Ve věci návrhu na zrušení § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních) 68/1999 účinný od 23.04.1999

Ústavní soud rozhodl dne 17. února 1999 v plénu o návrhu Ing. J. B. a P. M. na zrušení § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

Navrhovatel Ing. J. B. podal dne 10. dubna 1998 �stavn�mu soudu �stavn� st�žnost proti rozsudku Krajsk�ho soudu v Brně č. j. 29 Ca 40/97-19 ze dne 3. �nora 1998, j�mž byla zam�tnuta žaloba proti rozhodnut�m policejn�ch org�nů Česk� republiky, kter� nevyhověly jeho ž�dosti o vyd�n� zbrojn�ho průkazu s odkazem na � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona č. 288/1995 Sb., o střeln�ch zbran�ch a střelivu (z�kon o střeln�ch zbran�ch), s odůvodněn�m, že žadatel nen� bez�honn�, protože byl pravomocně odsouzen pro �mysln� trestn� čin a dosud neuplynulo 10 let od pravomocn�ho odsouzen� nebo od ukončen� trestu odnět� svobody. Současně s �stavn� st�žnost� podal navrhovatel n�vrh na zrušen� � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch. V odůvodněn� sv�ho n�vrhu uvedl, že pož�dal o vyd�n� zbrojn�ho průkazu, avšak jeho ž�dost byla př�slušn�mi org�ny policie zam�tnuta s odkazem na uveden� ustanoven� z�kona o střeln�ch zbran�ch z toho důvodu, že nen� bez�honn�, protože byl v roce 1991 uzn�n vinn�m trestn�m činem zneuž�v�n� pravomoci veřejn�ho činitele a odsouzen k peněžit�mu trestu ve v�ši 2 000 Kč. Podle n�zoru navrhovatele leg�ln� i soudn� v�klad tohoto ustanoven� z�kona o střeln�ch zbran�ch, totiž to, že se t�k� i peněžit�ch trestů, s nimiž nen� spojen v�kon trestu odnět� svobody, vede k mimoř�dn� tvrdosti a dost�v� se do rozporu s principem pr�vn�ho st�tu zakotven�m v čl�nku 1 �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava"), neboť fakticky umožňuje stavět do jedn� roviny osoby, jejichž činy vyžaduj� k n�pravě pouze peněžit� trest, s osobami, za jejichž trestn� činy je nezbytn� použ�t podstatně z�važnějš� sankce [� 44 odst. 1 p�sm. a) a b) z�kona o střeln�ch zbran�ch]. Navrhovatel se c�t� b�t t�mto postupem diskriminov�n, když nav�c poukazuje na rozpor mezi skutečnost�, že podle trestn�ho z�kona se po zahlazen� odsouzen� na pachatele hled�, jako by se trestn�ho činu nedopustil, avšak podle jin�ho z�kona (z�kona o střeln�ch zbran�ch) se na něj hled�, jako by k zahlazen� nedošlo.

S ohledem na uveden� skutečnosti se IV. sen�t �stavn�ho soudu zab�val splněn�m podm�nek � 74 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu") a pot�, co dospěl ke kladn�mu z�věru, usnesen�m č. j. IV. �S 165/98-14 ze dne 14. května 1998 ř�zen� o �stavn� st�žnosti podle � 78 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu přerušil a n�vrh na zrušen� � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch postoupil pl�nu �stavn�ho soudu. Věc byla zaps�na pod sp. zn. Pl. �S 16/98.

