Nález 531/2005, vyhlášený dne 20. prosince 2005, ve věci návrhu na zrušení §13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 253/2003 Sb., a ustanovení čl. VI části třetí zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony účinný od 20.12.2005

Schválené: 13.12.2005
Účinnost od: 20.12.2005
Autor: Ústavního soudu
Oblast: POZEMKOVÉ PRÁVO., ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND., VLASTNICTVÍ K PŮDĚ A KE STAVBÁM., Převody vlastnictví a práva hospodaření., Zmírnění následků majetkových křivd. "Restituce".

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Nález 531/2005, vyhlášený dne 20. prosince 2005, ve věci návrhu na zrušení §13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 253/2003 Sb., a ustanovení čl. VI části třetí zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony účinný od 20.12.2005
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 531/2005 s účinností od 20.12.2005
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

531/2005 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky a skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 253/2003 Sb., a ustanovení čl. VI části třetí zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 253/2001 Sb., a některé další zákony, takto:

Ustanovení § 13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 253/2003 Sb., a čl. VI zákona č. 253/2003 Sb., pokud se týkají oprávněných osob, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a jejich dědiců, se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu.

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

stavnmu soudu byl dne 7. nora 2005 doručen nvrh skupiny 24 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, jejichž jmnem je oprvněna jednat sentorka RNDr. J. S., a skupiny 57 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, jejichž jmnem je oprvněna jednat poslankyně Ing. V. N., obou zastoupench JUDr. P. Š., advoktem, na zrušen 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a ustanoven čl. VI čsti třet zkona č. 253/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 95/1999 Sb., o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby a o změně zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn zkona č. 253/2001 Sb., a někter dalš zkony.

Pot, co navrhovatel rekapituluj průběh přijet napadenho zkona v Parlamentu Česk republiky, odkazuj na důvodovou zprvu k jeho nvrhu, dle nž byl koncipovn jako reakce na dosavadn zkušenosti při prodeji sttn půdy dle zkona č. 95/1999 Sb. Jeho hlavnm clem mělo bt umožnit dokončen procesu vypořdn restitučnch nroků podle zkona č. 229/1991 Sb. (dle tž "zkon o půdě") v dohledn době, přičemž prava měla za tmto čelem uvst do souladu dispozičn oprvněn podle zkonů č. 229/1991 Sb., č. 569/1991 Sb. a č. 95/1999 Sb. Ve prospěch přijet předmětn zkonn pravy byla uvděna snaha o urychlen a zefektivněn prodeje sttn zemědělsk půdy a urychlen vypořdn restitučnch nroků, zroveň přitom bylo poukazovno na potřebu realizovat maximum převodu pozemků v sedmiletm přechodnm obdob po vstupu do Evropsk unie.

Dle přesvědčen navrhovatelů se sice uveden cle, kterch mělo bt dosaženo novelizac ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., jev na prvn pohled jako sprvn, ve skutečnosti ale tato ustanoven preferovnm hlediska zjmu na převodu sttn půdy potlačuj a omezuj prva restituentů, včetně těch jejich prv, kter již nabyli v minulosti. Napaden zkonn prava nijak nerozlišuje mezi půdou, kterou stt jakožto vlastnk a častnk soukromoprvnho vztahu převd na jin osoby, a půdou, kterou je stt povinen vydat oprvněnm osobm - restituentům - na zkladě restitučnch předpisů. Maximlnho zjednodušen postupu realizace převodu sttn půdy bylo pak dosaženo odstraněnm problmu nevypořdanch restituc. Restituce ale dle nzoru skupiny sentorů a skupiny poslanců třeba chpat nikoliv jako překžku privatizace, ale i jako jednu z forem privatizace.

čelem zkona o půdě je vydn konkrtnho pozemku restituentům a pouze vjimečně, nastanou-li okolnosti předvdan tmto zkonem, plat, že pokud pozemky vydat nelze, Pozemkov fond Česk republiky (dle jen "Pozemkov fond") oprvněn osobě převede bezplatně do vlastnictv jin pozemky ve vlastnictv sttu postupem podle 8 odst. 4 zkona č. 284/1991 Sb., pokud možno v tže obci, ve kter se nachz převžn čst pozemků původnch, a souhlas-li s tm oprvněn osoba.

Dle přesvědčen navrhovatelů novela zkona o půdě proveden zkonem č. 253/2003 Sb. vrazně zashla do vykonvac fze restitučnho procesu, zhoršila postaven restituentů - věřitelů sttu - ve srovnn s ostatnmi fyzickmi a prvnickmi osobami v postaven věřitelů sttu, jakož i ve vztahu k několika destkm tisců oprvněnch osob, kter se již v minulosti v t či on formě uspokojen svch nroků domohly, v čemž spatřuj porušen jednoho ze zkladnch principů prvnho sttu, a to principu prvn jistoty a důvěry v prvo, jak plyne z čl. 1 odst. 1 stavy, jakož i zsady rovnosti dle čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

Odkazujce na skutkov zjištěn obsažen v nlezu stavnho soudu sp. zn. III. S 495/02, považuj navrhovatel za opodstatněn konstatovn, že Pozemkov fond ještě před přijetm zkona č. 253/2003 Sb. postupoval nesprvně při hospodařen se svěřenm majetkem sttu a rovněž postupoval nesprvně i při plněn zvazků vyplvajcch z restitučnch zkonů. Ve zmněnm nlezu přitom stavn soud uvedl nsledujc:

"stavn soud využil zkonn možnosti a opatřil si veřejně dostupn kontroln zvěr Nejvyššho kontrolnho řadu Česk republiky (dle tž "NK"), ze kterho vyplvaj zvěry o pochyben Fondu při aplikaci ust. 11 odst. 2 zkona o půdě. NK, na zkladě kontroly provděn od srpna 2002 do března 2003, konstatoval, že: ".V přpadě nroků oprvněnch osob - původnch vlastnků na bezplatn převod jinho pozemku podle 11 odst. 2 zkona č. 229/1991 Sb. zbvalo (k 31.12.2002) vypořdat 44,9 % restitučnch nroků, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto. Přitom ze zkona č. 253/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 229/1991 Sb. a někter dalš zkony, vyplv, že pokud rozhodnut Pozemkovho řadu nabylo prvn moci před 6. 8. 2003, lhůta pro převod pozemků konč dnem 31. prosince 2005. Tento zkon zroveň nově upravuje dvouletou lhůtu pro prvo na bezplatn převod jinho pozemku, a tm určil lhůtu pro tzv. "restitučn tečku". Při uplatněn prva na bezplatn převod jinho pozemku je restituent odkzn pouze na nabdku PF ČR, kter je v souvislosti s prodejem sttn půdy značně omezena... Fond převděl s odvolnm na ustanoven 11 odst. 2 bezplatně jin pozemky na osoby, kter nemaj podle zkona č. 229/1991 Sb. status oprvněn osoby... Převody byly realizovny i v obcch, kde nejsou dosud vypořdny všechny uplatněn restitučn nroky oprvněnch osob, a to i mimo tzv. veřejnou nabdku... Fond při prodeji sttn půdy porušil povinnosti sprvce nemovitost ve vlastnictv sttu, když překročil oprvněn vymezen zkonem tm, že ve veřejn nabdce prodal pozemky ve vlastnictv sttu osobm na zkladě jimi uplatňovanho přednostnho prva, pro něž však tyto osoby nesplnily zkonn podmnky... Fond upřednostnil prodej sttn půdy před vypořdnm nroků oprvněnch osob v rmci restituc. Oprvněn osoby se mohou přihlsit i v rmci prodeje půdy do nabdky či soutěže, při prodeji pozemků však maj restituenti postaven žadatele, nikoliv věřitele. Cena půdy se při prodeji stanov podle jinho cenovho předpisu než při restitucch, kde se odvj od cenovho předpisu činnho k 24.6.1991. Stt prostřednictvm Fondu prodv zemědělskou půdu za minimln cenu, a to přesto, že zvazky sttu vyplvajc z restitučnch zkonů nejsou splněny." (čstka 3 Věstnku Nejvyššho kontrolnho řadu, 2003: "02/14 Nemovit majetek sttu ve sprvě Pozemkovho fondu Česk republiky"; strana 218 - 219, dle tž "kontroln zvěr"; zskn z http://www.nku.cz/kon-zavery/K02014.pdf).)".

Navrhovatel dle argumentuj obsahem dopisu předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu Ing. J. M. ze dne 9. 4. 2004 č. PF 14294/04- 1064/MI, adresovanho sentorce RNDr. J. S., kter však stavnmu soudu nepředložili a nenavrhli konstatovn jeho obsahu jako důkazu, z něhož pr vyplv, že k datu 31. 12. 2003 nebylo stle ještě vypořdno nejmně 39 % všech restitučnch nroků o celkovm objemu 2.660,6 milinu Kč. Z uvedenho pak dovozuj zvěr, dle něhož se napaden zkonn ustanoven dotkaj poměrně širokho okruhu restituentů.

Jsou si vědomi skutečnosti, že Pozemkov fond zhruba čtyřikrt do roka čin nabdku, tu ale nepovažuj za adresnou, dle nich nesměřuje vůči konkrtnm restituentům, ale jde pouze o jaksi včtov seznamy sttn zemědělsk půdy, kterou v konkrtn chvli Pozemkov fond nabz k převodu do vlastnictv jinch osob, a to bez ohledu na to, z jakho titulu se tento převod uskutečn. Vyslovuj přesvědčen, že i ti restituenti, kteř se o nhradn pozemky uchz, nejsou z různch důvodů uspokojeni, zejmna z důvodu absence nabdky ve vhodn lokalitě, přpadně z důvodu nabdky nevhodnch pozemků, anebo z toho důvodu, že Pozemkov fond při převodech půdy preferuje osoby, kter si na nabzen pozemky čin nroky plynouc z jinch titulů.

Navrhovatel poukazuj dle na nerovnost mezi skupinou restituentů, jejichž nrok se podař uspokojit, a druhou skupinou, jejž nrok se uspokojit nepodař, a to i v přpadech objektivnch potž nezaviněnch ani dlužnkem (sttem) ani věřitelem (oprvněnou osobou).

