž�dn�m př�padě nejedn� o něco, co by se dalo přirovnat k odposlechům, už jen proto, že se neuchov�vaj� obsahy jednotliv�ch telefon�tů nebo mailov�ch zpr�v“, je zcela myln�, neboť i pouze na jejich z�kladě lze učinit dostatečn� obsahov� z�věry spadaj�c� do soukrom� (osobnostn�) sf�ry dan�ho jednotlivce. Z uveden�ch �dajů lze až s 90% jistotou např. dovodit, s k�m, jak často a dokonce v jak�ch hodin�ch se dan� jednotlivec st�k�, kdo jsou jeho nejbližš� zn�m�, kamar�di či kolegov� z pr�ce, anebo jak� aktivity a v jak�ch hodin�ch provozuje [srov. studii Massachusetts Institute of Technology (MIT),

Relationship Inference

, dostupnou na http://reality.media.mit.edu/dyads.php]. Sběr a uchov�v�n� lokalizačn�ch a provozn�ch �dajů tak rovněž představuje v�znamn� z�sah do pr�va na soukrom�, a z toho důvodu je nezbytn� pod rozsah ochrany z�kladn�ho pr�va na respekt k soukrom�mu životu v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny) zahrnout nejen ochranu vlastn�ho obsahu zpr�v pod�van�ch prostřednictv�m telefonn� komunikace či komunikace prostřednictv�m tzv. veřejn�ch s�t�, ale i provozn� a lokalizačn� �daje o nich.

VIII. B) Posouzen� napaden� pr�vn� �pravy z hlediska �stavněpr�vn�ch požadavků

45. �stavn� soud tak musel posoudit, zda napaden� pr�vn� �prava, j�ž je regulov�na problematika plošn�ho a preventivn�ho sběru a uchov�v�n� stanoven�ch provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů o elektronick� komunikaci (tzv. data retention), odpov�d� v�še předestřen�m �stavněpr�vn�m požadavkům na pr�vn� �pravu umožňuj�c� z�sah do z�kladn�ch pr�v jednotlivců na soukrom� v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny). Nav�c s ohledem na intenzitu takov�ho z�sahu, kter� je v dan�m př�padě zv�razněna t�m, že se dot�k� obrovsk�ho a nepředv�dateln�ho počtu �častn�ků komunikace, neboť se jedn� o plošn� a preventivn� sběr a uchov�v�n� předmětn�ch �dajů, bylo nutn� na splněn� uveden�ch požadavků kl�st co nejpř�snějš� měř�tka. �stavn� soud přitom dospěl k z�věru, že napaden� pr�vn� �prava v�še předestřen�m �stavněpr�vn�m požadavkům zdaleka neodpov�d�, a to hned z několika důvodů.

46. Napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 věty třet� z�kona o elektronick�ch komunikac�ch obsahuje pouze v�gn� a zcela neurčit� stanoven� povinnosti pr�vnick�m nebo fyzick�m osob�m, kter� ve v�še uveden�m rozsahu provozn� a lokalizačn� �daje uchov�vaj�, „na pož�d�n� je bezodkladně poskytnout org�nům opr�vněn�m k jejich vyž�d�n� podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu.“. Ačkoliv napaden� vyhl�ška v � 3 konkretizuje, jak�m způsobem doch�z� v jednotliv�ch př�padech ke splněn� t�to povinnosti vůči opr�vněn�m org�nům, tj. relativně velmi podrobně vymezuje způsob před�v�n� �dajů, způsob komunikace (elektronicky), form�t, už�van� programy, k�dy atd., přesto ze samotn�ho zněn� napaden�ho ustanoven� � 97 odst. 3 z�kona o elektronick�ch komunikac�ch, ba ani z důvodov� zpr�vy dle n�zoru �stavn�ho soudu zřetelně nevypl�v�, o jak� opr�vněn� org�ny a o jak� zvl�štn� pr�vn� předpisy se konkr�tně jedn�. S ohledem na zněn� ustanoven� � 97 odst. 1 z�kona o elektronick�ch komunikac�ch, jež pr�vnick�m nebo fyzick�m osob�m zajišťuj�c�m veřejnou komunikačn� s�ť nebo poskytuj�c�m veřejně dostupnou službu elektronick�ch komunikac� stanovuje povinnost na n�klady žadatele zř�dit a zabezpečit v určen�ch bodech sv� s�tě rozhran� pro připojen� koncov�ho telekomunikačn�ho zař�zen� pro odposlech a z�znam zpr�v, lze jen předpokl�dat, že se i v př�padě povinnosti před�vat uchov�van� provozn� a lokalizačn� �daje jedn� o stejn� opr�vněn� org�ny a o podobn� zvl�štn� pr�vn� předpisy, jejichž adres�tem jsou org�ny činn� v trestn�m ř�zen�, patrně podle � 88a trestn�ho ř�du, Bezpečnostn� informačn� služba podle � 6 až 8a z�kona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostn� informačn� službě, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a Vojensk� zpravodajstv� podle � 9 a 10 z�kona č. 289/2005 Sb., o Vojensk�m zpravodajstv�. Takto vymezen� pr�vn� �prava umožňuj�c� masivn� z�sah do z�kladn�ch pr�v nesplňuje požadavky kladen� na určitost a jasnost z pohledu pr�vn�ho st�tu (viz bod 37).

