Ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 139 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 362/2003 Sb. 5/2010 účinný od 08.01.2010
| Schválené: | 19.11.2009 |
| Účinnost od: | 08.01.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Státní bezpečnost. Bezpečnostní informační služba. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 19. listopadu 2009 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila (soudce zpravodaje) a Jiřího Nykodýma, o návrhu Nejvyššího správního soudu na vyslovení protiústavnosti ustanovení § 139 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jako účastníka řízení takto:
* pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 21, nález č. 5, str. 29 a násl. vyhlášen pod č. 78/2001 Sb.
Ustanovení § 139 odst. 1 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 362/2003 Sb., pokud vylučovalo přezkumnou pravomoc soudu ve věcech nároků uplatňovaných podle § 124 zákona č. 154/1994 Sb., bylo v rozporu s článkem 1, článkem 36 odst. 1, odst. 2, článkem 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Odůvodněn:
I. Rekapitulace nvrhu
1. V nvrhu, doručenm stavnmu soudu dne 25. 5. 2007, se Nejvyšš sprvn soud domh toho, aby stavn soud rozhodl, že ustanoven 139 odst. 1 zkona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostn a informačn službě (dle jen "zkon o BIS"), ve zněn činnm do 31. 12. 2006, tj. před novelizac provedenou zkonem č. 362/2003 Sb., je v rozporu s čl. 1, čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), tedy s stavnm pořdkem Česk republiky.
Nvrhem napaden ustanoven znělo:
"Soud nepřezkoumv rozhodnut služebnho orgnu s vjimkou rozhodnut o
a) propuštěn ze služebnho poměru podle 40 odst. 1 psm. c) nebo d)
b) nhradě škody, přesahuje-li požadovan čstka 5 000,- Kč".
2. Navrhovatel uvd, že předmětn nvrh podv v souvislosti se svou rozhodovac činnost ve věci veden u Nejvyššho sprvnho soudu pod sp. zn. 5 As 65/2006. V n stěžovatelka Bc. E. R. napad kasačn stžnost usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 30. 5. 2006 č. j. 8 Ca 57/2006-27, kterm byla odmtnuta jej žaloba proti rozhodnut ředitele Bezpečnostn a informačn služby (dle jen "ředitel BIS") ze dne 10. 1. 2006 č. j. 29-7/2005-BIS-1, jmž bylo jako opožděn zamtnuto jej odvoln proti rozhodnut ředitele BIS ze dne 7. 11. 2005 č. j. 11-31/2005-BIS-1 o přiznn mrtnho. Městsk soud v Praze žalobu usnesenm odmtl jako nepřpustnou, protože byla podna proti rozhodnut, kter je ze soudnho přezkumu podle ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS vyloučeno.
3. Nejvyšš sprvn soud, kter m rozhodnout o kasačn stžnosti, při předběžnm projednn věci dospěl k zvěru, že ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS, kter již bylo a dle bude nutn ve věci aplikovat, nelze vyložit stavně konformnm způsobem, neboť je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. Nejvyšš sprvn soud proto přerušil řzen a ve smyslu ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") navrhuje, aby stavn soud vyslovil protistavnost 139 odst. 1 zkona o BIS, ve zněn před novelou provedenou zkonem č. 362/2003 Sb. s tm, že prvn nzor stavnho soudu bude pro něj v dalšm řzen zvazn.
4. Na podporu svho nzoru a s odvolnm na "procesně obdobnou situaci" navrhovatel poukazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 33/2000 ze dne 10. 1. 2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.)*, v němž stavn soud rovněž rozhodoval o nvrhu obecnho soudu, kter napadal zkonn ustanoven, v době rozhodovn stavnho soudu již novelizovan.
5. Nad rmec nvrhu poukazuje navrhovatel na zněn ustanoven 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, kter je u derogace prvnch předpisů v řzen o kontrole norem založeno na čincch ex nunc, nikoli ex tunc. Toto pravidlo nelze podle jeho nzoru vnmat mechanicky, neboť v takovm přpadě by mohlo dochzet k opomjen podstaty normativn regulace.
