Ve věci návrhu na zrušení § 21 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti 60/2007 účinný od 28.03.2007
| Schválené: | 13.12.2006 |
| Účinnost od: | 28.03.2007 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | MYSLIVOST., Vnitřní organizace. Organizační řád. Statut. Stanovy. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2006 ve znění opravného usnesení ze dne 14. března 2007 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická ve věci návrhu Okresního soudu v Břeclavi na zrušení § 21 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Podnm ze dne 9. prosince 2004, doručenm stavnmu soudu dne 16. prosince 2004, navrhl Okresn soud v Břeclavi dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") zrušen 21 odst. 2 zkona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a to v souvislosti s dosud neskončenm řzenm o nvrhu na vysloven neplatnosti rozhodnut vboru Honebnho společenstva B., vedenho u tohoto soudu pod sp. zn. 9 C 931/2004. Navrhovatel poukazuje na 22 odst. 8 zkona o myslivosti, dle něhož považuje-li člen honebnho společenstva rozhodnut valn hromady za nezkonn nebo odporujc stanovm, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnut dozvěděl, nejpozději však do 3 měsců od konn valn hromady, domhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnut valn hromady, jinak jeho prvo zanik. Napaden ustanoven 21 odst. 2 zkona o myslivosti přitom umožňuje, aby rozhodovn o způsobu využit společenstevn honitby, včetně uzavřen, změny nebo vypovězen smlouvy o njmu honitby, tedy rozhodovn, kter je ustanovenm 21 odst. 1 psm. c) zkona o myslivosti svěřeno do působnosti valn hromady, bylo rozhodnutm valn hromady přeneseno na honebn vbor. Pokud tedy o způsobu využit honitby rozhoduje valn hromada, může se člen honebnho společenstva domhat vysloven neplatnosti tohoto rozhodnut. Deleguje-li však valn hromada svoji pravomoc na vbor honebnho společenstva, nen zde zkonem dan možnost domhat se vysloven neplatnosti i rozhodnut vboru honebnho společenstva. Navrhovatel se proto domnv, že tmto může většina valn hromady, kter rozhodne o přenesen sv působnosti na vbor, upřt svm členům možnost napadnout rozhodnut vboru. Delegovn pravomoci je přitom dle jeho nzoru zkonem vslovně stanoveno a samo o sobě nen ani nezkonn ani v rozporu se stanovami. Z uvedench důvodů se domnv, že opomněl-li zkonodrce umožnit členu honebnho společenstva napadnout u soudu i rozhodnut honebnho vboru, je porušenm prv jakhokoliv člena honebnho společenstva přenst někter rozhodnut přslušejc valn hromadě společenstva na honebn vbor. Napaden ustanoven považuje za rozporn s čl. 10 odst. 2 a 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a navrhuje jeho zrušen.
II.
stavn soud v souladu s 69 zkona o stavnm soudu zaslal nvrh na zahjen řzen častnkům řzen - Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky a vyždal si i stanovisko Ministerstva zemědělstv.
Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny je vodem rekapitulovn obsah nvrhu na zrušen napadenho zkonnho ustanoven a nsledně i zkonodrn proces vedouc k přijet tohoto ustanoven. Přijat pozměňovac nvrhy se napadenho ustanoven nedotkly. Dle zkonodrnho sboru byl zkon o myslivosti schvlen po řdně provedenm normotvornm procesu, přičemž Poslaneck sněmovna jednala v přesvědčen, že zkon je v souladu s stavou Česk republiky (dle jen "stava) a Listinou.
Vklad navrhovatele, pokud se tk prva na ochranu před neoprvněnm zasahovnm do soukromho a rodinnho života (čl. 10 odst. 2 Listiny), lze dle Poslaneck sněmovny považovat za velmi restriktivn a předevšm vhodn pouze pro jednotlivce. Honebn společenstvo je občanskm sdruženm existujcm podle přslušnch předpisů a je založeno na demokratickch principech umožňujcch uplatňovat svm členům podle zkona o sdružovn občanů a stanov sdružen jejich prva. Delegovn pravomoci valn hromady na honebn vbor nepovažuje Poslaneck sněmovna za nezkonn nebo v rozporu se stanovami; je jen druhou možnost danou na vběr honebnmu společenstvu, aby jeho činnost při rozhodovn o způsobu využit společenstevn honitby, včetně uzavřen, změny nebo vypovězen smlouvy o njmu honitby, byla efektivn. Člen honebnho společenstva však může rozhodnut honebnho vboru projednat na valn hromadě honebnho společenstva. Bude-li považovat jej rozhodnut za nezkonn nebo odporujc stanovm, může se v souladu s 22 odst. 8 zkona o myslivosti domhat vyloven neplatnosti rozhodnut valn hromady společenstva stanovenm postupem u nezvislho a nestrannho soudu podle čl. 36 Listiny. Pro plnost pak Poslaneck sněmovna uvedla, že stejn princip byl uplatněn již v zkoně č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a to v 10 odst. 3.
Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen rovněž rekapituloval průběh legislativnho procesu před druhou komorou Parlamentu. Uvedl, že problematika soudnho přezkumu rozhodnut vydanch v rmci honebnho společenstva byla v orgnech Sentu předmětem diskuse předevšm ve vboru pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed. Vsledkem diskuse byl pozměňovac nvrh uvedenho vboru doporučujc plnu Sentu doplnit ustanoven 22 odst. 8 zkona o myslivosti o oprvněn členů honebnho společenstva domhat se soudnho přezkumu rozhodnut přijatch členy honebnho společenstva mimo valnou hromadu ( 22 odst. 7 zkona o myslivosti), kter Sent schvlil. K napadenmu ustanoven 21 odst. 2 v kontextu s ustanovenm 22 odst. 8 zkona o myslivosti nebyly vznšeny stavn nmitky, a proto Sent v tomto směru neschvlil ždn pozměňovac nvrhy.
Dle vyjdřen Sentu je jistě pravda, že pokud by zkon o myslivosti explicitně stanovil oprvněn členů honebnho společenstva domhat se, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnut honebnho vboru o způsobu využit společenstevn honitby, nevznikly by ždn pochybnosti o omezen prv těchto osob, včetně pochybnost o stavnosti napadenho ustanoven. Avšak i v přpadě absence takov pravy se nelze s nzorem navrhovatele ztotožnit. Rozhodovn honebnho vboru o způsobu využit společenstevn honitby podle 21 odst. 1 psm. c) zkona o myslivosti lze dle nzoru Sentu považovat za rozhodovn, kter honebn vbor vykonv nikoliv v rmci sv vlastn působnosti, ale v rmci působnosti valn hromady, kter tuto působnost na něj dočasně přenesla. Zkon o myslivosti valn hromadě nijak nebrn kdykoli sv rozhodnut o přenesen působnosti zrušit a vykonvat tuto působnost opětovně v rmci vlastnho rozhodovn. Pokud lze interpretac dovodit, že rozhodovn honebnho vboru v rmci působnosti na něj přenesen je vlastně dočasnm vkonem působnosti valn hromady, nen důvodu, proč zroveň analogicky nedovodit, že i na rozhodnut honebnho vboru vydan v rmci tto působnosti se vztahuje prava 22 odst. 8 zkona o myslivosti. Lze-li prva ve prospěch členů honebnho společenstva vyložit pomoc stavně konformn interpretace, nejev se Sentu nvrh důvodnm.
Mimo to Sent připomenul, že navrhovatel v souvislosti s nvrhem na zrušen 21 odst. 2 zkona o myslivosti opomněl navrhnout ke zrušen tž odkaz na toto ustanoven obsažen v ustanoven 22 odst. 5 zkona o myslivosti.
Ministr zemědělstv se dopisem ze dne 2. června 2005 k nvrhu na zrušen napadenho ustanoven přiklonil, ztotožňuje se s argumenty navrhovatele.
III.
stavn soud se v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu zabval otzkou, zda zkon, u kterho je namtna protistavnost napadenho ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Jedn se o zkon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn pozdějšch předpisů (zkona č. 320/2002 Sb., zkona č. 59/2003 Sb. a zkona č. 444/2005 Sb.). V tomto směru z přslušnch sněmovnch tisků, těsnopiseckch zprv a dajů o průběhu hlasovn stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona na sv řdn schůzi dne 21. zř 2001, Sent nvrh projednal na sv schůzi dne 26. řjna 2001 a vrtil jej Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy dne 30. řjna 2001. Nvrh zkona ve zněn schvlenm Sentem Poslaneck sněmovna přijala na sv schůzi dne 27. listopadu 2001. Po podpisu prezidentem republiky a předsedou vldy byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 168 pod čslem 449/2001 Sb. Předmětn zkon tak byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Přijat novely zkona se napadenho ustanoven nijak nedotkly, proto se jimi stavn soud nezabval.