47. Stejně tak nen� zcela jasně a přesně vymezen �čel, za jak�m jsou provozn� a lokalizačn� �daje opr�vněn�m org�nům poskytov�ny, což znemožňuje posouzen� napaden� �pravy z hlediska jej� skutečn� potřebnosti (když je jistě způsobil� naplnit �čel, resp. je schopn� dos�hnout c�le stanoven�ho Směrnic� - viz d�le). Zat�mco citovan� Směrnice o data retention v čl. 1 odst. 1 zřetelně vymezuje, že byla přijata za �čelem harmonizace předpisů člensk�ch st�tů, kter� se t�kaj� povinnost� poskytovatelů veřejně dostupn�ch služeb elektronick�ch komunikac� nebo veřejn�ch komunikačn�ch s�t�, pokud jde o uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, kter� jsou nezbytn� k identifikaci �častn�ka či registrovan�ho uživatele, s c�lem „zajistit dostupnost těchto �dajů pro �čely vyšetřov�n�, odhalov�n� a st�h�n� z�važn�ch trestn�ch činů,“ (byť bl�že nedefinuje, o jak� trestn� činy se jedn�), neobsahuje napaden� pr�vn� �prava, a dokonce ani citovan� ustanoven� � 88a odst. 1 trestn�ho ř�du upravuj�c� podm�nky použit� uchov�van�ch �dajů pro �čely trestn�ho ř�zen�, ž�dn� takov� omezen�. Možnost použit� uchov�van�ch �dajů v trestn�m ř�zen� tak dle předmětn� pr�vn� �pravy nen� z�konod�rcem nijak v�z�na na důvodn� podezřen� ze sp�ch�n� z�važn�ho trestn�ho činu, stejně jako nen� upravena povinnost org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� o t�to skutečnosti dotčenou (sledovanou) osobu, byť i n�sledně informovat, č�mž nesplňuje n�roky vypl�vaj�c� z druh�ho kroku testu proporcionality, tj. potřebnosti při v�běru prostředků, neboť z uveden�ho je zřejm�, že nebyl použit ten prostředek, kter� je k z�kladn�mu pr�vu na informačn� sebeurčen� osob nejšetrnějš�.