6. V souvislosti se zkazem retroaktivnho působen prvnch předpisů, jehož přmm důsledkem je povinnost všech orgnů aplikujcch prvo použvat prvn předpisy v takov podobě, v jak platily v době, v nž došlo k rozhodnm prvnm skutečnostem, navrhovatel zdůrazňuje, že i když prvn předpis může bt, resp. je v době rozhodovn stavnho soudu změněn nebo dokonce bez nhrady zrušen, přesto mus bt i nadle aplikovn na prvn vztahy dřvějš, vznikl za doby jeho platnosti a činnosti. Navrhovatel upozorňuje, že pokud by se stavn soud odmtl jeho nvrhem zabvat prvě z důvodu pozdějš derogace napadenho prvnho předpisu, vyvolal by takovm postupem situaci, v nž by došlo k porušen zkladnch prv a svobod častnků řzen. Přpadn ochrana stavnch prv častnků řzen, kter by byla stavnm soudem poskytnuta až po rozhodnut obecnch soudů, se navrhovateli jev jako "neefektivn" a "nesystmov", neboť vždy je třeba vychzet z obsahu člnku 4 stavy ČR, kter zaručuje zkladnm prvům a svobodm soudn ochranu. Z tohoto důvodu navrhovatel trv na tom, aby stavn soud při svm rozhodovn neopomenul sledovat zjem cel soustavy obecnch soudů na řdnm fungovn všech jeho dlčch člnků.
7. Navrhovatel si je vědom toho, že stavn soud při aplikaci ustanoven 67 zkona o stavnm soudu v rmci tzv. abstraktn kontroly norem [ve smyslu 64 odst. 1 psm. a), b) zkona o stavnm soudu] zastavuje řzen, jestliže napaden ustanoven zkona pozbude platnosti. Navrhovatel však zdůrazňuje, že druh z přpadů kontroly norem - konkrtn kontrola norem [ 64 odst. 1 psm. c), e), odst. 3 zkona o stavnm soudu] - je založen na zcela jin koncepci, jejmž smyslem je vyloučen protistavn aplikace napaden čsti prvnho předpisu v konkrtn věci.
8. Ve vztahu k meritu věci navrhovatel argumentuje poukazem na nemožnost soudn ochrany zkladnch prv stěžovatelky, neboť podle napadenho ustanoven je vyloučen soudn přezkum rozhodnut ředitele BIS, což podle jeho nzoru představuje flagrantn porušen zkladnch prv stěžovatelky ve smyslu člnku 36 odst. 1, odst. 2 Listiny, tedy dotčen zkladnho procesnho prva mt za splnitelnch podmnek přstup k soudu a ždat u něj ochranu pro sv prvo, včetně prva na spravedliv proces. Z hlediska stavn ochrany v oblasti sprvnho prva poukazuje navrhovatel na druhou větu odstavce 2 člnku 36 Listiny, kter nepřipoušt možnost vyloučit ze soudnho přezkumu věci, v nichž se orgn veřejn moci dostal do konfliktu s některmi ze zkladnch prv nebo svobod. Vyloučen ze soudnho přezkumu je možn v přpadě rozhodovn orgnu veřejn sprvy o subjektivnch veřejnch prvech, nikoli však při rozhodovn orgnu veřejn moci o zkladnch prvech nebo svobodch zaručench Listinou. V tomto přpadě jde o dotčen socilnho prva jako zkladnho prva upravenho v člnku 30 odst. 1 Listiny, v němž je uvedeno prvo občanů na přiměřen hmotn zabezpečen v přpadě ztrty živitele. Po skončen služebnho poměru se přslušnkům BIS vyplcej někter dvky, jako jsou vsluhov přspěvek, odchodn, a skonč-li služebn poměr smrt, vyplc se pozůstalm mrtn. mrtn je v danm přpadě speciln formou zabezpečen pozůstalch při ztrtě živitele.
