Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 216/2005 Sb. 62/2009 účinný od 06.03.2009
| Schválené: | 02.12.2008 |
| Účinnost od: | 06.03.2009 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., OBCHODNÍ PRÁVO., OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Plénum Ústavního soudu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická rozhodlo o návrhu Městského soudu v Praze, za který jedná JUDr. Zuzana Ciprýnová, na zrušení ustanovení § 183i až § 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., a ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a Městského soudu v Praze za který jedná JUDr. Hana Albertová, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
I. Návrh na zrušení ustanovení § 183i až § 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., se odmítá. II. Návrh na zrušení ustanovení § 200da odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 216/2005 Sb., nyní ustanovení § 200da odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.
Odůvodněn:
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. Dne 4. řjna 2005 byl stavnmu soudu doručen nvrh Městskho soudu v Praze, za kter jedn soudkyně JUDr. Zuzana Ciprnov (dle tž jen „navrhovatel“), podle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb. o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o stavnm soudu“), na zrušen ustanoven 183i až 183n zkona č. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, (dle jen „obchodn zkonk“), ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., kterm se měnil zkon č. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 189/1994 Sb., o vyššch soudnch ředncch, ve zněn pozdějšch předpisů a zkon č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon č. 216/2005 Sb.“), a na zrušen ustanoven 200da odst. 3 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd (dle tž jen „o. s. ř.“), ve zněn zkona č. 216/2005 Sb.
2. Předmětn nvrh podal navrhovatel v souvislosti s rozhodovnm o nvrhu na zpis změny - usnesen valn hromady obchodn firmy Zkušebnictv, a. s., o přechodu častnickch cennch paprů menšinovch akcionřů tto společnosti na hlavnho akcionře podle ustanoven 183i a nsl. obchodnho zkonku, konan dne 9. zř 2005, do obchodnho rejstřku vedenho navrhovatelem pod spisovou značkou B 1563.
3. Navrhovatel m za to, že ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., jsou v rozporu s čl. 11 a čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), s čl. 6 Evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen „mluva“) a s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě. Ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., pak podle tvrzen navrhovatele, je v rozporu s prvem na spravedliv proces podle čl. 36 Listiny a v rozporu se zsadou nezvislosti soudů zakotvenou v čl. 81 a čl. 82 odst. 1 stavy Česk republiky (dle jen „stava“).
4. Navrhovatel podal nvrh na zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., a 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., neboť je, podle jeho nzoru, mus aplikovat a tato ustanoven jsou v rozporu s stavnm pořdkem.
5. Dne 8. prosince 2005 vydal stavn soud usnesen sp. zn. Pl. S 53/05, kterm odmtl nvrh skupiny sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 16. listopadu 2005, zastoupen advoktem JUDr. Petrem Zimou, na zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, neboť proveden řzen ve věci nvrhu skupiny sentorů brn překžka věci zahjen. Vzhledem ke skutečnosti, že nvrh byl podn oprvněnm navrhovatelem ve smyslu ustanoven 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu, měl oprvněn navrhovatel prvo podle ustanoven 35 odst. 2 in fine zkona o stavnm soudu častnit se jednn o dřve podanm nvrhu jako vedlejš častnk řzen ve věci Pl. S 43/05. Protože nvrh skupiny sentorů směřoval ke zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 377/2005 Sb., o doplňkovm dohledu nad bankami, spořitelnami a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně některch dalšch zkonů (dle jen „zkon č. 377/2005 Sb.“), činnho od 29. zř 2005, podala skupina sentorů po vydn usnesen stavnho soudu sp. zn. Pl. S 53/05 ze dne 8. prosince 2005 opětovně dne 22. prosince 2005 nvrh na zrušen napadench ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 377/2005 Sb., kter je u stavnho soudu veden pod sp. zn. Pl. S 56/05. Usnesenm stavnho soudu ze dne 5. zř 2006 sp. zn. Pl. S 43/05 a Pl. S 56/05 stavn soud z řzen vedenho pod sp. zn. Pl. S 43/05 vyloučil k samostatnmu projednn nvrh vedlejšho častnka - skupiny sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky zastoupen JUDr. P. Z. s tm, že vyloučen nvrh vedlejšho častnka spojil ke společnmu řzen s nvrhem vedenm dosud pod sp. zn. Pl. S 56/05 tak, že oba nvrhy budou projednny pod sp. zn. Pl. S 56/05.
6. Dne 22. srpna 2006 a dne 2. ledna 2007 vydal stavn soud usnesen pod sp. zn. Pl. S 53/06 a sp. zn. Pl. S 93/06, ktermi odmtl nvrhy Městskho soudu v Praze, za kter jedn soudkyně JUDr. Hana Albertov, doručen stavnmu soudu dne 18. července 2006 a 21. prosince 2006, na zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, neboť proveden řzen ve věcech nvrhů Městskho soudu v Praze, za kter jedn JUDr. Hana Albertov, brn překžka věci zahjen. Vzhledem ke skutečnosti, že nvrhy byly podny oprvněnm navrhovatelem ve smyslu ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, m oprvněn navrhovatel prvo podle ustanoven 35 odst. 2 in fine zkona o stavnm soudu častnit se jednn o dřve podanm nvrhu jako vedlejš častnk řzen ve věci Pl. S 43/05.
7. Městsk soud v Praze, za kter jedn JUDr. Zuzana Ciprnov, doručil stavnmu soudu dne 17. zř 2007 dalš nvrh na zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku a 200da odst. 3 o. s. ř. a dne 25. zř 2007 dalš tři nvrhy na zrušen stejnch ustanoven. stavn soud usnesenmi ze dne 9. řjna 2007 sp. zn. Pl. S 20/07, ze dne 23. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 21/07, ze dne 29. listopadu 2007 sp. zn. Pl. S 22/07 a ze dne 24. dubna 2008 sp. zn. Pl. S 23/07 uveden nvrhy odmtl podle ustanoven 43 odst. 2 psm. b) ve spojen s ustanovenm 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu jako nvrhy nepřpustn.
8. stavnmu soudu byly dne 10. března 2006, dne 10. dubna 2006 a dne 4. zř 2006 doručeny ždosti J. H., Ing. J. N. a Ing. J. Č. o přiznn postaven vedlejšch častnků řzen podle ustanoven 63 resp. 76 odst. 3 zkona o stavnm soudu v souvislosti s aplikac ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku při převodu častnickch cennch paprů z jejich vlastnictv do vlastnictv většinovho akcionře. Dne 22. června 2006 pak byl stavnmu soudu doručen přpis Městskho sttnho zastupitelstv v Praze sp. zn. KZC 527/2006, kter sdělilo, že v prvn věci navrhovatele Zkušebnictv, a. s., o nvrhu na zpis přechodu akci podle 183i obchodnho zkonku do obchodnho rejstřku, vstupuje do řzen ve smyslu ustanoven 35 odst. 1 psm. i) o. s. ř. stavn soud k tomu uvd, že v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů zkon o stavnm soudu, kterm je podle čl. 88 stavy stavn soud vzn, s vjimkou přpadů nastalch v důsledku postupu podle ustanoven 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu, vedlejš častenstv nezn. stavn soud současně konstatuje, že ze shora citovanch ustanoven nevyplv ani oprvněn vstupu Městskho sttnho zastupitelstv v Praze do řzen jako častnka řzen. Jestliže Městsk sttn zastupitelstv v Praze odvozuje sv oprvněn vstoupit do řzen ve smyslu ustanoven 35 odst. 1 psm. i) o. s. ř., byl by takovto vstup do řzen před stavnm soudem oprvněn jen v přpadě, že by postaven častnka, resp. vedlejšho častnka řzen nleželo obchodn firmě Zkušebnictv, a. s. Takovto skutečnost však nenastala. K tomu stavn soud uzavr, že častnkem řzen před stavnm soudem může bt jen ten, koho zkon o stavnm soudu označuje ( 28 odst. 1 až 4).
II.
Formln předpoklady projednn nvrhu
9. stavn soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formln předpoklady věcnho posouzen nvrhu, a zabval se tak i otzkou, zda navrhovatel je v danm přpadě legitimovn k podn tohoto nvrhu.
10. Napaden ustanoven byla do českho prvnho řdu zařazena s činnost od 3. června 2005, resp. 1. července 2005, zkonem č. 216/2005 Sb. Schvlen novela souboru zkonů, upravujcch veden obchodnho rejstřku a zpisy do něj, přinesla v ustanovench 183i až 183n obchodnho zkonku pravu institutu znmho v zahraničnch řdech jako tzv. squeeze - out, tj. odnět akci proti vůli vlastnka. Ustanovenm 200da odst. 3 o. s. ř. byl pak upraven postup rejstřkovho soudu při prověřovn zakladatelskch dokumentů, přpadně dokumentů požadovanch při změně zpisu dajů o společnosti tak, že tento soud se omez pouze na přezkum, zda daje v nvrhu na zpis odpovdaj dajům uvedenm v notřskm zpisu, aniž by soud vydval jakkoliv rozhodnut.
