Sp. zn. Pl. ÚS 15/12 ve věci návrhu na zrušení části § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní 82/2013 účinný od 03.04.2013
| Schválené: | 15.01.2013 |
| Účinnost od: | 03.04.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | ŘÍZENÍ VE SPRÁVNÍM SOUDNICTVÍ., Pracovní podmínky osob se změněnou pracovní schopností.Zdravotně postižení, Přezkoumání rozhodnutí. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl.ÚS 15/12 dne 15. ledna 2013 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická, o návrhu Nejvyššího správního soudu podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení ustanovení § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve slovech "zdravotního stavu osob nebo", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, se souhlasem účastníků řízení bez ústního jednání, takto:
I. Návrh na zrušení ustanovení § 70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve slovech "zdravotního stavu osob nebo" se zamítá. II. Rozhodnutí o odvolání proti neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou ve smyslu § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti není vyloučeno ze soudního přezkumu podle ustanovení § 70 písm. d) soudního řádu správního.
Odůvodněn:
I.
1. stavnmu soudu byl dne 11. 5. 2012 doručen nvrh rozšřenho sentu Nejvyššho sprvnho soudu (dle tž jen "navrhovatel") na zrušen ustanoven 70 psm. d) zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve slovech "zdravotnho stavu osob nebo" (dle tž jen "napaden ustanoven").
2. Navrhovatel tento nvrh podal pot, co v souvislosti se svou rozhodovac činnost (věc sp. zn. 6 Ads 109/2009) v souladu s ustanovenm čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") dospěl k zvěru, že napaden ustanoven je v rozporu s stavnm pořdkem.
II.
Průběh řzen před sprvnmi orgny a sprvnmi soudy
3. Na ždost Vladimry Pickov bylo zahjeno sprvn řzen, jehož předmětem bylo posouzen, zda je jmenovan osobou zdravotně znevhodněnou ve smyslu 67 odst. 2 psm. c) zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn činnm do 31. 12. 2011 (dle jen "zkon o zaměstnanosti"). řad prce v Olomouci svm rozhodnutm ze dne 10. 9. 2007, č. j. SŘ/2007/61 - OL vyslovil, že žadatelka takovou osobou nen. Odvoln Vladimry Pickov proti tomuto rozhodnut bylo zamtnuto rozhodnutm Ministerstva prce a socilnch věc (dle tž jen "ministerstvo") ze dne 20. 3. 2008, č. j. 2007/62310 - 33.
4. Rozsudkem ze dne 6. nora 2009, č. j. 2 Cad 59/2008 - 30 Městsk soud v Praze k žalobě Vladimry Pickov rozhodnut ministerstva zrušil, neboť dospěl k zvěru, že posudek posudkov komise Ministerstva prce a socilnch věc vypracovan k posouzen zdravotnho stavu žalobkyně v rmci odvolacho řzen byl nepln a nepřesvědčiv a navc byl zpracovn komis v nesprvnm složen. Tmto zrušujcm rozsudkem zavzal Městsk soud v Praze žalovan sprvn orgn k vypracovn doplňujcho posudku a k novmu rozhodnut ve věci. Proti tomuto rozsudku podalo žalovan ministerstvo kasačn stžnost, v nž namtalo, že posudek posudkov komise Ministerstva prce a socilnch věc ze dne 29. 2. 2008 vytkanmi vadami netrp.
