Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 131 odst. 1 věty první a ustanovení § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 93/2005 účinný od 02.03.2005
| Schválené: | 11.01.2005 |
| Účinnost od: | 02.03.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Důkazní prostředky. Důkazy v občanském právu., Řádné opravné prostředky. Odvolání. Odpor. Námitky v občanském právu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2005 v plénu ve složení JUDr. Stanislav Balík, JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Mucha, JUDr. Jan Musil, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný a JUDr. Eliška Wagnerová ve věci návrhu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na zrušení části ustanovení § 131 odst. 1 věty první a ustanovení § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 15.7.2003 a k vzvě stavnho soudu doplněn dne 8.10.2003, se Okresn soud v st nad Orlic domhal zrušen čsti ustanoven vyjdřen slovy "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" v ustanoven 131 odst. 1 věty prvn a 226 odst. 1 v platnm zněn: "Bylo-li rozhodnut zrušeno a byla-li věc vrcena k dalšmu řzen, je soud prvnho stupně vzn prvnm nzorem odvolacho soudu." zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "o.s.ř."). Tento nvrh byl podn v souladu s ustanovenm 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") v souvislosti s řzenm vedenm u navrhovatele pod sp. zn. 8 C 42/2001 ve věci žalobce F. K. proti žalovanmu Rybřstv L., s.r.o., o určen vlastnickho prva. Z podnětu prvnho zstupce žalovanho podala předsedkyně sentu 8 C Okresnho soudu v st nad Orlic, (dle jen "navrhovatel") uveden nvrh na zrušen ustanoven 131 odst. 1 věty prvn čsti "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" o.s.ř., neboť dospv k zvěru, že tato čst zkonnho ustanoven je v rozporu s stavnm pořdkem, kter soud vykld ve smyslu čl. 1 a čl. 112 odst. 1 stavy Česk republiky (dle tž "stava"). Součst prvnho pořdku (čl. 1 a čl. 112 odst. 1 stavy) je mimo jin Listina zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Součst prvnho řdu Česk republiky (čl. 10 stavy) jsou vyhlšen mezinrodn smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česk republika vzna; stanov-li mezinrodn smlouva něco jinho než zkon, použije se mezinrodn smlouva.
Ustanoven čl. 36 a nsl. Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva") zakotvuj prvo na spravedliv proces. Součst spravedlivho procesu je možnost stran seznmit se s každm důkazem, dokladem nebo nvrhem předloženm u soudu a možnost se k němu vyjdřit. Žalovan měl pochybnosti o osobě žalobce, proto navrhl slyšet žalobce k totožnosti jeho osoby, k jeho rodinn přslušnosti a k tomu, zda je žalobce potomkem původnho vlastnka předmětnch nemovitost. Dokazovan skutečnosti nelze prokzat jinak než vslechem častnka. Prvn zstupce žalobce v zastoupen žalobce odmtl udělit souhlas k vslechu žalobce podle 131 odst. 1 o.s.ř., kter byl navržen žalovanm. Žalovanmu upřel prvo seznmit se s podstatnm důkazem ve věci, klst žalobci otzky a vyjdřit se k vpovědi žalobce.
Navrhovatel shledv uveden zkonn ustanoven v rozporu s čl. 36 a nsl. Listiny a s čl. 6 odst. 1 mluvy. Ve smyslu čl. 10 stavy by měl soud dt přednost mezinrodn smlouvě před zkonem. Soud v tomto přpadě dospěl k zvěru, že ustanoven 131 odst. 1 věty prvn "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" o.s.ř. je v rozporu s stavnm pořdkem, proto podle čl. 95 odst. 2 stavy předložil věc stavnmu soudu.
Dle z podnětu prvnho zstupce žalovanho podal navrhovatel uveden nvrh na zrušen ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř., kter zn "Bylo-li rozhodnut zrušeno a byla-li věc vrcena k dalšmu řzen, je soud prvnho stupně vzn prvnm nzorem odvolacho soudu.". Odvolac soud, kter v tto věci rozhodoval, svm rozhodnutm přenesl důkazn břemeno ze žalobce na žalovanho. Žalobce o sobě tvrdil, že je vlastnkem předmětnch nemovitost, a domh se určen vlastnickho prva. Dle nzoru soudu prvnho stupně tž důkazn břemeno - prokzat sv tvrzen o svm vlastnictv - žalobce, a nikoli žalovanho, kter je jako vlastnk v katastru nemovitost zapsn. V přpadě, že by soud prvnho stupně postupoval dle uvedenho (podle 226 odst. 1 o.s.ř. zvaznho) prvnho nzoru, byl by porušen čl. 6 odst. 1 mluvy, neboť by nešlo o rozhodnut spravedliv. Dle by došlo k porušen prva žalovanho na spravedliv proces ve smyslu čl. 36 odst.1 Listiny, podle nějž se každ může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu. Ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny prostm zkonem nesm bt vyloučeno přezkoumn rozhodnut tkajc se zkladnch prv a svobod podle Listiny. Podle čl. 11 Listiny je vlastnictv chrněno a ochrana tohoto vlastnictv nemůže bt vyloučena prostm zkonem. Podle čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě m prvo každ osoba pokojně užvat svůj majetek a nikdo nemůže bt zbaven svho majetku s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva.