48. Uveden� způsob (ne)vymezen� spektra opr�vněn�ch org�nů veřejn� moci, jakož i (ne)vymezen� �čelu, pro kter� jsou uchov�van� �daje opr�vněny požadovat, �stavn� soud nepovažuje za dostatečn� a předv�dateln�. Ačkoliv podle citovan�ho ustanoven� � 88a odst. 1 trestn�ho ř�du použit� uchov�van�ch �dajů podl�h� soudn� kontrole, a to v podobě vyd�n� povolen� ze strany předsedy sen�tu (a v př�pravn�m ř�zen� soudce), bylo prim�rně povinnost� z�konod�rce, aby v napaden�ch ustanoven�ch anebo v citovan�m ustanoven� � 88a odst. 1 trestn�ho ř�du nam�sto zcela neurčit�ho vymezen� podm�nky použit� uchov�van�ch �dajů „o uskutečněn�m telekomunikačn�m provozu“ za �čelem „objasněn� skutečnost� důležit�ch pro trestn� ř�zen�“ zřetelněji a jednoznačněji stanovil jak předpoklady a podm�nky pro jejich použit�, tak i rozsah jejich použit�. Zejm�na je nezbytn�, aby s ohledem na z�važnost a m�ru z�sahu do z�kladn�ho pr�va jednotlivců na soukrom� v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), jež použit� uchov�van�ch �dajů představuje, z�konod�rce omezil možnost použit� uchov�van�ch �dajů jen pro �čely trestn�ch ř�zen� veden�ch pro zvl�šť z�važn� trestn� činy a jen pro př�pad, že nelze sledovan�ho �čelu dos�hnout jinak. Tak to ostatně předpokl�d� nejen citovan� Směrnice o data retention, ale i ustanoven� � 88 odst. 1 trestn�ho ř�du upravuj�c� podm�nky pro nař�zen� odposlechu a z�znamu telekomunikačn�ho provozu („je-li vedeno trestn� ř�zen� pro zvl�šť z�važn� trestn� čin“), od n�ž se zm�něn� pr�vn� �prava ustanoven� � 88a trestn�ho ř�du jako celek (navzdory pr�vn�m n�zorům �stavn�ho soudu obsažen�m v citovan�ch n�lezech sp. zn. II. �S 502/2000 či sp. zn. IV. �S 78/01 - oba viz v�še) zcela bezdůvodně odchyluje a normuje �pravu, kter� je ve zřeteln�m rozporu s n�zory �stavn�ho soudu.

49. Absence ř�dn�, ve smyslu �stavně konformn�, pr�vn� �pravy, jak ostatně vypl�v� ze statistick�ch �dajů, m� v praxi za n�sledek, že n�stroj v podobě vyž�d�n� si a použit� uchov�van�ch �dajů (včetně �dajů o neuskutečněn�ch hovorech, na kter� trestn� ř�d vůbec nepamatuje) je org�ny činn�mi v trestn�m ř�zen� využ�v�n (naduž�v�n) pro �čely vyšetřov�n� i běžn�, tj. m�ně z�važn� trestn� činnosti. Tak např. dle „zpr�vy o bezpečnostn� situaci v ČR za obdob� roku 2008“ bylo na �zem� Česk� republiky zjištěno celkem 343 799 trestn�ch činů, z toho bylo objasněno 127 906 trestn�ch činů, přičemž ve stejn�m obdob� počet ž�dost� o poskytnut� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů ze strany opr�vněn�ch org�nů veřejn� moci dos�hl č�sla 131 560 (srov. k tomu zpr�vu Komise EU - „

The Evaluation of Directive 2006/24/EC and National Measures to Combat criminal Misuse and Anonymous Use of Electronic Data

“, kter� si ofici�ln� �daje od česk� strany vyž�dala, přičemž reakce z�stupců Česk� republiky na ot�zky v dotazn�ku ze dne 30. 9. 2009 jsou dostupn� na http://www.dataretention2010.net/docs.jsp). N�sledně, a to jen za obdob� od ledna do ř�jna 2009 byla dle neofici�ln�ch �dajů ž�dost o poskytnut� lokalizačn�ch a provozn�ch �dajů učiněna již ve 121 839 př�padech (srov. k tomu Herczeg, J.: �stavněpr�vn� limity monitoringu telekomunikačn�ho provozu: konflikt mezi bezpečnost� a svobodou, Bulletin advokacie č. 5/2010, s. 29).

50. Navrhovateli napaden� pr�vn� �prava dle n�zoru �stavn�ho soudu rovněž zcela nedostatečně, př�p. vůbec nestanovuje jasn� a detailn� pravidla obsahuj�c� minim�ln� požadavky na zabezpečen� uchov�van�ch �dajů, zejm�na v podobě zamezen� př�stupu třet�ch osob, stanoven� procedury vedouc� k ochraně celistvosti a důvěrnosti �dajů a procedury jejich ničen�. D�le je třeba napaden� �pravě vytknout, že dotčen� jednotlivci nedisponuj� dostatečn�mi z�rukami proti riziku zneužit� �dajů a sv�vole. Nezbytnost disponovat takov�mi z�rukami se přitom v posuzovan�m př�padě plošn�ho a preventivn�ho sběru a uchov�v�n� �dajů v r�mci elektronick� komunikace st�v� pro jednotlivce nal�havějš� pr�vě v dnešn� době, kdy d�ky enormn�mu rozvoji a v�skytu nov�ch a komplikovanějš�ch informačn�ch technologi�, syst�mů a komunikačn�ch prostředků nevyhnutelně doch�z� k plynul�mu posunu hranice mezi priv�tn�m a veřejn�m prostorem, a to ve prospěch veřejn� sf�ry, neboť ve virtu�ln�m prostoru informačn�ch technologi� a elektronick� komunikace (v tzv. kyberprostoru) jsou, zejm�na d�ky rozvoji internetu a mobiln� komunikace, každou minutou zaznamen�v�ny, shromažďov�ny a fakticky zpř�stupněny tis�ce, ba miliony dat, �dajů a informac�, kter� zasahuj� i do soukrom� (osobnostn�) sf�ry každ�ho jednotlivce, ačkoliv on s�m do n� vědomě nikoho vpustit nechtěl.