5. Šest sent Nejvyššho sprvnho soudu se v rmci řzen o podan kasačn stžnosti zabval otzkou, zda rozhodnut o přiznn statusu osoby zdravotně znevhodněn vůbec podlh soudnmu přezkumu. Dospěl přitom k zvěru, že čtvrt sent thož soudu ve svm rozsudku ze dne 17. 2. 2010, č. j. 4 Ads 168/2009 - 86 přezkum rozhodnut o přiznn statusu osoby zdravotně znevhodněn vyloučil s odkazem na ustanoven 70 psm. d) s. ř. s. Jelikož se s tmto prvnm nzorem šest sent Nejvyššho sprvnho soudu neztotožnil, předložil věc podle 17 s. ř. s. rozšřenmu sentu. Podle prvnho nzoru šestho sentu Nejvyššho sprvnho soudu rozhodovn o uznn osoby za osobu zdravotně znevhodněnou podle ustanoven 67 zkona o zaměstnanosti ze soudnho přezkumu vyloučeno bt nemůže. Toto rozhodovn totiž zasahuje do prva podle ustanoven čl. 29 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), a proto je soudn přezkum rozhodnut garantovn podle ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny (byť by i formlně byla splněna podmnka pro vluku podle napadenho ustanoven). Kromě toho šest sent Nejvyššho sprvnho soudu vyjdřil přesvědčen, že rozhodnut o neuznn za osobu zdravotně znevhodněnou (či rozhodnut odvolac) vytvř překžku pro vkon povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk popřpadě jin hospodřsk činnosti.
6. Rozšřen sent Nejvyššho sprvnho soudu naproti tomu konstatoval, že rozhodnut o neuznn za osobu zdravotně znevhodněnou samo o sobě překžku pro vkon povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk popřpadě jin hospodřsk činnosti nevytvř. Přitakal však šestmu sentu Nejvyššho sprvnho soudu v tom, že toto rozhodovn zasahuje do prva přiznanho "předpisy stavnho pořdku a mezinrodnmi smlouvami", pročež je vyloučen jeho soudnho přezkoumvn stavně zapovězeno. Z tohoto důvodu se rozšřen sent Nejvyššho sprvnho soudu obrtil na stavn soud s nvrhem na zrušen napadenho ustanoven.
III.
Rekapitulace nvrhu
7. Svůj nvrh na zrušen napadenho ustanoven odůvodnil rozšřen sent Nejvyššho sprvnho soudu - jak už shora naznačeno - tm, že rozhodovn o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou zasahuje do zkladnch prv garantovanch ustanovenm čl. 29 Listiny. Ustanoven 67 zkona o zaměstnanosti, na jehož zkladě rozhodovn o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou probh, je totiž dle navrhovatele realizac ustanoven čl. 29 odst. 1 a 2 Listiny zakotvujcho mimo jin prvo osob zdravotně postižench na zvšenou ochranu zdrav při prci, na zvlštn pracovn podmnky, na zvlštn ochranu v pracovnch vztazch a na pomoc při přpravě k povoln. Proto navrhovatel usoudil, že se jedn o rozhodnut dotkajc se zkladnch prv a svobod podle Listiny, jehož přezkum nemůže bt zkonem vyloučen s ohledem na ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny. Navrhovatel v tto souvislosti uvedl, že z hlediska ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny nen rozhodn, zda a v kter hlavě Listiny je dotčen zkladn prvo zakotveno, což podložil i odkazy na judikaturu stavnho soudu.
8. Navrhovatel rovněž - vědom si doktrny přednosti stavně konformn interpretace před derogac zkonnho ustanoven - konstatoval, že stavně konformn vklad napadenho ustanoven nepovažuje za možn. V tomto kontextu odmtl na zkladě připojen podrobn argumentace i nzor šestho sentu Nejvyššho sprvnho soudu, podle něhož rozhodnut o neuznn za osobu zdravotně znevhodněnou (či rozhodnut odvolac) vytvř překžku pro vkon povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk popřpadě jin hospodřsk činnosti.
9. K npravě protistavnho stavu však dle navrhovatele nen třeba rušit cel ustanoven 70 psm. d) s. ř. s., nbrž postač toliko jeho zrušen ve slovech "zdravotnho stavu osob nebo". Takov derogačn vrok totiž bude postačovat k tomu, aby rozhodnut Ministerstva prce a socilnch věc dotkajc se zkladnch prv Vladimry Pickov mohlo bt přezkoumno.