Navrhovatel P. M. podal dne 17. srpna 1998 �stavn� st�žnost proti rozsudku Krajsk�ho soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 431/97-20 ze dne 6. května 1998, j�mž byla zam�tnuta žaloba proti rozhodnut�m policejn�ch org�nů Česk� republiky, kter� nevyhověly jeho ž�dosti o vyd�n� zbrojn�ho průkazu s odkazem na � 44 odst. 1 p�sm. d) a � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch s odůvodněn�m, že žadatel nen� bez�honn�, protože byl pravomocně odsouzen pro trestn� čin a k zahlazen� odsouzen� podle zvl�štn�ho z�kona se při posuzov�n� bez�honnosti osoby nepřihl�ž�. Současně s �stavn� st�žnost� podal navrhovatel n�vrh na zrušen� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch. V odůvodněn� sv�ho n�vrhu uvedl, že jedin�m důvodem, proč mu nebyl vyd�n zbrojn� průkaz, byla skutečnost, že byl v roce 1991 uzn�n vinn�m trestn�m činem podle � 277 odst. 1 p�sm. b) a odst. 2 p�sm. a) trestn�ho z�kona a byl mu uložen podm�něn� trest odnět� svobody v trv�n� 6 měs�ců se zkušebn� dobou 1 roku, přičemž n�sleduj�c�m usnesen�m Vojensk�ho obvodov�ho soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 109/91 ze dne 25. června 1992 bylo uzn�no, že se osvědčil a hled� se na něho podle � 60 odst. 4 trestn�ho z�kona, jako by nebyl odsouzen. Na tomto z�kladě pak Krajsk� soud v Ostravě, stejně jako dř�ve org�ny Policie Česk� republiky, dospěl k z�věru, že nesplňuje podm�nku bez�honnosti stanovenou v � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch. Trestněpr�vn� důsledky osvědčen� ve zkušebn� době jsou podle n�zoru soudu pr�vně irelevantn�, protože spr�vn� org�n mus� při posuzov�n� bez�honnosti žadatele důsledně vych�zet z leg�ln� definice tohoto pojmu a nemůže přihl�žet k trestněpr�vn�m důsledkům vypl�vaj�c�m z � 60 odst. 4 trestn�ho z�kona. Krajsk� soud zast�val n�zor, že podle � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch je nutno přihl�žet nejen k odsouzen�, kter� bylo zahlazeno, ale i k odsouzen�, u kter�ho plat� z�konn� domněnka neodsouzen�. Podle n�zoru navrhovatele je tento v�klad extenzivn� a omezuje žadatele v jeho pr�vu na vyd�n� zbrojn�ho průkazu. Nav�c je ot�zkou, zda lze na tento př�pad aplikovat � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch, když institut zahlazen� odsouzen� je věcně odlišn� od institutu z�konn� domněnky neodsouzen�. Aplikac� uveden�ho ustanoven� došlo k porušen� navrhovatelova pr�va na osobn� čest a dobrou pověst podle čl. 10 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina") a je d�n i rozpor s čl. 40 odst. 2 Listiny, když je vyloučeno, aby se osobě, kter� je považov�na za nevinnou, protože k jej�mu odsouzen� nelze přihl�žet, přič�talo k t�ži, že sp�chala trestn� čin.

Po zjištěn�, že i tento n�vrh splňuje podm�nky stanoven� v � 74 z�kona o �stavn�m soudu, rozhodl IV. sen�t �stavn�ho soudu podle � 78 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu usnesen�m č. j. IV. �S 366/98 ze dne 13. ř�jna 1998 o přerušen� ř�zen� o �stavn� st�žnosti a n�vrh na zrušen� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch postoupil pl�nu �stavn�ho soudu. Věc byla zaps�na pod sp. zn. Pl. �S 27/98.

Pl�num �stavn�ho soudu pak usnesen�m Pl. �S 16/98 ze dne 20. ledna 1999 rozhodlo o spojen� obou n�vrhů ke společn�mu projedn�n� a rozhodnut�, přičemž budou nad�le vedeny pod sp. zn. Pl. �S 16/98.