Akcentuj tu skutečnost, že plat-li obecně pro dlužnka povinnost zdržet se jednn mařcch uspokojen věřitele, pak z stavnho principu rovnosti vyplv, že stt jako dlužnk rovněž nesm mařit uspokojovn věřitelů z pohledvek, jejichž existence byla potvrzena rozhodnutm orgnu veřejn moci. Upozorňuj, že jde svoj povahou o soukromoprvn vztah, přičemž je stavně rozporn, aby si stt v tto souvislosti přisvojil vrazně vhodnějš postaven, než jak přsluš všem ostatnm dlužnkům v soukromoprvn oblasti. Kriticky dle poukazuj na koncepci zkona o půdě, dle něhož sama nabdka splněn zvazku nen ani adresovna věřiteli, tedy oprvněn osobě, ale stt ponechv na n, zda nabdne sv pozemky jinmu okruhu osob, přp. bude vyhledvat pozemky vhodn pro uspokojen svho nroku.

Změna, kterou přinesla novelizace zkona č. 229/1991 Sb. proveden ustanovenmi čl. V a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb., však dle navrhovatelů vrazně zhoršila postaven osob, jimž vznikl nrok na bezplatn převod jinho pozemku - věřitelů, a bezdůvodně zvhodnila stt jakožto dlužnka, a to tm, že časově omezila jeho povinnost k plněn bez ohledu na to, zda svoji povinnost stt nesplnil v důsledku sv nečinnosti nebo nesprvnho fungovn orgnů, kter plněnm svch kolů pověřil. Časov omezen povinnosti sttu, jež navrhovatel přirovnvaj k institutu promlčen, napaden zkonn ustanoven dle jejich nzoru neakceptovatelně spojuj s možnost jeho nečinnosti.

Ustanoven 11 odst. 2 zkona o půdě, dle něhož maj bt převeden pozemky pokud možno v tže obci, ve kter se nachz většina pozemků původnch, a s převedenm těchto pozemků mus oprvněn osoba souhlasit, stav dle navrhovatelů oprvněn osoby před alternativu akceptace jakhokoli, byť i nevyhovujcho, pozemku anebo finančn nhrady. Nadto napaden ustanoven nutně rozděl oprvněn osoby, jimž byl přiznn nrok na bezplatn převod půdy, do dvou skupin, a to na skupinu těch, jejichž nrok bude v zkonem stanoven lhůtě uspokojen, a těch, kteř v konečn lhůtě uspokojen svch nroků nedoshnou. Přitom dle navrhovatelů sv zařazen do t či on skupiny nebudou oprvněn osoby schopny přmo ovlivnit, pročež stt tak bude zachzet s jednotlivmi občany nachzejcmi se ve stejnm postaven rozdlnm způsobem, aniž by byly tyto rozdly nějak objektivně odůvodniteln. Uveden postup, dle jejich přesvědčen, vykazuje znaky svvole, je porušenm stavnch principů rovnosti a prvnho sttu, zejmna pak principu předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti.

Napaden ustanoven zkona o půdě pak dle skupiny sentorů a skupiny poslanců odnmaj legitimn očekvn vydn majetku, jež je chrněno i Dodatkovm protokolem k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), a nahrazuj je finančnm plněnm v cench k 24. 7. 1991, tedy v cench, kter neodpovdaj ani cenm, dle nichž by bylo možno tento majetek vyvlastnit, pročež tedy nejde ani o vyvlastněn za nhradu, ale o odnět majetku a jeho nahrazen zcela nepřiměřenou finančn nhradou. Ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona o půdě a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb. tak dle jejich přesvědčen představuj i dotčen prv plynoucch z uvedenho protokolu k mluvě.

Pro uveden skupina 24 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky a skupina 57 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky navrhuje ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a ustanoven čl. VI čsti třet zkona č. 253/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 95/1999 Sb., o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby a o změně zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn zkona č. 253/2001 Sb., a někter dalš zkony, zrušit.

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen ze dne 15. března 2005 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky PhDr. Lubomr Zaorlek konstatuje, že v důvodov zprvě k nvrhu zkona č. 253/2003 Sb. je uvedeno, že jeho čelem je umožnit v dohledn době dokončen procesu vypořdn restitučnch nroků podle zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů. Časovm omezenm dle něj nedošlo ke zkrcen oprvněnch osob na jejich majetkovch prvech a ani nebylo založeno jejich nerovn postaven tak, jak namtaj navrhovatel. Problm dosavadnho rozshlho neuspokojen nroků oprvněnch osob na nhradn pozemky spatřuje i v opačnm aspektu, než kter uvděj navrhovatel, a to ve skutečnosti, že zjem o nabzen pozemky je i přes zlepšen podmnek a blžc se termn "restitučn tečky" nzk. Velk zjem je dle něj pouze o pozemky uvnitř obc nebo o pozemky, u kterch lze v budoucnu očekvat jin než zemědělsk využit, přičemž někter oprvněn osoby na nabdky Pozemkovho fondu dlouhodobě nereflektuj, jin zase zjem maj, přesto z nejrůznějšch důvodů jejich nroky uspokojeny nebyly, a to napřklad proto, že si vyberou atraktivn pozemek, o kter m zjem vce oprvněnch osob.

Informuje dle o stvajcm postupu Pozemkovho fondu, kter zpracoval nabdky nhradnch pozemků tak, aby struktura nabzench pozemků odpovdala struktuře nroků, a oprvněn osoby tak mohly využt sv absolutn přednosti. Uvd, že přesto, že nhrada m bt poskytnuta za pozemky zemědělsk, zjem mnoha oprvněnch osob se soustřeďuje jen na pozemky, u kterch je možno s ohledem na mstn podmnky i jin okolnosti očekvat jin než zemědělsk využit, a těch je vzhledem k rozsahu nroků nedostatek. Mnoh oprvněn osoby dle něj dvaj přednost hotovosti a sv nroky prodvaj, jin pak čekaj na lepš nabdky. Poznamenv dle, že velkm procentem nroků disponuj osoby, kter restitučn nroky odkoupily, přičemž tyto osoby, ať prvnick nebo fyzick, maj zjem o vydn jen velmi lukrativnch pozemků.

čelem zaveden časovho limitu dle předsedy Poslaneck sněmovny bylo přimět oprvněn osoby k podstatně větš aktivitě, aby mohl bt restitučn proces dokončen co nejdřve a aby nevypořdan restitučn nroky nebyly překžkou rozvoje ekonomickch vztahů a vazeb a nevnšely nejistotu do vlastnickch vztahů. Napaden ustanoven zkona o půdě se vzhledem k nezbytnosti stanovit časov rmec pro ukončen restitučnch požadavků a vytvořit tak přehledn prostřed na trhu s půdou dle něj jev jako opodstatněn. Vyslovuje pro uveden domněnku, že současn prava v tto oblasti tvoř dostatečn rmec a prostor pro přednostn uspokojen oprvněnch osob, přičemž za řešen vznikl situace nepovažuje zrušen předmětnch ustanoven zavdějcch tzv. "restitučn tečku", ale řdn a rychl uspokojen nroků oprvněnch osob Pozemkovm fondem.

Na zkladě takto vyložench důvodů vyslovuje častnk řzen přesvědčen, že podmnky stanoven v napadench ustanovench zkona zajišťuj přiměřenou ochranu prv oprvněnch osob a nezakldaj nerovnost v možnosti uspokojen různch subjektů dle rozsahu jejich nroků. Poukazuje na skutečnost, že určit specifika Pozemkovho fondu jako dlužnka a oprvněnch osob jako věřitelů je třeba spatřovat prvě ve specifice problematiky restituc.

Předseda Poslaneck sněmovny dle potvrdil, a to v souladu s požadavky obsaženmi v ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, že zkon č. 253/2003 Sb., kter obsahuje v čsti třet novelu zkona č. 229/1991 Sb. a čl. VI, byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů. V zvěru vyjdřen pak konstatuje, že za tohoto stavu věci nelze než vyjdřit stanovisko, že posuzovan zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, jakož i stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem i mezinrodnmi smlouvami, ktermi je Česk republika vzna, přičemž je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen ze dne 18. března 2005 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka připomn čel zkona č. 229/1991 Sb., jmž bylo předevšm zmrnit nsledky některch majetkovch křivd, ke kterm došlo vůči vlastnkům zemědělskho a lesnho majetku v obdob let 1948 až 1989, obnovit původn vlastnick vztahy k půdě, a tak zlepšit pči o zemědělskou a lesn půdu a upravit vlastnick vztahy k půdě v souladu se zjmy hospodřskho rozvoje venkova a s požadavky na tvorbu krajiny a životnho prostřed. Na rozdl od zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, zmrněn nsledků majetkovch křivd nespočvalo ve vydn věci, ale v obnově vlastnickho prva k zabranm věcem s tm, že vlastnk mohl svobodně realizovat sv vlastnick prvo.

Hlavnm clem předkladatelů nvrhu zkona č. 253/2003 Sb. bylo umožnit dokončen procesu vypořdn restitučnch nroků, zefektivnit proces prodeje pozemků snženm jeho administrativn nročnosti a stanovit kritria pro uplatněn přednosti nabyvatelů pozemků tak, aby prvn v pořad byla osoba s nrokem na nhradn pozemek v lokalitě, kde se nachzel původn nevydan pozemek, a na dalšm mstě v pořad byl njemce s limitovanm nrokem na převod.

