Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 425/2002 Sb., některých ustanovení zákona č. 427/2003 Sb., některých ustanovení zákona č. 309/2002 Sb. a některých ustanovení zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týkají soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu 65/2007 účinný od 30.03.2007
| Schválené: | 16.01.2007 |
| Účinnost od: | 30.03.2007 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SOUDY. SOUSTAVA SOUDŮ. ORGANIZACE SOUDŮ., Pracovní poměr. Služební poměr. Jeho vznik a obsah., Mzdy pracovníků soudů, státních notářství, vězeňství, nápravné výchovy. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2007 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení I. ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb. a § 3 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.], II. ustanovení § 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb. a § 3 a 4 zákona č. 427/2003 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], III. ustanovení části třicáté třetí, článku XXXIII, zákona č. 309/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)] a IV. ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Nvrhem podanm podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, se Městsk soud v Brně domhal vydn nlezu, jmž by stavn soud zrušil
I. ustanoven 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb. a 3 zkona č. 425/2002 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb.],
II. ustanoven 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb. a 3, 4 zkona č. 427/2003 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.],
III.ustanoven čsti třict třet, člnku XXXIII, zkona č. 309/2002 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve zněn platnm v době podn nvrhu, nyn psm. g)],
IV. ustanoven čsti prvn, člnku I, bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zkona č. 626/2004 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.].
2. Navrhovatel uvedl, že před nm probh řzen sp. zn. 36 C 338/2005 o žalobě, jž se soudce Městskho soudu v Brně JUDr. D. S. domh vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně zaplacen čstky 16 300 Kč z titulu nroku na doplatek platu ve smyslu 28 až 31 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn platnm v rozhodn době (dle tž "zkon o platu představitelů sttn moci") a nhrady vdajů ve smyslu 32 odst. 1 psm. a) tohoto zkona, a to za měsce leden 2003 a leden 2004. Žalobce v řzen tvrdil, že ve vplatnch termnech stanovench na 16. nora 2003 (za leden 2003) a 17. nora 2004 (za leden 2004) mu nebyl vyplacen cel plat a cel nhrada vdajů.
3. Navrhovatel v řzen dospěl k zvěru, že ustanoven uveden v navrhovanm petitu (viz bod 1. odůvodněn), kter v konečnm důsledku vedla ke zmrazen platů od 1. ledna 2003 a od 1. ledna 2004 a kter maj bt při řešen věci sp. zn. 36 C 338/2005 použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), neboť zmrazenm platů došlo k nepřpustnmu zsahu do soudcovsk nezvislosti, konkrtně pak do jej složky spočvajc v materilnm zajištěn, resp. do prva soudce na materiln zabezpečen jeho soudcovsk nezvislosti. Proto řzen přerušil a podal nvrh stavnmu soudu na jejich zrušen.
4. Navrhovatel argumentoval, že materiln zajištěn nezvislosti soudce je jednou z garanc nestrannho a spravedlivho rozhodovn o prvech a prvem chrněnch zjmech osob. Proto nesm bt platov zležitosti soudců pohyblivm faktorem, jehož vvoj je zvisl na představch toho kterho vldnho uskupen. Platov poměry soudců, kteř jsou apolitickmi stavnmi činiteli, mus bt podle navrhovatele stabiln a ad hoc nesnižovanou veličinou, resp. mus bt nezvisl na představch vkonn a zkonodrn moci vychzejcch z politicky motivovanch clů a nzorů. S ohledem na princip dělby moci a princip nezvislosti moci soudn nemůže zkonodrce přistupovat k platovm restrikcm u soudců podle shodnch zsad a clů jako je tomu v jinch oblastech veřejn sfry. Materiln zabezpečen soudců garantuje zkon a stava, proto může bt zsah do tohoto zabezpečen odůvodněn jen zcela vjimečnmi okolnostmi. I kdyby takov vjimečn okolnosti nastaly, musela by bt zohledněna odlišnost soudn moci od moci vkonn a zkonodrn.
5. Zkonodrce se však při přijet nvrhem napadench ustanoven těmito principy neřdil. Podle navrhovatele došlo v roce 2003 v důsledku ustanoven (napadenho pod bodem I petitu) 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkc představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003 (dle tž "zkon o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2003") ke zmrazen platu tm, že zkonodrce stanovil, že v roce 2003 se použije platov zkladna ve vši dosažen k 31. prosinci 2002 a že v důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujc po dni 31. prosince 2002 se platov zkladna v uvedenm roce nezvyšuje. Toto zmrazen platu zkonodrce upravil tž v 3 citovanho zkona, podle něhož se v obdob od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 nepoužije ustanoven 3 odst. 3 zkona o platu představitelů sttn moci.
6. V důsledku napadench ustanoven zůstala platov zkladna stejn ve vši 46 500 Kč měsčně, ačkoli se měla zvšit na 50 180 Kč, a nhrada hotovch vdajů zůstala ve vši 2 600 Kč, ačkoli se měla zvšit na 2 800 Kč měsčně; v procentech se měla platov zkladna zvšit o 7,91 % a nhrada hotovch vdajů o 7,69 %.
7. Navrhovatel uvedl, že podle důvodov zprvy k zkonu o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2003 a podle vyjdřen představitelů vldy při projednvn tohoto nvrhu zkona bylo jeho clem zajistit proporcionalitu ve vši platů zaměstnanců veřejn sprvy a služeb a představitelů sttn moci, některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců a dle uplatnit solidaritu s občany postiženmi povodněmi. Podle navrhovatele však tento deklarovan změr byl zpochybněn. S činnost od 1. ledna 2003 došlo k navšen stupnice platovch tarifů zaměstnanců veřejn sfry a sttn rozpočet na rok 2003 (zkon č. 579/2002 Sb. o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 2003) počtal s navšenm mzdovch prostředků určench pro tyto zaměstnance; navrhovatel poukzal na nařzen vldy č. 582/2002 Sb., nařzen vldy č. 583/2002 Sb. a nařzen vldy č. 584/2002 Sb. [nařzen vldy č.582/2002 Sb., kterm se měn nařzen vldy č. 253/1992 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců orgnů sttn sprvy, některch dalšch orgnů a obc, ve zněn pozdějšch předpisů, nařzen vldy č 583/2002 Sb., kterm se měn nařzen vldy č. 251/1992 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců rozpočtovch a některch dalšch organizac, ve zněn pozdějšch předpisů, a nařzen vldy č 584/2002 Sb., kterm se měn nařzen vldy č. 79/1994 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ozbrojench sil, bezpečnostnch sborů a služeb, orgnů celn sprvy, přslušnků Sboru požrn ochrany a zaměstnanců některch dalšch organizac (služebn platov řd), ve zněn pozdějšch předpisů.]
