Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 147 a 147a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb. 7/2001 účinný od 10.01.2001

Schválené: 13.12.2000
Účinnost od: 10.01.2001
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TRESTNÍ PRÁVO (HMOTNÉ)., Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny., Pojistné na sociální zabezpečení. Příspěvek na st. politiku zaměstnanosti., Trestný čin., Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 147 a 147a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb. 7/2001 účinný od 10.01.2001
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 7/2001 s účinností od 10.01.2001
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

7/2001 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2000 v plénu o návrhu Okresního soudu v Lounech na zrušení ustanovení § 147 a 147a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb. takto:

Návrh na zrušení ustanovení § 147 a 147a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb., se zamítá.

Odůvodněn

Nvrhem podanm dne 25. 4. 2000 se navrhovatel domh, aby stavn soud zrušil ustanoven 147 "Neodveden daně, pojistnho na sociln zabezpečen, na zdravotn pojištěn a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti" zkona č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn zkona č. 253/1997 Sb., (dle jen "trestn zkon") a ustanoven 147a "Zvlštn ustanoven o činn ltosti" trestnho zkona.

Navrhovatel využil možnosti dan mu ustanovenm 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, podle něhož nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněn podat tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava"). Navrhovatel svm usnesenm ze dne 10. 4. 2000 sp. zn. 1 T 203/99 podle 224 odst. 5 trestnho řdu přerušil trestn sthn Ing. J. S., obžalovanho pro dva trestn činy neodveden daně, pojistnho na sociln zabezpečen, na zdravotn pojištěn a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti podle 147 odst. 1 trestnho zkona, a věc předložil stavnmu soudu.

Navrhovatel uvedl, že u Okresnho soudu v Lounech byla podna obžaloba na Ing. J. S. pro dva trestn činy neodveden daně, pojistnho na sociln zabezpečen, na zdravotn pojištěn a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti podle 147 odst. 1 trestnho zkona, jichž se měl dopustit tm, že za prv v obdob od ledna 1994 do řjna 1998 v P. R., okres Louny, ani jinde jako pltce neodvděl řdně pojistn na sociln zabezpečen, a to jak za organizaci Ing. J. S., P. R., IČO 42107016, tak za sv zaměstnance, přičemž na vplatnch listinch dobrek uvděl, že toto pojistn je odvděno na čet Okresn sprvy socilnho zabezpečen Louny, čmž za uveden obdob vznikl dluh v celkov vši 682 548 Kč, a za druh v obdob od ledna 1994 do srpna 1998 v P. R., okres Louny, ani jinde jako pltce neodvděl řdně pojistn na zdravotn pojištěn, a to jak za organizaci Ing. J. S., P. R., IČO 42107016, tak za sv zaměstnance, přičemž na vplatnch listinch dobrek uvděl, že toto pojistn je odvděno na čet Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky - Louny, čmž za uveden obdob vznikl dluh v celkov vši 166 613 Kč.

Navrhovatel dle uvd, že 147 trestnho zkona postihuje pltce za nesplněn jeho zkonn povinnosti odvst za poplatnka daň, pojistn na sociln zabezpečen nebo zdravotn pojištěn, nebo přspěvek na sttn politiku zaměstnanosti a k naplněn jeho skutkov podstaty dochz, když pltce nespln svou zkonnou povinnost odvst finančnmu řadu, zdravotn pojišťovně či sprvě socilnho zabezpečen platby, kter předtm srazil zaměstnancům při vplatě jejich mzdy či platu. Podle navrhovatelova nzoru však tm zkonodrce zasahuje do oblasti, kter nem zcela veřejnoprvn povahu, ale dotk se i pracovněprvnch vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - neodveden platba totiž představuje čst zaměstnancovy mzdy, kter byla sražena z jeho hrub mzdy, když sržka ze mzdy je pouze četn operac, a proto čstka stržen zaměstnanci z jeho hrub mzdy nenlež zaměstnanci, nbrž zaměstnavateli, a to až do okamžiku, kdy je převedena na čet přslušnho sttnho orgnu.

M za to, že uložen trestn sankce za nesplněn zkonn povinnosti odvst za poplatnka uveden platby je v rozporu s ustanovenmi čl. 8 odst. 2 věty druh Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a čl. 11 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (dle jen "Pakt"), podle nichž nesm bt nikdo zbaven svobody pouze pro neschopnost dostt smluvnmu zvazku.