11. Podle čl. 95 odst. 2 stavy, o kter se nvrh opr, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Jak stavn soud uvedl ve svm usnesen ze dne 28. listopadu 2002 sp. zn. Pl. S 20/02 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen „Sbrka rozhodnut“), svazek 28, usnesen č. 42, str. 477], stěžejn otzkou tedy je, jak pohlžet na podmnku, že se mus jednat o zkon „jehož m bt při řešen věci použito“. Nen sporu o tom, že tato podmnka je splněna vždy, jedn- li se o zkon, resp. jeho jednotliv ustanoven, jehož aplikace m bt bezprostředn, a jež m bt užito při rozhodnut ve věci sam, tzn. v danm přpadě v řzen o zpisu usnesen valn hromady Zkušebnictv, a. s., o přechodu častnickch cennch paprů menšinovch akcionřů tto společnosti na hlavnho akcionře podle 183i a nsl. obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., do obchodnho rejstřku. Ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., pak ukld rejstřkovmu soudu, aby bez vydn rozhodnut provedl zpis do rejstřku o skutečnostech, kter maj podklad v připojenm notřskm zpisu, a to za předpokladu, že častnkem řzen je pouze podnikatel a že proveden takovho zpisu navrhl. Soudu tedy nepřsluš věcn přezkum notřskch zpisů, kter se o rozhodnch skutečnostech, tkajcch se zejmna změn zakladatelskch dokumentů obchodnch společnost a jinch prvnickch osob, sepisuj.
12. K tomu, aby soud mohl zpochybnit stavnost prvnho předpisu, nestač jen jeho hypotetick použit, resp. jin širš souvislosti, nbrž je nezbytn jeho nevyhnuteln aplikace. Přm aplikace ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., jak z vše uvedenho plyne, nen součst soudn činnosti rejstřkovho soudu. Připuštěn navrhovatelem zastvanho širokho vkladu pojmu „zkon, jehož m bt při řešen věci použito“ by v podstatě znamenalo prvo soudu zpochybnit jakkoli ustanoven, kter bylo použito, neboť vždy dochz k určitmu řetězen aplikovanch předpisů a de facto je vždy aplikovn tž prvn předpis jako celek. Takov vklad však stavn soud odmt (srov. usnesen stavnho soudu ze dne 23. řjna. 2000 sp. zn. Pl. S 39/2000, Sbrka rozhodnut, svazek 20, usnesen č. 39, str. 353).
13. Z uvedenho vyplv, že nvrh na zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., byl podn někm zjevně neoprvněnm [ 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu], což stavnmu soudu neumožňuje, aby se zabval meritorn argumentac navrhovatele k jednotlivm napadenm ustanovenm obchodnho zkonku. K tomu stavn soud zjišťuje, že napaden ustanoven obchodnho zkonku byla opakovaně novelizovna - s činnost od 29. zř 2005 ustanovenmi 46 čsti devt zkona č. 377/2005 Sb., o doplňkovm dohledu nad bankami, spořitelnmi a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně některch dalšch zkonů (dle jen „zkon. č. 377/2005 Sb.“), s činnost od 1. dubna 2006 zkonem č. 57/2006 Sb., o změně zkonů v souvislosti se sjednocenm dohledu nad finančnm trhem a s činnost od 1. dubna 2008 zkonem č. 104/2008 Sb., o nabdkch převzet a o změně některch dalšch zkonů (zkon o nabdkch převzet). Soulad napadench ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 377/2005 Sb., s stavnm pořdkem byl navc předmětem přezkumu stavnho soudu již v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 56/05 s tm, že nlezem sp. zn. Pl. S 56/05 ze dne 27. března 2008 byl nvrh zamtnut (in http://nalus.usoud.cz, vyhlšen pod č. 257/2008 Sb.).
14. Za takto nastal procesn situace stavn soud nen oprvněn autoritativně se vyjadřovat k stavn konformitě ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., a to ani z pohledu nzorů vyjdřench stavnm soudem v nlezu ze dne 10. ledna 2001 sp. zn. Pl. S 33/2000 (Sbrka rozhodnut, svazek 21, nlez č. 5, str. 29, vyhlšen pod č. 78/2001 Sb.), event. nzorů k tomuto nlezu prezentovanch v odlišnch stanoviscch šesti soudců stavnho soudu (srov. nlez ze dne 13. června 2006 sp. zn. Pl. S 75/04, vyhlšen pod č. 452/2006 Sb.).
15. stavn soud dle zkoumal tu čst nvrhu, kterou se navrhovatel domhal zrušen ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb.
III.
Text napadenho zkonnho ustanoven
16. Ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., zn:
200da odst. 3 o. s. ř.:
Bez vydn rozhodnut soud tž provede zpis do rejstřku o skutečnostech, jejichž činnost nebo platnost nenastv podle zvlštnho prvnho předpisu až zpisem do rejstřku, nebo zpis o jinch skutečnostech, kter maj podklad v připojenm notřskm zpisu, a to za předpokladu, že častnkem řzen je pouze podnikatel a že proveden takovho zpisu navrhl. Notřsk zpis je způsobilm podkladem k tomuto zpisu, i když zvlštn prvn předpisy tuto formu prvnho konu nevyžaduj.
17. stavn soud zjistil, že zkonem č. 79/2006 Sb., kterm se měn zkon č. 85/1996, o advokacii, ve zněn pozdějšch předpisů a dalš souvisejc zkony (dle jen „zkon č. 79/2006 Sb.“), došlo ke změně napadenho ustanoven, takže 200da odst. 3 o. s. ř. zn od 15. března 2006 takto:
200da odst. 3 o. s. ř.:
Soud provede zpis, aniž by o tom vydval rozhodnut, tak tehdy, pokud maj navrhovan zapisovan skutečnosti podklad v přiloženm notřskm zpisu; v takovm přpadě soud kromě zjištěn podle odstavce 1 zkoum pouze to, zda notřsk zpis splňuje požadavky kladen na něj zvlštnm prvnm předpisem. Postup podle předchoz věty se použije pouze tehdy, jeli navrhovatelem a jedinm častnkem řzen podnikatel, kterho se zpis tk. Notřsk zpis je způsobilm podkladem k zpisu, i když zvlštn prvn předpisy tuto formu prvnho konu nevyžaduj.
18. Provedenou novelou došlo sice ke změně zněn odstavce 200da odst. 3 o. s. ř., avšak i přes novelizaci zůstalo zněn napadenho ustanoven v podstatě obsahově stejn, když v rozhodnm směru, co se projednvan věci tk, nedošlo ke změně relevantn. S vazbou na Čst třet, Čl. VI odst. 1 přechodnch ustanoven zkona č. 79/2006 Sb., podle kter „-řzen ve věcech obchodnho rejstřku zahjen před dnem nabyt činnosti tohoto zkona se dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů“ bude Městsk soud v Praze postupovat podle zněn 200da odst. 3 o. s. ř. platnho ke dni podn nvrhu na zpis usnesen valn hromady, tj. ke dni 16. zř 2005. stavn soud tak v souladu se svoj dosavadn judikaturou dovodil svoji povinnost o nvrhu podanm v souladu s ustanovenm 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu rozhodnout.
19. Poslze zkonodrce zkonem č. 126/2008 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o přeměnch obchodnch společnost a družstev, novelizoval ustanoven 200da, ale jen tak, že vložil za odstavec 1 nov odstavec 2. Odstavec 3 200da o. s. ř. se tak stal odstavcem 4. Dikce ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., nyn odst. 4, zůstala shodn s dikc předchoz.
IV.
stavnost legislativn procedury
20. stavn soud je v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů povinen posoudit, zda napaden zkon, resp. jeho čst, byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
21. Z elektronick knihovny Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky stavn soud zjistil, že nvrh zkona předložil Poslaneck sněmovně poslanec JUDr. Jiř Pospšil dne 21. ledna 2004. Poslancům byl nvrh rozesln jako tisk 566/0 dne 21. ledna 2004 a vldě zasln k vyjdřen stanoviska dne 22. ledna 2004. Nvrh byl přijat na 41. schůzi Poslaneck sněmovny dne 9. nora 2005 usnesenm č. 1457, když z přtomnch 185 poslanců jich pro nvrh hlasovalo 182.
22. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen k nvrhu ze dne 16. listopadu 2005 uvedl, že Sentu byl nvrh postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 7. března 2005. Sent nvrh projednal dne 31. března 2005 na sv 4 schůzi v ptm funkčnm obdob a v hlasovn č. 96 přijal k nvrhu zkona usnesen č. 104, kterm vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Pro usnesen hlasovalo 64 sentorů z 69 přtomnch, 5 sentorů se zdrželo hlasovn a nikdo nebyl proti.
23. Z elektronick knihovny Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky stavn soud dle zjistil, že nvrh zkona Poslaneck sněmovna opětovně projednala dne 3. května 2005 na sv 44. schůzi. Sněmovna setrvala na svm stanovisku a nvrh zkona schvlila usnesenm č. 1626, když se pro něj v hlasovn č. 25 ze 193 přtomnch vyslovilo 135 a 2 byli proti.
24. Prezident, předseda vldy i předseda Poslaneck sněmovny zkon podepsali a vyhlšen byl dne 3. června 2005 ve Sbrce zkonů v čstce 77 pod č. 216/2005 Sb.
25. Lze uzavřt, že zkon č. 216/2005 Sb. byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
V.
Rekapitulace podstatnch vyjdřen častnků
26. stavn soud si vyždal v souladu s ustanovenm 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyjdřen častnků řzen - Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky a vedlejšho častnka řzen Městskho soudu v Praze, za kter jedn JUDr. Hana Albertov.
27. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru přijet zkona č. 216/2005 Sb. a uvedl, že zkonodrn sbor jednal při projednvn napadenho zkona ve shodě s prvn procedurou a svm hlasovnm vyjdřil přesvědčen, že přijat zkon nen v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. Současně přiložil text pozměňovacho nvrhu poslance Doležala, pozměňovac nvrhy - tisk 566/4, schvlen text zkona - tisk 566/5, stenografick zznam ze třetho čten ze dne 9. nora 2004 a usnesen Poslaneck sněmovny č. 1457 a č. 1626.
28. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru projednn nvrhu zkona Sentem. Pokud jde o napaden ustanoven o. s. ř., byl podle obsahu vyjdřen předsedy Sentu, zkonodrce při přijet jeho změny veden celkovou filosofi změny, vedouc ke zrychlen a zefektivněn řzen před obchodnm rejstřkem. Zkonodrce vychzel z toho, že notřsk zpis m charakter veřejn listiny, jej obsah je nadn premisou sprvnosti takov listiny. Přes tuto skutečnost byla rejstřkovmi soudy přezkoumvna, čmž dochzelo jednak k průtahům v řzen a jednak ke střetům různch prvnch nzorů na obsah takov listiny. Novela o. s. ř. upravila postup soudu při prověřovn zakladatelskch dokumentů, přpadně dokumentů vyžadovanch při změně zpisu dajů o společnosti tak, že soud pouze prověřuje, zda tyto dokumenty obsahuj zkonem vyžadovan nležitosti a přlohy a zda jsou naplněny požadavky tkajc se jednotlivch skutečnost zapisovanch do rejstřku. Pokud splněn shora uvedench požadavků prokazuje notřsk zpis, rejstřkov soud se omez na přezkum, zda daje v nvrhu na zpis odpovdajc dajům uvedenm v notřskm zpisu. Notř sepisujc notřsk zpis odpovd za obsah jm ověřovanho prvnho konu a za jeho soulad se zakladatelskmi dokumenty prvnick osoby. Soud provd věcn přezkum pouze u konstitutivnch zpisů do obchodnho rejstřku, a to jen v přpadě, že nejde o veřejnou listinu, kter by skutečnosti, kter maj bt zapsny, dostatečně dokladovala, to znamen, že nebyl přiložen notřsk zpis.
29. Vedlejš častnk řzen - Městsk soud v Praze, za kter jedn JUDr. Hana Albertov, sv vyjdřen k nvrhu nepodal.
30. Vyjdřen častnků řzen bylo navrhovateli a vedlejšmu častnku řzen zaslno na vědom k podn přpadn repliky. Navrhovatel ve sv replice ze dne 30. srpna 2006, kterou doplnil podnm ze dne 10. listopadu 2006, setrval na svch nzorech uvedench v nvrhu na zrušen napadench ustanoven a současně uvedl, že je nezbytn respektovat zvěry Evropskho soudu pro lidsk prva (dle jen „Evropsk soud“) vysloven ve věci Kreditn a průmyslov banka proti Česk republice č. 29010/95 ze dne 21. řjna 2003, neboť zde jde o podobnou situaci. Zpis usnesen valn hromady do obchodnho rejstřku je podle jeho nzoru přmm a neopominutelnm důvodem pro chod vlastnickho prva k akcim podle ustanoven 183l obchodnho zkonku (bez tohoto zpisu by k přechodu vlastnictv nedošlo). Proto maxima vysloven Evropskm soudem, tj. že by se o takovch věcech mělo rozhodovat v kontradiktornm a veřejnm soudnm řzen, zde plat v plnm rozsahu.
31. stavn soud repliku navrhovatele ze dne 30. srpna 2006, včetně jejho doplněn ze dne 10. listopadu 2006, zaslal na vědom častnkům a vedlejšmu častnkovi řzen. Navrhovatel pak podnm ze dne 8. ledna 2007 doplnil svůj nvrh o argumentaci ve vztahu k judikatuře stavnho soudu, když konkrtně poukzal na usnesen stavnho soudu ze dne 25. března 2003 sp. zn. IV. S 720/01 (http://nalus.usoud.cz) a na faktor spravedlivho procesu jako podmnky posuzovn proporcionality při zsazch do prva pokojnho užvn majetku. I toto doplněn nvrhu stavn soud doručil častnkům a vedlejšmu častnkovi řzen. častnci ani vedlejš častnk řzen se k podan replice ani k doručenm doplněnm nvrhu nevyjdřili.
32. Dne 13. května 2008 bylo stavnmu soudu doručeno doplněn nvrhu navrhovatele ze dne 7. května 2008. Navrhovatel v něm upozornil na dvě legislativn změny, na kter je podle jeho nzoru nutno reagovat. Jedn se o změny, kter nastaly v důsledku nabyt činnosti zkona č. 377/2005 Sb. (v doplněn nvrhu nesprvně uvedeno čslo 577/2005 Sb.), o doplňkovm dohledu nad bankami, spořitelnmi a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně některch dalšch zkonů (zkon o finančnch konglomertech) a v důsledku přijet novho zkona č. 104/2008 Sb. (v doplněn nvrhu nesprvně uvedeno čslo 208/2008 Sb.), o nabdkch převzet a o změně některch dalšch zkonů (zkon o nabdkch převzet). Navrhovatel ve svm obshlm podn velmi podrobně rozebr odůvodněn včetně důvodů zamtnut nvrhu sentorů nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 56/05 a navrhuje, aby se stavn soud k otzce stavnosti napadench ustanoven 183i a nsl. obchodnho zkonku vrtil bez ohledu na rozhodnut ve věci sp. zn. Pl. S 56/05 a otzku stavnosti prva vkupu vzhledem ke shora řečenmu znovu posoudil.
33. stavn soud doručen doplněn nvrhu navrhovatele ze dne 7. května 2008 doručil častnkům i vedlejšmu častnkovi řzen. K doplněn nvrhu sv vyjdřen doručil stavnmu soudu dne 11. června 2008 pouze Sent Parlamentu Česk republiky, kter popsal proceduru přijet zkona o finančnch konglomertech a zkona o nabdkch převzet.
34. Podnm ze dne 21. července 2008 doručil navrhovatel stavnmu soudu kopii člnku autorky Mariji Bartl z Evropskho univerzitnho institutu, kter byl publikovn v časopisu Jurisprudence č. 3/2008 na str. 4 až 14 a kter je reakc na nlez stavnho soudu ze dne 27. března 2008 sp. zn. Pl. S 56/05. Jak navrhovatel uvedl, předmětn člnek zaslal stavnmu soudu jednak na podporu dosavadn argumentace a jako nzor nezvislho odbornka. I toto podn bylo častnkům a vedlejšmu častnkovi řzen doručeno.
VI.
Průběh jednn
35. Dne 10. ledna 2007 se konalo veřejn jednn plna stavnho soudu, na kterm navrhovatel předal krtkou cestou předsedovi plna v psemn podobě doplněn svho nvrhu ze dne 8. ledna 2007. Vzhledem k tomu, že stavnmu soudu ani častnkům řzen tak nebylo možno poskytnout dostatek času na seznmen se s doplněnou argumentac navrhovatele, nezbylo než veřejn jednn odročit.
