Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 88/1998 účinný od 22.04.1998
| Schválené: | 11.03.1998 |
| Účinnost od: | 22.04.1998 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SOUDNÍ PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ JINÝCH ORGÁNŮ., Zmírnění následků majetkových křivd. "Restituce"., Služebnosti a věcná břemena., Pozemkový úřad. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 11. března 1998 v plénu o návrhu Krajského soudu v Ústí nad Labem na zrušení ustanovení § 9 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
Dne 18. listopadu 1997 obdržel stavn soud nvrh Krajskho soudu v st nad Labem na zrušen ustanoven 9 odst. 5 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, (dle jen "zkon o půdě"). Nvrh vychz z opravnho prostředku oprvněnch osob proti rozhodnut Okresnho řadu - pozemkovho řadu v Chomutově vedenho u navrhovatele pod sp. zn. 15 Ca 459/97. Oprvněn osoby podaly opravn prostředek do čsti rozhodnut pozemkovho řadu, kterou bylo dle ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě zřzeno na vydvanch pozemcch věcn břemeno. Nmitka spočv v tom, že došlo ke zřzen věcnho břemene bez stanoven nhrady a oprvněnm osobm tak vznikne značn jma. Oprvněn osoby považuj rozhodnut pozemkovho řadu v tto čsti za nezkonn.
Protože Krajsk soud v st nad Labem v řzen o opravnm prostředku dospěl k zvěru, že ustanoven, o kter by měly pozemkov řady při zřizovn věcnch břemen oprat sv rozhodnut, je v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), rozhodl o přerušen řzen podle 109 odst. 1 psm. b), 250l odst. 2 a 246c občanskho soudnho řdu a současně rozhodl podle čl. 95 odst. 2 stavy o předložen věci stavnmu soudu s nvrhem podle ustanoven 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, na zrušen ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě.
Krajsk soud uvd, že v zkoně o půdě absenci ustanoven o pravomoci pozemkovch řadů stanovit nhradu za zřzen věcn břemeno nelze vykldat tak, že by pozemkov řad nebyl oprvněn rozhodnout o zřzen věcnho břemene vůbec, neboť jeho pravomoc k tomu je vslovně stanovena v ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě.
Zřzen věcnho břemene znamen zsah do vlastnickho prva, takže podle nzoru navrhovatele lze dovodit z ustanoven 128 odst. 2 občanskho zkonku, že za takto vznikl omezen nlež vlastnkovi nhrada. Proto se zabval otzkou, zda již ze samotnho ustanoven 128 odst. 2 občanskho zkonku nelze dovodit pravomoc pozemkovch řadů rozhodnout tak o nhradě za zřzen věcnho břemene. Dospěl však k nzoru, že dle současn pravy věcnho břemene v ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě nejsou pozemkov řady oprvněny rozhodovat v přpadě pozitivnho vroku o zřzen věcnho břemene i o nhradě za takov zatžen pozemku. Pro podporu tohoto nzoru odkazuje na ustanoven 108 odst. 2 psm. d) a 111 zkona č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, z nichž lze nejen dovodit, že tato ustanoven umožňuj, aby sprvnm rozhodnutm byly vytvořeny podmnky pro nezbytn přstup k pozemkům a stavbě omezenm vlastnickho prva rozhodnutm stavebnho řadu o zřzen věcnho břemene, ale tž zakotvuj pravomoc sprvnho orgnu k rozhodovn o stanoven nhrady za jeho zřzen. V opačnm přpadě, připustil-li by se nzor, že pravomoc pozemkovch řadů rozhodovat o nhradě při uplatněn 9 odst. 5 zkona o půdě se může oprat o zněn 128 odst. 2 občanskho zkonku, ztratilo by citovan ustanoven stavebnho zkona sv opodstatněn. Navrhovatel tuto vahu uzavr zjištěnm, že pro potřeby nhrad za věcn břemena nelze použt ustanoven 128 odst. 2 občanskho zkonku, ale že je vždy nutn stanovit sprvnm orgnům speciln pravou v zkoně i pravomoc k rozhodovn o nhradě za takto omezen vlastnick prvo. Nepovažuje proto současnou prvn pravu 9 odst. 5 zkona o půdě, postrdajc pravu nhrady, za stav stavně konformn, neboť odporuje čl. 11 odst. 4 Listiny. Navrhuje proto zrušen celho 9 odst. 5 zkona o půdě, když s ohledem na stylistickou pravu tohoto odstavce nelze zrušit pouze tu čst, kter se tk zřzen věcnho břemene.