Dle navrhovatel uvd, že protiprvn jednn uveden ve skutkov podstatě zmněnho trestnho činu je postihovno tak administrativnmi sankcemi (penle, zrušen živnostenskho oprvněn) a při řdnm a včasnm využvn těchto opatřen lze doshnout vraznho snžen neplacen těchto povinnch dvek. Dovozuje, že legitimitu trestněprvnch postihů může odůvodnit pouze nutnost ochrany zkladnch prvnch hodnot a zjmů před činy zvlšť nebezpečnmi pro společnost. Z toho podle něj vyplv, že za situace, kdy uveden protiprvn jednn lze činně postihovat i bez stanoven trestn sankce, je jeho trestn postih v rozporu s principy prvnho sttu, čmž dochz k porušen čl. 1 stavy.

stavn soud nejdřve posuzoval formln nležitosti podanho nvrhu. Nvrh byl podn oprvněnou osobou za podmnek stanovench v 64 odst. 4 zkona č. 182/1993 Sb. Rovněž podmnky přpustnosti podle 66 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. byly v danm přpadě splněny. Nvrh byl tedy shledn přpustnm a stavn soud postupoval dle podle 68 zkona č. 182/1993 Sb.

stavn soud k nvrhu vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny i Sentu Parlamentu Česk republiky. Předseda Poslaneck sněmovny sdělil stavnmu soudu: Zkon č. 253/1997 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců dne 5. 9. 1997 a dne 24. 9. 1997 byl schvlen potřebnou většinou sentorů, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen.

V důvodov zprvě k vldnmu nvrhu zkona, kterm byl doplněn trestn zkon o 147 a 147a, se mimo jin uvd, že "mezi trestn činy hospodřsk obsažen v hlavě druh zvlštn čsti trestnho zkona se navrhuje zařadit novou skutkovou podstatu trestnho činu postihujc neodveden daně, pojistnho na sociln zabezpečen a na zdravotn pojištěn. Na rozdl od trestnho činu zkrcen daně, poplatku a podobn dvky podle 148 trestnho zkona postihujcho přpady podvodnho tvrzen o vši daně nebo jin dvky se tato skutkov podstata zaměřuje na přpady, kdy poplatnk neskrv svoji daňovou nebo poplatkovou povinnost nebo jej vši, ale z nejrůznějšch důvodů tuto povinnost nespln. V souladu s stavn zsadou vylučujc trestn postih neschopnosti dostt svmu finančnmu zvazku se v tto skutkov podstatě postihuje jen jednn, kdy pltce (zaměstnavatel) zkonn sržky ve vztahu ke svm zaměstnancům provede a poškod je tm, že je neodvede sttu (postih se omezuje jen na tu čst daně nebo pojistnho, kterou m pltce daně odvst za poplatnka a kterou tedy poplatnkovi i srazil). Podmnky činn ltosti jako formy zniku trestnosti jsou formulovny obdobně jako je tomu v 214 trestnho zkona. Důvodem je skutečnost, že v danm přpadě fiskln zjmy sttu maj přednost před bezvjimečnm trestnm postihem."

Z uvedenho odůvodněn vyplv, že vlda, resp. Poslaneck sněmovna se otzkou souladu předmětnch ustanoven s stavou a Listinou zabvaly a vyjdřily nzor, že posuzovan prava je v souladu s stavn zsadou vylučujc trestn postih neschopnosti dostt svmu finančnmu zvazku.

S uvedenm odůvodněnm se předseda Poslaneck sněmovny ztotožňuje, přičemž, na rozdl od Okresnho soudu v Lounech, se nedomnv, že zmněn ustanoven zasahuj do pracovněprvnch vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V tto souvislosti je třeba vzt v vahu i skutečnost, že zkonn sržky byly zaměstnavatelem provedeny, avšak sttu nebyly odvedeny. S přihldnutm k tomu nelze podle nzoru předsedy Poslaneck sněmovny považovat neodveden těchto sržek za neschopnost dostt finančnmu zvazku vyplvajcmu jinak napřklad ze zvazkovch a jinch vztahů.

Předsedkyně Sentu sdělila stavnmu soudu, že Sent rozhodl o schvlen předmětn novely trestnho zkona v mezch stavou stanoven kompetence a stavně stanovenm způsobem. Dle se pak věnovala jednak přstupu vldy k tto prvn pravě, jednak stanovisku Sentu z pohledu pracovněprvnho a z pohledu ochrany společenskch hodnot.

