Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 31 odst. 4 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) 84/2007 účinný od 20.04.2007

Schválené: 06.02.2007
Účinnost od: 20.04.2007
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím., Odpovědnost státu za protiprávní jednání a za škodu.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 31 odst. 4 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) 84/2007 účinný od 20.04.2007
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 84/2007 s účinností od 20.04.2007
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

84/2007 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Plénum Ústavního soudu dne 6. února 2007 ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická, rozhodlo ve věci návrhu Okresního soudu v Ostravě na zrušení ustanovení § 31 odst. 4 věty třetí zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění nálezu Ústavního soudu č. 234/2002 Sb., takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

stavnmu soudu byl dne 26. dubna 2006 doručen nvrh Okresnho soudu v Ostravě na zrušen ustanoven 31 odst. 4 věty druh (dle obsahu nvrhu věty třet) zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb.

Navrhovatel tak učinil dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a to pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy a 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř. dospěl k zvěru, že ustanoven 31 odst. 4 věty druh zkona č. 82/1998 Sb., jehož m bt při řešen věci sp. zn. 85 C 446/2004 použito, je v rozporu s čl. 4, čl. 36 odst. 3 a čl. 37 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“).

V uveden věci sp. zn. 85 C 446/2004 je Okresnm soudem v Ostravě rozhodovno o žalobě Ing. M. K., podan dle zkona č. 82/1998 Sb. proti Česk republice, o zaplacen přesně označen čstky, a to po t, co byl žalobce rozsudkem Krajskho soudu v Ostravě ze dne 25. března 2002, ve věci veden pod sp. zn. 3 To 122/2002, zproštěn obžaloby z trestnho činu toku na veřejnho činitele dle 155 odst. 1 psm. a), odst. 2 psm. b) tr. zk., když jeho jednn nebylo shledno trestnm činem. Žalobce v žalobě požaduje i hradu smluvn odměny obhjci v trestnm řzen, je si přitom vědom, že dle ustanoven 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb. se vše odměny obhjce urč podle ustanoven zvlštnho předpisu o mimosmluvn odměně (vyhlška č. 177/1996 Sb., o odměnch advoktů a nhradch advoktů za poskytovn prvnch služeb (advoktn tarif)ve zněn pozdějšch předpisů), předmětn ustanoven ale považuje za rozporn s čl. 4 a čl. 36 odst. 3 Listiny.

Reaguje tm na argumentaci žalobce, obecn soud přerušil v dan věci řzen a předložil stavnmu soudu nvrh na zrušen předmětnho zkonnho ustanoven. Důvodem tohoto nvrhu je tvrzen rozpor mezi koncepc nhrady skutečn škody, obsažen v zkoně č. 82/1998 Sb., chpnm pojmu skutečn škody v českm prvnm řdu ( 442 odst. 1 obč. zk.) a nepřiznnm hrady odpovdajc vši smluvn odměny obhjci v trestnm řzen. stavněprvnm promtnutm tohoto rozporu pak dle navrhovatele je rozpor ustanoven 31 odst. 4 věty druh (dle obsahu nvrhu věty třet) zkona č. 82/1998 Sb. s čl. 36 odst. 3, čl. 4 a čl. 37 Listiny.

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen ze dne 19. května 2006 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky PhDr. Lubomr Zaorlek poukazuje na okolnost, že ustanoven 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb. je v podobě, kterou navrhovatel „stžnost“ napad, neplatn, jelikož cel ustanoven 31 bylo změněno zkonem č. 160/2006 Sb., kterm se měn zkon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm anebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 201/2002 Sb., o řadu pro zastupovn sttu ve věcech majetkovch, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů. (stavn soud na tomto mstě toliko poznamenv, že častnk řzen nesprvně označuje nvrh v řzen o kontrole norem vrazem „stžnost“.) Zkon č. 160/2006 Sb. byl publikovn v čstce 55 Sbrky zkonů a nabyl činnosti dnem vyhlšen, tj. dne 27. dubna 2006. Pro uveden se ve vyjdřen navrhuje řzen ve věci sp. zn. Pl. S 38/06 o nvrhu Okresnho soudu v Ostravě dle ustanoven 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zastavit, neboť byl doručen den před nabytm činnosti uveden novely zkona.

