Ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb. 54/2009 účinný od 26.02.2009

Schválené: 09.12.2008
Účinnost od: 26.02.2009
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Daně obecně., Daň z přidané hodnoty. DPH.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb. 54/2009 účinný od 26.02.2009
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 54/2009 s účinností od 26.02.2009
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

54/2009 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 9. prosince 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická rozhodlo o návrhu Městského soudu v Praze podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb., takto:

* Pozn.red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 37, nález č. 76, str.75

Ustanovení § 105 odst. 1 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 296/2007 Sb., a to text „Prohlášením konkursu se daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé před prohlášením i po prohlášení konkursu.“, bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

1. stavnmu soudu byl doručen dne 19. 6. 2006 nvrh Městskho soudu v Praze na zrušen ustanoven 105 odst. 1 věty třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů, a to textu „Prohlšenm konkursu se daňov řzen nepřerušuje a po prohlšen konkursu se pltci vrt vyměřen nadměrn odpočet, pokud nem daňov nedoplatky vznikl před prohlšenm i po prohlšen konkursu.“ (dle tž jako „napaden ustanoven").

2. Navrhovatel tak učinil pot, co v souvislosti se svou rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) dospěl k zvěru, že ustanoven 105 odst. 1 věta třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů, jehož m bt při řešen věci sp. zn. 11 Ca 253/2005 použito, je v rozporu s čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

3. V uveden věci sp. zn. 11 Ca 253/2005 je Městskm soudem v Praze rozhodovno o žalobě JUDr. Jiřiny Lužov, sprvkyně konkursn podstaty padce O.S.A., spol. s r. o., proti rozhodnut Finančnho řadu pro Prahu 7 ze dne 9. 8. 2005 č. j. 76204/05/007914/3347, kterm tento zamtl reklamaci žalobkyně proti jeho rozhodnut ze dne 18. 7. 2005 č. j. 69719/05/007914/3347. Tmto rozhodnutm Finančn řad pro Prahu 7 rozhodl o převeden přeplatku padce O.S.A., spol. s r.o., na dani z přidan hodnoty (dle tž jen „DPH“) ve vši 3.668,- Kč, vykzanho ke dni 18. 7. 2005, na hradu nedoplatku dotčen společnosti na dani z přjmů fyzickch osob ze zvisl činnosti a funkčnch požitků vykzanho ke dni 18. 7. 2005 ve vši 1.825.711,- Kč. Žalobkyně v podanm nvrhu namt, že přeplatek na dani, kter vznikl po prohlšen konkursu, je majetkovou hodnotou nležejc do konkursn podstaty a finančn řady jsou povinny řdit se ustanovenm 14 zkona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů (dle tž „zkon o konkursu a vyrovnn“ nebo „ZKV“), a respektovat skutečnost, že započten na majetek patřc do konkursn podstaty nen možn.

4. Městsk soud v Praze při projednvn věci zaujal nzor, že ustanoven 105 odstavec 1 věta třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů, a to text: „Prohlšenm konkursu se daňov řzen nepřerušuje a po prohlšen konkursu se pltci vrt vyměřen nadměrn odpočet, pokud nem daňov nedoplatky vznikl před prohlšenm i po prohlšen konkursu.“, jehož použit se v dan věci nabz, je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, konkrtně s člnkem 11 Listiny, a proto podal nvrh na zrušen tohoto ustanoven podle čl. 95 odst. 2 stavy, neboť je tmto ustanovenm vzn.