IV.
Po tomto zjištěn přistoupil stavn soud k posouzen obsahu napadenho ustanoven zkona z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem Česk republiky [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].
Cel ustanoven, jehož čst navrhovatel napad, zn:
" 21
Valn hromada honebnho společenstva
(1) Do působnosti valn hromady nlež
a) volba a odvoln honebnho starosty, kter je zroveň předsedou honebnho vboru, honebnho mstostarosty a dalšch členů honebnho vboru,
b) schvalovat nvrhy honebnho starosty nebo honebnho vboru o finančnm hospodařen a o použit čistho vtěžku,
c) rozhodovat o způsobu využit společenstevn honitby, včetně uzavřen, změny nebo vypovězen smlouvy o njmu honitby,
d) rozhodnut o změně stanov,
e) rozhodnut o přijet vlastnka honebnch pozemků přičleněnch k honitbě za člena honebnho společenstva,
f) rozhodnut o dalšch otzkch, stanov-li tak tento zkon nebo vyhrad-li si to valn hromada.
(2) Valn hromada může přenst působnost podle odstavce 1 psm. c) na honebn vbor."
Přičemž navrhovatel požaduje zrušen odstavce 2 citovanho ustanoven: "Valn hromada může přenst působnost podle odstavce 1 psm. c) na honebn vbor.".
Nvrh na zrušen napadenho ustanoven je odůvodněn pouze jednou nmitkou: přenesenm působnosti valn hromady honebnho společenstva, vůči jejmuž rozhodnut může člen společenstva brojit u soudu, na honebn vbor, jehož rozhodnut u soudu napadnuteln nen, může honebn společenstvo svou většinou upřt členu prvo napadnout rozhodnut valn hromady tkajc se způsobu využit honitby, eventulně dispozice s n. V tomto postupu navrhovatel spatřuje porušen čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny.
S tmto nzorem se stavn soud neztotožňuje.
stavn soud připomn, že člnkem 10 Listiny je chrněno prvo na ochranu soukromho a rodinnho života, čmž lze předevšm rozumět soukrom člověka, do něhož nelze bez souhlasu dotčenho nebo bez vslovnho ustanoven zkona zasahovat. Tmto soukromm se rozum zejmna nedotknutelnost rodiny a rodinnho soužit, nedotknutelnost obydl, ochranu listovnho nebo profesnho tajemstv. Dle jeho odstavce 2 m každ prvo na to, aby nebylo do jeho soukromho a rodinnho života zasahovno, tedy že stt poskytne osobě zruky za ochranu jejch prv.
stavn soud charakterem prva myslivosti a jeho zkonn pravy již zabval, a to v nlezu plna stavnho soudu sp. zn. Pl. S 34/03 (pozn. red.: vyhlšen pod č. 49/2007 Sb.), kdy konstatoval, že jeho podstatou je ochrana zvěře, jakož i ochrana myslivosti jako nrodnho kulturnho dědictv. Myslivost tak je zkonnou pravou definovna jako vztah k volně žijc zvěři, jež tvoř součst ekosystmu, a jej vkon je vzn na schvlen zem honitby.
Vkon prva myslivosti, resp. čast ve sdružen, kter m za cl vkon prv a povinnost s myslivost spojench, se však z hlediska stavněprvnho dalece vymyk tomu, co lze souhrnně označit jako soukrom. Byť zkonn regulace nepředstavuje pravu myslivosti jako zjmov aktivity, nbrž jako clevědom a regulovan činnosti k ochraně a rozvoji přrody, je zde aspekt zjmovosti v konstrukci pravy honebnho společenstva zřejm, jeho člensk zkladna je budovna na bzi dobrovolnosti s možnost libovolnho ukončen členstv, je tedy na ně možn nahlžet jako na zjmovou činnost jednotlivce - je společenskou aktivitou aprobovanou sttem k ochraně a rozvoji jedn ze složek životnho prostřed - zvěře.
