Ve věci návrhu na zrušení § 46 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., § 19 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, a § 15 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení 72/1995 účinný od 01.10.1995
| Schválené: | 28.03.1995 |
| Účinnost od: | 01.10.1995 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | RODINNÉ PRÁVO., RODIČE A DĚTI., PĚSTOUNSKÁ PÉČE., Ochrana dětí., Dětské domovy. Výchovné ústavy. Ústavní výchova. Ústavní péče. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 28. března 1995 v plénu ve věci návrhu podaného spolu s ústavní stížností Z. N. bytem B., H. 81, zastoupeným advokátem JUDr. V. M. se sídlem v B., na zrušení § 46 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., § 19 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, a § 15 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky takto:
Dnem 1. října 1995 se zrušují
1. ustanovení § 46 zákona o rodině č. 94/1963 Sb., v platném znění,
2. ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
3. ustanovení § 15 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, v platném znění.
Odůvodněn:
Stěžovatel Zdeněk Novotn podal dne 16. 2. 1994 stavnmu soudu Česk republiky stavn stžnost proti usnesen Krajskho soudu v Brně ze dne 29. 11. 1993, jmž bylo zamtnuto jeho odvoln do rozsudku Městskho soudu v Brně ze dne 2. 8. 1993, a spolu s tm podal i nvrh na zrušen vše uvedench ustanoven prvnch předpisů v citovanm rozsahu. Na zkladě toho bylo řzen o stavn stžnosti sentem přerušeno a nvrh na zrušen ustanoven obou zkonů a provděcho předpisu byl postoupen k rozhodnut plnu stavnho soudu podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.
K odůvodněn nvrhu stěžovatel uvedl, že rozhodnutm o předběžnm opatřen, kter vydal řad městsk čsti Brno -- Černovice v roce 1991, bylo rozhodnuto o umstěn jeho syna do stavn pče. Stěžovatel se proti předběžnmu opatřen odvolal, odvolac orgn -- řad města Brna, odbor socilnch věc, odvoln nevyhověl. Tak trestn soud, kter v souvislosti s těmito rozhodnutmi rozhodoval v roce 1993 o porušen povinnosti otce platit ošetřovn po dobu pobytu syna v stavn pči, nebral zřetel na nmitky stěžovatele, že rozhodnutmi byla porušena prva stěžovatele i jeho dtěte, jelikož Listina zkladnch prv a svobod ve svm člnku 32 odst. 4 stanov, že prva rodičů mohou bt omezena a děti od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu na zkladě zkona. Obdobn ustanoven obsahuje i čl. 9 odst. 1 mluvy o prvech dtěte. Citovan ustanoven měla podle stěžovatele v době rozhodovn ve smyslu ustanoven 2 tehdy platnho stavnho zkona č. 23/1991 Sb. přednost před zkonem, tedy i před ustanovenm 46 zkona o rodině č. 94/1963 Sb. a 19 odst. 1 psm. a) č. 1 zkona ČNR č. 114/1988 Sb. a 15 vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc Česk republiky č. 182/1991 Sb. Stty, kter jsou smluvnmi stranami citovan mluvy, maj totiž zajistit, aby dtě nemohlo bt odděleno od svch rodičů proti jejich vůli, ledaže přslušn řady, na zkladě soudnho rozhodnut a v souladu s platnm prvem a v přslušnm řzen, urč, že takov oddělen je v zjmu dtěte.
stavn soud z odůvodněn trestnho rozsudku Městskho soudu v Brně ve věci sp. zn. 4 T 113/93 zjistil, že i když tak Městsk soud v Brně neučinil s vslovnm odkazem na ustanoven 46 zkona č. 94/1963 Sb., řdil se obecn soud ve svch prvnch vahch, zejmna pokud jde o vrok o vině stěžovatele, obsahem tohoto zkona. Z tto skutečnosti pak stavn soud dovodil, že nvrh na zrušen čsti zkona č. 94/1963 Sb., v platnm zněn, jakož i dalšch čst zkona Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb. a vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc č. 182/1991 Sb., jsou v zk souvislosti s okolnostmi, vyplvajcmi ze stěžovatelovy stavn stžnosti, a že jsou tedy tak splněny formln podmnky pro projednn nvrhu na zrušen zkona ( 74 zkona č. 182/1993 Sb.).
