Ve věci návrhu na zrušení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích 83/1999 účinný od 11.05.1999

Schválené: 31.03.1999
Účinnost od: 11.05.1999
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Osobní užívání pozemku., Soudní rehabilitace. Mimosoudní rehabilitace.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích 83/1999 účinný od 11.05.1999
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 83/1999 s účinností od 11.05.1999
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

83/1999 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 31. března 1999 v plénu o návrhu stěžovatelky O. Z. na zrušení § 8 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

Rozsudkem Okresnho soudu Praha-zpad ze dne 22. dubna 1996 sp. zn. 4 C 814/95 bylo ve věci stěžovatelky (žalobkyně) proti žalovanm F. a E. E. (dle jen "žalovan") rozhodnuto, že žalovan jsou povinni vydat stěžovatelce dům č. p. 67 v K. P. se stavebn parcelou č. kat. 172 a zahradou č. kat. 548/8, to vše v katastrlnm zem K. P.

Rozsudkem ze dne 16. ledna 1997 č. j. 28 Co 623/96-65 změnil Krajsk soud v Praze citovan rozsudek okresnho soudu tak, že žalobu na vydn stavebn parcely č. kat. 172 a zahrady č. kat. 548/8, to vše v katastrlnm zem K. P., zamtl. Jinak byl rozsudek soudu prvnho stupně potvrzen.

Rozsudkem Nejvyššho soudu ze dne 25. listopadu 1997 č. j. 2 Cdon 1109/97-83 bylo zamtnuto dovoln stěžovatelky proti t čsti rozsudku Krajskho soudu v Praze, jž byl rozsudek soudu prvnho stupně změněn. V odůvodněn svho rozsudku Nejvyšš soud zejmna poukzal na 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, podle něhož pozemek, k němuž bylo zřzeno prvo osobnho užvn, se oprvněn osobě nevydv. Pokud je podle zkona č. 119/1990 Sb., o soudn rehabilitaci, ve zněn pozdějšch předpisů, zrušen trestn rozsudek, včetně vroku o trestu propadnut majetku - jak k tomu došlo v souzen věci - zskv rehabilitovan osoba nroky vyplvajc ze zmiňovanch zrušench vroků. Nedochz tm však k takov obnově vlastnickho prva k věci původnho vlastnka, kter by mu umožňovala "ujmout se svho vlastnickho prva" a z "titulu vlastnka" požadovat vydn odňat věci podle obecnho prvnho předpisu ( 126 - dřve 132 - občanskho zkonku). I v takovm přpadě pr totiž jde o restitučn nrok, jenž mus bt uplatněn způsobem a za podmnek upravench zvlštnm "restitučnm" zkonem, na kter zkon č. 119/1990 Sb. odkazuje. Přitom vydn majetku podle restitučnho zkona nelze vynutit, jestliže podmnky tohoto zkona nebyly splněny.

Podle nzoru Nejvyššho soudu 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. nerozeznv mezi zastavěnm a nezastavěnm pozemkem - jak tvrd stěžovatelka - a domněnka, že zkonodrce měl v tomto přpadě na mysli toliko nezastavěn pozemek (poznmka: v souzen věci byla zamtnuta žaloba stěžovatelky na vydn zastavěn stavebn parcely a zahrady), proto nem prvn oporu, a to ani s přihldnutm k logickmu nebo historickmu vkladu, jmž nelze gramatick vklad překlenout. Citovan ustanoven se tedy vztahuje na všechny pozemky, k nimž bylo v minulosti zřzeno prvo osobnho užvn, byť jsou nyn v důsledku transformace tohoto prva v prvo vlastnick ve vlastnictv žalovanch.