5. V odůvodněn svho nvrhu Městsk soud v Praze argumentuje nlezem stavnho soudu sp. zn. I. S 544/02 [nlez ze dne 7.4.2005 (N76/37 SbNU75)]*, z něhož vyplv zvěr, že pokud obecn soud postupoval v rozporu s kogentn normou [ 14 odst. 1 psm. i) zkona o konkursu a vyrovnn] a nerespektoval tak cl tohoto zkona, neodůvodněně tak zvhodnil jednoho z věřitelů, tedy stt zastoupen finančnmi orgny. Současně navrhovatel připomn, že vztah sprvce konkursn podstaty a sprvce daně v daňovm řzen je vztahem veřejnoprvnm. Proto tak otzka, zda sprvce konkursn podstaty m či nem prvo na vrcen přeplatku na dani, či jakm způsobem m bt naloženo s vratitelnm přeplatkem, může bt posuzovna a rozhodovna jen z hledisek a podle prvnch předpisů veřejnoprvnch, nikoli podle těch, kter upravuj vztahy soukromoprvn. Taktž přeplatek na dani ve smyslu ustanoven 64 zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o sprvě dan a poplatků“ nebo „ZSDP“), je prvnm pojmem veřejnho prva. V zvěru nvrhu Městsk soud v Praze shrnuje s poukazem na konstantn rozhodovac praxi stavnho soudu, že nesprvnou aplikac normy jednoduchho prva, kter v posuzovanm přpadě umožňuje neodůvodněn zvhodněn sttu jako jednoho z věřitelů, by došlo k porušen stavně zaručenho prva (čl. 11 Listiny) a proto navrhuje, aby stavn soud napaden ustanoven zkona o DPH zrušil dnem, kter v nlezu stanov.

6. V průběhu řzen Městsk soud v Praze navrhl ve smyslu ustanoven 63 zkona o stavnm soudu a 95 odst. 1 zkona č. 99/1963 Sb., občanskho soudnho řdu, ve zněn pozdějšch předpisů, změnu původnho nvrhu, a to aby stavn soud vyslovil, že ustanoven 105 odst. 1 věta třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn před 1. 1. 2008, tj. ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 296/2007 Sb. (dle tž „zkon č. 235/2004 Sb.“ nebo „zkon o DPH“), bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny. Svůj nvrh Městsk soud v Praze odůvodnil skutečnost, že napaden ustanoven bylo zkonem 296/2007 Sb., kterm se měn zkon č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, a někter zkony v souvislosti s jeho přijetm (dle jen „zkon č. 296/2007 Sb.“), zrušeno, nicmně jeho zrušen neměn nic na tom, že napaden ustanoven mus bt i nadle aplikovno na prvn vztahy nastal za doby jeho platnosti a působnosti.

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen

7. Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o stavnm soudu“), zaslal stavn soud předmětn nvrh častnkům řzen - Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.

8. Ve svm vyjdřen ze dne 13. 6. 2007 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslav Vlček uvd, že prvn prava vracen nadměrnho odpočtu v 105 zkona o DPH byla do zkona převzata z předchzejcho zkona č. 588/1992 Sb., o dani z přidan hodnoty, jak je uvedeno i v důvodov zprvě k zkonu. Při schvalovn napadenho ustanoven vychzel zkonodrce ze skutečnosti, že daňov řzen je realizace prv a povinnost daňovho subjektu vůči sttu reprezentovanho sprvcem daně. Vztah daňovho subjektu a sprvce daně, kter upravuj předpisy o daňovm řzen, je pak založen na nerovnosti, přičemž clem daňovch předpisů je vběr daně tak, aby nebyly zkrceny přjmy sttu. Nadměrn odpočet na dani z přidan hodnoty v přpadě, kdy převš odpočet daně daň na vstupu, je koncipovn jako platba daně, kter je sprvcem daně použita na hradu daňovch povinnost podle 59 odst. 5 zkona o sprvě dan a poplatků nebo k hradě přpadnho nedoplatku na jin dani, popřpadě u jinho sprvce daně za stanovench podmnek. Zkonodrn sbor, kter zkon č. 235/2004 Sb. schvlil, jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem. Je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem na zrušen ustanoven 105 odst. 1 věty třet zkona č. 235/2004 Sb. posoudil stavnost uvedenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.