K předloženmu nvrhu skupiny sentorů a skupiny poslanců se pak ve vyjdřen uvd, že předloha zkona upravujc ukončen lhůt pro vypořdn vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku byla v Sentu předmětem rozshlch diskus předevšm ve vborech, jimž byl nvrh zkona přidělen k projednn, rovněž pak v průběhu plenrnho zasedn Sentu, kter proběhlo dne 26. a 27. června 2003. Bylo předevšm konstatovno, že značn čst převodu zemědělskch pozemků byla již realizovna prostřednictvm restitučnch titulů, převodem na obce a jin instituce, popřpadě prodejem bez vazby na restitučn nroky. Zroveň bylo poukazovno, že v době projednvn nvrhu zkona nejsou vypořdny restitučn nroky na vydn pozemků podle zkona č. 229/1991 Sb., přičemž zaveden tzv. "restitučn tečky" bylo vnmno jako vraz snahy o ukončen procesu převodu pozemků oprvněnm osobm, byť zroveň omezujc nroky skupiny oprvněnch osob pouze na finančn vypořdn při současnm odnět možnosti vydn nhradnch pozemků. Na druhou stranu zazněly dle předsedy Sentu zvažn obavy, že zavedenm "restitučn tečky" budou postiženi ti, kteř sice nemaj ze zkonnch důvodů nrok na vrcen svch původnch pozemků, ale projevili zjem o nhradn pozemky, kter jim však bez jejich zaviněn nemohly bt vydny - např. proto, že poptvka po některch nhradnch pozemcch převyšovala nabdku. Byla vyslovena i nmitka, dle nž zasahovat navrženm způsobem do zkona o půdě je nebezpečn z hlediska rozkolsn danho stavu při současn již ustlen interpretaci zkona a judikatuře stavnho soudu. V některch vystoupench odezněly obavy z porušen rovnch prv v přstupu k podnikn, neboť podle jejich nzoru přijet tzv. "restitučn tečky" vrazně upřednostňuje a zvhodňuje njemce před těmi, kteř půdu pronajatou nemaj, a přestože hospodař, koupit si ji nemohou, pokud njemci s přednostnm prvem neprohls, že o půdu nemaj zjem. V tto souvislosti byl vysloven požadavek na přehodnocen podmnek prodeje sttn půdy njemcům s clem najt vyrovnanějš vztah mezi jednotlivmi skupinami zjemců o koupi půdy tak, aby nedochzelo k diskriminacm.

Vše uveden důvody poslze dle předsedy Sentu vedly v podrobn čsti rozpravy k podn pozměňovacho nvrhu, jmž se z nvrhu zkona vypustila čst novelizujc zkon č. 229/1991 Sb., tj. "restitučn tečka".

Ve vyjdřen se pak konstatuje, že Sent nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 95/1999 Sb., o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby a o změně zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn zkona č. 253/2001 Sb., a někter dalš zkony, dne 27. června 2003 na sv 7. schůzi usnesenm č. 150 vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, a to v hlasovn č. 38, při kterm ze 64 přtomnch sentorek a sentorů se pro nvrh vyslovilo 60 a nikdo nebyl proti.

III.

Podklad pro rozhodovn dle 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.

Na zkladě ustanoven 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. si stavn soud od Pozemkovho fondu vyždal daje tkajc se aktulnho přehledu vypořdn nroků za nevydan pozemky dle zkona o půdě, jakož i přehledu soudnch sporů mezi oprvněnmi osobami uplatňujcmi nrok dle 11 odst. 2 zkona o půdě a Pozemkovm fondem.

Dle sdělen předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu Ing. J. M. ze dne 28. listopadu 2005 č. j. PF 2258/05MI-64297 z celkov vše nroků za nevydan pozemky z rozhodnut okresnch pozemkovch řadů v hodnotě 7.346.154,44 tis. Kč k datu 18. listopadu 2005 čin zůstatek nevypořdanch nroků za nevydan pozemky 1.872.183,08 tis. Kč, z čehož zůstatek přmch nroků představuje 660.432,31 tis. Kč a zůstatek postoupench nroků 1.211.750,77 tis. Kč. V roce 2004 došlo vypořdn přmch nroků v hodnotě 115.833,02 tis. Kč, postoupench nroků v hodnotě 395.606,98 tis. Kč, v roce 2005 (k datu 18. listopadu 2005) došlo pak k vypořdn přmch nroků v hodnotě 108.892,17 tis. Kč, postoupench nroků v hodnotě 465.212,03 tis. Kč. V roce 2004 tak činil podl vypořdanch postoupench nroků 77,35 % z celkovho objemu vypořdanch nroků, za obdob od 1. ledna 2005 do 18. listopadu 2005 byl tento podl 81,03 %.

V letech 2004 a 2005 zavedl Pozemkov fond tzv. strukturovanou nabdku, tj. nabzel pozemky v obcch, z nichž pochzej dosud nevypořdan nroky za nevydan pozemky, čmž s vjimkou Prahy a některch velkch měst nabdl ve všech obcch větš objem pozemků, než činily nroky oprvněnch osob. Strukturovan nabdka tak dle sdělen Pozemkovho fondu představovala v roce 2004 hodnotu 1.495.200 tis. Kč, v roce 2005 hodnotu 3.035.210 tis. Kč, přičemž přes tuto clenou nabdku pohyboval se zjem oprvněnch osob o nabzen pozemky v roce 2004 na rovni cca 24 % a v roce 2005 na rovni cca 26 %.

Dle sdělen předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu bylo na uspokojen nroku podle 11 odst. 2 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., podno vůči Pozemkovmu fondu celkem 360 žalob, z toho 9 žalob do 31. prosince 1999, 28 žalob od 1. ledna 2000 do 30. dubna 2005 a 323 žalob od 1. května 2005 do 24. listopadu 2005. Ve sporech zahjench v roce 2005 nebylo zatm vydno pravomocn rozhodnut ve věci, ohledně sporů zahjench v minulosti a pravomocně skončench se ve sdělen odkazuje na judikaturu Nejvyššho soudu, dle nž nrok na poskytnut nhradnch pozemků nezahrnuje prvo oprvněn osoby na vběr nhradnch pozemků (2 Cdon 522/96, 26 Cdo 1478/2000 a dalš).

Za čelem poskytnut možnosti se eventulně k němu vyjdřit, bylo sdělen předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu Ing. J. M. ze dne 28. listopadu 2005 č. j. PF 2258/05MI-64297 doručeno navrhovatelům i častnku řzen ( 60 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb.).

Tto možnosti využili navrhovatel a v podn doručenm stavnmu soudu dne 9. prosince 2005 uvděj, že jakkoli nemaj v myslu zpochybňovat statistick daje uvděn ve sdělen předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu, považuj za nezbytn poukzat na fakt, že tvrzen o zsadnm převisu nabdky vhodnch pozemků nad objemem nroků může souhlasit jen z pohledu celorepublikov statistiky. V celorepublikovm srovnn se totiž vedle sebe nachz jak katastrln zem, kde bylo nabdnuto mnohem vce pozemků než odpovd rozsahu nevypořdanch nroků v tto oblasti, tak jsou zde zahrnuta i katastrln zem, kde se nepodařilo nabdnout vůbec ždn pozemky. Dan tvrzen ilustruj navrhovatel na přkladu několika katastrlnch zem v bvalm okrese Nov Jičn, kde Pozemkov fond nenabdl vůbec ždn pozemky jako nhrady, přičemž poznamenvaj, že existuj i zem, kde Pozemkov fond ani ždn vhodn pozemky neměl k dispozici. V zvěru svho vyjdřen vyslovuj přesvědčen, že pokud by se rozhodnut stavnho soudu v předmětn věci mělo o sdělen předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu oprat, bylo by je nutno podstatnm způsobem upřesnit, zejmna by muselo namsto obecnch tvrzen, vztahujcch se k celmu zem Česk republiky, podvat obraz o stavu vypořdvn nroků za nevydan pozemky na menšch zemch, nejlpe dle bvalch okresů.

IV.

Upuštěn od stnho jednn

Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že oba častnci, tj. navrhovatel prostřednictvm svho prvnho zstupce v podn doručenm stavnmu soudu dne 30. listopadu 2005, jakož i prostřednictvm osob oprvněnch jednat jejich jmnem v podn doručenm stavnmu soudu dne 2. prosince 2005, a častnk řzen ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky doručenm stavnmu soudu dne 1. prosince 2005 a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky doručenm stavnmu soudu dne 8. prosince 2005, vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

V.

Dikce napadenho prvnho předpisu

Dle ustanoven 13 odst. 6 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb.: "Oprvněn osoba m prvo na převod pozemku ve vlastnictv sttu do 2 let ode dne prvn moci rozhodnut Pozemkovho řadu. V přpadě, že o prvu na převod pozemku nerozhoduje Pozemkov řad, oprvněn osoba m prvo na převod pozemku ve vlastnictv sttu do 2 let od doby, kdy mohla nrok na převod uplatnit u Pozemkovho fondu poprv.". Dle odstavce 7 uvedenho zkonnho ustanoven: "Po uplynut doby uveden v odstavci 6 prvo na převod pozemku ve vlastnictv sttu zanik.".

Dle čl. VI zkona č. 253/2003 Sb.: "Pokud rozhodnut Pozemkovho řadu nabylo prvn moci anebo nrok na převod byl uplatněn před činnost tohoto zkona, lhůta pro převod pozemku konč dnem 31. prosince 2005.".

VI.

Podmnky aktivn legitimace navrhovatele

Nvrh na zrušen 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a ustanoven čl. VI čsti třet zkona č. 253/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 95/1999 Sb., o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby a o změně zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn zkona č. 253/2001 Sb., a někter dalš zkony, byl podn skupinou 24 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, jejichž jmnem je oprvněna jednat sentorka RNDr. J. S., a skupinou 57 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, jejichž jmnem je oprvněna jednat poslankyně Ing. V. N. Na straně navrhovatelů lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace pro řzen o kontrole norem dle ustanoven 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb.

VII.

stavn konformita kompetence a legislativnho procesu

stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon, jeho jednotliv ustanoven, přp. jin prvn předpis nebo jeho jednotliv ustanoven byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona ve 3. čten na sv 16. schůzi dne 22. května 2003 usnesenm č. 505, kdy z přtomnch 192 poslankyň a poslanců se pro jeho přijet vyslovilo 118 poslankyň a poslanců, proti hlasovalo 63.

Sent dne 27. června 2003 na sv 7. schůzi usnesenm č. 150 předmětn zkon vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, a to v hlasovn č. 38, při kterm ze 64 přtomnch sentorek a sentorů se jich pro nvrh vyslovilo 60 a nikdo nebyl proti.

O nvrhu Sentem vrcenho zkona hlasovala Poslaneck sněmovna na 198. schůzi dne 22. července 2003, přičemž hlasy 124 z přtomnch 196 poslankyň a poslanců, když proti hlasovalo 57, setrvala na zněn nvrhu zkona postoupenho Sentu (usnesen č. 621).

Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 253/2003 Sb. řdně vyhlšen v čstce 86 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 6. srpna 2003, a dle čl. VII nabyl činnosti dnem vyhlšen, čili dnem rozesln přslušn čstky Sbrky zkonů.

VIII.