Na zkladě shora uvedenho navrhovatel dospěl k zvěru, že 226 odst. 1 o.s.ř. je v rozporu s stavnm pořdkem a mezinrodnmi smlouvami, měl by dt při rozhodovn přednost mezinrodn smlouvě (čl. 10 stavy), a proto předložil stavnmu soudu nvrh na zrušen uvedenho zkonnho ustanoven podle čl. 95 odst. 2 stavy.
II.
stavn soud si podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyždal od Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky jako od častnků řzen vyjdřen k projednvanmu nvrhu. Vzhledem k povaze věci o vyjdřen poždal tž Ministerstvo spravedlnosti podle ustanoven 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu.
Stanovisko Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kter v požadovan lhůtě a v souladu s 30 odst. 2 zkona o stavnm soudu a 29 odst. 1 psm. a) zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, za Poslaneckou sněmovnu podepsal PhDr. Lubomr Zaorlek, předseda Poslaneck sněmovny, vyjdřilo nsledujc nzor: Vslech častnka řzen byl a je posuzovn jako podpůrn důkaz, kter m sv msto tam, kde skutečnost, jež m bt předmětem důkaznho řzeni, nelze prokzat jinak. Zkon č. 30/2000 Sb., jmž byl s činnost od 1.1.2001 novelizovn o.s.ř., z tto teorie vychz a bere v vahu to, že ve spornm řzen, kter je ovldno projednac zsadou, m tento důkaz, jak již bylo uvedeno, podpůrnou povahu, a možnost prokzat jeho pomoc rozhodn skutečnosti zvis zejmna na ochotě častnka řzen ve věci vypovdat. Ve spornm řzen nen proto ždn důvod k tomu, aby byl častnk řzen de facto "nucen" vypovdat proti sv vůli. To, že se rozhodne nevypovdat, m přpadn dopad na jeho nroky, tzn. že jeho tvrzen nebudou v řzen prokzna. Proto podle nzoru předsedy Poslaneck sněmovny napaden slova nejsou v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, protože prvo na spravedliv proces porušeno nen. Na zkladě vše uvedenho se proto domnv, že toto ustanoveni nen v rozporu ani s čl. 36 Listiny ani s čl. 6 odst. 1 mluvy.
K nvrhu na zrušen 226 odst. 1 o.s.ř. uvedl, že je ustanovenm, jež zcela odpovd kasačnmu principu, kterm se odvolac řzen upraven v o.s.ř. řd. Kasačn princip je obecnm principem civilnho procesu, kter je využvn i v mnohch ostatnch sttech Evropy. Jde o institut tradičn, zhruba v dnešn podobě se s nm lze setkat již na konci 19. stolet a u ns byl uplatňovn v dnešnch intencch i přibližně cel stolet dvact. Prvo na spravedliv proces, jak namt navrhovatel, tm nen dotčeno, neboť při zachovn kasačnho principu je rozhodnut podrobeno přezkumu. Proto k porušen čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny nedochz. I v rmci řzen o odvoln se soud prvnho stupně při svm rozhodovn řd a je vzn zkonem, a to o.s.ř., kter samozřejmě reflektuje i principy mezinrodnch smluv a mluv, ktermi je Česk republika vzna.
Zkon č. 30/2000 Sb. byl schvlen po řdně provedenm normotvornm procesu, podepsali jej přslušn stavn činitel a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů. Zkonodrn sbor jednal přitom v přesvědčen, že zkon je v souladu s stavou Česk republiky a Listinou.
Na zkladě vše uvedench skutečnost uvedl, že zastv nzor, že ustanoven 131 odst. 1 věty prvn čst "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" a 226 odst. 1 o.s.ř. jsou v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky. Je tedy věc stavnho soudu, aby podn navrhovatele posoudil a vydal přslušn nlez.
K ždosti stavnho soudu se rovněž vyjdřil předseda Sentu Parlamentu Česk republiky JUDr. Petr Pithart, v požadovan lhůtě podle 69 odst. 1 a v souladu s 30 odst. 2 zkona o stavnm soudu. Ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. i napadan ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř. byla ve stvajc podobě zařazena do o.s.ř. novelou činnou dne 1.1.2001. Dle vyjdřen byl citovan zkon přijat v souladu s stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky. Projednvn předmětnho nvrhu zkona ve všech uvedench orgnech Sentu se odehrvalo u vědom, že se jednalo o vznamnou a rozshlou materii kodexovho charakteru, kter obsahovala mj. celou řadu systmovch změn.
Sent předlohu projednal předevšm s přesvědčenm, že prvn předpis zajist efektivnějš průchod spravedlnosti a umocn ochranu prv osob v civilnm řzen. Z naznačench důvodů proto v orgnech Sentu dominovala debata o principech a systmovch změnch nvrhu zkona (ostatně samotn třicetidenn stavn lhůta pro projednn nvrhu zkona v Sentu v takovch přpadech detailn posouzen rozshlch norem ani neumožňuje), přičemž ve velk většině přspěvků byl nvrh hodnocen co do věcn i technick strnky jako kvalitn a tvůrcům bylo mnohokrt vysloveno uznn za jejich počin. Jist vhrady nebo spše nměty k zamyšlen byly předkldny v souvislosti se zvšenm formalismem v civilnm řzen (koncentrace řzen), vedoucm až k přpadnm nepřznivm prvnm důsledkům pro strany sporu, a s tm souvisejc problematikou bezplatn prvn pomoci. Diskusn přspěvky se tkaly i principu nepln apelace v odvolacm řzen a problematiky doručovn.