8. V roce 2004 došlo podle navrhovatele k opětovnmu zmrazen platů v důsledku nvrhem napadench ustanoven (bod II petitu) 1 psm. i) a 3 zkona č. 427/2003 Sb., kterm se pro rok 2004 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, poslanců Evropskho parlamentu, soudců a sttnch zstupců, vše dalšho platu těchto osob za prvn pololet roku 2004, a kterm se měn někter souvisejc zkony (dle tž "zkon o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2004"), jimiž byla ukotvena platov zkladna k 31. prosinci 2003. Přitom podle napadenho ustanoven 1 psm. h) a 3 zkona o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2003 byla platov zkladna ke dni 31. prosince 2003 shodn s platovou zkladnou ke dni 31. prosince 2002.
9. V důsledku ustanoven napadench pod bodem II petitu se platov zkladna nezvšila, ačkoli se měla zvšit z čstky 50 180 Kč (platov zkladna k 31. prosinci 2003 stanoven bez přihldnut k předchozmu zmrazen) na čstku 59 180 Kč, a nezvšila se ani nhrada hotovch vdajů, ačkoli se měla zvšit z čstky 2 800 Kč (nhrada hotovch vdajů k 31. prosinci 2003 stanoven bez přihldnut k předchozmu zmrazen) na čstku 3 300 Kč měsčně; v procentech se měla platov zkladna zvšit o 17,93 % a nhrada hotovch vdajů o 17,86 %.
10. I v tomto přpadě, uvedl navrhovatel, bylo podle důvodov zprvy k zkonu o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2004 a podle vyjdřen představitelů vldy při projednvn tohoto nvrhu zkona jeho clem zajistit proporcionalitu ve vši platů zaměstnanců veřejn sprvy a služeb a představitelů sttn moci, některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců a dle uplatnit solidaritu s občany postiženmi povodněmi. Podle navrhovatele však byl i tento deklarovan změr zpochybněn. S činnost od 1. ledna 2004 totiž došlo k navšen stupnice platovch tarifů zaměstnanců veřejn sfry a sttn rozpočet na rok 2004 (zkon č. 457/2003 Sb.) počtal s navšenm mzdovch prostředků určench pro tyto zaměstnance; navrhovatel poukzal na nařzen vldy č. 330/2003 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě.
11. Nvrh na zrušen ustanoven čsti prvn, člnku I, bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zkona č. 626/2004 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.] - bod IV petitu - odůvodnil navrhovatel tm, že těmito ustanovenmi došlo k přijet novely zkona č. 427/2003 Sb. tkajc se zmrazen platů na lta 2005 a 2006. S ohledem na požadavek vnitřn konzistentnosti nvrhu a princip prvn jistoty navrhl i jejich zrušen, neboť jinak by v prvnm řdu zůstaly ustanoven upravujc zmrazen platů v roce 2004.
12. Pod bodem III petitu se navrhovatel domhal zrušen ustanoven čsti třict třet, člnku XXXIII, zkona č. 309/2002 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o službě sttnch zaměstnanců ve sprvnch řadech a o odměňovn těchto zaměstnanců a ostatnch zaměstnanců ve sprvnch řadech (služebn zkon), pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve zněn platnm v době podn nvrhu, nyn psm. g)], jimiž došlo s činnost od 1. ledna 2004 k novelizaci ustanoven 3 odst. 3 zkona o platu představitelů sttn moci. Namsto dosavadnho způsobu vpočtu platov zkladny jako souhrnu nejvyššho platovho tarifu a maximln vše osobnho přplatku stanovench zvlštnm prvnm předpisem pro zaměstnance ministerstev se m platov zkladna nově stanovit ve vši trojnsobku průměrn nominln měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře dosažen podle zveřejněnch dajů Českho statistickho řadu za předminul kalendřn rok. Nvrh na zrušen těchto ustanoven odůvodnil navrhovatel tm, že v přpadě vyhověn nvrhu pod bodem II petitu by došlo k odstraněn zmrazen platov zkladny od 1. ledna 2003, čmž by automaticky byla platov zkladna počnaje dnem 1. ledna 2004 stanovena podle novho způsobu vpočtu. Tak by se podle navrhovatele stalo, že platovou zkladnou by od 1. ledna 2004 byla čstka 46 026 Kč (trojnsobek průměrn nominln měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře v roce 2002 podle publikace Českho statistickho řadu č. 3106-04, přlohy č. 2), tzn. čstka o 28,58 % nižš než čstka 59 180 Kč, kolik by činila platov zkladna bez přihldnut ke zmrazenm platů a k novmu způsobu jejho vpočtu. Reln pokles platu soudce tměř o jednu třetinu by byl podle navrhovatele zcela zřejmě nestavn.
13. Navrhovatel poukzal tž na judikaturu stavnho soudu tkajc se problematiky materilnho zabezpečen soudců, konkrtně na nlezy sp. zn. Pl. S 11/02 ze dne 11. června 2003 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 30, nlez č. 87, vyhlšen pod č. 198/2003 Sb.], sp. zn. Pl. S 34/04 ze dne 14. července 2005 (vyhlšen pod č. 355/2005 Sb.), sp. zn. Pl. S 43/04 ze dne 14. července 2005 (vyhlšen pod č. 354/2005 Sb.) a sp. zn. Pl. S 9/05 ze dne 14. července 2005 (vyhlšen pod č. 356/2005 Sb.).
II.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
14. stavn soud se nejdřve zabval otzkou, zda je navrhovatel - Městsk soud v Brně - oprvněn nvrh na zrušen napadench ustanoven podat. Navrhovatel uvedl, že mus napaden ustanoven použt v občanskoprvnm řzen o žalobě na zaplacen, neboť o napaden ustanoven, s tvrzenm o jejich nestavnosti, žalobce - soudce Městskho soudu v Brně - opr svůj tvrzen nrok vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně. Toto tvrzen ověřil stavn soud ze spisu Městskho soudu v Brně sp. zn. 36 C 338/2005. Nvrh Městskho soudu v Brně tedy souvis s jeho rozhodovac činnost, a proto je tento soud oprvněnm navrhovatelem podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu.