9. Pokud bylo takov rozhodnut, tkajc se zkladnho socilnho prva, ze soudnho přezkumu podle zněn citovanho ustanoven ve zněn činnm do 31. 12. 2006 vyloučeno, nebyla takov prava podle navrhovatele v souladu s prvem na spravedliv proces a tedy ani s člnkem 36 Listiny.
10. Navrhovatel vyslovuje pochybnosti ohledně reln možnosti objektivně nezvislho a nestrannho rozhodovn ředitele BIS, maj-li bt dodrženy principy spravedlivho procesu, a to za situace, v nž ředitel BIS podle ustanoven 135 odst. 1 zkona o BIS rozhoduje o opravnm prostředku častnka řzen proti rozhodnut ředitele BIS.
11. Důvody, kter vedly navrhovatele k zvěru o protistavnosti ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS ve zněn činnm do 31. 12. 2006, byly již dřve použity v argumentaci tkajc se rozhodnut plna stavnho soudu ze dne 26. 4. 2005 sp. zn. Pl. S 11/04 (N 161/16 SbNU 185; 220/2005 Sb.) o nvrhu na zrušen ustanoven 77k odst. 6 zkona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovanch skutečnost (publikovno ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, sv. 37 pod č. 89, str. 207, nebo ve Sbrce zkonů pod č. 220/2005).
12. I když navrhovatel připoušt, že dosažen zruk uvedench v ustanoven člnku 36 odst. 2 Listiny neznamen bezpodmnečn přezkum rozhodnut pouze soudem (ale je možn i jinm tribunlem), je třeba trvat na tom, aby šlo o orgn nezvisl, jehož členov jsou a mohou objektivně bt při svm rozhodovn nezvisl a nestrann. Touto problematikou se ostatně zabval stavn soud např. v nlezu sp. zn. Pl. S 28/98 ze dne 23. 11. 1999, (N 161/16 SbNU 185; 2/2000 Sb.), přpadně v nlezu sp. zn. 9/2000 ze dne 17. 1. 2001,(N 8/21 SbNU 55; 52/2001 Sb.).
13. Zvěrem navrhovatel připomn, že ve sprvnm soudnictv jsou nejčastěji (jako je tomu i v projednvan věci) rozhodovny spory mezi exekutivnmi složkami sttu a osobami soukromho prva, což vyžaduje dostatek činnch garanc zachovn nezvislosti a nestrannosti rozhodovn, bez souběžnch vazeb k moci vkonn. Tato kritria jsou splněna u soudců; nen tomu tak při realizaci prva procesn obrany odvolatele proti rozhodnut ředitele BIS, což shledv navrhovatel rozpornm s člnkem 1, člnkem 36 a s člnkem 37 odst. 3 Listiny.
II. Rekapitulace předchozho řzen
14. Z připojenho spisu Nejvyššho sprvnho soudu vedenho pod sp. zn. 5 As 65/2006 (k němuž byl připojen spis Městskho soudu v Praze sp. zn. 8 Ca 57/2006) se zjišťuje, že Bc. E. R. (v dřvějšm řzen v procesnm postaven žalobkyně) se žalobou podanou proti Bezpečnostn informačn službě domhala zrušen rozhodnut ředitele BIS ze dne 10. 1. 2006 č. j. 29-7/2005-BIS-1, kterm bylo zamtnuto odvoln stěžovatelky proti rozhodnut ředitele BIS ze dne 7. 11. 2005 o přiznn mrtnho po jejm zemřelm manželovi ve vši 112 491,- Kč (podle ustanoven 124 zkona o BIS), kter bylo přiznno j (a poměrně rozděleno) i jejm dvěma nezletilm dětem. S tmto rozdělenm přiznan čstky žalobkyně nesouhlasila, neboť podle jejho nzoru mělo bt mrtn v uveden vši přiznno každmu z pozůstalch, nikoli poměrně rozděleno.
