Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů 83/2003 účinný od 25.03.2003

Schválené: 19.02.2003
Účinnost od: 25.03.2003
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Národní podniky. Státní podniky. Rozpočtové a příspěvkové organizace., Akciová společnost., Organizace železnic., Správa železniční dopravní cesty.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů 83/2003 účinný od 25.03.2003
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 83/2003 s účinností od 25.03.2003
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

83/2003 Sb.
Nález
Ústavního soudu

Jménem České republiky

1. Ustanovení části věty za středníkem v § 4 odst. 1 ve znění: "vláda při vyslovení souhlasu určí den, ke kterému se stanoví účetní hodnota nepeněžitého vkladu do akciové společnosti České dráhy, (dále jen "stanovený den")", § 4 odst. 4 věty druhé, části věty za středníkem v § 5 odst. 2 ve znění: "ocenění nepeněžitého vkladu znalci se nevyžaduje", § 8 odst. 4, § 38 odst. 3 a přílohy 1 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se dnem 31. října 2003 zrušují.

2. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodněn

I.

stavn soud obdržel dne 22. dubna 2002 nvrh skupiny 42 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a skupiny 21 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky na zrušen přesně označench ustanoven zkona č. 77/2002 Sb., o akciov společnosti Česk drhy, sttn organizaci Sprva železničn dopravn cesty a o změně zkona č. 266/1994 Sb., o drhch, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 77/1997 Sb., o sttnm podniku, ve zněn pozdějšch předpisů.

Navrhovatel vodem rekapituluj cl a čel zkona č. 77/2002 Sb., jmž je transformovat sttn organizaci Česk drhy na akciovou společnost samostatně podnikajc na dopravnm trhu Česk republiky a Evropy. Poslnm tto obchodn společnosti je naplněn lohy nrodnho železničnho dopravce, kter zajišťuje fungovn železničnho systmu na celm zem sttu, přičemž se zroveň předpokld uplatněn i dalšch železničnch dopravců, dle důvodov zprvy k předmětnmu zkonu, ve "vhodnch věcnch a zemnch segmentech trhu". Za čelem dosažen tohoto cle zkon kromě akciov společnosti Česk drhy zřizuje zroveň sttn organizaci Sprva železničn dopravn cesty, jež m hospodařit zejmna s majetkem sttu, se kterm ke dni vzniku akciov společnosti Česk drhy hospodařila sttn organizace Česk drhy a kter tvoř železničn dopravn cestu a je stanoven v přloze č. 1 zkona, přičemž ale budovy železničnch stanic, pozemky v jejich obvodu a informačn systm jsou zkonem vkldny do zkladnho kapitlu akciov společnosti Česk drhy. Provozovn tto železničn dopravn cesty a udržovn jej provozuschopnosti m přitom na nklady sttu Sprva železničn dopravn cesty zajišťovat prostřednictvm Českch drah, a. s. Současně m nově vznikl sttn organizace sanovat zvazky sttn organizace Česk drhy.

Vychzeje z tvrzen specifičnosti postaven nově zakldan akciov společnosti Česk drhy, jakož i z rozsahu majetku sttu, s nmž doposud hospodařila sttn organizace Česk drhy a kter m bt vložen do akciov společnosti, zkon zejmna v ustanovench 4 až 7 stanov odlišn podmnky pro založen a vznik tto obchodn společnosti ve srovnn s obecnou prvn pravou obsaženou v obchodnm zkonku. Souběžně s tm vytvř speciln prvn pravu činků vzniku věcnch prv, zejmna prva vlastnickho k nemovitostem, kter maj přejt na nově zakldanou obchodn společnost, jakož i na sttn organizaci Sprva železničn dopravn cesty, a to zcela odlišnou od obecn prvn pravy obsažen v zkoně č. 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů. Navrhovatel v tto rekapitulaci zkladnch clů a čelů zkona poukazuj konečně i na změr vyjdřen v důvodov zprvě předložen navrhovatelem zkona, dle nž je kolem sttu vytvořit "harmonizovan tržn prostřed, v němž se dopravci různch typů dopravy uplatňuj na zkladě rovnch vchozch podmnek konkurence".

V obsahov analze zkona č. 77/2002 Sb. navrhovatel kriticky hodnot někter jeho součsti. Uvděj zejmna, že zkon vytvř zcela nesouměrn model, v němž sttn organizace hospodař s dopravn cestou, ale nklady spojen se zajištěnm jej provozuschopnosti hrad obchodn společnosti, kter ji užv k vlastnmu podnikn. Způsob založen akciov společnosti Česk drhy a způsob oceněn vkldanho majetku, zakotven v zkoně č. 77/2002 Sb., jenž zakld konstrukci odlišnou od obecn konstrukce obsažen v obchodnm zkonku, pak dle navrhovatelů znamen jeho nepřmou novelu. Za bezprecedentn považuj dle derogačn ustanoven 42 odst. 2 předmětnho zkona, podle kterho se zkon č. 9/1993 Sb., o Českch drhch, jakož i jeho novela č. 212/1993 Sb., zrušuj dnem vzniku akciov společnosti Česk drhy, čmž zkonodrce zrušen prvnho předpisu čin zvislm na sdělen publikovanm ve Sbrce zkonů. Rozdělen majetku sttn organizace Česk drhy na obě nstupnick organizace podle navrhovatelů spočv na neurčitch kritrich, pokud jde o jejich věcn i čelov vymezen. V tto souvislosti uvděj, že toliko argumentem a contrario lze z přlohy č. 1 k zkonu č. 77/2002 Sb. vyvodit, že do vlastnictv Českch drah, a. s., přejdou i ndražn budovy a pozemky a přstupov cesty k nim. Dle do jejho vlastnictv maj dle přlohy č. 1 předmětnho zkona přejt i pozemky, nachzejc se v obvodu stanic a dep kolejovch vozidel, oproti tomu průchody, nstupiště, přstřešky, rampy, zpevněn plochy, oplocen a zbradl, jakož i železničn přejezdy a přechody či pozemky v obvodu drhy přejdou do vlastnictv Sprvy železničn dopravn cesty, neboť jsou uvedeny v přloze č. 1 mezi včtem majetku, kter tvoř železničn dopravn cestu.

Podle ustanoven 19 odst. 1 zkona č. 77/2002 Sb. ke dni vzniku akciov společnosti Česk drhy se zřizuje sttn organizace Sprva železničn dopravn cesty jako samostatn prvnick osoba, přičemž se jej vznik zapisuje do obchodnho rejstřku, tento zpis m ale charakter deklaratorn ( 19 odst. 3 uvedenho zkona). Sttn organizace Sprva železničn dopravn cesty hospodař podle ustanoven 20 odst. 1 zkona č. 77/2002 Sb. s majetkem sttu. Navrhovatel v tto souvislosti poukazuj na skutečnost, že zkon u tto organizace neobsahuje ždn ustanoven, kter by pro ni upravovala způsob hospodařen s majetkem sttu, kter na ni dle 20 odst. 1 a 38 odst. 2 zkona č. 77/2002 Sb. přechz. Dle jejich nzoru podle 54 odst. 1 zkona č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, ve zněn zkona č. 501/2001 Sb., jsou totiž sttn organizace zřzen zvlštnm prvnm předpisem, kter jsou podnikateli podle ustanoven 2 obchodnho zkonku, vyňaty z působnosti zkona č. 219/2000 Sb., když hospodařen sttnch organizac, kter jsou podnikateli, se m řdit zvlštnmi prvnmi předpisy. Vzhledem k neexistenci zvlštn prvn pravy se tak dle přesvědčen navrhovatelů hospodařen sttn organizace Sprva železničn dopravn cesty s majetkem sttu ocit v naprostm prvnm vakuu.

Navrhovatel u ustanoven čsti věty za střednkem v 4 odst. 1 ve zněn: "vlda při vysloven souhlasu urč den, ke ktermu se stanov četn hodnota nepeněžitho vkladu do akciov společnosti Česk drhy, (dle jen "stanoven den")", dle čsti věty za střednkem v 5 odst. 2 ve zněn: "oceněn nepeněžitho vkladu znalci se nevyžaduje", 6 odst. 1 a 2, včetně poznmky pod čarou č. 7), 7 odst. 1 a 2 a 8 odst. 4 zkona č. 77/2002 Sb. namtaj jejich rozpor se zsadou rovnosti dle čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jenž je dle nich dn neopodstatněnou a neodůvodněnou vhodou akciov společnosti Česk drhy před všemi ostatnmi subjekty soukromho prva, jež jsou podnikateli a jsou založeny dle obchodnho zkonku prvn formou obchodn společnosti. Tato nerovnost je dna odlišnmi pravidly a podmnkami jejich založen, jež jsou dle nzoru navrhovatelů neslučiteln s principem ochrany prv třetch osob. Tato okolnost je spatřovna v tom, že bez veřejn nabdky akci, schvlenm zakladatelsk listiny, pro niž se nevyžaduje forma notřskho zpisu ( 4 odst. 4), kdy zakladatelsk listina bude obsahovat určen nepeněžitho vkladu, jehož oceněn znalci se nevyžaduje ( 5 odst. 2), a v zakladatelsk listině se stanov pouze četn hodnota nepeněžitho vkladu ( 4 odst. 1), kdy akciov společnost Česk drhy vznikne dnem 1. ledna kalendřnho roku nsledujcho po kalendřnm roce, v němž byla založena, přičemž zpis do obchodnho rejstřku bude mt pouze deklaratorn povahu ( 6 odst. 1), dle je spatřovna v tom, že v situaci, kdy majetek sttu na společnost přechz dnem vzniku, přičemž přechod vlastnickho prva k nemovitostem se zapše zznamem do katastru nemovitost podle zakladatelsk listiny ( 7 odst. 1), kdy vklad majetku sttu do zkladnho jměn společnosti se považuje za splacen přechodem majetku ze zkona ( 7 odst. 2), vznikne pak soukromoprvn subjekt, kter nebyl podroben administrativn či soudn kontrole při svm založen a u něhož bude konstatovn fiktivn zkladn kapitl jak co do vše jeho hodnoty, tak co do jeho určen.