36. stavn soud usnesenm ze dne 20. března 2007 č. j. Pl. S 43/05-242 řzen ve věci podanho nvrhu přerušil. Důvodem byla skutečnost, že před stavnm soudem souběžně pod sp. zn. Pl. S 56/05 probhalo dalš řzen ve věci nvrhu na zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve kterm byla řešena otzka, kter mohla mt vznam pro rozhodnut veden pod sp. zn. Pl. S 43/05. Proto plnum stavnho soudu, vedeno zjmem na zachovn korektnosti a spravedlivosti řzen, shledalo překžku řzen v plenrn věci sp. zn. Pl. S 43/05. Vzhledem k tomu, že ve věci sp. zn. Pl. S 56/05 bylo dne 27. března 2008 rozhodnuto, odpadla překžka, pro kterou bylo řzen veden pod sp. zn. Pl. S 43/05 přerušeno. stavn soud proto usnesenm ze dne 2. dubna 2008 č. j. Pl. S 43/05-255 rozhodl, že v řzen se pokračuje.
stavn soud se v souladu s ustanovenm 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu dotzal častnků řzen a vedlejšho častnka řzen, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn za situace, kdy od tohoto jednn nelze očekvat dalš objasněn věci. S upuštěnm od stnho jednn vyslovili psemn souhlas Poslaneck sněmovna a Sent Parlamentu Česk republiky a vedlejš častnk řzen. Navrhovatel na nařzen stnho jednn trval. Proto stavn soud stn jednn nařdil na den 2. prosince 2008. Při tomto stnm jednn ždn dalš argumenty nezazněly, neboť Poslaneck sněmovna a Sent Parlamentu Česk republiky svoji nečast z jednn psemně omluvili, vedlejš častnk řzen se bez omluvy nedostavil a navrhovatel bez bližšho odůvodněn omluvil svoji nečast krtce před zahjenm stnho jednn.
VII.
Obsahov soulad napadenho ustanoven s stavnm pořdkem
37. Navrhovatel ve svm nvrhu konkrtně namt, že napaden ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., dostalo rejstřkov soud do takovho postaven, že i kdyby měl v rukou naprosto přesvědčiv důkazy, že obsah notřskho zpisu je nesprvn, nepln nebo nepravdiv, nemůže tyto důkazy provst a hodnotit, ale mus zpis provst, a to dokonce bez vydn jakhokoliv formlnho rozhodnut o tomto zpisu. Napaden ustanoven je pak podle nzoru navrhovatele v rozporu s stavou proto, že v přpadě jeho aplikace nelze hovořit o rozhodovn nezvislho soudu.
38. stavn soud z obecn čsti důvodov zprvy k nvrhu zkona č. 216/2005 Sb. zjišťuje, že zkladnm clem navrhovan novely byla celkov transformace hmotněprvn a procesněprvn pravy obchodnho rejstřku. Dosavadn pojet obchodnho rejstřku navazuje nejen na prvorepublikovou pravu a potažmo na před rokem 1918 platn rakousk obchodn zkonk a souvisejc předpisy, ale tak na nov zkušenosti z Německa a Rakouska. Toto pojet je opakovaně zdůvodňovno nutnost implementace evropskch směrnic a zvšenm ochrany třetch osob. Navržen prava zkona klade předevšm důraz na změnu procesněprvn pravy zpisů do obchodnho rejstřku, kter je v převžn většině obsažena v o. s. ř. Byl opuštěn věcn přezkum a zaveden princip registračn (obdobně Itlie, Španělsko, Velk Britnie apod.) Rejstřkov soud je tak oprvněn přezkoumat formln předpoklady nvrhu a v dlčch věcech tak hmotně prvn, pokud o nich nebyl předložen notřsk zpis. K narušen prvn jistoty nedochz, neboť přezkum plnosti formulřů a souladu mezi listinami a nvrhem zaručuje bezpečnost a přesnost prvnch vztahů. Vzhledem k tradici panujc na zem Česk republiky, ke zbytečnmu nrůstu transformačnch nkladů a vzhledem k celkov konstrukci českho prvnho řdu stojc na veřejnoprvn kontrole zkonnosti, zachoval nvrh zkona soud jako subjekt vedouc celou agendu. Novou, byť v českm prvu již využvanou a v evropskch zemch běžnou metodou, bylo zaveden povinnch formulřů s obligatornmi přlohami. Řzen se v zsadě zahajuje na nvrh a kladn rozhodnut rejstřkovho soudu se nečin zvlštnm rozhodnutm, ale ipso facto. Oproti tomu řzen zahjen ex officio specifick rozhodnut vyžaduje. Rozhodujc role byla přenesena na podnikatele, kteř, majce přstup ke všem relevantnm zdrojům a informacm, by měli bt s to formulovat takov nvrh, kter plně spln požadavky zkona. Důsledkem přijet novely mělo bt zrychlen procesu zpisu do obchodnho rejstřku, eliminace přpadnch dalšch řzen a celkov zlepšen prostřed pro podnikn českch i zahraničnch osob, a tm i lepš naplněn prv zaručench Listinou.
39. Ve zvlštn čsti důvodov zprvy k nvrhu zkona č. 216/2005 Sb. se uvd, že rejstřkov soud z důvodu přehlednosti celho systmu, ochrany zkonnosti a zabrněn maten veřejnosti, formlně nvrh přezkoum, zda splňuje požadavky zkona, zda navržen firma nen zaměniteln nebo klamav podle obchodnho zkonku a zda je předmět podnikn v souladu s vydanmi oprvněnmi. Kromě zkonem vslovně určench bodů nen soud oprvněn provdět jinou kontrolu došlho nvrhu, s vjimkou ustanoven 200db o. s. ř. Rejstřkov soud tak zjist, zda je nvrh podn v souladu se zkonem na formulři a s požadovanmi listinami a zda je mezi nimi soulad. Npomocnm, byť v celku silnm argumentem byla tak dikce čl. 10 Prvn Směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968, o koordinaci ustanoven k ochraně zjmů společnků a třetch osob, stanovench v členskch sttech pro obchodn společnosti ve smyslu čl. 58 Smlouvy o Evropskch společenstvch, kter o věcnm přezkumu ničeho nestanov. V zsadě by česk prvn prava mohla bt formulovna tak, že by se věcně prvn přezkum opustil zcela a vystačilo by se pouze s notřskmi zpisy a jinou ingerenc notře, kterou stvajc prvn řd zn. Pakliže je možn opustit věcně prvn přezkum plně, pak jeho čstečn zachovn nen nic, co by porušovalo zsady či co by narušovalo prvn jistotu. Navržen zkon sice vychz z dlčho a podmněnho zachovn věcnho přezkumu proto, že i nadle uznv fiktivnost prvnick osoby a tedy zvšenou potřebu ochrany třetch stran, ale hlavn důvod je jinde. Tm je dosavadn pojet obchodnho zkonku a paradigmatick pojet nauky obchodnho prva, kdy posun obchodnho rejstřku (evidence) blže k evidenčnmu nhledu je věc komplexnějš změny obchodnho prva.