III.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen a dalšch subjektů dle 48 a 49 zkona o stavnm soudu
15. K vzvě stavnho soudu podala podle 69 zkona o stavnm soudu sty svho tehdejšho předsedy PhDr. Lubomra Zaorlka vyjdřen Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, podle nž je soudcovsk nezvislost předevšm prvn princip a institut, nen to nezvislost absolutn a m sv meze. Umožňuje proto toliko ochranu vůči zsahům, vlivům a působen, kter jsou postižiteln prvem. Nen v jejch silch, aby vyloučila obecn determinujc vlivy, jež působ na soudce jako na kterhokoliv jinho člověka (vliv prostřed, vchovy, vzděln, charakteru, apod.), ani okolnost, že soudce je součst sttnho mechanismu, nen tedy izolovn, ale existuje v rmci určitho systmu. Konkrtn prava mus k existenci tohoto systmu přihlžet, nemůže ho ignorovat. Smyslem přijatch prav bylo předevšm vyjdřen jist solidarity se zaměstnanci placenmi z veřejnch zdrojů a nikoli tok proti soudcovsk nezvislosti.
16. Sent Parlamentu Česk republiky sty svho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky ve svm vyjdřen odkzal na sv vyjdřen k věcem projednvanm u stavnho soudu pod sp. zn. Pl. S 34/04 a Pl. S 43/04 citovanm vše, kter se tkaly zkonů č. 425/2002 Sb. a 427/2002 Sb. Doplnil, že prakticky ve všech přpadech projednvn těchto zkonů v Sentu, ktermi mělo dochzet - podle předkladatele k nezbytnm - spornm opatřenm v oblasti platů upravench zkonem č. 236/1995 Sb. byla diskutovna jak čelnost a opodstatněnost takovch prav, tak i možn pochybnosti o přijatelnosti těchto prav ve vztahu k soudcům s ohledem na v t době znm (a rozdln) nzory stavnho soudu ve věcech restrikc dalšch platů. U ždnho z projednvanch nvrhů zkonů, pokud se tkaly určovn platov zkladny, však v Sentu nepřevžil nzor, že by mohlo jt o pravu v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky.
17. K podanmu nvrhu na zrušen čsti třict třet čl. XXXIII zkona č. 309/2002 Sb., tj. pravy 3 zkona č. 236/1995 Sb., poukzal Sent na skutečnost, že zrušen navrhovanch ustanoven by navodilo stav, ve kterm pro soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu by neexistovala ždn prvn prava vymezujc platovou zkladnu, kter je nezbytn pro určen vše platu a nhrad vdajů, neboť podle ustlenjudikatury stavnho soudu "zrušenm protistavnho ustanoven zkona neožv ustanoven dřvějš, kter bylo protistavnm ustanovenm zrušeno či změněno"; Sent odkzal na nlez stavnho soudu vyhlšen pod č. 95/2002 Sb. [sp. zn. Pl. S 21/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 25, nlez č. 14)] a 4/2003 Sb. [sp. zn. Pl. S 6/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 28, nlez č. 146)].
18. Podle 49 odst. 1 zkona o stavnm soudu oslovil stavn soud i Ministerstvo spravedlnosti a poskytl mu možnost, aby se k nvrhu vyjdřilo.
19. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec ve svm vyjdřen ze dne 12. dubna 2006 uvedl, že v obecn rovině nen přznivcem zmrazovn či odnmn platů soudců a dalšch nležitost spojench s vkonem soudcovsk funkce. Konstatoval, že platov zkladna, a tm i plat soudce, mohla, byť i jen teoreticky, poklesnout podle předchoz prvn pravy např. v důsledku změny nařzen vldy, kterm se provd zkon č. 143/1992 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a kterm se stanovuj platov tarify a vše osobnho přplatku pro zaměstnance ve veřejnch službch a sprvě. Podle současn prvn pravy může k poklesu dojt v přpadě, kdyby poklesla průměrn nominln měsčn mzda fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře, tedy aniž by došlo ke změně prvn pravy nroků soudců upravench zkonem č. 236/1995 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.
20. Ministr spravedlnosti poznamenal, že je na stavnm soudu, aby posoudil, zda zkonodrn moc je či nen oprvněna ve vazbě na vvoj stavu veřejnch rozpočtů v Česk republice a vvoj přjmovch relac zkonem omezit na určitou dobu zvyšovn platů pro určitou skupinu osob, aniž by šlo v přpadě soudců o nepřpustn omezovn principu jejich nezvislosti. Odmtl však jako nepřijateln nzor, že mra nezvislosti soudce je, bez ohledu na jakkoliv existujc objektivn okolnosti, přmo zvisl na vši hmotnho zabezpečen.
21. Zvěrem připomněl, že na zkladě dosavadnch nlezů stavnho soudu vyhlšench pod č. 354 - 356/2005 Sb. byly soudcům vyplaceny doplatky dalšho platu za I. a II. pololet roku 2003 a I. pololet roku 2004 a dalš plat za II. pololet roku 2004. S činnost od 1. ledna 2005 došlo na zkladě zkona č. 626/2004 Sb., o změně některch zkonů v nvaznosti na realizaci reformy veřejnch financ v oblasti odměňovn, mimo jin ke zvšen platů soudců, když došlo ke zvšen platovch koeficientů, do kterch se promtly dřvějš dalš platy, a dle ke zvšen platov zkladny. Za tto situace ministr spravedlnosti označil za nekonstruktivn opětovně se vracet k projednvn platovch nroků soudců z let 2003 a 2004, když počnaje 1. lednem 2005 je situace stabilizovna.
22. Ministerstvo spravedlnosti dle k ždosti podle 48 odst. 1 zkona o stavnm soudu poskytlo stavnmu soudu informaci o celkovm ročnm přjmu soudce včetně vcečelov paušln nhrady a dalšch nhrad, a to soudce okresnho, krajskho, vrchnho a Nejvyššho soudu (Nejvyššho sprvnho soudu) s dlkou praxe od počtku 6. roku započten doby a s dlkou praxe od počtku 30. roku započten doby v letech 2001 - 2006 (s extrapolac do konce roku 2006):
2001 2002** 2003 2004 2005 2006
celkov ročn přjem včetně paušln nhrady vdajů
OS 6* 572 200 626 800 636 000 636 000 645 600 682 800
30* 841 000 922 000 935 600 935 600 948 000 1 002 000
KS 6* 618 400 679 000 689 200 689 200 693 600 733 200
30* 929 200 1 018 600 1 033 600 1 033 600 1 044 000 1 104 000
VS 6* 660 400 723 400 734 000 734 000 741 600 784 800
30* 1 023 000 1 120 800 1 137 200 1 137 200 1 147 200 1 213 200
NS 1 023 000 1 120 800 1 137 200 1 137 200 1 147 200 1 213 200
z toho paušln nhrada vdajů čin
27 600 30 600 31 200 31 200 33 600 36 000
* soudce s dlkou praxe od 6., resp. 30. roku započten doby
** od 1. ledna do 28. nora 2002 platov zkladna pro rok
2001 ve vši 41 780 Kč
od 1. března do 31. prosince 2002 platov zkladna ve
vši 46 440 Kč (67/2002 Sb.)