Obsahov soulad napadench zkonnch ustanoven s stavnm pořdkem

VIII/a

Smysl a čel zkona o půdě

Smyslem a čelem zkona o půdě dle jeho preambule je zmrněn nsledků některch majetkovch křivd, k nimž došlo vůči vlastnkům zemědělskho a lesnho majetku v obdob let 1948 až 1989, zlepšen pče o zemědělskou a lesn půdu obnovenm původnch vlastnickch vztahů k půdě, jakož i prava vlastnickch vztahů k půdě v souladu se zjmy hospodřskho rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životnho prostřed.

Zkon o mimosoudnch rehabilitacch, ve srovnn se zkonem o půdě druh z klčovch "restitučnch zkonů", v preambuli vymezuje svůj čel žeji. Považuje za něj zmrněn nsledků některch majetkovch a jinch křivd, k nimž došlo v obdob let 1948 až 1989.

Rozdlu v čelech odpovd i rozdl legislativnho mechanismu zmrňovn křivd komunistickho režimu.

Dle zkona o mimosoudnch rehabilitacch fyzick osoba disponuje nrokem na vydn věci, splňuje-li podmnky bt oprvněnou osobou ( 3), je-li věc v držen povinn osoby ( 4), dle jsou-li dny zkonn podmnky vydn věci ( 6) a konečně nejsou-li dny zkonn důvody pro nevydn věci ( 8 odst. 1 až 4). Existuj-li důvody nevydn za splněn předchozch podmnek restituce, subsidirně je zakotveno poskytnut finančn nhrady ( 8 odst. 5).

Dle zkona o půdě fyzick osoba disponuje nrokem na vydn pozemku, splňuje-li podmnky bt oprvněnou osobou ( 4), je-li pozemek v držen povinn osoby ( 5), dle jsou-li dny zkonn podmnky vydn pozemku ( 6) a konečně nejsou-li dny zkonn důvody pro nevydn pozemku ( 11 odst. 1). Jelikož čelem zkona nen toliko zmrněn křivd, nbrž i obnova venkova, v přpadě existence důvodů nevydn pozemku subsidirně je založen nrok na bezplatn převod jinho pozemku do vlastnictv oprvněn osoby ( 11 odst. 2). Teprve za pozemky, kter se podle tohoto zkona nevydvaj a za kter nelze poskytnout oprvněn osobě jin pozemek, zakotvuje zkon o půdě v pořad druh subsidirn nrok, jmž je nrok na finančn nhradu ( 16 odst. 1). V přpadech splněn podmnek pro vydn původnho, přp. nhradnho pozemku zkon alternativně zakld pro oprvněn osoby možnost vypořdn nroků převodem vlastnickch prv k nemovitostem ve vlastnictv sttu a sprvě Pozemkovho fondu [ 18a, 17 odst. 3 psm. a) zkona o půdě].

VIII/b

Nvrhov body

Nvrhovm bodem prvnm je nmitka nerovnosti založen napadenmi zkonnmi ustanovenmi, a to nerovnosti troj: jednak nerovnosti dan absenc odůvodněnho odlišen mezi půdou, již stt jakožto vlastnk a častnk soukromoprvnho vztahu převd na jin osoby, a půdou, kterou je stt povinen vydat oprvněnm osobm - restituentům - na zkladě restitučnch předpisů, jednak nerovnosti mezi skupinou restituentů, jejichž nrok se podař uspokojit, a druhou skupinou, jejž nrok se uspokojit nepodař, a to jak v přpadech objektivnch potž nezaviněnch ani dlužnkem (sttem) ani věřitelem (oprvněnou osobou), tak i v přpadech zaviněnch postupem Pozemkovho fondu, a konečně nerovnosti mezi cenou nhradnho pozemku a vš eventuln finančn nhrady.

Druhm nvrhovm bodem je pak nmitka dotčen stavnho principu ochrany oprvněn důvěry občana v prvo (legitimnho očekvn), nahlžena jak z pohledu principu zkazu svvole a prvn jistoty (plynouc z principu prvnho sttu), tak i z pohledu prva plynoucho z Dodatkovho protokolu k mluvě (chrncho i majetkov nrok).

VIII/c

Hlediska přezkumu stavnosti lhůt

Předmětem posuzovanho nvrhu na kontrolu norem jsou zkonn ustanoven zakotvujc propadnou lhůtu pro uplatněn prva na vydn nhradnho pozemku dle 11 odst. 2 zkona o půdě.

V nlezu sp. zn. Pl. S 33/97 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 9, nlez č. 163; vyhlšen pod č. 30/1998 Sb.] stavn soud v nejobecnějš rovině k pojmu lhůty jako prvn skutečnosti konstatoval: "Smyslem prvnho institutu lhůty je snžen entropie (neurčitosti) při uplatňovn prv, resp. pravomoc, časov omezen stavu nejistoty v prvnch vztazch (což hraje zejmna důležitou roli z hlediska dokazovn v přpadech sporů), urychlen procesu rozhodovn s clem relnho dosažen zamšlench clů. Tyto důvody vedly k zaveden lhůt již před tisci lety.".

Zsadn prvn nzor vymezujc rozsah stavnho přezkumu zkonnch ustanoven zakotvujcch lhůty pak stavn soud vyslovil v nlezu sp. zn. Pl. S 46/2000 (Sbrka rozhodnut, svazek 22, nlez č. 84; vyhlšen pod č. 279/2001 Sb.) v souvislosti s posuzovnm stavnosti lhůty pro uplatněn nroků plynoucch ze zkona o soudn rehabilitaci ( 6 zkona č. 119/1990 Sb.): "Posln stavnho soudu spočv v kontrole stavnosti. V tomto rmci tento soud může pouze rušit nestavn předpisy, přpadně jejich čsti, nen však jeho kolem reparovat nsledky, kter nastaly tm, že navrhovatel neuplatnil sv prvo ve stanoven lhůtě. Zrušen lhůt porušuje zsady prvnho sttu, neboť vznamně zasahuje do principu prvnch jistot, kter je jednou ze zkladnch nležitost současnch demokratickch prvnch systmů. Lhůta sama o sobě nemůže bt protistavn. Může se však takto jevit s ohledem na konkrtn okolnosti. Tvrzen navrhovatele, že neměl důvěru k československm soudům a neměl ani potřebn informace, a proto ve lhůtě stanoven 6 zkona č. 119/1990 Sb., o soudn rehabilitaci, sv prvo včas neuplatnil, jej nezbavuje povinnosti řdit se platnmi prvnmi normami.".

Tenor uvedenho nzoru spočv tedy ve skutečnosti, že lhůta prima facie bez dalšho nevykazuje a ani nemůže vykazovat znaky protistavnosti, tyto pak mohou bt dny teprve "konkrtnmi okolnostmi" posuzovan věci, jinmi slovy, posouzen stavnosti lhůty je posouzenm kontextulnm.

Těmito "konkrtnmi okolnostmi", čili hledisky kontextulnho posouzen stavnosti lhůty dle dosavadn judikatury stavnho soudu jsou:

1. nepřiměřenost (disproporcionalita) lhůty ve vztahu k n časově omezen možnosti uplatněn stavně garantovanho prva (nroku), přpadně k n vymezenmu časovmu seku omezen subjektivnho prva. Z uvedenho pohledu stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 5/03 (Sbrka rozhodnut, svazek 30, nlez č. 109; vyhlšen pod č. 211/2003 Sb.) zrušil ustanoven 3 a 6 zkona č. 290/2002 Sb., jež představovala nepřiměřen omezen vlastnickho prva, porušen čl. 11 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 4 Listiny (za stavně konformn soud považoval v rozhodovanm kontextu takovou prvn pravu, jež by toto omezen zakldala pouze ve zcela nezbytnm časovm rozsahu, kterm lze rozumět toliko minimln časov, a to zřetelně prima facie "přechodn" dob, nikoli ale lhůtu deseti let);

2. svvole zkonodrce při stanoven lhůty (jejm zakotven anebo zrušen). Ve smyslu tohoto hlediska posuzovn stavnosti lhůty postupoval soud ve věci sp. zn. Pl. S 2/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 35; vyhlšen pod č. 278/2004 Sb.), v nž za protistavn označil zrušen ustanoven 879c až 879e občanskho zkonku (dle tž "obč. zk.") proveden zkonem č. 229/2001 Sb., jmž zkonodrce zashl do legitimnho očekvn přesně vymezenho okruhu subjektů pouh jeden den před uplynutm lhůty, ve kter by došlo k nabyt vlastnickho prva, v důsledku čehož subjekty, kter jednaly v důvěře v předem sttem stanoven podmnky, byly pouh den před uplynutm zmněn lhůty konfrontovny se svvolnm postupem sttu, jejž soud shledal rozpornm s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě (a to s odvolnm se na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva v kause Broniowski proti Polsku z r. 2002, Gratzinger a Gratzingerov proti Česk republice z r. 2002, Zvolsk a Zvolsk proti Česk republice z r. 2001);

3. stavně neakceptovateln nerovnost dvou skupin subjektů, jež je vsledkem zrušen určit zkonn podmnky uplatněn prva pro jej protistavnost, přičemž se tmto zrušenm pro dotčenou skupinu subjektů v důsledku uplynut lhůt již v důsledku derogace bez dalšho možnost uplatněn prva neotevr. Vychzeje z takto chpan "konkrtn okolnosti", v nlezech sp. zn. Pl. S 3/94 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 38, vyhlšen pod č. 164/1994 Sb.) a sp. zn. Pl. S 24/97 (Sbrka rozhodnut, svazek 11, nlez č. 62; vyhlšen pod č. 153/1998 Sb.) stavn soud zrušenm ustanoven stanovujcho počtek lhůty pro uplatněn restitučnho nroku otevřel možnost jejich uplatněn i pro ty oprvněn osoby, jež v důsledku podmnky trvalho pobytu ve lhůtch původnch nroky spěšně uplatnit nemohly. Soud v tto souvislosti konstatoval, že "tyto osoby proto byly fakticky vyloučeny z okruhu oprvněnch osob, kter se mohly domhat finančn nhrady, a byly tedy - ve srovnn s jinmi oprvněnmi osobami - protistavně znevhodněny a ocitly se vůči nim v nerovnm prvnm postaven".

kolem stavnho soudu v předmětn věci je proto posouzen, jsou-li rovněž u zkonnch ustanoven zakotvujcch propadnou lhůtu pro uplatněn prva na vydn nhradnho pozemku dle 11 odst. 2 zkona o půdě dny "konkrtn okolnosti" majc za nsledek jejich rozpor s stavnm pořdkem, anebo tomu tak nen. U "konkrtnch okolnost" sub 1. a 2. lze považovat za adekvtn test nepřpustnost extrmn disproporcionality (rational basic test), sub 3. pak test postupem plynoucm ze zsady proporcionality (suspect classification) [k uvedenmu rozlišen viz nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 7/03 (Sbrka rozhodnut, svazek 34, nlez č. 113; vyhlšen pod č. 512/2004 Sb.); z pramenů doktrinrnch např. W. Brugger, Einfhrung in das ffentliche Recht der USA. Mnchen 1993, s. 116 a nsl.; J. E. Nowak, R. D. Rotunda, Constitutional Law. 4. Ed., St. Paul 1991, s. 568 a nsl.].