15. Žalobkyně uvedla, že převzet rozhodnut ředitele BIS ze dne 7. 11. 2005 potvrdila svm podpisem až dne 7. 12. 2005, i když s jeho zněnm byla již dřve seznmena. Opravn prostředek podala k poštovn přepravě dne 22. 11. 2005, tedy podle jejho nzoru v zkonn lhůtě.
16. Rozhodnutm ředitele BIS ze dne 10. 1. 2006 č. j. 29-7/2005-BIS-1 bylo odvoln žalobkyně (doručen řediteli BIS dne 28. 11. 2005) z důvodu "promlčen odvolac lhůty" zamtnuto.
17. Jak se uvd v jeho odůvodněn, žalobkyně převzala rozhodnut ředitele BIS ze dne 7. 11. 2005 č. j. 11-31/2005- BIS-1 oproti podpisu již dne 8. 11. 2005. Patnctidenn lhůta k odvoln j tedy začala běžet dnem 9. 11. 2005 a skončila 23. 11. 2005. Pokud bylo odvoln řediteli BIS doručeno dne 28. 11. 2005, stalo se tak až po zkonn odvolac lhůtě.
18. Městsk soud v Praze usnesenm ze dne 30. 5. 2006 č. j. 8 Ca 57/2006-27 žalobu odmtl (vrok I.). Důvodem odmtnut byla skutečnost, že v dan věci nejde o rozhodnut služebnho orgnu o propuštěn ze služebnho poměru podle 40 odst. 1 psm. c) nebo d) zkona o BIS, ani nejde o rozhodnut o nhradě škody s čstkou přesahujc 5 000,- Kč. Protože přezkum jinch rozhodnut služebnho orgnu nen možn ( 139 odst. 1 zkona o BIS) a žaloba byla podna proti rozhodnut, kter je z přezkumu soudu vyloučeno, shledal Městsk soud v Praze žalobu nepřpustnou [ 68 psm. e) a 46 odst. 1 psm. d) soudnho řdu sprvnho].
19. Odmtav usnesen Městskho soudu v Praze napadla žalobkyně kasačn stžnost z důvodu uvedenho v ustanoven 103 odst. 1 psm. e) soudnho řdu sprvnho.
III. Vyjdřen častnka řzen
20. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen k nvrhu, podepsanm jejm předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem, uvedla, že napaden ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS bylo v nezměněn podobě součst tohoto zkona až do jeho zrušen zkonem č. 362/2003 Sb. s činnost k 1. 1. 2007. Zkon o BIS (sněmovn tisk 1015) byl schvlen na 21. schůzi Poslaneck sněmovny dne 7. 7. 1994 a dne 27. 7. 1994 byl vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 49 pod č. 154/1994 Sb.
21. Zkon č. 362/2003 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů (sněmovn tisk 257), byl schvlen dne 2. 7. 2003 na 18. schůzi Poslaneck sněmovny a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 31. 10. 2003 pod č. 362/2003 Sb., přičemž nabyl činnosti dne 1. 1. 2007 (ustanoven čl. II zkona č. 530/2005 Sb.). Oba zkony, tedy jak zkon o BIS, tak i zkon č. 362/2003 Sb., byly řdně přijaty, podepsny a vyhlšeny. Zkonodrce vychzel z přesvědčen, že přijat zkonn prvn prava je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky, i když bylo napaden ustanoven zkona o BIS zkonodrcem později zrušeno.
