Ve věci návrhu na zrušení § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních) 68/1999 účinný od 23.04.1999

Schválené: 17.02.1999
Účinnost od: 23.04.1999
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Zbrojní průkaz. Zbrojní oprávnění.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních) 68/1999 účinný od 23.04.1999
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 68/1999 s účinností od 23.04.1999
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

68/1999 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 17. února 1999 v plénu o návrhu Ing. J. B. a P. M. na zrušení § 44 odst. 1 písm. d) a § 44 odst. 2 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

Navrhovatel Ing. J. B. podal dne 10. dubna 1998 stavnmu soudu stavn stžnost proti rozsudku Krajskho soudu v Brně č. j. 29 Ca 40/97-19 ze dne 3. nora 1998, jmž byla zamtnuta žaloba proti rozhodnutm policejnch orgnů Česk republiky, kter nevyhověly jeho ždosti o vydn zbrojnho průkazu s odkazem na 44 odst. 1 psm. d) zkona č. 288/1995 Sb., o střelnch zbranch a střelivu (zkon o střelnch zbranch), s odůvodněnm, že žadatel nen bezhonn, protože byl pravomocně odsouzen pro mysln trestn čin a dosud neuplynulo 10 let od pravomocnho odsouzen nebo od ukončen trestu odnět svobody. Současně s stavn stžnost podal navrhovatel nvrh na zrušen 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch. V odůvodněn svho nvrhu uvedl, že poždal o vydn zbrojnho průkazu, avšak jeho ždost byla přslušnmi orgny policie zamtnuta s odkazem na uveden ustanoven zkona o střelnch zbranch z toho důvodu, že nen bezhonn, protože byl v roce 1991 uznn vinnm trestnm činem zneužvn pravomoci veřejnho činitele a odsouzen k peněžitmu trestu ve vši 2 000 Kč. Podle nzoru navrhovatele legln i soudn vklad tohoto ustanoven zkona o střelnch zbranch, totiž to, že se tk i peněžitch trestů, s nimiž nen spojen vkon trestu odnět svobody, vede k mimořdn tvrdosti a dostv se do rozporu s principem prvnho sttu zakotvenm v člnku 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), neboť fakticky umožňuje stavět do jedn roviny osoby, jejichž činy vyžaduj k npravě pouze peněžit trest, s osobami, za jejichž trestn činy je nezbytn použt podstatně zvažnějš sankce [ 44 odst. 1 psm. a) a b) zkona o střelnch zbranch]. Navrhovatel se ct bt tmto postupem diskriminovn, když navc poukazuje na rozpor mezi skutečnost, že podle trestnho zkona se po zahlazen odsouzen na pachatele hled, jako by se trestnho činu nedopustil, avšak podle jinho zkona (zkona o střelnch zbranch) se na něj hled, jako by k zahlazen nedošlo.

S ohledem na uveden skutečnosti se IV. sent stavnho soudu zabval splněnm podmnek 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, (dle jen "zkon o stavnm soudu") a pot, co dospěl ke kladnmu zvěru, usnesenm č. j. IV. S 165/98-14 ze dne 14. května 1998 řzen o stavn stžnosti podle 78 odst. 1 zkona o stavnm soudu přerušil a nvrh na zrušen 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch postoupil plnu stavnho soudu. Věc byla zapsna pod sp. zn. Pl. S 16/98.