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen ze dne 13. června 2006 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka rekapituluje průběh projednvn předmětnho zkona Sentem. Uvd, že nvrh napadenho zkona byl přijat v souladu s čl. 46 odst. 3 stavy, ustanoven 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb. bylo pak novelizovno zkonem č. 160/2006 Sb., jenž nabyl činnosti dnem 27. dubna 2006, přičemž „prava tkajc se vše odměny za zastupovn nedoznala přijetm novely věcnch změn a nyn je součst ustanoven 31 odst. 3 zkona č. 82/1998 Sb., v platnm zněn, jako jeho věta třet“.

Nvrh uveden novely zkona č. 82/1998 Sb. postoupila Poslaneck sněmovna k projednn Sentu dne 21. nora 2006. Po projednn v stavněprvnm vboru, kter svm usnesenm ze dne 8. března 2006 doporučil jeho schvlen, byl nvrh novely zařazen na pořad 10. schůze Sentu konan v 5. funkčnm obdob. Jednn proběhlo dne 16. března 2006. Po ukončen obecn rozpravy hlasoval Sent o nvrhu schvlit nvrh novely zkona ve zněn postoupenm Sentu Poslaneckou sněmovnou. Tento nvrh byl usnesenm Sentu č. 378 ze dne 16. března 2006 přijat. Ve vyjdřen se dle uvd, že při jednn Sentu vedenm k zkonu o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm anebo nesprvnm řednm postupem, ani při jednn o nvrhu jeho novely, nebyla k ustanoven o nkladech zastoupen vznesena nmitka protistavnosti. Sent se řdil vahou, že odměna sjednan smlouvou o prvnm zastoupen mezi advoktem a klientem zlež plně na vůli smluvnch stran a hledisko přiměřenosti jej vše nemus bt vždy hlediskem rozhodnm pro uzavřen smlouvy. Naproti tomu odměna za zastupovn, určen podle advoktnho tarifu, představuje čstku, kter odpovd ekonomicky vynaloženm standardnm nkladům za zastupovn. Z těchto důvodu, jak se konstatuje ve vyjdřen, Sent předmětn zkonn ustanoven akceptoval.

Posouzen přpadnho rozporu napadenho ustanoven zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, s čl. 4, čl. 36 odst. 3 a čl. 37 Listiny Sent ponechv plně na vaze stavnho soudu.

stavn soud dne 26. června 2006 obdržel podn Ing. M. K., žalobce ve věci veden u Okresnho soudu v Ostravě pod sp. zn. 85 C 446/2004, označen jako „vyjdřen“ k nvrhu Okresnho soudu v Ostravě. Vzhledem ke skutečnosti, že Ing. M. K. nen častnkem ani vedlejšm častnkem řzen ve věci sp. zn. Pl. S 38/06 ( 28, 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.) a nebyl proto o vyjdřen se k předmětnmu nvrhu vyzvn, stavn soud v řzen v dan věci k jeho obsahu nepřihldl.

III.

Upuštěn od stnho jednn

Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel v podn ze dne 9. řjna 2006 tak i častnci řzen v přpise předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 6. řjna 2006 a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 5. řjna 2006 vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

IV.

Petit nvrhu a dikce napadenho prvnho předpisu

stavn soud je při svm rozhodovn rozsahem podanho nvrhu vzn a ve svm rozhodnut z jeho hranic (ultra petitum) vykročit nemůže (viz např. rozhodnut ve věci sp. zn. Pl. S 16/94, sp. zn. Pl. S 8/95, sp. zn. Pl. S 5/01, sp. zn. Pl. S 7/03, sp. zn. Pl. S 10/03 - Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 2, usn. č. 14; svazek 4, nlez č. 83, vyhlšen pod č. 29/1996 Sb.; svazek 24, nlez č. 149, vyhlšen pod č. 410/2001 Sb.; svazek 34, nlez č. 113, vyhlšen pod č. 512/2004 Sb.; svazek 36, nlez č. 9, vyhlšen pod č. 86/2005 Sb.). Navrhuje-li Okresn soud v Ostravě zrušit větu druhou ustanoven 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb., ačkoli celm svm obsahem nvrh směřuje vůči větě třet předmětnho ustanoven, a v zvěru svho nvrhu tuto větu třet ustanoven 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb., i doslovně cituje, považuje stavn soud vymezen petitu za zřejm omyl a pokud ve svch vahch z něj vybočil, nejde o postup ultra petitum, nbrž o odstraněn zjevnho rozporu mezi obsahem a citac prvnho předpisu označujc petit nvrhu.