VIII/d

Prvn režim vydvn nhradnch pozemků

Zkon o půdě dosažen svch čelů, jimiž, jak bylo již konstatovno, jsou zmrněn nsledků některch majetkovch křivd, k nimž došlo vůči vlastnkům zemědělskho a lesnho majetku v obdob let 1948 až 1989, zlepšen pče o zemědělskou a lesn půdu obnovenm původnch vlastnickch vztahů k půdě, jakož i prava vlastnickch vztahů k půdě v souladu se zjmy hospodřskho rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životnho prostřed (preambule), sleduje i uplatněnm principu priority navrcen původnch pozemků a ostatnch nemovitost oprvněnm osobm a principu priority naturln kompenzace v přpadě nemožnosti takovho vydn. Tyto principy se promtaj do ustanoven 11 odst. 2 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, dle něhož v přpadě, kdy pozemky vydat nelze, "pozemkov fond oprvněn osobě převede bezplatně do vlastnictv jin pozemky ve vlastnictv sttu postupem podle 8 odst. 4 zkona Česk nrodn rady č. 284/1991 Sb., o pozemkovch pravch a pozemkovch řadech, ve zněn pozdějšch předpisů, a to pokud možno v tže obci, ve kter se nachz převžn čst pozemků původnch, pokud s tm oprvněn osoba souhlas.".

Vyslov-li oprvněn osoba s převodem nabzenho nhradnho pozemku souhlas, je Pozemkov fond povinen k tomuto naturlnmu odškodněn. Z ustanoven 8 zkona č. 284/1991 Sb., podle něhož se m nhradn pozemek poskytnout, vyplv, že tento pozemek m odpovdat nahrazovanmu pozemku vměrou a stejnou kvalitou. Nahrazovan pozemek je tedy určen druhovm - generickm způsobem.

Vydn nhradnho pozemku zkon tudž spojuje s mechanismem pozemkovch prav, diskreci nabdky omezuje podmnkou subsidiarity (dle nž nabdky v jin lokalitě jsou možn v přpadě neexistence odpovdajcch nabdek v lokalitě původn), jakož i souhlasem oprvněn osoby.

K otzce vztahu mezi převodem půdy, kterou stt jakožto vlastnk převd na jin osoby, a převodem půdy, kterou je stt povinen vydat oprvněnm osobm - restituentům - na zkladě restitučnch předpisů, zaujal stavn soud stanovisko v nlezu sp. zn. III. S 495/02 ze dne 4. března 2004 (Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 33): "Nroky vznikl podle zkona o půdě maj prioritu, což vyplv jak z ratia legis zkona o půdě a dikce jeho 11 odst. 2 (srov. slovo "převede"), tak z 19 odst. 1 zkona o převodu pozemků. Pokud Fond aplikuje opačn vklad, ocit se mimo rmec oprvněn, kter mu zkon svěřuje (srov. čl. 2 odst. 2 Listiny). Takov interpretace při systematickm vkladu nemůže obstt. Zkon ( 2 odst. 1 zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů) přikazuje Fondu činit kony pouze v rmci zkona o půdě, jehož čelem je uspokojen nroků oprvněnch osob. Později přijat prava v zkoně o převodu pozemků na tomto prvnm stavu, s přihldnutm k principům ochrany legitimnch očekvn a prvn jistoty, nemohla nic změnit . Jinak řečeno, Fond nesm fakticky upřednostňovat postup podle zkona o převodu pozemků před uspokojovnm zvazků sttu podle 11 odst. 2 zkona o půdě, kter stt uznal, protože to je v rozporu s jeho působnost v rmci plněn povinnost uložench sttu zkonem o půdě. čel zkona o půdě nemůže bt pominut odkazem na specialitu zkona č. 95/1999 Sb. Platn zněn 1 odst. 2 psm. a) zkona č. 95/1999 Sb. (podle kterho tento zkon upravuje postup Pozemkovho fondu při převodu zemědělskch pozemků na oprvněn osoby) je patrně nutno interpretovat s přihldnutm k principům ochrany hmotnho zjmu (čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě) a prvn jistoty a s ohledem na 19 odst. 1 zkona o převodu pozemků, kter deklaruje nedotčenost zkona o půdě.".

Zkladn otzkou, jež z uvedenho prvnho nzoru plyne, je otzka prvnch nstrojů, kter sluš oprvněn osobě k zajištěn jejch pohledvek vůči Pozemkovmu fondu, zvlště k zajištěn jejich přednosti.

Dle shodnho stanoviska judikatury i doktrny převod nhradnch pozemků nen rozhodovnm ve sprvnm řzen, vztah mezi Pozemkovm fondem a oprvněnou osobou nen vztahem mocenskm, nbrž je charakterizovn rovnost obou subjektů, je vztahem soukromoprvnm, je vztahem dlužnka a věřitele (srov. rozsudek Nejvyššho soudu ze dne 10. 5. 2000 sp. zn. 24 Cdo 212/2000, usnesen zvlštnho sentu dle zkona č. 131/2002 Sb., o rozhodovn některch kompetenčnch sporů, ze dne 24. 11. 2004 sp. zn. Konf 80/2003, L. Kopč, J. Švestka, vaha nad možnost převodu restitučnch nroků k zemědělskm pozemkům, Prvn rozhledy, 6, 1995, s. 224). Dle rozsudku Nejvyššho soudu ze dne 10. 5. 2000 sp. zn. 24 Cdo 212/2000 na prvn vztah mezi oprvněnou osobou a Pozemkovm fondem při převodech nhradnch pozemků nelze aplikovat přmo zkon o pozemkovch pravch.

Dle ustlen soudn judikatury se oprvněn osoba civiln žalobou nemůže ale domhat vydn konkrtnho pozemku, kter si sama vybrala (srov. rozsudek Nejvyššho soudu ze dne 29. 1. 1997 sp. zn. 2 Cdon 522/96, usnesen Obvodnho soudu pro Prahu 8 ze dne 2. 8. 2000 sp. zn. 8 C 165/2000, rozsudek Krajskho soudu v st nad Labem ze dne 29. 2. 2000 sp. zn. 35 Co 4/2000; v rozsudku ze dne 18. 1. 2001 sp. zn. 26 Cdo 1478/2000 pak Nejvyšš soud vslovně uvedl: "Nrok na poskytnut nhradnch pozemků nezahrnuje prvo oprvněn osoby vůči Pozemkovmu fondu na jejich vběr. Je na Pozemkovm fondu, aby oznmil, kter pozemky ve vlastnictv sttu mohou bt poskytnuty jako pozemky nhradn. Toto oznmen nelze považovat za nvrh na uzavřen smlouvy o převodu nhradnch pozemků.).

Nen-li u věřitele dna možnost vběru, tedy možnost konkrtnho vymezen žalobnho petitu, nutno pak zodpovědět otzku, jakho nroku se lze věřitelem v danm soukromoprvnm vztahu domhat soudn žalobou. Doktrna reagovala na dan problm nsledujc prvn konstrukc: "chce-li oprvněn osoba od pozemkovho fondu nhradn pozemek, může žalovat o povinnost pozemkovho fondu s n smlouvu o převodu takovho pozemku uzavřt. Zkon č. 229/1991 Sb. stanov povinnost uzavřt smlouvu, nestanov však prostředky, jak se jejho uzavřen domoci. Plat proto ... obecn režim. Podle ustanoven 161 odst. 3 o. s. ř. pak pravomocn rozsudek ukldajc prohlšen vůle toto prohlšen nahrazuje ... Při absolutnm nedostatku zvlštnch ustanoven v zkoně č. 229/1991 Sb. ... se ... dopracujeme až k občanskmu zkonku jako nejobecnějšmu soukromoprvnmu předpisu, a k tomu, že zkon ani nic jinho neukld pozemkovmu fondu, kter z pozemků v tže obci (zbv-li jich vce než jeden) m za povinnost oprvněn osobě převst. Lze-li ovšem zvazek splnit vce způsoby, m prvo volby podle 561 odst. 1 obč. zk. dlužnk. ... Za tto situace pak petit žaloby mus bt nutně alternativn a zahrnovat (se spojkou nebo) všechny v vahu přichzejc pozemky v katastru dan obce" (M. Kindl, Restituce v soudn praxi. Praha 1997, s. 20).