40. Z pohledu komparativnho je třeba uvst, že ve sttech Evropsk unie maj někter stty prvn pravu obchodnho rejstřku v samostatnm zkoně navazujcm na občansk soudn řd, jin maj pravu v zkonku obchodnm a jin v zkonku občanskm. Povolovn zpisu do rejstřku je založeno rovněž zcela individulně, a to jak na principu povolovacm, tak na principu registračnm. Řzen je vedeno soudy, registrtory, sprvnmi řady či patentovmi řady. Napřklad v Nizozem je obchodn rejstřk veden Obchodn komorou, kter se v přpadě pochybnosti o legalitě požadovanho zpisu obrac na (kantonln) soud. V Německu obchodn rejstřk vede vždy mstně přslušn rejstřkov soud podle sdla společnosti. Registraci provd vyšš soudn řednk nebo soudce. Soudci jsou vyhrazeny napřklad tyto kony: prvn zpis, zpis změn stanov, kter se nedotkaj pouze zněn stanov, změny společenskch smluv, vmaz z vymezench důvodů atd. Obchodn rejstřk je veden soudy elektronicky, vznamn je i role notřů při osvědčovn skutečnost souvisejcch s procesy ve společnostech. Ve věcech squeeze-outu je minoritnmu akcionři poskytnut specifick typ řzen tzv. Spruchverfahren, kter se sice zahajuje na nvrh, ale povinnost tvrzen navrhovatele se omezuje na okolnosti zjistiteln ze zprvy představenstva, navrhovatel nemus vyčslit konkrtn vši apod. Ve Švcarsku je obchodn rejstřk veden přslušnm řadem obchodnho rejstřku (Handelsregisteramt), každ švcarsk kanton m vlastn řad, kde se mstně přslušn společnosti registruj. V Rakousku je systm veden obchodnho rejstřku obdobn jako v Německu. Obchodn rejstřk vede přslušn zemsk soud a tam, kde je veden obchodn rejstřk, je vždy zřzen i speciln soud pro obchodn spory. I zde někter kony provd vyšš soudn řednk, zvažnějš nlež soudci. Ve věci squeeze-outu je zajištěn specifickm procesnm institutem přezkum přiměřenho vyrovnn v nespornm řzen, ve kterm soud postupuje z ředn povinnosti. Ve Francii a Španělsku vedou obchodn rejstřk relativně samostatn přslušnci svobodnho povoln - registrtoři. Ve Velk Britnii vede obchodn rejstřk sttn řad tzv. Companies House. Ve Švdsku vede obchodn rejstřk tzv. Bolagsverket, což je řad registrace švdskch společnost, samostatně fungujc od poloviny roku 2004 (oddělil se od řadu pro patenty). Tato instituce nen financovna z veřejnch zdrojů a proto vybr poplatky za svoje služby. Provd v podstatě vešker kony souvisejc s vedenm společnost, jako je zpis, vmaz, přjem četnch uzvěrek, rozhodnut o likvidaci apod. Ve Finsku vede obchodn rejstřk Nrodn řad pro patenty a registraci Finska. Obchodn rejstřk je zde založen na principu publicity, přičemž ohlšen změny či novch dajů zaslaj tomuto řadu buď společnosti samy nebo soudy. Jak je patrno z uvedenho přehledu, obchodn rejstřky mohou bt spravovny jak subjekty soudnmi, tak i jinmi. Pokud tak z nejrůznějšch důvodů čin soudy, jde o vkon atypick, mimosoudn pravomoci.
41. Pokud jde o judikaturu ve věci rejstřkovch soudů, Evropsk soudn dvůr (dle jen „ESD“) se v několika svch rozhodnutch vyjdřil k jejich charakteru. Napřklad ve věci HSB-Wohnbau GmbH (C-86/00) či ve věci Job Centre (C- 111/94), se ESD odmtl zabvat předběžnmi otzkami vznesenmi ze strany okresnho soudu v Heidelbergu (SRN), neboť jej jako rejstřkov soud nepovažoval za soud ve smyslu čl. 234 Smlouvy o založen Evropskho společenstv s odůvodněnm, že před nm nen veden ždn spor a označil ho za řad, kter na nvrh rozhoduje o zpisu. ESD se rovněž odmtl zabvat otzkami položenmi soudy členskch sttů jednajcmi jako sprvn, a ne soudn orgn - např. při řešen problematiky katastru nemovitost (Doris Salzman, C-178/99) nebo při posuzovn otzek vyvstalch ve sporu řešenm soukromm rozhodcem (Nordsee Deutche Hochseefisherei GmbH v Reederei Mond, C-102/81). Z uvedenho plyne, že ESD zpis do obchodnho rejstřku stejně jako vklad do katastru nemovitost nepovažuje za rozhodnut řešc sporn otzky před nezvislm soudem, ale zpis považuje za rozhodnut sprvn, kter nen ukončeno rozhodnutm, jež m charakter soudnho rozhodnut.
42. Normy Evropsk unie upravuj pouze samotn obchodn rejstřk, nikoli způsob jeho veden, kter ponechvaj zcela na vnitrosttn pravě. Obecně lze tedy řci, že bylo zcela na vůli zkonodrce, pro jakou prvn pravu se pro Českou republiku rozhodl i zda zachoval veden rejstřku, byť ve formě převžně administrativnch konů, na soudech. Ponechal-li pak česk zkonodrce hmotněprvn pravu v zkonku obchodnm a procesněprvn pravu v o. s. ř. a zvolil-li pro zpis do rejstřku zaveden tzv. registračnho principu, nelze tuto prvn pravu jako takovou považovat za protistavn.
43. Řzen ve věcech obchodnho rejstřku je zvlštnm druhem nespornho řzen. Hmotn prva, kter jsou předmětem takovho řzen, upravuj převžně ustanoven 27 až 38l obchodnho zkonku. Řzen ve věcech obchodnho rejstřku je pak upraveno v ustanoven 200a a nsl. o. s. ř. Obchodn rejstřk je veřejn seznam, do kterho se zapisuj zkonem stanoven daje o podnikatelch, zahraničnch osobch i dalšch osobch, o nichž to stanov zkon. Tento seznam obsahuje daje, kter jsou taxativně uvedeny v ustanoven 35 obchodnho zkonku, jakož i dalš v zkoně stanoven daje. Novelizace proveden zkonem č. 216/2005 Sb. přinesla zcela zsadn změnu ve způsobu zahjen řzen, ve způsobu veden řzen a ve způsobu a obsahu rozhodovn soudu. Došlo předevšm ke zjednodušen vlastnho řzen před soudem, a to upuštěnm od věcnho (materilnho) přezkumu nvrhu na zahjen rejstřkovho řzen. Přenesenm čsti odpovědnosti za sprvnost zpisů na zapsan osoby byla oslabena loha soudu jako garanta souladu zpisu s prvnm řdem, a to zavedenm přezkumu pouze formlnch předpokladů nvrhu.
44. Podle prvn pravy uveden v zkonu č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů, v ustanoven 80a odst. 1: „Notř sepše na ždost notřsk zpis o rozhodnut orgnu prvnick osoby, pokud zvlštn prvn předpis pořzen takovho notřskho zpisu vyžaduje, nebo pokud je rozhodovno o skutečnostech zapisovanch do veřejnch seznamů, i když zvlštn prvn předpis pořzen takovho notřskho zpisu nevyžaduje.“ Podle ustanoven 80e odst. 1 notřskho řdu, „Zjist-li notř v průběhu jednn orgnu prvnick osoby, kter přijm rozhodnut, o kterm m bt notřsk zpis, že nejsou splněny předpoklady pro přijet rozhodnut vyžadovan prvnmi předpisy nebo zakladatelskmi dokumenty, pouč o tom předsedajcho a tuto skutečnost uvede do notřskho zpisu. Totž plat, pokud je obsah navrhovanho usnesen nebo přijatho usnesen v rozporu s prvnmi předpisy nebo zakladatelskmi dokumenty.“ Jak stavn soud zjistil z notřskho zpisu ze dne 9. zř 2005, sp. zn. NZ 214/2005, N 219/2005, v čl. III odst. 2, kter je založen ve spise Městskho soudu v Praze pod sp. zn. Rg. B 1563, notř JUDr. J. K. v posuzovanm přpadě osvědčil, že při jednn valn hromady obchodn firmy Zkušebnictv, a. s., na kterm byl přtomen, byly splněny formality, ke kterm jsou společnost a jej orgny povinny.
45. Je zřejm, že přijetm napadenho ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., došlo k vraznmu poslen odpovědnosti notřů, kteř garantuj zkonnost jednn předchzejcho přijet rozhodnut orgnu prvnick osoby. Notř sepisujc notřsk zpis, kter m charakter veřejn listiny ( 134 o. s. ř.), odpovd za zkonnost jm ověřovanho prvnho konu a za jeho soulad se zakladatelskmi dokumenty prvnick osoby. Ustanoven 200da o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., vymezuje okruhy přpadů, ve kterch soud povoluje zpis rozhodnutm a ve kterch povoluje zpis tak, že jej provede a to tak, že stanov, kdy se provd zpis bez vydn rozhodnut a kdy soud rozhodnut o povolen zpisu vyd. Soud je tedy povinen vychzet z notřskho zpisu, jeho hmotněprvn obsah v rejstřkovm řzen nepřezkoumv, pokud z jeho obsahu plyne, že zjištěn hmotněprvnch podmnek pro vznik, změnu nebo znik zapisovanch skutečnost učinil notř ( 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb.) a to v přpadě, že navrhovatelem a jedinm častnkem řzen je podnikatel, kterho se zpis tk.
46. Problematikou rejstřkovho řzen se stavn soud zabval v řadě svch rozhodnut. Napřklad v usnesench ze dne 24. ledna 2000 sp. zn. III. S 360/99 a ze dne 29. května 2001 sp. zn. II. S 361/99 (http://nalus.usoud.cz), stavn soud dospěl k zvěru, že v rejstřkovm řzen se nerozhoduje o prvech nebo povinnostech akcionřů, ale pouze o prvech nebo povinnostech podnikatelskho subjektu zapsanho či zapisovanho do obchodnho rejstřku; akcionři společnosti tak nejsou častnky rejstřkovho řzen.