Ustanoven 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb., platn ke dni doručen nvrhu Okresnho soudu v Ostravě stavnmu soudu zn: „Nklady zastoupen jsou součst nkladů řzen. Zahrnuj hotov vdaje advokta a odměnu za zastupovn. Vše tto odměny se urč podle ustanoven zvlštnho předpisu o mimosmluvn odměně.“

Cel ustanoven 31 zkona č. 82/1998 Sb. bylo s činnost od 27. dubna 2006 zkonem č. 160/2006 Sb. zrušeno a nahrazeno tmto zněnm:

„(1) Nhrada škody zahrnuje takov nklady řzen, kter byly poškozenm čelně vynaloženy na zrušen nebo změnu nezkonnho rozhodnut nebo na npravu nesprvnho řednho postupu.

(2) Nhradu nkladů řzen může poškozen uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řzen na zkladě procesnch předpisů, anebo jestliže mu nhrada nkladů takto již nebyla přiznna.

(3) Nklady zastoupen jsou součst nkladů řzen. Zahrnuj čelně vynaložen hotov vdaje a odměnu za zastupovn. Vše tto odměny se urč podle ustanoven zvlštnho prvnho předpisu o mimosmluvn odměně.

(4) Poškozen nem prvo na nhradu nkladů zastoupen, kter vznikly v souvislosti s projednvnm uplatněnho nroku u přslušnho řadu.“

V.

Podmnky aktivn legitimace navrhovatele

Nvrh na zrušen ustanoven 31 odst. 4 věty třet zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn platnm v rozhodn době, byl podn Okresnm soudem v Ostravě dle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.

Jak bylo již uvedeno v naraci, v uveden věci sp. zn. 85 C 446/2004 je Okresnm soudem v Ostravě rozhodovno o žalobě, podan dle zkona č. 82/1998 Sb. proti Česk republice o zaplacen přesně označen čstky, a to pot, co byl žalobce rozsudkem Krajskho soudu v Ostravě ze dne 25. března 2002, ve věci veden pod sp. zn. 3 To 122/2002, zproštěn obžaloby z trestnho činu toku na veřejnho činitele dle 155 odst. 1 psm. a), odst. 2 psm. b) tr. zk., když jeho jednn nebylo shledno trestnm činem, přičemž žalobce v žalobě požaduje s poukazem na protistavnost 31 odst. 4 zkona č. 82/1998 Sb. i hradu smluvn odměny obhjci v trestnm řzen.

Okresn soud v Ostravě, pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy dospěl k zvěru, že ustanoven 31 odst. 4 věty druh (dle obsahu nvrhu věty třet) zkona č. 82/1998 Sb., jehož m bt při řešen věci sp. zn. 85 C 446/2004 použito, je v rozporu s čl. 36 odst. 3, čl. 4 a čl. 37 Listiny, po přerušen kmenovho řzen dle 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř. stavnmu soudu předložil předmětn nvrh na kontrolu norem.

Procesn podmnkou aktivn legitimace obecnho soudu dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, je takov pozice zkona, přp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož zrušen je navrhovno, k předmětu kmenovho řzen, jež zakld pro posouzen věci ze strany obecnho soudu rozhodovac důvody.

Jak vyplv z popisu předmětnho řzen u obecnho soudu, lze tudž na straně navrhovatele konstatovat naplněn podmnek jeho aktivn legitimace pro řzen o kontrole norem.

VI.

Posouzen důvodnosti zastaven řzen dle 67 zkona č. 182/1993 Sb.

Ustanoven 31 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb., bylo s činnost od 27. dubna 2006 zkonem č. 160/2006 Sb. zrušeno a nahrazeno zněnm novm.

Dle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu je dn důvod zastaven řzen, jestliže zkon, jin prvn předpis, nebo jejich jednotliv ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, pozbudou platnosti před skončenm řzen před stavnm soudem.