Z vše uvedenho vyplv, že Sent nvrh zkona projednal v mezch sv stavn pravomoci a v postaven vymezenm mu v legislativnm procesu stavou, přičemž neshledal protistavnmi nvrh zkona ani jeho čsti a schvlil ho ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Dle se Sent jako častnk řzen, obdobně tak jako učinila Poslaneck sněmovna, vyjdřil k obsahu napadench ustanoven o.s.ř., kter považuje za stavně souladn. Zvěrem ponechal zcela na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhu na zrušen napadench ustanoven.
Ministerstvo spravedlnosti ve svm vyjdřen uvd, že 131 odst. 1 o.s.ř. stanov, že důkaz vslechem častnků může soud ve spornm řzen nařdit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokzat jinak a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut. Důkaz vslechem častnků je tedy považovn za důkaz podpůrn, jenž m sv msto tam, kde skutečnost, kter je předmětem důkaznho řzen, nelze prokzat provedenm jinho důkazu. Tato povaha důkazu vslechem častnků vyplv ze zkušenosti, že sdělen častnka, kter před soudem hj svoji věc, nebv objektivn. Zmněn skutečnost se održ i v ustanoven 126 odst. 1 o.s.ř., kter stanov, že svědek mus vypovědět pravdu a nic nezamlčovat, zatmco v přpadě vslechu častnků řzen zkon stanov, že častnci maj vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Totž reflektuje trestn zkon v 175 (trestn čin křiv vpovědi a nepravdivho znaleckho posudku), podle nějž se trestnho činu může dopustit svědek nebo znalec, kter před soudem uvede nepravdu o okolnosti, kter m podstatn vznam pro rozhodnut, nebo takovou okolnost zamlč, nikoliv však častnk řzen vypovdajc v rmci vslechu častnka. Lze mt za to, že za těchto okolnost zkon sprvně stanov, že soud může nařdit důkaz vslechem častnků pouze tehdy, pokud s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut, a že tedy častnk nem bt k tomuto vslechu nijak donucovn.
K ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř., kter stanov, že v přpadě, kdy bylo rozhodnut zrušeno a byla-li věc vrcena k dalšmu řzen, je soud prvnho stupně vzn prvnm nzorem odvolacho soudu.
Zkon obsahuje toto ustanoven z toho důvodu, aby bylo zajištěno, že prvn zvěry odvolacho soudu budou respektovny a nov rozhodnut je nepomine; tmto způsobem se realizuje zsada dvojinstančnosti řzen. Soud druhho stupně v odvolacm řzen rozhodnut soudu prvnho soudu buďto potvrd (je-li věcně sprvn), nebo je změn, a nejsou-li dny podmnky ani pro jedno z těchto rozhodnut, rozhodnut zruš a vrt soudu prvnho stupně k novmu projednn.
Aby takov postup měl nějak smysl a aby u soudů prvnho stupně, jimž byla věc vrcena, nedochzelo vždy k rozhodnutm, jež by nebyla konformn s rozhodnutm soudu druhho stupně v tže věci (což by mohlo vst k nekonečnmu prodlužovn soudnho řzen a popralo by to vše zmněnou zsadu dvojinstančnosti), je třeba zkonem stanovit vzanost prvnm nzorem vyslovenm odvolacm soudem.
Vzanost soudu prvnho stupně prvnm nzorem odvolacho soudu neznamen, že by nov rozhodnut soudu prvnho stupně nebylo přezkoumateln či že by ustanovenm 226 odst. 1 o.s.ř. bylo vyloučeno přezkoumn jeho rozhodnut. Do rozsudku soudu prvnho stupně, jmž bylo rozhodnuto v tže věci po zrušen rozhodnut soudem druhho stupně, lze podat opět odvoln.
Ministerstvo spravedlnosti zvěrem vyslovilo nvrh, aby obě vše uveden ustanoven občanskho soudnho řdu byla ponechna v platnosti.
Navrhovatel i oba častnci řzen vyslovili souhlas s tm, aby stavn soud upustil od stnho jednn podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu, a vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn upuštěno.
III.
Při zahjen řzen před stavnm soudem věc připadla jako soudci zpravodaji JUDr. Evě Zarembov, ale vzhledem k tomu, že funkčn obdob dne 9. listopadu 2003 skončilo (ve smyslu ustanoven čl. 84 odst. 1 stavy), bylo třeba neskončenou věc přidělit jinmu soudci zpravodaji. V souladu s rozvrhem prce stavnho soudu ze dne 28. ledna 2004 č.j. Org. 13/04 na obdob od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 stanovenm na zkladě pravidel rozdělen agendy a rozhodnutm předsedy stavnho soudu č.j. Org. 12/04 ze dne 28. ledna 2004, jmž se změnil rozvrh prce č.j. Org. 3/04 ze dne 18. prosince 2003 v čl. I bodu 2, plenrn agenda neskončen bvalou soudkyn stavnho soudu JUDr. Evou Zarembovou byla přidělena JUDr. Pavlu Rychetskmu jako soudci zpravodaji.