čel obchodnm zkonkem stanovench formlnch a procedurlnch podmnek vzniku obchodnch společnost navrhovatel spatřuj v přezkoumatelnosti procedury a vzniku společnosti, jakož i reln hodnoty zkladnho kapitlu společnosti, což dle jejich nzoru m velmi vznamn ekonomick dopad jak na postaven zakldan obchodn společnosti na trhu, tak i na jin subjekty, kter s takovou společnost vstupuj do prvnch vztahů. Zvlště je v tto souvislosti akcentovna důležitost nezvislho oceněn nepeněžitho vkladu, a to i vzhledem k evropskm standardům.

Na nerovnost pravy obsažen v 8 odst. 4 zkona č. 77/2002 Sb. je poukazovno s ohledem na povinnost jinch dopravců než akciov společnosti Česk drhy ždat o licenci k provozovn držn dopravy držn sprvn řad ( 24 zkona č. 266/1994 Sb., o drhch, ve zněn pozdějšch předpisů), jakož i na dalš povinnosti žadatele ( 11, 12 a 14a zkona o drhch). Tato nerovnost by dle navrhovatelů byla akceptovateln za situace, byly-li by Česk drhy zřzeny zvlštnm zkonem jako veřejnoprvn subjekt. Upozorňuj přitom na skutečnost, že dle pravy předchoz však Česk drhy musely ždat o udělen licence k provozovn dopravy na regionlnch drhch, jakož i ředn povolen pro provozovn regionlnch drah, což dle pravy stvajc, kdy jde o subjekt soukromoprvn, již neplat. Diskriminaci ostatnch provozovatelů regionln držn dopravy pak spatřuj navrhovatel ve vynět Českch drah, a. s., z oznamovac povinnosti voln kapacity dopravn cesty dle 23 odst. 1 zkona o drhch, v důsledku čehož akciov společnost Česk drhy může volnou kapacitu dopravn cesty přednostně obsadit sama a jelikož udělen licence dle 25 psm. d) zkona o drhch je vzno na podmnku, že pro požadovanou držn dopravu je k dispozici voln kapacita dopravn cesty, může jinm dopravcům zabrnit v přidělen licence držnm sprvnm řadem. V tto souvislosti zpochybňuj navrhovatel relnou možnost držnho sprvnho řadu rozhodnout přpadn spor, neboť tento řad by musel při posouzen přpadu spolhat na informace poskytnut akciovou společnost Česk drhy.

Navrhovatel ve prospěch tvrzen nerovnosti argumentuj i stanoviskem Generlnho ředitelstv pro energetiku a dopravu Evropsk komise ze dne 17. května 2001, dle něhož vzhledem k tomu, že potřebn kapacita železničnho trhu je podle zkona č. 77/2002 Sb. určovna Českmi drhami a nově vstupujc subjekty mohou ždat pouze o zbvajc volnou kapacitu, důsledkem tto skutečnosti je stav, kdy kapacita nen alokovna nediskriminačnm způsobem a kdy dochz k aplikaci vsadnch prv. Pro uveden bylo v danm stanovisku doporučeno, aby Česk drhy rovněž musely ždat o licenci.

I s ohledem na dosavadn judikaturu stavnho soudu k interpretaci stavnho principu rovnosti navrhovatel konstatuj, že zjevn neodůvodněnost privilegovanch podmnek založen a vzniku akciov společnosti Česk drhy oproti obecn prvn pravě, jakož i vynět tohoto soukromoprvnho subjektu z režimu zkona o drhch, pokud jde o udělen řednho povolen k provozovn celosttnch i regionlnch drh a licence k provozovn železničn dopravy, jsou projevem libovůle zkonodrce, porušujcm princip rovnosti dle čl. 1 Listiny, jakož i dotčenm prva podnikat dle čl. 26 Listiny pro ty dopravce, kteř se rozhodnou provozovat železničn dopravu pot, co vznikne akciov společnost Česk drhy.

U ustanoven 8 odst. 4 a přlohy č. 1 zkona č. 77/2002 Sb. namtaj navrhovatel jejich rozpor s čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny a čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (dle jen "Pakt") a čl. 14 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva").

S poukazem na ustanoven 20 odst. 1 psm. a) a 4 odst. 2 zkona č. 77/2002 Sb., dle kterch sttn organizace Sprva železničn dopravn cesty hospodař s majetkem sttu, se kterm ke dni vzniku akciov společnosti Česk drhy hospodařila sttn organizace Česk drhy, přičemž jde zejmna o majetek, kter tvoř železničn dopravn cestu a kter je stanoven v přloze č. 1 uvedenho zkona, přičemž se tento majetek nepoužije pro založen akciov společnosti Česk drhy, navrhovatel namtaj odlišnost v uvedench ustanovench obsaženho vymezen pojmu "dopravn cesta" a vymezen zakotvenm v nařzen Komise EHS č. 2598/70 ze dne 18. prosince 1970 (přloha I čst A), jež určuje položky, kter maj bt začleněny do železničn dopravn cesty, mezi něž řad i "přstupov cesty pro cestujc a zbož, včetně přstupu po silnici" a "budovy použvan tvarem infrastruktury, včetně čsti, kter připad na zařzen pro vběr jzdnho", "cesty pro čtvernožce a chodce". Na okraj tohoto rozporu navrhovatel uvděj, že dle zvyklost sttn organizace Česk drhy a jejch internch rozhodnut byly doposud tyto položky pokldny za součst železničn dopravn cesty.

Uveden odlišnost, tj. vynět takovch součst železničn dopravn cesty, jakmi jsou zejmna ndražn budovy s pozemky a přstupov cesty k nim, jakož i pozemky nachzejc se v obvodu stanic a dep kolejovch vozidel, z vlastnictv sttu, resp. z vlastnictv provozovatele infrastruktury (Sprvy železničn dopravn cesty), je dle nzoru navrhovatelů nejen v rozporu s prvem EU, nbrž i v rozporu s vše označenmi zkladnmi prvy a svobodami. Tm, že takto vymezen majetek se stv vlastnictvm akciov společnosti Česk drhy, dochz totiž dle jejich přesvědčen k diskriminaci ostatnch dopravců, kteř se stanou na Českch drhch, a. s., zvislmi. Dle je v tto souvislosti namtna skutečnost, že vložen tohoto majetku do rukou soukromoprvnho subjektu bez jakchkoli dispozičnch omezen může mt za nsledek převod předmětnho majetku subjektům neprovozujcm železničn dopravu, a tm omezen fungovn železničn dopravy v Česk republice. V tto souvislosti je upozorňovno i na to, že zkon o drhch nestanov provozovateli drhy povinnost umožnit dopravci užvat budovy v jeho vlastnictv a obdobně i zkon č. 77/2002 Sb. neupravuje vztahy mezi akciovou společnost Česk drhy a jinmi dopravci. Za možn řešen uvedenho problmu, jež by dle navrhovatelů bylo lze považovat za nediskriminačn a souladn s stavnm pořdkem, by bylo zachovn sttnho vlastnictv předmětnho majetku, k němuž by se vzal vkon hospodařen Sprvou železničn dopravn cesty.

Z pohledu takto nastněn zkonn pravy spatřuj navrhovatel porušen stavnho principu rovnosti v absenci rozumnho a objektivnho kritria pro udělen vjimky z režimu zkona o drhch pro akciovou společnost Česk drhy, jakož i pro vynět z povahy věci plynoucch součst železničn dopravn cesty a konečně i pro přechod těchto věc do vlastnictv vlučně jednoho dopravce.

U ustanoven 6 odst. 1 a 2, 7 odst. 1 a 2, 38 odst. 3, 42 odst. 1 a 2 a přlohy č. 1 zkona č. 77/2002 Sb. navrhovatel dle namtaj jejich rozpor s čl. 1 stavy.