Pokud jde o stanovisko vldy, je ve vyjdřen Sentu konstatovno, že vlda prezentovala dan nvrh novely obecně jako počin, kterm prvo "dohn" nynějš roveň hospodřskch vztahů a potřebu jejich ochrany. Vslovně pak potvrzovala, že novelizace nijak neomezuje podnikatelskou sfru ani nezakld ždn nov povinnosti, kter by již nevyplvaly ze zvlštnch zkonů, a že pouze sankcionuje porušen nebo nesplněn nejdůležitějšch z těchto vztahů, a tm poskytuje důslednějš ochranu těm, kteř jednaj v souladu se zkonem. V odůvodněn nvrhu vlda konstatovala, že novelizace neodporuje mezinrodnm mluvm nebo doporučenm a ve většině koresponduje s prvnm stavem většiny evropskch zem. V konkrtnm odůvodněn ustanoven 147 (důvodov zprva k nvrhu) vlda uvedla, že "v souladu s stavn zsadou vylučujc trestn postih neschopnosti dostt svmu finančnmu zvazku se v tto skutkov podstatě postihuje jen jednn, kdy pltce (zaměstnavatel) zkonn sržky ve vztahu ke svm zaměstnancům provede a poškod je tm, že je neodvede sttu".

V dalš čsti vyjdřen se Sent zabval nmitkou, že předmětn platby jsou čst zaměstnancovy mzdy a nlež zaměstnavateli až do okamžiku, kdy je převede na stt. K tomu uvedl, že "Součst tzv. hrub mzdy (platu) zčtovan k vplatě jsou i čstky, kter je zaměstnanec jako poplatnk daně z přjmů fyzickch osob a jako poplatnk pojistnho na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, resp. pojistnho na veřejn zdravotn pojištěn povinen odvdět sttu, resp. přslušn zdravotn pojišťovně. Zkonodrce v těchto přpadech však neponechal na vůli zaměstnance zvžit, jakm způsobem, resp. prostřednictvm koho tento zvazek vůči vše uvedenm subjektům spln. Naopak zkonodrce stanovil zaměstnavatelům povinnost proveden sržky pojistnho, resp. zlohy na daň z přjmů fyzickch osob (srov. 121 zkonku prce, 18 zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, a 12 zkona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovn pohotovost a o průměrnm vdělku), a tm vyloučil v tomto směru jakkoliv smluvn ujednn zaměstnance a zaměstnavatele. Byt' tyto čstky představuj součst zkonnho nroku na mzdu, resp. plat jsou v podstatě vyloučeny z nakldn zaměstnancem. V tomto směru se Sent nepřiklonil k zvěru, že zkonnou povinnost zaměstnavatelů lze ve smyslu stavnm považovat za soukromoprvn zvazek."

Zvěrem vyjdřen Sent hodnot důvody, kter vedly zkonodrce k nov prvn pravě v 147 i 147a trestnho zkona. Zdůrazňuje, že "Obecně plat, že legitimn jsou ty trestněprvn zsahy, kter jsou odůvodněny nutnost ochrany vznamnch společenskch hodnot s tm, že nepostačuje jin řešen (prostředky jinch prvnch odvětv) a pasivita by mohla vst k chaosu. Před přijetm předmětn novely trestnho zkona se stal rozsah přpadů neodveden dan a pojistnho zvažnm (socilně konfliktnm) a užit trestněprvnch prostředků bylo tak shledno odpovdajcm problmu. Existujc administrativn prostředky se neprojevily jako dostatečn. Ve vztahu k nim je trestn postih (hrozba tmto postihem) součst gradovanho tlaku na plněn danch povinnost. Jednn v podobě neodveden daně či pojistnho mus mt podle zkona intenzitu většho rozsahu a mus bt pokryto myslem pachatele, kter je zde pak třeba prokazovat jako každ jin znak skutkov podstaty."

stavn soud dospěl k zvěru, že nvrh nen důvodn.

Novela trestnho zkona č. 253/1997 Sb., kter nabyla činnosti dne 1. ledna 1998, zavedla novou skutkovou podstatu trestnho činu "Neodveden daně, pojistnho na sociln zabezpečen, na zdravotn pojištěn a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti" podle 147 a nov ustanoven "Zvlštn ustanoven o činn ltosti" podle 147a.