Navrhovatel P. M. podal dne 17. srpna 1998 stavn stžnost proti rozsudku Krajskho soudu v Ostravě č. j. 22 Ca 431/97-20 ze dne 6. května 1998, jmž byla zamtnuta žaloba proti rozhodnutm policejnch orgnů Česk republiky, kter nevyhověly jeho ždosti o vydn zbrojnho průkazu s odkazem na 44 odst. 1 psm. d) a 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch s odůvodněnm, že žadatel nen bezhonn, protože byl pravomocně odsouzen pro trestn čin a k zahlazen odsouzen podle zvlštnho zkona se při posuzovn bezhonnosti osoby nepřihlž. Současně s stavn stžnost podal navrhovatel nvrh na zrušen 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch. V odůvodněn svho nvrhu uvedl, že jedinm důvodem, proč mu nebyl vydn zbrojn průkaz, byla skutečnost, že byl v roce 1991 uznn vinnm trestnm činem podle 277 odst. 1 psm. b) a odst. 2 psm. a) trestnho zkona a byl mu uložen podmněn trest odnět svobody v trvn 6 měsců se zkušebn dobou 1 roku, přičemž nsledujcm usnesenm Vojenskho obvodovho soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 109/91 ze dne 25. června 1992 bylo uznno, že se osvědčil a hled se na něho podle 60 odst. 4 trestnho zkona, jako by nebyl odsouzen. Na tomto zkladě pak Krajsk soud v Ostravě, stejně jako dřve orgny Policie Česk republiky, dospěl k zvěru, že nesplňuje podmnku bezhonnosti stanovenou v 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch. Trestněprvn důsledky osvědčen ve zkušebn době jsou podle nzoru soudu prvně irelevantn, protože sprvn orgn mus při posuzovn bezhonnosti žadatele důsledně vychzet z legln definice tohoto pojmu a nemůže přihlžet k trestněprvnm důsledkům vyplvajcm z 60 odst. 4 trestnho zkona. Krajsk soud zastval nzor, že podle 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch je nutno přihlžet nejen k odsouzen, kter bylo zahlazeno, ale i k odsouzen, u kterho plat zkonn domněnka neodsouzen. Podle nzoru navrhovatele je tento vklad extenzivn a omezuje žadatele v jeho prvu na vydn zbrojnho průkazu. Navc je otzkou, zda lze na tento přpad aplikovat 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch, když institut zahlazen odsouzen je věcně odlišn od institutu zkonn domněnky neodsouzen. Aplikac uvedenho ustanoven došlo k porušen navrhovatelova prva na osobn čest a dobrou pověst podle čl. 10 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a je dn i rozpor s čl. 40 odst. 2 Listiny, když je vyloučeno, aby se osobě, kter je považovna za nevinnou, protože k jejmu odsouzen nelze přihlžet, přičtalo k tži, že spchala trestn čin.

Po zjištěn, že i tento nvrh splňuje podmnky stanoven v 74 zkona o stavnm soudu, rozhodl IV. sent stavnho soudu podle 78 odst. 1 zkona o stavnm soudu usnesenm č. j. IV. S 366/98 ze dne 13. řjna 1998 o přerušen řzen o stavn stžnosti a nvrh na zrušen 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch postoupil plnu stavnho soudu. Věc byla zapsna pod sp. zn. Pl. S 27/98.

Plnum stavnho soudu pak usnesenm Pl. S 16/98 ze dne 20. ledna 1999 rozhodlo o spojen obou nvrhů ke společnmu projednn a rozhodnut, přičemž budou nadle vedeny pod sp. zn. Pl. S 16/98.

stavnmu soudu byl pod sp. zn. Pl. S 1/99 předložen i nvrh P. K. na zrušen 40 odst. 1 psm. e), 44 odst. 1 psm. d) a 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch. Nvrh na zrušen uvedench ustanov 44 odst. 2 n byl podn v souvislosti s stavn stžnost ze dne 7. prosince 1998 proti rozsudku Krajskho soudu v Českch Budějovicch č. j. 10 Ca 201/98-25 ze dne 23. zř 1998. stavn soud usnesenm č. j. Pl. S 1/99 ze dne 28. ledna 1999 tento nvrh podle 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, odmtl, protože shledal, že tento nvrh je nepřpustn. Podle 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu je nvrh nepřpustn, jestliže stavn soud již v tže věci jedn. V řzen o předmětnm nvrhu byla tato podmnka splněna, protože o tže věci jedn stavn soud v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 16/98. Projednn nvrhu vedenho pod sp. zn. Pl. S 1/99 tedy brnila překžka věci zahjen. Navrhovatel však měl prvo časti na jednn o dřve podanm nvrhu jako vedlejš častnk. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky poukzala ve svm vyjdřen na důvodovou zprvu k 44 odst. 1 psm. b) zkona o střelnch zbranch, podle nž je kritrium bezhonnosti dalš nročnou podmnkou, jež by měla v největš mře znemožnit vydvn zbrojnch průkazů osobm, kter vzhledem ke sv minulosti a současnm prokazatelnm informacm o nich mohou bt potencilnmi nositeli nebezpeč ze zneužit zbraně. Ustanoven 44 zkona o střelnch zbranch obsahuje zejmna vybran nejzvažnějš trestn činy, kter jsou odstupňovny podle mry společensk nebezpečnosti, čemuž odpovd i dlka doby, po kterou žadatel o zbrojn průkaz nemůže bt považovn za bezhonnou osobu. Clem napadenho ustanoven je tedy podle nzoru Poslaneck sněmovny předevšm ochrana společnosti před potencilnm zneužitm zbraně. Z tohoto důvodu je nerozhodn, zda byl pachateli takovho trestnho činu uložen trest odnět svobody nebo jin trest anebo že odsouzen za takov trestn čin bylo již pro jin čely podle zvlštnch zkonů zahlazeno. Pominout nelze ani nerovnost spočvajc v tom, že po přpadnm zrušen předmětnho ustanoven by mohl bt vydn zbrojn průkaz osobě, kter byla pravomocně odsouzena pro mysln trestn čin, nikoliv však osobě, kter je podle 45 zkona o střelnch zbranch pouze tzv. nespolehliv, neboť byla v poslednch 3 letech pravomocně uznna vinnou za stanoven přestupek. Za tohoto stavu věci nelze než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem, přičemž je na stavnm soudu, aby podan nvrh posoudil a vydal přslušn rozhodnut.