22. Poslaneck sněmovna nesdl prvn vklad člnku 95 odst. 2 stavy ČR, obsažen předevšm v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 33/2000 (k němuž se přiklonil i Nejvyšš sprvn soud). Tmto vkladem si pr stavn soud "dovodil kompetenci neuvedenou v čl. 87 stavy ČR", přičemž takov prvn vklad dajně nebere na vědom mysl zkonodrce, kter citovan člnek stavy zasadil do konkrtnho stavnho kontextu dle dotvřenho zkonem o stavnm soudu.
23. V dalš čsti vyjdřen jsou podrobovny kritice argumenty navrhovatele, jimiž se snažil podpořit svůj nzor o nezbytnosti a nezastupitelnosti lohy stavnho soudu při posuzovn nvrhu na vysloven protistavnosti konkrtnho ustanoven zkona. častnk řzen tvrd, že i když zkonodrce přijme prvn pravu, kter se ukže jako "neefektivn", je (pouze) na zkonodrci, aby efektivnost prvn pravy vyhodnotil a pot ji přpadně nahradil jinou, dokonalejš prvn pravou.
24. Obecn soudy však pr nic neopravňuje k tomu, aby z vlastnho rozhodnut zkonnou pravu neaplikovaly, i když se jim jev jako neefektivn. Nen totiž věc soudu (obecnho), aby podle svho vnitřnho přesvědčen posuzoval, "co je a co nen v souladu s stavnm pořdkem". Argument uvděn navrhovatelem se v tto souvislosti redukuje na konstrukci dovozovan přm aplikace člnku 95 odst. 2 stavy, tj. na "oprvněn obecnch soudů na konzultaci s stavnm soudem". Jestliže zkonodrce takovou kompetenci stavnmu soudu neposkytl, nen zde zkonn možnost opravňujc obecn soudy se j dovolvat.
25. Prvn situaci nastalou v projednvan věci srovnv častnk řzen s j podobnou, řešenou v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 33/2000 a dovozuje, že obecn soud měl nejprve sm zkoumat, zda zpochybňovan ustanoven nelze vyložit způsobem stavně konformnm, přpadně zda je jeho aplikace v projednvan věci nezbytn a sprvn. Navrhovateli pak vytk, že zvolil složit postup, pokud si z možnch vkladů tzv. obyčejnho prva zvolil ten, kter ho nut aplikovat již neplatn ustanoven zkona o BIS o vyloučen soudnho přezkumu, aby vzpět konstatoval rozpornost napadenho ustanoven s stavnm pořdkem ČR a inicioval jeho přezkum stavnm soudem s jedinm clem - napaden ustanoven v jm řešenm přpadu neaplikovat. Navrhovatel pr dostatečně nepřihldl ke skutečnosti, že napaden ustanoven již v době jeho posouzen neplatilo a nov prvn prava obsažen v zkoně č. 362/2003 Sb., činn od 1. 1. 2007, již v obdobnch přpadech soudn přezkum nevylučuje.
26. I když častnk řzen vychz z platn prvn pravy stanovujc, že soud při přezkoumvn rozhodnut sprvnho orgnu vychz ze skutkovho a prvnho stavu, kter zde byl v době rozhodovn sprvnho orgnu, m zato, že po zrušen dosavadn prvn pravy by j již rozhodujc soud neměl bt nadle vzn, pokud "jeho užit neukldaj ani přechodn ustanoven nov prvn pravy". V rmci těchto vah vyslovuje častnk řzen sv přesvědčen, že nen zřejm, jak hodnoty prvnho sttu či jak zkladn prva a svobody by navrhovatel porušil, pokud by s ohledem na novou prvn pravu připustil soudn přezkum rozhodnut sprvnho orgnu, kter podle dosavadn prvn pravy nebylo možn.
27. častnk řzen považuje nvrh navrhovatele na vysloven protistavnosti ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS za nepřpustn.
IV. Upuštěn od stnho jednn
28. Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel ve svm nvrhu, tak i předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn a i vzhledem k tomu, že stavn soud měl zato, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.
