Ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, nebo jejích jednotlivých ustanovení 66/2010 účinný od 16.03.2010

Schválené: 09.02.2010
Účinnost od: 16.03.2010
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Organizace zdravotní správy., Zdravotnická zařízení. Nemocnice. Polikliniky.., Náklady zdravotní péče., Uzavření smlouvy v občanském právu., Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení vyhlášky č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, nebo jejích jednotlivých ustanovení 66/2010 účinný od 16.03.2010
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 66/2010 s účinností od 16.03.2010
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

66/2010 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, alternativně na zrušení jejích jednotlivých ustanovení, za účasti Ministerstva zdravotnictví jako účastníka řízení, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

1. stavn soud obdržel nvrh skupiny 45 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle tž jen „navrhovatel“), kter požaduje zrušen vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 618/2006 Sb., kterou se vydvaj rmcov smlouvy, a to podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky (dle jen „stava“) a 64 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“). Podle navrhovatele byla napaden vyhlška č. 618/2006 Sb. vydna v rozporu s stavnm principem odpovědnosti vldy Parlamentu, zejm. ve vztahu k institutu vysloven důvěry dle čl. 68 odst. 3 a 4 stavy, v rozporu s omezenmi plynoucmi z stavy vldě, kter byla prozatmně pověřena vykonvnm svch funkc do jmenovn nov vldy [čl. 62 psm. d) stavy], a v rozporu se zmocňujcm ustanovenm 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon č. 48/1997 Sb.“), čmž m bt zroveň porušen princip prvn jistoty (čl. 1 odst. 1 stavy) a nezbytnost zkonnho podkladu pro akty veřejn moci [čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž jen „Listina“)].

2. Navrhovatel v prvnm sledu poukazuje na to, že vyhlška č. 618/2006 Sb. byla připravena a vydna v době, kdy bylo ministerstvo řzeno členem vldy, kter nezskala důvěru Poslaneck sněmovny. Poukazuje na to, že vlda Mirka Topolnka jmenovan dne 4. zř 2006 předstoupila podle čl. 68 odst. 3 stavy před Poslaneckou sněmovnu, v nž však při hlasovn dne 3. řjna 2006 důvěru nezskala (čl. 68 odst. 4 stavy). V důsledku odepřen vysloven důvěry tto vldě Poslaneckou sněmovnou se pak vlda usnesla dne 11. řjna 2006 na podn demise (čl. 73 odst. 2 stavy) a prezident republiky thož dne tuto demisi přijal [čl. 62 psm. a), čl. 73 odst. 3 stavy]. Prezident republiky pak současně pověřil tuto vldu podle čl. 62 psm. d) stavy vykonvnm jejch funkc prozatmně až do jmenovn nov vldy. Novou vldu pak prezident republiky jmenoval dne 9. ledna 2007.

3. Dle zdůrazňuje, že „zkladnm rysem vztahu legislativy a exekutivy“ v stavnm systmu Česk republiky jako demokratick parlamentn republiky je stavn princip, podle něhož se bezvjimečně „odvozuje trvn každ vldy od Poslaneck sněmovny“ (čl. 73 odst. 2 věta druh stavy), resp. od j explicitně vysloven důvěry (čl. 73 odst. 2 věta prvn stavy). Podle navrhovatele jde o vyjdřen vztahu odpovědnosti vldy vůči Poslaneck sněmovně (čl. 68 odst. 1 stavy). Uveden princip je podle nzoru navrhovatele relevantn prvě za situace, kdy je vlda ve stavu demise při současnm pověřen k vykonvn svch funkc prozatmně. Ačkoliv stava neobsahuje konkrtn pozitivn či negativn včet pravomoc „prozatmn vldy“, neznamen to podle nzoru navrhovatele, že takov vlda může uplatňovat sv pravomoci ve stejnm rozsahu, jako by šlo o vldu s důvěrou Poslaneck sněmovny. Tato pověřen vlda mus dbt „na zachovn elementrn substance způsobu demokratickho vldnut v parlamentn republice“, kter m bt vyjdřen prvě slovem

prozatmně

užitm v čl. 62 psm. d) stavy.

4. Svůj nzor, že vlda ve shora uvedenm postaven mus omezit vkon svch funkc na „nezbytn minimum“, navrhovatel podporuje odkazem na nzor prvn doktrny (Pavlček, V. - Hřebejk, J. stava a stavn řd Česk republiky, 1. dl. Linde, Praha, 1998, s. 221 n.). Rovněž navrhovatel poukazuje na pokus novelizovat stavu nvrhem z roku 1999 (sněm. tisk č. 359), kter ovšem nebyl schvlen, neboť Sent nvrh zamtl. Kromě jinho měl tento nvrh vslovně omezovat postaven vldy v demisi a postaven nově jmenovan vldy, o jejž ždosti o vysloven důvěry se dosud Poslaneck sněmovna neusnesla.

5. Navrhovatel dle uvd, že vlda Mirka Topolnka si v době od 4. zř 2006 do 9. ledna 2007 ždn limity nestanovila, naopak k vkonu svch pravomoc přistupovala zcela bez hranic, což se projevilo v rozsahu vlastn normotvorby vldy i ministerstev v uvedenm obdob a v počtu zsadnch nvrhů zkonů předložench Poslaneck sněmovně. Jednm z dokladů překročen stavnch limitů vldy bez důvěry Poslaneck sněmovny m bt prvě napaden vyhlška č. 618/2006 Sb., pro jejž vydn navrhovatel nespatřuje ždn nalhav důvod. Jejm clem mělo bt toliko „negovat“ prvn stav založen vyhlškou Ministerstva zdravotnictv č. 290/2006 Sb., kterou se vydv rozhodnut Ministerstva zdravotnictv o rmcovch smlouvch podle 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, kter byla vydna předchozm ministrem MUDr. Davidem Rathem, kter byl - na rozdl od ministra MUDr. Tomše Julnka - členem vldy, jež důvěru Poslaneck sněmovny požvala.

6. Ve druhm sledu navrhovatel namt rozpor napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. se zkonem č. 48/1997 Sb. Navrhovatel uvd, že Ministerstvo zdravotnictv je oprvněno podle 17 odst. 3 věty čtvrt zkona č. 48/1997 Sb. učinit rozhodnut, pokud mezi častnky dohodovacho řzen nedojde k dohodě o obsahu rmcov smlouvy do šesti měsců nebo pokud předložen rmcov smlouva odporuje prvnm předpisům nebo veřejnmu zjmu. Toto rozhodnut o rmcovch smlouvch ministerstvo učinilo - dle nzoru navrhovatele - při splněn zkonnch podmnek dne 7. června 2006 a vyhlsilo jej ve Věstnku Ministerstva zdravotnictv v čstce 5/2006 v čsti Zvazn opatřen pod č. 1. Zněn jednotlivch rmcovch smluv jsou uvedena v přlohch k tomuto rozhodnut. Dne 7. června 2006 vydalo Ministerstvo zdravotnictv vyhlšku č. 290/2006 Sb., kter nabyla platnosti i činnosti dnem jejho vyhlšen, tj. 16. června 2006. Tak v přlohch tto vyhlšky jsou obsaženy rmcov smlouvy pro zdravotn pojišťovny a zdravotnick zařzen.

7. Dle nmitek navrhovatele byla za tto situace napaden vyhlška č. 618/2006 Sb. vydna v rozporu s ustanovenm 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., neboť rmcov smlouvy upraven napadenou vyhlškou nebyly předmětem dohodovacho řzen mezi zstupci svazů zdravotnch pojišťoven a zstupci přslušnch skupinovch smluvnch zdravotnickch zařzen zastupovanch jejich zjmovmi sdruženmi, neboť toto dohodovac řzen, svolan dle přesvědčen navrhovatele dne 6. prosince 2005, nedospělo k dohodě a bez spěchu skončilo uplatněnm pravomoci ministerstva přijmout přslušn rozhodnut.

8. Ministerstvo zdravotnictv tedy za těchto podmnek nebylo zmocněno k vydn vyhlšky č. 618/2006 Sb., neboť dohodovac řzen zahjen dne 6. 12. 2005 nedospělo ve lhůtě 6 měsců k dohodě, přičemž z nslednch „setkn vybranch občanskch sdružen se zstupci zdravotnch pojišťoven“ nemohla takov dohoda vzejt, neboť se již o řdn dohodovac řzen nejednalo. K „setkn“, kter bylo nsledně prezentovno jako dohodovac řzen, navc ani nebyla někter občansk sdružen zastupujc na zkladě plnch moc větš množstv zdravotnickch zařzen přizvna.

9. Vydnm napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. tak mělo bt zasaženo do „nabytch prv“ vyplvajcch ze smluv o poskytovn zdravotn pče uzavřench na zkladě rmcovch smluv dle vyhlšky č. 290/2006 Sb. Po vydn dřvějš vyhlšky mělo bt na straně zdravotnickch zařzen založeno veřejn subjektivn prvo vůči zdravotnm pojišťovnm na uzavřen individulnch smluv v intencch vyhlšky č. 290/2006 Sb., čehož někter zdravotnick zařzen využila. Ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb., podle něhož se smlouvy uzavřen podle dosavadnch prvnch předpisů „uvedou do souladu s touto vyhlškou do 31. prosince 2007“, se podle navrhovatele přč principu prvn jistoty (čl. 1 odst. 1 stavy) a zkonnm limitům veřejn moci (čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny).

10. Navrhovatel tedy požaduje, aby stavn soud rozhodl, že „vyhlška č. 618/2006 Sb., kterou se vydvaj rmcov smlouvy, se zrušuje dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.“.

II.

Vyjdřen častnka řzen a stanovisko navrhovatele

11. stavn soud poždal o vyjdřen častnka řzen, tedy Ministerstvo zdravotnictv (dle tž jen „ministerstvo“) jakožto orgn, kter napaden předpis vydal ( 69 odst. 1 věta prvn zkona o stavnm soudu).

12. Ministerstvo vyslovilo nzor, že vydn napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. nebylo v rozporu s stavou, přičemž nesouhlas ani s nzorem, že by vydn uvedenho předpisu nebylo „nezbytn ani nalhav“. Předevšm poukazuje na to, že předchoz vyhlška č. 290/2006 Sb. byla vydna bez naplněn podmnek předpokldanch ustanovenm 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., tj. aniž by bylo v zkonn lhůtě 6 měsců dokončeno dohodovac řzen. Skutečnost, že pro vydn vyhlšky č. 290/2006 Sb. nejsou dny zkonn důvody z důvodu nedokončenho dohodovacho řzen, byla konstatovna i ve stanovisku Pracovn komise pro prvo soukrom Legislativn rady vldy a Pracovn komise pro veřejn prvo I Legislativn rady vldy. Clem ministerstva při vydn vyhlšky č. 618/2006 Sb. pak bylo napravit tento stav, v němž se širok rozsah prv a povinnost dotčench subjektů řdil nezkonně vydanm prvnm předpisem, a rmcov smlouvy upravit tak, aby tato prava odpovdala vsledkům dohodovacho řzen, v souladu s relnmi možnostmi smluvnch stran i systmu veřejnho zdravotnho pojištěn a s veřejnm zjmem.

13. Dle ministerstvo uvd, že nesouhlas s tvrzenm navrhovatele, podle jehož nzoru bylo dohodovac řzen k vyhlšce č. 290/2006 Sb. svolno dne 6. prosince 2005 a ve lhůtě šesti měsců nedospělo k vsledku jednn. Podle nzoru ministerstva bylo dohodovac řzen k rmcovm smlouvm řdně svolno Svazem zdravotnch pojišťoven, a to teprve na den 3. ledna 2006. Z toho dovozuje, že šestiměsčn lhůta stanoven zkonem před vydnm vyhlšky č. 290/2006 Sb. neuplynula, a nedošlo tedy k naplněn prvn skutečnosti, s nž zkon č. 48/1997 Sb. spojuje vznik pravomoci ministerstva učinit rozhodnut.