IV.
Vyjdřen častnků řzen
10. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") ve vyjdřen k nvrhu ze dne 20. července 2012, podepsanm předsedkyn sněmovny Miroslavou Němcovou, uvedla, že nvrh soudnho řdu sprvnho předložila Poslaneck sněmovně vlda Česk republiky dne 1. řjna 2001. Vldn nvrh zkona byl rozesln poslancům jako sněmovn tisk č. 1080 dne 4. řjna 2001 ve III. volebnm obdob. Poslaneck sněmovna projednala vldn nvrh soudnho řdu sprvnho v prvnm čten dne 25. řjna 2001 a přikzala jej k projednn stavně prvnmu vboru, kter jej dne 29. ledna 2002 projednal a vydal usnesen, jež bylo publikovno jako sněmovn tisk č. 1080/1. Poslaneck sněmovna projednvala nvrh soudnho řdu sprvnho ve druhm čten ve dnech 30. ledna 2002 a 8. nora 2002. Pozměňovac nvrhy k nvrhu zkona byly zpracovny a publikovny pod čslem sněmovnho tisku 1080/2. Ve třetm čten dne 15. nora 2002 bylo přijato usnesen, jmž Poslaneck sněmovna vyslovila souhlas s vldnm nvrhem soudnho řdu sprvnho zněn schvlench pozměňovacch nvrhů. Napaden ustanoven soudnho řdu sprvnho nebylo přitom pozměňovacmi nvrhy schvlenmi Poslaneckou sněmovnou ve třetm čten obsahově dotčeno. Poslaneck sněmovna postoupila nvrh zkona Sentu Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent") dne 25. nora 2002. Sent s nvrhem zkona vyslovil dne 22. března 2002 (sprvně 21. března, pozn. stavnho soudu) souhlas. Zkon byl dne 26. března 2002 doručen prezidentu republiky, kter jej dne 28. března 2002 podepsal. Dne 17. dubna 2012 byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů pod čslem 150/2002 Sb.
11. Sent ve vyjdřen k nvrhu ze dne 13. července 2012, podepsanm předsedou Sentu Milanem Štěchem, uvedl, že nvrh soudnho řdu sprvnho byl Sentu doručen dne 25. nora 2002 a v sentn evidenci 3. funkčnho obdob mu bylo přiřazeno čslo tisku 223. stavně prvn vbor i vbor pro zemn rozvoj doporučily Sentu schvlit nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Dne 21. března 2002 Sent na 15. schůzi 3. funkčnho obdob schvlil nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Sent ve svm podn k stavnmu soudu vyjdřil přesvědčen, že postupoval v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
12. Pokud se tče meritornho posouzen nvrhu, konstatoval Sent, že v rmci projednvn kodexu nebyla jednotliv potencilně kontroverzn ustanoven detailně diskutovna a že rozhodnut o souladu napadenho ustanoven s stavnm pořdkem je zcela na stavnm soudu.
13. Vyjdřen vldy a veřejnho ochrnce prv vyždna nebyla (srov. sdělen stavnho soudu Org. 72/12 ze dne 18. prosince 2012, bod 3., publikovno pod č. 469/2012 Sb.)
V.
Upuštěn od stnho jednn
14. stavn soud neočekval od stnho jednn dalš objasněn věci, pročež od něj upustil dle ustanoven 44 věty prvn zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") (srov. tž sdělen citovan shora v bodu 13).
VI.
Dikce napadenho ustanoven
15. Ustanoven 70 psm. d) zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, zn (napaden čst ustanoven zvrazněna):
70
Ze soudnho přezkoumn jsou vyloučeny kony sprvnho orgnu
(...)
d) jejichž vydn zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob nebo technickho stavu věc, pokud sama o sobě neznamenaj prvn překžku vkonu povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk, popřpadě jin hospodřsk činnosti, nestanov-li zvlštn zkon jinak
(...).