�stavn�mu soudu byl pod sp. zn. Pl. �S 1/99 předložen i n�vrh P. K. na zrušen� � 40 odst. 1 p�sm. e), � 44 odst. 1 p�sm. d) a � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch. N�vrh na zrušen� uveden�ch ustanov� � 44 odst. 2 n� byl pod�n v souvislosti s �stavn� st�žnost� ze dne 7. prosince 1998 proti rozsudku Krajsk�ho soudu v Česk�ch Budějovic�ch č. j. 10 Ca 201/98-25 ze dne 23. z�ř� 1998. �stavn� soud usnesen�m č. j. Pl. �S 1/99 ze dne 28. ledna 1999 tento n�vrh podle � 43 odst. 1 p�sm. e) z�kona o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, odm�tl, protože shledal, že tento n�vrh je nepř�pustn�. Podle � 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu je n�vrh nepř�pustn�, jestliže �stavn� soud již v t�že věci jedn�. V ř�zen� o předmětn�m n�vrhu byla tato podm�nka splněna, protože o t�že věci jedn� �stavn� soud v ř�zen� veden�m pod sp. zn. Pl. �S 16/98. Projedn�n� n�vrhu veden�ho pod sp. zn. Pl. �S 1/99 tedy br�nila přek�žka věci zah�jen�. Navrhovatel však měl pr�vo �časti na jedn�n� o dř�ve podan�m n�vrhu jako vedlejš� �častn�k. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky pouk�zala ve sv�m vyj�dřen� na důvodovou zpr�vu k � 44 odst. 1 p�sm. b) z�kona o střeln�ch zbran�ch, podle n�ž je krit�rium bez�honnosti dalš� n�ročnou podm�nkou, jež by měla v největš� m�ře znemožnit vyd�v�n� zbrojn�ch průkazů osob�m, kter� vzhledem ke sv� minulosti a současn�m prokazateln�m informac�m o nich mohou b�t potenci�ln�mi nositeli nebezpeč� ze zneužit� zbraně. Ustanoven� � 44 z�kona o střeln�ch zbran�ch obsahuje zejm�na vybran� nejz�važnějš� trestn� činy, kter� jsou odstupňov�ny podle m�ry společensk� nebezpečnosti, čemuž odpov�d� i d�lka doby, po kterou žadatel o zbrojn� průkaz nemůže b�t považov�n za bez�honnou osobu. C�lem napaden�ho ustanoven� je tedy podle n�zoru Poslaneck� sněmovny předevš�m ochrana společnosti před potenci�ln�m zneužit�m zbraně. Z tohoto důvodu je nerozhodn�, zda byl pachateli takov�ho trestn�ho činu uložen trest odnět� svobody nebo jin� trest anebo že odsouzen� za takov� trestn� čin bylo již pro jin� �čely podle zvl�štn�ch z�konů zahlazeno. Pominout nelze ani nerovnost spoč�vaj�c� v tom, že po př�padn�m zrušen� předmětn�ho ustanoven� by mohl b�t vyd�n zbrojn� průkaz osobě, kter� byla pravomocně odsouzena pro �mysln� trestn� čin, nikoliv však osobě, kter� je podle � 45 z�kona o střeln�ch zbran�ch pouze tzv. nespolehliv�, neboť byla v posledn�ch 3 letech pravomocně uzn�na vinnou za stanoven� přestupek. Za tohoto stavu věci nelze než vyj�dřit stanovisko, že z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m poř�dkem a naš�m pr�vn�m ř�dem, přičemž je na �stavn�m soudu, aby podan� n�vrh posoudil a vydal př�slušn� rozhodnut�.

Ve sv�m dalš�m vyj�dřen� Poslaneck� sněmovna zaujala stanovisko i ve vztahu k n�vrhu na zrušen� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch. Z jej�ho vyj�dřen� vypl�v�, že pr�vo na vyd�n� zbrojn�ho průkazu je omezeno � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch, a nikoliv � 44 odst. 2 tohoto z�kona, kter� pouze vylučuje přihl�žet k trestněpr�vn�m důsledkům zahlazen� odsouzen� podle zvl�štn�ho z�kona. Lze se přitom domn�vat, že absence � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch by neměla, a to i přes př�padn� zahlazen� odsouzen� podle trestněpr�vn�ch předpisů, vliv na stanovenou d�lku doby, po kterou se žadatel o zbrojn� průkaz nepovažuje za bez�honn�ho. Tot�ž plat� i pro institut tzv. osvědčen� podle � 60 trestn�ho z�kona. Současně nelze přehl�dnout ani skutečnost, že o zahlazen� odsouzen� rozhoduje soud na ž�dost nebo n�vrh opr�vněn�ch osob, z čehož vypl�v�, že posouzen� bez�honnosti pro �čely z�kona o střeln�ch zbran�ch by v př�padě, že by se přihl�želo k zahlazen� odsouzen�, z�viselo pouze na tom, zda byl takov� podnět soudu pod�n a jak o něm bylo rozhodnuto. D�le Poslaneck� sněmovna uvedla, že se u zahlazen� odsouzen� podle � 69 a 70 trestn�ho z�kona a u osvědčen� podle � 60 trestn�ho z�kona sice jedn� o odlišn� instituty, jejich důsledky jsou však totožn�, tzn., že se v obou př�padech na pachatele hled�, jako by nebyl odsouzen. Rozlišov�n� těchto institutů z hlediska splněn� podm�nek pro vyd�n� zbrojn�ho průkazu považuje proto za bezpředmětn�. Poslaneck� sněmovna považuje za bezpředmětnou t�ž skutečnost, že pozn�mka pod čarou č. 13) k � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch obsahuje pouze odkaz na ustanoven� trestn�ho z�kona a trestn�ho ř�du t�kaj�c� se zahlazen� odsouzen�, protože pozn�mka pod čarou nen� souč�st� normativn�ho textu pr�vn�ho předpisu, a nem� proto normativn� povahu. I zde Poslaneck� sněmovna vyj�dřila n�zor, že z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m poř�dkem a naš�m pr�vn�m ř�dem.

