Ve věci návrhu na zrušení § 15 odst. 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a návrhu na zrušení vyhlášky č. 589/2004 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve znění pozdějších předpisů 57/2007 účinný od 23.03.2007
| Schválené: | 16.01.2007 |
| Účinnost od: | 23.03.2007 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Náklady zdravotní péče., Léčebná a preventivní péče. Lázně., Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2007 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny 29 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 15 odst. 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 589/2004 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ustanovení § 15 odst. 10 a ustanovení § 15 odst. 5 části poslední věty za středníkem znějící "; výši jejich úhrady ze zdravotního pojištění stanoví prováděcí právní předpis" zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zrušují dnem 31. 12. 2007.
K témuž dni pozbývá platnosti vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 532/2005 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve znění pozdějších předpisů.
Řízení o návrhu na zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 589/2004 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, ve znění pozdějších předpisů, se zastavuje.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 4. července 2005 doručen nvrh skupiny 29 sentorů Sentu Česk republiky na zrušen v zhlav označenho ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a jeho provděc ministersk vyhlšky pro jejich rozpor se zvazky Česk republiky vyplvajcmi z komunitrnho prva a z čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž "Listina"). Navrhovatel maj za to, že podle stvajc prvn pravy se oprvněn osoby nemohou domhat stanoven vše hrady lčivch přpravků z veřejnho zdravotnho pojištěn ve sprvnm řzen a tž jim je upřeno prvo na soudn a jinou ochranu proti opatřenm Ministerstva zdravotnictv (dle tž "ministerstvo") vydvanm v tto oblasti.
2. Navrhovatel pak popisuj způsob, jakm je v Česk republice prvně regulovna hrada humnnch lčiv coby součst hrazen zdravotn pče. Ten je obsažen v zkoně č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů (dle tž "zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn").
3. Při poskytovn zdravotn pče jsou určit lčiv přpravky a potraviny pro zvlštn lkařsk čely (v dalšm textu tak jen jako "lčiva") hrazeny z prostředků zdravotnho pojištěn. Jsou to lčiva, kter obsahuj ltky ze skupin lčivch ltek uvedench v přloze (přloha č. 2) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. V každ skupině lčivch ltek uvedench v přloze mus existovat alespoň jeden lčiv přpravek či potravina pro zvlštn lkařsk čely, kter je plně hrazena ze zdravotnho pojištěn. Předpokladem hrady lčiva ze zdravotnho pojištěn je jeho zpis do seznamu lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely vedenho ministerstvem. Ždost o zpis podvaj držitel rozhodnut o registraci lčiva vydanho Sttnm řadem pro kontrolu lčiv podle zkona č. 79/1997 Sb., o lčivech a o změnch a doplněn některch souvisejcch zkonů. O nezapsn lčiva do seznamu lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely, jakož i o jeho vyřazen ze seznamu, rozhoduje ministerstvo ve sprvnm řzen.
4. Rozhodl-li Sttn řad pro kontrolu lčiv o registraci lčiva, Ministerstvo financ stanovilo v souladu se zkonem č. 526/1990 Sb., o cench, ve zněn pozdějšch předpisů, jeho maximln cenu a držitel rozhodnut o registraci poždal ministerstvo o zapsn lčiva do seznamu, lze ministerstvu podat nvrh na stanoven vše hrady lčiva z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn. Aniž by mělo povinnost takov nvrhy nějak reflektovat, vyd ministerstvo vyhlšku, ve kter vypočte lčiva ze zdravotnho pojištěn plně hrazen a vši hrady jednotlivch lčivch ltek. Nvrhy na stanoven vše hrady se podvaj ministerstvu, kter je postupuje kategorizačn komisi jako poradnmu orgnu ministra zdravotnictv. Kategorizačn komise projednv jednotliv nvrhy a doporuč vši hrady; doporučen komise jsou pak publikovna na webovch strnkch ministerstva. Přslušn odbor ministerstva nsledně sestav nvrh vyhlšky a spolu s připomnkami k doporučenm všm hrady jej znovu postoup kategorizačn komisi. Před plnm dopracovnm nvrhu provděc vyhlšky je navrhovatelům ještě poskytnuta možnost vyjdřit se ke kategorizačnmu procesu, ovšem ve značně omezenm prostoru. Vsledn nvrh prvnho předpisu je pak postoupen ministru zdravotnictv, kter jej po skončen připomnkovho řzen předlož legislativn radě vldy. V přpadě jejho kladnho vyjdřen je prvn předpis vyhlšen.
5. Včet plně hrazench lčiv je tak sestaven a vše hrady lčivch ltek stanovena v legislativnm procesu. čast držitele registrace lčiva a dalšch zainteresovanch osob na tomto procesu, a tedy jejich možnost ovlivnit podobu vyhlšky, zvis pouze na vůli ministerstva informovat o jej přpravě a vyslyšet nvrhy a připomnky k n. Obdobn plat i pro iniciaci změn obsahu vyhlšky. Zmocňovac ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn navc neobsahuje ždn podrobnějš kritria pro stanoven vše hrad lčiv a vsledn obsah vyhlšky nen založen na objektivnch a ověřitelnch kritrich. Vyhlška jakožto prvn předpis tak neobsahuje odůvodněn.
6. Ke stanoven vše hrad lčiv z prostředků zdravotnho pojištěn nedochz v jednotlivch sprvnch řzench za časti navrhovatelů - držitelů registrace nadanch procesnmi prvy. Prv subjektů vztahujcch se k vši hrad nen možno se domhat u nezvislho a nestrannho soudu.
7. Rozhodnut o hradch lčiv v Česk republice tedy nejsou založena na objektivnch kritrich, nejsou odůvodněna a nepodlhaj soudnmu přezkumu. Tento fakt nen zhojen ani tm, že lčiva jsou do systmu zdravotnho pojištěn začleňovna v řzen o zařazen lčiv do seznamu lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely, kter je ve sv podstatě sprvnm řzenm. Zařazen lčiva do seznamu je sice podmnkou pro zařazen do systmu proplcen, avšak nem ani minimln vliv na vši hrady konkrtnho lčiva.