V. Kontrola stavnosti již neplatn, avšak aplikovateln prvn normy
29. stavn soud se nejprve zabval posouzenm, zda mu přsluš meritorně projednvat podan nvrh, protože navrhovatel se nedomh zrušen napadenho zkonnho ustanoven, nbrž jen vysloven jeho protistavnosti. Takov petit nvrhu ovlivnila skutečnost, že dnem 31. 10. 2003 nabyl platnosti a dnem 1. 1. 2007 nabyl činnosti zkon č. 362/2003 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů (dle jen "zkon č. 362/2003 Sb."), jmž došlo nejen ke změně zkona o BIS, ale tak cel řady dalšch prvnch předpisů.
30. Zkon č. 362/2003 Sb. zrušil nvrhem napaden ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS (srov. čst čtvrt, čl. IV, bod 3). Tuto problematiku nyn upravuje jin zkon, a to zkon č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, kter v ustanoven 196 odst. 1 umožňuje přezkoumvn všech rozhodnut, kter byla vydna v řzen podle tohoto zkona, soudem. Podle tvrzen navrhovatele bylo napaden ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS v řzen před Městskm soudem v Praze, ve zněn před novelizac, aplikovno, tedy i v řzen o podan kasačn stžnosti bude muset bt aplikace napadenho ustanoven přezkoumna, což bylo zsadnm důvodem, proč se navrhovatel podle ustanoven 95 odst. 2 stavy ČR obrtil na stavn soud.
31. stavn soud již v předchozch judiktech dospěl k zvěru, že z člnku 95 odst. 2 stavy ČR vyplv, že jeho povinnost je přezkoumat stavnost napadenho ustanoven zkona, i když již bylo zrušeno (změněno), a to za podmnky, že adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti je veřejn moc, tedy nikoli subjekt soukromho prva a za podmnky, že napaden ustanoven zkona m bt při řešen dosud neskončen věci použito obecnm soudem. Takov prvn nzor je vysloven např. v nlezu ze dne 10. 1. 2001 sp. zn. Pl. S 33/2000 (viz vše), jakož i v nlezech dalšch [např. nlez sp. zn. Pl. S 72/06 ze dne 29. 1. 2008, (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.)].
32. Tyto podmnky jsou v projednvan věci splněny.
33. V projednvan věci je nutn zodpovědět otzku, zda napaden ustanoven bylo ve věci veden Městskm soudem v Praze pod sp. zn. 8 Ca 57/2006 skutečně aplikovno v rozsahu, jehož přezkum je navrhovn, a pokud tomu tak nebylo, byť v odůvodněn usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 30. 5. 2006 č. j. 8 Ca 57/2006-27 je na ně odkazovno, zda a do jak mry je tto skutečnosti nutn přiznat relevanci prvě v řzen o kontrole norem před stavnm soudem.
34. Jak vyplv z popisu předmětnho řzen u obecnho soudu, je zřejm, že předmětem řzen ve věci sam bylo mrtn, přiznan pozůstalm po přslušnkovi BIS, kter patř s ohledem na prvn pravu, uvedenou v hlavě osm zkona o BIS ve zněn činnm do 31. 12. 2006, mezi nroky souvisejc se skončenm služebnho poměru [ 124 ve vztahu k ustanoven 38 psm. e) citovanho zkona].
35. Proto stavn soud dospěl k zvěru, že Nejvyšš sprvn soud je oprvněnm navrhovatelem a jsou tak splněny podmnky jeho aktivn legitimace v řzen o kontrole norem ve vztahu k ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS.
VI. Obsahov posouzen stavnosti napadenho zkonnho ustanoven
36. stavn soud dle přikročil k obsahovmu posouzen (čsti) napadenho zkonnho ustanoven z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem Česk republiky, přičemž vzal v vahu, že petitem nvrhu je napadeno nikoli cel ustanoven 139 zkona o BIS, ale jen jeho odstavec 1, kter upravuje vjimku z pravidla, že soud nepřezkoumv rozhodnut služebnho orgnu.