Vychzeje z takto vyloženho stanoviska doktrinrnho, Okresn soud v Děčně ve věci sp. zn. 19 C 155/2000 judikoval zvěr, dle něhož oprvněn osoby se mohou domhat svho nroku vůči Pozemkovmu fondu na poskytnut nhradnch pozemků ve formě bezplatnho převodu, je-li osvědčeno, že v přijateln lhůtě jejich oprvněn nroky dosud nebyly uspokojeny či nebylo- li vůbec započato s jejich vyřizovnm, přičemž "žaloba o nahrazen projevu vůle smlouvy o bezplatnm převeden pozemku se odvj od nroku oprvněnch osob na poskytnut nhradnch pozemků, pak - z hlediska dodržen přesnosti, určitosti a srozumitelnosti žalobnho nvrhu (petitu) - je zapotřeb konkretizovat žalobn nvrh, čehož nelze doshnout jinak, než uvedenm přslušnch pozemků, kter mohou bt předmětem bezplatnho převeden na oprvněn osoby. Soud je pak vzn rozsahem nhrad, kter žalujc oprvněn osoby v řzen uplatnily, přičemž z pozemků, jež jsou v žalobnm nvrhu (petitu) specifikovny, převezme ty pozemky, u nichž budou dny podmnky k jejich bezplatnmu převodu na žalujc oprvněn osoby, a to v alikvotnm rozsahu (oceněn) nevydanch pozemků s tm, že žalovan je přp. oprvněn (alternativně) vydat žalobkynm i jin pozemky v k. . tže obce, což by v danm přpadě přichzelo v vahu. Alternativn petit tak v počtečn fzi napadnut žaloby, kdy oprvněn osoby neznaj, zda k tomu ktermu pozemku byl či nebyl uplatněn restitučn nrok, přpadně zda pro jin zkonn důvody jej nelze vydat, splňuje kritria k tomu, aby soud mohl věc meritorně projednat s tm, že v přslušn fzi sporu (po učiněn verifikaci vhodnch pozemků, kter mohou bt předmětem nhrady, resp. bezplatnho převodu) oprvněn osoby mohou svůj žalobn nrok přsl. dispozičnm konem ještě modifikovat ( 95 o. s. ř.). Užit alternativnho petitu tak vytěsňuje vahy o tom, že žalujc oprvněn osoby se domhaj bez hmotněprvnho titulu toliko konkrtnho pozemku (pozemků), nbrž že realizuj vkon svho prva plynouc z jejich nroku na bezplatn převeden pozemků dle 11 odst. 2 zkona 229/1991 Sb.".

V již citovanm nlezu sp. zn. III. S 495/02 stavn soud posuzoval opodstatněnost žalobnho titulu na vydn konkrtně určenho pozemku oprvněnmi osobami dle 11 odst. 2 zkona o půdě. Konstatoval, že "nrok stěžovatelek na vydn nhradnho pozemku nebyl dlouhodobě uspokojen. Soudy měly povinnost zkoumat, zda tento stav nen vsledkem libovůle či dokonce svvole Fondu při naplňovn zkona o půdě. Přitom se měly vypořdat s nmitkami, že Fond nem zjem na vydvn pozemků, protože m z jejich sprvy prospěch, a že jeho veřejn nabdky nejsou schopny uspokojovat zkonn nroky oprvněnch osob, kter jsou takto fakticky nuceny se svho nroku vzdt ve prospěch finančnho vyrovnn. Takov postup Fondu je jednoznačnm porušenm čl. 2 odst. 2 Listiny, resp. čl. 2 odst. 3 stavy.". Uvedl dle, že jakkoli je vztah Pozemkovho fondu a oprvněn osoby dle 11 odst. 2 zkona o půdě vztahem soukromoprvnm (tj. ovldanm principem rovnosti), nelze nemt na zřeteli, že Pozemkov fond je "veřejnou instituc, protože pln veřejn čel", a tudž "maj-li obecn soudy dostt sv stavn povinnosti poskytovat ochranu prvem chrněnm zjmům, mus při posuzovn postupu sttu, resp. jm zmocněnch osob (plncch povinnosti sttu) zkoumat, zda nedochz k libovůli.".

stavn soud v tto souvislosti zaujal i stanovisko k dosavadn relevantn judikatuře obecnch soudů: K prvnmu nzoru Nejvyššho soudu obsaženmu v rozhodnut ze dne 18. 1. 2001 sp. zn. 26 Cdo 1478/2000, dle něhož "nrok na poskytnut nhradnch pozemků nezahrnuje prvo oprvněn osoby na vběr nhradnch pozemků," přičemž "oznmen Pozemkovho fondu Česk republiky, kter pozemky mohou bt poskytnuty jako pozemky nhradn, nen nvrhem na uzavřen smlouvy," stavn soud uvedl, že "tento prvn nzor je třeba aplikovat a vykldat stavně konformnm způsobem", rozhodnut Nejvyššho soudu (kter zde převzal svůj starš prvn nzor z rozhodnut ze dne 29. 1. 1997 sp. zn. 2 Cdon 522/96) "zřetelně vychz z předpokladu, že Fond pln řdně sv zkonn povinnosti a omezuje nrok na domhn se konkrtnho nhradnho pozemku jen proto, aby přidělovn pozemků bylo spravedliv. Odkaz na prvn nzor Nejvyššho soudu nemůže sloužit k legitimovn takovho postupu při přidělovn nhradnch pozemků, kter by (nahlženo z objektivnho pohledu) byl svvoln nebo diskriminujc. Libovůle či liknavost při přidělovn pozemků je protiprvn a protiprvnmu jednn nelze poskytnout soudn ochranu. Žaloba domhajc se vydn konkrtnho pozemku může představovat jedin prostředek obrany proti libovůli. stavn soud rovněž připomn, že z stavnho zkazu odepřen spravedlnosti vyplv povinnost obecnch soudů vyplňovat mezery v zkonech tam, kde by opak vedl k faktick nevymahatelnosti nroku. Ostatně i jin rozsudek Nejvyššho soudu ze dne 22. 2. 2002 sp. zn. 28 Cdo 1847/2001 ukazuje, že i Nejvyšš soud si je vědom povinnosti zajistit vynutitelnost nroku dle 11 odst. 2 zkona o půdě.".

V zvěru uvedenho nlezu stavn soud vslovně zdůraznil omezen svho přezkumu na otzky stavnosti, respektoval maximu nenahrazovn funkce obecnch soudů při interpretaci a aplikaci jednoduchho prva, pročež konstatoval nsledujc: "stavn soud na zvěr poznamenv, že i kdyby obecn soudy dle stly na nzoru, že žaloba nemůže označovat konkrtn pozemek, mus vzt v vahu i svou povinnost (s přihldnutm k zkazu odmtnut spravedlnosti, resp. k povinnosti poskytnout ochranu legitimnmu očekvn) vst stěžovatelky k pravě petitu tak, aby v přpadě spěchu stěžovatelek bylo možno uložit Fondu povinnost vydat v určit konkrtn době pozemek soudem určen, tak aby jeho hodnota vyplvajc z velikosti, lokalizace a kvality se co nejvce přiblžila současn hodnotě původnho pozemku. Tento požadavek vyplv již z dikce 11 odst. 2 zkona o půdě, kter presumuje souhlas oprvněn osoby s nabzenm pozemkem. Nutno tak připomenout, že pro sprvu sttnho majetku vždy platila pravidla, kter jsou nyn expressis verbis vyjdřena v zkoně o majetku Česk republiky, podle kterho "Majetek mus bt využvn čelně a hospodrně k plněn funkc sttu a k vkonu stanovench činnost; jinm způsobem lze majetek použt nebo s nm naložit pouze za podmnek stanovench zvlštnm prvnm předpisem anebo tmto zkonem." ( 14 odst. 1 zkona č. 219/2000 Sb., o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, kter zavazuje i Fond - 2 odst. 2 citovanho zkona). Fond nemůže ignorovat již existujc zvazky sttu, kter na sebe vzal v 11 odst. 2 zkona o půdě.".

VIII/e

Ratio decidendi

Judikaturu obecnch soudů v otzce žalobnho titulu svědčcho oprvněn osobě při uplatněn prva na vydn nhradnho pozemku dle 11 odst. 2 zkona o půdě lze tudž zobecnit dvojm konstatovnm: za relevantn a ustlenou ji lze považovat toliko potud, vymezuje-li dan titul negativně (tj. nepovažuje-li převod nhradnch pozemků za rozhodovn ve sprvnm řzen a vylučuje-li nrok oprvněn osoby na poskytnut nhradnch pozemků vůči Pozemkovmu fondu formou jejich vběru); vymezily- li obecn soudy v některch dosavadnch rozhodnutch žalobn titul oprvněn osoby pozitivně, nelze prozatm mluvit o ustlen a předvdateln judikatuře.

Dle ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., oprvněn osobě sluš prvo na převod pozemku ve vlastnictv sttu do 2 let ode dne prvn moci rozhodnut Pozemkovho řadu; nerozhoduje-li o převodu Pozemkov řad, do 2 let od doby, kdy mohla nrok na převod uplatnit u Pozemkovho fondu poprv, přičemž tato lhůta je lhůtou propadnou.

Nabylo-li rozhodnut Pozemkovho řadu prvn moci anebo nrok na převod byl uplatněn před činnost zkona č. 253/2003 Sb., tj. přede dnem 6. srpna 2003, dle čl. VI tohoto zkona lhůta pro převod pozemku konč dnem 31. prosince 2005.

Čl. VI zkona č. 253/2003 Sb. tudž stanovil pro realizaci nroku na vydn nhradnho pozemku pro přpady, u kterch rozhodnut Pozemkovho řadu, jako titul pro vydn, nabylo činnosti přede dnem nabyt činnosti zkona č. 253/2003 Sb. (tj. dnem 6. srpna 2003), jakož i pro přpady, u nichž byl dn jin titul pro vydn dnem actionis nata rovněž přede dnem nabyt činnosti zkona č. 253/2003 Sb. (tj. dnem 6. srpna 2003), minimln lhůtu dvou let, čtyř měsců a 25 dn (tj. do dne 31. prosince 2005).

Ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona o půdě pak stanov lhůtu dvou let pro ty přpady, v nichž rozhodnut Pozemkovho řadu, jako titul pro vydn nabude prvn moci po dni nabyt činnosti zkona č. 253/2003 Sb., a dle pro ty přpady, u nichž je dn jin titul pro vydn dnem actionis nata rovněž po dni nabyt činnosti zkona č. 253/2003 Sb.

Nutno na tomto mstě připomenout nvrhov body skupiny sentorů a skupiny poslanců, a to nmitku jednak nerovnosti dan absenc odůvodněnho odlišen mezi půdou, kterou stt jakožto vlastnk a častnk soukromoprvnho vztahu převd na jin osoby, a půdou, kterou je stt povinen vydat oprvněnm osobm - restituentům - na zkladě restitučnch předpisů, a jednak nerovnosti mezi skupinou restituentů, jejichž nrok se podař uspokojit, a t jejich skupiny, jejž nrok se uspokojit nepodař [jak v přpadech objektivnch potž nezaviněnch ani dlužnkem (sttem) ani věřitelem (oprvněnou osobou), tak i v přpadech zaviněnch postupem Pozemkovho fondu], jakož i nmitku dotčen stavnho principu ochrany oprvněn důvěry občana v prvo (legitimnho očekvn), a to jak z pohledu principu zkazu svvole a prvn jistoty (plynouc z principu prvnho sttu), tak i z pohledu prva plynoucho z Dodatkovho protokolu k mluvě (chrncho i majetkov nrok).