23. Městsk soud v Brně sty sv mstopředsedkyně JUDr. O. K. k ždosti podle 48 odst. 1 zkona o stavnm soudu poskytl stavnmu soudu informaci o celkovm ročnm platu a vši nhrad soudce Městskho soudu v Brně s dlkou praxe od počtku 6. roku započten doby v letech 2001 - 2006 (s extrapolac do konce roku 2006), přičemž dodatečně vyplacen - v důsledku předchozch nlezů stavnho soudu - dalš platy za lta 2001 až 2004 jsou započteny k těm rokům, v nichž byly původně zkonem odňaty; daje srovnateln s informac Ministerstva spravedlnosti jsou zvrazněny tučně:
rok plat (včetně dalšch nhradycelkem
platů) vdajů 2001 544 600 Kč27 600 Kč
572 200 Kč
2002 596 200 Kč30 600 Kč
626 800 Kč
2003 604 800 Kč31 200 Kč
636 000 Kč
2004 604 800 Kč31 200 Kč
636 000 Kč
2005 612 000 Kč33 600 Kč
645 600 Kč
2006 646 800 Kč36 000 Kč
682 800 Kč
24. S ohledem na to, že vyždan informace ministra spravedlnosti a předsedkyně Městskho soudu v Brně o vvoji platů soudců v letech 2001 - 2006 je součst dokazovn v projednvan věci, byla obě vyjdřen zaslna navrhovateli a častnkům řzen na vědom spolu s ždost o vysloven souhlasu s upuštěnm od stnho jednn.
25. Navrhovatel i předseda Sentu Parlamentu Česk republiky vyslovili podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu souhlas s upuštěnm od stnho jednn. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na vzvu, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn, ve stanoven lhůtě nereagoval, čmž svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn podle 101 odst. 4 občanskho soudnho řdu ve spojen s 44 odst. 2 a 63 zkona o stavnm soudu vyjdřil mlčky.
IV.
Dikce napadench ustanoven zkona a jejich legislativn historie
26. Pod bodem I petitu se navrhovatel domh zrušen ustanoven 1 psm. h) zkona o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2003 č. 425/2002 Sb. a 3 tohoto zkona, pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb.], kter zněj:
" 1
Pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce
...
h) soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu,
...
se v roce 2003 použije platov zkladna ve vši dosažen k 31. prosinci 2002. V důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujc po dni 31. prosince 2002 se platov zkladna v uvedenm roce nezvyšuje.
...
3
Ustanoven 3 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, a ustanoven 3 odst. 3 zkona č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, se v obdob od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 nepoužije."
27. Podle důvodov zprvy k vldnmu nvrhu zkona, kter byl nakonec schvlen a vyhlšen pod č. 425/2002 Sb. (www.psp.cz), se zkonem č. 236/1995 Sb. založen způsob automatickho zvyšovn platov zkladny se neosvědčil, neboť vede ve svm vvoji k odtržen procentnho přrůstku platů zaměstnanců a platů vše uvedench osob a k rychlejšmu růstu nhrad vdajů, než jak by odpovdal vvoji spotřebitelskch cen a celkov inflace. Vedle toho, v souvislosti s ekonomickou situac vzniklou v důsledku povodn v srpnu letošnho roku, je podle vldy nezbytn již podruh odsunout realizaci novho šestnctitřdnho platovho systmu pro zaměstnance veřejnch služeb a sprvy a roveň jejich platů zvšit v mnohem menš mře, než bylo původně ve vdajch nvrhu sttnho rozpočtu na rok 2003 předpokldno. I toto minimln zvšen by se při zachovn současnho způsobu stanoven platov zkladny projevilo v neměrně vysokm zvšen platů a některch nhrad poskytovanch představitelům sttn moci, některch sttnch orgnů, soudcům a sttnm zstupcům, což při dosažen rovni přjmů těchto osob nelze považovat za sprvn ani spravedliv. Zstupce předkladatele, ministr prce a socilnch věc Zdeněk Škromach, při projednvn nvrhu zkona v Poslaneck sněmovně 13. zř 2002 uvedl, že tmto nvrhem zkona se zmraz vše platů poslanců, sentorů, členů vldy, soudců, sttnch zstupců a dalšch osob na rovni dosažen v roce 2002, čmž se zamez dalšmu vzdalovn se rovně těchto osob od rovně platů zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě, a to až do činnosti novho způsobu určovn vše platov zkladny, kter vvoj platů představitelů sttn moci a některch dalšch osob od roku 2004 přibrzd a přizpůsob vvoji platů financovanch z veřejnch zdrojů. V průběhu projednvn tohoto nvrhu zkona v Poslaneck sněmovně nic jinho ze strany poslanců nezaznělo, ani nebyly uplatněny pozměňovac nvrhy. Sent se nvrhem zkona nezabval.
28. Pod bodem II petitu se navrhovatel domh zrušen ustanoven 1 psm. i) zkona o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2004 č. 427/2003 Sb. a ustanoven 3, 4 tohoto zkona, pokud se tkaj soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.]. V době podn nvrhu byl původn text zkona č. 427/2003 Sb. dotčen několika změnami; pokud jde o napaden ustanoven šlo o změny proveden čl. I, body 1, 2, 4 a 6 zkona č. 626/2004 Sb., o změně některch zkonů v nvaznosti na realizaci reformy veřejnch financ v oblasti odměňovn (kter jsou samy tž předmětem nvrhu pod bodem IV petitu), takže zn (v zvorkch je kurzvou uveden text ustanoven ve zněn před novelou provedenou zkonem č. 626/2004 Sb.):
"ČST PRVN
VŠE PLATOV ZKLADNY PRO ROK 2004 A VŠE DALŠHO PLATU ZA PRVN POLOLET ROKU 2004
(VŠE PLATOV ZKLADNY PRO LTA 2004, 2005 A 2006 A VŠE DALŠCH PLATŮ ZA PRVN A DRUH POLOLET LET 2004, 2005 A 2006)
1
Pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce
...
i) soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu,
...
se v roce 2004 použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu1) k 31. prosinci 2003.
(se v letech 2004, 2005 a 2006 použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu1) k 31. prosinci 2003.)