Ve svm dalšm vyjdřen Poslaneck sněmovna zaujala stanovisko i ve vztahu k nvrhu na zrušen 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch. Z jejho vyjdřen vyplv, že prvo na vydn zbrojnho průkazu je omezeno 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch, a nikoliv 44 odst. 2 tohoto zkona, kter pouze vylučuje přihlžet k trestněprvnm důsledkům zahlazen odsouzen podle zvlštnho zkona. Lze se přitom domnvat, že absence 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch by neměla, a to i přes přpadn zahlazen odsouzen podle trestněprvnch předpisů, vliv na stanovenou dlku doby, po kterou se žadatel o zbrojn průkaz nepovažuje za bezhonnho. Totž plat i pro institut tzv. osvědčen podle 60 trestnho zkona. Současně nelze přehldnout ani skutečnost, že o zahlazen odsouzen rozhoduje soud na ždost nebo nvrh oprvněnch osob, z čehož vyplv, že posouzen bezhonnosti pro čely zkona o střelnch zbranch by v přpadě, že by se přihlželo k zahlazen odsouzen, zviselo pouze na tom, zda byl takov podnět soudu podn a jak o něm bylo rozhodnuto. Dle Poslaneck sněmovna uvedla, že se u zahlazen odsouzen podle 69 a 70 trestnho zkona a u osvědčen podle 60 trestnho zkona sice jedn o odlišn instituty, jejich důsledky jsou však totožn, tzn., že se v obou přpadech na pachatele hled, jako by nebyl odsouzen. Rozlišovn těchto institutů z hlediska splněn podmnek pro vydn zbrojnho průkazu považuje proto za bezpředmětn. Poslaneck sněmovna považuje za bezpředmětnou tž skutečnost, že poznmka pod čarou č. 13) k 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch obsahuje pouze odkaz na ustanoven trestnho zkona a trestnho řdu tkajc se zahlazen odsouzen, protože poznmka pod čarou nen součst normativnho textu prvnho předpisu, a nem proto normativn povahu. I zde Poslaneck sněmovna vyjdřila nzor, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem.

Z těsnopiseck zprvy o 36. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve dnech 31. řjna - 3. listopadu 1995 vyplv, že zkon o střelnch zbranch byl na tto schůzi přijat potřebnou většinou poslanců podle čl. 39 odst. 1 a 2 stavy poměrem hlasů 65 proti 27. K projednn a přijet zkona došlo na zkladě vldnho nvrhu č. 1665 ze dne 8. nora 1995 a společn zprvy vborů Poslaneck sněmovny (sněmovn tisk 1665). Tento zkon byl vyhlšen v čstce 75 Sbrky zkonů Česk republiky rozeslan dne 13. prosince 1995 a nabyl činnosti dnem 1. března 1996. Lze tedy mt za to, že zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu).