14. Jednn dne 6. prosince 2005 bylo Lkařskm odborovm klubem - Českm svazem lkařů (dle jen „LOK-SČL“) svolno „v segmentech ambulantnch specialistů a praktickch lkařů“, přičemž v segmentu ambulantnch specialistů se častnci dohodli, že se jedn nikoliv o prvn kolo dohodovacho řzen, nbrž pouze o přpravnou schůzku, v segmentu praktickch lkařů nebyli obeslni všichni poskytovatel a svolan jednn nelze považovat za řdn prvn kolo dohodovacho řzen ve smyslu 17 zkona č. 48/1997 Sb. V tomto rovněž ministerstvo odkazuje na odůvodněn nvrhu na zrušen vyhlšky č. 290/2006 Sb. vedenho pod sp. zn. Pl. S 52/06.

15. K tvrzen navrhovatele, že někter sdružen nebyla o dohodovacm řzen informovna, poukazuje ministerstvo na zněn 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., v němž se hovoř o „zstupcch přslušnch skupinovch smluvnch zdravotnickch zařzen zastupovanch svmi zjmovmi sdruženmi“ bez konkrtnho vymezen, o jak subjekty se jedn. Tvrzen navrhovatele o nevyrozuměn některch konkrtnch subjektů označuje ministerstvo za prokazatelně nepravdiv. Z prezenčn listiny zvěrečnho jednn dohodovacho řzen ze dne 21. června 2006 vyplv, že zstupce Česk lkařsk komory - o. s. (dle jen „ČLK, o. s.“), Mgr. B., i zstupce LOK-SČL, MUDr. O., byli až do samho zvěru jednn častni. V segmentu praktickch lkařů a praktickch lkařů pro děti podle nzoru ministerstva nepanovala na straně zstupců poskytovatelů jednomyslnost. Vzhledem k předchoz dohodě, jejmiž častnky byly i ČLK, o. s., a LOK-SČL, v souladu s nž byla v přpadě rozporu rozhodujc sla mandtů vyjdřen plnmi mocemi, a vzhledem ke skutečnosti, že uzavřenou dohodu podpořil jak Svaz praktickch lkařů a praktickch dětskch lkařů (vce než 2000 plnch moc), tak i oba svazy zdravotnch pojišťoven, je artikulovan nesouhlas vše zmněnch subjektů, disponujcch cca 200 plnmi mocemi, pro dosažen dohody irelevantn.

16. Konečně ministerstvo uvd, že ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb. nelze interpretovat tak, že by mělo přmo zasahovat do v dobr vře již nabytch prv, nbrž „stanovuje mysl (cl), resp. deklaruje vsledek dohodovacho řzen přizpůsobit tyto smlouvy“ prvnmu rmci upravenmu ve vyhlšce č. 618/2006 Sb. Dřvějš vyhlška č. 290/2006 Sb. podle nzoru ministerstva zcela voluntaristicky upravila předmětn vztahy v rozporu s relnmi možnostmi systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, kdy by tyto vztahy nebylo možn prakticky změnit. Tento stav považuje ministerstvo za rozporn s veřejnm zjmem ve smyslu 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. Vzhledem k uvedenmu ministerstvo navrhlo, aby stavn soud nvrh zamtl.

17. Ke svmu vyjdřen ministerstvo připojilo „zpis ze zahajovacho dne společnho jednn častnků Dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch“ ze dne 3. 1. 2006; „zpis z pokračovn vodnho společnho jednn častnků Dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch zahjenho dne 3. 1. 2006“ ze dne 17. 1. 2006; „zpis z druhho pokračovn vodnho společnho jednn častnků Dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch zahjenho dne 3. 1. 2006“ ze dne 28. 2. 2006; „zpis ze zvěrečnho dne společnho jednn častnků Dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch“ ze dne 21. 6. 2006; dle prezenčn listiny jako přlohy k těmto zpisům; dle stanovisko Pracovn komise pro prvo soukrom Legislativn rady vldy k nvrhu vyhlšky Ministerstva zdravotnictv, kterou se vydvaj rmcov smlouvy, ze dne 22. května 2006 a stanovisko Pracovn komise pro veřejn prvo I Legislativn rady vldy k nvrhu vyhlšky Ministerstva zdravotnictv, kterou se vydvaj rmcov smlouvy, ze dne 15. května 2006. Obě stanoviska jsou ve vztahu k nvrhu (budouc) vyhlšky č. 290/2006 Sb. negativn, a to pro nedostatek zkonnho zmocněn ve smyslu ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. na straně ministerstva.

18. Navrhovatel v psemn replice k vyjdřen ministerstva uvedl, že na nvrhu trv, neboť vlda, resp. ministerstva měla v rozhodn době poměřovat uplatňovn veřejn moci ze sv strany se zkladnm materilnm stavnm principem prozatmnho vkonu svch funkc, tj. toliko v nezbytnch a neodkladnch přpadech a jen po dobu vrazně nepřekračujc dobu funkce „vldy v demisi“. V rmci tohoto omezen mělo ministerstvo vyčkat rozhodnut o nvrhu na zrušen vyhlšky č. 290/2006 Sb. v řzen před stavnm soudem sp. zn. Pl. S 52/06. Rovněž navrhovatel znovu opakuje, že podepsnm novch smluv podle vyhlšky č. 618/2006 Sb. bylo zasaženo do již v dobr vře nabytch prv na straně fyzickch a prvnickch osob - provozovatelů nesttnch zdravotnickch zařzen. Proto stavnmu soudu navrhuje zrušit vyhlšku celou nebo alespoň v těch ustanovench, kter budou shledna rozporn s stavnm pořdkem.

19. Ve vyždanm doplňujcm stanovisku (ze dne 2. nora 2010) uvedlo Ministerstvo zdravotnictv, že nen a nikdy nebylo častnkem dohodovacho řzen podle 17 odst. 3, resp. odst. 2, s ohledem na zněn tehdy činn, zkona č. 48/1997 Sb., a proto se nemůže podrobněji vyjdřit k organizačnm otzkm dohodovacho řzen. Dne 14. prosince 2005, jak plyne z přiložen kopie, obdrželo ministerstvo prostřednictvm elektronick pošty (na adresu mzdr@mzdr.cz) pozvnku na „jednn Dohodovacho řzen k rmcovm smlouvm“, z nž obsahově plyne, že na den 3. ledna 2006 od 9:00 hodin je svolno jednn dohodovacho řzen v budově OP VZP Praha, Na Perštně 6. Řdnost svoln a průběhu dohodovacho řzen ministerstvo dovozuje např. z programu jednn, kter obsahoval prezenci častnků s doloženm oprvněn k zastupovn, projednn a schvlen jednacho řdu, stanoven zstupců pro jednn a stanoven termnů jednn dohodovacho řzen, tž z časti zstupce ministerstva na jednnch dohodovacho řzen. Uvedlo dle, že vsledky dohodovacho řzen byly ministerstvu předloženy v zkonn lhůtě šesti měsců. Ke svmu vyjdřen připojilo ministerstvo v kopich nsledujc podklady (dle požadavku soudce zpravodaje, pozn. stavn soud): „zpis z dohodovacho řzen k Rmcov smlouvě pro segment zdravotnickch zařzen poskytujcch zdravotn pči praktickch lkařů a praktickch lkařů pro děti a dorost ze dne 6. prosince 2005“, podepsan předsedajcm MUDr. M. K., ověřen dvěma ověřovateli s psemně připojenou vhradou; dle „zpis z jednn, kter LOK SČL svolal k dohodovacmu řzen k Rmcov smlouvě pro zdravotnick zařzen poskytujc ambulantn specializovanou pči a pči ženskch lkařů ze dne 6. prosince“, podepsan předsedajc MUDr. J. V. a dvěma ověřovateli zpisu; dle prezenčn listinu, v nž jsou rukou přeškrtnuta slova „Dohodovac řzen o rmcov smlouvě“ a nahrazena slovem „Jednn“, dle uvozenou slovy „6. 12. 2005 v 15 hodin pro zdravotnick zařzen poskytujc ambulantn specializovanou pči a pči ženskch lkařů“ (2 listy); dle prezenčn listinu, v nž je rukou přeškrtnuta cel hlavička ve zněn „Dohodovac řzen o rmcov smlouvě 6. 12. 2005 v 15 hodin pro zdravotnick zařzen poskytujc pči praktickch lkařů a praktickch lkařů pro děti a dorost“ (3 listy); dle „jednac řd k dohodovacmu řzen o rmcovch smlouvch“ datovan 23. 11. 1998 (3 listy); dle sdělen MUDr. Jiřho Beka, prezidenta Svazu zdravotnch pojišťoven Česk republiky, kterm (v přloze) předkld dohodnut rmcov smlouvy ministerstvu, datovno 30. června 2006, opatřeno raztkem podatelny ministerstva s datem 30. 6. 2006; a dle vše uvedenou pozvnku na jednn dohodovacho řzen.

III.

Dalš podklady řzen a stanovisko navrhovatele

20. stavn soud si stejně jako v řzen sp. zn. Pl. S 52/06 vyždal vyjdřen

amicorum curiae

Česk lkařsk komory a Všeobecn zdravotn pojišťovny, a dle Svazu zdravotnch pojišťoven Česk republiky coby svolavatele dohodovacho řzen.

21. Česk lkařsk komora (dle jen „ČLK“) prostřednictvm prezidenta MUDr. Milana Kubka k nvrhu uvedla, že „je možno potvrdit, že dohodovac řzen k rmcov smlouvě bylo svolno a konalo se dne 6. 12. 2005, přičemž toto dohodovac řzen nedospělo k dohodě a skončilo uplatněnm pravomoci Ministerstva zdravotnictv přijmout přslušn rozhodnut, kter by dohodu v dohodovacm řzen nahradilo.“. ČLK dle uvedla, že podle jejch informac po vydn vyhlšky č. 290/2006 Sb. před vydnm vyhlšky č. 618/2006 Sb. se dohodovac řzen nekonalo. Sama ČLK se jako profesn organizace zřzen zkonem č. 220/1991 Sb., o Česk lkařsk komoře, Česk stomatologick komoře a Česk lkrnick komoře, ve zněn pozdějšch předpisů, dohodovacho řzen nečastn. Zroveň, pokud je ČLK znmo, v přpadě konn dohodovacho řzen jedn velmi netransparentně tzv. mandtov komise, pročež nen možno spolehlivě ověřit, kolika plnmi mocemi disponuj konkrtn sdružen poskytovatelů zdravotn pče, a Ministerstvo zdravotnictv rovněž odmt zjednat npravu. Ve shodě s navrhovatelem považuj pravidlo obsažen v 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb. za zsah do již nabytch prv a soukromoprvnch obchodnch vztahů. ČLK dle doporučila vyždat si stanoviska dalšch občanskch sdružen poskytovatelů zdravotn pče.