Z těsnopiseck� zpr�vy o 36. schůzi Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky ve dnech 31. ř�jna - 3. listopadu 1995 vypl�v�, že z�kon o střeln�ch zbran�ch byl na t�to schůzi přijat potřebnou většinou poslanců podle čl. 39 odst. 1 a 2 �stavy poměrem hlasů 65 proti 27. K projedn�n� a přijet� z�kona došlo na z�kladě vl�dn�ho n�vrhu č. 1665 ze dne 8. �nora 1995 a společn� zpr�vy v�borů Poslaneck� sněmovny (sněmovn� tisk 1665). Tento z�kon byl vyhl�šen v č�stce 75 Sb�rky z�konů Česk� republiky rozeslan� dne 13. prosince 1995 a nabyl �činnosti dnem 1. března 1996. Lze tedy m�t za to, že z�kon byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem (� 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu).

K n�vrhu na zrušen� uveden�ch ustanoven� z�kona o střeln�ch zbran�ch podalo sv� vyj�dřen� i Ministerstvo vnitra. Z vyj�dřen� vypl�v�, že zahlazen�m odsouzen� m� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch na mysli všechny př�pady vzniku fikce neodsouzen�. V př�padě opačn�ho v�kladu by totiž zejm�na v př�padě trestn�ch činů uveden�ch v � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch, tedy trestn�ch činů neuveden�ch v p�smenech a) a b), jestliže byly sp�ch�ny �myslně a neuplynulo alespoň 10 let od pravomocn�ho odsouzen� nebo od ukončen� v�konu trestu odnět� svobody v př�padě, že byl tento trest uložen, mohlo m�t pravomocn� odsouzen� za stejn� trestn� čin pro různ� osoby odlišn� důsledky z hlediska splněn� podm�nky bez�honnosti. T�m by byla podle n�zoru Ministerstva vnitra porušena z�sada rovnosti v pr�vech podle čl. 1 Listiny. Ministerstvo vnitra d�le uvedlo, že použit� př�snějš�ch hledisek bez�honnosti v př�padě z�kona o střeln�ch zbran�ch je odůvodněn�. Ustanoven� z�kona t�kaj�c� se bez�honnosti je třeba ch�pat jako restriktivn� opatřen�, jež m� za �čel sn�žit počet držitelů zbrojn�ch průkazů a t�m tak� zbran�, a to zejm�na zpř�sněn�m podm�nek pro z�sk�n� zbrojn�ho průkazu. K restriktivn�m opatřen�m se přistoupilo i v jin�ch zem�ch a byly zavedeny i v někter�ch st�tech Evropsk� unie. Z�kon o střeln�ch zbran�ch byl ch�p�n jako z�kon speci�ln� se zvl�štn� �pravou bez�honnosti a jej�ho posuzov�n�. Ostatně, pokud tento z�kon po splněn� stanoven�ch podm�nek stanov� pr�vo na z�sk�n� zbrojn�ho průkazu pro fyzickou osobu, v ž�dn�m př�padě se nejedn� o naplněn� někter�ho z pr�v a svobod založen�ch �stavou nebo Listinou. Rovněž nemůže podle n�zoru Ministerstva vnitra použit�m � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch doj�t k narušen� pr�va na ochranu dobr� pověsti podle čl. 10 odst. 1 Listiny. Posuzov�n� podm�nek stanoven�ch z�konem se děje v neveřejn�m ř�zen� před org�nem Policie Česk� republiky a důvody, proč nen� možno zbrojn� průkaz vydat, jsou sdělov�ny pouze žadateli. Ministerstvo vnitra proto navrhuje zam�tnut� n�vrhu.

Podstatou n�vrhu na zrušen� � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch je tvrzen�, že toto ustanoven� je v rozporu s principem pr�vn�ho st�tu zakotven�m v čl. 1 �stavy, jakož i s principem rovnosti v důstojnosti a pr�vech zakotven�m v čl. 1 Listiny, neboť odejmut�m pr�va na z�sk�n� zbrojn�ho průkazu osob�m, kter� byly postiženy pouze peněžit�m trestem, doch�z� ve skutečnosti k jejich diskriminaci. Podstatou n�vrhu na zrušen� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch je tvrzen�, že toto ustanoven� je v rozporu s čl. 10 odst. 1 Listiny, neboť nen� respektov�n pr�vn� důsledek zahlazen� podle � 70 odst. 1 trestn�ho z�kona, podle kter�ho, bylo-li odsouzen� zahlazeno, hled� se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