stavn soud usnesenm ze dne 23. března 2004 (č.j. Pl. S 37/03-35) řzen ve věci ke dni 30. březnu 2004 přerušil ( 63 zkona o stavnm soudu ve spojen s 109 o.s.ř.) neboť počet soudců stavnho soudu klesl pod dvanct. Podle ustanoven 11 odst. 1 zkona o stavnm soudu plnum je složeno ze všech soudců. stava ve svm čl. 84 odst. 1 přitom stanov, že soudců stavnho soudu je patnct. Přechodn ustanoven 149 zkona o stavnm soudu stanovilo, že stavn soud jako celek se ujme činnosti složenm slibu dvanctho soudce, nikoliv tedy jedenctho nebo destho, a to bez ohledu na skutečnost, že kvorum pro jednn a rozhodovn plna je ustanovenm 11 odst. 1 zkona o stavnm soudu stanoveno na deset soudců. Poklesem počtu soudců na jedenct tak nastv prvně analogick situace, jež nastala při zahjen historicky prvnho stavnho soudu po přijet stavy Česk republiky ( 149 zkona o stavnm soudu). Takto početně oslaben plnum stavnho soudu nemůže plně uplatnit sv kompetence ( 144 odst. 2 zkona o stavnm soudu). Rovněž jednn a rozhodovn stavnho soudu v plenrnch věcech při nedostatečnm počtu soudců by ve svm důsledku bylo zajist zpochybňovno, byť by kvorum pro jednn plna bylo při projednn jednotlivch věc formlně naplněno. Je-li totiž podle ustanoven 13 zkona o stavnm soudu k přijet rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a), g) a h) a čl. 87 odst. 2 stavy nebo rozhodnut přijmanho na zkladě prvnho nzoru, kter se odchyluje od prvnho nzoru stavnho soudu vyslovenho v nlezu, potřeba devti hlasů přtomnch soudců, znamen to, že v situaci, kter nastane dnem 30. března 2004, stač k nepřijet rozhodnut hlasy pouhch tř soudců za předpokladu, že se všichni jmenovan soudci plna zčastn, ve srovnn s hlasy sedmi soudců za plnho, stavou předpokldanho stavu. Proto, vedeno zjmem na zachovn korektnosti a spravedlnosti řzen a snahou neohrozit vkon ochrany stavnosti v Česk republice, plnum stavnho soudu shledalo v nedostatečnm obsazen stavnho soudu překžku řzen v plenrnch věcech a podle 63 zkona o stavnm soudu ve spojen s 109 o.s.ř. řzen přerušilo.
Usnesenm plna stavnho soudu ze dne 22. června 2004 (č.j. Pl. S 37/03-41) bylo rozhodnuto, že stavn soud pokračuje v řzen v plenrnch věcech, jež byla ke 30. březnu 2004 přerušena. Dne 16. června 2004 prezident republiky se souhlasem Sentu Parlamentu Česk republiky jmenoval soudkyn stavnho soudu JUDr. Michaelu Židlickou. Jejm jmenovnm pak počet soudců stavnho soudu vzrostl opět na dvanct, čmž odpadl důvod pro přerušen řzen ve vše uvedench věcech.
IV.
stavn soud v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů posuzuje obsah zkona podle kritria obsaženho v ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, tedy z hlediska jeho souladu s stavnmi zkony. Dřve než přistoupil k vlastnmu meritornmu projednn nvrhu, přezkoumal rovněž ve shodě se svou povinnost plynouc z citovanho ustanoven (in fine), zda byly splněny formln podmnky přijet zkona a zda napaden zkon byl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
V tomto přpadě z těsnopiseck zprvy z 19. schůze Poslaneck sněmovny konan dne 9. prosince 1999 vyplv, že Poslaneck sněmovna většinou 164 hlasů ze 187 přtomnch, přičemž 1 hlas byl proti a 22 poslanců se hlasovn zdrželo, schvlila nvrh zkona (usnesen č. 670). Z těsnopiseck zprvy z 15. schůze Sentu Parlamentu Česk republiky konan dne 12. ledna 2000 je zřejm, že ke schvlen došlo většinou 68 hlasů ze 72 přtomnch, kdy se 4 sentoři zdrželi hlasovn a ždn nebyl proti (usnesen č. 249). Zkon byl doručen k podepsn dne 19. ledna 2000 prezidentu republiky, jmž byl podepsn dne 8. nora 2000. Dne 23. nora 2000 byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 11 pod čslem 30/2000 Sb.
Zkon č. 30/2000 Sb. byl schvlen po řdně provedenm normotvornm procesu, podepsali jej přslušn stavn činitel a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů. Z těchto okolnost stavn soud dovozuje, že napaden zkon č. 30/2000 Sb. byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence, při dodržovn kvor stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy a ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu. Proto se jm mohl stavn soud zabvat meritorně. Za těchto okolnost bylo na plnu stavnho soudu, aby posoudilo a rozhodlo, zda napaden ustanoven jsou v rozporu s stavnm pořdkem [čl. 87 odst. 1 psm.a) stavy].
V.
Čst ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř.
K ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. slovům "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" navrhovatel "dospv k zvěru, že tato čst zkonnho ustanoven je v rozporu s stavnm pořdkem, kter soud vykld ve smyslu člnku 1 a 112 odst. 1 stavy". Konkrtně uvd rozpor s čl. 36 Listiny (usnesen předsednictva Česk nrodn rady č. 2/1993 Sb.) a s čl. 6 odst. 1 mluvy (sdělen Federlnho ministerstva zahraničnch věc č. 209/1992 Sb.), kter zakotvuj prvo na spravedliv proces. Podle nzoru navrhovatele brn dotčen čst ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. straně soudnho sporu (v konkrtn cause žalovanmu) seznmit se s podstatnm důkazem ve věci, klst žalobci otzky a vyjdřit se k vpovědi žalobce, a tm se přč prvu na spravedliv proces tak, jak ho garantuje čl. 36 Listiny, resp. čl. 6 odst. 1 mluvy; dle nzoru navrhovatele ve smyslu čl. 10 stavy by stavn soud měl dt přednost mezinrodn smlouvě před zkonem.