22. Všeobecn zdravotn pojišťovna Česk republiky (dle tž jen „VZP“) prostřednictvm ředitele MUDr. Pavla Horka, CSc., MBA, oproti tomu ve svm vyjdřen zdůraznila, že „iniciačn“ jednn svolan na den 6. prosince 2005 LOK-SČL nelze považovat za zahjen dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch, neboť to konstatovala většina častnků jednn, a z jednn naopak vyplynula dohoda, že řdn jednn dohodovacho řzen bude svolno na nejbližš možn termn, nejpozději v lednu 2006, a to formou inzertu v některch periodikch. Dohodovac řzen tak bylo zahjeno dne 3. ledna 2006, neboť na tento den svolal Svaz zdravotnch pojišťoven Česk republiky zahajovac jednn. Pro řdnou informovanost poskytovatelů zdravotn pče byla pozvnka na toto jednn zveřejněna tak v Hospodřskch novinch a Zdravotnickch novinch. Vyhlšku č. 290/2006 Sb. tak ministerstvo vydalo dne 7. června 2006, tedy ještě v průběhu dohodovacho řzen, a tudž bez zkonnho zmocněn. Prvn nejistota plynouc z tohoto stavu vystila v nvrh stavnmu soudu, aby vyhlšku č. 290/2006 Sb. zrušil, a rovněž ve vydn vyhlšky č. 618/2006 Sb., kter reagovala na vsledek dohodovacho řzen, jehož bylo dosaženo v zkonem předpokldan šestiměsčn lhůtě. Ve vztahu k nmitce tkajc se povinnosti uvst obsah stvajcch smluv do souladu s obsahem rmcov smlouvy VZP poukazuje na ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., kde zkonodrce vslovně uvd, že smlouva uzavřen mezi „zdravotn pojišťovnou a zdravotnickm zařzenm se řd rmcovou smlouvou“. V souhrnu tedy VZP vyjadřuje s nmitkami navrhovatele nesouhlas a doporučuje oslovit v tto věci rovněž Svaz zdravotnch pojišťoven, kter byl svolavatelem dohodovacho řzen a m k dispozici podklady pro podporu veškerch tvrzen obsažench ve vyjdřen VZP.

23. stavn soud, s ohledem na přlohy vyjdřen ministerstva, si od Legislativn rady vldy dle vyždal stanovisko Pracovn komise pro veřejn prvo I Legislativn rady vldy k nvrhu (budouc) vyhlšky č. 618/2006 Sb. ze dne 18. prosince 2006, kter obsahuje připomnky legislativně-technickho charakteru.

24. Navrhovatel v psemnm vyjdřen ke shora uvedenm skutečnostem, zejm. k vyjdřen

amicorum curiae

doplnil, že se ztotožňuje se stanoviskem ČLK a nesouhlas se stanoviskem VZP. Zopakoval, že před vydnm vyhlšky č. 618/2006 Sb. se řdn dohodovac řzen nekonalo a určit setkn ministra MUDr. Tomše Julnka a jeho nměstků s určitmi politicky jemu nakloněnmi občanskmi sdruženmi poskytovatelů zdravotn pče nelze považovat za řdn dohodovac řzen. Rovněž navrhovatel znovu upozorňuje na stav, kdy uvedenm postupem ministerstva měli různ postaven lkaři, kteř uzavrali smlouvy v různm obdob podle různch vyhlšek. Ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb. považuje nadle za rozporn s čl. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod, neboť podzkonnm prvnm předpisem je uložena povinnost v rozporu s již uzavřenmi smlouvami mezi soukromoprvnmi subjekty.

25. Svaz zdravotnch pojišťoven Česk republiky (dle tž jen „SZP ČR“) prostřednictvm Ing. Ladislava Friedricha, CSc., prezidenta, ve svm psemnm vyjdřen předevšm uvedl, že dohodovac řzen k rmcovm smlouvm bylo svolno standardně v souladu se zkonem č. 48/1997 Sb. na den 3. ledna 2006. Svolavatelem dohodovacho řzen byl SZP ČR. Pro řdnou informovanost poskytovatelů zdravotn pče byla pozvnka na uveden jednn zveřejněna i v Hospodřskch novinch a ve Zdravotnickch novinch. Na zahajovacch jednnch, za časti zstupců poskytovatelů všech segmentů zdravotn pče, došlo k projednn a schvlen procesnch pravidel pro jednn dohodovacho řzen („jednac řd dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch“). Ve vztahu k jednn konanmu dne 6. prosince 2005 uvd SZP ČR, že zstupci dotčench segmentů i svazů zdravotnch pojišťoven konstatovali, že nepokldaj toto setkn za zahjen dohodovacho řzen k rmcovm smlouvm. Bylo zroveň dohodnuto, že řdn dohodovac řzen pro všechny segmenty bude svolno prvě SZP ČR. SZP ČR již dne 30. listopadu 2005 informoval předsedu LOK-SČL, že nepovažuje dohodovac řzen svolan na den 6. prosince 2005 za platn, neboť bylo svolno subjektem, kter nesplňuje zkonem stanoven podmnky pro svoln dohodovacho řzen. Dle SZP ČR uvd, že dohodovac řzen zahjen dne 3. ledna 2006 dospělo k dosažen dohody v celm rozsahu zněn rmcovch smluv. Vsledky dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch byly předny ministerstvu ve lhůtě 6 měsců od zahjen dohodovacho řzen o rmcov smlouvě za jednotliv segmenty. Zvěrem připojil SZP ČR sdělen, že dle vyhlšky č. 618/2006 Sb. jsou od 1. ledna 2007 uzavrny všemi zdravotnmi pojišťovnami smluvn vztahy se zdravotnickmi zařzenmi o poskytovn a hradě zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn.

26. Ve vztahu k uvedenm tvrzenm zaslal SZP ČR stavnmu soudu v kopich tyto listiny (kromě těch, kter již dřve do spisu založilo ministerstvo): dopis MUDr. Jiřho Beka, prezidenta SZP ČR, datovan dne 30. listopadu 2005, adresovan MUDr. Milanu Kubkovi, předsedovi LOK-SČL, kterm je vyjdřen nzor, že postup LOK-SČL je v rozporu se zkonem a že svoln dohodovacho řzen je neplatn; inzert „Pozvnka na jednn Dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch“ otištěn v Hospodřskch novinch ve středu 14. prosince 2005; „jednac řd k dohodovacmu řzen o rmcovch smlouvch“ s datem činnosti 28. nora 2006; sdělen MUDr. Jiřho Beka, prezidenta SZP ČR, kterm (v přloze) předkld dohodnutou rmcovou smlouvu pro segment lkrensk zdravotn pče, opatřeno raztkem podatelny Ministerstva zdravotnictv s datem 5. června 2006; dopis MUDr. Vladimra Drymla, nměstka ministra zdravotnictv, datovan dne 3. července 2006, kterm se na vědom SZP ČR dv stanovisko ministerstva k „protestu“ ve věci vydn vyhlšky č. 290/2006 Sb.; dopis MUDr. Vladimra Drymla, nměstka ministra zdravotnictv, datovan 4. července 2006, kterm jsou SZP ČR vraceny zaslan rmcov smlouvy a zaslna listina nadepsan „seznam zmocnitelů s počtem plnch moc pro dohadovac řzen k hodnotm bodu, vši hrad zdravotn pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn a regulačnch omezen objemu poskytnut zdravotn pče pro rok 2007“, obsahujc tabulku s „nzvy zmocněnců“ a „počtem hlasů“, nedatovno, č. j. POJ 2195a/17, podpis nečiteln; a text „rmcov smlouvy pro zdravotnick zařzen lkrensk pče a zdravotn pojišťovny“, nedatovno, každ z deseti stran parafovna čtyřikrt (nečiteln).

IV.

Aktivn legitimace navrhovatele, častenstv a vedlejš častenstv

27. stavn soud konstatuje, že nvrh byl podn oprvněnm subjektem v souladu s 64 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu, v danm přpadě skupinou 45 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Jedn se o nvrh přpustn ( 66 zkona o stavnm soudu

a contrario

).

28. Za častnka řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů považuje zkon o stavnm soudu v ustanoven 69 odst. 1 toho, kdo jin prvn předpis, jehož zrušen je navrhovno, vydal. V tomto přpadě je častnkem řzen Ministerstvo zdravotnictv.

29. V souladu s ustanovenm 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu zaslal soudce zpravodaj nvrh rovněž veřejnmu ochrnci prv s vzvou, aby tento sdělil, zda vstupuje do řzen jako vedlejš častnk. Veřejn ochrnce prv odpověděl v zkonn lhůtě, že do řzen nevstupuje.

30. Pro plnost stavn soud dodv, že zkon o stavnm soudu je z hlediska vymezen častnků řzen a vedlejšch častnků řzen postaven na zsadě legality, tj. přslušn subjekty zskvaj takov postaven přmo ze zkona. Dalšm subjektům stavn soud nemůže přiznat postaven vedlejšch častnků, což ovšem neznamen, že si v rmci dokazovn nemůže opatřit vyjdřen dalšch subjektů. Tyto subjekty jsou i v judikatuře stavnho soudu označovni jako

amici curiae

. Podobně jako ve věcně souvisejcm řzen sp. zn. Pl. S 52/06 oslovil stavn soud Českou lkařskou komoru a Všeobecnou zdravotn pojišťovnu, vzhledem k postaven svolavatele dohodovacho řzen v lednu 2006 dle Svaz zdravotnch pojišťoven Česk republiky. Vzhledem k obsahu jejich vyjdřen již stavn soud nepovažoval za nutn zjišťovat stanovisko dalšch aktrů dohodovacho řzen, jak bylo navrhovno.

V.

Zněn napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb.

31. Vyhlška Ministerstva zdravotnictv č. 618/2006 Sb., kterou se vydvaj rmcov smlouvy, ze dne 20. prosince 2006, s činnost od 1. ledna 2007, byla publikovna ve Sbrce zkonů v čstce 193, ročnk 2006, kter byla rozeslna dne 30. prosince 2006.

32. Zněn napaden vyhlšky je nsledujc:

"Ministerstvo zdravotnictv stanov podle 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 2/1998 Sb., zkona č. 117/2006 Sb. a zkona č. 245/2006 Sb., (dle jen „zkon“):

1

Rmcov smlouvy pro zdravotn pojišťovny1) (dle jen „pojišťovny“) a zdravotnick zařzen2) poskytujc 1. zdravotn pči praktickch lkařů a praktickch lkařů pro děti a dorost,

2. ambulantn specializovanou pči, s vjimkou zdravotnickch zařzen poskytujcch fyzioterapii (odbornost 902 a 9183)) a ergoterapii, a pro zdravotnick zařzen poskytujc pči ženskch lkařů (odbornost 603 a 6043)) a klinickou logopedii,

3. ambulantn pči zubnch lkařů,

4. zdravotn pči v nemocnicch, odbornch lčebnch stavech, odbornch dětskch lčebnch a ozdravovnch a lčebnch dlouhodobě nemocnch,

5. ambulantn diagnostickou pči (odbornosti 222, 801, 802, 804, 805, 807, 809, 812 až 819, 822 a 8233)),

6. domc zdravotn pči, fyzioterapii (odbornost 902 a 9183)), ergoterapii, porodn asistenci, ortoptikou a pleoptickou pči,

7. zdravotnickou zchrannou službu a dopravu,

8. lkrenskou pči,

9. lzeňskou pči

jsou uvedeny v přlohch č. 1 až 9 tto vyhlšky.

2

Vyhlška č. 290/2006 Sb., kterou se vydv rozhodnut Ministerstva zdravotnictv o rmcovch smlouvch podle 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, se zrušuje.

3

Smlouvy uzavřen podle dosavadnch prvnch předpisů se uvedou do souladu s touto vyhlškou do 31. prosince 2007.

4

Tato vyhlška nabv činnosti dnem 1. ledna 2007.

Ministr:

MUDr. Julnek v. r.".

(Pozn.: Nsleduj přlohy č. 1 až 9, jejichž zněn nen čeln vzhledem k podstatě nmitek do textu tohoto nlezu přebrat.)

VI.

stn jednn

33. stavn soud se obrtil na navrhovatele a častnka řzen s ždost o vyjdřen, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn. častnk řzen vyslovil podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu souhlas. Navrhovatel uvedl, že s upuštěnm od stnho jednn nesouhlas.