...
3
Ustanoven 3 odst. 3 až 5 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn zkona č. 309/2002 Sb., a ustanoven 3 odst. 3 až 5 zkona č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců a o změně a doplněn zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn zkona č. 309/2002 Sb., se v obdob od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004
(do 31. prosince 2006)
nepoužije.ČST DRUH
Změna zkona o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců
4
V 3 odst. 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn zkona č. 309/2002 Sb., se čslo "2004" nahrazuje čslem "2007", čslo "2003" se nahrazuje čslem "2006", čslo "2001" se nahrazuje čslem "2004" a čslo "2002" se nahrazuje čslem "2005".
1) Zkon č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003.
29. Pod bodem III petitu se navrhovatel domh zrušen ustanoven čsti třict třet, člnku XXXIII, zkona č. 309/2002 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve zněn platnm v době podn nvrhu, nyn psm. g)], kter zněj:
"ČST TŘICT TŘET
Změna zkona o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců
Čl. XXXIII
Zkon č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn zkona č. 138/1996 Sb., zkona č. 287/1997 Sb., zkona č. 155/2000 Sb. a zkona č. 231/2001 Sb., se měn takto:
1. V 3 odstavec 3 včetně poznmky pod čarou č. 1) zn:
"(3) Platov zkladna čin od 1. ledna do 31. prosince kalendřnho roku trojnsobek průměrn nominln měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře dosažen podle zveřejněnch dajů Českho statistickho řadu za předminul kalendřn rok. Vši platov zkladny pro přslušn kalendřn rok vyhlašuje Ministerstvo prce a socilnch věc ve Sbrce zkonů sdělenm.1)
1) 2 odst. 1 psm. e) zkona č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv.".
2. V 3 se doplňuj odstavce 4 a 5, kter zněj:
"(4) Od 1. ledna do 31. prosince 2004 čin platov zkladna součet vše platov zkladny dosažen k 30. červnu 2003 a absolutn hodnoty meziročnho přrůstku průměrn měsčn mzdy fyzickch osob v nepodnikatelsk sfře zjištěn ze zveřejněnch dajů Českho statistickho řadu za roky 2001 a 2002. Obdobnm způsobem se stanov platov zkladna pro každ nsledujc kalendřn rok. Vši platov zkladny pro přslušn kalendřn rok vyhlašuje Ministerstvo prce a socilnch věc ve Sbrce zkonů sdělenm.1)
(5) Od kalendřnho roku, ve kterm by vše platov zkladny podle odstavce 3 doshla alespoň vše platov zkladny podle odstavce 4, se postupuje podle odstavce 3."."
30. Podle důvodov zprvy k čsti třict třet (v nvrhu zkona původně třict pt) je "dosavadn způsob stanoven platov zkladny pro určen rovně platu a některch nhrad stavnch činitelů, kterou je souhrn nejvyššho platovho tarifu a maximln vše osobnho přplatku stanovench zvlštnm předpisem pro zaměstnance ministerstev, prvně problematick jednak proto, že zkon odvozuje nroky z provděcho předpisu vydanho k jinmu zkonu, a jednak proto, že de facto moc vkonn (vlda) určuje nroky představitelů moci zkonodrn. ... Navrhuje se proto změnit způsob stanoven platov zkladny tak, aby se vytvořila stabiln vazba mezi platy stavnch činitelů a vvojem mezd v nepodnikatelsk sfře. Ve vztahu k možnostem diferenciace v platech zaměstnanců je možn považovat za přiměřenou relaci platov zkladny k průměrn mzdě v nepodnikatelsk sfře ve vši trojnsobku. Protože však je současn vše platov zkladny vyšš (čin 3,4nsobek), navrhuje se, aby se pro nejbližš lta vychzelo při stanoven platů stavnch činitelů z dosažen rovně platov zkladny, kter by se meziročně zvyšovala o shodnou čstku, o kterou se zvš průměrn mzda v nepodnikatelsk sfře. Od roku, ve kterm bude hodnota trojnsobku průměrn mzdy v nepodnikatelsk sfře vyšš, než platov zkladna určovan způsobem stanovenm pro přechodn obdob, se již bude platov zkladna automaticky meziročně zvyšovat o trojnsobek absolutn hodnoty meziročnho přrůstku průměrn mzdy v nepodnikatelsk sfře.".
31. Konečně pod bodem IV petitu se navrhovatel domh zrušen ustanoven čsti prvn člnku I, bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zkona č. 626/2004 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.], kter zněj:
"ČST PRVN
Změna zkona, kterm se pro lta 2004, 2005 a 2006 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, poslanců Evropskho parlamentu, soudců a sttnch zstupců
Čl. I
Zkon č. 427/2003 Sb., kterm se pro lta 2004, 2005 a 2006 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, poslanců Evropskho parlamentu,soudců a sttnch zstupců, vše dalšch platů těchto osob za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006, a kterm se měn někter souvisejc zkony, ve zněn zkona č. 359/2004 Sb., se měn takto:
1. V nzvu zkona se slova "lta 2004, 2005 a 2006" nahrazuj slovy "rok 2004" a slova "dalšch platů těchto osob za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006" se nahrazuj slovy "dalšho platu těchto osob za prvn pololet roku 2004".
2. V nadpisu čsti prvn se slova "lta 2004, 2005 a 2006" nahrazuj slovy "rok 2004" a slova "dalšch platů za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006" se nahrazuj slovy "dalšho platu za prvn pololet roku 2004".
...
4. V 1 se slova "v letech 2004, 2005 a 2006" nahrazuj slovy "v roce 2004".
5. V 2 se slova "a druh pololet let 2004, 2005 a 2006" nahrazuj slovy "pololet roku 2004".
6. V 3 se čslo "2006" nahrazuje čslem "2004"."
32. Podle důvodov zprvy k vldnmu nvrhu zkona, kter byl nakonec přijat a vyhlšen pod č. 626/2004 Sb., je smyslem tto pravy zrušit od roku 2005 institut tzv. dalšho platu a všech jeho podob hrazench z prostředků veřejnch financ a jeho zrušen kompenzovat s činnost od 1. ledna 2005 formou zvšen měsčnch platovch tarifů v rozsahu odpovdajcmu v průměru jedn dvanctině jednoho dalšho platu, kter by se jinak v roce 2005 poskytl. Obdobn postup byl navržen i pro představitele sttn moci, některch sttnch orgnů, pro soudce a sttn zstupce.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
33. Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu m stavn soud, kromě posouzen souladu napadenho zkona s stavnmi zkony, zjišťovat, zda byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
34. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamtal vadu legislativnho procesu, ani překročen stavou stanoven kompetence zkonodrce, nen s ohledem na principy procesn ekonomie nutn tuto otzku blže zkoumat a postač formln ověřen průběhu legislativnho procesu z veřejně dostupnho informačnho zdroje na www.psp.cz.