47. Nmitky navrhovatele směřuj ve sv podstatě ke skutečnosti, že podle dikce napadenho ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., je soud oprvněn pouze zaregistrovat skutečnosti uveden v notřskm zpisu, nikoliv je věcně zkoumat a o nich rozhodnout. Z odůvodněn podanho nvrhu na zrušen ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., lze dovodit, že navrhovatel zcela subjektivně „nepřijal“ zaveden registračn princip a nadle z pozice „soudce“ setrvv na požadavku věcnho přezkumu nvrhu na zpis, včetně proveden hodnocen důkazů. Svou argumentac se navrhovatel ve skutečnosti snaž eliminovat či změnit dopady stvajc prvn pravy dan problematiky a stav tak stavn soud do role pozitivnho zkonodrce, kter mu však, jak vyplv z čl. 87 stavy, kter taxativně vymezuje jeho pravomoci, nenlež.
48. K nmitce navrhovatele, že je nezbytn respektovat zvěry, ke kterm dospěl Evropsk soud v rozsudku ze dne 21. řjna 2003 ve věci Kreditn a průmyslov banky proti Česk republice, stavn soud uvd, že v danm přpadě se jednalo o zaveden nucen sprvy v bance na dobu od 30. zř 1993 do 31. března 1994. Banka v době zaveden nucen sprvy nepřestala existovat a banku zastupoval nucen sprvce, kter byl zapsn i do obchodnho rejstřku. K tvrzenmu porušen čl. 6 mluvy banka namtala, že neměla opravn prostředek ke sprvnmu rozhodnut Česk nrodn banky zavst nucenou sprvu nebo k nslednm sprvnm a soudnm rozhodnutm. Evropsk soud v citovanm rozsudku připomenul, že „-tam, kde (jako v posuzovanm přpadě) rozhodnut přijat sprvnmi orgny, kter rozhoduj o občanskch prvech a zvazcch, sama nesplňuj požadavky čl. 6 mluvy, je nezbytn, aby takov rozhodnut podlhala nsledn kontrole soudnho orgnu s plnou jurisdikc, kter poskytuje zruku ochrany tohoto člnku (viz např. Albert a Le Compte proti Belgii, 1983, Ortenberg proti Rakousku, 1994, Bryan proti Spojenmu Krlovstv, 1995)“. Podstatou v dan věci byla neexistence činnho opravnho prostředku proti rozhodnut sprvnho orgnu o zaveden nucen sprvy. V projednvanm přpadě se oproti rozhodnut ve věci Kreditn a průmyslov banky jedn o zcela jin přpad, kter nelze na danou věc aplikovat. V přpadě řzen ve věcech obchodnho rejstřku, konkrtně v přpadě podn nvrhu a aplikaci napadenho ustanoven 200da, odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., soud provede posouzen nvrhu z hlediska formlnch předpokladů. Neshled-li překžky k rozhodnut ve věci, provede zpis do rejstřku bez vydn rozhodnut. V rejstřkovm řzen se z hlediska hmotnho prva notřsk zpis jako veřejn listina totiž nepřezkoumv ( 134 o. s. ř.), pokud z jeho obsahu plyne, že zjištěn hmotně prvnch podmnek pro vznik, změnu nebo znik zapisovanch skutečnost učinil notř ( 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb.). Proveden zpisu nelze tedy za rozhodnut označit, je pouze konem soudu ( 36 a nsl. o. s. ř.). Z povahy tohoto konu soudu plyne, že proti němu nen přpustn opravn prostředek (nen tu ždn vrok, se kterm by mohl častnk řzen nesouhlasit). Věc Kreditn a průmyslov banky proti Česk republice na posuzovanou věc tedy nedopad a odkaz na ni nepovažuje stavn soud za přpadn.
49. V doplněn nvrhu ze dne 8. ledna 2007 navrhovatel odkzal na usnesen stavnho soudu ze dne 23. března 2003 sp. zn. IV. S 720/01 (http://nalus.usoud.cz), ve kterm stavn soud podle nzoru navrhovatele nepochybně považoval možnost posouzen platnosti usnesen valn hromady v rejstřkov řzen za jednu z procesnch zruk. K tomu stavn soud uvd, že v danm přpadě se jednalo o spor na určen neplatnosti usnesen valn hromady o převodu jměn na „hlavnho akcionře“. Stěžovatel byli v řzen před obchodnm rejstřkem vyloučeni ( 200c o. s. ř., ve zněn před novelou provedenou zkonem č. 216/2005 Sb.) a tm, dle jejich tvrzen, byli i fakticky vyloučeni z nalzacho řzen, neboť jejich odpůrce vmazem z obchodnho rejstřku zanikl. stavn soud v danm přpadě dospěl k zvěru, že rozhodnut rejstřkovho soudu nelze považovat za jin zsah orgnu veřejn moci ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm.d) stavy do prv stěžovatelů a uvedl, že: „Podn žaloby na neplatnost usnesen valn hromady nen bez dalšho automaticky důvodem pro přerušen řzen, ale je na rejstřkovm soudu, resp. dle tehdy platn prvn pravy bylo, aby uvžil, zda s ohledem na důvody, pro kter je neplatnost usnesen namtna, bylo namstě řzen přerušit. Soudem zvolen postup tak byl v souladu s platnou prvn pravou, odpovdal smyslu a čelu dalš souvisejc prvn pravy, tkajc se přeměny obchodnch společnost, jejmž clem je bez průtahů umožnit zpis těchto změn, ke kterm dochz na smluvnm zkladě jejich společnků, a to s ohledem na to, že proces přeměny společnosti, kter je zvažnm zsahem do existence společnosti, je od určitho okamžiku s ohledem na jeho prvn, ekonomick a technick aspekty procesem těžko zvratitelnm. Uvedenmu nasvědčuje ustanoven 131 odst. 4 a konečně i 220h obchodnho zkonku, kdy od okamžiku zpisu do obchodnho rejstřku, je považovn vznikl stav za nezvratn, a to i se zřetelem na zjmy třetch osob, kter jsou upřednostňovny před zjmy vlastnch akcionřů. Prvě s ohledem na tuto prvn pravu stavn soud ani nesdl nzor stěžovatelů, že z ustanoven 131 odst. 8 obchodnho zkonku vyplv stěžovateli v obecn rovině tvrzen nutn posloupnost nejdřve řzen spornho a teprve na to řzen nespornho. stavn soud neshledv, že by se v přpadě převodu jměn na jedinho akcionře ve vazbě na jeho zpis do obchodnm rejstřku a možnosti spornho řzen ohledně neplatnosti usnesen valn hromady jednalo o situaci natolik odlišnou od jinch přeměn společnosti, že by v tomto přpadě měl zaujmout jin stanovisko než ve svch předchozch rozhodnutch, tkajcch se totožn problematiky, neboť i v ostatnch přpadech plat, že od okamžiku zpisu společnosti do obchodnho rejstřku soud nevyslov neplatnost usnesen valn hromady i kdyby ji shledal“.
50. stavn soud v citovanm usnesen sp. zn. IV. S 720/01 dle konstatoval, že: „Prvo na soudn a jinou prvn ochranu zaručuje každmu, aby se mohl svho prva domhat stanovenm postupem u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu. Nelze tudž považovat za porušen nebo omezen citovanho prva na soudn ochranu přpad, kdy podle prvn pravy akcionři akciov společnosti nejsou častnky rejstřkovho řzen, za situace, kdy prvo na soudn a jinou prvn ochranu jim nen odepřeno prvě s ohledem na ustanoven 131 ve spojen s ustanovenm 220h, 220k, 220l a 220p obchodnho zkonku. Akcionři akciov společnosti se tedy mohou svch prv domhat u nestrannho a nezvislho soudu jinm způsobem, než častenstvm v rejstřkovm řzen (včetně možnosti uplatnit vhrady proti tomuto jinmu řzen nsledně i u stavnho soudu.) Dle nzoru stavnho soudu rozhodnutm rejstřkovho soudu nedošlo k nestavnmu omezen vlastnickho prva stěžovatelů coby akcionřů, neboť možnosti prvn ochrany jejich majetkovch prv spojench s vlastnictvm akcii jim zůstaly přiměřeně zachovny, nehledě k tomu, že samotn vlastnictv akci nezaručuje akcionřům neměnn postaven, ani absolutn rovnost akcionřů, neboť rozsah akcionřskch prv je odvozen od počtu akci shodn nominln hodnoty a z povahy podstaty akciov společnosti vyplv možnost „rizika“ změn postaven jejich společnků, zejmna minoritnch akcionřů. stavn soud m tak za to, že takto konstruovan prvn prava, tj. nemožnost časti akcionře v rejstřkovm řzen s poukazem na uveden ostatn možnosti uplatňovn jeho prv v odlišnch samostatnch řzench, m z pohledu proporcionality v konkurenci stojcch vlastnickch a od nich poslze odvozench dalšch prv většinovch a menšinovch akcionřů, jakož i jejich z povahy věci plynoucch odlišnch zjmů, sv stavně akceptovateln odůvodněn. Jinmi slovy, lze v tomto směru v naznačench souvislostech konstatovat mutatis mutandis zvěry vyjdřen v usnesen ve věci sp. zn. IV. S 324/97(Sbrka rozhodnut, svazek 10, usnesen č. 8, str. 363), dle jehož rationis decidendi pokud je někdo vlastnkem akci o určit jmenovit hodnotě, nese toto jeho postaven určit riziko spočvajc v možnm omezen či zasahovn do vlastnickho prva. Opatřen, kter k tomuto stavu směřuj, však mus vst ke spravedliv rovnovze mezi požadavky obecnho zjmu a imperativy na ochranu zkladnch prv jednotlivce. Mus tedy existovat rozumn vztah proporcionality mezi použitmi prostředky a sledovanm čelem (rozsudek Evropskho soudu ve věci Mellachen a spol., 1989, A-169).“ stavn soud konstatuje, že od zvěrů uvedench v citovanm usnesen se nem důvodu odchlit ani v posuzovanm přpadě, i když u obou přpadů se jedn o poněkud odlišn prvn zklad. Oba nvrhy však spojuje snaha navrhovatelů řešit v rmci rejstřkovho řzen sv hmotn prva upraven obchodnm zkonkem.