34. Během stnho jednn před stavnm soudem dne 9. nora 2010 zstupce navrhovatele nejprve omluvil nepřtomnost poslance MUDr. Davida Ratha jeho odjezdem na zahraničn cestu. Dle shrnul svou argumentaci do tř okruhů. Jednak zdůraznil, že považuje za stavně nekonformn, pokud vlda toliko prozatmn činila kroky, kter svmi důsledky přesahuj volebn obdob. Dle uvedl, že po vydn vyhlšky č. 290/2006 Sb. před vydnm vyhlšky č. 618/2006 Sb. mělo proběhnout řdn šestiměsčn dohodovac řzen, což se nestalo. Zpochybnil rovněž průběh jednn, kter ministerstvo před vydnm napaden vyhlšky považovalo za dohodovac řzen. Konečně k 3 napaden vyhlšky vyslovil zstupce navrhovatele pochybnost o tom, zda je možn „podzkonnm předpisem uložit soukromoprvnm subjektům [...] aby do určitho termnu změnili obsah sv smlouvy.“. Zstupce navrhovatele to považuje „za bezprecedentn zsah do soukromoprvnch vztahů“, přičemž zdravotnick zařzen jsou zroveň vystavena tlaku zdravotnch pojišťoven. Řešenm situace mělo bt nov dohodovac řzen, z něhož by vzešly rmcov smlouvy, kter by byly určujcmi pro smluvn vztahy, avšak až po uplynut doby, na kterou byly sjednny smlouvy stvajc.

35. Zvěrem zstupce navrhovatele tlumočil stanovisko poslance MUDr. Davida Ratha. V tto čsti vystoupen zstupce navrhovatele uvedl, že vznam smluvnho vztahu mezi zdravotnickm zařzenm a pojišťovnou m ve velk čsti Evropsk unie charakter „trval“, časově neomezen. V současnm systmu volbu, kter lkař bude pečovat o pojištěnce konkrtn pojišťovny, nečin pojištěnec, nbrž „řednk zdravotn pojišťovny“. Po uplynut doby smluvnho vztahu pojišťovna může bez udn důvodu oznmit, že dle nebude kontraktovat se zdravotnickm zařzenm. To měl bt hlavn důvod, proč bval ministr MUDr. David Rath chtěl zabezpečit „trvalou“ smlouvu. Přpadn krach lkaře nem bt v rukou řednka zdravotn pojišťovny, nbrž v rukou pojištěnců, kteř od lkaře odešli. Zstupce navrhovatele rovněž uvedl, že z osobn zkušenosti v o přpadech, kdy se lkař boj žalovat zdravotn pojišťovnu, neboť by s nm nebyla na dalš obdob uzavřena smlouva. Tento princip byl rovněž obsažen i v nvrhu zkona iniciovanm poslancem MUDr. Davidem Rathem, kter však pro veto prezidenta republiky nenabyl platnosti. Naproti tomu bylo v zjmu lobbistickch skupin a bvalho ministra MUDr. Tomše Julnka, aby systm zdravotnho pojištěn ovldly velk řetězce, tlumočil zstupce stanovisko poslance MUDr. Davida Ratha. Zvěrem zstupce navrhovatele zdůraznil svůj nvrh, pokud nebude vyhlška zrušena jako celek, aby byl zrušen samostatně 3 vyhlšky.

36. V průběhu stnho jednn dle mstopředsedkyně Eliška Wagnerov položila upřesňujc otzku, zda ustanoven 3 představuje jedin rozdl mezi oběma vyhlškami. Zstupce navrhovatele uvedl, že nikoliv a že rozdl je v přlohch vyhlšek, kter obsahuj rozdlnou pravu doby trvn smluvnho vztahu. Dle mstopředsedkyně Eliška Wagnerov doplnila dotaz, zda zdravotn pojišťovny maj konkrtn kritria, podle kterch rozhoduj o uzavřen smlouvy s konkrtnm lkařem. Zstupce navrhovatele odkzal na ustanoven zkona č. 48/1997 Sb., kter upravuj rmcov kritria a vběrov řzen, jejichž vsledky však nejsou pro zdravotn pojišťovny zvazn. K dotazu, zda je pojišťovny v praxi dodržuj, uvedl zstupce navrhovatele konkrtn přpad z roku 2006, kdy se tak nestalo, v jinch přpadech je naopak respektuj. Zstupce ministerstva k tomu uvedl, že tato problematika se tk zkona č. 48/1997 Sb., nikoliv nyn projednvan vyhlšky. K dotazu předsedy Pavla Rychetskho, proč ministerstvo změnilo systm smluv z doby neurčit na dobu určitou, zstupce ministerstva doplnil, že se jedn o zabezpečen určitch kontrolnch mechanismů pojišťoven a racionln opatřen v rmci cyklů, kter se ve zdravotnickm systmu opakuj. K upřesněn mstopředsedkyně Wagnerov, zda se jednalo o vahu politickou, zstupce ministerstva uvedl, že pokud mu je znmo, tak nikoliv. K dotazu soudce Jiřho Nykodma, ve kterch segmentech došlo k dohodě na obsahu rmcovch smluv, zstupce ministerstva uvedl, že ve všech.

37. Ve svm zvěrečnm přednesu zstupce ministerstva konstatoval, že projednvan vyhlška byla přijata v řdnm legislativnm procesu na zkladě vsledků dohodovacho řzen. Kromě jinho považuje předešlou vyhlšku č. 290/2006 Sb. za přijatou v rozporu s legislativnmi pravidly vldy, neboť existovaly rozpory vysloven dvěma pracovnmi komisemi Legislativn rady vldy. Navrhl stavnmu soudu, aby nvrh na zrušen vyhlšky zamtnul.

VII.

Vztah k nvrhu sp. zn. Pl. S 52/06

38. Před samotnm věcnm posouzenm nvrhu považuje stavn soud za vhodn připomenout podstatu nvrhu sp. zn. Pl. S 52/06 na zrušen vyhlšky č. 290/2006 Sb., neboť tento nvrh s nyn projednvanou věc materilně zce souvis a vychz z velk čsti ze stejnho skutkovho zkladu. Navrhovatel a ministerstvo v nyn projednvan věci prezentuj zrcadlově obrcenou argumentaci oproti řzen sp. zn. Pl. S 52/06. Aktuln navrhovatel v podstatě převzal prvn zvěry ministerstva z řzen sp. zn. Pl. S 52/06 a ministerstvo nyn (kromě jinho) prezentuje nmitky skupiny sentorů z řzen sp. zn. Pl. S 52/06.

39. Důvodem pro zrušen vyhlšky č. 290/2006 Sb. měl bt nedostatek zkonnho zmocněn. Ministerstvo podle nzoru tehdejšho navrhovatele vydalo vyhlšku č. 290/2006 Sb. v době, kdy ještě nebylo skončeno dohodovac řzen zahjen dne 3. ledna 2006 a dosud neuplynula (marně) šestiměsčn lhůta předpokldan ustanovenm 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. pro to, aby ministerstvo „učinilo rozhodnut“.

40. Po vydn nyn napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. stavn soud podle ustanoven 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu řzen sp. zn. Pl. S 52/06 dne 16. ledna 2007 usnesenm zastavil (pozn. red.: usnesen je dostupn na http://nalus.usoud.cz), neboť prvn předpis, jehož zrušen bylo navrhovno, pozbyl platnosti (srov. 2 vyhlšky č. 618/2006 Sb.).

VIII.

Věcn posouzen

41. Podle ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu je kolem stavnho soudu v řzen o kontrole jinch prvnch předpisů posuzovat obsah jinho prvnho předpisu z hlediska jeho souladu s stavnmi zkony a se zkony a zjišťovat, zda byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. V nyn projednvan věci navrhovatel předkld v zsadě dvě skupiny nmitek, z nichž prvn směřuje k nedostatku stavnho zmocněn a druh k nedostatku zkonn kompetence ministerstva k vydn napaden vyhlšky.

42. V tto projednvan věci se nmitky kryj s posloupnost kroků ustlenho přezkumnho algoritmu, na jehož zkladě stavn soud nejdřve zkoum proceduru a podmnky pro vydn napadenho prvnho předpisu a nsledně obsahov soulad s stavou a zkony.

VIII./a

Pravomoc k vydn vyhlšky podle čl. 79 odst. 3 ve světle čl. 62 psm. d) stavy

43. stavn soud ve sv dřvějš judikatuře [nlez ze dne 9. řjna 2003 sp. zn. IV. S 150/01 (N 117/31 SbNU 57); nlez ze dne 20. řjna 2004 sp. zn. Pl. S 52/03 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.)] vyložil pojmov rozdl mezi pravomoc a kompetenc orgnu veřejn moci. V pozdějšm z vše uvedench nlezů uvedl, že „[p]ravomoc sttnho orgnu je třeba chpat samotnou realizaci sttn moci v přslušn formě (tj. ve formě normotvorn nebo individulně rozhodovac), zatmco kompetence jsou již zcela konkrtnm věcnm vymezenm otzek realizovanch v procesu vkonu pravomoci. Pod tmto hlem pohledu je třeba vykldat čl. 79 odst. 3 stavy, a to tak, že pravomoc ministerstev a jinch sprvnch řadů, popřpadě orgnů zemn samosprvy, vydvat odvozen sekundrn prvn předpisy je založena prvě již čl. 79 odst. 3 stavy. Jedn se o prvn normu, kter v obecn rovině zakld pravomoc orgnů exekutivy k tvorbě sekundrnch prvnch norem za podmnky, že realizace tto pravomoci je konkretizovna v zkoně ve vztahu k určit kompetenci (k určit zkonem vymezen čsti vkonu sttn moci). Jinmi slovy, pravomoc exekutivy vydvat podzkonn prvn normy je založena přmo v stavě, nikoliv v pravě zkonn. Zkonn zmocněn, kter odpovd požadavkům uvedenm v čl. 79 odst. 3 stavy, je pak naplněnm tto pravomoci co do rozsahu a obsahu (kompetence).“.

44. Dle stavn soud konkretizoval i pohnutky k vše uvedenm vahm: „Důvodem zakotven tto pravomoci přmo v stavě je skutečnost, že se jedn o klčovou otzku dělby moci mezi moc legislativn a exekutivn v oblasti normotvorn. Ustanoven čl. 79 odst. 3 stavy tak na jedn straně vytvř pravomoc exekutivy k odvozen normotvorbě a stanov tak vlastně jej limity ve vztahu k moci zkonodrn, na druh straně je třeba toto ustanoven vnmat tak, že rovněž poskytuje ochranu moci vkonn před protistavnmi zsahy ze strany moci zkonodrn. Dovedeno do důsledku, pokud by normotvorn pravomoc exekutivy byla konstituovna toliko zkonem, byla by v přm dispozici zkonodrce, čmž by moc zkonodrn sama o sobě mohla zasahovat do pravomoci orgnů moci vkonn, napřklad tak, že by takovou pravomoc exekutivě zcela odňala.“. I pozdějš judikatura stavnho soudu v řzen o nvrhu na zrušen jinho prvnho předpisu z naznačen koncepce vychz (srov. např. nlez ze dne 16. prosince 2008 sp. zn. Pl. S 28/06, publ. pod č. 69/2009 Sb.; nlez ze dne 26. května 2009 sp. zn. Pl. S 40/08, publ. pod č. 241/2009 Sb.).

45. V ždn z uvedench věc nebyl stavn soud konfrontovn otzkou vkladu čl. 62 psm. d) stavy ve vztahu k normotvorn kompetenci exekutivy a sv dosavadn zvěry formuloval ve vztahu k aktům exekutivy z jinch stavněprvnch hledisek (zejm. čl. 1, čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny, ochrana zkladnch prv aj.). Ustanoven člnku 62 psm. d) stavy stanovuje, že prezident republiky [...] pověřuje vldu, jejž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonvnm jejch funkc

prozatmně

až do jmenovn nov vldy (kurzva stavn soud). Navrhovatel z vkladu pojmu „prozatmně“ v kontextu „principů parlamentarismu“ dovozuje v zsadě sprvně stavn omezen vldy, kter se netěš důvěře Poslaneck sněmovny, resp. omezen ministerstev, kter jsou řzena členy takov vldy.