Nvrh byl dne 1. 11. 1994 zasln častnku řzen, tj. Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky, s ždost o vyjdřen ve smyslu 69 zkona o stavnm soudu. Toto vyjdřen bylo zaslno stavnmu soudu přpisem č. j. 3866/94 ze dne 17. 11. 1994. V vodu obsahuje přpis obecn konstatovn k vkonu rodičovskch prv a povinnost, kter podlh společensk kontrole. Pokud jde o rozpor mezi napadenmi ustanovenmi uvedench prvnch předpisů a citovanmi ustanovenmi čl. 32 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 9 odst. 1 mluvy o prvech dtěte, uvd se v přpisu, že nebylo shledno, že by napaden tři prvn předpisy nebyly v souladu s stavou Česk republiky a s jinmi prvnmi předpisy, a že je nutn, aby byly i nadle součst prvnho řdu. Z toho vyplynul nvrh, aby stavn soud nvrhu stěžovatele nevyhověl.
stavn soud se na zkladě předloženho nvrhu musel v prv řadě soustředit na porovnn obsahu napadench ustanoven, navržench ke zrušen, zejmna 46 zkona č. 94/1963 Sb. (protože z jeho prvn pravy se odvjej i ustanoven 19 zkona č. 114/1988 Sb. a 15 vyhlšky č. 182/1991 Sb.), s obsahem ustanoven čl. 32 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod. Omezen rodičovskch prv a odloučen dět od rodičů lze podle vslovnho zněn Listiny zkladnch prv a svobod, kter je součst stavnho pořdku Česk republiky, v přpadě nesouhlasu rodičů provst jen rozhodnutm soudu (a na zkladě zkona). Text čl. 32 odst. 4 tto Listiny o tom nepřipoušt ždn pochybnosti: "Prva rodičů mohou bt omezena a nezletil děti mohou bt od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu na zkladě zkona." Obdobně ochranu dtěte specifikuje tž mluva o prvech dtěte, kterou je stt povinen vnitrosttně zajistit.
Jestliže tedy Listina zkladnch prv a svobod v citovanm člnku stanov, že nezletil děti mohou bt odloučeny od rodičů proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu na zkladě zkona, pak ustanoven zkona o rodině ( 46 zkona č. 94/1963 Sb.), stejně jako ustanoven zkona o působnosti orgnů Česk socialistick republiky v socilnm zabezpečen ( 19 zkona č. 114/1988 Sb.), že okresn nrodn vbor (nyn okresn řad) je povinen učinit v nalhavch přpadech předběžně i takov opatřen, o kterm m jinak prvo rozhodnout pouze soud, jemuž to neprodleně oznm, přičemž soud rozhodne dodatečně, musel stavn soud dospět k zvěru, že uveden ustanoven jsou v rozporu s stavnm zkonem ve smyslu 70 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, a musel je zrušit.
stavn soud se ztotožnil s nzorem, obsaženm ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, v tom smyslu, že postrd-li dtě vchovu ve vlastnm rodinnm prostřed, m prvn nrok na to, aby mu stt svmi orgny zajistil vchovu v prostřed nahrazujcm vlastn rodinu, tedy i stavn vchovu, nen-li možno poskytnout nhradn rodinnou pči ( 46 zkona č. 94/1963 Sb.), takže je nejen prvem těchto orgnů učinit potřebn opatřen, jež vyžaduje zjem na ochraně prv nezletilho, ale je to i jejich prvn povinnost.
stavn soud však nemohl souhlasit s tvrzenm, že rozsah oprvněn sttnch orgnů a jejich pravomoc, např. v 46 zkona č. 94/1963 Sb., je v souladu s přslušnmi normami mezinrodnho prva, protože, jak vše uvedeno, dospěl k zvěru, že toto konkrtn ustanoven je v rozporu s stavnm zkonem Česk republiky. Proto tak nemohl souhlasit s dalšm tvrzenm, že soud může rozhodovat o okamžitm umstěn dtěte do pče nahrazujc vchovu rodičů až dodatečně, kdy přslušn sprvn orgn svm předběžnm opatřenm o takovm umstěn rozhodl.
Vše uveden důvody, kter svědč pro zrušen napadench ustanoven obou citovanch zkonů, plat ve stejnm rozsahu i pro zrušen ustanoven provděcho předpisu, tj. 15 vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc Česk republiky č. 182/1991 Sb.
stavn soud, vědom si existence nalhavch přpadů, kdy je třeba v zjmu dtěte podniknout potřebn kroky neprodleně, odsunul činnost nlezu na 1. řjen 1995, aby mohla bt provedena potřebn organizačn, přpadně legislativn opatřen, aby ochrana zjmů dtěte byla provděna v souladu s Listinou zkladnch prv a svobod, kter je součst stavnho pořdku Česk republiky, jakož i s mezinrodn mluvou o prvech dtěte, jž je Česk republika vzna.