S nvrhem byly stavnmu soudu postoupeny spisy Krajskho soudu v st nad Labem sp. zn. 15 Ca 459/97 a 15 Ca 761/95.
Na vzvu stavnho soudu zaslala sv vyjdřen Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, a to přpisem ze dne 18. prosince 1997 č. j. 6061/97 Sp. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky se ve svm vyjdřen odvolv na všeobecnou čst důvodov zprvy, ve kter je uvedeno, že zkon o půdě obnovil prvo vlastnků půdy nakldat s n v souladu se zkladnmi prvy vyplvajcmi z tehdy platn stavy a občanskho zkonku. K samotnmu nvrhu Krajskho soudu v st nad Labem uvd, že i když nen v 9 odst. 5 zkona o půdě povinnost pozemkovho řadu rozhodnout o nhradě vslovně stanovena, je třeba přihldnout k čl. 11 odst. 4 Listiny jako součsti stavnho pořdku Česk republiky a tomu přizpůsobit rozhodovn pozemkovho řadu v konkrtnm přpadě. Domnv se, že stavně konformn řešen nespočv ve zrušen ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě, nbrž v odklonu od nepřiměřeně restriktivn interpretace, kter se při vydn rozhodnut o zřzen věcnho břemene dopustil přslušn okresn řad, když současně nerozhodl o nhradě za jeho zřzen. V přpadě, že by ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě bylo zrušeno, vypadl by z tohoto zkona institut věcnho břemene a pozemkov řad by při vydn nemovitosti nemohl přihlžet k ochraně životnho prostřed nebo k důležitm zjmům jinch vlastnků.
K analogii se stavebnm zkonem Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen uvd, že je spše nutno hledat ve stavebnm řdu podobnosti zřzen věcnho břemene podle 66 odst. 2 stavebnho zkona. Toto ustanoven rovněž neupravuje a vslovně neuvd stanoven nhrady za zřzen věcnho břemene ani nestanov povinnost přslušnho řadu o nhradě rozhodnout. Za tohoto stavu věci, uzavr se ve vyjdřen Poslaneck sněmovny, nelze než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem. Je potom na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
Zkon o půdě byl schvlen potřebnou většinou poslanců Federlnho shromžděn dne 21. května 1991, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen.
stavn soud si rovněž vyždal stanovisko k nvrhu od Ministerstva zemědělstv - střednho pozemkovho řadu.
Ve svm vyjdřen ze dne 9. prosince 1997 č. j.2549/97-3152 středn pozemkov řad po zvžen všech okolnost tkajcch se problematiky zřizovn věcnch břemen sprvnm orgnem a rovněž s přihldnutm k dosavadnm zkušenostem považuje nvrh Krajskho soudu v st nad Labem na zrušen 9 odst. 5 zkona o půdě za důvodn. Nutno přisvědčit, že stanovenm věcnho břemene dochz k omezen vlastnickho prva oprvněnch osob a v některch přpadech k omezen dosti značnmu. Toto omezen by v souladu s občanskm zkonkem mělo bt kompenzovno odpovdajc nhradou.
Samo ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě, jak je dle uvedeno ve vyjdřen střednho pozemkovho řadu, způsobuje v praxi problmy, a to zejmna interpretac použitch pojmů. Nen např. jasn, jakmi kritrii vžit "nezbytnost" zřzen věcnho břemene a jak vznamově uchopit použit slovo "může". Největš komplikace pak pochzej z přpadů, kdy přslušn krajsk soud na zkladě opravnho prostředku zruš vrok pozemkovho řadu o zřzen věcnho břemene a vrt tuto čst rozhodnut pozemkovmu řadu k novmu projednn. Přitom vrok, kterm se pozemky vydvaj do vlastnictv oprvněnch osob, ponech v platnosti. středn pozemkov řad je toho nzoru, že věcn břemeno je možno zřdit pouze v řzen podle 9 odst. 2 nebo 4 zkona o půdě v souvislosti s vydvnm dotčench pozemků do vlastnictv oprvněnch osob. Nov a samostatn rozhodnut o zřzen věcnho břemene je považovno za odporujc zkonu o půdě. Možnost zřzen věcnho břemene se totiž vztahuje pouze k převděnmu pozemku a nikoli k pozemku již převedenmu do vlastnictv oprvněnch osob. Pokud by byl uplatněn opačn nzor a věcn břemeno by bylo zřizovno i dodatečně, uvd se ve vyjdřen, došlo by k administrativnmu zsahu do vlastnickch prv, kter nem oporu v přslušnm zkoně a je v rozporu s Listinou.