46. V prvn řadě považuje stavn soud za nutn rozlišit, nakolik se navrhovatelovy nmitky vž k normotvorn činnosti vldy (čl. 78 stavy) a nakolik k normotvorn činnosti ministerstev (čl. 79 odst. 3 stavy), neboť sm navrhovatel tuto distinkci hlouběji nereflektuje. Vlda a ministerstva jsou totiž exekutivnmi tvary - s ohledem na stavn pravu pravomoci vydvat podzkonn prvn předpisy - podstatně odlišnmi.

47. Zatmco vlda je v čl. 78 stavy zmocněna vydvat nařzen k proveden zkona a v jeho mezch, aniž by však k takovmu aktu potřebovala vslovn zkonn zmocněn, ministerstva a jin sprvn řady tak mohou dle čl. 79 odst. 3 stavy činit na zkladě zkona, v jeho mezch a toliko, jsou-li k tomu zkonem zmocněny.

48. Z tohoto pohledu tedy stavn soud důsledně odlišuje postaven vldy na jedn straně a ministerstev na straně druh, byť oba tyto orgny čerpaj pravomoc k vydvn provděcch předpisů přmo z stavy. stavn soud zroveň zdůrazňuje, že předmětem posouzen v tto věci nen primrně otzka obecnho (negativnho či pozitivnho) stanoven pravomoc vldy, kter vldne (dosud nebo již) bez důvěry Poslaneck sněmovny.

49. K postaven samotn vldy se v tto věci stavn soud vyjadřuje toliko s ohledem na konkrtn nmitky navrhovatele. Předevšm je zřejm, že takov omezen normotvorby neplyne z explicitnho textu stavy, a to ani ve vztahu k vldě ani ve vztahu k ministerstvu a jinmu sprvnmu řadu. Institut pověřen vldy „v demisi“ prozatmnm vkonem jejch funkc dle čl. 62 psm. d) stavy vychz z koncepce nutnosti permanentnho působen vkonn moci, kdy v prvnm sttě nen ždouc, aby kterkoliv moc ve sttě nebyla po určitou dobu svm vrcholnm orgnem vykonvna.

50. Koncept předem omezen pravomoci prozatmn vldy, typicky vyloučenm určitch aktů z jej pravomoci, v sobě nese riziko, že rigidn - nebo při stanoven mez relativnch (či neurčitch) naopak nejist - hranice takovho omezen ztž řdn fungovn cel moci vkonn, a to jak při plněn každodennch kolů, tak při plněn mezinrodnch zvazků, zejm. těch plynoucch z členstv v Evropsk unii a v dalšch mezinrodnch organizacch. Toto nebezpeč nabv na vznamu v přpadech, kdy ke jmenovn prozatmn vldy dochz častěji nebo kdy je takov dočasn orgn nucen fungovat delš dobu.

51. Oproti tomu nelze opomenout argumenty opačn, kter se opraj předevšm o praktick vznam odpovědnosti vldy Poslaneck sněmovně (čl. 68 odst. 1 stavy), projevujc se mimo jin v institutu vysloven „důvěry“ (čl. 68 odst. 3 stavy). Je zřejm, že oproti vldě s plnou důvěrou Poslaneck sněmovny je v otzce legitimity a politickho oprvněn vlda prozatmn po nezskn důvěry (čl. 68 odst. 3 stavy), ale i vlda, kter byla poslze vyslovena nedůvěra (čl. 72 odst. 1 stavy), v pozici odlišn. Vldy v obou těchto situacch totiž nenesou plnou stavn odpovědnost a nevystavuj se již hlavn sankci ze strany Poslaneck sněmovny, kterou je prvě (dalš) vysloven nedůvěry. Nepoužitelnm je tudž jeden z hlavnch instrumentů systmu brzd a protivah, kter zajišťuj vyvžen vztahy mezi mocemi a jejich vzjemnou kontrolu. Rovněž politick mandt vldy je zpochybněn, neboť ani v jednom z vše uvedench přpadů nelze spolehlivě hovořit o reflexi politickch zjmů většiny voličů (na půdorysu rozložen politickch sil v Poslaneck sněmovně). Konečně lze argumentovat i obavami z čelovch kroků prozatmn vldy, kter by při zneužit pravomoc mohly vst k prodlužovn sv vlastn existence.

52.

Pro futuro

stavn soud podotk, jakkoliv se v tto věci jedn o zvěr reagujc předevšm na širš nmitky navrhovatele, že vše nastněn obecn vahy tkajc se postaven samotn prozatmn vldy jsou nutně stavně omezujcm faktorem, kter se mus projevit restriktivnm přstupem k vkonu jak pravomoci vydvat nařzen dle čl. 78 stavy, tak při dalšch aktech vldnut, zejmna pokud by nesly zsadn a nevratn důsledky.

53. Avšak konkrtn a všeobecně aplikovateln meze plynouc vldě či ministerstvům z pověřen dle čl. 62 psm. d) stavy (přesněji z jejich vztahu odpovědnosti k Poslaneck sněmovně) nelze stanovit s konečnou platnost na zkladě abstraktnch (až spekulativnch) vah, nbrž toliko s přihldnutm k aktulnm okolnostem přpadu předloženho stavnmu soudu v budoucnu a prvě konkrtnm vztahům mezi moc vkonnou a zkonodrnou. Zvěry stavnho soudu tak vždy budou muset reagovat na různorodost (nepředvdatelnost) prvnch či prvně-politickch aktů orgnů exekutivy.

54. V tto souvislosti nemůže stavn soud opomenout, že charakter jednn orgnů moci vkonn, přičemž samozřejmě sebekontrola jakkoliv sttn moci je ždouc, je rovněž dn proměnlivm stupněm prvn a politick kultury ve sttě a cel společnosti, což se může projevit vrazně např. i v eventualitě politickho sebeomezen vldy, jež sama zohledn politick rozložen sil, resp. svou faktickou legitimitu. Ostatně ani vlda s plnou důvěrou Poslaneck sněmovny nemůže se svou pravomoc vydvat nařzen nakldat libovolně, nbrž toliko v intencch provděnho zkona, resp. stavy. Ani zmocněn ministerstva dle čl. 79 odst. 3 stavy nesm bt zneužito k jinm clům, než stava a zkon předpokldaj, zejmna pak v stavn rovině k jakkoliv normotvorn konkurenci mezi moc vkonnou a zkonodrnou, v praktick rovině k politickmu boji.

55. Při hodnocen legitimity a mez stavnho zmocněn v konkrtnm přpadě budou rovněž hrt vznamnou roli i postupně zformovan stavn zvyklosti. Každopdně teprve dlouhodobě praktikovan stavn postup, kter odpovd hodnotovmu a institucionlnmu konsenzu stavnch orgnů a opakovaně potvrzuje určitou interpretaci ustanoven stavy, lze považovat za stavn zvyklost, kterou by se daly kroky prozatmn vldy poměřovat. Ta však nyn ze skutečnost, kter byly stavnmu soudu předloženy, dostatečně konkrtně neplyne.

56. Tomu, že by vztahy mezi prozatmn vldou a Poslaneckou sněmovnou byly ovldny dostatečně konkrtně artikulovanmi stavnmi zvyklostmi, nenasvědčuje ani historick pokus českho stavodrce, kter zakotven konkrtnch omezen pro prozatmně pověřenou vldu i členy tto vldy řzen ministerstva zvažoval. Přslušn nvrh novely stavy včetně doplněn jejho čl. 75, dle něhož by takov vlda mohla činit „pouze opatřen, kter nesnesou odkladu“, však nebyl přijat (sněmovn tisk č. 359 z roku 1999; předloha schvlena Poslaneckou sněmovnou dne 28. ledna 2000, zamtnuta Sentem dne 29. března 2001).

57. Přes vše uveden konstatovn existence stavně omezujcch faktorů ve vztahu k vldě prozatmně pověřen dle čl. 62 psm. d) stavy nen řešenm vldn krize přenšen politick kontroly prozatmn exekutivy na stavn soud, jehož pravomoci zejm. ve vztahu k přezkumu normotvorby exekutivy, přpadně ve vztahu k rozsahu kompetenc sttnch orgnů, jsou v stavě taxativně vymezeny. Režim prozatmn vldy klade odpovědnost předevšm na samotnou Poslaneckou sněmovnu, kter je tak dn (časov) prostor k vytvořen dostatečn politick většiny pro vysloven důvěry nov stabiln vldě. Vkon poslaneckho mandtu totiž nen v libovoln dispozici poslance nebo politick strany, nbrž mus bt směřovn k naplněn stavy, resp. j předpokldanch postupů. stavn soud v obdobn souvislosti hovoř o „stavnm tlaku na spojen vysloven nedůvěry (resp. odepřen vysloven důvěry) vldě s vědomm stavnch důsledků v přpadě absence nov parlamentn většiny schopn vytvořit vldu“ (nlez ze dne 10. zř 2009 sp. zn. Pl. S 27/09, publ. pod č. 318/2009 Sb.).

58. Ani při postupu prezidenta podle dle čl. 62 psm. d) stavy nejsou dotčeny - nemohou bt opomenuty - zbvajc kontroln mechanismy, kterm je ministr z stavy podřzen. „Nositelem stavně politick odpovědnosti za činnost ministerstva je přslušn ministr, kter je v tomto směru kontrolovn běžnmi prostředky parlamentn demokracie, jako jsou interpelace (čl. 53 odst. 1, 2 stavy), citačn prvo Poslaneck sněmovny a jejch orgnů nebo vyšetřovac komise (čl. 30, čl. 38 odst. 2 stavy). Dalšm kontrolnm mechanismem, kterm je sledovna činnost a voln k stavněprvn odpovědnosti ministr, je i možnost jeho odvoln z funkce. Podle čl. 74 stavy tento kontroln mechanismus přsluš předsedovi vldy (nvrh na odvoln ministra) a prezidentovi republiky (odvoln samotn),“ jak uvedl stavn soud již v nlezu ze dne 13. zř 1994 sp. zn. Pl. S 9/94 (N 40/2 SbNU 7; 207/1994 Sb.).

59. Zvlště ve vztahu k normotvorn pravomoci ministerstva řzenho ministrem, kter je členem vldy pověřen dle čl. 62 psm. d) stavy, stavn soud dle konstatuje, že určujcmi aspekty posouzen věci je konstrukce ustanoven čl. 79 odst. 3 stavy, kter m jin čel než generln zmocněn vldy dle čl. 78 stavy, a charakter zkonn zmocňovac normy (čst VIII./b nlezu).