8. Navrhovatel upozorňuj na skutečnost, že stanoven cen humnnch lčiv a jejich začleněn do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn upravuje pro člensk stty Evropsk unie Směrnice Rady č. 89/105/EHS o průhlednosti opatřen upravujcch tvorbu cen u humnnch lčivch přpravků a jejich začleněn do oblasti působnosti vnitrosttnch systmů zdravotnho pojištěn (dle tž "směrnice"). Člnek 1 směrnice ukld členskm sttům povinnost zajistit, aby vešker prvn nebo sprvn opatřen ke kontrole cen humnnch lčivch přpravků nebo k omezen sortimentu lčiv hrazench systmy zdravotnho pojištěn byla v souladu s požadavky směrnice. Podle člnku 6 odst. 2 směrnice rozhodnut o nezařazen lčiva na seznam mus bt odůvodněno na zkladě objektivnch a ověřitelnch kritri, včetně, je-li to nezbytn, znaleckch posudků nebo doporučen, o kter se rozhodnut opr. Žadatel m bt v takovch přpadech poučen o opravnch prostředcch. Podle navrhovatelů je nutno člnek 6 vykldat v souvislosti s člnkem 1. Pouh zařazen lčiva do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn prostřednictvm seznamu nem praktick činek, pokud nedojde současně k rozhodnut o vši hrady lčiva z veřejnho zdravotnho pojištěn. Principy člnku 6 je nutn aplikovat nejen na rozhodnut o zařazen lčiva na seznam, ale i na rozhodnut ministerstva o konkrtn vši hrady ze zdravotnho pojištěn.
9. Navrhovatel maj za to, že přstupem Česk republiky k Evropsk unii dne 1. 5. 2004 došlo k začleněn komunitrnho prva do českho prvnho řdu. To m přm dopad i na vnmn pojmu stavn pořdek. Jeho součst tvoř nově i normy primrnho prva Evropskch společenstv. Z těch vychz tž princip aplikačn přednosti a povinnost řdně implementovat zvazky plynouc z evropskho prva do prvnho řdu nrodnho. Za orgn, kter dohlž na respektovn těchto principů, a je proto oprvněn přezkoumvat soulad přslušn vnitrosttn pravy s normou komunitrnho prva, a kter je v tto souvislosti nadn derogačn pravomoc, považuj navrhovatel stavn soud. Respektovn a dohlžen na dodržovn povinnosti řdnho vnitrosttnho proveden zvazků evropskho prva představuje dle navrhovatelů naplněn atributů prvnho sttu dle čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), přičemž tato povinnost dosahuje rovně stavnho pořdku.
10. Podpůrně, bez bližš stavněprvn argumentace pak navrhovatel doplňuj, že je-li držitelům rozhodnut o registraci lčiva upřeno prvo domhat se svch prv "u nezvislho a nestrannho sprvnho orgnu a soudu", napaden prvn prava ve vztahu k nim porušuje prvo na soudn a jinou ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny.
II. A)
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen
11. stavn soud zaslal nvrh na zahjen řzen v souladu s ustanovenm 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, častnkům řzen - Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky, Ministerstvu zdravotnictv a veřejnmu ochrnci prv.
12. Poslaneck sněmovna k obsahu nvrhu uvedla, že nvrh vychz z prvnho stavu před přijetm dvou novel zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn provedench zkonem č. 438/2004 Sb. (kterm se měn zkon č. 551/1991 Sb., o Všeobecn zdravotn pojišťovně Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 280/1992 Sb., o resortnch, oborovch, podnikovch a dalšch zdravotnch pojišťovnch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 592/1992 Sb., o pojistnm na všeobecn zdravotn pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů), kter nabyl činnosti dne 1. srpna 2004, a zkonem č. 123/2005 Sb., (kterm se měn zkon č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 592/1992 Sb., o pojistnm na všeobecn zdravotn pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů), kter nabyl činnosti dne 30. března 2005. Prv z uvedench zkonů promtl obsah Směrnice Rady 89/105/EHS do zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn tm, že jeho 15 odst. 8 umožňuje nyn přezkum rozhodnut o vyřazen lčiva ze seznamu lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely podle sprvnho řdu a držitel rozhodnut o registraci lčiva m tak zajištěnu prvn ochranu u "nezvislho sprvnho orgnu". Druh z uvedench zkonů zakotvil do 15 odst. 6 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn tž postup pro přpady rozhodovn o nezapsn lčiva na seznam lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely. Poslaneck sněmovna je tedy toho nzoru, že napaden ustanoven již v rozporu s uvedenou směrnic nen. K namtanmu rozporu prvn pravy s principem prva na soudn ochranu se Poslaneck sněmovna nevyjdřila.
13. Sent nejprve připomněl, že nvrh novely zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn (publikovan později pod č. 438/2004 Sb.), kter napaden ustanoven přinesla, projednal Sent dne 20. 5. 2004 a rozhodl tehdy o jeho vrcen Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Proti nyn napadenmu ustanoven nebyly tehdy vzneseny ždn nmitky a Sent je považoval za odpovdajc prvu občana na poskytnut zdravotn pče, jak je m na mysli čl. 31 Listiny. Ve zněn schvlenm Sentem pak přijala nvrh zkona i Poslaneck sněmovna. Sent pak upozorňuje, že sami navrhovatel jsou si, jak tvrd, vědomi nestandardnosti nvrhu, pokud označen zkonn ustanoven napadaj primrně pro rozpor s komunitrnm prvem. Podle Sentu ovšem nemůže nležet konstatovn souladu či nesouladu vnitrosttnho prva s prvem komunitrnm orgnu vnitrosttnmu. Kompetentnm v tomto směru je pouze Evropsk soudn dvůr. Pro tento zvěr svědč princip přednostn aplikace komunitrnho prva i institut předběžnch otzek, s nimiž se nrodn soudy na Evropsk soudn dvůr obracej; pokud by mohl stavn soud zrušovat zkony či jejich jednotliv ustanoven pro rozpor s komunitrnm prvem, byl by oprvněn i zodpovdat předběžn otzky. Tak tomu ovšem nen. Ochrana prv plynoucch z komunitrnho prva je zajištěna jinmi způsoby, předevšm odpovědnost členskho sttu za jeho porušen. Posouzen tvrzenho rozporu napadenho ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn s čl. 36 odst. 1 Listiny ponechv Sent na vaze stavnho soudu.