37. Vjimky z pravidla nepřezkoumvat rozhodnut služebnho orgnu se zjevně tkaj oblasti nroků spojench se skončenm služebnho poměru přslušnka BIS při jeho propuštěn ( 38 a 40 zkona o BIS); v souvislosti se skončenm služebnho poměru přslušnka BIS vznikaj nroky na vplatu některch dvek, jako je odchodn ( 116), platov vyrovnn ( 117), přspěvek za službu ( 119); pokud skonč služebn poměr přslušnka BIS mrtm, vyplc se pozůstalm mrtn ( 124).
38. Problematikou přspěvku za službu i vsluhovho přspěvku se stavn soud ve svch rozhodnutch zabval již několikrt [viz např. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 9/95 ze dne 28. 2. 1996 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.], usnesen sp. zn. II. S 164/01 a sp. zn. III. S 209/01 (ve SbNU neuveřejněna, dostupn na http://nalus.usoud.cz) a nlez sp. zn. IV. S 150/01 ze dne 9. 10. 2003 (N 117/31 SbNNU 57)].
39. V nlezu sp. zn. Pl. S 9/95 se stavn soud přiklonil ke stanovisku Ministerstva prce a socilnch věci a konstatoval, že "v prvnm řdu Česk republiky jsou tyto dvky koncipovny jako určit forma finančn kompenzace za prce vykonvan ve ztžench podmnkch a určitch osobnch omezench, vyplvajcch z charakteru prce v ozbrojench složkch sttu (resp. bezpečnostnch sborech). Jsou součst dvek socilnho charakteru souvisejcch s ukončenm služebnho poměru přslušnků těchto sborů".
40. Ve smyslu vše uvedenm lze bezesporu nahlžet i na mrtn jako na jednu ze socilnch dvek. mrtn je součst prva na přiměřen hmotn zabezpečen při ztrtě živitele, chrněnho člnkem 30 odst. 1 Listiny.
41. Podle člnku 4 odst. 2 Listiny mohou bt meze zkladnch prv a svobod upraveny za podmnek stanovench Listinou jen zkonem, přičemž mus bt šetřena podstata a smysl zkladnch prv a svobod (čl. 4 odst. 4 Listiny). S podmnkou šetřen zkladnch prv a svobod nen slučiteln takov prvn prava, kter vylučuje soudn přezkum rozhodnut služebnho orgnu o nrocch socilnho charakteru.
42. Novelou zkona o BIS, provedenou zkonem č. 362/2003 Sb., s činnost od 1. 1. 2007, byla ustanoven 22 až 146a včetně poznmek pod čarou č. 8) až 28) a 30) zrušena, tedy včetně napadenho ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS. Je tedy zjevn, že zkonodrce, vědom si nerovnho postaven přslušnků bezpečnostnch sborů s ostatnmi sttnmi zaměstnanci, novou prvn pravou umožnil přezkoumn všech pravomocnch rozhodnut služebnch orgnů, vydanch v řzen podle označenho zkona, soudem.
43. I když v oblasti prv hospodřskch, socilnch, kulturnch a menšinovch je to stt, ktermu je umožněno preferenčn zachzen s určitmi skupinami jinak složitě socilně, kulturně, profesně či jinak rozvrstven společnosti, přičemž zkonodrce realizuje přijmnm prvnch norem sv představy o přpustnch mezch faktickch nerovnost uvnitř společnosti, je stle patrnějš snaha zaručovat přslušnkům bezpečnostnch sborů stejn standard ochrany jejich procesnch prv, jako je tomu u ostatnch sttnch zaměstnanců a poskytnout jim možnost domoci se ochrany jejich zkladnch prv ve smyslu čl. 1, čl. 36 odst. 1, odst. 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny u nezvislho a nestrannho soudu. Takov standard v napadenm ustanoven 139 odst. 1 psm. a) zkona o BIS nebyl respektovn. Novou prvn pravou bylo vyjdřeno přesvědčen zkonodrce, že pro dalš trvn rozdlnho přstupu v tto oblasti prvn pravy nejsou relevantn důvody.