Tento rozpor spatřuj v nedodržen kautel spjatch s derivtem pojmu prvnho sttu, s principem prvn jistoty, jenž klade určit požadavky i na zkonodrstv. Navrhovatel mezi ně řad nepřpustnost nepřmch novel zkonů, a to zejmna u kodexovho prva. Napaden zkonn ustanoven, zejmna 6 zkona č. 77/2002 Sb., zakotvujc speciln mechanizmus vzniku akciov společnosti Česk drhy, popraj dle jejich přesvědčen princip materiln i formln publicity obchodnho rejstřku jako veřejn listiny. Za obdobnou vjimku považuj i vyhlšen dne vzniku obchodn společnosti ve Sbrce zkonů sdělenm ministerstva, jakož i pravu přechodu majetku sttu na obě nstupnick společnosti, v tomto přpadě zejmna s ohledem na neurčitost vymezen předmětnho majetku. Porušen principu prvn jistoty spatřuj navrhovatel dle v označen některch objektů v přloze č. 1 zkona č. 77/2002 Sb. ve smyslu komponentů majetku, tvořc železničn dopravn cestu, jež ale ve smyslu 118 odst. 1 občanskho zkonku nejsou věc, a tedy nemohou bt předmětem prvnch vztahů (např. pozemky "v obvodu drhy", kter v den přechodu majetku sttu do vlastnictv akciov společnosti Česk drhy nebudou odděleny, dle průchody, nstupiště, přstřešky, jež jsou součst jinch budov). Za porušen prvn jistoty konečně považuj i tměř totožn vymezen předmětu podnikn u obou nstupnickch organizac ( 38 odst. 1 zkona č. 77/2002 Sb.), dle speciln pravu svěřen pravomoci střednmu orgnu sttn sprvy k rozhodovn sporů ve věcech přechodu prv a zvazků mezi nstupnickmi subjekty, v čemž spatřuj i odnět soudn ochrany osobě soukromho prva, a konečně i pravu nabyt činnosti, resp. derogace v 42 zkona č. 77/2002 Sb.

II.

Podle 42 odst. 3 a 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Ve svm vyjdřen ze dne 30. srpna 2002 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky PhDr. Lubomr Zaorlek vodem uvd, že schvlenm zkona č. 77/2002 Sb. bylo v českm prvnm řdu navzno na dřvějš koncepci upravovat postaven nrodnho železničnho dopravce zvlštnm zkonem (viz zkon č. 68/1989 Sb., o sttn organizaci Československ sttn drhy, a zkon č. 9/1993 Sb., o Českch drhch, ve zněn zkona č. 213/1993 Sb.). Důvod tohoto přstupu spatřuje v opodstatněnosti speciln pravy, a to zejmna ve vztahu k obchodnmu zkonku.

Ve vztahu k namtanmu rozporu 4 odst. 1 a 4, 5 odst. 2, 6 odst. 1 a 7 odst. 1 a 2 zkona č. 77/2002 Sb. s čl. 1 Listiny se ve vyjdřen konstatuje, že smyslem uvedenho stavnho ustanoven je ochrana přirozench a nezcizitelnch prv člověka, čili lidsk bytosti, pročež je aplikovateln jen vůči fyzickm osobm, a nikoli vůči osobm prvnickm. Všechna označen ustanoven zkona č. 77/2002 Sb. se přitom tkaj pouze založen a vzniku budouc akciov společnosti Česk drhy a s prvy jednotlivch lid v t podobě, jak je chrn čl. 1 Listiny, dle častnka řzen nemaj proto ždnou souvislost.

Pokud 8 odst. 4 zkona č. 77/2002 Sb. na přechodnou dobu zvhodňuje akciovou společnost Česk drhy před ostatnmi podnikateli provozujcmi drhu a držn dopravu na drhch železničnch, nelze jej však dle nzoru předsedy Poslaneck sněmovny považovat za stojc v rozporu s čl. 1 Listiny, a to s poukazem na čl. 26 odst. 2 Listiny, dle kterho zkon může stanovit podmnky pro vkon podnikn a jinch hospodřskch činnost. Nadto je předmětn zkonn ustanoven ve vyjdřen považovno za udělen časově omezen zkonn licence, resp. zkonnho povolen pro přslušn druh podnikn pro prvnickou osobu, kter je svou povahou v zsadě soukromoprvn, ale kter pln v celosttnm měřtku koly ve veřejnm zjmu, napřklad v oblasti dopravn obslužnosti osobn dopravou nebo obrany sttu, což častnk považuje za věc, jež spad do pravomoci zkonodrce.

Obdobn argumentace je uplatněna ve vyjdřen i vůči nmitce navrhovatelů ohledně rozporu 8 odst. 4 a přlohy č. 1 zkona č. 77/2002 Sb. s čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny a čl. 26 Paktu. Obě tyto napaden čsti zkona č. 77/2002 Sb. považuje častnk řzen za součsti pravy prvnch poměrů transformac nově vznikajcch prvnickch osob - akciov společnosti Česk drhy a sttn organizace Sprva železničn dopravn cesty, přičemž dle jeho nzoru přloha č. 1 je v tomto ohledu zsadn čst zkona, neboť obsahuje klč k dělen současnho majetku sttu, s nmž hospodař sttn organizace Česk drhy, mezi dvě nově vznikajc prvnick osoby. Vzhledem k tto povaze předmětnch zkonnch ustanoven, jakož i nvaznosti uvedench ustanoven Listiny a Paktu na čl. 1 Listiny, čili nvaznosti na stavn ochranu principu rovnosti, předseda Poslaneck sněmovny vyslovuje přesvědčen, že tato ustanoven Listiny a Paktu dopadaj toliko na maximu rovnosti všech lid a zkaz diskriminace, či zvhodňovn některch skupin lid z titulu rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka a podobně, a nelze je tudž aplikovat vůči prvn pravě, kter se tk pouze podmnek vzniku, organizace a podnikatelskch aktivit dvou prvnickch osob.

K namtanmu rozporu 6 odst. 1 a 2 a 7 odst. 1 a 2 zkona č. 77/2002 Sb. s čl. 1 stavy je ve vyjdřen uvedeno, že se sice nejedn o pravu běžnou, nicmně jde o pravu danou zkonem, jež nen retroaktivn, pročež uveden rozpor v danm přpadě přtomen nen. Opuštěn intabulačnho principu při změně vlastnickch vztahů k nemovitostem nen pak dle častnka ani v rozporu s 133 občanskho zkonku, neboť v tomto přpadě nejde o převod nemovit věci na zkladě smlouvy, nbrž na zkladě zkona a navc sm uveden 133 občanskho zkonku připoušt, aby i v přpadech, kdy se věc nemovit převd na zkladě smlouvy, může způsob nabyt vlastnictv k nemovitosti stanovit zvlštn zkon jinak.

V souvislosti s vtkou protistavnosti nabyt činnosti zkona č. 77/2002 Sb., jehož rozhodujc čsti nabvaj činnosti dnem vzniku akciov společnosti Česk drhy, zbyl pak dnem vyhlšen zkona ve Sbrce zkonů, se pak ve vyjdřen konstatuje, že určovat nabyt činnosti zkona dnem, kter stanov jin skutečnost, a tedy nikoliv zkon sm, je nyn poměrně běžnou prax česk normotvorby, kter zatm nebyla zpochybněna, přičemž nejčastěji je tento přstup použvn v přpadě zkonů, kter maj nabt činnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupen Česk republiky k Evropsk unii v platnost. Proto častnk řzen v uvedenm ohledu nenalz rozpor s stavnm pořdkem Česk republiky.

K otzkm procedurlnm se pak ve vyjdřen uvd, že zkon č. 77/2002 Sb. byl přijat stavně předepsanm způsobem, kdy podle 97 odst. 3 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, pro jeho přijet při kvoru 101 hlasovali 104 poslanci a 71 jich hlasovalo proti.

Na zkladě všech uvedench skutečnost vyslovuje předseda Poslaneck sněmovny přesvědčen, že zkon č. 77/2002 Sb. byl stavně předepsanm způsobem projednn, přijat a vyhlšen, stal se platnou součst českho prva a svm obsahem nen v rozporu s stavou a Listinou.

Podle 42 odst. 3 a 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. Ve svm vyjdřen ze dne 3. zř 2002 jeho předseda doc. JUDr. Petr Pithart vodem konstatuje, že Sent se při projednvn nvrhu zkona o transformaci Českch drah, schvlenm Poslaneckou sněmovnou, předevšm neztotožnil s navrženm věcnm řešenm transformace, aniž by dle detailně zkoumal stavn strnku zkonn předlohy. Sent zejmna namtal nesouměrnost zvolenho modelu podnikn akciov společnosti Česk drhy ve vztahu k předmětu činnosti sttn organizace Sprva železničn dopravn cesty, spočvajc v tom, že na jedn straně zůstv de facto dnešn železnice v nezměněn podobě a na straně druh vznik organizace, kter sice hospodař s dopravn cestou, ale nklady spojen se zajištěnm jej provozuschopnosti hrad tomu, kdo ji k vlastnmu podnikn užv. Pochybnosti byly vzneseny i k realizovatelnosti zkona v praxi v souvislosti s obavami, že zkon bude znamenat nejistotu ohledně vlastnictv a nakldn s majetkem sttu, a to nejen v rmci vztahů mezi prvnmi nstupci Českch drah, ale i ve vztahu k dotčenm subjektům, kterch bude cel řada, pročež přinese množstv aplikačnch problmů.