Ze všech vše uvedench důvodů se středn pozemkov řad přikln k nzoru Krajskho soudu v st nad Labem na zrušen ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě.
Nvrh Krajskho soudu v st nad Labem na zrušen ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě se opr o ustanoven 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb. a čl. 95 odst. 2 stavy, neboť navrhovatel současně dokld, že toto ustanoven, podle kterho by měl při řešen věci jednat, je v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny. Protože nvrh byl řdně podn, je současně dna kompetence stavnho soudu k jeho projednn.
Napaden ustanoven je jednm z těch, kter ve smyslu 151n občanskho zkonku a ustanoven nsledujcch (zejmna 151o odst. 1) konkretizuj možnosti zřizovn věcnch břemen ( 9 odst. 5 zkona o půdě: "Pokud je toho nezbytně třeba, může pozemkov řad zřdit nebo zrušit na převděn nemovitosti věcn břemeno, přpadně uložit jin opatřen k ochraně životnho prostřed nebo důležitch zjmů jinch vlastnků."). Jde o stanoven orgnu přslušnho rozhodnout o zřzen, eventulně zrušen věcnho břemene. V souvislosti s rozhodovnm o restitučnch nrocch je pozemkov řad oprvněn zřdit nebo i zrušit k nemovitosti, kter je předmětem restituce, věcn břemeno. Zkon v tto souvislosti poskytuje pozemkovmu řadu značně širok diskrečn oprvněn, když se poukazuje - pokud jde o vymezen podmnek zřzen či zrušen věcnho břemene - na konstatovn, že pozemkov řad je může zřdit nebo zrušit, jestliže je toho nezbytně třeba. Přitom podle stanoviska občanskoprvnho kolegia Nejvyššho soudu nic nebrn tomu, aby pozemkov řad rozhodl v jednom rozhodnut o schvlen dohody o vydn nemovitosti i o zřzen (nebo zrušen) věcnho břemene na touto dohodou vydvan nemovitosti (R 16/1996). Toto stanovisko nevylučuje ani zřzen věcnho břemene samostatnm rozhodnutm pozemkovho řadu, tedy dodatečně. Protože zkon o půdě současně nesvěřuje vslovně pozemkovmu řadu působnost rozhodovat o nhradě za omezen vlastnickho prva věcnm břemenem, vznikaj pochyby o stavnosti tto pravy.
Je nesporn, že dosavadn rozhodovac praxe stavnho soudu chpe v souvislosti s restitucemi ochranu vlastnictv podle čl. 11 Listiny předevšm jako ochranu vlastnickho prva již konstituovanho a existujcho. Pouh spor o vlastnictv, ve kterm m bt existence vlastnictv teprve zjištěna nebo dokonce konstituovna, stavně chrněn nen a ani bt nemůže. Jde-li o přpad, kdy pozemkov řad rozhoduje v jedinm rozhodnut o schvlen dohody nebo rozhoduje o vlastnictv oprvněn osoby a současně tak o zřzen (nebo zrušen) věcnho břemene na restituovan nemovitosti, vznik vlastnick prvo oprvněn osoby až rozhodnutm pozemkovho řadu a jeho vznik spad v jeden okamžik se vznikem věcnho břemene. V tomto přpadě evidentně nemůže jt o tvrzen porušen čl. 11 Listiny, protože v době rozhodovn o omezen vlastnickho prva toto vlastnick prvo oprvněn osobě ještě nesvědč. Porušit prvo na ochranu neexistujcho prva (byť neexistujcho jenom prozatm) je pojmově vyloučeno. Kromě toho je nesporn, že nprava některch majetkovch křivd podle restitučnch předpisů s sebou nese - s ohledem na dlku tzv. rozhodnho obdob a množstv změn v majetkověprvnch vztazch - určit zatžen a problmy, jež mnohdy brn vydn věci, jindy dovoluj obnoven vlastnickho prva pouze v omezenm rozsahu. Tak je tomu i v přpadě zřizovn věcnch břemen pozemkovm řadem při rozhodovn o vlastnictv nebo v souvislosti s rozhodovnm o schvlen dohody o vydn věci.