V posuzovanm přpadě se zřejmě navrhovatel domnv, že zsahem do prva na ochranu soukrom je prvě neposkytnut ochrany zjmům jednotlivce v rmci sdružen (honebnho společenstva), jehož je členem. Pokud tomu tak skutečně je, pak lze považovat nzor navrhovatele v tomto ohledu za nad mru akceptovatelnou zužujc a dvajc přednost absolutn ochraně zjmů jednotlivce před zjmy sdružen jako takovho. Skutečnost, že určit osoba svůj zjem dobrovolně uplatňuje v rmci sdružen osob se stejnm, konkrtnm zjmem, jmž je vkon prva myslivosti a s nm spojen povinnosti k ochraně zvěře, přičemž samotnm vstupem do takovho sdružen nebo společenstva akceptuje, že tento zjem bude prosazovn společenstvem jako celkem, kter bude jmnem svch členů vystupovat jednotně, o zsahu do prva na soukrom nesvědč. Nesvědč mu ani tehdy, jestliže je společenstvo organizovno tak, že o jeho zležitostech rozhoduje vůle většiny, přpadně i kvalifikovan většiny jeho členů, neboť principem sdružovacho prva je prvě možnost prosazovat zjmy jednotlivců společně, jako jeden celek. M-li přitom tento celek alespoň zkladn vnitřn mechanismy odpovdajc demokratickm principům, kter ostatně jsou vesměs utvřeny na principu rozhodovn podle vůle většiny, nelze o porušen prva na ochranu soukrom v rovině obecn hovořit. Dt přitom absolutn přednost zjmu jednotlivce před demokraticky vyjdřenm zjmem většiny v tomto celku by naopak odporovalo principu, na němž je shromažďovac prvo založeno. Navc prvo myslivosti nen možn považovat za osobnostn prvo jedince, jde o prvo konstruovan a regulovan veřejnm prvem pro ochranu určit čsti životnho prostřed, kter nen zvisl na osobnosti nebo aktivitě konkrtnho člověka. Proto se stavn soud domnv, že napaden ustanoven nen v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny.
Pokud jde o namtan porušen čl. 36 odst. 1 Listiny, je předně třeba uvst, že honebn společenstvo je zjmovm sdruženm, založenm sice podle zvlštnho zkona, jmž je zkon o myslivosti, a tmto zkonem regulovan, tedy regulaci obecnho zkona o sdružovn (zkon č. 83/1990 Sb., o sdružovn občanů, ve zněn pozdějšch předpisů) nepodlh, stle je předevšm vrazem stavně garantovanho prva každho svobodně se sdružovat ve spolcch, společnostech a jinch sdružench ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny, jsou-li tyto společnosti, spolky nebo sdružen založeny na demokratickch zsadch. Jednm ze zkladnch principů, na nichž je jakkoliv sdružen založeno, je princip samosprvy takovho sdružen, tedy princip, dle něhož sdružen m oprvněn organizovat si vlastn rozhodovn a děn uvnitř sdružen svbytně, přičemž toto oprvněn je zpravidla čstečně regulovno z důvodu veřejnho zjmu zkonem ve smyslu čl. 20 odst. 3 Listiny tam, kde je to ze strany sttu považovno za nezbytn z důvodů Listinou stanovench (bezpečnost sttu, ochrana veřejn bezpečnosti a veřejnho pořdku, předchzen trestnm činům nebo ochrana prv a svobod druhch.)
I honebn společenstvo je takovm zjmovm sdruženm sui generis, založenm podle zvlštnho zkona za čelem efektivnho vkonu prva myslivosti, kter je tmto zkonem chrněn. Tomu odpovdaj i zkladn zkonem stanoven principy, na nichž je založeno, včetně oprvněn regulovat si sv vnitřn zležitosti při respektovn zkonnho rmce samostatně, bez ingerence sttu. Tato volnost a zroveň regulace je promtnuta do povinnosti honebnho společenstva vytvořit a schvlit stanovy společenstva, kter jsou předkldny k jeho registraci, a v zakotven minimlnho povinnho obsahu těchto stanov. Přestože zkon stanov zkladn rmec vnitřn organizace honebnho společenstva a vymezuje nezbytn pravomoci jeho orgnů, prvě na stanovch stle ponechv podrobnou organizaci společenstva v rmcov pravě zkonem stanoven.