VII.
Posouzen přslušnosti stavnho soudu k projednn nvrhu a aktivn legitimace navrhovatele
16. stavn soud předevšm musel zvžit, zda jsou naplněny procesn podmnky pro projednn podanho nvrhu; v tomto kontextu se zaměřil prvotně na otzku, zda byl rozšřen sent Nejvyššho sprvnho soudu k podn nvrhu aktivně legitimovn.
17. Podle ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu k projednn. Tuto pravu dle rozvd ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, podle kterho nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněn podat tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy.
18. stavn soud konstatuje, že aktivn legitimace rozšřenho sentu Nejvyššho sprvnho soudu k projednn věci (a tudž i k podn nvrhu podle čl. 95 odst. 2 stavy) může bt založena pouze tehdy, byla-li mu věc postoupena v souladu s ustanovenm 17 s. ř. s. Z vyždanho spisu sp. zn. 6 Ads 109/2009 stavn soud zjistil, že věc byla rozšřenmu sentu Nejvyššho sprvnho soudu postoupena šestm sentem thož soudu. Nebylo přitom ždnch pochyb o skutečnosti, že napaden ustanoven, resp. jeho vklad, mělo pro rozhodnut ve věci sam klčov vznam. Postupujc sent v předkldacm usnesen primrně ždal, aby rozhodnut, kterm nebyl přiznn status osoby se zdravotnm znevhodněnm, bylo považovno za rozhodnut znamenajc překžku pro vkon povoln či zaměstnn ve smyslu ustanoven 70 psm. d) s. ř. s.; nedomhal se tedy toho, aby rozšřen sent podal nvrh na zrušen tohoto ustanoven či jeho čsti (což by ostatně s ohledem na ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy mohl učinit sm bez konzultace s rozšřenm sentem). Podstatn čst argumentace obsažen v předkldac zprvě se však upnala ke zpochybněn stavn konformity takovho vkladu napadenho ustanoven, podle něhož by předmětn rozhodnut nebylo soudně přezkoumateln.
19. Za situace, v nž rozšřen sent vklad nabzen šestm sentem Nejvyššho sprvnho soudu nepřijal, bylo tak vysoce pravděpodobn, že by šest sent po přpadnm vrcen věci sm stavnmu soudu nvrh na zrušen předmětnho ustanoven podal. Pokud by stavn soud trval na tom, že v takovm přpadě nemůže rozšřen sent nvrh podle čl. 95 odst. 2 stavy podat, šlo by o projev přepjatho formalismu, ve svm důsledku toliko prodlužujcho řzen před soudy (je nutno mt na zřeteli, že se v projednvan věci jedn o konkrtn kontrolu normy a samo řzen před sprvnmi soudy trv již několik let).
20. Ze všech shora uvedench důvodů proto stavn soud dospěl k zvěru, že rozšřen sent Nejvyššho sprvnho soudu, pakliže dospěl k zvěrům v nvrhu vyloženm, byl aktivně legitimovn k podn nvrhu na zrušen napadenho ustanoven.
VIII.
Přezkum procedury přijet přezkoumvanho zkonnho ustanoven
21. stavn soud, jak mu ukld ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, nsledně zkoumal, zda bylo napaden ustanoven přijato v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Vyšel přitom z dle citovanch těsnopiseckch zprv a z vyjdřen obou komor Parlamentu.
22. Z těsnopiseck zprvy ze 46. schůze Poslaneck sněmovny konan dne 15. nora 2002 stavn soud zjistil, že zkon č. 150/2002 Sb. předložen vldou (tisk č. 1080) byl přijat Poslaneckou sněmovnou v třetm čten v hlasovn č. 589, přičemž ze 157 přtomnch poslanců pro nvrh hlasovali 103 poslanci a proti nvrhu 44 poslanci.