Podnm napaden ustanoven 131 odst. 1 bylo do o.s.ř. "vrceno" zkonem č. 30/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony (čst prvn čl. I bod 173 zkona č. 30/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony). Ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. stanov, že soud může nařdit důkaz vslechem častnka, jsou-li současně splněny dvě podmnky. Za prv: nelze-li dokazovanou skutečnost prokzat jinak, a za druh: souhlas-li s tm častnk, kter m bt vyslechnut. To cel neplat pro tzv. řzen nesporn a v řzen o rozvod manželstv, kter jsou ve sfře dokazovn ovldna - na rozdl od kontradiktornch řzen - vyšetřovac zsadou; v přpadě rozvodu proto, že jde o rozhodovn specifickho prvnho poměru.
K odmtnut tvrzen navrhovatele o protistavnosti ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. v čsti vyjdřen slovy "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" vedou stavn soud, jak blže rozvedeno dle, dva zsadn argumenty. Argument prvn se odvj od klčov zsady, dle nž sporn občansk soudn řzen vychz ze zsady projednvac. Argument druh je obsažen v důsledku plynoucm z citovanho ustanoven 131 o.s.ř., v souladu s nmž je spěch procesn strany podmněn povinnost tvrzen a na ni navazujc povinnosti důkazn a jim odpovdajcmi korelty v podobě břemene tvrzen a břemene důkaznho. Z tto zsady potom plyne - zejmna a tm spše v situaci, kdy přpadně nastane procesn stav non liquet - ten důsledek, že každ procesn strana je povinna, nen-li prvnm předpisem stanoveno jinak, dokazovat skutečnosti odpovdajc znakům prvn normy, kter je tto straně přzniv a kter se dovolv. Pokud se j to nepodař, projev se to tm, že je nucena strpět nepřzniv procesn důsledky v podobě nespěchu v soudnm sporu. Z takto naznačen argumentace vyplv, že napaden čst ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. vyjdřen slovy "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" nen v rozporu s stavnm pořdkem jak je rozvedeno dle [k tomu srov. např. nlez ve věci sp. zn. IV. S 364/2000, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut), svazek 27, nlez č. 100; nlez ve věci sp. zn. IV. S 208/2000, Sbrka rozhodnut, svazek 29, nlez č. 16]. M-li navc soud anebo protistrana ve sporu pochybnosti o existenci nebo totožnosti častnka řzen, dv j o.s.ř. k dispozici celou řadu jinch procesnch prostředků, jak si totožnost častnka ověřit - např. požadavkem na to, aby pln moc zvolenho prvnho zstupce byla ověřena.
Důkaz častnickou vpověd znalo již tradičn procesn prvo a rovněž i teorie. Vslech častnka řzen byl a je posuzovn jako podpůrn důkaz, kter m sv msto tam, kde skutečnost, jež m bt předmětem důkaznho řzeni, nelze prokzat provedenm jinho důkazu. Zkon č. 30/2000 Sb. z tto teorie vychz a bere v vahu to, že ve spornm řzen, kter je ovldno projednac zsadou, m tento důkaz, jak již bylo uvedeno, podpůrnou povahu, a možnost prokzat jeho pomoc rozhodn skutečnosti zvis zejmna na ochotě častnka řzen ve věci vypovdat. Ve spornm řzen nen proto ždn důvod k tomu, aby byl častnk řzen de facto "nucen" proti sv vůli vypovdat. To, že se rozhodne nevypovdat, m přpadn dopad na jeho nroky, tzn. jeho tvrzen nebudou v řzen prokzna.
Vslech častnka řzen je nezbytn rozlišovat od tvrzen častnka, kter může bt součst žaloby nebo jeho jinho podn soudu, nebo může bt součst stnho vyjdřen při jednn. Proto z o.s.ř. jednoznačně vyplv, že i když častnk řzen nesouhlas s provedenm důkazu svou vpověd, je povinen splnit svou povinnost tvrzen. Vslech častnka řzen m sloužit k tomu, aby jeho provedenm byl soud přesvědčen o pravdivosti skutkovch tvrzen, kter častnk řzen m zjem dokazovat. Důkaz vslechem častnka řzeni tak nen určen k tomu, aby teprve při něm uvděl častnk řzen sv tvrzen o rozhodujcch skutečnostech, naopak předpokld, že potřebn tvrzen již byla přednesena a nyn tato tvrzen maj bt prokzna. Jedn se v podstatě o posledn možnost, kter častnkovi řzeni zůstv, pokud nelze jeho tvrzen prokzat jinak. Navc o vslechu častnka řzen by měl tedy soud rozhodnout tehdy, kdy bude přesně vědět, kter skutečnosti maj bt tmto důkazem prokzny. Nemělo by proto přichzet v vahu, aby teprve vslechem častnka řzen byla doplňovna nepln či chybějc skutkov zjištěn.