K interpretaci uvedenho zkonnho důvodu zastaven řzen se stavn soud vyjdřil zejmna v nlezu sp. zn. Pl. S 15/01(Sbrka rozhodnut, svazek 24, nlez č. 164, vyhlšen pod č. 424/2001 Sb.). Vychzeje ze smyslu a čelu 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., konstatoval, že změna ke zrušen navrhovanho zkonnho ustanoven zakld důvod zastaven řzen o kontrole norem toliko tehdy, je-li pro posouzen stavnosti tohoto ustanoven rozhodn. Uveden prvn nzor byl nsledně potvrzen řadou dalšch nlezů stavnho soudu (sp. zn. Pl. S 38/04, sp. zn. Pl. S 43/04, sp. zn. Pl. S 5/05 - vyhlšeny pod č. 409/2006 Sb., pod č. 354/2005 Sb. a pod č. 303/2006 Sb.).

Od uveden je ale odlišn situace, v nž nedochz ke změně, nbrž ke zrušen napadenho ustanoven a jeho nahrazen ustanovenm (přp. prvnm předpisem) novm, a to i v přpadě jejich identickho zněn. Jelikož normativn existence prvnho předpisu (platnost) je utvřena jednotou normotvůrcovy vůle a jejho projevu (publikac předpisu), nen u dvou obsahově identickch a v čase po sobě nsledujcch prvnch předpisů dna i jejich identita normativn (identita platnosti). Vychzeje z tohoto prvnho nzoru, stavn soud ustanoven 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. v obdobnch přpadech i aplikoval (viz např. usnesen sp. zn. Pl. S 39/04 - nepublikovno).

Podmnkou podn nvrhu dle 95 odst. 2 stavy, 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř., je aplikace ke zrušen navrhovanho zkona, přp. jeho ustanoven, obecnm soudem v konkrtnm řzen (viz nlezy sp. zn. Pl. S 5/05 (viz vše), sp. zn. Pl. S 75/04( vyhlšen pod č. 452/2006 Sb.)). Z uveden podmnky pro rozhodovanou věc vyplv otzka, je-li pro jej posouzen relevantn zněn zkona č. 82/1998 Sb. před nabytm činnosti jeho novely, proveden zkonem č. 160/2006 Sb., anebo po něm.

Zkon č. 160/2006 Sb. neobsahuje na danou věc dopadajc intertemporln ustanoven. Časov střet předchoz a nov dikce ustanoven 31 zkona č. 82/1998 Sb. lze proto vyřešit jednak analogickou aplikac intertemporlnch ustanoven zkona č. 82/1998 Sb., a jednak použitm obecnch pravidel intertemporality.

Podle 36 zkona č. 82/1998 Sb. odpovědnost podle tohoto zkona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutmi, kter byla vydna ode dne jeho činnosti, a na škodu způsobenou ode dne jeho činnosti nesprvnm řednm postupem, přičemž odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutmi, kter byla vydna přede dnem jeho činnosti, a za škodu způsobenou přede dnem jeho činnosti nesprvnm řednm postupem se řd dosavadnmi předpisy (zkonem č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutm orgnu sttu nebo jeho nesprvnm řednm postupem.). Analogickm použitm uvedenho ustanoven pro posuzovanou věc plyne zvěr, dle něhož je pro rozhodovn kmenov věci obecnm soudem relevantn zkon č. 82/1998 Sb., ve zněn před novelou provedenou zkonem č. 160/2006 Sb.

V přpadě absence explicitnch intertemporlnch ustanoven, tj. za situace, kdy zkonodrce mlč jak k otzce, zda je nrok podle předchoz pravy zachovn, tak k aplikovatelnosti nov pravy, je dle stavnho soudu třeba přijmout takov vklad (sp. zn. II. S 444/03, sp. zn. II. S 37/04, sp. zn. I. S 287/04, sp. zn. I. S 344/04, sp. zn. IV. S 178/04 Sbrka rozhodnut, svazek 37, nlezy č. 134 a 135; svazek 35, nlezy č. 174 a č. 191; svazek 36, nlez č. 18), kter „šetř smysl a podstatu zkladnho prva, v danm přpadě prva na legitimn očekvn. Opačn aplikačn či interpretačn postup znamen porušen čl. 4 odst. 4 Listiny“, je proto „ve svm důsledku vkladem retroaktivnm“. Z uvedenho plyne stejn konstatovn, jak vyplv i z analogickho použit přechodnch ustanoven, obsažench v 36 zkona č. 82/1998 Sb.