K nvrhu na zrušen uvedench ustanoven zkona o střelnch zbranch podalo sv vyjdřen i Ministerstvo vnitra. Z vyjdřen vyplv, že zahlazenm odsouzen m 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch na mysli všechny přpady vzniku fikce neodsouzen. V přpadě opačnho vkladu by totiž zejmna v přpadě trestnch činů uvedench v 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch, tedy trestnch činů neuvedench v psmenech a) a b), jestliže byly spchny myslně a neuplynulo alespoň 10 let od pravomocnho odsouzen nebo od ukončen vkonu trestu odnět svobody v přpadě, že byl tento trest uložen, mohlo mt pravomocn odsouzen za stejn trestn čin pro různ osoby odlišn důsledky z hlediska splněn podmnky bezhonnosti. Tm by byla podle nzoru Ministerstva vnitra porušena zsada rovnosti v prvech podle čl. 1 Listiny. Ministerstvo vnitra dle uvedlo, že použit přsnějšch hledisek bezhonnosti v přpadě zkona o střelnch zbranch je odůvodněn. Ustanoven zkona tkajc se bezhonnosti je třeba chpat jako restriktivn opatřen, jež m za čel snžit počet držitelů zbrojnch průkazů a tm tak zbran, a to zejmna zpřsněnm podmnek pro zskn zbrojnho průkazu. K restriktivnm opatřenm se přistoupilo i v jinch zemch a byly zavedeny i v některch sttech Evropsk unie. Zkon o střelnch zbranch byl chpn jako zkon speciln se zvlštn pravou bezhonnosti a jejho posuzovn. Ostatně, pokud tento zkon po splněn stanovench podmnek stanov prvo na zskn zbrojnho průkazu pro fyzickou osobu, v ždnm přpadě se nejedn o naplněn některho z prv a svobod založench stavou nebo Listinou. Rovněž nemůže podle nzoru Ministerstva vnitra použitm 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch dojt k narušen prva na ochranu dobr pověsti podle čl. 10 odst. 1 Listiny. Posuzovn podmnek stanovench zkonem se děje v neveřejnm řzen před orgnem Policie Česk republiky a důvody, proč nen možno zbrojn průkaz vydat, jsou sdělovny pouze žadateli. Ministerstvo vnitra proto navrhuje zamtnut nvrhu.

Podstatou nvrhu na zrušen 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch je tvrzen, že toto ustanoven je v rozporu s principem prvnho sttu zakotvenm v čl. 1 stavy, jakož i s principem rovnosti v důstojnosti a prvech zakotvenm v čl. 1 Listiny, neboť odejmutm prva na zskn zbrojnho průkazu osobm, kter byly postiženy pouze peněžitm trestem, dochz ve skutečnosti k jejich diskriminaci. Podstatou nvrhu na zrušen 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch je tvrzen, že toto ustanoven je v rozporu s čl. 10 odst. 1 Listiny, neboť nen respektovn prvn důsledek zahlazen podle 70 odst. 1 trestnho zkona, podle kterho, bylo-li odsouzen zahlazeno, hled se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

Nvrh na zrušen 44 odst. 1 psm. d) a 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch se zakld na 2 argumentech. Prvnm je absence rozlišovn mezi z hlediska sankce rozdlnmi trestnmi činy při posuzovn bezhonnosti, v čemž je spatřovno porušen principu prvnho sttu podle čl. 1 stavy; druhm je pak dotčen zkladnho prva vyplvajcho z čl. 10 odst. 1 Listiny, protože nen respektovn prvn důsledek zahlazen dle 70 odst. 1 trestnho zkona, podle něhož, bylo-li odsouzen zahlazeno, hled se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.