N�vrh na zrušen� � 44 odst. 1 p�sm. d) a � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch se zakl�d� na 2 argumentech. Prvn�m je absence rozlišov�n� mezi z hlediska sankce rozd�ln�mi trestn�mi činy při posuzov�n� bez�honnosti, v čemž je spatřov�no porušen� principu pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 �stavy; druh�m je pak dotčen� z�kladn�ho pr�va vypl�vaj�c�ho z čl. 10 odst. 1 Listiny, protože nen� respektov�n pr�vn� důsledek zahlazen� dle � 70 odst. 1 trestn�ho z�kona, podle něhož, bylo-li odsouzen� zahlazeno, hled� se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

Nutno poznamenat, že z�kon o střeln�ch zbran�ch, kter� nabyl �činnosti dnem 1. března 1996, zav�d� pro všechny občany n�rok na z�sk�n� zbrojn�ho průkazu, avšak po splněn� všech z�konem stanoven�ch podm�nek. Jedn� se tedy (na rozd�l od minulosti) o věc n�rokovou (v minulosti tento n�rok d�n nebyl a o možnosti z�sk�n� zbrojn�ho průkazu rozhodoval spr�vn� org�n policie). Z�kon o střeln�ch zbran�ch ve sv� č�sti šest� upravuje podm�nky vedouc� k z�sk�n� zbrojn�ho průkazu. Ten (v př�padě splněn� stanoven�ch podm�nek) vyd�v� okresn� ředitelstv� Policie Česk� republiky. Kromě dosažen� předepsan�ho věku, způsobilosti k pr�vn�m �konům, zdravotn� způsobilosti a odborn� způsobilosti je požadov�na i bez�honnost a spolehlivost. Oproti dř�vějš� pr�vn� �pravě jsou tak jednoznačně stanoveny přesn� a přehledn� podm�nky, za jejichž splněn� lze zbrojn� průkaz vydat, přesněji řečeno, za jejichž splněn� zbrojn� průkaz vyd�n b�t mus�. Je v těchto souvislostech na m�stě �vaha, zda je za dan�ho stavu věci z�sk�n� zbrojn�ho průkazu věc� n�ročnou a obt�žnou, jin�mi slovy, zda podm�nky stanoven� z�konem o střeln�ch zbran�ch jsou př�liš př�sn� (posuzov�no tak� v souvislosti s podan�m n�vrhem -- tedy i z hlediska stanoven� rozsahu bez�honnosti tak, jak ji z�kon o střeln�ch zbran�ch vyžaduje). Podle přesvědčen� �stavn�ho soudu lze z�konod�rcem zvolen� řešen� pokl�dat za přijateln�, nikoli za nepřiměřen�. Konečně ovšem takto zvolenou �pravu nelze pokl�dat za proti�stavn�, a to ani z hlediska, kter� zdůraznil navrhovatel, maje na mysli předevš�m rozpor s čl. 1 �stavy, kdy je nam�t�na mimoř�dn� tvrdost, kter� se dost�v� do rozporu s principem pr�vn�ho st�tu, když fakticky umožňuje stavět do jedn� roviny osoby, jejichž trestn� činy vyžaduj� k n�pravě pouze peněžit� trest, s osobami, za jejichž trestn� činy je nezbytn� použ�t př�snějš�ch sankc�. �stavn� soud v řadě sv�ch rozhodnut� vyložil obsah �stavn�ho principu rovnosti. Identifikoval se v nich [zejm�na v n�lezech ve věcech veden�ch pod sp. zn. Pl. �S 16/93 (Sb�rka �S č. 1, str. 194 -- 5, 205 -- 6), Pl. �S 36/93 (Sb�rka �S č. 1, str. 179), Pl. �S 5/95 (Sb�rka �S č. 4, str. 218), Pl. �S 9/95 (Sb�rka �S č. 5, str. 137)] s ch�p�n�m �stavn�ho principu rovnosti, jak byl vyj�dřen �stavn�m soudem ČSFR (Sb�rka �S ČSFR, 1992, č. 11): "Je jistě věc� st�tu, aby v z�jmu zajištěn� sv�ch funkc� rozhodl, že určit� skupině poskytne m�ně v�hod jako jin�. Ani zde však nemůže postupovat libovolně... . Pokud z�kon určuje prospěch jedn� skupiny a z�roveň t�m stanov� ne�měrn� povinnosti jin�, může se tak st�t pouze s odvol�n�m na veřejn� hodnoty.". �stavn� soud odm�tl absolutn� ch�p�n� principu rovnosti, přičemž d�le konstatoval: "rovnost občanů nelze ch�pat jako kategorii abstraktn�, n�brž jako rovnost relativn�, jak ji maj� na mysli všechny modern� �stavy" [Pl. �S 36/93 (Sb�rka �S č. 1, str. 179)]. Obsah principu rovnosti t�m posunul do oblasti �stavněpr�vn� akceptovatelnosti hledisek odlišov�n� subjektů a pr�v. Hledisko prvn� přitom spatřuje ve vyloučen� libovůle. Hledisko druh� vypl�v� z pr�vn�ho n�zoru vyj�dřen�ho v n�lezu ve věci veden� pod sp. zn. Pl. �S 4/95 (Sb�rka �S č. 3, str. 209): "nerovnost v soci�ln�ch vztaz�ch, m�-li se dotknout z�kladn�ch lidsk�ch pr�v, mus� dos�hnout intenzity, zpochybňuj�c�, alespoň v určit�m směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušen�m rovnosti spojeno i porušen� jin�ho z�kladn�ho pr�va, např. pr�va vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, někter�ho z politick�ch pr�v podle čl. 17 a n�sl. Listiny, pr�v n�rodnostn�ch a etnick�ch menšin podle čl. 24 a n�sl. Listiny a podobně [shodně i Pl. �S 5/95 (Sb�rka �S č. 4, str. 217 - 18)]. Hlediskem druh�m při posuzov�n� proti�stavnosti pr�vn�ho předpisu či jeho č�sti zakl�daj�c� nerovnost je tedy dotčen� někter�ho ze z�kladn�ch pr�v a svobod. Pokud navrhovatel nam�t�, že z�konod�rce posuzuje stejn�m způsobem nerovn� př�pady (č�mž by měl porušit čl. 1 �stavy), bylo by možn� s n�m souhlasit pouze tehdy, jestliže by tak činil libovolně, resp. by t�m zas�hl do z�kladn�ho pr�va nebo svobody. Vymezen� okruhu osob dle � 44 odst. 1 p�sm. d) z�kona o střeln�ch zbran�ch však libovoln� nen�. Je d�no dostatečně určitě a srozumitelně znakem �mysln�ho sp�ch�n� trestn�ho činu a v tom obsaženou informac� o mravn� způsobilosti žadatele o vyd�n� zbrojn�ho průkazu. Jelikož "pr�vo" na střelnou zbraň nen� z�kladn�m pr�vem, nen� nam�tanou nerovnost� napaden�ho z�konn�ho ustanoven� dotčeno někter� ze z�kladn�ch pr�v a svobod, a nen� proto d�n ani důvod jeho zrušen� pro porušen� pr�va rovnosti.