Vychzeje z takto vyložench důvodů, bylo by možno dospět k zvěru o naplněn podmnek zastaven předmětnho řzen dle 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., avšak teprve po zvžen prvnho nzoru plynoucho z nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000 (Sbrka rozhodnut, svazek 21, nlez č. 5, vyhlšen pod č. 78/2001 Sb.).

Dle prvnho nzoru obsaženho v uvedenm nlezu stavnho soudu, na kter se odkazuje i v odůvodněn nlezu sp. zn. Pl. S 42/03 ( vyhlšen pod č. 280/2006 Sb.), dojde-li soudce obecnho soudu k zvěru, že zkon,jehož m bt při řešen věci použito (tedy nikoli pouze v t době platn, ale tak v t době již neplatn, avšak ještě aplikovateln zkon), je v rozporu s stavnm zkonem, je povinen předložit věc stavnmu soudu (čl. 95 odst. 2 stavy). Odmtnut poskytnout obecnmu soudu svm rozhodnutm o stavnosti či protistavnosti aplikovatelnho zkona pomoc stavn soud považoval za důvod vzniku neřešiteln situace umělho prvnho vakua, rozhodnut obecnho soudu samotnho o protistavnosti aplikovanch ustanoven pak kvalifikoval jako postup v rozporu s stavou, a to v rozporu se zsadou koncentrovanho stavnho soudnictv (čl. 83 a čl. 95 odst. 1 a odst. 2 stavy).

Obdobně, a to explicitn pravou obsaženou v čl. 140 odst. 4, odst. 7, připoušt stava Rakousk republiky možnost akademickho vroku stavnho soudu o protistavnosti již zrušenho zkona, nicmně možnost „novho“ posouzen předchozch skutkovch jednn předpokld toliko u přpadů, jež zavdaly podnět k řzen o kontrole norem, kter vystila do vroku o protistavnosti již neplatnho zkona. Ostatně, analogicky ve sv judikatuře postupuje i stavn soud Česk republiky v přpadech konkrtn kontroly norem, jejichž vsledkem je derogačn nlez (viz nlezy sp. zn. I. S 102/2000, sp. zn. I. S 738/2000, sp. zn. IV. S 582/02, sp. zn. III. S 569/03 - Sbrka rozhodnut, svazek 24, nlezy č. 179 a č. 180; svazek 32, nlez č. 30; svazek 33, nlez č. 87).

Ilustrac uveden situace je ustanoven 154 odst. 1 o. s. ř., dle něhož v přpadech, ve kterch rozsudek pouze deklaruje prva a povinnosti častnků, je rozhodn prvn stav v době, kdy prva a povinnosti, o něž v řzen jde, vznikla, změnila se nebo zanikla. Bude-li obecn soud tudž v rmci řzen o tzv. určovac žalobě posuzovat vznik určitho soukromoprvnho vztahu v roce 1947, bude přitom aplikovat relevantn ustanoven obecnho zkonku občanskho. Jevila-li by se mu tato ustanoven z pohledu stvajcho stavnho pořdku rozporn, pak ve smyslu nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000 by přerušil řzen a postupoval dlečl. 95 odst. 2 stavy. Vyhověl-li by pot stavn soud, předpokldejme akademickm vrokem, nvrhu obecnho soudu na kontrolu norem, pak by takovto postup nutně nesl znaky prav retroaktivity (k pojmu prav retroaktivity viz E. Tilsch, Občansk prvo. Obecn čst, Praha 1925, s. 75-78; A. Prochzka, Zklady prva intertemporlnho, Brno 1928, s. 111; A. Prochzka, Retroaktivita zkonů. In: Slovnk veřejnho prva. Sv. III, Brno 1934, s. 800; L. Tich, K časov působnosti novely občanskho zkonku, Prvnk, č. 12, 1984, s. 1104; z judikatury stavnho soudu pak zejmna nlez sp. zn. Pl. S 21/96, Sbrka rozhodnut, svazek 7, nlez č. 13, vyhlšen pod č. 63/1997 Sb.).