51. �stavn� soud za dostatečně jasn�, podrobn� a adekv�tn� z�ruky v ž�dn�m př�padě nepovažuje pouh� zakotven� povinnosti uložen� pr�vnick�m nebo fyzick�m osob�m zajistit, „aby s vymezen�mi uchov�van�mi �daji nebyl uchov�v�n i obsah zpr�v“ (� 97 odst. 3 věta čtvrt�), resp. povinnosti je „po uplynut� doby zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty org�nům opr�vněn�m k jejich vyž�d�n� podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu nebo tento z�kon nestanov� jinak (� 90)“ (� 97 odst. 3 věta šest�). Za nejednoznačn� a vzhledem k rozsahu a citlivosti uchov�van�ch �dajů za zcela nedostačuj�c� lze již označit vymezen� samotn� doby jejich uložen�, a to v rozmez� „ne kratš� než 6 měs�ců a delš� než 12 měs�ců“, od jej�hož uplynut� se odv�j� povinnost uveden� �daje zlikvidovat. U ž�dn� z uveden�ch povinnost� nejsou nijak detailněji pops�na pravidla a konkr�tn� postupy jejich plněn�, nejsou striktně vymezeny požadavky na zabezpečen� uchov�van�ch �dajů, nen� dostatečně seznateln�, jak je s uveden�mi �daji nakl�d�no, ať už samotn�mi pr�vnick�mi nebo fyzick�mi osobami, kter� provozn� a lokalizačn� �daje uchov�vaj�, anebo po jejich vyž�d�n� opr�vněn�mi org�ny veřejn� moci, stejně jako nen� konkr�tně stanoven způsob jejich likvidace. Rovněž nen� nijak definov�na odpovědnost a př�padn� sankce za nesplněn� takov�ch povinnost�, včetně absence zakotven� možnosti dotčen�ch jednotlivců dom�hat se efektivn� ochrany proti př�padn�mu zneužit�, sv�voli či nesplněn� stanoven�ch povinnost�. Z�konem o elektronick�ch komunikac�ch (� 87 a n�sl.) předv�dan� dozor �řadu pro ochranu osobn�ch �dajů „nad dodržov�n�m povinnost� při zpracov�n� osobn�ch �dajů“ a vymezen� n�stroje jeho činnosti a kontroly nelze považovat za adekv�tn� a efektivn� prostředek k ochraně z�kladn�ch pr�v dotčen�ch jednotlivců, neboť tento n�stroj neovl�daj� sami [viz přiměřeně n�lez sp. zn. Pl. �S 15/01 ze dne 31. 10. 2001 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.)]. Uveden� �kony, představuj�c� očividn� z�sah do z�kladn�ho pr�va jednotlivců na soukrom� v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� (ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny), se tak vlivem nedostatečn� a shora uveden�m �stavněpr�vn�m požadavkům neodpov�daj�c� pr�vn� �pravy ocitaj� mimo jakoukoliv bezprostředn�, byť i n�slednou kontrolu, zejm�na pak kontrolu soudn�, k jej�ž nezbytnosti se vyj�dřil i ESLP v citovan�m rozhodnut� Camenzind v. Šv�carsko.