60. V nyn posuzovanch souvislostech totiž nelze pominout tato specifika podzkonn normotvorby střednch orgnů sttn sprvy, kter již sama o sobě jako restrikce ve vztahu ke zmocněn působ:

a) Prostřednictvm podmnky zkonnho zmocněn (čl. 79 odst. 3 stavy) je existence či neexistence takovho zmocněn vždy v dispozici zkonodrce. V tomto ohledu - při respektu k vyvažovn vztahů mezi moc vkonnou a zkonodrnou - zde nen nalhav potřeba vyvozovat zvlštn stavn omezen ministerstva či jinho sprvnho orgnu pro jejich podzkonnou normotvorbu v stavnm pořdku, když rozhodnut o existenci či neexistenci konkrtnho zmocněn vždy zvis na vůli zkonodrce. Je to vhradně Parlament, kter v konkrtn věci shled nezbytnost, přp. vhodnost vydn podzkonnho předpisu pro řdn proveden zkona. Přiznn či přpadně odebrn takovho zmocněn nesleduje (nem sledovat) jin cle než řdn proveden zkona, přičemž tento jedin obecn cl je z podstaty věci nezvislm na stavnch (politickch) vztazch mezi Parlamentem a vldou. Zkonn zmocněn dle sv konkrtn formulace obsahuje vce či mně v praxi povinnost zmocněnho orgnu provděc předpis vydat (čst VIII./b nlezu), aby zkon mohl vyvolvat zamšlen činky.

b) Zkonem vymezen specialita takov normotvorby svědč pro odlišn funkčn pojet [srov. tž dlč vymezen působnosti ministerstev oproti „řdc, kontroln a sjednocovac“ loze vldy dle zkona č. 2/1969 Sb., o zřzen ministerstev a jinch střednch orgnů sttn sprvy Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „kompetenčn zkon“)]. Při respektovn dělby moci (restriktivn vklad zkonnho zmocněn) a principu prvn jistoty je (a m bt) zmocněn pro vydn prvnho předpisu natolik přesn a konkrtn co do svho rozsahu, obsahu a čelu, že ministerstvo či jin sprvn orgn nem možnost se od zkonnch limitů odchlit a uplatnit tak např. svou vlastn prvn (politickou) vůli vzdor Parlamentu. Takov požadavek na zkonn zmocněn, aby co nejpřesněji vymezovalo obsah, čel a rozsah pravy lze dovodit z principu předvdatelnosti prva založenho na čl. 1 odst. 1 stavy [srov. např. nlez ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. S 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)]. Nerespektovn některho ze tř prvků zmocňovac normy vede k zvěru o nedostatku zkonnho zmocněn k vydn provděcho předpisu.

c) Ministerstva a jin sprvn řady nemaj přmou existenčn vazbu - na rozdl od vldy - na politickou vůli (důvěru) Poslaneck sněmovny. Ministr je odpovědn vldě, Poslaneck sněmovně toliko zprostředkovaně. Pro zsadně odlišn postaven vldy na jedn straně a ministerstev a jinch sprvnch řadů na straně druh v pojednvan otzce podzkonn normotvorby svědč i systematika stavy, resp. zařazen ministerstev ve vztahu k stavnmu zmocněn v čl. 79 odst. 3 stavy na stejnou roveň jako „jin sprvn řady“. Pokud by existence vldn krize s nslednm postupem prezidenta dle čl. 62 psm. d) stavy měla znamenat stavněprvn omezen normotvorn pravomoci dle čl. 79 odst. 3 stavy, z něhož stavn zklad sv pravomoci čerpaj vše uveden orgny, musela by se (hypoteticky) uveden omezen dotknout všech těchto orgnů, kter jsou z hlediska zmocněn k vydvn předpisů v postaven totožnm. Za stejnch (stavnch) podmnek jako ministerstva přitom vydvaj podzkonn předpisy i uveden „jin sprvn řady“, resp. „středn orgny sttn sprvy“ ( 2 odst. 1 kompetenčnho zkona). Jmenovn předsedy takovho řadu čin prezident na nvrh vldy (Česk statistick řad, řad pro ochranu hospodřsk soutěže) nebo vlda sama ( 2 odst. 3 kompetenčnho zkona) bez dalš ingerence Poslaneck sněmovny. Ani normotvorn pravomoc těchto střednch orgnů sttn sprvy na rovni ministerstev nen stavou podmněna existenc vldy, kter zskala důvěru Poslaneck sněmovny dle čl. 68 odst. 3 stavy. To samozřejmě při zachovn standardnch restrikc, kter jsou na podzkonnou normotvorbu kladeny.

61. Z vše uvedenho uzavr stavn soud, že stavně zakotven pravomoc ministerstva k vydvn podzkonnch prvnch předpisů dle čl. 79 odst. 3 stavy nen

ex constitutione

zvlštnm způsobem omezena - co do rozsahu a obsahu - za situace, kdy je ministerstvo řzeno ministrem, kter je členem vldy prozatmně pověřen vkonem jejch funkc dle čl. 62 psm. d) stavy. Pro posouzen každho individulnho přpadu (normativnho aktu) se však vždy důsledně uplatn obecn požadavky na delegovanou normotvorbu, kter se mus pohybovat toliko v restriktivně interpretovanch mezch obsahu, rozsahu a - zejmna - čelu zmocňovac normy. Tmto postupem lze vyloučit takov normativn akty ministerstva, kter by sledovaly jin čel než řdn proveden zkona a do prvnho předpisu by např. zahrnovaly takov (politick) obsah, kter by se přčil stavněprvnmu sankčnmu čelu předchozho nevysloven důvěry (čl. 68 odst. 3 stavy), resp. vysloven nedůvěry (čl. 72 odst. 1 stavy) takov nsledně prozatmně jmenovan vldě. Tyto skutečnosti se promtnou i do referenčnch hledisek při eventulnm řzen před stavnm soudem, jehož judikatura může v budoucnu bezpochyby v konkrtnch přpadech přispvat k limitovn prozatmně pověřench vld.

VIII./b

Zkonn zmocněn dle ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb.

62. Druh okruh nmitek navrhovatele se tk dajn absence zkonnho zmocněn na straně ministerstva, resp. překročen zmocněn plynoucho z ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb.

63. Ve sv judikatuře stavn soud důsledně potvrzuje, že provděc předpis je čl. 79 odst. 3 stavy vzn pouze k takov podrobnějš pravě, jež se pohybuje „na zkladě a v mezch zkona“ [srov. nlez ze dne 11. řjna 1995 sp. zn. Pl. ZS 3/95 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.)]. Rovněž v již citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 52/03 v duchu principu rozhraničen moci vkonn a moci zkonodrn stavn soud uvedl, že koncepce obsažen v stavě však počt s tm, že zkonodrce formou obyčejnch zkonů tuto (v čl. 79 odst. 3 stavy založenou) pravomoc nevytvř, naopak mu stava pouze svěřuje možnost exekutivu zmocnit v konkrtnm přpadě k jej realizaci v podobě konkrtn kompetence. Tuto kompetenci (ve smyslu věcnho vymezen otzek realizovanch v procesu vkonu pravomoci) je pak konkrtn exekutivn orgn povinen realizovat na zkladě a v mezch zkona, kter jej k vytvořen sekundrn prvn normy zmocnil.

64. Ve vztahu k přezkumu stavn konformity odvozen normotvorby exekutivy na zkladě zkonnho zmocněn již stavn soud rovněž vymezil praktick aspekty přezkumu [srov. nlez ze dne 14. nora 2001 sp. zn. Pl. S 45/2000 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.); nlez ze dne 16. řjna 2001 sp. zn. Pl. S 5/01 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) aj.]:

* nařzen mus bt vydno oprvněnm subjektem,

* nařzen nemůže zasahovat do věc vyhrazench zkonu,

* mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard (mus bt tedy otevřen prostor pro sfru nařzen).

65. V prvnch dvou uvedench bodech navrhovatel vyhlšku č. 618/2006 Sb. nerozporuje, namt však, že nebyly splněny podmnky zkonnho zmocněn pro vydn podzkonnho prvnho předpisu („zřejm vůle zkonodrce“ dle vše uveden terminologie).

66. Zněn zmocňovacho ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. je nsledujc:

" 17

[...]

(3) Smlouva podle odstavce 1 uzavřen mezi zdravotn pojišťovnou a zdravotnickm zařzenm se řd rmcovou smlouvou, kter je vsledkem dohodovacho řzen mezi zstupci svazů zdravotnch pojišťoven a zstupci přslušnch skupinovch smluvnch zdravotnickch zařzen zastupovanch svmi zjmovmi sdruženmi. Jednotliv rmcov smlouvy jsou předkldny Ministerstvu zdravotnictv, kter je posoud z hlediska souladu s prvnmi předpisy a veřejnm zjmem na zajištěn kvality a dostupnosti zdravotn pče, fungovn systmu zdravotnictv a jeho stability v rmci finančnch možnost systmu veřejnho zdravotnho pojištěn (dle jen „veřejn zjem“), a pot je vyd jako vyhlšku. Jestliže před ukončenm platnosti smlouvy nedojde k uzavřen smlouvy nov, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nov rmcov smlouva. Pokud mezi častnky dohodovacho řzen nedojde k dohodě o obsahu rmcov smlouvy do šesti měsců nebo pokud předložen rmcov smlouva odporuje prvnm předpisům nebo veřejnmu zjmu, je oprvněno učinit rozhodnut Ministerstvo zdravotnictv. Rmcov smlouva obsahuje vždy ustanoven, kter se tk doby činnosti, způsobu a důvodu ukončen smlouvy podle odstavce 1 s tm, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu nsledujcho roku, přičemž vpovědn lhůta mus bt nejmně šest měsců. Tato vpovědn lhůta neplat v přpadech, že v důsledku zvažnch okolnost nelze rozumně očekvat dalš plněn smlouvy. Dle rmcov smlouva mus obsahovat způsob provděn hrady poskytovan zdravotn pče, prva a povinnosti častnků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zkonem, obecn podmnky kvality a čelnosti poskytovn zdravotn pče, podmnky nezbytn pro plněn smlouvy podle odstavce 1, kontroln mechanismus kvality poskytovan pče a sprvnosti čtovanch čstek, jakož i povinnost vzjemnho sdělovn dajů nutnch ke kontrole plněn smlouvy o poskytovn zdravotn pče, způsob a důvody ukončen smlouvy podle odstavce 1, ustanoven o rozhodčm řzen.

[...]".

67. Z uvedenho tedy plyne, že ministerstvo je zkonem zmocněno jednat ve dvou přpadech:

1) je-li vsledkem dohodovacho řzen rmcov dohoda, tuto posoud z hlediska jejho souladu s prvnmi předpisy a veřejnm zjmem na zajištěn kvality a dostupnosti zdravotn pče, fungovn systmu zdravotnictv a jeho stability v rmci finančnch možnost systmu veřejnho zdravotnho pojištěn a nsledně vyhls jako vyhlšku, nebo

2) pokud mezi častnky dohodovacho řzen nedojde k dohodě o obsahu rmcov smlouvy do šesti měsců nebo pokud předložen rmcov smlouva odporuje prvnm předpisům nebo veřejnmu zjmu, je oprvněno „učinit rozhodnut“.

68. středn zsadu uvedenho zmocněn spatřuje stavn soud v zkonodrcem zakotven prioritě dohody, kter m bt vsledkem dohodovacho řzen. čelem dohodovacho řzen je doshnout společnm postupem dohody na obsahu rmcovch smluv, nikoliv marně vyčerpat šestiměsčn lhůtu a umožnit tak dalš postup ministerstva, jehož přm zmocněn nastupuje toliko subsidirně. S ohledem na tento preferovan čel je nutno vykldat i dalš podmnky a nležitosti dohodovacho řzen, resp. interpretovat samotnou zmocňovac normu. V rozporu s touto prioritou by bylo např. takov stanoven podmnek pro průběh dohodovacho řzen, kter by objektivně a relně znemožňovaly doshnout jakhokoliv zkonem předvdanho konsenzu (např. stanovenm nesplnitelnch procedurlnch pravidel dohodovacho řzen, bezvhradnho požadavku jednomyslnosti všech i např. procedurlnch hlasovn apod.).

69. V nyn posuzovan věci ministerstvo vychz z naplněn podmnek pod bodem 1), zatmco navrhovatel tvrd, že před vydnm napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. k přslušnmu (novmu) dohodovacmu řzen nedošlo, nen zde tedy ani vsledek v podobě rmcov smlouvy, neboť jedin dohodovac řzen, kter vydn napaden vyhlšky předchzelo, skončilo marnm uplynutm šestiměsčn lhůty.