9. Ve vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 14. 6. 2007 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka připomn, že se Sent k problematice pravy obsažen v 105 odst. 1 zkona o DPH již vyslovil ve svm vyjdřen č. j. 10412/06 ze dne 17. řjna 2006 ve věci sp. zn. Pl. S 12/06 [nlez ze dne 2.7.2008 (vyhlšen pod č. 342/2008 Sb.)]. Dle uvd, že argumentace navrhovatele, oprajc se pouze o dřvějš rozhodnut stavnho soudu sp. zn. I S 544/02 (viz vše), se nezd bt přesvědčiv, neboť 105 zkona o DPH již explicitně, na rozdl od prvnho stavu platnho do 30. dubna 2004, za něhož bylo vydno vše uveden rozhodnut, obsahuje v podstatě vjimku z režimu zkona o konkursu a vyrovnn. Novelou zkona o konkursu a vyrovnn č. 27/2000 Sb., činnou od 1. května 2000, dal zkonodrce sice jasně najevo, že nadle nebude privilegovat stt ohledně jeho pohledvek vůči padcům, přičemž privilegovan postaven sttu trvalo takřka desetilet a tkalo se nejenom pohledvek daňovch (šlo dle o poplatky, cla a přspěvky na sociln zabezpečen, pokud vznikly nejdle tři roky před prohlšenm konkursu a v průběhu konkursu), avšak přijetm novho zkona o DPH jakoby tento postoj zrevidoval a odsouhlasil spolu s novm zkonem, že v přpadě nadměrnho odpočtu daně z přidan hodnoty se stt nebude s ostatnmi věřiteli „dělit“. Je na posouzen stavnho soudu, zda vjimka uveden v 105 odst. 1, věta třet zkona o DPH, kter zajišťuje sttu z fisklnch důvodů „vyšš nroky“ na uspokojen jeho pohledvek než ostatnm věřitelům zčastněnm na konkursu, je tou pravou, kterou stavn soud ve smyslu rozhodnut sp. zn. I S 544/02 pokldal za pravu stavně konformn a obhajitelnou.

III.

Dikce napadenho prvnho ustanoven

10. Ustanoven 105 odst. 1 věta třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn před 1. 1. 2008, tj. před novelizac provedenou zkonem č. 296/2007 Sb., zn: Prohlšenm konkursu se daňov řzen nepřerušuje a po prohlšen konkursu se pltci vrt vyměřen nadměrn odpočet, pokud nem daňov nedoplatky vznikl před prohlšenm i po prohlšen konkursu.

11. Novelou provedenou zkonem č. 296/2007 Sb. byla předmětn věta třet prvnho odstavce 105 zkona o DPH zrušena s činnost od 1. 1. 2008.

IV.

Posouzen zkona z hlediska jeho přijet a vydn stavně předepsanm způsobem

12. stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu nejdřve posoudil, zda zkon, u něhož je namtna protistavnost napadenho ustanoven (ve zněn platnm ke dni vydn žalobou napadenho rozhodnut finančnho řadu, tj. ke dni 9. 8. 2005), byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

13. stavn soud ověřil, že zkon č. 235/2004 Sb. byl schvlen Poslaneckou sněmovnou dne 26. nora 2004 na 27. schůzi, kdy pro něj z přtomnch 187 poslanců hlasovalo 94 poslanců a 93 bylo proti. Dne 12. 3. 2004 byl nvrh zkona postoupen Sentu, kter jej schvlil dne 1. 4. 2004 na sv 14. schůzi, kdy ze 73 přtomnch sentorů pro něj hlasovalo 37 sentorů a 31 bylo proti. Prezident zkon nepodepsal a vrtil jej Poslaneck sněmovně, kter o něm hlasovala na sv 30. schůzi dne 22. dubna 2004. Z přtomnch 184 poslanců hlasovalo 101 pro, proti bylo 83. Zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů pod č. 235/2004 Sb. dne 23. 4. 2004, jeho činnost nastala 1. 5. 2004.

14. stavn soud proto konstatuje, že zkon byl řdně přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

V.