Honebn společenstvo je prvnickou osobou založenou podle zkona o myslivosti, jejmiž členy mohou bt pouze vlastnci nebo spoluvlastnci souvislch honebnch pozemků, jejichž vměra v součtu dosahuje vměry požadovan zkonem pro vznik společenstevn honitby [soubor souvislch honebnch pozemků jednoho nebo vce vlastnků vymezen v rozhodnut orgnu sttn sprvy myslivosti, v němž lze provdět prvo myslivosti podle tohoto zkona - 2 psm. i) zkona o myslivosti] a kter zajišťuje sama vkon prva myslivosti, anebo společenstevn honitbu pronajme podle tohoto zkona [ 19 odst. 1 psm. a) a b) zkona o myslivosti], přičemž samotn prvo myslivosti zkon definuje jako souhrn prv a povinnost zvěř chrnit, clevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, jej vvojov stadia a shozy parož, jakož i užvat k tomu v nezbytn mře honebnch pozemků [ 2 psm. h) zkona o myslivosti]. Zkladnm rozhodovacm orgnem honebnho společenstva je dle 21 zkona o myslivosti valn hromada honebnho společenstva, jž nlež rozhodovat o organizačnch otzkch společenstva, jakož i o vkonu samotnho prva myslivosti a podmnkch, za nichž je vykonvno. Valn hromada však nevystupuje jmnem společenstva navenek a v současn pravě zkona je orgnem, kter se neschz v pravidelnch ani krtkch intervalech (dle 22 odst. 1 zkona o myslivosti svolv valnou hromadu honebn starosta zpravidla jednou ročně), nbrž pouze podle potřeby. Předpokladem jejho svoln je zkonem stanoven mechanismus, předvdajc nejen to, že se členov společenstva o konn valn hromady s předstihem dozv, nbrž i to, že jej svoln mohou vyvolat ( 22 odst. 1 zkona o myslivosti) a že budou mt dostatečnou, dle zkona patnctidenn lhůtu na přpravu na program valn hromady, kter je stanovenm způsobem členům oznamovn (viz 22 odst. 1 a 2 zkona o myslivosti). I když zkon připoušt, aby valn hromada o věci rozhodovala per rollam ( 21 odst. 7 zkona o myslivosti), tedy aniž by byla fyzicky svolna, i tento proces vyžaduje jistou časovou rezervu a přpravu. Ve všech honebnch společenstvech pak dle existuje dalš orgn, jmž je honebn starosta. Dle 23 odst. 1 a 4 zastupuje honebn společenstvo navenek, jakož i obstarv všechny zležitosti honebnho společenstva, pokud nejsou vyhrazeny valn hromadě; je přitom povinen řdit se pokyny valn hromady, pokud jsou v souladu s prvnmi předpisy a stanovami.
stavn soud nem pochybnosti o tom, že zde, jako je tomu i u jinch prvnickch osob, bez ohledu na prvn pravu, dle nž jsou zakldny (zkon o sdružovn občanů, občansk zkonk, obchodn zkonk nebo jin předpis), pro vnitřn sprvu každ prvnick osoby, jejž zkladn orgn nen dostatečně pružn k rozhodovn, vznik i pro honebn společenstvo, kter m větš počet členů, potřeba existence jinho orgnu, jehož rozhodovn by bylo flexibilnějš, a přesto odpovdalo většinovmu nzoru členů společenstva, přičemž tento požadavek honebn starosta jako jednočlenn orgn nesplňuje. Zkon proto konstruuje povinnost pro honebn společenstva, kter maj vce než 10 členů, vytvořit tzv. honebn vbor ( 24 zkona o myslivosti). Z ustanoven 24 zkona o myslivosti je přitom zřejm, že skutečně do jist mry supluje rozhodovn valn hromady o věcech společenstva (pro jeho svolvn přitom plat ustanoven o svolvn valn hromady obdobně), přestože honebn vbor vykonv v zležitostech společenstva tzv. zbytkovou pravomoc, kter jinak nlež honebnmu starostovi, jež vboru předsed, a to s vjimkou jedin - zastupovn honebnho společenstva navenek. Honebn vbor je tak vkonnm orgnem společenstev, kter maj větš členskou zkladu a kde k jejich vnitřn sprvě nepostač jeden představitel - honebn starosta a rozhodovn valn hromady by bylo nepružn a pro sprvu společenstva nepostačujc. Honebn vbor je přitom volen z řad členů společenstva na valn hromadě společenstva, přičemž k jeho zvolen (shodně jako ke zvolen honebnho starosty) je zapotřeb souhlasu tř čtvrtin přtomnch členů společenstva. Třčtvrtinov kvorum je nezbytn i pro samotn rozhodnut o přenesen působnosti valn hromady podle napadenho odstavce 2 ustanoven 21 zkona o myslivosti. V obou přpadech, tedy jak ke zvolen honebnho vboru, tak k delegaci jeho pravomoci podle odstavce 2 mohou stanovy určit vyšš počet hlasů potřebnch k rozhodnut.