Proto podle nzoru stavnho soudu napaden čst ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. vyjdřen slovy "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut", nen v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, protože prvo na spravedliv proces porušeno nen, neboť v rmci tohoto spravedlivho procesu m každ prvo se seznmit s každm důkazem, dokladem či tvrzenm předloženm u soudu a m prvo se k němu vyjdřit. Tm, že častnk řzen ned souhlas ke svmu vslechu, nejsou dotčena prva protistrany, je to pouze k tži žalobce, kter proveden svho vslechu odepřel, neboť se vystavuje riziku, že jeho tvrzen v řzen nebudou prokzna. stavn soud se otzkou provděn a hodnocen důkazů v civilnm soudnm řzen z hlediska stavn zsady spravedlivho procesu opakovaně zabval, srov. např. nlez sp. zn. III. S 61/94, Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 10. Na zkladě vše uvedenho se proto domnv, že toto ustanoveni nen v rozporu ani s čl. 36 Listiny ani s čl. 6 odst. 1 mluvy.
čel takovho důkaznho prostředku je spatřovn v tom, že vslechem častnka řzen by měl soud nabt přesvědčen o pravdivosti skutkovch tvrzen, na jejichž prokzn m častnk řzen zjem.
Dikce ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. navrtila vslechu (vpovědi) častnků tradičn msto v systmu důkaznch prostředků, tj. msto podpůrnho prostředku, kdy nelze materiln pravdu ve sporu prokzat jinak. Čst textu ustanoven ve slovech "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" pak jen jaksi zdůrazňuje psychologick aspekt tto subsidiarity. Již prvorepublikov civiln procesualist postřehli, že "tento pramen (vpověď či vslech častnka) nen vždy nejčistš", a nabdali "použvat ho jen s největš opatrnost". Doporučovalo se sahat k němu až tehdy "když byly vyčerpny všechny ostatn, v tom kterm sporu vůbec po ruce jsouc průvodn prostředky, ale nevedly k cli, soudci nezjednaly ždoucho přesvědčen" (Hora, V.: Československ civiln prvo procesnho, dl I., Praha, Všehrd 1926, str. 365).
Problematickou se evidentně vždy jevila subjektivn strnka důkaznho prostředku. Vyslchan častnk jako osoba přmo zainteresovan na vsledku sporu nemůže - z psychologickho hlediska - bt totiž dokonale objektivnm pramenem poznn pro soud. Z tto premisy vyplynul i logicky sprvn prvn důsledek, nemožnost sankcionovat častnka, kter poskytl nepravdiv svědectv. Přesto se civiln prvo procesn nikdy nechtělo vslechu častnka jako důkaznho prostředku vzdt, neboť představoval pro soud posledn možnost, že by jist skutečnost mohla bt prokzna.
Až ra "socialistickho zkonodrstv", založen na odlišn koncepci materiln pravdy, postavila vslech častnka - spše z ideologickch než doktrinlnch důvodů - do jedn řady s ostatnmi důkaznmi prostředky. I v tehdy platnm zněn 131 lze vysledovat, že legalita je vce chtěn, než teoreticky uspokojivě zdůvodněn. Zatmco ostatn ustanoven tkajc se důkaznch prostředků si všmaj strnky realizace dokazovn použitm takovch prostředků, u vslechu častnků je stle explicitně vyjdřena možnost soudu i jen připustit provděn důkazu tmto prostředkem.
Novela o.s.ř. (zkon č. 30/2000 Sb.) srozumitelně a jasně vymezila leglnmi prostředky vznam a postaven vslechu častnka v procesu dokazovn. Namtan čst ustanoven ve slovech "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" održ a implikuje prvě prevalenci onoho psychologickho prvku, způsobilho sehrt svou roli v procesu zjišťovn materiln pravdy. A proto prvo tento důkazn prostředek posouv až na samou hranici jeho přpustnosti v rmci soudnho řzen tm, že rozhodnut o nařzen tohoto důkaznho prostředku ponech v dispozici častnka. Ani takov postup však nen bezobsažn, neboť odmtnut souhlasu častnka se svm vslechem m svou vypovdac hodnotu a nepochybně ovlivňuje různ strnky procesu (ekonomiku řzen, spolehlivost zkladu pro rozhodovn apod).
Vyjdeme-li z předpokladu, že by mohl bt proti vůli nařzen a proveden vslech coby "posledn a jedin zchrana" k prokzn materiln pravdy, je teoreticky diskutabiln, zda by takov vpověď mohla bt určujcm kritriem pro mru jistoty umožňujc soudci vydat rozhodnut ve věci. Na druhou stranu si lze představit ze stvajc dikce 125 o.s.ř., že vslech častnka nebude pro kontradiktorn soudn řzen upraven vůbec. Při takov představě však nelze spolehlivě dovozovat, že by byl proces spravedlivějšm.
Jestliže navrhovatel tvrd, že "souhlas častnka s nařzenm svho vslechu brn druh straně seznmit se s podstatnm důkazem ve věci, klst žalobci otzky a vyjadřovat se k vpovědi žalobce, a tm se přč prvu na spravedliv proces", potom nezohledňuje zkladn materiln nplň principu "fair trial" ani vznam vslechu častnka pro zjištěn materiln pravdy.