Dalšm problmem může bt rozhodovn o zřzen nebo zrušen věcnho břemene samostatně, bez souvislosti s rozhodovnm o vlastnictv k věci či o schvlen dohody o jejm vydn, velmi často tak tehdy, jestliže k vydn nemovitosti došlo a řzen o konstituovn věcnho břemene nebylo pravomocně skončeno. V takovm přpadě pozemkov řad rozhoduje za situace, kdy se oprvněn osoba již stala vlastnkem věci; svm rozhodnutm nepochybně omezuje jej již konstituovan vlastnick prvo. Obdobn situace jsou v prvnm řdu Česk republiky regulovny na vce mstech, tudž samotn zakotven možnosti pozemkovho řadu zřdit věcn břemeno v zkoně o půdě nen protistavn. Situace, kdy zkon o půdě současně nestanov, že pozemkov řad m rozhodovat o nhradě za omezen vlastnickho prva věcnm břemenem, je řešiteln s využitm čl. 11 odst. 4 Listiny. Podle tohoto člnku lze omezit vlastnick prvo pouze za nhradu. Přitom plat zsada, že jednotliv ustanoven Listiny jsou bezprostředně platnm prvem a prv v nich obsažench se lze domhat přmo s odkazem na jejich zněn. Vjimkou jsou pouze zkladn prva, kter Listina vyjmenovv v čl. 41 odst. 1 pomoc odkazů na konkrtn člnky Listiny. U těchto vjimek je stanoveno, že přslušnch prv se lze domhat pouze v mezch zkonů, kter toto ustanoven provděj. To a contrario znamen, že všech ostatnch prv se lze domhat přmo a zkon nemůže překročit meze, kter jsou stanoveny v Listině. Protože prvo na nhradu za omezen vlastnickho prva nen uvedeno mezi vjimkami, může se dotčen vlastnk dovolvat prva na poskytnut nhrady přmo s odvolnm na čl. 11 odst. 4 Listiny, aniž by bylo nezbytně nutno z hlediska stavn jistoty toto prvo konstituovat ještě předpisem nižš prvn sly.
Porovnvn rozdlnch předpokladů pro zřzen věcnho břemene pozemkovm řadem podle zkona o půdě na straně jedn a stavebnm řadem podle zkona č. 50/1976 Sb. na straně druh, jehož se navrhovatel dovolvaj, nen přpadn a konkrtn. Obě prvn pravy byly přijmny ve zcela jinch historickch obdobch: stavebn zkon nabyl činnosti v roce 1976, tj. v době, kdy v českm (československm) prvnm řdu chyběla na stavn rovni zakotven zsada nhrady za omezen vlastnickho prva; byla obsažena jen v občanskm zkonku. Navc, v tomto obdob nebylo ani možn smluvn zřizovn věcnch břemen. Zkon o půdě byl schvlen již za činnosti Listiny, kter z stavnho pohledu formuluje zkladn pravidla nejen pro ochranu zkladnch lidskch prv, ale in concreto tak pro aplikaci předpisů nižš prvn sly. Praktick zkušenosti potvrzuj, že pozemkov řady naopak mlo využvaj možnosti zřdit věcn břemeno, což potom vede ke sporům mezi vlastnky nemovitost, přičemž tyto spory jsou těžko soudně řešiteln vzhledem k zkonn omezenosti podmnek, za nichž m soud možnost věcn břemeno zřdit (soud může zřdit věcn břemeno jen za podmnek 135c odst. 3 a 142 odst. 3 občanskho zkonku). Zřzen věcnho břemene v nvaznosti na rozhodovn pozemkovho řadu o vlastnictv pozemku je nanejvš efektivn a umožňuje vzt v vahu všechny okolnosti zjištěn v řzen (v jinm řzen by bylo nezbytn tyto okolnosti teprve znovu zjišťovat). V tom, že zkon o půdě sm nezaložil kompetenci pozemkovch řadů rozhodovat o nhradě za omezen vlastnickho prva věcnm břemenem lze sice spatřovat určit, nicmně řešiteln, problm, kter nezasahuje do stavn roviny.
Z uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že napaden ustanoven 9 odst. 5 zkona o půdě nen v rozporu s Listinou zkladnch prv a svobod, a proto nvrh zamtl.
Práva na uvedení odlišného stanoviska k nálezu v protokolu o jednání a na jeho připojení k rozhodnutí s uvedením svého jména podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, využili soudci JUDr. Pavel Holländer a JUDr. Antonín Procházka.