Dalš podrobnosti zkon neupravuje, čmž ponechv na vůli honebnho společenstva, zda v rmci sv vnitřn organizace nastav dalš kontroln mechanismy, než stanov zkon, napřklad v podobě vyššho kvora pro rozhodnut valn hromady o delegaci sv pravomoci, podmnky, za nichž k takovmu rozhodnut může dojt, nebo podmnky, za nichž honebn vbor sm delegovanou pravomoc vykonvat, včetně přpadn možnosti napadnout jeho rozhodnut před valnou hromadou. Vůle honebnho společenstva je v tomto ohledu autonomn, podřzen pouze rmcov pravě dle zkona o myslivosti, od nž se nelze odchlit, což však neznamen, že by v rmci stanov tato prava nemohla bt dotvořena podle potřeb a velikosti konkrtnho společenstva.
Samotn přenos pravomoci valn hromady na honebn vbor podle napadenho ustanoven m, jak bylo uvedeno vše, vznam ryze praktick. Neznamen to tedy, že by vyslovenm většinov vůle valn hromady dochzelo k zniku zkonem konstruovanho opravnho prostředku proti jejmu rozhodnut, včetně rozhodnut podle 21 odst. 1 psm. c) zkona o myslivosti, tedy rozhodnut o způsobu využit společenstevn honitby, včetně uzavřen, změny nebo vypovězen smlouvy o njmu honitby. Toto rozhodnut lze nadle považovat za rozhodnut v kompetenci vrcholnho orgnu honebnho společenstva, valn hromady, byť je prvě z rozhodnut tohoto orgnu vykonv v konkrtnm přpadě jin orgn honebnho společenstva. Došlo-li tak z rozhodnut valn hromady honebnho společenstva k přenesen jej působnosti na jin orgn společenstva - honebn vbor společenstva, dochz přenosem pravomoci rozhodovat i k přenosu opravnho prostředku, neboť vůči rozhodovn valn hromady je založena zkonn ochrana v podobě opravnho prostředku k soudu, odpovdajc nejen charakteru rozhodovacho orgnu, nbrž i zvažnosti jeho rozhodovn pro honebn společenstvo jako celek. Tato zkonn ochrana pak dočasnm přenesenm působnosti na jin vnitřn orgn společenstva, aniž by charakter rozhodnut jakkoliv pozbyl sv zvažnosti pro společenstvo, nemiz.
Byť zkon o myslivosti explicitně opravn prostředek proti rozhodnut honebnho vboru neupravuje, prvě s ohledem na charakter rozhodovn podle odstavce 1 psm. c) 21 zkona o myslivosti, jeho zvažnost a povahu přenosu kompetenc valn hromady na honebn vbor v tomto rozhodovn dv možnost stavně konformnho vkladu, dle něhož dochz-li k rozhodovn podle odstavce 1 psm. c) ustanoven 21 zkona o myslivosti, je proti takovmu rozhodnut konstruovn zkonem opravn prostředek k soudu, a to bez ohledu na to, zda toto rozhodnut bylo učiněno valnou hromadou honebnho společenstva či zda svou působnost k tomuto rozhodovn (o způsobu využit společenstevn honitby, včetně uzavřen, změny nebo vypovězen smlouvy o njmu honitby) přenesla valn hromada na honebn vbor a toto rozhodnut učinil honebn vbor. Důvodem vysloven neplatnosti soudem však nadle zůstv pouze nezkonnost rozhodnut nebo jeho rozpor se stanovami, vysloven neplatnosti z jinho důvodu zkon neumožňuje.