K meritu nvrhu se pak ve vyjdřen konstatuje, že je možno sdlet v něm obsažen nmitky o stavnosti zejmna ustanoven 5 odst. 2 a 8 odst. 4 zkona č. 77/2002 Sb., kdy jednostrann zvhodněn obchodn společnosti Česk drhy oproti jinm dopravcům v tom, že Česk drhy nemusej ze zkona ždat o udělen licence a řednho povolen podle zkona o drhch, zakld zjevnou nerovnost a představuje tak porušen čl. 1 Listiny. Posouzen podanch stavnch nmitek, předevšm zda mra nejistoty, kterou zkon vnš do vlastnickch vztahů, přesahuje mru stavn konformnosti, se ve vyjdřen přenechv stavnmu soudu.

Ohledně přpustnosti zvlštn prvn pravy ve vztahu k obecn prvn pravě vzniku prvnickch osob častnk řzen konstatuje, že občansk zkonk existenci zvlštnch prvnch prav připoušt, přičemž v posuzovan věci jde o přpad prvn regulace odvětv, kter historicky mělo v zsadě vždy speciln prvn pravu, což plyne nejen z vznamu železnice pro ekonomiku sttu, ale i z rozsahu majetku, se kterm subjekt zajišťujc tento druh dopravy disponuje.

Předseda Sentu se zvěrem vyjdřen k hmotněprvnm otzkm stavnosti předmětnho zkona ztotožňuje s nmitkou tkajc se způsobu stanoven činnosti čsti zkona č. 77/2002 Sb. i činnosti derogačnho ustanoven, kter jsou vzny na blže neurčen datum, když toto řešen dle jeho nzoru nelze považovat za konformn s čl. 1 stavy, neboť zsada prvn jistoty je jednm ze zkladnch atributů demokratickho sttu.

Z pohledu procedurlnho častnk řzen ve vyjdřen uvedl, že Sent při obshlm projednvn napadenho nvrhu zkona akceptoval doporučen obou svch vborů, kterm byl nvrh přikzn, a na sv 13. schůzi ve 3. funkčnm obdob konan dne 16. ledna 2002 vldn nvrh zkona o transformaci Českch drah v podobě schvlen Poslaneckou sněmovnou zamtl, a to v hlasovn, při kterm ze 70 přtomnch sentorek a sentorů hlasovalo 44 pro a 15 bylo proti.

III.

stavn soud nejprve zkoumal, jak mu ukld 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., byl-li zkon č. 77/2002 Sb., o akciov společnosti Česk drhy, sttn organizaci Sprva železničn dopravn cesty a o změně zkona č. 266/1994 Sb., o drhch, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 77/1997 Sb., o sttnm podniku, ve zněn pozdějšch předpisů, přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Z předložench sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen, bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona ve třetm čten na sv 43. schůzi dne 11. prosince 2001 usnesenm č. 1930, kdy ze 183 přtomnch poslankyň a poslanců 173 hlasovalo pro a 3 proti. Sent na sv 13. schůzi, konan dne 16. ledna 2002, vldn nvrh zkona o transformaci Českch drah v podobě schvlen Poslaneckou sněmovnou zamtl, a to v hlasovn, při kterm ze 70 přtomnch sentorek a sentorů hlasovalo 44 pro a 15 bylo proti.

Dle 48 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud provd důkazy potřebn ke zjištěn skutkovho stavu, přičemž rozhoduje, kter z navrhovanch důkazů je třeba provst, a může provst i jin důkazy, než jsou navrhovny.

Uveden zkonn ustanoven nutno interpretovat z pohledu čl. 83 stavy, dle něhož je stavn soud soudnm orgnem ochrany stavnosti, jakož i z pohledu dosavadn judikatury, v nž je zvrazněna rozdln funkce stavnho soudu ve vztahu k soudům obecnm. stavnmi stžnostmi napaden rozhodnut obecnch soudů posuzuje stavn soud tudž toliko hlediskem dotčen stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami dle čl. 10 stavy garantovanch zkladnch prv a svobod, a nikoli přezkoumnm věci sam pohledem jednoduchho prva. Pro oblast dokazovn z toho plyne maxima vst dokazovn ke skutečnostem ověřujcm stěžovatelova tvrzen o dotčen na zkladnch prvech a svobodch, nikoli však dokazovn ve věci sam, tj. dokazovn na rovni jednoduchho prva vedouc k rozhodnut v samotnm meritu věci. Uveden diferenciace je jednm z komponentů odlišujcch stavn soudnictv od soudnictv obecnho.

Z pohledu naznačench kautel, za čelem objasněn skutkovch okolnost přijet předmětnho zkona, provedl v tto věci stavn soud dokazovn těsnopiseckou zprvou z jednn Poslaneck sněmovny dne 5. nora 2002 (46. schůze).

O nvrhu Sentem vrcenho zkona hlasovala Poslaneck sněmovna dne 5. nora 2002 ve 14. 41 hod. na sv 46. schůzi pod bodem 52. programu jednn, a to v hlasovn č. 113, v němž z přtomnch 176 poslanců 97 hlasovalo pro a 69 proti, na zkladě čehož předsedajc schůze, předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Vclav Klaus, konstatoval: "Nvrh nebyl přijat. Vm, že jde o relativně těsn hlasovn. Prosm, aby si všichni zkontrolovali, zda hlasovali v souladu se svm svědomm a či se svm stranickm přkazem. Rozumm tomu, že nikdo nem ždn nmitky. Končm projednvn bodu 52. Zkon nebyl přijat." (Těsnopiseck zprva ze 46. schůze Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky konan dne 5. nora 2002).

Ve 14.50 hod. thož dne u projednvn bodu 53. programu 46. schůze sněmovny (nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů) se do rozpravy přihlsila poslankyně Květoslava Čelišov: "Pane předsedo, kolegyně a kolegov, j se hrozně moc omlouvm, že vstupuji do tohoto bodu jednn, ale dovolila bych si zpochybnit hlasovn č. 113, kde se na sjetině (pozn. S - zznamu z technickho hlasovacho zařzen) objevilo, že jsem hlasovala proti, ale hlasovala jsem pro. Děkuji Vm." (viz cit. těsnopiseck zprva)

Jednn Poslaneck sněmovny k uvedenmu nvrhu pak dle těsnopiseck zprvy proběhlo takto:

Předseda Poslaneck sněmovny Vclav Klaus: "Pan poslankyně, j nevm, co s tm teď. My jsme bod dokončili, uzavřeli, nikdo neprotestoval, všichni si ho dostatečně dlouho prohldli. Mme rozjednn dalš bod. Nevm, co s tm dělat.

Pan poslanec Vymětal sice vždycky v, co se m dělat, ale j nevm.

J dm hlasovat, kdo je pro zpochybňujc nvrh poslankyně Čelišov ohledně hlasovn 113.

Zahjil jsem hlasovn pořadov čslo 114. Kdo je pro tento nvrh, ať stiskne tlačtko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto nvrhu?

V hlasovn pořadov čslo 114 z přtomnch 179 poslanců pro 108, proti 31.

Pak tedy dm znovu hlasovat. Prosm, aby bylo znovu vrceno kvorum 101.

Dm hlasovat znovu o tomto nvrhu zkona.

Kdo je pro tento nvrh, ať stiskne tlačtko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto nvrhu?

V hlasovn pořadov čslo 115 z přtomnch 179 poslanců pro 104, proti 66.

J to považuji sice za absurdn a prosm, aby si všichni zkontrolovali sjetinu. Mm pocit, že by neměly bt brny takto dodatečně tyto požadavky v vahu, nebo by aspoň mělo bt zachovno původn kvorum hlasujcch, že nesm hlasovat nikdo dalš. To se mi zd velmi spravedliv.

Hls se pan poslanec Němec.

Pan poslanec Kořistka."

Poslanec Zdeněk Kořistka: "Vžen kolegyně, vžen kolegov, vžen pane předsedajc, chtěl bych zpochybnit předchoz hlasovn. Hlasoval jsem "ne" a na sjetině se objevilo "ano".

Předseda Poslaneck sněmovny Vclav Klaus: "Zahjil jsem hlasovn. Kdo je pro tuto nmitku, ať stiskne tlačtko a zvedne ruku. Kdo je proti tto nmitce?

V hlasovn pořadov čslo 116 z přtomnch 179 pro 127, proti 14. Nvrh byl přijat.

Dm znovu hlasovat. Prosm o kvorum 101.