V stavn stžnosti proti uvedenmu rozsudku Nejvyššho soudu stěžovatelka zejmna uvedla, že jm byla porušena jej stavn prva vyplvajc z čl. 11 a z čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a z čl. 90 stavy Česk republiky (dle jen "stava"). Stěžovatelka zastv nzor, že 8 odst. 4 zkona č. 87/ /1991 Sb. měl sv opodstatněn a smysl pouze v době, kdy prvo osobnho užvn existovalo. Novelou občanskho zkonku provedenou zkonem č. 509/1991 Sb. s činnost ode dne 1. ledna 1992 však došlo ke zrušen institutu osobnho užvn pozemku a k jeho nahrazen institutem vlastnictv. Podle 872 odst. 1 občanskho zkonku tm vslovně nebyl dotčen 8 odst. 1 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o půdě"), jenž předpokldal, že budou vydny i zemědělsk pozemky, na nichž bylo zřzeno prvo osobnho užvn. Nebyl tedy ždn rozumn důvod svědčc pro to, aby při aplikaci zkona č. 87/1991 Sb. nebyly vydvny pozemky, k nimž bylo kdysi zřzeno prvo osobnho užvn, a aby naopak byly vydvny pozemky tohoto druhu podle zkona o půdě, jestliže obě kategorie měly společn to, že fyzick osoby nabyly tyto pozemky od sttu v rozporu s tehdy platnmi předpisy.

Stěžovatelka dle poukazuje na to, že zkonodrce - ve snaze o co nejrychlejš proveden mimosoudnch restituc - formuloval 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. velmi stručně a nemohl brt v vahu dalekoshlou přeměnu osobnho užvn pozemků ve vlastnictv, k nž došlo později zmněnou novelou občanskho zkonku. Nzor Nejvyššho soudu je pr proto nesprvn, neboť upřednostňuje "pozitivistick vklad" a nepřihlž k tomu, že "svm rozhodnutm vědomě zakld protismysln a naprosto neždouc vztah mezi restituentem domu a vlastnkem stavebnho a okolnho pozemku, kter všechny nemovitosti zskal v rozporu s tehdejšmi předpisy". Valn čst majetkovch restituc obdobnho druhu pr byla provedena mimosoudnmi dohodami a restituentům byly vydny domy i se stavebnmi pozemky a zahradami; rovněž podle některch judiktů obecnch soudů byly vydvny nejen stavby, nbrž i pozemky ke stavbm přinležejc.

Proto stěžovatelka navrhla, aby byl napaden rozsudek Nejvyššho soudu zrušen, a současně navrhla, aby byl zrušen 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. z důvodu "usnadněn mimosoudn a zvlště soudn praxe".

Usnesenm I. sentu stavnho soudu ze dne 28. dubna 1998 sp. zn. I. S 118/98 bylo řzen o stavn stžnosti podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, přerušeno a nvrh na zrušen tohoto ustanoven uvedenho zkona byl postoupen plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy. stavn soud se nejdřve zabval otzkou, zda jsou splněny formln předpoklady platnosti napadenho ustanoven zkona č. 87/1991 Sb. V tomto směru bylo ze zprvy o 13. společn schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny nrodů (VI. volebn obdob, 3. čst, str. 905 a 906) a ze zprvy o 6. schůzi Sněmovny nrodů (VI. volebn obdob, 21. nora 1991, str. 28) zjištěno, že dne 21. nora 1991 byl zkon o mimosoudnch rehabilitacch schvlen potřebnou většinou poslanců Federlnho shromžděn, a to 86 poslanci ve Sněmovně lidu (proti bylo 25 poslanců a 13 poslanců se zdrželo hlasovn) a 96 poslanci ve Sněmovně nrodů (proti bylo 24 poslanců a 9 poslanců se zdrželo hlasovn). Pot byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů. Uveden zkon byl tedy přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.). To ostatně zjistil stavn soud již v nlezu vyhlšenm ve Sbrce zkonů pod č. 164/1994 Sb. (Pl. S 3/94) a v nlezu vyhlšenm ve Sbrce zkonů pod č. 153/1998 Sb. ( Pl. S 24/97).

K vše uvedenmu nvrhu se podle 69 zkona o stavnm soudu vyjdřil častnk řzen -- Poslaneck sněmovna Parlamentu ČR. Podle 48 odst. 2 a 49 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud poždal o vyjdřen i Ministerstvo zemědělstv - středn pozemkov řad.

Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen uvedla, že zrušen napadenho 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. by znamenalo zsadn průlom do stvajc prvn pravy mimosoudnch rehabilitac. Vzhledem k novele občanskho zkonku proveden zkonem č. 509/1991 Sb., jež prvo osobnho užvn pozemku povšila na prvo vlastnick, pak podan nvrh znamen "zrušen jednoho vlastnickho prva na kor prva druhho". To by dajně vedlo k faktick negaci prvn jistoty vlastnickho prva k nemovitostem. Předmětn nvrh je pr protistavn, neboť podle čl. 11 Listiny je vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva možn jen ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Nvrh stěžovatelky rovněž dajně překračuje rmec logiky prvn pravy mimosoudnch rehabilitac, jejichž smyslem je čstečn zmrněn majetkovch a jinch křivd spchanch v rozhodnm obdob komunistickm režimem.

Zkon č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, byl podle sdělen Poslaneck sněmovny schvlen potřebnou většinou poslanců Federlnho shromžděn ČSFR dne 29. dubna 1991 (poznmka: ve skutečnosti byl tento zkon schvlen již 21. nora 1991), byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen.

Ministerstvo zemědělstv - středn pozemkov řad ve svm vyjdřen uvedlo, že napaden 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. - na rozdl od zkona o půdě - doslovně nevylučuje přpady, kdy prvo osobnho užvn nabyla fyzick osoba v rozporu s tehdy platnmi předpisy nebo za cenu nižš než cenu odpovdajc tehdy platnm cenovm předpisům či na zkladě protiprvnho zvhodněn nabyvatele. Otzkou pr je, zda skutečnost, že napaden 8 odst. 4 uvedenho zkona doslovně neuvd okolnosti protiprvnho či nezkonně zvhodňujcho prva osobnho užvn, vylučuje možnost vydn takovho pozemku oprvněn osobě, pokud by bylo soudem zjištěno, že došlo k popsanmu způsobu nabyt prva osobnho užvn ze strany nabyvatele či osoby jemu blzk. Podle 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb. je totiž možn, aby povinnmi osobami byly tž fyzick osoby, jež nabyly věc od sttu, kter zskal oprvněn s n nakldat za okolnost uvedench v 6 tohoto zkona, a to tehdy, když tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnmi předpisy, nebo na zkladě protiprvnho zvhodněn osoby nabyvatele. Toto ustanoven tedy hovoř o nabyt věci od sttu, "aniž by pojem nabyt byl vztažen toliko k prvu vlastnickmu". Rozdl v přstupu k pozemkům v osobnm užvn a nemovitostem ve vlastnictv fyzickch osob je dajně založen na skutečnosti, že předmětn pozemky byly ke dni činnosti zkona č. 87/1991 Sb. ve vlastnictv sttu.

Podle vyjdřen Ministerstva zemědělstv - střednho pozemkovho řadu prvo osobnho užvn (zrušen zkonem č. 509/1991 Sb.) bylo zcela odlišn od jinch užvacch prv a mělo mnoho atributů vlastnickho prva. Bylo podrobeno obdobnmu režimu jako prvo vlastnick k nemovitostem "přidělenm sttem do vlastnictv fyzickch osob": např. bylo časově neomezen, dědičn, bylo zskvno za nhradu a odejmuto mohlo bt rovněž pouze za nhradu za podmnek platnch pro vyvlastněn.

V přpadě zskn prva osobnho užvn pozemku pro stavbu či zřzen zahrady pr nelze vyloučit přpady, že se tak stalo ve vztahu k nabyvateli za okolnost stanovench v 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb. Proto by ochrana prva osobnho užvn pozemků podle 8 odst. 4 cit. zkona neměla bt absolutn, nbrž by měly bt vzaty v vahu okolnosti protiprvnho zvhodněn nabyvatele obdobně jako v přpadě zkona o půdě. Ministerstvo zemědělstv - středn pozemkov řad však zrušen 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. nicmně nedoporučilo, "neboť by tak mohlo dojt k nedůvodnmu odnět ochrany prva nabytho poctivě, v souladu s tehdy platnmi prvnmi předpisy".

Vlastn rozbor věci:

Stěžovatelka se podanm nvrhem domh zrušen 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. Podle tohoto ustanoven "pozemek, k němuž bylo zřzeno prvo osobnho užvn, se oprvněn osobě nevydv". stavn soud při rozhodovn podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy vychz zejmna z principu stavně konformn interpretace a aplikace prvnch předpisů. To znamen, že "v situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě různ interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy a druh je s nimi v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Při jeho aplikaci je kolem všech sttnch orgnů interpretovat dan ustanoven stavně konformnm způsobem" (srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 5/96, stavn soud ČR: Sbrka nlezů a usnesen, sv. 6, C. H. Beck, Praha, 1997, str. 203 - nlez byl vyhlšen pod č. 286/1996 Sb.).