70. K uveden otzce stavn soud nejprve konstatuje, že v tto věci je navrhovatelem - s ohledem na charakter jeho nmitek - postaven před rozporn skutkov tvrzen, kter maj zklad ve spornm zahjen a průběhu dohodovacho řzen podle 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. Ve vztahu ke zjištěn naplněn podmnek 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. může bt ve světle nmitek navrhovatele předmětem přezkumu toliko posouzen, zda byly předložen rmcov smlouvy „vsledkem dohodovacho řzen“ a zda tento „vsledek dohodovacho řzen“ byl ministerstvu předložen v zkonn lhůtě šesti měsců. Tyto skutečnosti se jev jako klčov pro argumentaci navrhovatele. Toliko při splněn těchto podmnek je zmocňovac ustanoven „aktivovno“ ve prospěch ministerstva, kter dle předložen rmcov smlouvy obsahově posoud (dle kritri stanovench v 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb.) a (bez vlastnch obsahovch změn) připrav k publikaci.

71. stavnmu soudu byla předložena řada materilů, kter maj skutkově dokumentovat průběh dohodovacho řzen, jež stavn soud přezkoumal v rozsahu potřebnm pro zjištěn, zda byla splněna podmnka pro vydn podzkonnho předpisu ministerstvem (podmněn zmocněn). Předevšm ve vztahu k projednvan věci konstatuje, že ze „zpisu ze zahajovacho dne společnho jednn častnků Dohodovacho řzen o rmcovch smlouvch“ ze dne 3. ledna 2006 plyne zcela zřetelně, že svolavatelem dohodovacho řzen byl SZP ČR, přičemž většina zstupců zdravotnch pojišťoven i poskytovatelů zdravotn pče jasně vyjdřila přesvědčen, že se jedn o prvn kolo jednn v rmci dohodovacho řzen. Nmitka některch častnků jednn, že prvn jednn „v segmentu ambulantn specializovan pče a praktickch lkařů“ proběhlo již dne 6. prosince 2005, byla na jednn vznesena, ale většinou přtomnch nebyla akceptovna, neboť se podle nich mělo jednat o přpravn jednn. Dobr vra častnků v řdnost dohodovacho řzen, jehož jsou častni, a společn postup objektivně vedouc k naplněn předpokldanho čelu dohodovacho řzen jsou patrny i ze zpisů ze setkn dalšch, včetně jednn zvěrečnho (17. ledna 2006, 28. nora 2006, 21. června 2006). K tomu stavn soud podotk, že ze zpisů plynou např. i dalš souvisejc sporn otzky, např. zda si častnci dohodovacho řzen mohou vytvořit jednac řd či zda je možn schvalovn nvrhů většinou či pouze jednomyslně (hlasovn konsenzuln). K těmto vnitřnm otzkm organizace dohodovacho řzen se stavn soud nehodl vyjadřovat, tedy alespoň potud, pokud je aktry zachovna zkonodrcem zamšlen podstata dohodovacho řzen, kter se vytvořen jednacho řdu ani (v některch hlasovnch) uplatněn princip schvalovn většinou (přp. při racionlnm stanoven určit vhy hlasu) nepřč. Tyto principy jsou totiž nepochybně reflektovny v mnoha dalšch ustanovench napřč českm prvem, včetně předpisů procesnch a jednacch.

72. Uveden zvěr o zahjen dohodovacho řzen dne 3. ledna 2006 je pak dle podporovn i dalšmi listinami, zejmna kroky, kter vedly k pozvn častnků na 3. ledna 2006 (jednm z nich je i pozvnka adresovan ministerstvu a inzert uveřejněn v Hospodřskch novinch). Rovněž i na samotnm „jednn“, kter se konalo dne 6. prosince 2005, se většina zhastnků shodla na tom, že se nejedn o zahjen dohodovacho řzen, a to z konkrtnch důvodů. Tento nzor, jak plyne z přslušnho zpisu, vyjdřili „SZP ČR, Otevřen svaz zdravotnch pojišťoven ČR, SPL ČR, SPLDD ČR, APRIMED, PRIVALAB“. Opačn nzor, tedy že dohodovac řzen bylo řdně zahjeno, zastvali toliko „LOK SČL, ČLK - o. s.“. Ze zpisu ze dne 6. prosince 2005 pořzenho na jednn „pro zdravotnick zařzen poskytujc ambulantn specializovanou pči a pči ženskch lkařů“ plyne zvěr obdobn. Z uvedench zpisů v souhrnu stavn soud dovodil, že již na jednnch dne 6. prosince 2005 byla tato jednn většinou přtomnch považovna za nestandardn, „iniciačn“, a tedy nikoliv řdn (zahajovac) jednn dohodovacho řzen, a to vslovně i s odkazem na obavy ze zpochybněn „řdnho legislativnho postupu“.

73. K tomu stavn soud dle uvd, že i kdyby (hypoteticky) většina častnků dohodovacho řzen dospěla k subjektivnmu zvěru o tom, že dohodovac řzen bylo zahjeno již dne 6. prosince 2005, nevyhovoval by takov postup - myšlen nsledn postup ministerstva, kter vydalo vyhlšku č. 290/2006 Sb. - objektivně smyslu zmocňovacho ustanoven 17 odst. 3 věty čtvrt zkona č. 48/1997 Sb., neboť zkonodrce zjevně předpokld rovn postaven všech častnků dohodovacho řzen, a tedy i možnost jejich časti na dohodovacm řzen po celch (maximlně) šest měsců. Takov interpretace podmnek pro zahjen dohodovacho řzen, kter by spustila běh řzen a tm i šestiměsčn lhůty toliko aktem jednoho segmentu poskytovatelů zdravotn pče (resp. pouhm formlnm aktem „svoln“ dohodovacho řzen, aniž by jednn bylo provzeno odpovdajcm obsahem), by založila nerovnost jednotlivch poskytovatelů, neboť - jak by tomu bylo bvalo v tomto přpadě - by ostatn častnci dohodovacho řzen měli pro dosažen dohody zkonnou lhůtu zkrcenu o bezmla jeden měsc, teoreticky však o dobu ještě libovolně delš (neboť, stručně řečeno, ostatn „segmenty“ by do řzen byly přizvny až v jeho průběhu). Takov pojet nesvědč zkonn konstrukci priority dohody častnků, neboť nepředvdateln faktick manipulace s dlkou dohodovacho řzen může mt nepochybně vliv na průběh celho dohodovacho řzen, včetně rizika, že pod většm časovm tlakem zkonem předpokldanho vsledku nebude dosaženo vůbec.

74. V tomto řzen stavnmu soudu již nepřsluš hodnotit postup ministerstva, kter již dne 7. června 2006 vydalo vyhlšku č. 290/2006 Sb. Nemůže však přehldnout, že před jejm vydnm mělo ministerstvo k dispozici (kromě jinho) negativn stanoviska dvou pracovnch komis Legislativn rady vldy, kter upozorňovala dlem na „neskončen dohodovacho řzen“. Mělo (mohlo a mělo mt) rovněž průběžnou informaci o vvoji řzen a o zcela většinovm nzoru častnků dohodovacho řzen. Toliko na okraj - s ohledem na formulaci subsidirnho zmocněn dle 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. - připomn stavn soud sv zvěry vysloven v nlezu sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. května 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), v němž se zabval rozporem mezi obsahem generlnho zmocněn vldy v čl. 78 stavy a konkrtnm zmocňujcm ustanovenm 17 odst. 5 zkona č. 48/1997 Sb. (ve zněn tehdy činnm), kter ukldalo vldě „rozhodnout“ (za určitch okolnost) o hodnotch bodu a vši hrad zdravotn pče hrazen ze zdravotnho pojištěn.

75. Z ministerstvu zaslanho sdělen prezidenta SZP ČR ze dne 30. června 2006, zejmna z raztka podatelny ministerstva, dle vyplynulo, že vsledek dohodovacho řzen byl ve lhůtě šesti měsců od zahjen dohodovacho řzen (3. ledna 2006) předložen ministerstvu dne 30. června 2006, resp. ve vztahu k rmcov smlouvě tkajc se lkrensk zdravotn pče již dne 5. června 2006, přičemž posledn den lhůty určen počtem měsců připadl na 3. červenec 2006. Datovn přslušnch protokolů o vsledku dohodovacho řzen (v rozmez 1. června až 29. června 2006) logicky předchz datu jejich doručen ministerstvu. Tedy podmnka stanovujc předložen vsledku dohodovacho řzen ministerstvu ve lhůtě šesti měsců byla splněna.

76. Před vydnm napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. tedy mělo ministerstvo k dispozici přinejmenšm ve lhůtě šesti měsců předložen vsledek dohodovacho řzen zahjenho dne 3. ledna 2006, včetně souvisejcch protokolů a vslednho textu rmcovch smluv, z přslušnch zpisů plynouc informaci o průběhu dohodovacho řzen, včetně data jeho zahjen, dle stanoviska pracovnch komis Legislativn rady vldy jak k nvrhu vyhlšky č. 290/2006 Sb., tak k nvrhu (budouc) vyhlšky č. 618/2006 Sb. Tyto skutečnosti (kromě jinho) ministerstvo hodnotilo ve vztahu k naplněn podmnek danch zmocňovacm ustanovenm. Zvěr, že dohodovac řzen skončilo shodou na textu rmcovch smluv, kter byly ministerstvu předloženy, je zcela přilhav, a stavn soud na něm tedy ničeho neměn.

77. Z textu zkona a čelu samotnho dohodovacho řzen, kter nen konstruovno nikterak jako fakultativn institut, dovozuje stavn soud, že zmocněn orgn, při splněn dalšch zkonem stanovench předpokladů, m povinnost vsledek dohodovacho řzen respektovat. Rovněž z předpokladu racionlnho a ekonomickho zkonodrce lze dovodit, že do zmocňovac normy ( 17 odst. 3 věta druh zkona č. 48/1997 Sb.) nebude vložen poměrně složit institut dohodovacho řzen, kter by probhalo po dobu několika měsců, samočelně, tedy takovm způsobem, kdy by ministerstvo (nyn i navzdory textu normy) mělo možnost vahy, zda zmocněn k vydn dohodnutch rmcovch smluv ve vyhlšce využije, či nikoliv. Teoretick možnost tto vahy by z dohodovacho řzen učinila toliko poradn institut a setřela by rozdly mezi oběma zmocňovacmi normami reflektovanmi v postupech pod body 1) a 2) (vše).

78. Legislativn technika zmocňovacch norem nepochybně umožňuje zkonodrci jasně vyjdřit, zda norma obsahuje povinnost či pouhou možnost zmocněnho provděc předpis vydat [„Kompetenčn pravidlo určuje (...) zda zmocněn subjekt m povinnost vydvat za stanovench podmnek normotvorn akty, anebo zda se mu to pouze povoluje“ - viz Weinberger, O. Norma a instituce. vod do teorie prva. Masarykova univerzita, Brno, 1995, str. 77.]. K tomu stavn soud tedy poukazuje na vše uveden vahy a kogentn charakter ustanoven 17 odst. 3 věty druh zkona č. 48/1997 Sb., dle něhož ministerstvo jednotliv rmcov smlouvy „[...] vyd jako vyhlšku“.

79. stavn soud konstatuje, že za tohoto stavu ministerstvo z mez zmocňovacho ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. nevybočilo, pokud rmcov smlouvy, kter byly v zkonn lhůtě předloženy jako vsledek řdně dokončenho dohodovacho řzen, s ohledem na zkonnou prioritu takovho postupu vydalo jako vyhlšku č. 618/2006 Sb. Tento postup je předevšm zmocňovacm ustanovenm přmo předpokldn, a jsou-li naplněna i dalš kritria stanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb., nedv toto ustanoven ministerstvu možnost dalšho uvžen (kogentn imperativn norma), a to ani pokud je ministerstvo řzeno ministrem, kter je členem vldy pověřen prezidentem podle čl. 62 psm. d) stavy.