Posouzen přslušnosti stavnho soudu k projednn podanho nvrhu a aktivn legitimace navrhovatele

15. stavn soud si musel nejprve zodpovědět otzku, zda mu přsluš meritorně projednvat podan nvrh, když předmětn ustanoven zkona o DPH, jehož zrušen a poslze se změnou nvrhu vysloven jeho protistavnosti se navrhovatel domhal, bylo novelou provedenou zkonem 296/2007 Sb. s činnost od 1. 1. 2008 zrušeno. Napaden ustanoven ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 296/2007 Sb. však bylo v dan věci aplikovno, tedy i v řzen o podan žalobě bude muset bt aplikace tohoto ustanoven navrhovatelem přezkoumna.

16. Podle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu je sice dn důvod zastaven řzen, jestliže zkon, jin prvn předpis, nebo jejich jednotliv ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, pozbudou platnosti před skončenm řzen před stavnm soudem. Jak však stavn soud vyslovil již v nlezu sp. zn. Pl. S 38/06 [nlez ze dne 6.2.2007 (vyhlšen pod č. 84/2007 Sb., dostupn na http://nalus.usoud.cz)], podle prvnho nzoru plynoucho z nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000 [nlez ze dne 10.1.2001 (N5/21 SbNU 29; vyhlšen pod č. 78/2001 Sb.], je stavn soud dle čl. 95 odst. 2 stavy přslušn meritorně přezkoumat stavnost napadenho ustanoven, i když bylo již zrušeno (změněno), a to za podmnky, že adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti je veřejn moc a nikoli subjekt soukromho prva. Vzhledem k tomu, že v dan věci je adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti veřejn moc, jsou v kontextu citovanho prvnho nzoru vyjdřenho ve věci sp. zn. Pl. S 38/06 splněny podmnky pro meritorn projednatelnost podanho nvrhu.

17. Nyn projednvanm nvrhem navrhovatel splnil podmnky čl. 95 odst. 2 stavy, neboť se jm domh vysloven protistavnosti ustanoven 105 odst. 1 věty třet zkona o dani z přidan hodnoty, kter souvis s jeho rozhodovac činnost, a proto je tento soud oprvněnm navrhovatelem podle čl. 95 odst. 2 stavy.

VI.

stn jednn

18. Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v přpisu ze dne 29. 5. 2008, předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen ze dne 13. 6. 2007 a předseda Sentu Parlamentu Česk republiky v přpisu ze dne 22. 5. 2008 vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

VII.

Dosavadn judikatura stavnho soudu vztahujc se k posuzovan problematice

19. stavn soud se již problematikou přpustnosti započten daňovch přeplatků na dani z přidan hodnoty na hradu daňovch nedoplatků v přpadě, že daňovm subjektem je padce, na jehož majetek byl prohlšen konkurs, zabval v řadě svch sentnch nlezů, např. v nlezech sp. zn. I. S 544/02 (viz vše), II. S 35/05 [nlez ze dne 20.12.2005 (N 232/39 SbNU 457)], III. S 648/04 [nlez ze dne 28.7.2005 (N 145/38 SbNU 135)], III. S 41/05 [nlez ze dne 18.1.2006 (N 19/40 SbNU 147)], IV. S 408/05 [nlez ze dne 31.7.2006 (N 146/42 SbNU 177)]. K nvrhu Nejvyššho sprvnho soudu na zrušen ustanoven 37a zkona č. 588/1992 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon č. 588/1992 Sb.“), 105 odst. 1 věty třet zkona č. 235/2004 Sb. a 64 odst. 2 zkona o sprvě dan a poplatků se pak stavn soud předmětnou problematikou obshle zabval v plenrnm nlezu sp. zn. Pl. S 12/06 (dostupn na http://nalus.usoud.cz). Zvěry, ke kterm stavn soud dospěl ve vše citovanch nlezech, lze vzthnout i na nyn posuzovanou věc.