V souzen věci tedy stavn soud zkoumal, zda napaden ustanoven lze interpretovat a aplikovat stavně konformnm způsobem, takže jeho zrušen nen nezbytn, či zda naopak jeho stavně konformn interpretace a aplikace možn nen. V tomto přpadě by stavnmu soudu nezbylo, než napaden ustanoven zrušit.

Navrhovatelka zejmna namt, že napaden ustanoven mělo smysl pouze v době, kdy prvo osobnho užvn existovalo, a že neexistuje rozumn důvod pro to, aby byly vydvny pozemky - k nimž bylo kdysi zřzeno prvo osobnho užvn - podle zkona o půdě, a nikoliv podle zkona č. 87/1991 Sb., jestliže fyzick osoby tyto pozemky nabyly od sttu v rozporu s tehdy platnmi předpisy.

Tento nzor stavn soud nesdl.

Je pravda, že pokud by skutečně mezi zkonem o půdě a zkonem č. 87/1991 Sb. existoval takov rozpor (jejž napad stěžovatelka), kter by spočval v tom, že podle zkona o půdě by nemovitost, k nž bylo zřzeno prvo osobnho užvn, bylo možno oprvněn osobě vydat (za předpokladu, že " ... fyzick osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnmi předpisy, nebo na zkladě protiprvnho zvhodněn" - 8 odst. 1 zkona o půdě), zatmco podle zkona č. 87/1991 Sb. by napaden 8 odst. 4 představoval absolutn překžku pro vydn takovho pozemku, k němuž bylo zřzeno prvo osobnho užvn, jednalo by se o rozpor protistavn. Podle čl. 11 odst. 1 Listiny totiž vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu, což znamen, že stavodrce vslovně zakotvil princip rovnosti vlastnickho prva. Je pravda, že podle ustlen judikatury stavnho soudu chrn člnek 11 Listiny toliko vlastnick prvo již konstituovan, existujc, a nikoliv pouze tvrzen nrok na ně. Nelze však přehldnout, že 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. se verbis expressis nevztahuje k existenci vlastnickho prva, nbrž pouze k otzce vydn pozemku, na jehož vydn by za jinch okolnost nrok byl. To znamen, že toto ustanoven představuje toliko překžku vlastnho vydn pozemku spočvajc v tom, že původn vlastnk se nemůže ujmout svho vlastnickho prva, ale že mu nlež toliko finančn nhrada ( 8 odst. 5 cit. zkona).

Za těchto okolnost se stavn soud zabval otzkou, zda uveden rozpor, na nějž stěžovatelka upozorňuje, je skutečn, či toliko zdnliv, to znamen, zda jej lze překlenout stavně konformn interpretac, či nikoliv.

V tto souvislosti stavn soud konstatuje, že podle 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb. (na nějž ve svm vyjdřen ostatně odkazuje i Ministerstvo zemědělstv - středn pozemkov řad) "povinnmi osobami jsou tž fyzick osoby, jež nabyly věc od sttu, kter zskal oprvněn s n nakldat za okolnost uvedench v 6 zkona, a to v přpadech, kdy tyto osoby nabyly věc buď v rozporu s tehdy platnmi předpisy, nebo na zkladě protiprvnho zvhodněn osoby nabyvatele, dle i osoby blzk těchto osob, pokud na ně věc byla těmito osobami převedena".

Rovněž podle nzoru stavnho soudu je toto ustanoven nutno interpretovat tak, že se netk pouze těch osob, kter za uvedench podmnek nabyly vlastnick prvo k věci, nbrž i těch, kter k věci (pozemku) nabyly prvo osobnho užvn. V 4 odst. 2 uvedenho zkona se totiž nehovoř vslovně o omezen nabvacch titulů toliko na nabyt vlastnictv; mimo to nelze přehldnout, že prvo osobnho užvn k pozemkům bylo zcela odlišn od jinch užvacch prv a mělo mnoho atributů prva vlastnickho. Zroveň je při interpretaci tohoto ustanoven třeba mt neustle na zřeteli samotn smysl restitučnch předpisů, jenž spočv ve zmrněn nsledků některch majetkovch a jinch křivd. V tomto duchu je tak nutno restitučn předpisy vykldat; to znamen, že je třeba volit takov způsob interpretace, kter bude orientovn na snahu o navrcen věc původnm vlastnkům (oprvněnm osobm) ve všech přpadech, kdy by tm nevznikly křivdy nov.