52. K obdobn�m z�věrům dospěly i �stavn� soudy v jin�ch evropsk�ch st�tech, kter� rovněž přezkoum�valy �stavnost pr�vn� �pravy implementuj�c� citovanou Směrnici o data retention. Např. Spolkov� �stavn� soud SRN v rozhodnut� ze dne 2. března 2010, 1 BvR 256/08, 1 BvR 263/08, 1 BvR 586/08, napadenou pr�vn� �pravu reguluj�c� problematiku preventivn�ho uchov�v�n� dat (

Vorratsdatenspeicherung

) (ve smyslu � 113a, 113b

Telekommunikationsgesetz

) a jejich užit� v r�mci trestn�ho ř�zen� (ve smyslu � 100g odst. 1

Strafprozessordnung

) shledal proti�stavn� pro rozpor s čl. 10 odst. 1 Z�kladn�ho z�kona, jenž garantuje nedotknutelnost listovn�ho, poštovn�ho a telekomunikačn�ho tajemstv�. Spolkov� �stavn� soud SRN konstatoval, že napaden� pr�vn� �prava neodpov�d� požadavkům plynouc�m ze z�sady proporcionality, kter� mj. vyžaduje, aby z�konn� �prava ukl�d�n� dat odpov�dala zvl�štn� z�važnosti tohoto z�sahu do z�kladn�ch pr�v jednotlivců. Konkr�tně, napaden� pr�vn� �prava dostačuj�c�m způsobem nevymezovala �čel použit� těchto dat, nezaručovala jejich dostatečn� zabezpečen� a v neposledn� řadě jednotlivci dostatečně negarantovala adekv�tn� a efektivn� z�ruky proti riziku zneužit�, zejm�na v podobě soudn� kontroly. Ke splněn� těchto požadavků byl podle čl. 73 odst. 1 bodu 7 Z�kladn�ho z�kona povol�n spolkov� z�konod�rce. K obdobn�m z�věrům dospěl i rumunsk� �stavn� soud v rozhodnut� ze dne 8. 10. 2009 (č. 1258), kter� tamn� pr�vn� �pravu označil za proti�stavn�, neboť dostatečně nevymezovala �čel použit� takov�ho n�stroje, jej� zněn� bylo př�liš v�gn�, aniž by bl�že vymezovala pravomoci a povinnosti opr�vněn�ch org�nů veřejn� moci, a dotčen�m jednotlivcům neposkytovala, d�ky absenci soudn� kontroly, dostatečn� z�ruky proti zneužit� (rozhodnut� v neofici�ln�m anglick�m překladu dostupn� na http://www.legi- internet.ro/english/jurisprudenta-it-romania/decizii- it/romanian constitutional-court-decision-regarding-data- retention.html), d�le bulharsk� Nejvyšš� spr�vn� soud v rozhodnut� ze dne 11. 12. 2008 (informace dostupn� na http://www.edri.org/edri-gram/number6.24/bulgarian- administrative-case-data-retention) a tak� Nejvyšš� soud Kypru v rozhodnut� ze dne 1. 2. 2011 (informace na http://www.edri.org/edrigram/number9.3/data-retention-un- lawful-cyprus). Pr�vn� �prava implementuj�c� citovanou Směrnici o data retention je dle zjištěn� �stavn�ho soudu v současn� době nadto přezkoum�v�na i v Polsku či v Maďarsku. Nutnost zajištěn� co nejpř�snějš�ch z�ruk a n�strojů k ochraně z�kladn�ch pr�v jednotlivců při nakl�d�n� s jejich osobn�mi �daji z elektronick� komunikace zdůraznil i Evropsk� soudn� dvůr ve sv�m rozhodnut� v ř�zen� o předběžn� ot�zce ze dne 9. 11. 2010 ve spojen�ch věcech Volker und Markus Schecke GbR GbR a Hartmut Eifert v. Land Hessen (C-92/09 a C-93/09).

53. S ohledem na v�še uveden� �stavn� soud konstatuje, že napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 a 4 z�kona č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a napadenou vyhl�šku č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�, nelze považovat za �stavně konformn�, neboť zřetelně porušuj� v�še vyložen� �stavněpr�vn� limity, neboť nesplňuj� požadavky plynouc� z principu pr�vn�ho st�tu a jsou v kolizi s požadavky na omezen� z�kladn�ho pr�va na soukrom� v podobě pr�va na informačn� sebeurčen� ve smyslu čl. 10 odst. 3 a čl. 13 Listiny, kter� plynou z principu proporcionality.