35. stavn soud z něj zjistil, že nvrh zkona, kter byl poslze vyhlšen pod č. 626/2004 Sb. (sněmovn tisk 680 Poslaneck sněmovny 2002-2006), byl pot, co jej Sent vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, schvlen usnesenm č. 1395 na 38. schůzi Poslaneck sněmovny dne 26. listopadu 2004 ve zněn schvlenm Sentem, kdy ze 187 přtomnch poslanců hlasovalo pro nvrh 109, proti 57. Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl vyhlšen v čstce 212 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna 10. prosince 2004, pod čslem 626/2004 Sb.
36. Nvrh zkona, kter byl poslze vyhlšen pod č. 309/2002 Sb. (sněmovn tisk 794 Poslaneck sněmovny 1998-2002), byl pot, co jej Sent vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, schvlen usnesenm č. 2318 na 51. schůzi Poslaneck sněmovny dne 13. června 2002 ve zněn schvlenm Sentem, kdy ze 171 přtomnch poslanců hlasovalo pro nvrh 95, proti 52. Zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl vyhlšen v čstce 114 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna 12. července 2002, pod čslem 309/2002 Sb.
37. stavn soud konstatuje, že zkony č. 626/2004 Sb. a 309/2002 Sb. byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, resp. že v tomto řzen nezjistil nic, co by svědčilo pro zvěr opačn.
38. stavn konformitu legislativnho procesu stran zkona č. 425/2002 Sb. zjišťoval stavn soud již v řzen pod sp. zn. Pl. S 34/04 a dospěl k zvěru, že tento zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem (nlez sp. zn. Pl. S 34/04 ze dne 14. července 2005). Taktž stavn konformitu legislativnho procesu stran zkona č. 427/2003 Sb. zjišťoval stavn soud již v řzen pod sp. zn. Pl. S 43/04 a dospěl k zvěru, že tento zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem (nlez sp. zn. Pl. S 43/04 ze dne 14. července 2005). Na oba nlezy stavn soud ve stručnosti odkazuje.
VI.
Hodnocen stavnho soudu
39. Navrhovatel dospěl k zvěru, že napaden zkonn ustanoven stručně řečeno představuj restrikci platů soudců rozpornou s ustanovenmi čl. 1 odst. 1 stavy, podle něhož je Česk republika svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana, ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy, podle něhož jsou soudci při vkonu sv funkce nezvisl a jejich nestrannost nesm nikdo ohrožovat, a s čl. 1 Listiny, kter stanov, že lid jsou svobodn a rovn v důstojnosti i v prvech a že zkladn prva a svobody jsou nezadateln, nezciziteln, nepromlčiteln a nezrušiteln. Podle nzoru stavnho soudu sice ustanoven čl. 1 Listiny na dan přpad aplikovateln zřejmě nen a odůvodněn nvrhu by odpovdal spše poukaz na porušen čl. 2 odst. 1 stavy, v němž se promt princip dělby sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn, to však nen pro posouzen nvrhu podstatn vzhledem k vzanosti stavnho soudu petitem nvrhu, nikoli jeho odůvodněnm.
40. stavn soud se již ve svch rozhodnutch několikrt zabval, zjednodušeně řečeno, otzkou platovch restrikc vůči soudcům. Nyn je stavn soud opětovně s tmto problmem konfrontovn, je proto vhodn dosavadn precedenty stručně připomenout.
Relevantn judikatura stavnho soudu
41. V derogačnm nlezu sp. zn. Pl. S 13/99 ze dne 15. zř 1999 (Sbrka rozhodnut, svazek 15, nlez č. 125, vyhlšen pod č. 233/1999 Sb.) stavn soud na nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 4 zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1998. Nosnm důvodem nlezu byl argument principem soudcovsk nezvislosti, do jehož rmce soud vzthnul i "aspekty materiln povahy". Argumentem dalšm se stal poukaz na rozdlnost stavnho postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh.
42. Nlezem ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. S 18/99 (Sbrka rozhodnut, svazek 19, nlez č. 104, vyhlšen pod č. 320/2000 Sb.) stavn soud nvrh Městskho soudu v Brně na zrušen čsti ustanoven 4a zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 287/1997 Sb., upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1997, zamtl. I v danm nlezu přitom zdůraznil, že soudcovsk nezvislost představuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jejmuž zajištěn nesporně napomh i materiln zabezpečen soudců. Považoval přitom za podstatn, aby do platů soudců jin orgny sttn moci nezasahovaly, a to jakoukoliv formou, svvolně a opakovaně. Pro rozhodovan přpad ale zsah zkonodrce znaky svvole dle stavnho soudu nevykazoval.
43. Thož dne, tj. 3. července 2000, stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 16/2000 (Sbrka rozhodnut, svazek 19, nlez č. 105, vyhlšen pod č. 321/2000 Sb.) zamtl i nvrh Okresnho soudu v Hradci Krlov na zrušen čsti ustanoven 1 zkona č. 308/1999 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1999 a za druh pololet roku 2000 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 1999 a roku 2000. Nezměnil přitom zkladn vchodisko posuzovn danho problmu.
44. Dne 11. června 2003 stavn soud na nvrh Městskho soudu v Brně nlezem sp. zn. Pl. S 11/02 (viz vše) zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2001 a stanoven vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2002 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům, členům prezidia Komise pro cenn papry, zstupci Veřejnho ochrnce prv a členům bankovn rady Česk nrodn banky, a to upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujcho dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.