23. Z těsnopiseck zprvy z 15. schůze Sentu konan dne 21. března 2002 vyplv, že nvrh zkona byl Sentu postoupen dne 25. nora 2002. Na 15. schůzi Sentu byl dne 21. 3. 2002 nvrh zkona schvlen ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou (usnesen Sentu č. 326); v hlasovn č. 94 se z 65 přtomnch sentorů vyslovili pro nvrh 52 sentoři a proti nvrhu 1 sentor.
24. Dne 26. března 2002 byl zkon doručen prezidentu republiky; ten jej dne 28. března thož roku podepsal.
25. Dne 17. dubna 2002 byl zkon vyhlšen v čstce 61 Sbrky zkonů pod čslem 150/2002 Sb.
26. stavn soud konstatoval, že zkon č. 150/2002 Sb., jehož je napaden ustanoven součst, byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
IX.
Meritorn přezkum nvrhu
27. Po posouzen stavnosti procedury přijet napadenho zkona se stavn soud zaměřil na jeho věcn soulad s stavnm pořdkem.
28. Ustanoven 70 psm. d) s. ř. s. v rozsahu, v němž bylo napadeno, podle vkladu zastvanho rozšřenm sentem Nejvyššho sprvnho soudu vylučuje soudn přezkum rozhodnut o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou podle 67 odst. 2 psm. c) zkona o zaměstnanosti. Jedn se totiž o rozhodnut, kter splňuje podmnky napadenho ustanoven, neboť vydn je zvisl vhradně na posouzen zdravotnho stavu a zroveň se nejedn o rozhodnut, kter by samo o sobě představovalo prvn překžku pro vkon povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk popřpadě jin hospodřsk činnosti. Jinmi slovy rozhodovn o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou se dotk prvn sfry jednotlivce, resp. jeho veřejnch subjektivnch prv (v opačnm přpadě by se ani o rozhodnut ve smyslu 65 s. ř. s. nejednalo), avšak dobrodin soudnho přezkumu je dotčen osobě upřeno.
29. Podle ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny může bt sice soudn přezkum rozhodnut orgnu veřejn sprvy vyloučen (čl. 36 odst. 2 Listiny, věta prvn
in fine
), z pravomoci soudu však nesm bt vyloučeno přezkoumvn rozhodnut tkajcch se zkladnch prv a svobod podle Listiny (čl. 36 odst. 2 Listiny, věta druh). Pojem "zkladnch prv a svobod podle Listiny" ve smyslu ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny byl přitom v judikatuře stavnho soudu již dřve vyložen tak, že dopad i na prva zakotven v hlavě čtvrt Listiny (srov. nlez sp. zn. Pl. S 11/2000 ze dne 12. 7. 2001, N 113/23 SbNU 105, 322/2001 Sb.). Pokud by tudž stavn soud dospěl k zvěru, že rozhodnut o (ne)uznn za osobu zdravotně znevhodněnou podle 67 odst. 2 psm. c) zkona o zaměstnanosti se dotk některho ze zkladnch prv podle Listiny, bylo by vyloučen jeho soudnho přezkumu nutno považovat za protistavn.30. stavn soud se ztotožňuje s prvnm nzorem navrhovatele, podle něhož je ustanoven 67 zkona o zaměstnanosti, na jehož zkladě rozhodovn o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou probh, zkonnou realizac čl. 29 odst. 1 a 2 Listiny zakotvujcch mimo jin prvo osob zdravotně postižench na zvšenou ochranu zdrav při prci, na zvlštn pracovn podmnky, na zvlštn ochranu v pracovnch vztazch a na pomoc při přpravě k povoln. V tomto směru je argumentace navrhovatele přilhav stejně jako nzory implicite, resp. explicite vyjdřen v rozsudku Městskho soudu v Praze či i v usnesen 6. sentu Nejvyššho sprvnho soudu (citovny shora v bodech 4 a 5). Nelze zde ani přehldnout, že v řzen, z něhož derogačn nzor vzešel, o neexistenci vluky nepochyboval nejen ždn z rozhodujcch soudů, ale ani Ministerstvo prce a socilnch věc, podvajc proti rozsudku Městskho soudu v Praze kasačn stžnost, neboť ta byla opřena o zcela jinou argumentačn linii.