Přitom prvě předmět pravomoci, kter může bt na honebn vbor delegovna podle psmene c) 21 odst. 1 zkona o myslivosti, je pro takov zvěr rozhodujc. Rozhodovn o způsobu využit honitby je, pomineme-li rozhodovn o vnitřnch věcech společenstva (tj. přijmn stanov a volba členů honebnho vboru a volba honebnho starosty), esenciln npln života honebnho společenstva. Člensk zkladna je dle zkona o myslivosti tvořena pouze vlastnky nebo spoluvlastnky honebnch pozemků, jejichž vměra umožňuje vznik společenstevn honitby ( 19 odst. 1 zkona o myslivosti) a honebn společenstvo je vytvřeno za čelem uznn honitby, nsledně vkonu prva myslivosti v n nebo pronjmu společenstevn honitby. Spravuje-li honebn společenstvo honitbu samo, je povinno činit vešker opatřen, kter mu ukld zkon o myslivosti k zachovn druhu zvěře ( 4 zkona o myslivosti), k ochraně myslivosti ( 8 zkona o myslivosti), a dbt povinnost uživatele honitby ( 11 zkona o myslivosti). Takov činnost odpovd i termnu použitmu v 21 odst. 1 psm. c) zkona o myslivosti, tedy jde o způsob využit honitby, obsahuje v sobě však celou řadu faktickch konů směřujcch ke splněn zkonnch povinnost, mnohdy majcch i podobu okamžitho nebo rychlho zsahu (pče o zraněnou zvěř, zchrann chovy, opatřen k zchraně zvěře, přikrmovn zvěře, apod.). Byť je v tomto honebn společenstvo i jeho vbor vzn, nejde-li o nouzov opatřen, plnem mysliveckho hospodařen, tento pln jej vže pouze rmcově a v dalšm mus bt užvn honitby a rozhodovn o způsobu jejho užvn pružn a přizpůsobiteln okolnostem, což nen vždy při rozhodovn valn hromady honebnho společenstva představiteln. Shodně ani jednn o njmu honitby a uzavrn smlouvy o njmu honitby však nepovažuje stavn soud za natolik zvažn, že by o něm bez dalšho mohla rozhodovat jen valn hromada společenstva, nbrž i zde mus bt při jednn o podobě smlouvy, jejch dodatcch, přpadně o podmnkch jejho ukončen nebo vypovězen jist pružnost a přizpůsobivost situaci, kter je dna honebnmu vboru jako menš skupině osob (dle zkona o myslivosti je maximlně šestičlenn, počet členů však určuj stanovy). Uzavřen a vypovězen smlouvy pak zkon reguluje některmi podmnkami ( 32 a 33 zkona o myslivosti), přičemž umožňuje, aby valn hromada při rozhodovn o delegaci svch pravomoc v tomto směru honebn vbor vzala podmnkami dalšmi, jejichž nedodržen může mt za nsledek odejmut pravomoci.
Člen honebnho společenstva tak m nadle, při zachovn všech demokratickch principů, dostatek možnost k uplatněn ochrany svho zjmu a svch prv. Z uvedenho však je mimo jin zřejm i to, že nikoliv každ rozhodnut vnitřnch orgnů prvnick osoby, ať již jde o sdružen či jinou jej formu, jehož předmětem je přenos kompetenc na jin z orgnů tto osoby, znamen automaticky i přenos opravnho prostředku proti rozhodnut tohoto orgnu, je-li zkonem konstruovn. Takov možnost vkladu je možn prvě a pouze tam, kde z hlediska charakteru přenesen kompetence je možn dovozovat, že jde o přenos z vrcholnho orgnu tto osoby na orgn funkčně tomuto vrcholnmu podřzen (volbou, ustavenm nebo jmenovnm), a zroveň že se jedn o přenos rozhodovac kompetence vrcholnmu orgnu zkonem jedinečně přiznvan a natolik důležit, že takov rozhodnut m zsadn a nepopirateln vliv na organizaci, zsadn předmět hospodařen a fungovn prvnick osoby jako celku nebo všech jejch členů na dlouhou dobu do budoucna, analogicky jako je tomu u rozhodovn o využit honitby, tedy jedinho předmětu fungovn honebnho společenstva.
stavn soud tedy m za to, že napaden ustanoven nen v rozporu ani s čl. 36 odst. 1 Listiny.
Na zkladě těchto vah dospěl stavn soud k zvěru, že nen důvod pro vyhověn nvrhu na zrušen 21 odst. 2 zkona č. 499/2001 Sb., o myslivosti, a proto zamtl.