Aplikace postupu založenho interpretac čl. 95 odst. 2 stavy obsaženou v nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000, potvrzenho nlezem sp. zn. Pl. S 42/03, otevr prostor pro posuzovn dřvějšch prvnch jednn (přpadně prvnch udlost) dle pozdějš, avšak již stavně konformn prvn pravy, vykazuje proto znaky prav retroaktivity. Nutno tudž zodpovědět otzku, je-li takov postup rozporn s principem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy) anebo tomu tak nen.

Zkladn prvo, resp. svoboda, je obsahem vztahu mezi jeho subjektem (nositelem), kterm je člověk (fyzick osoba a derivativně i prvnick osoba), a adrestem, kterm je veřejn moc. Vjimkou z tto obecn konstrukce představuj přpady horizontlnho působen zkladnch prv, přpady, v nichž adrestem zkladnch prv (svobod) nen veřejn moc, nbrž subjekty soukromho prva.

V nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 stavn soud zformuloval hlediska, jež vylučuj zkaz prav retroaktivity, tj. hlediska, jejichž splněn zakld jej akceptovatelnost: „Z principu ochrany důvěry občanů v prvo vyplv, že princip nepřpustnosti retroaktivity nelze vzthnout na zpětn působen prvnch norem, jež nepředstavuj zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv. Přkladem takovho zpětnho působen je situace, v nž za předpokladu rozdlnch trestněprvnch prav v době spchn skutku a v době rozhodovn o něm, se skutek posuzuje dle prvn pravy, jež je pro pachatele vhodnějš (čl. 40 odst. 6 věta druh Listiny zkladnch prv a svobod).“

Uveden teze z pohledu členěn zkladnch prv a svobod s ohledem na jejich možn adresty dopad na přpady, ve kterch je tmto adrestem veřejn moc. Prav retroaktivita v přpadě vysloven protistavnosti již zrušenho zkona a posouzen předchozch skutkovch jednn stavně konformn prvn pravou s činky ex tunc na straně veřejn moci nezakld porušen principu ochrany důvěry občanů v prvo, přp. zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv.

Situace odlišn nastv v přpadech horizontlnho působen zkladnch prv a svobod. Na tyto přpady ve vztahu k třetm osobm nutno vzthnout principy ochrany důvěry občanů v prvo, prvn jistoty, resp. nabytch prv, neomezen aplikace postupu založenho interpretac čl. 95 odst. 2 stavy obsaženou v nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000, potvrzenho nlezem sp. zn. Pl. S 42/03, by tudž u nich založila pravou retroaktivitu, a tedy rozpor s principem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy). Za jedin možn přpad průlomu zkazu zpětn činnosti prvn normy v řzen o kontrole norem u horizontlnho působen zkladnch prv a svobod by bylo lze akceptovat ochranu hodnot, jež spadaj do rmce materilnho jdra stavy dle jejho čl. 9 odst. 2, hodnot, podmnky ochrany kterch, a to i za cenu prolomen zkazu prav retroaktivity, obsahuje slavn „Radbruchova formule“: „Konflikt mezi spravedlnost a prvn jistotou patrně lze řešit jen tak, že pozitivn prvo, zajišťovan předpisy a moc, m přednost i tehdy, pokud je obsahově nespravedliv a nečeln, vyjma toho, jestliže rozpor mezi pozitivnm zkonem a spravedlnost doshne tak nesnesiteln mry, že zkon mus jako ,nenležit prvo‘ spravedlnosti ustoupit.“ (G. Radbruch, Gesetzliches Unrecht und bergesetzliches Recht. 1946. Opětovně publikovno in: G. Radbruch, Rechtsphilosophie. Studienausgabe. Hrsg. R. Dreier, S. L. Paulson, 2. Aufl., Heidelberg 2003, s. 216.)

Ustanoven 31 odst. 4 věty třet zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb., upravuje prvn vztah, ve kterm adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti (čl. 36 odst. 3 a 4 a čl. 37 Listiny) je veřejn moc a nikoli subjekt soukromho prva.

Pro uveden okolnosti jsou v rozhodovan věci splněny podmnky pro řzen o konkrtn kontrole norem dle čl. 95 odst. 2 stavy ve smyslu prvnho nzoru stavnho soudu vyjdřenho v nlezech sp. zn. Pl. S 33/2000 a sp. zn. Pl. S 42/03, a nen tudž dn důvod zastaven předmětnho řzen dle 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.