14. Ministerstvo zdravotnictv se sty bval ministryně Milady Emmerov v reakci na konkrtn dotaz soudce zpravodaje vyjdřilo nejprve k procesu přijmn napaden vyhlšky. Normotvorn proces pr odpovdal obecnmu způsobu přijmn vyhlšek. Nvrh obdržela v souladu s legislativnmi pravidly vldy připomnkov msta. Po zapracovn připomnek byl projednvn legislativn radou vldy, kter konstatovala soulad s stavnm pořdkem a zkony. Vyhlšku podepsala ministryně a nsledně byla publikovna ve Sbrce zkonů. Pokud jde o proces přpravy věcnho obsahu vyhlšky, ten je upraven vnitřnmi předpisy ministerstva, a to přkazem ministra č. 3/1992 k zajištěn legislativn činnosti na Ministerstvu zdravotnictv ČR, přkazem č. 12/2003 o zsadch pro rozesln materilů Ministerstva zdravotnictv do vnitřnho a vnějšho připomnkovho řzen, a přkazem č. 6/2004 o statutu a jednacm řdu Komise pro kategorizaci lčiv a potravin pro zvlštn lkařsk čely Ministerstva zdravotnictv. Transparentnost, reprezentativnost a nestrannost stanoven vše hrad zajišťuje složen kategorizačn komise, jejž členy jmenuje a odvolv ministryně. Přkladmo jsou uvedeni zstupci Česk lkařsk společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Česk lkařsk komory, Česk lkrnick komory, Česk stomatologick komory, organizace pacientů, zdravotnch pojišťoven, Sttnho stavu pro kontrolu lčiv. Kategorizačn komise při sv činnosti dodržuje stanoven pravidla a řd se zsadou transparentnosti při zpracovvn hodnocen nvrhů a stžnost navrhovatelů a zsadou objektivity a kvality poskytnutch hodnocen nvrhů a analz k nmitkm.
15. Ministerstvo odmt argumenty navrhovatelů ohledně špatně transponovan směrnice do zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Podle nhledu ministerstva rozlišuje směrnice rozhodovn o zařazen lčiva na seznam lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely na straně jedn, a stanoven ceny konkrtnho lčiva na straně druh. Hovoř-li směrnice o "rozhodnut o ceně", pak tm pouze reaguje na různ systmy stanovovn ceny v členskch sttech, aniž by jim ukldala povinnost stanovovat cenu lčiva postupem ve sprvnm řzen. Navrhovatel tak nedůvodně spojili dva oddělen procesy, tedy rozhodovn o zařazen na seznam lčiv hrazench z prostředků zdravotnho pojištěn se schvalovnm ceny tohoto lčiva. Směrnice neupravuje stanovovn ceny lčiv ani neukld rozhodovat o n ve sprvnm řzen. Zvazky ze směrnice jsou proto provedeny řdně a plně.
16. Nmitku navrhovatelů tkajc se porušen prv plynoucch držitelům rozhodnut o registraci lčiva z čl. 36 odst. 1 Listiny považuje ministerstvo za pouh obecn konstatovn. M za to, že předpokladem spěchu tto nmitky by bylo "porušen konkrtnho prva stanovenho prvnm předpisem", přičemž navrhovatel "by museli přesně označit, kterm prvnm předpisem bylo jejich prvo stanoveno a v čem konkrtně spočv jeho porušen". Ministerstvo dle podotk, že lčivo může bt uvedeno na trh bez ohledu na to, zda je či nen alespoň čstečně hrazeno z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, a proces stanovovn hrad vrobci a distributoři nemus podstupovat. Nvrh považuje za zjevně neopodstatněn a jako takov jej navrhuje odmtnout.
17. Veřejn ochrnce prv k dotazu soudce zpravodaje přpisem ze dne 29. 7. 2005 sdělil, že do předmětnho řzen o posuzovanm nvrhu nevstupuje.
II. B)
Stanovisko dalšch dotčench subjektů a odbornků
18. stavn soud, veden snahou zskat co nejplnějš informaci o procesu vytvřen katalogu lčiv hrazench z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, poždal o sdělen stanoviska k posuzovanmu nvrhu skupiny sentorů ještě dalš dotčen instituce. Oslovil v tto věci ještě Českou lkařskou komoru, Českou lkrenskou komoru, Všeobecnou zdravotn pojišťovnu Česk republiky a Svaz zdravotnch pojišťoven, sdružujc všechny ostatn pojišťovny působc v Česk republice v oblasti veřejnho zdravotnho pojištěn, konkrtně Českou nrodn zdravotn pojišťovnu, Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnu, Oborovou zdravotn pojišťovnu bank, pojišťoven a stavebnictv, Revrn bratrskou pokladnu, Vojenskou zdravotn pojišťovnu, Zaměstnaneckou pojišťovnu Škoda, Zdravotn pojišťovnu METAL-ALIANCE a Zdravotn pojišťovnu Ministerstva vnitra Česk republiky.