51. Navrhovatel v doplněn nvrhu ze dne 8. ledna 2007 rovněž uvedl, že faktor spravedlivho procesu je podmnkou posuzovn proporcionality při zsazch do prva pokojnho užvn majetku a proto nelze od sebe odtrhnout hmotněprvn a procesněprvn aspekty prva vkupu. Podle nzoru navrhovatele posouzen platnosti usnesen valn hromady v rejstřkovm řzen m svůj jedinečn vznam a je jedinou stvajc (a efektivn, i když polovičatou) možnost přezkoumn opatřen, v jehož důsledku dochz k zsahu do vlastnickho prva. K tomu stavn soud uvd, že z uvedenho tvrzen navrhovatele zcela nepochybně vyplv, že i sm navrhovatel je si vědom skutečnosti, že samotn změna přslušnch ustanoven upravujcch postup rejstřkovho soudu při zpisu změny do obchodnho rejstřku tak, že by byl zakotven povinn soudn přezkum zapisovanch skutečnost, nen schopna odstranit navrhovatelem tvrzen nedostatky pravy zakotven v ustanovench 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb. Z uvedenho lze dovodit, že navrhovateli jde zcela evidentně pod zminkou tvrzen nestavnosti napadenho ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., bez ohledu na jeho provzanost s hmotněprvn pravou obsaženou v obchodnm zkonku, o změnu ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., upravujcch prvo vkupu častnickch cennch paprů. stavn soud proto považuje tvrzen navrhovatele o nestavnosti napadenho ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., jenom proto, že hmotněprvn prava vkupu častnickch cennch paprů se mu jev jako protistavn, za zavdějc. Řzen ve věcech zpisu do obchodnho rejstřku nen podle nzoru stavnho soudu vhodnm ani dostatečnm nstrojem schopnm ochrnit tvrzen zasažen prva akcionřů. stavn soud již ve svm usnesen sp. zn. I. S 185/98 (Sbrka rozhodnut, svazek č. 14, usnesen č. 35, str. 331) uvedl, že: „V řzen před rejstřkovm soudem se nerozhoduje o prvech nebo povinnostech akcionřů, ale pouze o prvech nebo povinnostech podnikatelskho subjektu zapsanho či zapisovanho do obchodnho rejstřku. Pro přpad, že by prva akcionřů mohla bt dotčena nezkonnost rozhodnut, na jehož zkladě k přslušnmu zpisu do obchodnho rejstřku dochz, poskytuje zkon ochranu těmto prvům tam, kde to považuje za potřebn, jinm způsobem“.
52. Z textu ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., jednoznačně vyplv, že po přijet napadenho ustanoven soudy v zkonem stanovench přpadech již nepřezkoumvaj hmotně prvn předpoklady nvrhů na zpis, ale pouze předpoklady formln, přesně definovan zkonem a jde tak o činnost převžně registračn. K cel věci považuje stavn soud za nezbytn uvst, že dle stvajc prvn pravy subjekty podvajc nvrh na zpis do rejstřku (dle jen „častnci“) plat notři odměnu za sepis notřskho zpisu (vyhlška č. 196/2001 Sb., o odměnch a nhradch notřů a sprvců dědictv, ve zněn pozdějšch předpisů). Rovněž maj uloženu povinnost zaplatit i přslušn soudn poplatek za nvrh na zahjen řzen ve věcech obchodnho rejstřku (zkon č. 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů). Jedn se tak o placen kony, bez jejichž splněn nemůže bt zpis do rejstřku proveden. častnci pak legitimně očekvaj, že pokud jsou splněny všechny zkonem stanoven podmnky k proveden zpisu, včetně připojen přslušnho notřskho zpisu osvědčujcho soulad usnesen valn hromady s přslušnmi prvnmi předpisy, nelze mt pochyb, že stanoven podmnky k proveden zpisu byly splněny a zpis do rejstřku může bt proveden.
53. Ke standardnm prvnm nstrojům jak evropskch stavnch soudů, tak soudů mezinrodnch, resp. nadnrodnch (srov. četn rozhodnut Evropskho soudu i ESD), patř test proporcionality, kter soudy použvaj mj. při posuzovan střetu veřejnho zjmu s individulnmi prvy či svobodami. V nlezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. S 3/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 27, nlez č. 105, str. 177, vyhlšen pod č. 405/2002 Sb.) stavn soud s odvolnm na preambuli a prvn člnek stavy konstatoval, že v přpadech střetů zkladnch prv či svobod s veřejnm zjmem, resp. s jinmi zkladnmi prvy či svobodami: „-je třeba posuzovat čel (cl) takovho zsahu ve vztahu k použitm prostředkům, přičemž měřtkem pro toto posouzen je zsada proporcionality (přiměřenosti v širšm smyslu), jež může bt tak nazvna zkazem nadměrnosti zsahů do prv a svobod. Tato obecn zsada zahrnuje tři kriteria posuzovn přpustnosti zsahu. Prvnm z nich je princip způsobilosti naplněn čelu (nebo tak vhodnosti), dle něhož mus bt přslušn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho statku. Dle se pak jedn o kritrium potřebnosti, dle něhož je povoleno použit pouze nejšetrnějšho - ve vztahu k dotčenm zkladnm prvům a svobodm - z vce možnch prostředků. Třetm kritriem je princip přiměřenosti (v užšm smyslu), dle kterho jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench“.
54. stavn soud m za to, že proveden zpisu do rejstřku bez vydn rozhodnut za předpokladu, že zapisovan skutečnosti maj podklad v připojenm notřskm zpisu a za předpokladu, že častnkem řzen je pouze podnikatel a že proveden takovho zpisu navrhl, je, jak vyplv z již citovan obecn čsti důvodov zprvy k nvrhu zkona č. 216/2005 Sb., jistě legitimnm clem, neboť zkladem navrhovan novely byla prvě celkov transformace hmotněprvn a procesněprvn pravy obchodnho rejstřku a důsledkem přijet novely mělo bt zrychlen procesu zpisu do obchodnho rejstřku, eliminace přpadnch dalšch řzen a celkov zlepšen prostřed pro podnikn českch i zahraničnch osob a tm i lepš naplněn prv zaručench Listinou. Proveden přmho zpisu v rmci registračnho principu dostoj i nrokům kritria způsobilosti naplněn čelu (nebo tak vhodnosti), dle něhož mus bt přslušn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho zjmu. Napaden ustanoven je způsobil dostt nrokům čl. 36 odst. 2 Listiny a zajistit soudn ochranu prvům, jež mohla bt v souvislosti se zpisem do rejstřku dotčena. Tohoto cle lze doshnout i bez soudnho přezkumu, neboť povinn forma připojenho notřskho zpisu garantuje sprvnost skutečnost do rejstřku zapisovanch. Cl, kter napaden ustanoven sleduje, se proto jev jako legitimn.