54. Nad r�mec uveden�ho považuje �stavn� soud za nutn� zdůraznit, že uveden� nedostatky, kter� jej vedly k derogaci napaden� pr�vn� �pravy, nejsou respektov�ny ani zvl�štn�mi pr�vn�mi předpisy, s nimiž napaden� ustanoven� � 97 odst. 3 z�kona o elektronick�ch komunikac�ch nepř�mo poč�t�. Zejm�na pak citovan� ustanoven� � 88a trestn�ho ř�du upravuj�c� podm�nky použit� uchov�van�ch �dajů o uskutečněn�m telekomunikačn�m provozu pro �čely trestn�ho ř�zen� dle n�zoru �stavn�ho soudu v�še předestřen� �stavněpr�vn� limity a požadavky zdaleka nerespektuje, a z toho důvodu se �stavn�mu soudu jev� rovněž proti�stavn�m. Nicm�ně vzhledem ke skutečnosti, že navrhovateli nebylo v n�vrhu napadeno, �stavn� soud považuje za nezbytn� apelovat na z�konod�rce, aby v důsledku derogace napaden� pr�vn� �pravy zv�žil i změnu citovan�ho ustanoven� � 88a trestn�ho ř�du tak, aby se stalo �stavně konformn�m.

VIII. C) Obiter dictum

55. Pouze toliko ve formě

obiter dicta

�stavn� soud konstatuje, že si je samozřejmě vědom skutečnosti, že ruku v ruce s rozvojem modern�ch informačn�ch technologi� a komunikačn�ch prostředků doch�z� i k v�skytu nov�ch a sofistikovanějš�ch způsobů p�ch�n� trestn� činnosti, kter�m je nutn� čelit. Nicm�ně �stavn� soud vyjadřuje pochybnosti nad t�m, zda samotn� n�stroj plošn�ho a preventivn�ho uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů t�měř o vešker� elektronick� komunikaci je z hlediska intenzity z�sahu do soukrom� sf�ry nepřebern�ho množstv� �častn�ků elektronick� komunikace n�strojem nezbytn�m a přiměřen�m. Tento n�zor nen� v evropsk�m prostoru zdaleka ojediněl�m, neboť samotn� Směrnice o data retention od sam�ho poč�tku sv� existence čelila obrovsk� vlně kritiky jednak ze strany člensk�ch st�tů (např. vl�dy Irska, Nizozem�, Rakouska či Šv�dska dlouho ot�lely či st�le ještě vyčk�vaj� s jej� implementac�, přičemž dvě posledně jmenovan� země tak čin� i přes Komis� veřejně avizovanou hrozbu zah�jen� ř�zen� před Evropsk�m soudn�m dvorem), jednak ze strany z�konod�rců v Evropsk�m parlamentu, Evropsk�ho inspektora ochrany �dajů (viz z�věry z konference k problematice data retention poř�dan� Komis� dne 3. 12. 2010 v Bruselu, viz http://www.dataretention2010.net/docs.jsp) či Pracovn� skupiny pro ochranu dat zř�zen� podle čl. 29 Směrnice 95/46/ES (srov. jej� stanoviska, kter� jsou dostupn� na adrese http://ec.europa.eu/justice/policies/privacy/workinggroup/wpdo cs/index_en.htm), anebo ze strany nevl�dn�ch organizac� (mimo jin� Statewatch, European Digital Rights či Arbeitskreis Vorratsdatenspeicherung - AK Vorrat). Všichni v�še uveden� se dom�hali buď �pln�ho zrušen� předmětn� Směrnice o data retention a nahrazen� n�stroje plošn�ho a preventivn�ho uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů jin�mi, v�ce přiměřen�mi n�stroji (např. tzv.

data freezing

, jež za splněn� stanoven�ch podm�nek umožňuje sledov�n� a uchov�v�n� potřebn�ch a vybran�ch �dajů pouze u konkr�tn�ho, předem určen�ho �častn�ka komunikace), anebo se dom�hali jej� změny, zejm�na v podobě poskytnut� dostatečn�ch z�ruk a prostředků ochrany dotčen�m jednotlivcům a zpř�sněn� požadavků na bezpečnost uchov�van�ch �dajů před hrozbou jejich �niků a zneužit� ze strany třet�ch osob.