19. Česk lkařsk komora ve svm stanovisku nvrh plně podpořila a ztotožnila se i s důvody, kter navrhovatele vedly k jeho podn. Považuje za neždouc, aby tvorba cen lčiv vymezench v napadenm zkonnm ustanoven probhala v systmu, do kterho nemaj možnost zasahovat subjekty, kter se na něm podlet maj; jmenuje přkladmo profesn organizace lkařů, zstupce zdravotnch pojišťoven, vědeck instituce a vrobce lčiv. Připoušt, že jejich reprezentanti jsou sice zahrnuti mezi členy Komise pro kategorizaci lčiv, ovšem ta nebyla již šest měsců svolna, a tak posledn novela napaden vyhlšky nebyla s členy komise vůbec konzultovna. Česk lkařsk komora potvrzuje veskrze neformln způsob přijmn vyhlšky bez objektivnho posouzen všech stanovisek, jej připomnky k nvrhu posledn novely předmětn vyhlšky napřklad nebyly nijak zohledněny. Za stvajc situace může dochzet k poškozovn prv vrobců lčiv i samotnch pacientů. Tak Všeobecn zdravotn pojišťovna Česk republiky souhlas s důvody, kter skupinu sentorů vedly k podn předmětnho nvrhu. Zmocňovac ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn neobsahuje ždn podrobnějš kritria pro stanoven vše hrady jednotlivch lčiv. Důsledkem toho je rozshl možnost ministerstva subjektivně rozhodovat o lčivech plně hrazench ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn i o vši hrad čstečnch. A naopak jsou z tohoto procesu de facto vyloučeny ostatn zainteresovan subjekty, kter jej aktivně ovlivnit nemohou. Tyto subjekty se navc nemohou ochrany svch prv domhat u nezvislho a nestrannho soudu. Stvajc prvn prava tvorby cen lčiv neodpovd požadavkům směrnice, kter byla Českou republikou provedena nedůsledně. Česk lkrnick komora uvedla, že nynějš podobě procesu kategorizace, tedy včleňovn lčiv mezi ta, jež jsou hrazena z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, již v minulosti opakovaně vytkala řadu netransparentnch kroků, kter podle jejho nzoru vžně ohrožuj efektivn fungovn celho systmu hrady lčiv. Je to jednak fakt, že ke stanoven vše hrady lčiva, s přihldnutm k jeho maximln administrativn ceně, dochz k určitmu konkrtnmu datu, kdy se na trhu mohou doprodvat ještě dlouho potom lčiva ze zsob. V praxi pak nezřdka vznik situace, kdy lčiva, deklarovan jako plně hrazen, pojišťovny odmtaj hradit v čsti přesahujc nově stanoven maximln ceny. Dle Česk lkrnick komora považuje za netransparentn lohu kategorizačn komise v procesu přpravy vyhlšky. M postaven pouhho poradnho orgnu a v minulosti se již stalo, že vsledn podoba vyhlšky se po zsazch ministerstva odchlila od podoby nvrhu projednanho kategorizačn komis. Vsledky jejho jednn mohou dotčen subjekty připomnkovat jen ve velmi krtkch lhůtch, kter nedvaj prostor pro uvžen nejzkladnějšch eventualit dopadu navrhovanch změn. Lhůty mezi přpravou, vydnm a činnost přslušn novely byly v minulosti mnohem kratš, než vyžadovala přprava zdravotnickho ternu a odborn diskuse. Teprve v době mezi dokončenm přpravy vyhlšky a jej činnost Všeobecn zdravotn pojišťovna Česk republiky připravuje tzv. Čselnk, přičemž až z tto pomůcky veřejnost i zdravotnci pochop, jak bude asi to kter konkrtn lčivo hrazeno. K vydn tohoto čselnku dochz často až v okamžiku nabyt činnosti nov vyhlšky, nebo dokonce později. Nepřesn informace o vši doplatků pak zatěžuj pacienty a vedou k hospodřskm škodm lkren. Česk lkrnick komora by uvtala jasn a zvazn stanoven lhůt přpravy, vydn a činnosti hradov vyhlšky, kter by garantovaly dostatečnou časovou reservu pro přpravu lkařů, lkrnků i pacientů na nov systm hrad. Svaz zdravotnch pojišťoven sv stanovisko k předmětnmu nvrhu stavnmu soudu nesdělil.
20. Vzhledem k diskusi, kter proběhla v odbornm tisku k otzce nestavnosti prvnho předpisu Česk republiky, kter byla spatřovna v jeho rozporu s komunitrnm prvem, v nž byla zaujmna odlišn stanoviska, poždal soudce zpravodaj vědeck pracoviště, totiž přslušn katedry jednotlivch prvnickch fakult v Česk republice, aby vyslovily svůj odborn nzor na tuto problematiku.
21. Nzory vyjdřen v odpovědch lze rozdělit do tř zkladnch skupin. Prvn vychz striktně ze zvěru, že komunitrn prvo proto, že nen součst stavnho pořdku, nemůže bt referenčnm kritriem pro posouzen stavnosti vnitrosttnho zkona. Druh stoj na stanovisku, že nelze vyloučit posouzen otzky souladnosti zkonů Česk republiky s primrnm a sekundrnm prvem Evropskho společenstv, a to v t rovině, kdy vedle rozporu s komunitrnm prvem se dostv současně do rozporu s principy stavnho pořdku Česk republiky. Třet rozlišuje přpady řdn transpozice komunitrnho prva do českho prvnho pořdku, kter jednoznačně unikaj kontrole stavnosti, a přpady vadn transpozice, kter abstraktn kontrole stavnosti podlhaj, neboť v takovm přpadě zkonodrce nejedn v rmci přenesench pravomoc. Z toho pak dovozuje, že i když v rmci abstraktn kontroly normy nelze zrušit prvn předpis pro rozpor s komunitrnm prvem, mus bt vždy v konkrtnm přpadě učiněn zvěr o souladu či rozporu s tmto prvem, aby bylo možn posoudit pravomoc takov předpis rušit. stavn soud předznamenv, že sm zaujm stanovisko k možnostem přezkumu implementovanho komunitrnho prva nže v odůvodněn.
III.
Dikce napadench ustanoven
A)
22. Ustanoven 15 odst. 10 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, zn:
"Ministerstvo zdravotnictv stanov vyhlškou
a) lčiv přpravky a potraviny pro zvlštn lkařsk čely plně hrazen ze zdravotnho pojištěn,
b) vši hrady jednotlivch lčivch ltek nležejcch do skupin lčivch ltek podle přlohy č. 2,
c) vši hrad potravin pro zvlštn lkařsk čely, obsahujc lčiv ltky ze skupin lčivch ltek podle přlohy č. 2,
d) vši hrad individulně připravovanch lčivch přpravků, radiofarmak a transfznch přpravků ze zdravotnho pojištěn,
e) omezen a symboly stanovujc podmnky předepisovn lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely hrazench ze zdravotnho pojištěn, včetně omezen a symbolů pro použvn lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely při poskytovn zdravotn pče na specializovanch pracovištch."
23. Ustanoven 15 odst. 5, posledn věty za střednkem zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, zn:
"vši jejich hrady ze zdravotnho pojištěn stanov provděc prvn předpis".
B)
24. Vyhlška Ministerstva zdravotnictv č. 532/2005 Sb., o hradch lčiv a potravin pro zvlštn lkařsk čely, ve zněn vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 37/2006 Sb., vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 368/2006 Sb., vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 387/2006 Sb. a vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 621/2006 Sb., zn:
"Ministerstvo zdravotnictv stanov podle 15 odst. 10 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 438/2004 Sb., (dle jen "zkon"):
1
Tato vyhlška stanov:
a) lčiv přpravky a potraviny pro zvlštn lkařsk čely plně hrazen z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn (dle jen "zdravotn pojištěn"), uveden v přloze č. 1 k tto vyhlšce,
b) vši hrady jednotlivch lčivch ltek nležejcch do skupin lčivch ltek podle přlohy č. 2 zkona, uvedenou v přloze č. 1 k tto vyhlšce,
c) vši hrad potravin pro zvlštn lkařsk čely, obsahujc lčiv ltky ze skupin lčivch ltek podle přlohy č. 2 zkona, uvedenou v přloze č. 1 k tto vyhlšce,
d) vši hrad individulně připravovanch lčivch přpravků, radiofarmak a transfznch přpravků ze zdravotnho pojištěn, uvedenou v přloze č. 1 k tto vyhlšce,
e) omezen a symboly stanovujc podmnky předepisovn lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely hrazench ze zdravotnho pojištěn, včetně omezen a symbolů pro použvn lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely při poskytovn zdravotn pče na specializovanch pracovištch, uveden v přloze č. 2 k tto vyhlšce.