31. Rozhodnut o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou předurčuje, zda se osoba zdravotně postižen, jež je zvlštnm nositelem stavně garantovanch prv ve smyslu čl. 29 Listiny, fakticky domůže zvšen ochrany vyjdřen konkrtnmi opatřenmi v rovině podstavnho prva (např. v oblasti pracovn rehabilitace), resp. zda bude za nositele zkladnho prva pro čely provděcch zkonů považovna. Negativn rozhodnut v tto věci tudž dotčenou osobu může o stavně garantovanou ochranu připravit.
32. Rozhodnut o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou se dle stavnho soudu dotk i prva na ochranu zdrav dle čl. 31 Listiny, avšak ustanoven čl. 29 odst. 1 je v oblasti postaven osob zdravotně postižench v pracovněprvnch vztazch možno považovat za lex specialis k ustanoven čl. 31 Listiny (srov. i Wintr, J. Komentř k čl. 29, in: Wagnerov, E. a kol. Listina zkladnch prv a svobod. Komentř. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 620 a 621).
33. Z uvedench důvodů stavn soud dospěl k zvěru, že rozhodnut o (ne)uznn za osobu zdravotně znevhodněnou (resp. rozhodnut o odvoln proti němu) je rozhodnutm tkajcm se zkladnho prva podle Listiny ve smyslu jejho ustanoven čl. 36 odst. 2, pročež vyloučen tohoto rozhodnut ze soudnho přezkumu bylo by protistavn.
34. stavn soud se dle zaměřil na posouzen otzky, zda konkluze takto vyjdřen (bod 33) mus nutně vst k derogaci napadenho ustanoven. Zde uzavřel, že napaden zkonn ustanoven (tkajc se - budiž znovu připomenuto - jen přezkoumvn zdravotnho stavu) nen protistavn v cel sv šři (jako takov bylo koneckonců po cel desetilet bez většch pochybnost aplikovno), nbrž "pouze" působ protistavně při vztažen na (někter) specifick rozhodnut dotkajc se zkladnch prv; k tomu došlo ve věci projednvan Nejvyššm sprvnm soudem a předtm Městskm soudem v Praze.
35. stavn soud nem nmitek proti prvnmu nzoru navrhovatele, podle něhož negativn rozhodnut ve věci uznn za osobu zdravotně znevhodněnou samo o sobě nezakld prvn překžku k vkonu povoln či zaměstnn; stavn soud přitakv navrhovateli i v tom, že opačn vklad napadenho ustanoven nebyl by vhodnm řešenm nastněnho protistavnho stavu. Sprvně totiž navrhovatel postřehl, že takovm vkladem by sice protistavn dopad vluky soudnho přezkumu byl odstraněn, avšak to jen za cenu vkladu dotčenho zkonnho ustanoven
contra legem
; uchlit se k tto možnosti je přijateln jen naprosto vjimečně, a to ještě pouze za situace, že jinak protistavnost vyřešit nelze. Bude dle vysvětleno, že to nen přpad nyn projednvan.36. Přes uveden stavn soud konstatuje, že napaden ustanoven nejenže lze, ale je přmo nutno interpretovat tak, že v něm zakotven vluka, byť v mnohch jinch přpadech opodstatněn, nesm dopadat s ohledem na ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny na takov rozhodnut, kter se dotkaj zkladnch prv Listinou garantovanch. Tato interpretace neargumentuje tedy s nepřilhavm (srov. bod 35) odkazem na samo ustanoven 70 psm. d) s.ř.s., nbrž vklad konkrtnho pojmu užitho v napadenm ustanoven doplňuje pravidlem plynoucm z předpisu vyšš prvn sly (k tomu srov. nlez sp. zn. IV. S 1554/08 ze dne 15. 1. 2009, N 12/52 SbNU 121, bod 24). Vsledkem uveden interpretace napadenho zkonnho ustanoven je zvěr vyjdřiteln takto:
kony sprvnho orgnu, jejichž vydn zvis vlučně na posouzen zdravotnho stavu osob, jsou ze soudnho přezkoumn vyloučeny,
- ledaže by samy o sobě znamenaly prvn překžku vkonu povoln, zaměstnn nebo podnikatelsk, popřpadě jin hospodřsk činnosti,
- nebo ledaže by šlo o kony dotkajc se zkladnch prv zaručench Listinou.