Zahjil jsem hlasovn. Kdo je pro tento nvrh, ať stiskne tlačtko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto nvrhu?

V hlasovn pořadov čslo 117 z přtomnch 179 pro 104, proti 71.

Takže se asi zmlil teď už někdo dalš než pan poslanec Kořistka. Jinak to možn nen. J považuji změnu počtu hlasujcch při těchto krocch za nelogickou a proti smyslu hlasovn. To bychom pak mohli čekat vždy na to, až se stoprocentně sejde pln sněmovna, a hlasovat jenom v tom přpadě, nebo až všichni doběhnou, nebo nevm, jak to udělat."

Sněmovna tmto postupem setrvala na původnm nvrhu zkona, a to přijetm usnesen č. 2017, pro něž v hlasovn pořadov čslo 117 z přtomnch 179 hlasovalo pro 104, proti 71 poslankyň a poslanců.

Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 77/2002 Sb. řdně vyhlšen v čstce 34 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 1. března 2002, a dle 42 odst. 1 nabyl činnosti dnem vyhlšen, tj. dnem 1. března 2002, s vjimkou hlavy II a hlavy III a čsti třet, kter nabvaj činnosti dnem vzniku akciov společnosti Česk drhy.

K otzce stavnosti procedury přijmn zkonů s ohledem na opakovn hlasovn v Poslaneck sněmovně Parlamentu se stavn soud vyjdřil dne 22. řjna 2002 v nlezu sp. zn. Pl. S 5/02 (nlez byl vyhlšen pod č. 476/2002 Sb. a bude publikovn tak ve svazku 28 Sbrky rozhodnut stavnho soudu). Vyslovil přitom stanovisko jednak k akceptovatelnosti důvodů a způsobu opakovanho hlasovn, jednak k stavnm čelům ochrany demokraticky utvřench většin:

"Změry zkonodrce, pokud nejsou vyjdřeny v přiměřen formě a rozsahu v samotn prvn normě (zkoně), jako motivy zkonodrcova jednn, na jej obsah a platnost (činnost) nemaj vliv a v souvislosti s nimi nemohou bt (samostatně) posuzovny, přesněji, nemohou z nich bt vyvozeny exkulpačn důvody pro porušen procedurlnch pravidel (zsad), jestliže k němu v průběhu zkonodrnho procesu došlo, a to bez ohledu na to, zda vady zkona zjištěn ex post přivodila nepozornost zkonodrce při hlasovn nebo jeho nedostatečn znalost materie, kter s projednnm nvrhu zkona byla spojena. Opakovan hlasovn, lhostejno zda o pozměňovacm nvrhu nebo o usnesen, jmž se s nvrhem zkona vyslovuje souhlas jako s celkem, je tak limitovno dvěma podmnkami, totiž bezprostředně vznesenou nmitkou poslance a kladnm rozhodnutm Poslaneck sněmovny o n, a lze je vzthnout toliko k vadm (omylům) při vlastnm hlasovacm aktu, tedy v podstatě k technice hlasovn nebo ke zjištěn jeho vsledku, nikoli však k meritu projednvanho nvrhu (věcn nesprvnosti). ... v parlamentn demokracii politick rozhodnut vychzej z vůle většiny vyjdřen svobodnm hlasovnm; podmnky, kter za kautel stavou vslovně vyjdřench zajišťuj stavn legitimitu a legalitu přijatho rozhodnut, a kter relevantn většiny v průběhu zkonodrnho procesu vytvřej, jsou ovšem rozličn a tměř vždy se upnaj nejen k materii, kter je předmětem jednn a nslednho rozhodnut, ale samy jsou při vzniku zejmna většiny ad hoc ovlivněny tak danm časem, resp. okolnostmi, kter z něj plynou. Takto ustaven většiny pro přijet rozhodnut (schvlen nvrhu zkona) relevantn jsou (mohou bt) ovšem proměnliv, a to nezřdka natolik, že ve zmněnch souvislostech v průběhu času svou početn relevanci mohou (mohly by) ztratit a stt se menšinou, kter by však byla vystavena nebezpeč zvratu dřve přijatho rozhodnut. Ochrana takto vzniklch většin, přesněji jejich dřve přijatch rozhodnut, je proto nezbytn nejen z hlediska stlosti prvnch aktů, ale představuje, jako důsledek dosažen shody v danm čase (kompromisn politick vůle), tak jednu ze zruk stavnosti, kter vylučuje z rozhodovn svvoli."

Prvn možnost opakovn hlasovn v Poslaneck sněmovně Parlamentu je zakotvena v ustanovench 74 odst. 3 a 76 odst. 5 a 6 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Hlasovn se dle zkonn pravy mus opakovat, dojde-li k poruše hlasovacho zařzen, přičemž nelze-li poruchu neprodleně odstranit, rozhodne Poslaneck sněmovna o jinm způsobu hlasovn. Dle pravy procedurln, jež otevr i přpustnost dalšch důvodů opakovn hlasovn, pak každ poslanec může vznst při hlasovn nebo bezprostředně po něm nmitku proti průběhu nebo vsledku hlasovn, přičemž o takov nmitce rozhodne Poslaneck sněmovna bez rozpravy; vyhov-li nmitce, mus se hlasovn opakovat.

Zkonn prava kromě poruchy hlasovacho zařzen tudž nespecifikuje dalš hlediska vadnosti průběhu nebo vsledku hlasovn, stanov toliko podmnku uplatněn nmitky při hlasovn nebo bezprostředně po něm. Jej interpretace s ohledem na rozhodovan přpad stavnosti zkona č. 77/2002 Sb. vyžaduje zodpovězen otzky, je-li určen předmětnch hledisek vadnosti vlučně věc procedury, tj. hlasovn o vyhověn nmitce, anebo implicite obsahuje z stavnch kautel legislativn procedury vyvoditeln čely, dle vyžaduje objasněn obsahu pojmu uplatněn nmitky bezprostředně po hlasovn a konečně vyžaduje posouzen přpustnosti změny počtu přtomnch, přpadně změny jejich hlasovn při opakovn hlasovn.

Z pohledu komparativnho prvn prava hlasovn Spolkovho sněmu SRN předpokld dva přpady opakovanho hlasovn. Prvnm je dle 20 odst. 5 zkona o jednacm řdu Spolkovho sněmu situace, kdy Spolkov sněm nen schopen se usnšet, pročež může bt jednn se stejnm programem svolno ještě jednou a hlasovn může bt zopakovno. Přpadem druhm je pak dle 51 zkona o jednacm řdu Spolkovho sněmu situace, kdy nelze určit vsledek hlasovn povstnm nebo zvednutm ruky; opakovn hlasovn se pak provede procedurou tzv. "beranho skoku", jež spočv v tom, že poslanci opust jednac sl a vejdou dovnitř opakovaně rozličnmi dveřmi, přičemž je přpustn změna kvora.

Vychzeje z principu "neotřesitelnosti parlamentnho usnesen", německ doktrna "otzku, za jakch předpokladů lze s vjimkou přpadu neschopnosti se usnšet hlasovn opakovat, řad k nejtěžšm problmům hlasovacho prva" (N. Achterberg, Parlamentsrecht. Tbingen 1984, s. 647). V poloze toliko vahy teoretick je analyzovna přpustnost opakovn hlasovn v důsledku omylu, jenž je dn vyslovenm souhlasu s přijetm dvou rozpornch nvrhů, resp. pro porušen stavnch procedurlnch kautel - např. kvora (tamtž, s. 650).

V Rakousku, kromě myslitelnho přpadu opakovn hlasovn, kdy nebylo dosaženo předepsanho kvora, v němž ale o "prav" opakovn nejde, jelikož takov hlasovn je "absolutně neplatn", zkon o jednacm řdu Nrodn rady předpokld rovněž dvě možnosti opakovn hlasovn. Dle prvn ( 66 odst. 3), jev-li se vsledek hlasovn (jinho než podle jmen) předsedovi Nrodn rady sporn, může předseda Nrodn rady nařdit hlasovn podle jmen. V tomto přpadě se netrv na identitě počtu přtomnch při opakovanm hlasovn. Druhou možnost dle 66 odst. 7 jednacho řdu je přpad hlasovn podle jmen nebo tajnho hlasovn, v němž se neshoduje počet odevzdanch hlasovacch lstků s počtem hlasujcch poslanců a tato diference může mt vliv na tvorbu většiny. Jelikož dle 66 odst. 5 u hlasovn podle jmen nemůže odevzdat hlasovac lstek ten, kdo nebyl přtomen při vyvoln svho jmna, je z tto skutečnosti dovozovn zvěr o nepřpustnosti změny okruhu hlasujcch u opakovanho hlasovn.

Dle čl. 189 jednacho řdu Sejmu Polsk republiky ze dne 30. července 1992, ve zněn pozdějšch předpisů, lze provst opakovn hlasovn, vyvolv-li vsledek hlasovn opodstatněn pochybnosti; Sejm tak může učinit toliko na tmž zasedn, na němž se uskutečnilo hlasovn, přičemž nen přpustn opakovn hlasovn podle jmen. O opakovn hlasovn rozhoduje Sejm na psemn nvrh nejmně 30 poslanců.