2
Zrušuje se:
1. Vyhlška č. 589/2004 Sb., o hradch lčiv a potravin pro zvlštn lkařsk čely.
2. Vyhlška č. 225/2005 Sb., kterou se měn vyhlška č. 589/2004 Sb., o hradch lčiv a potravin pro zvlštn lkařsk čely.
3. Vyhlška č. 337/2005 Sb., kterou se měn vyhlška č. 589/2004 Sb., o hradch lčiv a potravin pro zvlštn lkařsk čely.
3
Tato vyhlška nabv činnosti dnem 1. ledna 2006.
Ministr:
MUDr. Rath v. r."
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
25. Nvrh na zrušen ustanoven 15 odst. 10 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a na zrušen vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 589/2004 Sb., o hradch lčiv a potravin pro zvlštn lkařsk čely, ve zněn pozdějšch předpisů, byl podn skupinou dvaceti devti sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, a tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 2, psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů. V předmětn věci lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace na straně navrhovatele.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
26. stavn soud je v souladu s ustanovenm 68 odst. 1 zkona o stavnm soudu v řzen o kontrole zkonů nebo jinch prvnch předpisů povinen posoudit, zda napaden prvn předpis byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
27. Z přslušnch webovch strnek bylo zjištěno, že nvrh novely zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn předložila Poslaneck sněmovně vlda Česk republiky dne 8. 9. 2003. Usnesenm č. 1035 dne 6. 4. 2004 doln komora nvrh schvlila většinou 87 poslanců ze 170 přtomnch, proti nvrhu hlasovalo 79 poslanců.
28. Sent postoupen nvrh projednal dne 20. 5. 2004 a v usnesen č. 450 se většina 56 z 57 přtomnch sentorů vyslovila pro jeho vrcen Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy.
29. Poslaneck sněmovna vrcen nvrh zkona projednala dne 24. 6. 2004 a usnesenm č. 1199 s nm vyslovila souhlas ve zněn schvlenm Sentem. Ze 189 přtomnch poslanců jich hlasovalo 119 pro a 36 proti nvrhu.
30. Prezident republiky zkon podepsal dne 14. 7. 2004 a předseda vldy dne 16. 7. 2004.
31. Dne 26. 7. 2004 byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 144 pod čslem 438/2004 Sb.
32. Pravomoc ministerstva vydvat prvn předpisy k proveden zkona zakld čl. 79 odst. 3 stavy. Jejm předpokladem je existence vslovnho zkonnho zmocněn. V danm přpadě je tmto zmocněnm prvě ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Vyhlška označen v nvrhu byla podepsna ministryn zdravotnictv a řdně publikovna v čstce 202 pod čslem 589/2004 Sbrky zkonů. Taktž nyn platnou vyhlšku podepsal ministr zdravotnictv a byla řdně publikovna v čstce 181 pod čslem 532/2005 Sbrky zkonů.
33. stavn soud konstatuje, že k přijet a vydn prvnch předpisů, kter jsou předmětem přezkumu, došlo předepsanm způsobem.
VI.
Vlastn přezkum
34. Navrhovatel napadaj zmocňovac ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn ze dvou samostatnch důvodů. Jednak podle nich odporuje zkladnmu atributu prvnho sttu, totiž jeho povinnosti respektovat komunitrn prvo (člnek 6 transparenčn směrnice), s nmž je v rozporu, a jednak pro opomenut garance soudn ochrany, jak je zakotvena ve čl. 36 Listiny).
35. stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 50/04 (vyhlšen pod č. 154/2006 Sb.) vyložil, že komunitrn prvo nemůže bt referenčnm kritriem posuzovn stavnosti vnitrosttnho předpisu. Na druhou stranu jsou Evropsk společenstv, tak jako Česk republika, společenstvmi prvnmi. Na respektovn a ctě k podstatnm nležitostem prvnho sttu jsou Evropsk společenstv vybudovna. Z judikatury Evropskho soudnho dvora lze dovodit, že jeho interpretace obecnch principů prvnch odpovdajcch zkladnm prvům obsaženm v domcch stavnch katalozch je blzk přstupu stavnho soudu. Navc se předmětn problematika tk tvorby a fungovn vnitřnho trhu včetně zsahů do volnho pohybu zbož jakožto jedn ze čtyř zkladnch svobod, tedy sam podstaty Evropskch společenstv, a tudž je třeba o to pečlivěji dbt, zda přijat omezen jsou vyvžena dostatečnou garanc zkladnch prv zčastněnch subjektů, v posuzovanm přpadě předevšm prva na řdn a spravedliv řzen. V tomto duchu tak stavn soud pracoval s nmitkou navrhovatelů, že napaden ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn je v rozporu se směrnic; ani skutečně zjištěn rozpor by sm o sobě nemohl vst k derogaci předmětnho zkonnho ustanoven a jeho provděc vyhlšky, nicmně argumenty opravňujcmi k takovmu konstatovn lze podpořit zdůvodněn nestavnosti.
36. Podle čl. 1 odst. 1 stavy je Česk republika svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům člověka a občana. Zdrojem vešker sttn moci je lid a je vykonvna prostřednictvm orgnů moci zkonodrn, vkonn a soudn (čl. 2 odst. 1 stavy). Zkladn prva a svobody jsou pod ochranou soudn moci (čl. 4 stavy). Podle čl. 36 odst. 1 Listiny se každ může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu. Odstavec druh thož člnku dv každmu, kdo tvrd, že byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veřejn sprvy, možnost obrtit se na soud, aby přezkoumal zkonnost takovho rozhodnut, nestanov-li zkon jinak. Z přezkumn pravomoci soudu však nesm bt vyloučena rozhodnut tkajc se zkladnch prv a svobod, jejichž ochrana je zakotvena v stavnm pořdku Česk republiky.