Nutno poznamenat, že zkon o střelnch zbranch, kter nabyl činnosti dnem 1. března 1996, zavd pro všechny občany nrok na zskn zbrojnho průkazu, avšak po splněn všech zkonem stanovench podmnek. Jedn se tedy (na rozdl od minulosti) o věc nrokovou (v minulosti tento nrok dn nebyl a o možnosti zskn zbrojnho průkazu rozhodoval sprvn orgn policie). Zkon o střelnch zbranch ve sv čsti šest upravuje podmnky vedouc k zskn zbrojnho průkazu. Ten (v přpadě splněn stanovench podmnek) vydv okresn ředitelstv Policie Česk republiky. Kromě dosažen předepsanho věku, způsobilosti k prvnm konům, zdravotn způsobilosti a odborn způsobilosti je požadovna i bezhonnost a spolehlivost. Oproti dřvějš prvn pravě jsou tak jednoznačně stanoveny přesn a přehledn podmnky, za jejichž splněn lze zbrojn průkaz vydat, přesněji řečeno, za jejichž splněn zbrojn průkaz vydn bt mus. Je v těchto souvislostech na mstě vaha, zda je za danho stavu věci zskn zbrojnho průkazu věc nročnou a obtžnou, jinmi slovy, zda podmnky stanoven zkonem o střelnch zbranch jsou přliš přsn (posuzovno tak v souvislosti s podanm nvrhem -- tedy i z hlediska stanoven rozsahu bezhonnosti tak, jak ji zkon o střelnch zbranch vyžaduje). Podle přesvědčen stavnho soudu lze zkonodrcem zvolen řešen pokldat za přijateln, nikoli za nepřiměřen. Konečně ovšem takto zvolenou pravu nelze pokldat za protistavn, a to ani z hlediska, kter zdůraznil navrhovatel, maje na mysli předevšm rozpor s čl. 1 stavy, kdy je namtna mimořdn tvrdost, kter se dostv do rozporu s principem prvnho sttu, když fakticky umožňuje stavět do jedn roviny osoby, jejichž trestn činy vyžaduj k npravě pouze peněžit trest, s osobami, za jejichž trestn činy je nezbytn použt přsnějšch sankc. stavn soud v řadě svch rozhodnut vyložil obsah stavnho principu rovnosti. Identifikoval se v nich [zejmna v nlezech ve věcech vedench pod sp. zn. Pl. S 16/93 (Sbrka S č. 1, str. 194 -- 5, 205 -- 6), Pl. S 36/93 (Sbrka S č. 1, str. 179), Pl. S 5/95 (Sbrka S č. 4, str. 218), Pl. S 9/95 (Sbrka S č. 5, str. 137)] s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen stavnm soudem ČSFR (Sbrka S ČSFR, 1992, č. 11): "Je jistě věc sttu, aby v zjmu zajištěn svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod jako jin. Ani zde však nemůže postupovat libovolně... . Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty.". stavn soud odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: "rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy" [Pl. S 36/93 (Sbrka S č. 1, str. 179)]. Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn přitom spatřuje ve vyloučen libovůle. Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka S č. 3, str. 209): "nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny, prv nrodnostnch a etnickch menšin podle čl. 24 a nsl. Listiny a podobně [shodně i Pl. S 5/95 (Sbrka S č. 4, str. 217 - 18)]. Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu či jeho čsti zakldajc nerovnost je tedy dotčen některho ze zkladnch prv a svobod. Pokud navrhovatel namt, že zkonodrce posuzuje stejnm způsobem nerovn přpady (čmž by měl porušit čl. 1 stavy), bylo by možn s nm souhlasit pouze tehdy, jestliže by tak činil libovolně, resp. by tm zashl do zkladnho prva nebo svobody. Vymezen okruhu osob dle 44 odst. 1 psm. d) zkona o střelnch zbranch však libovoln nen. Je dno dostatečně určitě a srozumitelně znakem myslnho spchn trestnho činu a v tom obsaženou informac o mravn způsobilosti žadatele o vydn zbrojnho průkazu. Jelikož "prvo" na střelnou zbraň nen zkladnm prvem, nen namtanou nerovnost napadenho zkonnho ustanoven dotčeno někter ze zkladnch prv a svobod, a nen proto dn ani důvod jeho zrušen pro porušen prva rovnosti.

K omezen zkladnch prv či svobod, i když jejich stavn prava omezen nepředpokld, může dojt v přpadě jejich kolize. V těchto situacch je nutn stanovit podmnky, za jejichž splněn m prioritu jedno zkladn prvo či svoboda, a za splněn kterch jin. Zkladn je v tto souvislosti maxima, podle kter zkladn prvo či svobodu lze omezit pouze v zjmu jinho zkladnho prva či svobody.