147 trestnho zkona stanov:

(1) Kdo jako pltce ve většm rozsahu nespln svoji zkonnou povinnost za poplatnka odvst daň, pojistn na sociln zabezpečen nebo zdravotn pojištěn, nebo přspěvek na sttn politiku zaměstnanosti, bude potrestn odnětm svobody na šest měsců až tři lta nebo peněžitm trestem.

(2) Odnětm svobody na jeden rok až osm let bude pachatel potrestn, zsk-li činem uvedenm v odstavci 1 prospěch velkho rozsahu.

147a trestnho zkona stanov:

Trestnost neodveden daně, pojistnho na sociln zabezpečen, na zdravotn pojištěn a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti ( 147) zanik, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dřve, než soud prvnho stupně počal vyhlašovat rozsudek.

Předmětem trestnho postihu podle 147 trestnho zkona je pouze pojistn na sociln zabezpečen, respektive pojistn na zdravotn pojištěn a přspěvek na politiku zaměstnanosti, kter ze zkona je povinen platit zaměstnanec a kter m zaměstnavatel odvdět za zaměstnance jako pltce, nikoli pojistn, kter zaměstnavatel přmo odvd jako poplatnk.

Logick vklad jednoznačně vylučuje trestn postih zaměstnavatele za neodveden daně či dvky, kter je povinen odvdět sm za sebe. Ustanoven 147 trestnho zkona je koncipovno tak, že trestnm může bt pouze jednn někoho, kdo m zkonem určenou povinnost k odvodu dvek za jinou osobu. Pot vrazem "za poplatnka odvst daň ..." nemůže bt mněna dvka, k jejmuž odveden pltce nem sm povinnost.

Pokud jde o stavnost 147 trestnho zkona a 147a trestnho zkona, je třeba dojt k zvěru, že tato ustanoven jsou v souladu s čl. 8 odst. 2 věty druh Listiny, čl. 11 Paktu, jakož i s čl. 1 stavy.

Čl. 8 odst. 2 věta druh Listiny stanov: "Nikdo nesm bt zbaven svobody pouze pro neschopnost dostt smluvnmu zvazku." Podle čl. 11 Paktu "Nikdo nebude vězněn pouze pro neschopnost dostt smluvnmu zvazku." Čl. 1 stavy zn: "Česk republika je svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana."

Vzhledem k tomu, co bylo uvedeno, je třeba konstatovat, že ustanoven 147 a 147a trestnho zkona jsou ve shodě s čelem trestnho zkona, když 147 chrn společnost tm, že trestně postihuje vlučně zaměstnavatele jako pltce za neodveden t čsti dvky, jejž uhrazen zkon pltci ukld. V dan souvislosti nelze zkonem určenou povinnost zaměňovat s pojmem "smluvn zvazek", o němž hovoř uveden prvn ustanoven. stavn soud neshledal ani rozpor s jinmi zkladnmi prvy nebo svobodami zakotvenmi v stavnch zkonech nebo mezinrodnch smlouvch podle čl. 10 stavy.

Zvěrem považuje stavn soud za nutn zdůraznit, že se přikln v tto věci ke stanoviskům obou komor Parlamentu, i pokud jde o důvody samostatnho zařazen tto skutkov podstaty do prvnho řdu; tento stupeň ochrany společnosti lze považovat za lex specialis, kter m chrnit zjem sttu na řdnm odveden poplatnkům sražench finančnch prostředků, kter jsou 147 vslovně specifikovny, neboť v poslednch letech se protiprvn jednn v tto věci vrazně rozšřilo. Bylo sice postihovno jako trestn čin porušovn povinnosti při sprvě cizho majetku ( 255 trestnho zkona), ale ideovm zkladem legitimity trestněprvnch postihů byl institut zpronevěry (kdo si přisvoj věc, kter mu byla svěřena) a jako takov již po dlouhou dobu vystihoval kauzu, kter měla bt předmětem postihu. Ostatně potenciln obžalovan je dostatečně chrněn citovanm ustanovenm 147a trestnho zkona, pokud využije institut činn ltosti.

Na zkladě uvedench důvodů posoudil stavn soud předložen přpad a nvrh Okresnho soudu v Lounech na zrušen 147 a 147a trestnho zkona zamtl ( 82 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.).

Načítávám znění...
MENU
Hore