44. stavn soud ostatně již v nlezu ze dne 9. 10. 2003 sp. zn. IV. S 150/01 (viz vše), v němž se zabval problematikou přspěvku za službu a jeho dopadem do prvn sfry stěžovatele, vyjdřil nzor, že pokud dosavadn (tj. ke dni 31. 12. 2006) prvn prava neumožňuje, aby vešker rozhodnut sprvnch orgnů o občanskch prvech a zvazcch podlhala přezkumu soudem nebo jinm nezvislm orgnem tak, jak to m na mysli čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž jen "mluva"), je možno takov postup považovat za neždouc exces.
45. stavn soud se zabval otzkou, zda soudn vluka přezkoumvn rozhodnut funkčnho orgnu ve věcech nroků na mrtn podle 124 zkona o BIS (s vjimkami uvedenmi v napadenm ustanoven 139 odst. 1 zkona o BIS) zaručovala častnkům řzen nezvislost a nestrannost rozhodovn a tedy i spravedlnost řzen vedenho podle zkona o BIS, a dospěl k zvěru, že tomu tak nebylo. Exekutivn orgn, kter reprezentuje sv zjmy v oblasti služebnch vztahů, vydval nejen prvoinstančn rozhodnut, ale současně rozhodoval v druh instanci o opravnm prostředku proti němu. Za situace, v nž neexistoval přezkum nezvislm a nestrannm orgnem, zviselo rozhodnut na vůli jedin instituce, kterou již z povahy věci nelze považovat za nezvislou či nestrannou. Je zřejm, že takov prava odporuje obecně uznvanmu smyslu a čelu čl. 36 odst. 2 Listiny, stejně jako čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod a čl. 4 stavy ČR, kter stanov, že zkladn prva a svobody jsou pod ochranou soudn moci.
46. stavn soud si je vědom specifickch rysů rozhodovn o služebnch zležitostech tkajcch se přslušnků zpravodajskch služeb. Informace, vyšl najevo v průběhu takovho rozhodovn, se dotkaj oblasti bezpečnostnch rizik a zjmů sttu, což se může projevit v omezen garanc některch běžnch procesnch zruk řdnho a tedy i spravedlivho procesu, jako je např. veřejnost jednn. Obdobnou situaci posuzoval stavn soud v nlezu sp. zn. II. S 377/04 ze dne 6. 9. 2007 (N 1326/46 SbNU 283) v souvislosti s projednvnm stavn stžnosti napadajc rozhodovn ve věcech utajovanch skutečnost, a zde zdůraznil, že "i v takovm typu řzen je kolem zkonodrce umožnit zkonnou formou realizaci přiměřench zruk na ochranu soudem, byť podle povahy věci ... na ochranu zvlštn a diferencovanou". Z hlediska ochrany zkladnch prv a svobod nemůže veřejn zjem na nezveřejňovn těchto konkrtnch okolnost znamenat plnou rezignaci na ochranu zkladnch lidskch prv a svobod, zejmna na soudn přezkum sprvnch rozhodnut.
47. stavn soud z důvodů vše uvedench dospěl k zvěru, že ustanoven 139 odst. 1 zkona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostn informačn službě, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 362/2003 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů, je v rozporu s čl. 1, čl. 36, čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 6 odst. 1 mluvy, a proto nvrhu Nejvyššho sprvnho soudu podle čl. 95 odst. 2 stavy vyhověl.
48. S ohledem na čl. 89 odst. 2 stavy ČR jsou orgny veřejn moci povinny důsledky shledan protistavnosti promtnout do sv rozhodovac praxe, tedy neaplikovat citovan ustanoven při řešen konkrtnch přpadů.