56. K pochybnostem �stavn� soud dospěl i při zkoum�n� toho, zda n�stroj plošn�ho a preventivn�ho uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů je z pohledu jeho původn�ho �čelu (ochrana před bezpečnostn�mi hrozbami a prevence před p�ch�n�m zvl�šť z�važn� trestn� činnosti) n�strojem efektivn�m, a to zejm�na při existenci tzv. anonymn�ch SIM karet, kter� se vymykaj� z napadenou pr�vn� �pravou předv�dan�ho rozsahu uchov�van�ch provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů a kter� jsou dle vyj�dřen� Policie Česk� republiky až ze 70 % využ�v�ny ke komunikaci při p�ch�n� trestn� činnosti (srov. „Česk� policie chce zak�zat anonymn� předplacen� karty, oper�toři se br�n�“, iDNES.cz, 18. 3. 2010). V t�to souvislosti lze odk�zat na anal�zu Spolkov�ho �řadu vyšetřov�n� SRN (

Bundeskriminalamt

) ze dne 26. 1. 2011, kter� na z�kladě porovn�n� statistick�ch �dajů o sp�chan� z�važn� trestn� činnosti na �zem� SRN za obdob� před a po přijet� předmětn� pr�vn� �pravy k data retention dospěl k z�věru, že použit� n�stroje plošn�ho a preventivn�ho uchov�v�n� provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů nemělo t�měř ž�dn� vliv na sn�žen� počtu sp�chan�ch z�važn�ch trestn�ch činů ani na m�ru jejich objasňov�n� (samotn� anal�za a konkr�tn� statistick� �daje jsou dostupn� na http://www.vorratsdatenspeicherung.de/content/view/426/79/lang ,de/). Obdobn� z�věry lze přitom učinit i při zběžn�m pohledu na statistick� přehledy kriminality na �zem� Česk� republiky zveřejňovan� Polici� Česk� republiky, např. srovn�n� statistick�ch �dajů za obdob� let 2008 až 2010 (dostupn� na http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality- 650295.aspx).

57. V neposledn� řadě považuje �stavn� soud za nutn� vyj�dřit pochybnosti i nad t�m, zda je vůbec ž�douc�, aby soukrom� osoby (poskytovatel� služeb v oblasti internetu a telefonn� a mobiln� komunikace, zejm. mobiln� oper�toři a obchodn� společnosti zajišťuj�c� připojen� k internetu) byly nad�ny opr�vněn�m uchov�vat vešker� �daje o jimi poskytovan� komunikaci i o z�kazn�c�ch, jimž jsou jejich služby poskytov�ny (tzn. �daje jdouc� i nad rozsah �dajů, jež jsou dle napaden� pr�vn� �pravy povinny uchov�vat), a volně s nimi za �čelem vym�h�n� pohled�vek, rozvoje obchodn� činnosti a marketingu disponovaly. Tato skutečnost se �stavn�mu soudu jev� jako než�douc� zejm�na z toho důvodu, že v z�koně o elektronick�ch komunikac�ch ani v jin�ch pr�vn�ch předpisech nen� toto opr�vněn� a jeho �čel bl�že a podrobněji regulov�n, nejsou striktně vymezena pr�va a povinnosti, rozsah uchov�van�ch �dajů, doba a způsob uchov�v�n�, stejně jako nejsou bl�že konkretizov�ny požadavky na jejich zabezpečen� a kontroln� mechanismy.

58. S ohledem na v�še uveden� proto �stavn� soud rozhodl podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu o zrušen� napaden�ch ustanoven� � 97 odst. 3 a 4 z�kona č. 127/2005 Sb., o elektronick�ch komunikac�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o elektronick�ch komunikac�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a napaden� vyhl�šky č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozn�ch a lokalizačn�ch �dajů, době jejich uchov�v�n� a formě a způsobu jejich před�v�n� org�nům opr�vněn�m k jejich využ�v�n�, dnem vyhl�šen� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�konů (� 58 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu).

59. Použitelnost již vyž�dan�ch �dajů pro �čely trestn�ho ř�zen� bude třeba zkoumat ze strany obecn�ch soudů z hlediska proporcionality z�sahu do pr�va na soukrom� v každ�m jednotliv�m individu�ln�m př�padu. Soudy budou muset předevš�m v�žit z�važnost trestn�ho činu, kter� měl b�t naplněn skutkem, pro nějž je vedeno trestn� ř�zen�, ve kter�m maj� b�t vyž�dan� �daje využity.