45. Posuzovan změna v zkonn pravě vztahujc se k platovm poměrům soudců překročila dle nzoru stavnho soudu stavn limity pro akceptaci "vjimečnosti" aktu, jmž došlo k odejmut dalšho platu soudcům tak, jak tyto soud vymezil v předchozch rozhodnutch. Uvedl dle, že lze-li za zcela vjimečnch okolnost akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců, neplat tato relace obou principů obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost dan. Naopak, platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Jinmi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedenm smyslu co do vjimečnho ekonomicky odůvodněnho krcen platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedench skupin (ani jako clovou kategorii) co do konečn vše platů. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti. Tento princip nalz v materilnm smyslu sv hranice ve vyjdřen, dle kterho "stejn nesm bt upravovno libovolně nestejně, avšak zroveň nestejn nesm bt upravovno libovolně stejně". Princip rovnosti nelze chpat jako nivelizaci ve vsledku, nbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejnch startovnch šanc. Takto vyložen princip rovnosti však zkonodrce dle přesvědčen stavnho soudu v 1 zk. č. 416/2001 Sb. zjevně nedodržel. stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 zformuloval zobecňujc maximu, dle kter princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně chpan nezvislosti soudců za zcela vjimečnch okolnost, a tm vymezil prostor stavn konformity platov restrikce vůči soudcům. V tto souvislosti považuje stavn soud za nezbytn zdůraznit, že argumentace nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 shrnula zkladn principy vztahu zkonodrn a vkonn moci v prostřed demokratickho prvnho sttu, kter se staly i vchodiskem pro rozhodovn plna v tto věci (viz bod 49).
46. Konečně 14. července 2005 přijal stavn soud tři nlezy tkajc se problematiku odejmut tzv. dalšho platu soudcům. Nlezem sp. zn. Pl. S 9/05 (viz vše) stavn soud na nvrh Městskho soudu v Brně zrušil ustanoven 1 psm. h) zkona č. 590/2004 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2004 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a poslancům Evropskho parlamentu zvolenm na zem Česk republiky, tj. ustanoven, podle něhož se odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2004 vztahovalo na soudce.
47. Nlezem z thož dne sp. zn. Pl. S 34/04 (viz vše) stavn soud na nvrh Městskho soudu v Brně zrušil ustanoven 2 zkona č. 425/2002 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb.], tj. ustanoven, jmž bylo pro rok 2003 stanoveno mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců a kterm se těmto osobm stanovila vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003.
48. Třetm nlezem z thož dne sp. zn. Pl. S 43/04 (viz vše) stavn soud na nvrh Městskho soudu v Brně zrušil ustanoven 2 zkona č. 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb.], tj. ustanoven, jmž bylo pro rok 2004 stanoveno mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců a vše dalšho platu za prvn pololet roku 2004.
49. V poslednch třech citovanch nlezech formuloval stavn soud s ohledem na dosavadn judikaturu a komparativn analzu tyto zkladn zobecňujc teze:
- posouzen stavnosti platovch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti,
- stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry,
- zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i za splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, nedotk-li se omezen důstojnosti soudců [viz doporučen Vboru ministrů Rady Evropy (94) 12 ze dne 13. řjna 1994], přp. nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn.
50. Sluš se zopakovat i zkladn argumenty, kter stavn soud vedly k formulaci těchto tez. stavn soud vychz z premisy, že princip nezvislho soudnictv je jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy). Požadavek nezvisl justice pramen ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedlivho, nestrannho a objektivnho soudnho řzen, a ze zajištěn prv a svobod jednotlivců soudcem "odčleněnm" od politick moci. Nezvislost soudců je garantovna zrukami zvlštnho prvnho postaven (mezi než nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dle zrukami organizačn a funkčn nezvislosti na orgnech reprezentujcch zkonodrnou a zejmna vkonnou moc, jakož i oddělenm soudnictv od moci zkonodrn a vkonn (zejmna uplatněnm zsady inkompatibility). Z hlediska obsahovho je pak soudcovsk nezvislost zajištěna vzanost soudců toliko zkonem, tj. vyloučenm jakchkoli prvků subordinace v soudcovskm rozhodovn.
51. stavn soud opakovaně vyložil, že zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců (jinmi slovy platov restrikce) nutno do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Tento komponent principu nezvislosti soudců byl zakotven i v doporučen Vboru ministrů Rady Evropy (94) 12 ze dne 13. řjna 1994 ohledně nezvislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi "řdn pracovn podmnky" soudců řad i "zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen" (Zsada III, bod 1b). Obdobn maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk charty o statutu soudce, přijat častnky multilaterlnho setkn organizovanho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povoln maj prvo na plat, jehož vše m bt stanovena tak, aby je chrnila před tlakem směřujcm k ovlivněn jejich rozhodnut a všeobecně k ovlivněn jejich chovn při nalzn prva, kterm by mohla bt ohrožena jejich nezvislost a nestrannost. Druhm důvodem podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců. Jinmi slovy vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formy ntlaku na jejich rozhodovn.
Vlastn posouzen stavnosti napadench ustanoven zkona
52. Jak je z rekapitulace dosavadn judikatury stavnho soudu zřejm, stavn soud se dosud zabval přpady, kdy soudcům byl v letech 1997 až 2004, spolu s ostatnmi představiteli sttn moci, jednorzově odnmn, popř. snižovn tzv. dalš plat, kter do konce roku 2004 tvořil jednu z nrokovch složek odměny představitele sttn moci za vkon funkce. V důsledku těchto zsahů byl opakovaně, "mimořdně" a přitom každoročně v letech 1997 až 2004 snižovn celkov ročn hrn platu soudce. Soudcům byla odnmna, popř. snižovna jedna z nrokovch složek jejich odměny, aniž by toto snžen bylo kompenzovno nrůstem v jin nrokov složce. Takov platov restrikce, až na dvě vjimky, shledal stavn soud protistavnmi, jak bylo rekapitulovno vše.
53. V nyn projednvanm přpadě je však stavn soud konfrontovn na prvn pohled s odlišnou situac. Nejde o snžen nebo odnět dalšho platu nebo jin nrokov složky odměny soudce za vkon funkce jako v dosavadnch přpadech, nbrž o opatřen, jmž bylo v roce 2003 a 2004
snženo tempo růstu platů soudců
(platy byly, jinmi slovy, zmrazeny). stavn soud proto mus nejprve odpovědět na otzku, zda v danm přpadě lze vůbec hovořit o platov restrikci vůči soudcům ve smyslu dosavadnch nlezů.54. Konstrukce odměňovn představitelů sttn moci včetně soudců v zkoně o platu představitelů sttn moci je poměrně komplikovan. Pravideln přjem soudce se skld z platu vyplcenho měsčně, do konce roku 2004 soudci dostvali ještě dva dalš platy ve vši měsčnho platu, vyplcen v prvnm a druhm pololet kalendřnho roku. Vedle platů soudce měsčně obdrž vcečelovou paušln nhradu vdajů. Ta sice nem charakter odměny za vkon funkce, avšak pro jej pravidelnost, nezčtovatelnost a peněžitou formu ji stavn soud pro čely kvantifikace materilnho zajištěn soudců bude posuzovat jako součst pravidelnho přjmu soudce. To pochopitelně neplat o naturlnm plněn a nhradě prokzanch vdajů, kter nemaj charakter odměny za vkon funkce, nejsou vyčsliteln peněžitou čstkou, resp. jsou poskytovny nepravidelně a proti vyčtovn.