VII.

Obsahov soulad napadench zkonnch ustanoven s stavnm pořdkem

Smyslem a čelem ustanoven 31 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, je zajištěn hrady nkladů řzen, vynaložench poškozenm na zrušen nebo změnu nezkonnho rozhodnut nebo npravu nesprvnho řednho postupu. Jinmi slovy, smyslem a čelem danho zkonnho ustanoven je zahrnut do rmce pojmu škody způsoben nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem (čl. 36 odst. 3 a 4 Listiny) i hrady nkladů řzen, směřujcho k jejich zrušen, změně anebo npravě. A contrario by totiž bylo v rozporu s principem odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem, aby jeden z důsledků takovho jednn orgnů veřejn moci, a to nklady řzen vedoucho k jeho reparaci, nesl poškozen sm.

Nmitka protistavnosti věty třet odstavce čtvrtho předmětnho ustanoven směřuje vůči vši odměny za zastoupen, jako součsti nkladů zastoupen a jejmu určen dle zvlštnho předpisu o mimosmluvn odměně, tj. vůči skutečnosti, že nhrada nkladů zastoupen dle napadenho ustanoven věty třet odstavce 4 31 zkona č. 82/1998 Sb., ve zněn platnm v rozhodn době, nen založena na zsadě nhrady „skutečn škody“. Takto chpan škoda by pak mohla bt dna vš smluvn odměny za zastoupen.

K problematice nhrady nkladů zastoupen vynaložench poškozenm na zrušen nebo změnu nezkonnho rozhodnut nebo npravu nesprvnho řednho postupu se stavn soud vyslovil v nlezu sp. zn. Pl. S 18/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 26, nlez č. 53, vyhlšen pod č. 234/2002 Sb.). V nvaznosti na zrušen ustanoven 31 odst. 3 zkona č. 82/1998 Sb. v kontextu předmětn věci je relevantn v danm nlezu vyjdřen zvěr, dle něhož nutno za stavně konformn i v souvislosti s nhradou škody způsoben nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem považovat přiznn nhrady nkladů řzen podle procesnch předpisů.

Vši odměny za zastupovn advoktem při rozhodovn o nhradě nkladů řzen dle 151 odst. 2 o. s. ř. urč soud podle sazeb stanovench paušlně pro řzen v jednom stupni zvlštnm prvnm předpisem (vyhlškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanov paušln sazby vše odměny za zastupovn častnka advoktem nebo notřem při rozhodovn o nhradě nkladů v občanskm soudnm řzen a kterou se měn vyhlška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnch advoktů a nhradch advoktů za poskytovn prvnch služeb(advoktn tarif), ve zněn pozdějšch předpisů), a toliko v přpadech přiznn nhrady nkladů řzen podle 147 o. s. ř. nebo odůvodňuj-li to okolnosti přpadu, urč soud vši tto nhrady dle ustanoven zvlštnho prvnho předpisu o mimosmluvn odměně (vyhlšky č. 177/1996 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů). Zkonn prava nhrady nkladů řzen podle procesnch předpisů, jak byla stavnm soudem již stavně aprobovna, v ždn alternativě tudž neobsahuje nhradu ve vši smluvn odměny za zastoupen.

čelem tto zkonn pravy je interpretace skutečn škody, spočvajc v nkladech vynaložench poškozenm na zrušen nebo změnu nezkonnho rozhodnut anebo npravu nesprvnho řednho postupu, ve smyslu čelně vynaložench nkladů, přičemž za takov lze z pohledu prvn jistoty považovat ty, jež jsou stanoveny zvlštnm prvnm předpisem o mimosmluvn odměně.

Pro uveden stavn soud dospěl k zvěru, dle něhož ustanoven 31 odst. 4 věty třet zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn nlezu stavnho soudu č. 234/2002 Sb., nen v rozporu s čl. 36 odst. 3 a 4 a čl. 37 Listiny, pročež nvrh Okresnho soudu v Ostravě na jeho zrušen zamtl [ 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.].

Poučen: Proti rozhodnut stavnho soudu se nelze odvolat.

Načítávám znění...
MENU
Hore