37. Česk prvn řd rozlišuje v systmu regulace trhu s lčivmi přpravky čtyři různ kroky: registraci lčiva (souhlas s jeho uvedenm na trh), stanoven jeho maximln ceny, rozhodnut o zařazen na seznam hrazench lčiv a stanoven vše hrady z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn. O registraci lčiva rozhoduje podle 26 zkona č. 79/1997 Sb., o lčivech a o změnch a doplněn některch dalšch zkonů, Sttn stav pro kontrolu lčiv; na toto rozhodovn se vztahuje sprvn řd (viz 66 uvedenho zkona). Maximln cenu stanov v souladu s 10 zkona č. 526/1990 Sb., o cench, ve zněn pozdějšch předpisů, Ministerstvo financ, kter vměrem publikovanm v Cenovm věstnku vydv seznam zbož s regulovanmi cenami. Vznam třetho kroku spočv v tom, že z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn mohou bt hrazena jen ta lčiva, kter jsou zapsna v ministerstvem vedenm seznamu lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely. Nevyhov-li ministerstvo ždosti vrobce či distributora lčiva o zpis určitho lčiva do tohoto seznamu, vztahuje se na jeho rozhodnut sprvn řd. Sprvn řd se vztahuje i na rozhodnut o vyřazen lčiva ze seznamu. Krok prv a třet tak probhaj v režimu sprvnho řdu, kdy vydn individulnho rozhodnut předchz řzen zajišťujc jeho častnkům možnost využt sv procesn prva; specifick režim regulace cen lčiv stavn soud ponechv vzhledem k předmětu řzen stranou sv pozornosti. Naproti tomu posledn krok s rozhodnutm coby individulnm sprvnm aktem nepočt. M podobu ministerskho předpisu, ale ve sv podstatě nen obecnou normou, nbrž "souborem individulnch rozhodnut", a bylo by proto namstě uplatnit režim předvdan v čl. 36 odst. 1, eventulně i odst. 2 Listiny.
38. Přitom stanoven konkrtn vše hrady m zsadn vznam pro poptvku po tom kterm lčivu, a to dle zsady, že poptvka je tm větš, čm je vyšš podl hrady z veřejnho zdravotnho pojištěn. Toto rozhodnut ministerstva o konkrtn vši hrady toho kterho lčiva, resp. v našem přpadě to, v jak podobě připrav a publikuje předmětnou vyhlšku, se tak održ i na hospodřskm vsledku a prospěchu přslušnho vrobce či distributora. Vytvřenm nerovnch podmnek pro podnikatele svm způsobem deformuje jejich svobodnou soutěž na trhu humnnch lčiv. Podmnky pro podnikn ovšem mus bt pro všechny jeho častnky shodn, a to i pokud jde o jeho omezen dan zkonem. Všichni vrobci a distributoři lčivch přpravků mohou na vnitrosttnm trhu podnikat jen za splněn zkonem stanovench podmnek, kter však mus bt pro všechny stejn. Pokud se zařazenm určitho přpravku na seznam lčiv hrazench z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn jeho vrobce či distributor dostv proti jinm vrobcům či distributorům do vhody, mus se o to důsledněji dbt na to, aby tuto nerovnost vyvažovala možnost kontroly transparentnosti vytvřen těchto podmnek, a to v každm individulnm přpadě.
39. To je ostatně i clem navrhovateli vzpomnan směrnice. Jej člnek 6 řk, že plat tehdy, "... jestliže lčiv přpravek je hrazen systmem nrodnho zdravotnho pojištěn pot, co přslušn orgn rozhodne o jeho zařazen na seznam". Dikce člnku vyžaduje, aby všechna takov rozhodnut byla činěna formou individulnch sprvnch rozhodnut (jinmi slovy se m žadateli dostat rozhodnut, jehož zdůvodněn je založeno na objektivnch a ověřitelnch kritrich), aby rozhodnut bylo vydno do 90 eventulně 180 dnů a aby rozhodnut mohlo bt podrobeno soudnmu přezkumu (souhrnně řečeno formuluje určit soubor procesnch prv k ochraně častnka). Ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn tyto garance, jak je zřejm z jeho textu, nevyžaduje.
40. stavn soud z důvodů podrobně rozvedench v již zmiňovanm nlezu sp. zn. Pl. S 50/04 ustanoven čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny vykld i s přihldnutm k judikatuře Evropskho soudnho dvora vztahujc se k principu fair procesu. Evropsk soudn dvůr již dvakrt obdobn problm řešil, a to v přpadě rakouskho a finskho systmu hrad humnnch lčiv. Z přpadu Komise proti Finsku [přpad C-229/00, Komise proti Finsku (2003), ESD I-5727] plyne, že Finsko mělo obdobn systm hrad lčivch přpravků z veřejnho zdravotnho pojištěn jako Česk republika. Dle finskho prva byl lčiv přpravek nsledkem rozhodnut o stanoven jeho ceny zařazen na seznam hrazench lčiv, což automaticky znamenalo vznik nroku na hradu 50 % jeho ceny z veřejnho pojištěn. Finsk prvo tedy požadovalo dvoustupňov rozhodovn jen v přpadech tkajcch se těch lčiv, kter byla ze systmu veřejnho pojištěn hrazena v rozsahu většm než 50 %. Za tmto čelem vytvořila finsk vlda prvnm předpisem seznam "určitch činnch ltek", kterm se dostalo vyšš mry hrady. Vlastn rozhodnut o vši hrady pro konkrtn lčivo vydvali experti v jednotlivch přpadech, ale takov rozhodnut byla pouhm pro forma potvrzenm, že jednotliv lky obsahovaly tyto činn ltky zahrnut v seznamu. S odkazem na uvedenou strukturu rozhodovn finsk vlda argumentovala, že člnek 6 směrnice se nevztahuje na předpis vydvan vldou, protože "ten sm o sobě neměl za nsledek, že konkrtn lčivo je zařazeno do seznamu lčiv, kter požvaj vyššho kryt ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, ale pouze odkazuje na určit činn ltky" (odst. 30). Evropsk soudn dvůr odmtl tuto argumentaci jako přliš formalistickou s tm, že nařzen vldy (třebaže nepřmo) předurčuje určit lky pro zařazen do vyšš rovně hrady a že - ačkoliv m formu obecnho předpisu - ve skutečnosti "představuje rozhodnut vldy soubor individulnch rozhodnut o zahrnut určitch lčivch přpravků do některho ze systmů socilnho zabezpečen, a proto spad pod režim ustanoven čl. 6 směrnice (id, odst. 34)".