20. stavn soud zde předně konstatoval, že z čl. 11 Listiny nelze ždnou interpretac dovodit zvšenou ochranu prv sttu jako vlastnka v daňovch věcech reprezentovanho sprvcem daně, kter by v přpadech vyhlšench konkursů vedla k jeho zvhodněn a přiznvala mu privilegovan postaven vůči ostatnm konkursnm věřitelům v souvislosti se započtenm daňovho přeplatku na hradu daňovho nedoplatku.

21. Otzkou možnosti započten soukromoprvn a veřejnoprvn pohledvky, tj. zda ustanoven 14 odst. 1 psm. i) zkona o konkursu a vyrovnn může jako ustanoven předpisu soukromoprvnho zakotvit nepřpustnost takovho započten vedle soukromoprvnch pohledvek i u pohledvek veřejnoprvnch, vznesenou navrhovatelem i v nyn posuzovan věci, se stavn soud podrobně zabval ve shora zmněnm nlezu sp. zn. III. S 648/04 (viz vše). Jak v tomto nlezu stavn soud uvd, nelze z dosavadn judikatury stavnho soudu v tomto směru vyvodit zobecněn ohledně vyloučen možnosti vzjemnho započten soukromoprvnch a veřejnoprvnch pohledvek. Posouzen přpustnosti takovhoto započten odvis od konkrtn pozitivněprvn pravy, přičemž lze v tto souvislosti odkzat na prvn nzor obsažen v nlezu Nejvyššho sprvnho soudu ČSR ze dne 14. řjna 1932 č. 15.605 (Boh. A 10072/32), dle něhož „k tomu, aby prvnho institutu kompensace, zavedenho v prvu soukromm, mohlo bt použito tž v oboru prva veřejnho, je zapotřeb zvlštnho prvnho předpisu“. V otzce, zda za takovto zvlštn prvn předpis obsahujc nepřpustnost kompenzace nejen soukromoprvnch, nbrž rovněž soukromoprvnch a veřejnoprvnch pohledvek lze považovat i ustanoven 14 odst. 1 psm. i) ZKV, vyšel stavn soud z konstatovn, že v přpadě konfliktu dvou prav jednoduchho prva stejnho stupně prvn sly, jež nota bene nejsou ve vztahu inkluse, nbrž překrvn, je určen toho, kter je pravou obecnou a kter speciln, dno předmětem řzen (jenž je vymezen procesnm nvrhem). Obecnou je tedy prvn prava, jež z pohledu prva jednoduchho

prima facie

nvrhem vymezen předmět řzen reguluje.

22. V uvedenm nlezu sp. zn. III. S 648/04, stejně jako v plenrnm nlezu sp. zn. Pl. S 12/06 (oba viz vše), stavn soud, vychzeje ze zsady priority stavně konformn interpretace jednoduchho prva, dospěl k zvěru, dle něhož ustanoven 14 odst. 1 psm. i) ZKV je zvlštnm prvnm předpisem zakotvujcm nepřpustnost kompenzace nejen soukromoprvnch, nbrž rovněž soukromoprvnch a veřejnoprvnch pohledvek. Jako takov m proto ustanoven 14 odst. 1 psm. i) ZKV v pozici speciln pravy přednost před pravou obecnou obsaženou v ustanovench 59 odst. 3 psm. e), 40 odst. 11 a 64 odst. 2 ZSDP, přičemž stavně konformnm vkladem uvedench ustanoven dochz k naplněn čelu a clů zkona o konkursu a vyrovnn.

VIII.

Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem

23. Po proveden rekapitulaci dosavadn judikatury přistoupil stavn soud k posouzen obsahu napadenho ustanoven z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem Česk republiky [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].