55. Pro zjištěn dopadu napadench zkonnch ustanoven do materilnho zabezpečen soudců je nutno vychzet z hrnu pravidelnch přjmů soudců v kalendřnm roce; měsčn přjmy již s ohledem na existenci dalšch platů vyplcench jen v určitch měscch v roce srovnvat nelze, navc hospodřsk, rozpočtov i daňov soustava je přirozeně vybudovna na cyklu kalendřnho roku. Kvantifikace materilnho zabezpečen soudců v podobě hrnu jejich přjmů v kalendřnm roce je tak pro stavn soud zkladnm kritriem pro zjištěn, zda v důsledku opatřen ve sfře odměňovn soudců došlo či nedošlo k platov restrikci. Za platovou restrikci, v souladu s dosavadnmi nlezy stavnho soudu, je třeba považovat opatřen, kdy soudci je odňata nebo snžena nrokov složka odměny (např. dalš plat), aniž by toto odnět nebo snžen bylo kompenzovno zvšenm jin nrokov složky odměny. Za dalš formu platov restrikce je ovšem třeba považovat i zmrazen zkonem předpokldanho růstu přjmů soudců nebo i jinch stavnch činitelů, přičemž např. "trval" zmrazen platů některch představitelů sttu by stavn soud nepochybně posuzoval jako krok stavně nepřpustn.
56. Z dokazovn vyplynulo, že přjem soudce se ve sledovanm obdob od roku 2001 do roku 2006 nesnžil. Naopak, ročn přjem soudce rostl, a to i v roce 2003 ve srovnn s rokem 2002, přestože přjem soudce za rok 2003 ovlivnil zkon o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2003, jehož stavnost navrhovatel pod bodem I petitu zpochybnil. V důsledku přijet zkona o mimořdnm platovm opatřen pro rok 2004 napadenho pod bodem II petitu se sice přjem soudce v roce 2004 oproti roku 2003 nezvšil, nicmně ani neklesl, což je z hlediska dosavadnch nlezů stavnho soudu rozhodujc. Současně je zřejm, že napadenmi zkonnmi ustanovenmi nebylo zasaženo do někter z nrokovch složek odměny, konkrtně nebyl jimi snžen měsčn plat, dalš plat nebo vcečelov paušln nhrada v danm kalendřnm roce oproti dosavadnmu stavu, aniž by takov snžen bylo kompenzovno navšenm jin nrokov složky odměny.
57. stavn soud na tomto mstě připomn, že tenorem dosavadnch precedentů je teze (princip), že platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela vjimečn, mimořdn okolnosti sttu. Z dosavadn judikatury stavnho soudu ovšem nelze dovozovat trval a nezpochybniteln nrok na každoročn růst platů soudců.
58. stavn soud proto uzavr, že zkonn ustanoven napaden pod body I a II nepředstavuj platovou restrikci, kter by byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 (princip demokratickho prvnho sttu), čl. 2 odst. 1 (princip dělby sttn moci) a čl. 82 odst. 1 (princip nezvislosti soudn moci) stavy, neboť k zastaven nrůstu platů soudců došlo pouze na jeden rok. stavn soud se však neztotožnil se všemi důvody, kter zkonodrnou a vkonnou moc vedly k přijet napadench zkonnch ustanoven, zejmna s argumentac "dalšho vzdalovn se" rovně platů soudců od rovně platů zaměstnanců veřejnch služeb a sprvy. Tato argumentace neobstoj, a to i ve srovnn s ostatnmi vyspělmi demokratickmi stty.
59. V linii dosavadnch nlezů stavn soud považuje za nutn vyjdřit sv hlubok přesvědčen, že neblah praxe "mimořdnch", a přitom zcela pravidelnch, opatřen v oblasti odměňovn soudců, jž byl po osm let (1997 až 2004) stavn soud opakovaně konfrontovn, je minulost, kter se již nevrt. I když v danm přpadě stavn soud neshledal, že by v důsledku napadench zkonnch ustanoven došlo ke snžen materilnho zabezpečen soudců oproti dosavadnmu stavu, je zřejm, že neustl změny pravidel odměňovn soudců k ždouc stabilizaci justice nepřispěly. stavn soud znovu na tomto mstě připomn, že přiměřen materiln zajištěn soudců je jednou z vznamnch podmnek jejich nezvislosti a že stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i omezen dispozičn prostor pro zkonodrce v oblasti odměňovn soudců. Za danho stavu a s ohledem na neblahou zkušenost z minulch let považuje stavn soud za nesporn pokrok v oblasti odměňovn soudců a ostatnch představitelů sttn moci odbourn tzv. dalšch platů a jejich "rozpuštěn" do měsčnch platů, aniž by tmto opatřenm došlo k meziročnmu poklesu celkovho přjmu soudce. Za vrazn prvek zruky přiměřenho materilnho zabezpečen soudců z hlediska principu dělby sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn a požadavku jejich vzjemn vyvženosti je třeba považovat i přmou vazbu mezi platem představitelů moci zkonodrn a vkonn na straně jedn a platem soudců na straně druh. Konstrukce zkona o platu představitelů sttn moci, kter s pomoc jednotn platov zkladny a zkonem stanovench koeficientů zaručuje, že spolu se zvšenm platů představitelů moci zkonodrn a vkonn se ve stejnm poměru automaticky zvš i platy soudců, tak představuje vznamnou, v prvnm řdu vestavěnou pojistku, že poměr v materilnm zabezpečen představitelů jednotlivch moc bude i v budoucnu zachovvn.
60. stavn soud zvěrem konstatuje, že neshledal důvody ke zrušen ustanoven 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb. a 3 zkona č. 425/2002 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb.], napadenho pod bodem I petitu, a ustanoven 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb. a 3, 4 zkona č. 427/2003 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.], napadench pod bodem II petitu, a proto tyto nvrhy podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamt. Ze stejnho důvodu zamt i nvrh na zrušen ustanoven čsti třict třet, člnku XXXIII, zkona č. 309/2002 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. h) zkona č. 236/1995 Sb.], napadench pod bodem III petitu, a nvrh na zrušen ustanoven čsti prvn, člnku I, bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zkona č. 626/2004 Sb., pokud se tk soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb.], napadench pod bodem IV petitu, neboť tyto nvrhy neoddělitelně souvis s nvrhy pod bodem I a II petitu a jejich přezkum po zamtnut těchto nvrhů ztratil smysl.