Z tohoto obecnho vchodiska stavn soud dovozuje, že je v souladu se smyslem zkona č. 87/1991 Sb., a to zejmna v kontextu s restitučnmi předpisy jinmi, pokud bude napaden ustanoven vykldno tak, že pozemek, k němuž bylo zřzeno prvo osobnho užvn, se oprvněn osobě vyd tak tehdy, jestliže jej m v držen fyzick osoba, kter prvo osobnho užvn k němu zskala prvě v souvislosti s nabytm vlastnickho prva ke stavbě na pozemku stojc, za podmnek uvedench v 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb.

Z uvedenho je tedy zřejm, že 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. nelze interpretovat izolovaně, nbrž pouze v souvislosti s ustanovenmi dalšmi, zejmna s 4 odst. 2 tohoto zkona. stavně konformn interpretac lze proto dospět k zvěru, že pozemek, k němuž bylo zřzeno prvo osobnho užvn, se sice oprvněn osobě nevyd, leč pouze tehdy, pokud by jeho vydnm mohlo dojt ke vzniku křivdy nov, tedy pokud by věc měla vydat fyzick osoba, jež ji nenabyla od sttu v rozporu s tehdy platnmi předpisy, či na zkladě protiprvnho zvhodněn osoby nabyvatele, či pokud by věc měly za těchto podmnek vydat osoby blzk těchto osob, jestliže na ně byla těmito osobami převedena. Za přpady protiprvnho zvhodněn či nabyt v rozporu s tehdy platnmi předpisy je však vždy třeba - jak již bylo uvedeno - považovat takov přpady, kdy k zskn prva osobnho užvn pozemku došlo v souvislosti s nabytm vlastnickho prva ke stavbě na pozemku stojc a vlastnick prvo ke stavbě vzniklo za podmnek uvedench v 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb.

Naopak nepochybně nebylo myslem zkonodrce chrnit prva těch fyzickch osob, jež nabyly věc v rozporu s tehdy platnmi předpisy nebo na zkladě protiprvnho zvhodněn podle 4 odst. 2 zkona č. 87/1991 Sb. V praxi tedy orgny veřejn moci nemohou 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. chpat jako "absolutn" překžku pro vydn pozemku, nbrž pouze jako překžku obecnou, kter však - v konkrtnm přpadě - nemůže brnit vydn věci při splněn podmnek 4 odst. 2 cit. zkona.

Pokud jde o nmitku navrhovatelky, že napaden ustanoven mělo smysl pouze v době, kdy prvo osobnho užvn existovalo, stavn soud usuzuje, že nen důvodn. Je sice pravda, že podle 872 odst. 1 občanskho zkonku se prvo osobnho užvn pozemku ex lege ke dni 1. ledna 1992 změnilo na vlastnictv fyzick osoby (poznmka: i tato skutečnost svědč o značn materiln blzkosti vlastnickho prva a prva osobnho užvn pozemku, jak je uvedeno na jinm mstě), leč z toho nelze dovodit, že napaden ustanoven je protistavn. Ustanoven 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. tedy stavn soud ani z uvedenho důvodu protistavnm neshledal, neboť sice hovoř o pozemku, k němuž bylo zřzeno prvo osobnho užvn (jež se ex lege stalo prvem vlastnickm), nicmně jeho dikce ani smysl nevyvolvaj pochybnosti, protože je zřejm, že se vztahuje na ty pozemky, k nimž bylo v minulosti zřzeno prvo osobnho užvn, přestože v současnosti jsou již v režimu prva vlastnickho.

Protože tedy existuje možnost stavně konformnho vkladu napadenho ustanoven, stavn soud nvrh na zrušen 8 odst. 4 zkona č. 87/1991 Sb. zamtl ( 82 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.).

Odlišné stanovisko v této věci zaujal podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce JUDr. Pavel Varvařovský.

Načítávám znění...
MENU
Hore