V posuzovan věci se v kolizi ocitaj zkladn prvo plynouc z čl. 10 odst. 1 Listiny (promtajc se kromě jinho v 69 a 70 trestnho zkona) a zkladn prvo na život (čl. 6 odst. 1, 2 Listiny), přpadně dalš zkladn prva, jejichž omezen by bylo lze doclit použitm střelnch zbran, (čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 1, čl. 13 Listiny a jistě i dalš). Při posuzovn možnosti omezen zkladnho prva či svobody ve prospěch jinho zkladnho prva, resp. svobody lze stanovit tyto podmnky, za jejichž splněn m prioritu jedno zkladn prvo či svoboda:

Prvn podmnkou je jejich vzjemn poměřovn, druhou je požadavek šetřen podstaty a smyslu omezovanho zkladnho prva, resp. svobody (čl. 4 odst. 4 Listiny). Vzjemn poměřovn ve vzjemn kolizi stojcch zkladnch prv a svobod spočv v nsledujcch kritrich - prvnm je kritrium vhodnosti, tedy odpověď na otzku, zdali institut omezujc určit zkladn prvo umožňuje doshnout sledovan cl - tj. ochranu jinho zkladnho prva. V danm přpadě, pokud je namtno, že za určitch konkrtnch okolnost (v některch určitch přpadech) jev se tyto podmnky přsn (stran zskn střelnch zbran), jde pouze a vlučně o vahu zkonodrce v určitm času a prostoru. Je namstě připomenout, že oblast střelnch zbran (jejich zskn a držen) je takovou sfrou života společnosti, ve kter lze akceptovat postup obezřetn, kter je třeba pečlivě zvažovat. Stanoven podmnky je možn označit za přsnějš, rozhodně však nejsou mimořdně striktn či dokonce extrmn. Uveden ustanoven potom umožňuj upevnit ochranu zkladnch lidskch prv, jak byla zmněna.

Kritrium potřebnosti spočv v porovnn legislativnho prostředku omezujcho zkladn prvo, resp. svobodu s jinmi opatřenmi, umožňujcho doshnout stejnho cle, avšak nedotkajcho se zkladnch prv a svobod. Ani zde nelze sttu vyčtat, že by stanovenm uvedench podmnek vybočil z rmce, kter je v dan oblasti přiměřen, a nelze mt ani za to, že stanovenm bezhonnosti, a tedy vymezenm určit mry mravnosti, přesahuje přiměřenou mru potřebnosti. Třetm kritriem je porovnn zvažnosti obou v kolizi stojcch zkladnch prv. V posuzovanm přpadě jednm z nich je prvo na lidskou důstojnost, osobn čest, dobrou pověst a ochranu svho jmna, druhm potom prvo na život, přpadně dalš zkladn prva, jejichž omezen by bylo možn doclit užitm střeln zbraně, (čl. 11, čl. 12 odst. 1, čl. 13 Listiny a dalš). Součst porovnn zvažnosti v kolizi stojcch zkladnch prv je i zvažovn využit prvnch institutů minimalizujcch argumenty podložen zsah do jednoho z nich. V posuzovanm přpadě řada argumentů vypovd ve prospěch zkonodrcem proveden pravy, resp. podmnky jm stanoven nevybočuj prvě z rmce přiměřenosti. Argument empirick (prokazatelně rok od roku narůstajc počet myslnch trestnch činů spchanch leglně drženou střelnou zbran), systmov (stle větš nrůst razantnch a zvažnch trestnch činů), hodnotov (důrazn toky na život a majetek občanů). Přpadn vahy o prvu na sebeobranu je třeba v danch souvislostech odmtnout - prvě i s poukazem na to, že oč obtžnějš bude možnost střelnou zbraň zskat a držet, o to větš budou prvě možnosti sebeobrany. Sjednocujcm prvkem (u osob, kterch se tk prokzn bezhonnosti) je prvě skutečnost ( 44 odst. 1 zkona o střelnch zbranch), že se dopustily myslnho trestnho činu. Jistěže se takto posuzovan zležitost posunuje do roviny mravn či snad morlně etick. Z hledisek již vyložench tedy nen rozhodujc zvažovat (a to ani z hledisek stavněprvnch), o jak druh trestn činnosti či o jak konkrtn trestn čin šlo či jak sankce byla v tom či onom přpadě uložena. Nelze tedy vyčtat zkonodrci, že vůči těmto osobm jev nedůvěru, a to ovšem prvě a jenom v souvislosti s tak zvažnm jevem, jako je držen a vlastnictv střelnch zbran. Nen tak možn hovořit o hypertrofii obecnosti a potřebnosti diferenciace, kter by zajistila stavn princip rovnosti. Napaden ustanoven zkona o střelnch zbranch je dostatečně konkrtn prvě stanovenm všech jednoznačně vymezench podmnek, za kterch lze střelnou zbraň zskat a tak ji držet. Z hlediska zmiňovan bezhonnosti je to prvě ona doba (z hlediska zahlazen odsouzen) vymezen 44 odst. 1 psm. a) až d) zkona o střelnch zbranch. Tato doba je stanovena přesně a určitě a plat tak za přesně stanovench podmnek pro všechny subjekty stejně. Zkladn vztah k zkonu o střelnch zbranch se i v přpadech podřazench pod psmenem d) 44 odst. 1 zkona o střelnch zbranch sjednocuje a dostv vraz prvě v souvislosti s myslnm spchnm trestnho činu dotyčnch subjektů s poukazem na vrazn a společensky vznamn jev, jako je držen střeln zbraně a důsledky z toho plynouc.