Důvodem pro opakovn hlasovn č. 113 byl rozpor mezi poslankyn Čelišovou tvrzenm obsahem hlasovn pro nvrh a obsahem vsledku hlasovn dle hlasovacho elektronickho zařzen, dle něhož hlasovala proti nvrhu. Stejn důvod pro opakovn hlasovn č. 115 uvedl i poslanec Kořistka (s tm rozdlem, že dle jeho tvrzen hlasoval proti nvrhu, ale ve vsledku na technickm zařzen tomu bylo naopak).

Tvrzen o chybě hlasovacho zařzen lze nepochybně považovat za důvod opakovn hlasovn podle 74 odst. 3 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, přičemž k jeho uplatněn došlo postupem dle 76 odst. 5 uvedenho zkona. Technick zvada by totiž v takovm přpadě znemožnila poznn relně projeven vůle zkonodrnho sboru a akceptace takovho vsledku hlasovn by pak bylo spše věc nhody, dan nepravidelnost fungovn technickho zařzen, než vsledkem demokratick procedury. Souvislost obou ustanoven je dna vztahem speciality a obecnosti, kdy opakovn hlasovn pro poruchu hlasovacho zařzen je vzno toliko na přpad veřejnho hlasovn.

Vyhodnocenm průběhu hlasovn v Poslaneck sněmovně lze ale dospět k zvěru jednak o značn poruchovosti technickho hlasovacho zařzen, jednak o akceptaci i jinch důvodů opakovn hlasovn, než je technick porucha.

Uveden konstatovn opřel stavn soud o zjištěn proveden v dokazovn, dle kterho např. v průběhu 8. schůze Poslaneck sněmovny ve dnech 26. a 27. listopadu a 4., 10. a 17. prosince 2002 došlo k 7 přpadům opakovanho hlasovn. Důvodem čtyř opakovn byl poslancem proklamovan rozdl v obsahu hlasovn a jeho vsledku na technickm zařzen, důvodem dalšch dvou byl omyl poslance a v jednom přpadě uveden důvodu chyb. Ve všech přpadech pak sněmovna s opakovnm hlasovn souhlasila.

Z pohledu komparativnho lze konstatovat rozdlnost přstupů k pravě opakovn hlasovn v zkonodrnm sboru. Nicmně lze řci, že jakkoli se hlediska přpustnosti opakovn hlasovn ve srovnvanch pravch jev procedurlně i hmotněprvně nročnějšmi, než je tomu v zkoně č. 90/1995 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, možno ex post interpretac i v tto pravě konstruovat smyslupln čel.

Rozhodovn o důvodnosti opakovn hlasovn je dno demokratickou procedurou, dosažen čelu opakovn je pak dno možnost opětovnho zpochybněn opakovanho hlasovn. Ve srovnn např. v pravě rakousk je čel, čili odstraněn důvodu opakovn hlasovn, dosažen opakovnm hlasovn formou hlasovn podle jmen. Z principu "neotřesitelnosti" usnesen Parlamentu, jenž je spjat s principem prvnho sttu, jehož derivtem je i zsada vzanosti sttu prvem, čili vzanosti orgnů veřejn moci prvnmi akty, a to nen-li dosaženo jejich změny zkonem předvdanou procedurou, plyne požadavek uplatněn nmitky proti průběhu nebo vsledku hlasovn při hlasovn nebo bezprostředně po něm.

Pojem bezprostřednosti nutno přitom interpretovat restriktivně, a to jednak z hlediska věcnho (tj. bezprostřednosti vzhledem k době poznn důvodu opakovn hlasovn), jednak z hlediska časovho ve vztahu k době hlasovn.

Z pohledu zatm naznačenho okruhu kautel stavně konformn interpretace 76 odst. 5 a 6 zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny lze dospět k zvěru, že zkon č. 77/2002 Sb. byl přijat stavně předepsanm způsobem.

Nezodpovězenou ale zůstala otzka přpustnosti změny počtu přtomnch poslanců při opakovn hlasovn, jakož i změny hlasovn těch poslanců, již důvodnost opakovn nenamtali. Odpověď odvis od skutečnosti, je-li opakovan hlasovn novm hlasovnm bez jakkoli souvztažnosti s hlasovnm, jež se opakuje a jehož důsledkem je absolutně neplatn usnesen Poslaneck sněmovny, anebo je čelem opakovanho hlasovn toliko odstraněn důvodu opakovn ve vztahu k poslanci, kter průběh, resp. vsledek hlasovn zpochybnil.

V předmětn věci v hlasovn č. 113 hlasovalo 176 poslankyň a poslanců, z toho 97 pro nvrh, v hlasovn č. 117 pak 179, z toho 104 pro nvrh. Opakovnm hlasovn tudž došlo ke změně vsledku hlasovn z rezulttu, dle něhož nvrh přijat nebyl, na rezultt, dle něhož nvrh přijat byl. Jak plyne ze zznamu z uvedench hlasovn č. 113 a 117 na 46. schůzi Poslaneck sněmovny dne 5. nora 2002 čtyřmi dalšmi přtomnmi a hlasujcmi poslanci byli Miroslav Beneš a Zdeňka Hornkov (oba ODS), kteř ale nvrh nepodpořili, a Libor Ambrozek (KDU-ČSL) a Rudolf Tomček (ČSSD), již hlasovali pro nvrh, a dle poslanec Jaroslav Štrait (KSČM), přtomn hlasovn č. 113, se nečastnil hlasovn č. 117. Z poslanců hlasujcch již v hlasovn č. 113 v hlasovn č. 117 změnili svůj hlas ve prospěch přijet předmětnho nvrhu Ludmila Mllerov (KDU-ČSL), Květoslava Čelišov, Vclav Frank, Josef Houzk a Zuzka Rujbrov (všichni KSČM).

Kupř. rakousk prvn prava odvj řešen otzky přpustnosti změny počtu přtomnch od čelu opakovn hlasovn. Jev-li se vsledek hlasovn (jinho než podle jmen) sporn, lze nařdit hlasovn podle jmen, přičemž se netrv na identitě přtomnch při opakovanm hlasovn: opakuje-li se hlasovn podle jmen, u kterho nemůže odevzdat hlasovac lstek ten, kdo nebyl přtomen při vyvoln svho jmna, je z tto skutečnosti dovozovn zvěr o nepřpustnosti změny okruhu hlasujcch u opakovanho hlasovn.

Opakovan hlasovn dle přesvědčen stavnho soudu nutno interpretovat zsadně ve smyslu novho hlasovn, u něhož změna okruhu přtomnch nen pro posuzovn jeho platnosti relevantn, jelikož předchoz hlasovn je hlasovnm absolutně neplatnm. To ale neplat, pakliže i navzdory dodržen procedury dle 76 odst. 5 a 6 zkona č. 90/1995 Sb. by v řzen o kontrole norem ve smyslu 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. bylo prokzno, že opakovn hlasovn nesledovalo dosažen proklamovanho čelu (např. reflexi na poruchu hlasovacho zařzen), nbrž zneužit prva a dosažen změny vsledku hlasovn.

Jelikož se navzdory indicim tato skutečnost s dostatečnou jistotou v posuzovan věci neprokzala, plnu stavnho soudu nezbv, než přijmout zvěr, dle něhož zkon č. 77/2002 Sb. byl přijat stavně předepsanm způsobem.

Z pohledu obecnho pak pro hodnocen stavnosti opakovn hlasovn stavn soud považuje za nezbytn posoudit čel uplatněnch nmitek, přičemž nikoli každ takov čel lze považovat za stavně konformn (např. za takov by bylo nutno považovat omyl při hlasovn). stavn soud v tto souvislosti spatřuje důvodnost detailnějš pravy podmnek opakovn hlasovn v zkonu o jednacm řdu Poslaneck sněmovny.

IV.

vodem hmotněprvnho posouzen stavnosti napadench ustanoven zkona č. 77/2002 Sb. nutno zdůraznit okolnost, že stavnmu soudu nepřsluš v řzen o kontrole norem hodnotit čelnost transformace sttn organizace Česk drhy, jež je spjata s jejich privatizac. V tomto řzen je nucen se omezit toliko na zkoumn souladu napadench zkonnch ustanoven s stavnm pořdkem [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].

Zkladnm argumentem navrhovatelů ve vztahu ke všem ke zrušen navrhovanm zkonnm ustanovenm je nmitka jejich rozporu se zsadou rovnosti dle čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny, čl. 26 Paktu a čl. 14 mluvy. Tato nerovnost je spatřovna v neopodstatněn a neodůvodněn vhodě akciov společnosti Česk drhy před všemi ostatnmi subjekty soukromho prva, jež jsou podnikateli a jsou založeny dle obchodnho zkonku prvn formou obchodn společnosti, přičemž je dna odlišnmi pravidly a podmnkami jejho založen a odlišnm licenčnm řzenm. Zvlštn nmitka je pak uplatněna k stavnosti derogačnho ustanoven zkona.