K omezen� z�kladn�ch pr�v či svobod, i když jejich �stavn� �prava omezen� nepředpokl�d�, může doj�t v př�padě jejich kolize. V těchto situac�ch je nutn� stanovit podm�nky, za jejichž splněn� m� prioritu jedno z�kladn� pr�vo či svoboda, a za splněn� kter�ch jin�. Z�kladn� je v t�to souvislosti maxima, podle kter� z�kladn� pr�vo či svobodu lze omezit pouze v z�jmu jin�ho z�kladn�ho pr�va či svobody.

V posuzovan� věci se v kolizi ocitaj� z�kladn� pr�vo plynouc� z čl. 10 odst. 1 Listiny (prom�taj�c� se kromě jin�ho v � 69 a 70 trestn�ho z�kona) a z�kladn� pr�vo na život (čl. 6 odst. 1, 2 Listiny), př�padně dalš� z�kladn� pr�va, jejichž omezen� by bylo lze doc�lit použit�m střeln�ch zbran�, (čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1, čl. 13 Listiny a jistě i dalš�). Při posuzov�n� možnosti omezen� z�kladn�ho pr�va či svobody ve prospěch jin�ho z�kladn�ho pr�va, resp. svobody lze stanovit tyto podm�nky, za jejichž splněn� m� prioritu jedno z�kladn� pr�vo či svoboda:

Prvn� podm�nkou je jejich vz�jemn� poměřov�n�, druhou je požadavek šetřen� podstaty a smyslu omezovan�ho z�kladn�ho pr�va, resp. svobody (čl. 4 odst. 4 Listiny). Vz�jemn� poměřov�n� ve vz�jemn� kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v a svobod spoč�v� v n�sleduj�c�ch krit�ri�ch - prvn�m je krit�rium vhodnosti, tedy odpověď na ot�zku, zdali institut omezuj�c� určit� z�kladn� pr�vo umožňuje dos�hnout sledovan� c�l - tj. ochranu jin�ho z�kladn�ho pr�va. V dan�m př�padě, pokud je nam�t�no, že za určit�ch konkr�tn�ch okolnost� (v někter�ch určit�ch př�padech) jev� se tyto podm�nky př�sn� (stran z�sk�n� střeln�ch zbran�), jde pouze a v�lučně o �vahu z�konod�rce v určit�m času a prostoru. Je nam�stě připomenout, že oblast střeln�ch zbran� (jejich z�sk�n� a držen�) je takovou sf�rou života společnosti, ve kter� lze akceptovat postup obezřetn�, kter� je třeba pečlivě zvažovat. Stanoven� podm�nky je možn� označit za př�snějš�, rozhodně však nejsou mimoř�dně striktn� či dokonce extr�mn�. Uveden� ustanoven� potom umožňuj� upevnit ochranu z�kladn�ch lidsk�ch pr�v, jak byla zm�něna.

Krit�rium potřebnosti spoč�v� v porovn�n� legislativn�ho prostředku omezuj�c�ho z�kladn� pr�vo, resp. svobodu s jin�mi opatřen�mi, umožňuj�c�ho dos�hnout stejn�ho c�le, avšak nedot�kaj�c�ho se z�kladn�ch pr�v a svobod. Ani zde nelze st�tu vyč�tat, že by stanoven�m uveden�ch podm�nek vybočil z r�mce, kter� je v dan� oblasti přiměřen�, a nelze m�t ani za to, že stanoven�m bez�honnosti, a tedy vymezen�m určit� m�ry mravnosti, přesahuje přiměřenou m�ru potřebnosti. Třet�m krit�riem je porovn�n� z�važnosti obou v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v. V posuzovan�m př�padě jedn�m z nich je pr�vo na lidskou důstojnost, osobn� čest, dobrou pověst a ochranu sv�ho jm�na, druh�m potom pr�vo na život, př�padně dalš� z�kladn� pr�va, jejichž omezen� by bylo možn� doc�lit užit�m střeln� zbraně, (čl. 11, čl. 12 odst. 1, čl. 13 Listiny a dalš�). Souč�st� porovn�n� z�važnosti v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v je i zvažov�n� využit� pr�vn�ch institutů minimalizuj�c�ch argumenty podložen� z�sah do jednoho z nich. V posuzovan�m př�padě řada argumentů vypov�d� ve prospěch z�konod�rcem proveden� �pravy, resp. podm�nky j�m stanoven� nevybočuj� pr�vě z r�mce přiměřenosti. Argument empirick� (prokazatelně rok od roku narůstaj�c� počet �mysln�ch trestn�ch činů sp�chan�ch leg�lně drženou střelnou zbran�), syst�mov� (st�le větš� n�růst razantn�ch a z�važn�ch trestn�ch činů), hodnotov� (důrazn� �toky na život a majetek občanů). Př�padn� �vahy o pr�vu na sebeobranu je třeba v dan�ch souvislostech odm�tnout - pr�vě i s poukazem na to, že oč obt�žnějš� bude možnost střelnou zbraň z�skat a držet, o to větš� budou pr�vě možnosti sebeobrany. Sjednocuj�c�m prvkem (u osob, kter�ch se t�k� prok�z�n� bez�honnosti) je pr�vě skutečnost (� 44 odst. 1 z�kona o střeln�ch zbran�ch), že se dopustily �mysln�ho trestn�ho činu. Jistěže se takto posuzovan� z�ležitost posunuje do roviny mravn� či snad mor�lně etick�. Z hledisek již vyložen�ch tedy nen� rozhoduj�c� zvažovat (a to ani z hledisek �stavněpr�vn�ch), o jak� druh trestn� činnosti či o jak� konkr�tn� trestn� čin šlo či jak� sankce byla v tom či onom př�padě uložena. Nelze tedy vyč�tat z�konod�rci, že vůči těmto osob�m jev� nedůvěru, a to ovšem pr�vě a jenom v souvislosti s tak z�važn�m jevem, jako je držen� a vlastnictv� střeln�ch zbran�. Nen� tak možn� hovořit o hypertrofii obecnosti a potřebnosti diferenciace, kter� by zajistila �stavn� princip rovnosti. Napaden� ustanoven� z�kona o střeln�ch zbran�ch je dostatečně konkr�tn� pr�vě stanoven�m všech jednoznačně vymezen�ch podm�nek, za kter�ch lze střelnou zbraň z�skat a tak� ji držet. Z hlediska zmiňovan� bez�honnosti je to pr�vě ona doba (z hlediska zahlazen� odsouzen�) vymezen� � 44 odst. 1 p�sm. a) až d) z�kona o střeln�ch zbran�ch. Tato doba je stanovena přesně a určitě a plat� tak� za přesně stanoven�ch podm�nek pro všechny subjekty stejně. Z�kladn� vztah k z�konu o střeln�ch zbran�ch se i v př�padech podřazen�ch pod p�smenem d) � 44 odst. 1 z�kona o střeln�ch zbran�ch sjednocuje a dost�v� v�raz pr�vě v souvislosti s �mysln�m sp�ch�n�m trestn�ho činu dotyčn�ch subjektů s poukazem na v�razn� a společensky v�znamn� jev, jako je držen� střeln� zbraně a důsledky z toho plynouc�.