Jak již stavn soud několikrt ve svch nlezech judikoval, hovoř-li se o prvu na spravedliv proces, resp. o jeho obsahu, rozum se tm "rovnost zbran" častnků soudnho řzen, nrok na osobn čast a stn jednn, dle prvo na dodržovn určitch pravidel v oblasti pořizovn a hodnocen důkazů apod. (např. sp. zn. Pl. S 3/02, Sbrka rozhodnut, svazek 27, nlez č. 105; vyhlšen pod č. 405/2002 Sb.). Takto je chpn spravedliv proces stavně garantovan čl. 36 Listiny i čl. 6 mluvy.
stavn garance spravedlivho procesu m zajistit rovnost přležitost, nemůže však ingerovat až do problematiky důkazn nouze a jejch nepřznivch důsledků pro některou ze stran sporu. mluva i Listina nepochybně chrn prvo vyjdřit se ke všem provděnm, tzn. již nařzenm důkazům. Jistě by bylo protistavn, kdyby soud neumožnil častnku seznmit se s důkazem či vyjdřit se k vpovědi svědka. To je však jin rovina stavn ochrany, rovina rovnho zachzen s častnky řzen. Z nastněnho pohledu je neopodstatněn očekvat, že stavn normy budou chrnit možnost nařzen podpůrnho - a jak shora vysvětleno - "ne vždy nejčistšho pramene" pro zjišťovn materiln pravdy. Zsada spravedlivho procesu nemůže nahrazovat odpovědnost stran za unesen břemene důkaznho, a pokud zkonodrce podmnil nařzen vslechu častnka jeho souhlasem, neučinil tak proto, aby znemožnil průchod spravedlnosti, ale přispěl k jej maximln objektivitě.
Nelze přisvědčit tvrzen navrhovatele, že napaden čst zkonnho ustanoven 131 odst. 1 o.s.ř. věty prvn "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" je v rozporu s stavnm pořdkem, takže nen důvod tuto čst ustanoven zrušit pro rozpor s čl. 36 Listiny a s čl. 6 mluvy.
Ustanoven 226 odst.1 o.s.ř.
Jestliže v předchoz čsti tohoto nlezu je princip spravedlivho procesu v jistm smyslu konfrontovn s principem objektivnho zjišťovn materiln pravdy, pak 226 odst.1 o.s.ř. je jeho stavně konformnm provedenm v zkoně. Podle tohoto ustanoven je soud prvnho stupně vzn prvnm nzorem soudu odvolacho, pokud bylo prvoinstančn rozhodnut zrušeno a věc vrcena k dalšmu řzen. Nejde v prvn teorii o nic jinho než o důsledn naplněn pravidla instančnho postupu, jehož čelem je minimalizovat možnost vadnho rozhodnut a chyb, kterch by se snad soud v rozhodovn nebo spš v rozhodnut ve věci dopustil. Causa remota ustanoven 226 odst.1 proto spočv v zajištěn spravedliv ochrany prv a oprvněnch zjmů častnků, tj. tak, jak to požaduje i 1 o.s.ř. To, že je kladen důraz na spravedlivou ochranu prv a oprvněnch zjmů častnků a tedy na kvalitu rozhodnut, lze dedukovat i z nadpisu čsti čtvrt o.s.ř. Titul "Opravn prostředky" představuje v jistm směru "vyšš hodnotu", než kdyby se čst jmenovala napřklad "řzen v druhm stupni". Opravn řzen je v Česk republice založeno na principu kasačnm, kter je doplněn, resp. modifikovn, principem apelačnm tak, aby bylo možn využt vhody obou.
Tm, že česk prvn řd připoušt ve stanovench přpadech opravn prostředky a korekce původnho rozhodnut, db nejen na zjmy častnků, ale zroveň přiznv soudům sociologick a psychologick rozměr. I soud - přznačněji soudce - může udělat chybu, kter však nesm v důsledku absence prvnch nstrojů vst k porušen lidskho prva chrněnho v hlavě pt Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy.
Hierarchicky vybudovan organizace obecnch soudů tvoř celek přstupn častnkům až do svho nejvyššho člnku. M-li tento systm garantovat prvo na soudn ochranu, mus bt tělesem funkčnm. Proto maj jednotliv stupně soudn soustavy při rozhodovn ve věci svou nezaměnitelnou roli. V řzen o opravnch prostředcch zkonodrce svěřil soudům lohu přezkoumat věc po strnce skutkov i prvn (princip nepln apelace). Tomu tak odpovd škla prvnch prostředků včetně kasace původnho rozhodnut. Ke zrušen rozhodnut soudu prvnho stupně sm odvolac soud přistoupit, nemůže-li sm rozhodnut změnit nebo potvrdit, leč až v nejzazšm přpadě, kdy vady nemůže zhojit sm. V občanskm soudnm řzen je na jisto postaveno, že druhoinstančn soud nesm proces protahovat, ale nemůže ani nahrazovat nezaměnitelnou činnost nižšho soudu. Ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř. m zajistit, aby soud prvnho stupně nejen seznal, proč m soud odvolac jeho rozsudek za vadn, ale i čeho se m při dalšm postupu vyvarovat. To je prvě smysl institutu vzanosti prvnm nzorem. V ždnm přpadě nebrn ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř. soudu nižšho stupně, aby na zkladě novch skutečnost dospěl i ke stejnm zvěrům; vede ho však zvazně k tomu, aby neopakoval předchoz nedostatky.