Naproti tomu častnk řzen, Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, argumentuje zejmna neexistenc zkladnch prv, plynoucch z čl. 1 Listiny pro prvnick osoby, v konkrtnosti dle přijatelnost speciln pravy dan problematiky, jakož i legislativn prax, jež pravidelně podmiňuje nabyt činnosti derogačnho ustanoven budouc prvn skutečnost.

stavn soud se již v počtcch svho působen vyjdřil k otzce postaven prvnickch osob jako subjektů zkladnch prv a svobod. Zkladnm je v tto souvislosti nlez sp. zn. Pl. S 15/93 ze dne 19. ledna 1994 (nlez byl vyhlšen pod č. 34/1994 Sb. a byl tak publikovn ve svazku 1 Sbrky rozhodnut stavnho soudu na str. 23 a nsl.), v němž bylo konstatovno nsledujc: "je třeba uvžit, zda se přslušn ustanoven o zkladnch prvech a svobodch tkaj prvnickch osob vůbec. Listina sama se v tomto směru vslovně nevyjadřuje. Lze se však dovolat prohlšen bval Česk a Slovensk Federativn Republiky při ratifikaci mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, kter uznv pravomoc Evropsk komise pro lidsk prva přijmat podle čl. 25 mluvy stžnosti osob, nevldnch organizac nebo skupin osob považujcch se za poškozen v důsledku porušen prv přiznanch mluvou (srov. sdělen Federlnho ministerstva zahraničnch věc, publikovan pod č. 209/1992 Sb.). Z toho lze dovodit ochotu sttu poskytnout ochranu i prvnickm osobm, pokud jde o zkladn prva a svobody. Ostatně, v tomto směru se lze dovolat i ustanoven 72 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, z něhož plyne, že stavn stžnost je oprvněna podat fyzick nebo prvnick osoba, jestliže tvrd, že zsahem orgnu veřejn moci bylo porušeno jej zkladn prvo nebo svoboda zaručen stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy." Na uveden nlez navzal stavn soud ve sv dnes již konstantn judikatuře [viz např. nlez sp. zn. II. S 192/95 ze dne 1. listopadu 1995 (svazek 4 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 197 a nsl.), v němž ve vztahu k čl. 1 větě prvn a čl. 3 odst. 1 Listiny konstatoval, že je v nich "upravena zsada rovnosti v prvech jak pro osoby fyzick, tak prvnick"].

stavn soud se rovněž vyjdřil ke specilnm prvům plynoucm z stavn maximy rovnosti, např. k vkladu čl. 37 odst. 3 Listiny. V nlezu sp. zn. IV. S 13/98 ze dne 3. zř 1998 (svazek 12 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 45 a nsl.) v tto souvislosti uvedl: "Prvnick osoby ... maj způsobilost bt častnkem řzen a soud s nimi tedy mus zachzet stejnm způsobem jako s častnkem řzen, kter je fyzickou osobou."

Zvěr, nikoli ale obsah tto interpretace Listiny se nesetkal ani s kritickou reflex doktrny (viz např. J. Filip, Vybran kapitoly ke studiu stavnho prva. Brno 2001, s. 65 a nsl.).

Dle konstantn judikatury stavn soud je při posuzovn souladu, resp. rozporu zkona, resp. jeho ustanoven s stavnm pořdkem, vzn pouze petitem, nikoli však odůvodněnm nvrhu (viz nlez z 24. května 1994 sp. zn. Pl. S 16/93, č. 131/1994 Sb., svazek 1 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 189 a nsl. a dalš), z čehož pro rozhodovanou věc vyplv, že vztažen hledisek odlišovn subjektů a prv ve vztahu k prvnickm osobm, jak jsou zakotvena v Listině, Paktu anebo v mluvě, je dno jejich posouzenm dle povahy věci.

Při chpn stavnho principu rovnosti se stavn soud zejmna ztotožnil [a to předevšm v nlezech ve věcech vedench pod sp. zn. Pl. S 16/93, Pl. S 36/93 (nlez ze 17. května 1994 č. 132/1994 Sb., svazek 1 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 175 a nsl.), Pl. S 5/95 (nlez z 8. listopadu 1995 č. 6/1996 Sb., svazek 4 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 205 a nsl.), Pl. S 9/95 (nlez z 28. nora 1995 č. 107/1996 Sb., svazek 5 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 107 a nsl.)] s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen stavnm soudem ČSFR (Pl. S 22/92, nlez z 8. řjna 1992, čstka 96, str. 2791 Sbrky zkonů z roku 1992, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, str. 37 a nsl.): "Je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat libovolně. ... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty." stavn soud tmto odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: "rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy" (Pl. S 36/93). Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn spatřuje tudž ve vyloučen libovůle. Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru, vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 (nlez ze 7. června 1995 č. 168/1995 Sb., svazek 3 Sbrky rozhodnut stavnho soudu, str. 209 a nsl.): "nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny apod." (shodně Pl. S 5/95). Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je tedy tmto založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod. Jinmi slovy řečeno, stavn soud ve sv judikatuře interpretuje stavn princip rovnosti ve smyslu akcesorick i neakcesorick rovnosti.

V předmětn věci nutno ale tato hlediska vzthnout na posouzen zkona, jenž upravuje jedinečn přpad, kter tudž vybočuje i z jednoho ze zkladnch materilnch znaků pojmu zkon, jmž je obecnost. Připomeňme, že požadavek všeobecnosti zkona je důležitou součst principu panstv zkona, a tm rovněž prvnho sttu. Jak konstatuje jeden z nejvznamnějšch teoretiků prvnho sttu 20. stolet F. A. Hayek: Vychzme-li z předpokladu, "že pokud je vešker jednn sttu patřičně schvleno zkonodrcem, je panstv zkona zachovno", tak "to je však naprost nepochopen vznamu vldy zkona ... Panstv zkona tak ukld meze rozsahu zkonodrstv: omezuje je na ten druh obecnch pravidel, znmch jako formln zkon, a vylučuje legislativu ... přmo zaměřenou na určit lidi ... Nikdo nebude dokazovat, že když ve slavnm přpadě za vldy Jindřicha VIII. rozhodl parlament o kuchaři biskupa z Rochesteru, že ,řečen Richard Rose bude uvařen k smrti bez vhod, kter mu poskytuje jeho přslušnost k duchovenstvu', bylo toto rozhodnut učiněno v rmci panstv zkona". (F. A. Hayek, Cesta do otroctv, Praha 1990, s. 73 - 75)

Argumenty ve prospěch všeobecnosti zkona jsou tyto: dělba moci, rovnost a prvo na vlastnho, nezvislho soudce. Jak předpoklady lze však zformulovat pro vjimky, za splněn jakch předpokladů by bylo lze uvažovat o stavnosti, resp. protistavnosti zkona upravujcho jedinečn (tj. konkrtn) přpad? Za splněn jakch předpokladů lze dospět k zvěru, že zkon tkajc se jedinečnho přpadu představuje porušen principu rovnosti?

Hledisko, jež nutno testovat jako prvn, je kritriem posouzen stavnosti stavu založenho neakcesorickou nerovnost: "princip rovnosti však nenabz nijak skutečn omezen zkonů, tkajcch se jedinečnho přpadu, protože prvě umožňuje, aby se s něčm jedinečnm a vjimečnm zachzelo odpovdajc jeho zvlštnosti. Otzkou ale je, zdali v danm přpadě skutečně existuje takovto zvlštnost, že se zd všeobecn uspořdn svvoln a nařzen pro jedinečn přpad přiměřen. V mře, ve kter je zkon tkajc se jedinečnho přpadu vrazem ratia - ne pouh voluntas - se začleňuje do uspořdan struktury prvnho sttu." (H. Schneider, Gesetzgebung, 2. Auflage, Heidelberg 1991, s. 31) Pokud přijet zkona tkajcho se jedinečnho přpadu nen vrazem voluntas (libovůle), mus tudž pro něj existovat racionln argumenty. Nen přitom součst pravomoci stavnho soudu posuzovat mru tto racionality.

Hledisko druh je představovno kritriem posuzovn stavnosti stavu založenho akcesorickou nerovnost; je jm nepřpustnost nerovnosti, kter m za nsledek dotčen zkladnch stavnch prv a svobod.

Zvlštnm argumentem proti zkonům tkajcm se jedinečnch přpadů je princip dělby moci, čili odčleněn zkonodrn, vkonn a soudn moci v demokratickm prvnm sttě: "Přijmn zkonů tkajcch se jedinečnch přpadů se nejvce brn oblast aplikace prva. Nrok na zkonnho soudce a nezvislost prvn ochrany vylučuj individuln nařzen zkonodrce rovněž v oblastech, kter nejsou chrněny prostřednictvm principu "nulla poena sine lege" (přičemž tady lex smysluplnm způsobem může bt jenom všeobecn a psan prvn věta)." (Tamtž, s. 32) Čl. I oddl 9 stavy USA v tto souvislosti stanovil: "Nesm bt vydn ždn zkon, jehož obsahem by byl soudn rozsudek."