24. Shora zmněn sentn nlezy a plenrn nlez stavnho soudu k započten daňovch přeplatků na dani z přidan hodnoty posuzovaly předmětnou problematiku ochrany vlastnickch prv konkursnch věřitelů proti zvhodněn ochraně prv sttu jako vlastnka v postaven konkursnho věřitele z hlediska dřvějš prvn pravy daně z přidan hodnoty stanoven zkonem č. 588/1992 Sb. Nyn posuzovan nvrh se vztahuje k prvn pravě daně z přidan hodnoty stanoven navazujcm zkonem č. 235/2004 Sb. činnm od 1. 5. 2004. Předmětn pozdějš prvn prava v ustanoven 105 odst. 1 větě třet zkona o dani z přidan hodnoty oproti předchoz prvn pravě vslovně stanovila, že „prohlšenm konkursu se daňov řzen nepřerušuje a po prohlšen konkursu se pltci vrt vyměřen nadměrn odpočet, pokud nem daňov nedoplatky vznikl před prohlšenm i po prohlšen konkursu“. Zkonodrce tak pro obdob od 1. 5. 2004 do 31. 12. 2007 (tj. do novely proveden zkonem č. 296/2007 Sb.) upravil započten daňovho přeplatku na hradu daňovho nedoplatku kogentn normou neponechvajc sprvci daně jin možn postup

secundum et intra legem

než ukld napaden ustanoven, tj. stanovil povinnost sprvci daně vrtit po prohlšen konkursu pltci vyměřen nadměrn odpočet jen pokud tento nem daňov nedoplatky vznikl před prohlšenm i po prohlšen konkursu.

25. Napaden ustanoven bylo zkonodrcem s činnost od 1. 1. 2008 zrušeno v souvislosti s přijetm zkona č. 296/2007 Sb., jmž byly vedle zkona o DPH novelizovny rovněž insolvenčn zkon, zkon o sprvě dan a poplatků a někter dalš zkony. V důvodov zprvě k vldnmu nvrhu zkona č. 296/2007 Sb. se k novelizaci zkona o DPH uvd, že navazuje na změny promtnut v textu nvrhu novely zkona o sprvě dan a poplatků, přičemž tyto změny důvodov zprva charakterizuje potřebou definovat daňov nedoplatky pro čely insolvenčnho řzen. Zrušen napadenho ustanoven zkona o DPH zkonem č. 296/2007 Sb. je explicitnm vyjdřenm myslu zkonodrce s činnost

pro futuro

. V souvislosti s tmto zrušenm napadenho ustanoven, k němuž došlo až po podn posuzovanho nvrhu stavnmu soudu, změnil Městsk soud v Praze svůj původn nvrh a navrhl vysloven protistavnosti nyn již derogovanho předmětnho ustanoven.

26. Podstatou nvrhu je tvrzen navrhovatele, že s ohledem na jeho vzanost zkonem, a tedy i napadenm ustanovenm, nemůže za obdob platnosti a působnosti předmětnho ustanoven ochrnit vlastnick prva konkursnch věřitelů s ohledem na zvhodněn postaven sttu jako jednoho z konkursnch věřitelů a napaden ustanoven proto shledv v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny.

27. V souvislosti s navrhovatelem tvrzenou nestavnost napadenho ustanovenm je třeba se předmětnm ustanovenm zabvat v jeho vzjemnm vztahu k ustanoven 14 odst. 1 psm. i) ZKV, tak jak to vyplv i z navrhovatelova přesvědčen, že nestavnost napadenho ustanoven spočv v jeho aplikaci na jm souzen přpad padce podlhajc režimu zkona o konkursu a vyrovnn. stavn soud při posuzovn vzjemnho vztahu vše uvedench prvnch ustanoven vychz předevšm z stavně zakotvench zkladnch prv tak, jak to odpovd požadavku cty k prvům a svobodm člověka a občana, jakožto zkladu prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy). Primt jednotlivce před sttem (čl. 1 Listiny) je třeba respektovat i při střetu zkladnch prv s obecnm zjmem sttu.