Nmitku prvn i třet stavn soud plně akceptoval již v nlezu sp. zn. III. S 495/02, pro stavn posouzen všech tř uvedench nmitek plat nsledujc maxima:

Aniž by zpochybňoval tvrzen Pozemkovho fondu o adekvtnosti "strukturovan nabdky" pro uspokojen nroků oprvněnch osob dle 11 odst. 2 zkona o půdě (viz sdělen předsedy vkonnho vboru Pozemkovho fondu Ing. J. M. ze dne 28. listopadu 2005 č. j. PF 2258/05MI- 64297) a rovněž aniž by zpochybňoval tvrzen navrhovatelů o dodržen zsady vigilantibus iura ze strany oprvněnch osob, stavn soud zastv nzor, že neexistuje důkazn prostředek, jenž by mu umožňoval uveden tvrzen v řzen o kontrole norem verifikovat. Takovto ověřen je mysliteln toliko v rmci danosti efektivnho procesnho prostředku k ochraně prva, jehož čelem je ověřen adekvtnosti nabdky pro konkrtn oprvněnou osobu. Takov procesn prostředek může bt jednak založen vslovnm zkonnm zakotvenm a jemu odpovdajc aplikačn prax, anebo může bt vyvinut a ustlen samotnou judikaturou.

Rozborem relevantn pravy obsažen v zkonu o půdě, jakož i rozborem dosavadn relevantn judikatury obecnch soudů i stavnho soudu nelze než dospět k zvěru, že nen naplněna ani jedna z uvedench alternativ.

Obdobn nzor zastv v tto souvislosti i prvn doktrna: "Cel proces poskytovn jinch pozemků je - kromě prvn, organizačn a zemně technick nročnosti - spojen i s vraznmi subjektivnmi vlivy, kter mohou ve svch důsledcch vyvolvat pochybnosti o objektivitě v postupu konkrtnch zemnch pracovišť Pozemkovho fondu ČR. Z uveden všech těchto - a v mnohm i nad rmec analzy platn prvn pravy jdoucch - vah lze podle mne vyvodit jeden zvěr. Představa zkonodrce, že nen nic jednoduššho, než za nevydvan pozemek poskytnout oprvněn osobě jin pozemek, se zřejmě ukazuje jako přinejmenšm naivn. Pokud však platn prvn prava na tomto principu věcn kompenzace stoj, je zapotřeb věnovat i prvn pravě procedury, ve kter se tak m dt, odpovdajc pozornost. A to se podle mne ve vztahu k procesu poskytovn jinch vhodnch pozemků zatm (přes všechny dosavadn vce či mně poveden novelizace přslušnch ustanoven zkona o půdě) nepodařilo." (I. Průchov, Restituce majetku podle zkona o půdě. Praha 1997, s. 194.)

Pro oprvněn osoby dle 11 odst. 2 zkona o půdě plyne z uvedenho zvěr, dle něhož pro uplatněn prva na vydn nhradnho pozemku neexistuje efektivn procesn prostředek (jinmi slovy jde na rovni jednoduchho prva o zakotven subjektivnho prva bez nroku, čili bez procesn možnosti jeho vymožen). Pro stavn soud v řzen o kontrole norem (přezkumu stavnosti ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a ustanoven čl. VI zkona č. 253/2003 Sb.) z něj pak plyne konstatovn, dle něhož lhůty zakotven v ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a ustanoven čl. VI zkona č. 253/2003 Sb., časově omezuj uplatněn prva oprvněnch osob dle 11 odst. 2 zkona o půdě na vydn nhradnho pozemku, tj. prva, jemuž nesvědč efektivn procesn prostředek, pročež se z pohledu kritri kontextulnho posouzen stavnosti lhůt jedn o svvoli zkonodrce, stojc v rozporu s stavnm principem ochrany oprvněn důvěry občana v prvo, jenž je komponentem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy), v rozhodovanm kontextu pak i v rozporu s principem legitimnho očekvan při uplatňovn majetkovho prva plynoucho z čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě.

A contrario tedy zroveň plat stavn konformita přiměřenou lhůtou omezen možnosti uplatněn prva oprvněn osoby (restituenta) na vydn nhradnho pozemku dle 11 odst. 2 zkona o půdě, ovšem za podmnky platnosti efektivnho procesnho prostředku k ochraně tohoto prva.

stavn soud v tto souvislosti opakovaně připomn, že takov procesn prostředek může bt jednak založen vslovnm zkonnm zakotvenm a jemu odpovdajc aplikačn prax, anebo může bt vyvinut samotnou judikaturou obecnch soudů. Předpokladem stavněprvnho akceptovn jeho judicilnho založen je určitost vymezen předmětu žaloby, dle ustlen danho procesnho prostředku k ochraně prva v rozhodovac praxi soudů a nsledně pak předvdatelnost jejich rozhodovn.

VIII/f

Funkce finančn nhrady

Finančn nhrada v klčovch restitučnch zkonech, za něž nutno považovat zkon č. 87/1991 Sb. a zkon č. 229/1991 Sb., z pohledu původnch intenc zkonodrce nesplňovala funkci ekvivalentu nevydan věci, resp. pozemku.

Tuto skutečnost lze potvrdit i obsahem vystoupen společnho zpravodaje vborů Sněmovny lidu Federlnho shromžděn poslance Vclava Bendy při projednvn nvrhu zkona o mimosoudnch rehabilitacch na společn schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny nrodů Federlnho shromžděn ČSFR dne 19. nora 1991, jenž v tto souvislosti konstatoval: "My, poslanci, z většiny vborů i z iniciativn skupiny, kter na nvrzch pracovala, jsme zsadně podporovali naturln restituce všude, kde je to možn, ale nechtěli jsme v nějakm širokm rozsahu zavdět finančn nebo dokonce, jak bylo v původnch nvrzch, peněžn restituce.".

Obdobně i u zkona o půdě byl jeho navrhovatel v otzce funkce finančn nhrady veden stejnou intenc, jak tomu bylo u zkona o mimosoudnch rehabilitacch. Důvodov zprva k nvrhu zkona o půdě v tomto kontextu uvd: "Za pozemky a budovy, kter nebude možn vrtit, bude nležet nhrada v penězch, kterou poskytne původnm vlastnkům přslušn středn orgn sttn sprvy republiky ve stejnm rozsahu a za obdobnch podmnek, za jakch se poskytuj nhrady při mimosoudn rehabilitaci.".

Princip priority naturln restituce před finančn kompenzac měl u obou z uvedench restitučnch zkonů za nsledek konstrukci, dle nž finančn nhrada neplnila čel hodnotovho ekvivalentu za nevydanou věc, resp. pozemek, a měla toliko symbolickou satisfakčn funkci. Tato konstrukce vychzela z ekonomicky limitovanch možnost sttu po roce 1989 formou finančnch nhrad zmrňovat někter křivdy způsoben komunistickm totalitnm režimem.

stavn soud na tomto mstě odkazuje na svoji rozshlou a ustlenou judikaturu, v nž zformuloval hlediska stavněprvnho posouzen kategorie rovnosti [viz předevšm nlezy sp. zn. Pl. S 16/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 25; vyhlšen pod č. 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 24; vyhlšen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 29; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 4, nlez č. 74; vyhlšen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 9/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 16; vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/96 (Sbrka rozhodnut, svazek 8, nlez č. 67; vyhlšen pod č. 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. S 15/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 29, nlez č. 11; vyhlšen pod č. 40/2003 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/03 (Sbrka rozhodnut, svazek 35, nlez č. 151; vyhlšen pod č. 584/2004 Sb.), sp. zn. Pl. S 47/04 (vyhlšen pod č. 181/2005 Sb. a bude uveřejněn ve svazku 36 Sbrky rozhodnut)]. Při chpn stavnho principu rovnosti se zejmna ztotožnil se zvěrem vyjdřenm stavnm soudem ČSFR (nlez sp. zn. Pl. S 22/92, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, nlez č. 11, str. 37). stavn soud ČSFR v něm pojal rovnost jako kategorii relativn, jež vyžaduje odstraněn neodůvodněnch rozdlů. Zsadě rovnosti v prvech je proto třeba rozumět tak, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům nesm bt projevem libovůle, neplyne z n však zvěr, že by každmu muselo bt přiznno jakkoli prvo. Obsah principu rovnosti stavn soud tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn spatřuje ve vyloučen libovůle. Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je jm založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod. Jinmi slovy řečeno, stavn soud ve sv judikatuře interpretuje stavn princip rovnosti ve smyslu akcesorick i neakcesorick rovnosti. Určit zkonn prava, jež zvhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jinm, nemůže bt tudž bez dalšho označena za porušen principu rovnosti. Zkonodrce m určit prostor k vaze, zda takov preferenčn zachzen zakotv. Mus přitom dbt o to, aby zvhodňujc přstup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti (viz např. rozsudky Evropskho soudu pro lidsk prva ve věcech Abdulaziz, Cabales a Balkandali z r. 1985, 72; Lithgow z r. 1986, 177; Inze z r. 1987, 41).

Vychzeno z uvedench hledisek stavněprvnho posuzovn kategorie rovnosti, jelikož odlišen subjektů a prv v předmětn věci bylo ze strany zkonodrce založeno na objektivnch a rozumnch důvodech, nelze přisvědčit t nmitce navrhovatelů, dle nž je rozpor napadench zkonnch ustanoven s stavnm pořdkem spatřovn v protistavn nerovnosti mezi cenou nhradnho pozemku a vš eventuln finančn nhrady.