Z pohledu naznačench stavnch kautel jev se nvrh na zrušen čsti ustanoven 4 odst. 1, 4 odst. 4 věty druh, čsti ustanoven 5 odst. 2, 8 odst. 4, 38 odst. 3 a přlohy č. 1 zkona č. 77/2002 Sb. důvodnm.

Lze-li vzt na vědom obecn argumenty ve prospěch speciln zkonn pravy transformace sttn organizace Česk drhy tak, jak jsou obsaženy v důvodov zprvě k nvrhu zkona i ve vyjdřen častnka řzen Poslaneck sněmovny Parlamentu, tudž vyloučit svvoln postup zkonodrce a netestovat napaden zkonn ustanoven hledisky stavnosti neakcesorick nerovnosti, pak u hledisek posuzovn stavnosti nerovnosti akcesorick nutno reflektovat dopad danch zkonnch ustanoven na hodnoty chrněn stavnm pořdkem.

Derogačn důvody dopadajc na čst ustanoven 4 odst. 1, 4 odst. 4 větu druhou, čst ustanoven 5 odst. 2 a přlohu č. 1 zkona č. 77/2002 Sb., kromě nerovnosti ve vztahu k obecn prvn pravě obsažen v obchodnm zkonku a v zkoně č. 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů, se tkaj neurčitosti rozdělen majetku sttn organizace Česk drhy na obě nstupnick organizace. Postupoval-li kupř. zkonodrce metodou přijet zkona upravujc jedinečn přpad u crkevnch restituc (zkon č. 298/1990 Sb., o pravě některch majetkovch vztahů řeholnch řdů a kongregac a arcibiskupstv olomouckho), vymezil předmětn nemovitosti způsobem, jenž určitost odpovdal pravě obecn (přlohy č. 1 a 2 uvedenho zkona). Obdobně, tj. způsobem, jenž určitost odpovd pravě obecn, postupoval konečně zkonodrce i v přpadě přlohy č. 2 zkona č. 77/2002 Sb.

Smyslem a čelem určitosti a formlnosti nležitost vymezujcch určen nepeněžitho vkladu do akciov společnosti a jeho oceněn nen jen ochrana oprvněn důvěry v prvo a prvn jistota, jak vyplvaj z pojmu prvnho sttu (čl. 1 stavy), nbrž i ochrana vlastnickho prva třetch osob (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě). Z důvodu porušen prv plynoucch z čl. 3 odst. 1, čl. 11 Listiny, čl. 1 stavy, čl. 26 Paktu a čl. 14 mluvy ve spojen s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě, stavn soud čst ustanoven 4 odst. 1, 4 odst. 4 větu druhou, čst ustanoven 5 odst. 2 a přlohu č. 1 zkona č. 77/2002 Sb. zrušil.

Ustanoven 8 odst. 4 zkona č. 77/2002 Sb., jež zbavuje akciovou společnost Česk drhy povinnosti ždat o udělen licence a přslušnho řednho povolen až do dne vstupu smlouvy o přistoupen Česk republiky do Evropsk unie v platnost, vzhledem k čelu zkona, vyjdřenmu v důvodov zprvě předložen navrhovatelem zkona, dle něhož je kolem sttu vytvořit "harmonizovan tržn prostřed, v němž se dopravci různch typů dopravy uplatňuj na zkladě rovnch vchozch podmnek konkurence", nelze hodnotit jinak, než jako rozporn z pohledu neakcesorick rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny). Zakld totiž neodůvodněnou nerovnost, jž schz zkonodrcem explicitně vyjdřen, přpadně implicitně v normativn pravě obsažen čel. Naopak se tato prava ocit i v rozporu s čely proklamovanmi předkladatelem nvrhu a vyjdřenmi v důvodov zprvě.

Nelze v tto souvislosti nezmnit poněkud rozporn přstup k transformaci prva Evropsk unie, kdy v přpadě stanoven kvt potravinřskch vrobků, čili v segmentu, jenž je spjat s omezenm svobodnho trhu, byla transformace prva Evropsk unie (nota bene v intenzivnějš podobě) provedena notnou dobu před vstupem do Evropsk unie, v segmentu, v němž ale prvo Evropsk unie předpokld zaveden podmnek konkurenčnho prostřed, zkonodrce ček s transformac až na okamžik vstupu.

Možn spor o prva a povinnosti nstupnickch subjektů po sttn organizaci Česk drhy je svoj povahou sporem soukromoprvnm, a nikoli veřejnoprvnm, čili dle obecn pravy 7 odst. 1 občanskho soudnho řdu spad do jurisdikce soudů. I když je v prvn pravě akceptovateln konstrukce, dle nž o určit obecně vymezen skupině občanskoprvnch věc nerozhoduj soudy, nbrž orgny sprvn, nicmně ustanoven 38 odst. 3 zkona č. 77/2002 Sb., zavdějc pravomoc Ministerstva dopravy a spojů rozhodovat soukromoprvn spory dvou přesně označench subjektů, požadavky stavnosti pravy jedinečnho přpadu nesplňuje. Ve vztahu k soudnmu rozhodovn civilnch sporů nesplňuje ministerstvo kautely nezvislosti, zakld mechanismus rozhodovn nikoli obecn pro skupinu přpadů, nbrž jedinečn toliko pro dva konkrtn subjekty prva. Proto nelze než ustanoven 38 odst. 3 zkona č. 77/2002 Sb. považovat za rozporn s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, jakož i čl. 80 stavy. Na uvedench zvěrech stavnho soudu nic neměn ani možnost soudnho přezkumu rozhodnut ministerstva, učiněnho dle 38 odst. 3 zkona č. 77/2002 Sb. ( 7 odst. 2 a 244 až 250l občanskho soudnho řdu).

Aplikace naznačench kautel posouzen stavnosti zkonn pravy jedinečnho přpadu ve vztahu k ustanovenm 6 odst. 1 a 2, 7 odst. 1 a 2 a čsti ustanoven 42 odst. 1 a 42 odst. 2 zkona č. 77/2002 Sb. pak vedla stavn soud k zvěru nvrh na zrušen uvedench zkonnch ustanoven zamtnout. Lze v tto souvislosti akceptovat důvodnost speciln pravy vzniku akciov společnosti Česk drhy, jak je vyjdřena v důvodov zprvě k nvrhu zkona, jakož i ve vyjdřen častnka řzen Poslaneck sněmovny Parlamentu, jakož se i ztotožnit s jeho nzorem, dle kterho "opuštěn intabulačnho principu při změně vlastnickch vztahů k nemovitostem nen ani v rozporu s 133 občanskho zkonku, neboť v tomto přpadě nejde o převod nemovit věci na zkladě smlouvy, nbrž na zkladě zkona a navc sm uveden 133 občanskho zkonku připoušt, aby i v přpadech, kdy se věc nemovit převd na zkladě smlouvy, může způsob nabyt vlastnictv k nemovitosti stanovit zvlštn zkon jinak".

Ve vztahu k namtan protistavnosti derogačnch ustanoven by bylo lze spatřovat důvodnost jejich zrušen pro rozpor s čl. 1 stavy toliko tehdy, byla-li by budouc prvn skutečnost, s nž je zkonn derogace spjata, vymezena neurčitě a nejasně, pročež by nebylo možno s určitost stanovit okamžik zniku platnosti derogovanch prvnch předpisů, anebo by tato skutečnost byla stanovena retroaktivně. O ždn z uvedench dvou přpadů ale u ustanoven 42 zkona č. 77/2002 Sb. nejde; budouc prvn skutečnost, na kterou zkon vže derogaci, je vymezena určitě a jasně a jej určen nevyvolv ždn odůvodněn pochybnosti.

Vědom si skutečnosti, že zrušen uvedench zkonnch ustanoven bez přiměřen legisvakance by mělo za nsledek neaplikovatelnost předmětnho zkona, jakož i skutečnosti, že vlda Česk republiky usnesenm ze dne 10. července 2002 č. 733 schvlila zakladatelskou listinu akciov společnosti Česk drhy, jakož i jej stanovy, pročež dle 42 odst. 1 ve spojen s 6 odst. 1 zkona č. 77/2002 Sb. nabyl dnem 1. ledna 2003 předmětn zkon činnosti ve všech svch ustanovench, odloženm činnosti derogačnho nlezu ke dni 31. řjna 2003 vytvořil stavn soud demokratickmu zkonodrci časov prostor pro stavně souladnou implementaci zkona č. 77/2002 Sb. Za jej nutnou součst považuje stavn soud i ochranu prv nabytch v mezidob třetmi osobami v dobr vře, a to v intertemporlnch ustanovench zkona.

Načítávám znění...
MENU
Hore