Pochybuje-li navrhovatel o stavnosti principu prvn vzanosti ve smyslu 226 odst. 1 o.s.ř., pochybuje vlastně o cel koncepci odvoln, jak je "nastolena" v civilnm procesu, a pochybuje de facto o prvoinstančnch rozhodnutch a loze svěřen nejnižšm obecnm soudům vůbec. Prvn nzor vyššho soudu, jehož kolem je přezkoumat rozhodnut, kter se jev bt pochybnm a kter za vadn poslze i označ, nelze v zjmu ochrany častnků nerespektovat, podobně jako nelze z principilnch důvodů opominout totožnou vazbu mezi soudem odvolacm a soudem dovolacm ( 243d o.s.ř.). Analogicky nelze (v extenzivnm pojet "opravnho" řzen) přehldnout ani pozici stavnho soudu, jehož rozhodnut jsou zvazn pro obecn soudy.
Direktivu zakotvenou pro soud prvnho stupně v 226 odst. 1 o.s.ř., kter spočv v povinnosti bt vzn prvnm nzorem odvolacho soudu v přpadě, že tento soud prvostupňov rozhodnut zrušil a věc vrtil zpět k dalšmu řzen, shledv navrhovatel protistavn, když tvrd "V přpadě, že by soud prvnho stupně postupoval dle uvedenho (dle 226 odst. 1 o.s.ř. - zvaznho) prvnho nzoru, by byl porušen čl. 6 odst. 1 Evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, neboť by nešlo o rozhodnut spravedliv.". Dle - bez bližšho odůvodněn a souvislosti - navrhovatel dochz k zvěru, že by aplikac předmětnho ustanoven došlo k porušen prva (žalovanho) na spravedliv proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a toto dv do souvislost i s čl. 36 odst. 2 a čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě, podle kterho m každ osoba prvo pokojně užvat svůj majetek a nikdo nemůže bt zbaven svho majetku s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva.
Ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř. bylo ve stvajc podobě zařazeno do o.s.ř. s činnost od 1.1.2001 novelou (zkonem č. 30/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony), kter změnila i napadan ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř. (čst prvn čl. I bod 311).
stavn soud se neztotožňuje s nzorem navrhovatele, že by mělo bt zrušeno ustanoven 226 odst. 1 o.s.ř., kter je ustanovenm zcela odpovdajcm kasačnmu principu, kterm se řd odvolac řzen upraven v o.s.ř. Pokud by mělo bt zrušeno, pak by toto samo odvolac řzeni ztrcelo smysl. Jedn se o ustanoven, kter je po celou dobu existence o.s.ř. aplikovno bez jakchkoli problmů. V tto souvislosti je třeba upozornit, že kasačn princip je obecnm principem civilnho procesu, kter je využvn i v mnohch ostatnch sttech Evropy. Jde o institut tradičn, zhruba v dnešn podobě se s nm lze setkat již na konci 19. stolet a u ns byl uplatňovn zhruba v dnešnch intencch i cel stolet dvact.
K včtu argumentů ve prospěch zachovn stvajc dikce 226 odst. 1 o.s.ř. lze doplnit, že i popisovan institut je tradičnm, prax prověřenm a dosud stavně nezpochybnitelnm stavebnm kamenem civilnho procesu.
Ze shora vylčenho vyplv, že vzanost soudu nižšho stupně prvnm nzorem soudu vyššho je provedenm stavnho principu na soudn ochranu a spravedliv proces, jeho integrln součst nikoli překžkou.
Prvo na spravedliv proces, jak namt navrhovatel, napadenmi ustanovenmi nen dotčeno, neboť přezkoumn rozhodnut tm nen vyloučeno. Proto k porušen čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny nedochz. I v rmci řzen o odvoln se obecn soud při svm rozhodovn řd a je vzn zkonem, a to o.s.ř., kter samozřejmě reflektuje i principy mezinrodnch smluv a mluv, ktermi je Česk republika vzna. stavn soud se domnv, že přstup k vkladu dan problematiky použit navrhovatelem lze považovat za neměrně extenzvn vklad prvn normy a čelov.
kolem stavnho soudu bylo posoudit, zda napaden zkon nebo jeho jednotliv ustanoven jsou v rozporu s stavnm pořdkem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].
Za danho stavu věci dospěl stavn soud k zvěru, že navrhovatel nepředložil takov argumenty, kter by odůvodňovaly zvěr, že 131 odst. 1 věta prvn čst "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" a 226 odst. 1 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, jsou protistavn, a proto nemohl napaden ustanoven zkona zrušit.
Namtan rozpor procesnch ustanoven o.s.ř. s hmotnmi stavně zaručenmi prvy zakotvenmi v čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě (stavně zaručenm prvem na vlastnictv a ochranu tohoto majetku a prvem na pokojn užvn majetku, dle nichž ždn osoba nemůže bt zbavena svho majetku s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva) pro vlastn podstatu namtan procesn otzky zcela vybočuje z rmce danho povahou mez citovanch procesnch ustanoven. Tento rozpor by mohl mt prvn relevanci v přpadě rozhodnut pouze v souvislosti s nmitkami upnajcmi se k meritu věci.
S ohledem na uveden skutečnosti dospěl stavn soud k zvěru, že napaden ustanoven čsti 131 odst. 1 věty prvn vyjdřen slovy "a jestliže s tm souhlas častnk, kter m bt vyslechnut" a 226 odst. 1. "Bylo-li rozhodnut zrušeno a byla-li věc vrcena k dalšmu řzen, je soud prvnho stupně vzn prvnm nzorem odvolacho soudu." zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, nen v rozporu s stavnm pořdkem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy ve smyslu čl. 1 a čl. 112 odst. 1 stavy. stavn soud proto nvrh podan navrhovatelem (podle 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu) podle 70 odst. 2 citovanho zkona zamtl.