VIII/g

Modifikace rationis decidendi: prvn postaven postupnků

K interpretaci ustanoven 11 odst. 2 zkona o půdě již v průběhu devadestch let zaujala prvn doktrna stanovisko (viz L. Kopč, J. Švestka, vaha nad možnost převodu restitučnch nroků k zemědělskm pozemkům, Prvn rozhledy, 6, 1995, s. 224), dle kterho nroky podle zkona o půdě "jsou prvem na plněn ze zvazkovho prvnho vztahu, kter obecně upravuje občansk zkonk ( 488 - 852)", a tudž je "lze postoupit na zkladě 524 obč. zk.; tomuto postoupen nebrn ze shora uvedench důvodů ustanoven 525 odst. 1 obč. zk.", přičemž "po postoupen nroku nabv postupnk nejen prvo na splněn zvazku povinnou osobou, ale i všechna prva, kter měl postupitel v době postoupen ( 524 odst. 2 obč. zk.). K těmto prvům nlež i prvo na volbu alternativnho plněn, pokud tuto volbu již neuskutečnil postupitel.". Konečně "prvo na nhradn pozemek podle 11 odst. 2 zkona o půdě nelze považovat za pohledvku, na kterou se vztahuje 33a, neboť cit. ustanoven 33a se tk pouze pohledvky, jejmž předmětem je poskytnut přiměřen finančn nhrady. Nroky na vrcen restituovanho pozemku anebo vydn nhradnch pozemků je však třeba považovat za pohledvky podle 488 obč. zk.".

Tato interpretace byla nsledně potvrzena novelou zkona č. 95/1999 Sb., provedenou zkonem č. 253/2001 Sb., jenž v čl. I bodě 5 stanovil: "V 1 odst. 2 psmeno a) zn: "a) postup Pozemkovho fondu při převodu zemědělskch pozemků na oprvněn osoby, kterm vzniklo prvo na jin pozemek podle 11 odst. 2 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o půdě") a na fyzick nebo prvnick osoby, na něž toto prvo přešlo nebo bylo převedeno (dle jen "oprvněn osoby"),".". Uveden zkonn ustanoven do celkov množiny označen legislativn zkratkou "oprvněn osoby" tedy řad podmnožinu oprvněnch osob podle 11 odst. 2 zkona o půdě, dle podmnožinu jejich dědiců a konečně podmnožinu postupnků.

Důvodov zprva pak k vkladu předmětnho ustanoven konstatovala nsledujc: "prava je potvrzenm možnosti postupovn nroků na jin pozemky.".

Zkladn otzkou, kterou nutno v tto souvislosti zodpovědět, je otzka, dopadaj-li derogačn důvody vypovdajc ve prospěch zrušen ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a ustanoven čl. VI zkona č. 253/2003 Sb. nejen na oprvněn osoby dle 11 odst. 2 zkona o půdě, nbrž i na postupnky. Jinmi slovy řečeno, je-li důvodn protistavnost kontextulnho deficitu zkonnch lhůt zakotvench v uvedench ustanovench, spočvajc v absenci efektivnho procesnho prostředku k ochraně prva, vzthnout jak na oprvněn osoby dle 11 odst. 2 zkona o půdě, tak i postupnky, anebo tomu tak nen.

Ustlen praxe obecnch soudů ve srovnateln souvislosti [a to při posuzovn důvodů osvobozen od daně z přjmů dle 4 odst. 1 psm. g) zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, v přpadě přjmů z prodeje vydanch nemovitost] odlišuje prva původnch restituentů a postupnků: "Od daně z přjmů fyzickch osob nelze osvobodit přjmy z prodeje nemovitost nabytch podle zkona o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, pokud daňov subjekt tyto nemovitosti nabyl na zkladě sukcese restitučnho nroku uskutečněn podle ustanoven občanskho zkonku - daňov subjekt se totiž nestal osobou oprvněnou podle ustanoven zkona o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku." (rozsudek Městskho soudu v Praze ze dne 10. června 2003 sp. zn. 28 Ca 709/2002, rozsudek Krajskho soudu v Brně ze dne 2. zř 2003 sp. zn. 29 Ca 415/2001, rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 27. řjna 2004 č. j. 5 Afs 29/2004-74). K důvodům tohoto odlišen pak Krajsk soud v st nad Labem v rozsudku ze dne 27. března 2003 sp. zn. 15 Ca 201/2001, uvd: "Společnm znakem přjmů osvobozench dle zkona o dani z přjmů je okolnost, že jsou osvobozeny přjmy, kter ve skutečnosti nepředstavuj zvětšen majetku daňovho subjektu, protože se jedn o nhrady za v minulosti odebran majetek, přjem dosažen prodejem vydanho majetku.".

Uveden judikatura obecnch soudů, odlišujc v naznačen souvislosti prvn postaven původnch restituentů a postupnků, byla nsledně potvrzena stavnm soudem (usnesen sp. zn. I. S 406/2000, sp. zn. IV. S 439/04). stavn soud přitom zdůraznil, že dan odlišen je odůvodněno tm, že "z koncepce ust. 4 odst. 1 psm. g) zkona o danch z přjmů vyplv zřejm mysl zkonodrce přiznat osvobozen od daně osobm dřve postiženm, jimž byl majetek navrcen, a nikoli osobm dalšm; za nemovitosti vydvan podle zvlštnho předpisu, tak jak m na mysli citovan ustanoven, je nutno považovat nemovitosti vydvan oprvněnm osobm na zkladě prvnch skutečnost stanovench za čelem odstraněn způsobench majetkovch křivd, a nikoli nemovitosti vydan z jinho, již odvozenho titulu" (sp. zn. IV. S 439/04).

Smyslem a čelem prvn konstrukce, dle nž nroky podle zkona o půdě jsou prvem na plněn ze zvazkovho prvnho vztahu, kter obecně upravuje občansk zkonk ( 488 - 852), a tudž je lze postoupit na zkladě 524 obč. zk., bylo rozšřit vějř alternativ uspokojen nroků restituentů. Nelze z n ale dovodit zvěr, dle něhož by čely zkona o půdě, jak jsou zakotveny v jeho preambuli, dopadaly i na postupnky. Plat proto i v tto souvislosti stejn vaha, jakou byly vedeny obecn soudy při posuzovn důvodů osvobozen od daně z přjmu dle 4 odst. 1 psm. g) zkona o dani z přjmu. Pekunirn čely cese u postupnků jsou v danm přpadě odlišn od čelu vydn nhradnho pozemku dle 11 odst. 2 zkona o půdě původnm restituentům. Při postoupen předmětnch pohledvek si postupnci museli bt vědomi nejen možnch vhod, nbrž i rizika takovto cese s ohledem na způsob nabdky a přidělovn nhradnch pozemků Pozemkovm fondem, pročež na jejich straně při posuzovn stavnosti 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb. nelze konstatovat rozpor uvedench zkonnch ustanoven s stavnm principem ochrany oprvněn důvěry občana v prvo, jenž je komponentem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy), přpadně v rozhodovanm kontextu rozpor s principem legitimnho očekvan při uplatňovn majetkovho prva plynoucho z čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě.

VIII/h

Formulace vroku derogačnho nlezu

Ratio decidendi předmětnho nlezu tudž dopad pouze na čst z celkovho okruhu osob, kterch se tkaj ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb., přičemž touto čst jsou oprvněn osoby podle 11 odst. 2 zkona o půdě (tj. původn restituenti) a jejich dědicov, a nejsou jimi postupnci.

Zrušen 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb. v jejich plnosti by přitom ale dopadalo i na osoby, pro kter derogačn důvody nevypovdaj.

V nlezu sp. zn. Pl. S 24/94 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 19; vyhlšen pod č. 80/1995 Sb.), jenž byl pak nsledovn judikaturou v řzen o kontrole norem, stavn soud vymezil pojem zkonnho ustanoven tak, že jm rozum jakoukoli čst textu prvnho předpisu s normativnm obsahem, tedy vraz, obsahujc jakkoli jazykov prostředky, jehož smyslem je vyjdřen prvn normy nebo některho z komponentů jej skutkov podstaty (např. okruhu subjektů nebo situac), resp. prvnho nsledku (tj. prvn povinnosti nebo sankce).

Ustanoven 1 odst. 2 psm. a) zkona č. 95/1999 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., zavedlo legislativn zkratku "oprvněn osoby" jednak pro oprvněn osoby, kterm vzniklo prvo na jin pozemek podle 11 odst. 2 zkona o půdě, a jednak pro fyzick nebo prvnick osoby, na něž toto prvo přešlo nebo bylo převedeno.

Ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb. obsahuje tudž implicite vymezen množiny svch adrestů jednak podmnožinou oprvněnch osob dle 11 odst. 2 zkona o půdě a jejich dědiců, a jednak podmnožinou postupnků.

stavn soud v derogačnch nlezech sp. zn. Pl. S 34/04, sp. zn. Pl. S 43/04 (vyhlšeny pod č. 355/2005 Sb. a pod č. 354/2005 Sb. a oba budou uveřejněny ve svazku 38 Sbrky rozhodnut) ve srovnatelnch přpadech zrušil určit zkonn ustanoven toliko pro přesně vymezenou podmnožinu z celkov množiny jeho adrestů, a to tu podmnožinu, pro niž vypovdaly derogačn důvody.

Vychzeje z vše rozvedench důvodů, stavn soud pro rozpor s stavnm principem ochrany oprvněn důvěry občana v prvo, jenž je komponentem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy), jakož i pro rozpor s principem legitimnho očekvan při uplatňovn majetkovho prva plynoucho z čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě, ustanoven 13 odst. 6 a 7 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 253/2003 Sb., a čl. VI zkona č. 253/2003 Sb., pokud se tkaj oprvněnch osob, kterm vzniklo prvo na jin pozemek podle 11 odst. 2 zkona č. 229/1991 Sb., ve zněn zkona č. 183/1993 Sb., a jejich dědiců, zrušil.

Podle ustanoven 58 odst. 1 zkona o stavnm soudu jsou nlezy, ktermi stavn soud rozhodl o nvrhu na zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu anebo jejich jednotlivch ustanoven podle čl. 87 odst. 1 psm. a) a b) stavy, vykonateln dnem jejich vyhlšen ve Sbrce zkonů, pokud nerozhodne stavn soud jinak. V projednvanm přpadě stavn soud rozhodl, že nlez nabv činnosti dnem jeho vyhlšen [obdobně tak učinil i ve věci sp. zn. Pl. S 13/05 (nlez byl vyhlšen pod č. 283/2005 Sb. a bude uveřejněn ve svazku 37 Sbrky rozhodnut)], a to z důvodu dosažen ochrany stavnosti v rozhodovan věci.

Načítávám znění...
MENU
Hore