VIII./c

Dalš nmitky navrhovatele

80. Dalš nmitky navrhovatele zejm. ve vztahu k průběhu dohodovacho řzen nepovažuje stavn soud za relevantn, včetně tvrzen, že LOK-SČL a ČLK, o. s., nebyly na zvěrečn jednn pozvny. I pokud by takov formln pochyben bylo prokzno, nic to neměn na skutečnosti, že zstupci těchto subjektů na zvěrečnm jednn přtomni byli, jak vyplv z přslušnho zpisu a prezenčn listiny a na což zroveň poukazuje ministerstvo.

81. K implicitně obsažen nmitce navrhovatelů, zpochybňujc samostatně zrušen předchoz vyhlšky ustanovenm 2 vyhlšky č. 618/2006 Sb., konstatuje stavn soud, že ukončenm dohodovacho řzen a předloženm jednotlivch rmcovch smluv ministerstvu pozbyla vyhlška č. 290/2006 Sb. (nyn bez ohledu na nedostatek zkonnho zmocněn pro jej vydn) i „materiln předpoklad sv existence“ (srov. jednu z nosnch myšlenek nlezu ze dne 20. řjna 2004 sp. zn. Pl. S 52/03 - viz vše). V tomto přpadě je legislativně logick a odpovdajc principu ochrany prvn jistoty, že dřvějš prvn prava je novou prvn pravou (stejnho rozsahu) derogovna.

82. Prvn zstupce navrhovatele ve svm zvěrečnm přednesu znovu zdůraznil alternativn petit - nvrh na zrušen 3 napaden vyhlšky - s argumentac, že jde o ustanoven, kter s retroaktivnmi činky nut poskytovatele zdravotn pče ke změně již uzavřench smluv na dobu neurčitou na smlouvy časově omezen (zpravidla na osm let), a tak nepřpustně zasahuje do smluvn autonomie. Z přloh napaden vyhlšky však vyplv, že nově dohodnut rmcov smlouvy sice obsahuj ve vztahu ke všem segmentům poskytovatelů tto pče ujednn o sjednn smluv na dobu určitou, avšak vždy s dovětkem „pokud se smluvn strany nedohodnou jinak“. stavn soud konstatuje, že v tto formě nejde o takov zsah do již uzavřench smluv a smluvn volnosti, kter by vyžadoval derogačn zsah stavnho soudu. Problm rovnosti smluvnch stran a jejich smluvn volnosti je v danm přpadě mnohem intenzivněji ovlivněn fakticky nerovnm vztahem mezi zdravotnmi pojišťovnami na straně jedn a poskytovateli zdravotn pče na straně druh, kter však nen řešiteln na rovni podzkonn normy, jakou je napaden vyhlška. Ve vztahu k namtanmu „zsahu do nabytch prv“ kromě toho poukazuje stavn soud předevšm na nekonkrtnost takov nmitky. K tomu je možno na okraj poznamenat, že rovněž ministerstvo ve svm vyjdřen uvd, že ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb. „nelze chpat v tom smyslu, že by mělo zasahovat do již v dobr vře nabytch prv.“.

83. V tto souvislosti lze předevšm poukzat na ustlenou judikaturu stavnho soudu, kter se otzkou ochrany nabytch prv a zpětn činnosti prvn normy zabval ve sv rozhodovac praxi opakovaně. V řadě svch nlezů zdůraznil, že ke znakům prvnho sttu neoddělitelně patř princip prvn jistoty a ochrany důvěry občanů v prvo, kter v sobě zahrnuje i zkaz retroaktivity prvnch norem, resp. jejich retroaktivnho vkladu [srov. např. nlez sp. zn. IV. S 215/94 ze dne 8. 6. 1995 (N 30/3 SbNU 227); nlez sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.); nlez sp. zn. Pl. S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.) a dalš]. Ke střetu star a nov prvn pravy se stavn soud vyslovil např. tž v nlezu sp. zn. Pl. S 21/96, ve kterm podrobil princip retroaktivity prvnch norem analze a vyjdřil zde nzor, že obecně v takovm přpadě plat neprav retroaktivita, tj. od činnosti nov prvn normy se i prvn vztahy vznikl podle zrušen prvn normy řd prvn normou novou. Vznik prvnch vztahů existujcch před nabytm činnosti nov prvn normy, prvn nroky, kter z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonan prvn kony se řd zrušenou prvn normou (důsledkem opačn interpretace střetu prvnch norem by byla prav retroaktivita). stavn soud setrvv na stanovisku, že z hlediska prvn jistoty je neprav retroaktivita akceptovateln.

84. Pro použit pozdějš prvn pravy je vždy nutno přijmout takov vklad, kter šetř smysl a podstatu zkladnho prva. Je přpadně věc obecnch soudů, aby při posouzen eventulnch sporů přijaly vklad respektujc stavn ochranu již vzniklmu nroku [srov. např. nlez ze dne 15. prosince 2004 sp. zn. I. S 344/04 (N 191/35 SbNU 497)]. Dovolv-li se navrhovatel principu ochrany nabytch prv, odkazuje tedy stavn soud na přpadn individuln soudn spory před obecnmi soudy, neboť o těchto nrocch nelze rozhodnout v řzen před stavnm soudem (tedy obdobně jako ve věci sp. zn. Pl. S 52/03).

85. Z uvedenho ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb. - při použit vše nastněnch interpretačnch metod - tedy neplyne, že by mělo vyvolvat nepřpustn retroaktivn činky do již skutečně nabytch prv, přp. že by tento vklad zastvalo samotn ministerstvo. Princip ochrany již nabytch prv nezahrnuje prvek naprost neměnnosti souvisejc prvn pravy do budoucna. K uvedenmu stavn soud pro plnost k čelu rmcovch smluv podle zkona č. 48/1997 Sb. dle podotk, že podstatou tohoto institutu nen realizace autonomie vůle (smluvn volnosti) smluvnch stran. Prvn povinnost respektovat rmcov smlouvy vzešl z dohodovacho řzen a řdně vyhlšen předevšm neplyne ze zpochybněnho ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb., nbrž přmo ze zkona č. 48/1997 Sb., a to z ustanoven 17 odst. 3 věty prvn („Smlouva podle odstavce 1 uzavřen mezi zdravotn pojišťovnou a zdravotnickm zařzenm se řd rmcovou smlouvou“).

86. K širš argumentaci, kterou zstupce navrhovatele uplatnil při stnm jednn formlně ve vztahu k ustanoven 3 vyhlšky č. 618/2006 Sb., konstatuje stavn soud, že se svou podstatou mj s petitem a mezemi přezkumu provedenho stavnm soudem v tomto řzen. Předmětem posouzen stavnho soudu nyn předevšm nebyla celkov koncepce vztahu zdravotnickch zařzen a zdravotnch pojišťoven (tedy cel řada institutů v zkoně č. 48/1997 Sb.) ani konstrukce vběrovch řzen směřujcch k vytvořen stě zdravotnickch zařzen prostřednictvm individulnch smluv s jednotlivmi zdravotnickmi zařzenmi ( 46 až 52 zkona č. 48/1997 Sb.), ačkoliv tento proces, kter předchz vytvořen smluvnho vztahu, navrhovatel hodnot jako problematick. V tto souvislosti proto ani nen obsahem vah stavnho soudu to, zda existence pětilet, resp. osmilet doby trvn smluvnho vztahu, přp. smluven doby neurčit, m vůbec nějakou stavněprvn relevanci. Přesněji řečeno, nebylo navrhovatelem ani tvrzeno, že by určit doba trvn smluvnho vztahu byla stavně zaručena. Variabilitu v tomto aspektu oproti tomu naopak přmo předpokld zmocňovac ustanoven 17 odst. 3 věty pt zkona č. 48/1997 Sb., kter mj. stanovuje, že „[r]mcov smlouva obsahuje vždy ustanoven, kter se tk doby činnosti [...]“, tedy v nynějšm zněn každopdně neobsahuje zkonn požadavek, aby rmcov smlouvy byly uzavrny na dobu neurčitou. Pokud ministerstvo v prvn polovině roku 2006 před skončenm dohodovacho řzen dospělo k vlastn (politick) vaze, že dlka trvn individulnch smluv by neměla bt z různch důvodů do budoucna časově omezena, což stavnmu soudu nyn nepřsluš věcně posuzovat, je přesto nutno i na dřvějš vyhlšku č. 290/2006 Sb. bezpodmnečně vztahovat požadavek existence zkonnho zmocněn.

87. stavn soud znovu připomn, že vzhledem ke konstrukci zmocňovacho ustanoven 17 odst. 3 zkona č. 48/1997 Sb. je zsadně povinnost jakhokoliv (pozdějšho) ministra, resp. ministerstva, při splněn dalšch podmnek vydat rmcov smlouvy vzešl z dohodovacho řzen jako vyhlšku. V tomto stavn soud nepřistoupil na argumentaci navrhovatele, kter naznačoval politick (či jin zjmov) čel vydn napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb.,

nota bene

pokud bylo prokzno, že dohodovac řzen bylo zahjeno v době, kdy objektivně nebylo možno předpokldat vsledek pozdějšch voleb do Poslaneck sněmovny a (politick) složen budouc vldy. Konkrtn vsledek dohodovacho řzen - kter je obsahem vyhlšky č. 618/2006 Sb. - byl vsledkem vůle jinho orgnu než ministra a byl znm vce než dva měsce před tm, než byl MUDr. Tomš Julnek jmenovn ministrem.

IX.

Varia

88. stavn soud považoval za nadbytečn provdět dokazovn ve vztahu ke chronologii stavnch kroků spojench se jmenovnm vld a procesu vyslovovn důvěry Poslaneckou sněmovnou v letech 2006 a 2007, neboť se jedn o skutečnosti obecně znm. Rovněž se jevilo jako nadbytečn vyžadovat dalš stanoviska častnků dohodovacho řzen, včetně těch, kter ve svch psemnch podnch doporučoval navrhovatel.

89. Zroveň stavn soud neshledal důvody pro přednostn projednn věci dle 39 zkona o stavnm soudu, neboť tvrzen nedostatek legitimity (v rovině stavnho zmocněn) pro vydn vyhlšky č. 618/2006 Sb. již v době podn nvrhu nebyl - s ohledem na obecn tenze mezi orgny dělcmi se o moc - nikterak palčivm, neboť dne 9. ledna 2007 byla jmenovna nov vlda Mirka Topolnka, kter dne 19. ledna 2007 zskala důvěru Poslaneck sněmovny. Ministerstvo veden členem vldy, kter zskala důvěru Poslaneck sněmovny, dle svho vyjdřen nepociťovalo vyhlšku č. 618/2006 Sb. jako protistavn přesah předchoz „prozatmn“ exekutivy do sv vlastn kompetence, naopak ji hjilo. Zroveň by ani přpadn přednostn (v řdu měsců) zrušen napaden vyhlšky č. 618/2006 Sb. bylo bvalo objektivně neodstranilo stav, kdy relně existovaly dvě skupiny zdravotnickch zařzen se smlouvami, kter se řdily různmi rmcovmi smlouvami dle doby činnosti obou vyhlšek. Zrušenm napaden vyhlšky by ani „neobživla“ prvn prava předchoz, tedy ani dřvějš rmcov smlouvy, k nimž se obsahově navrhovatel klonil. Zroveň by nebyla dotčena platnost již uzavřench smluv. A konečně stavn soud nezjistil nalhavost ani z tvrzenho zsahu napaden vyhlšky do již nabytch prv, neboť existence takovch zsahů v nvrhu nebyla nijak doložena, argumentace navrhovatele se pohybovala toliko v rovině obecnch obav a posouzen tvrzench individulnch nroků nemohlo bt předmětem tohoto řzen.

X.

Zvěr

90. stavn soud tedy neshledal rozpor napaden vyhlšky nebo jej čsti s stavnm pořdkem nebo zkonem, pročež nvrh na zrušen napaden vyhlšky podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Eliška Wagnerová a Jan Musil.

Načítávám znění...
MENU
Hore