I s odhldnutm od toho, že vlastnit a držet střelnou zbraň nen zkladnm lidskm prvem (a zajist ani prvem vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny), přece jenom je namstě uvst, že zjem na ochraně zkladnch prv, jako jsou prvo na život, zdrav či ochranu majetku, je evidentn a s prvem na vlastnictv a držen zbraně nesouměřiteln. Možnosti sebeobrany v přpadě toku se střelnou zbran se stvaj minimlnmi. Proto je namstě v oblasti možnost zskn střeln zbraně postupovat uvžlivě a pozorně. Ohledně vahy o rozporu napadenho ustanoven zkona o střelnch zbranch s čl. 10 odst. 1 Listiny nutno odkzat na to, co již bylo řečeno, snad s dodatkem, že i při vyžadovn opisu z evidence Rejstřku trestů je samozřejmou povinnost sprvnch orgnů policie prva obsažen v čl. 10 odst. 1 Listiny respektovat. Listina samotn je zkladnm pramenem prvn pravy ochrany osobnch dajů a spolu s dalšmi prvnmi předpisy, jako je např. občansk zkonk, trestn zkon a zkon o přestupcch, zkon o advokacii a zkon o ochraně osobnch dajů v informačnch systmech, představuje dostatečnou ochranu a garance zkladnch lidskch prv obsažench v čl. 10 odst. 1 Listiny. Ostatně nen ani důvod mt obavu z toho, že přslušn sttn orgn při prci s opisem z evidence Rejstřku trestů by zmněn zkladn prva porušoval (sttn orgny přichzej do styku s opisem z evidence Rejstřku trestů, např. při trestnm řzen - policie, sttn zastupitelstv, soud), a to i v době, kdy trestn řzen ještě nen pravomocně skončeno.

Napaden ustanoven 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch lze považovat pouze za vysvětlujc, upřesňujc a odstraňujc pochyby stran postupu při zjišťovn bezhonnosti z hlediska tohoto zkona. Jde o zkonnou pravu, kter je speciln, se specilnm vymezenm pojmu bezhonnosti z důvodů, kter již byly zmněny. Vyjdřen toho, že při posuzovn bezhonnosti osoby se nepřihlž k zahlazen odsouzen podle zvlštnho zkona (trestnho zkona a trestnho řdu), nen protiprvn, tm mně protistavn, ale pouze odstraňujc přpadn pochybnosti předevšm procesnho charakteru. Tato skutečnost potom nezakld důvod ani ke zrušen 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch.

Vzhledem k uvedenm zvěrům stavn soud neshledal rozpor 44 odst. 1 psm. d) a 44 odst. 2 zkona o střelnch zbranch s stavou, stavnmi zkony ani mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy, a proto nvrhy na jejich zrušen zamtl.

Odlišné stanovisko v této věci zaujali podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudci JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vladimír Paul a JUDr. Pavel Varvařovský.

Načítávám znění...
MENU
Hore