V přpadu Komise proti Rakousku [přpad C-424/99, Komise v. Rakousko, (2001) ESD I.-9285] se jednalo o obdobn problm. V rakouskm systmu existoval registr lčivch přpravků pro čely jejich hrady, ale ten představoval pouze jaksi vodtko a o hradě jednotlivch lků ze systmu zdravotnho pojištěn se rozhodovalo v individulnch přpadech. V jednotlivch přpadech se mohli lkaři rozhodovat na zkladě pacientovy potřeby, že lk zapsan do registru nebude uhrazen, a naopak lk nezapsan ano. Tudž rakousk vlda zastvala nzor, že registr nelze kvalifikovat jako přesn seznam ve smyslu člnku 6 směrnice. Evropsk soudn dvůr uvedl, že čelem směrnice je zajistit, "aby opatřen ke kontrole cen lčivch přpravků ... nebo k omezen rozsahu lčivch přpravků hrazench ze zdravotnho pojištěn vyhovovala požadavkům směrnice" (odst. 30). Evropsk soudn dvůr proto uzavřel, že bez ohledu na pouze orientačn funkci registru stač pro to, aby systm spadal pod režim člnku 6 směrnice, že "zahrnut lčiva do registru obvykle znamen, že v systmu bude vytvořena tak vše jeho hrady.". Evropsk soudn dvůr se tedy dvakrt zřetelně vyslovil v tom smyslu, že rozhodnut tkajc se vše hrady lčivho přpravku z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, i když je formlně odděleno od rozhodnut o zařazen na seznam, spad do režimu člnku 6 směrnice, a tedy mus bt doprovzeno garanc zde obsažench procesnch prv.
41. Jak již bylo vyloženo vše, to, jak Evropsk soudn dvůr vykld principy odpovdajc zkladnm prvům a svobodm, nemůže zůstat bez odezvy při vkladu vnitrosttnho prva a jeho souladu s stavně zaručenmi prvy. Listina v čl. 1 přiznv zkladnm prvům zvlštn ochranu. Jestliže tedy tento soud dovodil, že rozhodovnm o zařazen lčivch přpravků do seznamu lčiv hrazench z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn dochz k zsahu do prv jejich vrobců a distributorů, a proto je třeba důsledně dbt na dodržovn principů fair procesu, pak mus stavn soud k tto argumentaci při vkladu čl. 36 odst. 1, resp. 2 Listiny přihldnout. V rmci abstraktn kontroly normy mus posoudit, zda zkonn prava vytvř takov podmnky, aby zsah byl vyvžen takovmi prvy, kter dostatečnm způsobem eliminuj prostor pro libovůli v každm konkrtnm rozhodovn o zařazen lčivch prostředků do seznamu lčiv hrazench z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn. Ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn takovmu požadavku nevyhovuje, neboť negarantuje žadateli, aby rozhodnut o jeho ždosti bylo založeno na objektivnch a ověřitelnch kritrich, aby bylo soudně přezkoumateln a aby bylo vydno bez zbytečnch průtahů. O začleněn konkrtnho lčiva do množiny lčiv ze zdravotnho pojištěn hrazench plně a do množiny lčiv hrazench pouze čstečně, jakož i o konkrtn vši hrady však ministerstvo rozhoduje nikoliv ve sprvnm řzen, ale v rmci normotvornho procesu.
42. Na zkladě zmocněn obsaženho v ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn ministerstvo reguluje vyhlškou, tj. obecně zvaznm prvnm předpisem, prva a povinnosti přesně individualizovanch subjektů, což je typick pro akty aplikace prva. Stvajc praxe tmto vybočuje z jednoho ze zkladnch materilnch znaků pojmu zkon (prvn předpis), jmž je jeho obecnost.
43. stavn soud se již v minulosti k požadavku obecnosti prvnho předpisu opakovaně vyslovil. V nlezu sp. zn. Pl. S 55/2000 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 22, nlez č. 62, str. 55 a nsl.; vyhlšen pod č. 241/2001 Sb.) v tto souvislosti uvedl: "K zkladnm principům materilnho prvnho sttu nlež maxima všeobecnosti prvn regulace (požadavek obecnosti zkona, resp. obecnosti prvnch předpisů). Všeobecnost obsahu je idelnm, typickm a podstatnm znakem zkona (resp. i prvnho předpisu vůbec), a to ve vztahu k soudnm rozsudkům, vldnm a sprvnm aktům. Smyslem rozdělen sttn moci na moc zkonodrnou, vkonnou a soudn je svěřen všeobecn a prvotn mocensk regulace sttu zkonodrstv, odvozen všeobecn mocensk regulace a rozhodovn o individulnch přpadech sprvě a vlučně jenom rozhodovn o individulnch přpadech soudnictv. Z uvedenho vymezen definičnho znaku pojmu zkona (resp. prvnho předpisu) se pak odvj pojem zkona (prvnho předpisu) v materilnm smyslu, od něhož nutno odlišovat zkony (prvn předpisy) ve smyslu formlnm.". Tento zvěr potvrdil stavn soud později např. v nlezu ze dne 28. 6. 2005, sp. zn. Pl. S 24/04 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 37, nlez č. 130; vyhlšen pod č. 327/2005 Sb.).
44. Z požadavku obecnosti zkona vychzel stavn soud tak ve věci řzen o nvrhu na zrušen ustanoven 7 zkona č. 2/1991 Sb., o kolektivnm vyjednvn (nlez sp. zn. Pl. S 40/02, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 30, nlez č. 88, str. 327 a nsl.; vyhlšen pod č. 199/2003 Sb.). Nosn body argumentace dopadaj i na posuzovan přpad. stavn soud zde připomněl argumenty ve prospěch všeobecnosti zkona, resp. prvnho předpisu, ktermi jsou: dělba moci, rovnost a prvo na vlastnho, nezvislho soudce.