I s odhl�dnut�m od toho, že vlastnit a držet střelnou zbraň nen� z�kladn�m lidsk�m pr�vem (a zajist� ani pr�vem vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny), přece jenom je nam�stě uv�st, že z�jem na ochraně z�kladn�ch pr�v, jako jsou pr�vo na život, zdrav� či ochranu majetku, je evidentn� a s pr�vem na vlastnictv� a držen� zbraně nesouměřiteln�. Možnosti sebeobrany v př�padě �toku se střelnou zbran� se st�vaj� minim�ln�mi. Proto je nam�stě v oblasti možnost� z�sk�n� střeln� zbraně postupovat uv�žlivě a pozorně. Ohledně �vahy o rozporu napaden�ho ustanoven� z�kona o střeln�ch zbran�ch s čl. 10 odst. 1 Listiny nutno odk�zat na to, co již bylo řečeno, snad s dodatkem, že i při vyžadov�n� opisu z evidence Rejstř�ku trestů je samozřejmou povinnost� spr�vn�ch org�nů policie pr�va obsažen� v čl. 10 odst. 1 Listiny respektovat. Listina samotn� je z�kladn�m pramenem pr�vn� �pravy ochrany osobn�ch �dajů a spolu s dalš�mi pr�vn�mi předpisy, jako je např. občansk� z�kon�k, trestn� z�kon a z�kon o přestupc�ch, z�kon o advokacii a z�kon o ochraně osobn�ch �dajů v informačn�ch syst�mech, představuje dostatečnou ochranu a garance z�kladn�ch lidsk�ch pr�v obsažen�ch v čl. 10 odst. 1 Listiny. Ostatně nen� ani důvod m�t obavu z toho, že př�slušn� st�tn� org�n při pr�ci s opisem z evidence Rejstř�ku trestů by zm�něn� z�kladn� pr�va porušoval (st�tn� org�ny přich�zej� do styku s opisem z evidence Rejstř�ku trestů, např. při trestn�m ř�zen� - policie, st�tn� zastupitelstv�, soud), a to i v době, kdy trestn� ř�zen� ještě nen� pravomocně skončeno.

Napaden� ustanoven� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch lze považovat pouze za vysvětluj�c�, upřesňuj�c� a odstraňuj�c� pochyby stran postupu při zjišťov�n� bez�honnosti z hlediska tohoto z�kona. Jde o z�konnou �pravu, kter� je speci�ln�, se speci�ln�m vymezen�m pojmu bez�honnosti z důvodů, kter� již byly zm�něny. Vyj�dřen� toho, že při posuzov�n� bez�honnosti osoby se nepřihl�ž� k zahlazen� odsouzen� podle zvl�štn�ho z�kona (trestn�ho z�kona a trestn�ho ř�du), nen� protipr�vn�, t�m m�ně proti�stavn�, ale pouze odstraňuj�c� př�padn� pochybnosti předevš�m procesn�ho charakteru. Tato skutečnost potom nezakl�d� důvod ani ke zrušen� � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch.

Vzhledem k uveden�m z�věrům �stavn� soud neshledal rozpor � 44 odst. 1 p�sm. d) a � 44 odst. 2 z�kona o střeln�ch zbran�ch s �stavou, �stavn�mi z�kony ani mezin�rodn�mi smlouvami podle čl. 10 �stavy, a proto n�vrhy na jejich zrušen� zam�tl.

Odlišné stanovisko v této věci zaujali podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudci JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vladimír Paul a JUDr. Pavel Varvařovský.