37. kon, jmž sprvn orgn rozhoduje o otzce (ne)uznn osoby za osobu zdravotně znevhodněnou, je přitom prvě tm konem, jenž sice sm o sobě neznamen ždnou z prvnch překžek uvedench v ustanoven 70 psm. d) s. ř. s., avšak bez pochyb se dotk zkladnch prv posuzovan osoby.
38. Pro uveden stavn soud nvrh na derogaci přezkoumvanho zkonnho ustanoven zamtl, současně však z důvodu nastolen prvn jistoty připojil interpretativn nlezov vrok zaručujc (nejen pro přpad navrhovatelem řešen) stavně nezpochybniteln prvo na přezkum rozhodnut, o němž sprvně navrhovatel usoudil, že se dotk stavně zaručench zkladnch prv jednotlivce.
39. V tomto kontextu rovněž stavn soud doplňuje, že pokud by v projednvan věci upřednostnil derogaci před shora nastněnm řešenm, otevřela by se tm možnost přezkumu cel řady lkařskch posudků (resp. přesněji řečeno rozhodnut z nich odvozench), kter se zkladnch prv jednotlivce nedotkaj; k takovmu přstupu se stavn soud vyjdřil velmi rezervovaně (byť nepřmo) již ve sv dřvějš judikatuře (srov. nlez sp. zn. Pl. S 11/08 ze dne 23. 9. 2008, N 155/50 SbNU 365 zejm. bod 35).
40. stavn soud zdůrazňuje, že uveden samo o sobě nijak nepředjm, v jakm rozsahu bude soudn přezkum rozhodnut zvisejcho na odbornm posouzen zdravotnho stavu provděn; lze přirozeně předpokldat, že soudn přezkum v tto věci bude sloužit toliko k eliminaci excesů popřpadě dohledu nad zkonnost rozhodnut a procesu, kter vydn rozhodnut předchzel (včetně způsobu zjišťovn zdravotnho stavu posuzovan osoby), nikoliv však k odborn polemice se skutkovmi zvěry obsaženmi v rozhodnut, resp. v lkařskm posudku, o nějž bylo toto rozhodnut opřeno.
X.
Zvěr
41. stavn soud tedy shrnuje, že rozhodnut o uznn za osobu zdravotně znevhodněnou a rozhodnut o odvoln proti němu jsou rozhodnutmi tkajcmi se zkladnho prva podle Listiny ve smyslu jejho ustanoven čl. 36 odst. 2, pročež je vyloučen těchto rozhodnut ze soudnho přezkumu protistavn. S ohledem na zsadu přednosti stavně konformn interpretace před derogac však stavn soud nvrh na zrušen napadenho ustanoven zamtl podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu. Zamtav vrok ovšem doplnil vrokem interpretativnm, zavazujcm sprvn soudy poskytnout dobrodin soudnho přezkumu osobm brojcm sprvn žalobou proti rozhodnut o odvoln proti neuznn za osobu zdravotně znevhodněnou ve smyslu 67 odst. 2 psm. c) zkona o zaměstnanosti.