45. Prvn z vhrad proti zkonům, prvnm předpisům, tkajcm se jedinečnch přpadů, je princip dělby moci, čili oddělen zkonodrn, vkonn a soudn moci v demokratickm prvnm sttě: "Přijmn zkonů tkajcch se jedinečnch přpadů se nejvce brn oblast aplikace prva. Nrok na zkonnho soudce a nezvislost prvn ochrany vylučuj individuln nařzen zkonodrce rovněž v oblastech, kter nejsou chrněny prostřednictvm principu nulla poena sine lege (přičemž tady lex smysluplnm způsobem může bt jenom všeobecn a psan prvn věta)." (H. Schneider, Gesetzgebung, 2. Auflage, Heidelberg 1991, s. 32).
46. Dotčen subjekty se tak nemohou za stvajcho prvnho stavu domoci soudn ochrany. K otzce vyloučen soudnho přezkumu v přpadě individuln prvn regulace stavn soud ve shora citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 40/02 uvedl: "Individuln regulaci obsaženou v prvnm předpisu, zbavujc adresty možnosti soudnho přezkumu naplněn obecnch podmnek normativn pravy u konkrtnho subjektu, jž schz transparentn a akceptovateln odůvodněn ve vztahu k možnosti regulace obecn, nutno považovat za rozpornou s principem prvnho sttu (čl. 1 stavy), jemuž je imanentn dělba moci a soudn ochrana prvům (čl. 81, čl. 90 stavy).".
47. Obdobně přistoupil k možnosti procedurln ochrany i Evropsk soudn dvůr ve zmiňovanch přpadech. Pokud jde o možnost využit opravnch prostředků proti rozhodnut, text směrnice stanov pouze tolik, že žadatel m bt vyrozuměn o možnosti podat opravn prostředek. Z toho Evropsk soudn dvůr dovodil, že žadatel mus mt možnost využt opravnho prostředku efektivně zajišťujcho ochranu jeho prv. Navc administrativn opravn prostředek nepovažuje za dostatečn, měl by mt povahu soudnho přezkumu. S tmto vkladem se stavn soud plně ztotožňuje, neboť plně odpovd požadavku zakotvenmu v čl. 36 odst. 2 Listiny.
48. Stejn nedostatky, kter vytkal Evropsk soudn dvůr ve vztahu ke směrnici, vykazuje i posuzovan ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn ve vztahu k Listině zkladnch prv a svobod. Stanoven konkrtn vše, do jak bude lčivo hrazeno, vyhlškou, fakticky vylučuje plnohodnotnou čast zainteresovanch subjektů na tomto procesu, oslabuje transparentnost jednotlivch kroků, a tm i důvěryhodnost celho procesu. Vhodnost konkrtn vše hrady toho kterho lčiva by měla bt zjišťovna v průběhu sprvnho řzen na zkladě poměřovn nejrůznějšch partikulrnch zjmů, s možnost uvžit všechny rozpory a připomnky. Předevšm pak by mělo bt rozhodnut o tom kterm lčivu odůvodněno, aby bylo zřejm, proč jeho předpoklady pro zařazen do systmu hrad ze zdravotnho pojištěn jsou lepš než předpoklady lčiv jinch, a jak se rozhodujc orgn s podstatnmi argumenty vyrovnal.
49. Je sice pravda, že novelizace zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn vzpomnan Poslaneckou sněmovnou v jejm vyjdřen (zkony č. 438/2004 Sb. a č. 123/2005 Sb.) zavedly do jeho 15 prvky procedurln ochrany. To ale ještě neznamen, že takov krok je sm o sobě dostačujc. Tk se to totiž jen rozhodnut ministerstva o zapsn lčivho přpravku do seznamu, kter je pro jakkoliv lčiv přpravek předpokladem jeho hrady ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn (a zřejmě naznačuje, že všechny lčiv přpravky ze seznamu budou hrazeny alespoň čstečně), kter nen rozhodnutm bezprostřednho vznamu pro stanoven, zda jednotliv lčiv přpravky budou hrazeny plně či čstečně. Teprve ve druhm stupni se rozhoduje o konkrtn čstce hrazen na lčivo z veřejnho zdravotnho pojištěn. Zde jde o zcela samostatn opatřen, o rozhodovn oddělen, u něhož zkon nepočt s garanc procesnch prv, jak ji vyžaduje čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.
50. Zmocňovac ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn shora popsan principy porušuje, je proto neslučiteln s principy prvnho sttu, a tedy v rozporu s čl. 36 Listiny. Za tto situace stavn soud konstatuje, že již nebylo nutn se zabvat dopady označen prvn pravy do dalšch stavně chrněnch prv, jako např. prva na vlastnictv, neboť vše uveden zjištěn a jim odpovdajc zvěr o nestavnosti k derogaci napadenho ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn dostačuje.
VII.
51. stavn soud nemohl přehldnout, že v přpadě zrušen ustanoven 15 odst. 10 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn ztrc jakkoliv opodstatněn i čst posledn věty za střednkem ustanoven 15 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn ve zněn "vši jejich hrady ze zdravotnho pojištěn stanov provděc prvn předpis". Obě ustanoven spolu zce souvisej a jedno bez druhho nemůže samostatně obstt.
52. S ohledem na vše uveden argumenty stavn soud ustanoven 15 odst. 10 a odst. 5 posledn věty za střednkem ve zněn "; vši jejich hrady ze zdravotnho pojištěn stanov provděc prvn předpis" zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn podle ustanoven 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu zrušil.
53. stavn soud v souladu s ustanovenm 70 odst. 3 zkona o stavnm soudu současně vyslovil, že zroveň s rušenm zkonnm ustanovenm pozbv platnosti vyhlška Ministerstva zdravotnictv vydan na zkladě zde uvedenho zmocněn. Tou je v době rozhodovn o nvrhu vyhlška Ministerstva zdravotnictv č. 532/2005 Sb. Řzen o nvrhu na zrušen vyhlšky Ministerstva zdravotnictv č. 589/2004 Sb. stavn soud zastavil, neboť v mezidob mezi podnm nvrhu a skončenm řzen pozbyla platnosti ( 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu).
54. Nprava stvajcho stavu vyžaduje změnit samotnou podstatu platn prvn pravy. Zkonodrce bude muset propracovat zcela nov režim hrad lčiv z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, kter bude odpovdat tž principům nastněnm v odůvodněn tohoto nlezu. stavn soud si je vědom skutečnosti, že zkonodrci je proto potřeba poskytnout dostatečn časov prostor pro vytvořen a přijet nov prvn pravy. Rozhodl se proto odložit vykonatelnost zrušujcho vroku nlezu do 31. 12. 2007.