28. Vlastnick prvo jako prvo zkladn, jehož ochrana je napadenm ustanovenm dotčena, je chrněno čl. 11 Listiny. Podle věty prv a druh prvnho odstavce uvedenho člnku Listiny m každ prvo vlastnit majetek a vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Z uvedenho ustanoven Listiny nelze ždnou interpretac dovodit zvšenou ochranu prv sttu jako vlastnka. V posuzovan věci však aplikac napadenho ustanoven nutně k takovmu neodůvodněnmu zvhodněn sttu dochz a předmětn ustanoven tak de facto sttu, reprezentovanmu v daňovch věcech sprvce daně, přiznvala privilegovan postaven oproti ostatnm konkursnm věřitelům. Naproti tomu derogace napadenho ustanoven, ke kter přistoupil zkonodrce zkonem č. 296/2007 Sb., stt nijak neznevhodnila, neboť za předpokladu řdnho uplatněn jeho pohledvek podle ustanoven 20 ZKV u něj nedochz k ždn vraznějš jmě, resp. jmě nikoliv větš než u ostatnch konkursnch věřitelů. stavn soud se v tomto zvěru shoduje se svmi již dřve učiněnmi zvěry ve shora citovanch nlezech, na jejichž argumentaci pro stručnost odkazuje.

29. stavn soud neshledv důvod se odchylovat od svch zvěrů přijatch v uvedench nlezech ani pokud jde o stěžovatelem namtan přesvědčen, že otzka vrcen přeplatku na dani z přidan hodnoty může bt posuzovna a rozhodovna jen z hledisek a podle prvnch předpisů veřejnoprvnch. Ve zmněnm nlezu sp. zn. III. S 648/04 (viz vše) stavn soud dospěl k zvěru, dle něhož ustanoven 14 odst. 1 psm. i) ZKV je zvlštnm prvnm předpisem ve vztahu k ustanovenm zkona o sprvě dan a poplatků zakotvujcm nepřpustnost kompenzace nejen soukromoprvnch, nbrž rovněž soukromoprvnch a veřejnoprvnch pohledvek a jako takov m proto v pozici speciln pravy přednost před pravou obecnou, obsaženou ve zmněnch ustanovench zkona o sprvě dan a poplatků (viz již dřve proveden rekapitulace dosavadn judikatury). Uvedenou argumentac lze dospět k obdobnmu zvěru i v nyn posuzovan věci, pokud jde o vztah ustanoven 14 odst. 1 psm. i) ZKV a napadenho ustanoven 105 odst. 1 věty třet zkona o DPH.

30. stavn soud ve sv ustlen judikatuře opakovaně zdůrazňuje přednost stavně konformn interpretace prvnho předpisu nebo jeho jednotlivho ustanoven před jeho zrušenm. V posuzovanm nvrhu napaden ustanoven 105 odst. 1 věta třet zkona o DPH představuje kogentn pravu, kterou nelze překlenout stavně konformn interpretac, neboť jej kategorick charakter neumožňuje adrestu (sprvci daně) se od tto pravy odchlit, aniž by nejednal

contra legem

.

31. Vychzeje z vše uvedench argumentů dospěl stavn soud v posuzovan věci k zvěru, že ustanoven 105 odst. 1 věty třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn před novelizac provedenou zkonem 296/2007 Sb., neumožňovalo obecnm soudům dostt svm povinnostem při ochraně zkladnch prv a svobod konkursnch věřitelů při přezkoumn rozhodnut sprvce daně o započten daňovho přeplatku na hradu daňovho nedoplatku ve sprvnm soudnictv, což představuje nerespektovn principů zakotvench v čl. 11 odst. 1 Listiny. stavn soud proto nvrhu navrhovatele podle čl. 95 odst. 2 stavy vyhověl s tm, že s ohledem na čl. 89 odst. 2 stavy jsou důsledky shledan protistavnosti orgny veřejn moci povinny promtnout do sv rozhodovac praxe, tedy při řešen konkrtnch přpadů citovan ustanoven neaplikovat.

Načítávám znění...
MENU
Hore