55. Zkoumat je však dle třeba potřebnost zvolenho prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k zkladnm prvům, kter jsou podle nzoru navrhovatele porušena, tj. k prvu na spravedliv proces a k zsadě nezvislosti soudů. V tto souvislosti stavn soud připomn, že zkladnm smyslem obchodnho rejstřku je zajistit transparentnost podnikatelskho života, zpřstupnit každmu zjemci všechny daje o obchodnkovi, kter jsou důležit z hlediska jeho důvěryhodnosti, z hlediska jeho schopnosti a vůle plnit existujc i budouc zvazky. Obchodn rejstřk směřuje předevšm k evidenci osob vystupujcch v obchodnch vztazch. Evropsk unie je přitom postavena na myšlence svobodn hospodřsk soutěže a prvnho sttu. V souladu s vyvjejc se prvn pravou i judikaturou v zemch Evropsk unie je v souvislosti s vedenm obchodnho rejstřku viditeln posun k plněn jeho funkc v pouh evidenci podnikatelskch subjektů, přičemž hmotněprvn přezkum by měl bt opuštěn a rozhodujc role by měla bt přenesena na podnikatele, kter by měl bt s to formulovat takov nvrh, kter spln požadavky zkona. Ve světle vše uvedenho plně obstoj i druh měřtko principu proporcionality, to je potřebnost zvolenho prostředku.
56. Z hlediska třetho kritria, tedy kritria přiměřenosti (v užšm smyslu), stavn soud neshledal, že by napaden ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., v porovnn s jinmi opatřenmi umožňujcmi doshnout stejnho cle, nestavnm postupem omezovalo prvo navrhovatele či častnků rejstřkovho řzen na spravedliv proces či bylo v rozporu se zsadou nezvislosti soudů. Zkonodrce měl samozřejmě prostor k vaze, zda zakotv přm zpis do obchodnho rejstřku a byl přitom povinen dbt na to, aby zvolen postup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti. stavn soud uznv, že rekodifikace občanskho soudnho řdu zkonem č. 216/2005 Sb. znamenala podstatn změny v pojet veden obchodnho rejstřku, tyto změny ve vztahu k napadenmu ustanoven však nejsou v ždnm přpadě v rozporu s přiměřenost použitch prostředků. Podle ustlen judikatury Evropskho soudu nen smyslem čl. 6 odst. 1 mluvy vytvořit nov hmotn prva postrdajc zkonn podklad v danm sttě, nbrž poskytnout procesn ochranu prvům přiznanm vnitrosttnm prvem, přičemž tento člnek sm o sobě nezajišťuje prvům a zvazkům zajišťovanm prvnm řdem smluvnch sttů ždn konkrtn věcn obsah.
57. stavn soud nezjistil, že by ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovanm komponentům porušovalo, ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužit prva chrněnho stavnm pořdkem.
58. Pokud se tk tvrzen navrhovatele o porušen principu nezvislosti soudn moci napadenm ustanovenm 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., stavn soud konstatuje, že princip nezvislosti soudů je jednm ze stěžejnch stavnch principů. V Česk republice moc soudn vykonvaj jmnem republiky nezvisl soudy a to podle vslovnho zněn čl. 81 stavy. V čl. 82 odst. 1 stava dle zaručuje nezvislost a nestrannost soudců při vkonu soudcovskch mandtů. Zkladn zsady soudnho řzen jsou pak upraveny stavou a Listinou, kter ve svch ustanovench vymezuj pravomoc soudn moci (viz čl. 4 a čl. 81 až 96 stavy) a minimln standardy dodržovn zkladnch prv a svobod častnků soudnch řzen, včetně stavnho prva každho na soudn a jinou prvn pravu a na spravedliv proces (viz č. 36 až 40 Listiny). Všichni častnci soudnho řzen maj před soudem rovn prva (viz čl. 96 odst. 1 stavy) a to bez ohledu na jejich formu a postaven ve společnosti. Nezvislost rozhodovn obecnch soudů se pak uskutečňuje v stavnm a zkonnm procesněprvnm a hmotněprvnm rmci. Procesněprvn rmec představuj předevšm principy řdnho a spravedlivho procesu, jak vyplvaj z čl. 36 Listiny, z čl. 6 odst. 1 mluvy jakož i z čl. 1 stavy. Prvo na spravedliv proces ve smyslu čl. 36 Listiny je pak vrazem jedn ze stěžejnch zsad, na nichž spočv demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana (čl. 1 stavy). Ochrana těchto prv je stavně svěřena předevšm obecnm soudům (čl. 90 stavy), kter při vkonu sv jurisdikčn pravomoci jsou vzny zkonem (čl. 95 odst. 1 stavy), a to jak v oblasti hmotnho, tak i procesnho prva, jehož předpisy (pro sil o ochranu prva) vymezuj stanoven postup, jmž je vzn nejen častnk soudnho řzen, ale i obecn soud sm. Aplikace těchto procesnch předpisů obecnmi soudy, přpadně jejich vklad jako formln (procesn) předpoklad zkonnosti jejich rozhodnut, mus proto bt vždy s stavnmi principy ve shodě.
59. Skutečnost, že soud zkoum podmnky pro proveden zpisu pouze z formlnho hlediska, nen v rozporu se zsadou nezvislosti soudů (čl. 81 a 82 odst. 1 stavy) ani neznamen porušen prva na spravedliv proces podle čl. 36 Listiny. Listina poskytuje soudn (procesn) ochranu pouze tomu prvu, kter častnkům prvn řd (hmotn prvo) garantuje. Smyslem tohoto ustanoven je tedy poskytnout prvo na spravedliv proces k uplatněn svho prva, tedy prva, kter zkonodrce častnkům jako subjektivn prvo zaručuje. Podle ustlen judikatury stavnho soudu by k porušen prva na spravedliv proces podle čl. 36 Listiny došlo tehdy, pokud by byla komukoli upřena možnost domhat se svho prva u nezvislho a nestrannho soudu. Ve smyslu čl. 6 odst. 1 mluvy by pak k porušen prva na spravedliv proces došlo, pokud by bylo porušeno prvo projednat zležitost častnka řzen spravedlivě, veřejně a v přiměřen lhůtě. stavn soud nedospěl k zvěru, že by napaden ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., znamenalo porušen takto prohlšenho prva na spravedliv proces, kter zaručuje každmu zkonn a stavnmu pořdku odpovdajc posouzen jeho prva, a to za plnho respektovn ustanoven 95 odst. 1 stavy, podle kterho je soudce při rozhodovn vzn zkonem a mezinrodn smlouvou, kter je součst prvnho řdu.
60. stavn soud je nzoru, že napaden ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., nen ani v rozporu s požadavkem tzv. pln soudn jurisdikce tak, jak tvrd navrhovatel. Ochrana podnikatelů proti neždoucm zpisům do obchodnho rejstřku je totiž upravena pro přpad fikce zpisu v ustanoven 200db odst. 4 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., podle jehož dikce se podnikatel a osoby, kter se podle zvlštnho předpisu zapisuj do rejstřku v rmci zpisu podnikatele, mohou do jednoho měsce od zpisu nvrhem domhat u rejstřkovho soudu vmazu nebo změny dotčenho zpisu.
61. Navrhovatel svůj nvrh na zrušen ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb. odůvodnil tvrzenm, že napaden ustanoven občanskho soudnho řdu je podle jeho nzoru v rozporu s prvem na spravedliv proces a v rozporu se zsadou nezvislosti soudů zakotvenou v čl. 81 a čl. 82 odst. 1 stavy. stavn soud rozpor napadenho ustanoven s stavnm pořdkem neshledal. Nad rmec argumentace navrhovatele se pak stavn soud zabval tm, zda předmětn prvn prava stavně nekonformnm způsobem nezasahuje do vlastnickch prv a dospěl k zvěru, že minoritn i majoritn vlastnci maj k dispozici prostředky prvn ochrany garantovan hmotně prvnmi ustanovenmi obchodnho zkonku (ustanoven 183k odst. 1 obchodnho zkonku) a tudž vlastnick prva vlastnků častnickch cennch paprů nejsou dotčena. K ochraně vlastnickho prva v souvislosti s aplikac ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku se pak stavn soud podrobně vyjdřil v již citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 56/05 (http://nalus.usoud.cz).
62. Pokud napaden ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., ukld soudu při splněn zkonem stanovench podmnek proveden zpisu do obchodnho rejstřku v rmci nespornho řzen a stavn soud neshledal v souvislosti s aplikac tohoto ustanoven jeho rozpor s stavnm pořdkem, nelze ve světle vše uvedenho než uzavřt, že nejsou dny důvody pro zrušen napadenho ustanoven.
63. stavn soud proto nvrh za zrušen ustanoven 183i až 183n obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., podle ustanoven 43 odst. 2 psm. b) ve spojen s ustanovenm 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu odmtl jako nvrh podan někm zjevně neoprvněnm a nvrh na zrušen ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., nyn ustanoven 200da odst. 4 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.