Ve věci návrhu na zrušení § 13 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a § 4 odst. 3, § 5 odst. 3, § 7 a § 13 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005 499/2002 účinný od 29.11.2002

Jménem České republiky Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2002 v plénu o návrhu skupiny poslanců na zrušení § 13 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a § 4 odst. 3, § 5 odst. 3, § 7 a § 13 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, takto:

Ustanovení § 4 odst. 3, § 5 odst. 3, § 7 a § 13 nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení § 13 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Skupina poslanců ve sv�m n�vrhu podan�m podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) a b) �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava") a � 64 odst. 1 p�sm. b) a odst. 2 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, tvrd�, že z�kon č. 256/2000 Sb., o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu), zakazuje v�robu zemědělsk�ho zbož�. V jeho �pravě nach�z� rozpor se svobodou podnik�n� podle čl. 26 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"). Svobodu podnik�n� jako v�kon určit�ch povol�n� a činnost� lze podle Listiny z�konem pouze omezit nebo pro ně stanovit podm�nky, �pln� z�kaz však možn� nen�. Takov� z�kaz podle navrhovatele představuje sankčn� odvod ve v�ši 115 % minim�ln� nebo regulovan� ceny zemědělsk�ho v�robku za překročen� individu�ln� produkčn� kv�ty (� 13 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu). Jde přitom o sankci, jež dopad� na jedn�n� z�konem v�slovně nezak�zan�. Regulace prostřednictv�m produkčn�ch kv�t vedla k vymezen� preferovan� kategorie tzv. strategick�ch v�robců cukru, aniž by v�běr mohli ostatn� v�robci ovlivnit. Ve spojen� t�to diferenciace se svobodou podnik�n� nast�v� nerovnost podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny. Tu odr�ž� bezplatn� rozdělen� produkčn�ch kv�t mezi současn� v�robce a na ostatn� potenci�ln� v�robce zb�v� k rozdělen� jen mal� rezerva. Opomenuti mohou podle skupiny poslanců b�t i ti v�robci - vlastn�ci zař�zen�, kteř� je s vysok�mi finančn�mi n�klady v obdob� před �činnost� z�kona renovovali a v referenčn�m obdob� cukr nevyr�běli. V obdobn�m postaven� jsou i ti, již zař�zen� zakoupili. Diskriminace mezi podnikateli s přidělenou produkčn� kv�tou a podnikateli, kteř� ji nemaj�, vytv�ř� diskriminaci v pr�vu na vlastnictv�. To m� totiž podle čl. 11 Listiny stejn� z�konn� obsah a ochranu. Zm�něn�m vlastn�kům v�robn�ho zař�zen� je z�konem fakticky zak�z�no vyr�bět př�slušnou komoditu rozhodnut�m st�tu, a to bez n�hrady. Jejich vlastnictv� je uplatňov�n�m produkčn�ch kv�t znehodnoceno, a t�m se mu d�v� jin� obsah a snižuje jeho ochrana. Skupina poslanců připom�n�, že vl�da se už dř�ve pokusila regulovat v�robu cukru nař�zen�m č. 51/2000 Sb., kter�m se stanov� opatřen� a pod�l st�tu na tvorbě podm�nek pro zajištěn� a udržen� v�roby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem. Tento předpis �stavn� soud n�lezem č. 96/2001 Sb. sice zrušil, nicm�ně od 14. 3. 2000 do 12. 3. 2001 platil. Za toto obdob� vytvořil pro př�padn� nov� žadatele nepř�zniv� podm�nky pro zah�jen� v�roby a posl�ze pro přidělen� kv�ty podle nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb.

Skupina poslanců připoušt�, že z�konod�rce m� při vyd�v�n� běžn�ch z�konů br�t v �vahu obecn� z�jem na �pravě poměrů v hospod�řsk�ch odvětv�ch, na druh� straně však m� zvažovat existenci veřejn�ho z�jmu. Z�sah ovšem mus� respektovat rovnov�hu mezi obecn�m z�jmem a individu�ln�mi pr�vy. Mezi použit�mi prostředky a sledovan�mi c�li mus� b�t proporcionalita. Jinak, jak zdůraznil �stavn� soud již n�lezem z 15. 2. 1994 sp. zn. Pl. �S 35/93 [vyhl�šen pod č. 49/1994 Sb. a publikov�n ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu (d�le jen "Sb�rka rozhodnut�") svazek 1, n�lez č. 7], se př�slušn� regulace dost�v� do rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny. Regulaci zemědělsk� produkce podle skupiny poslanců svědč� veřejn� z�jem, a to nejen v souvislosti s př�pravou na vstup do Evropsk� unie. Z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu ovšem určuje omezen� svobody podnik�n� v zemědělstv� pomoc� produkčn�ch kv�t nepřiměřeně obecně, neboť nestanov� okruh zemědělsk�ch v�robků, jež lze regulaci podrobit. Zmocňuje tak St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond (d�le tak� "Fond") k z�sahu do pr�v producentů bez bližš�ho z�konn�ho vymezen�. T�m hroz� jeho zneužit�. Z�konn� poukaz na mezin�rodn� smlouvy (� 1 odst. 2) ch�pe skupina poslanců jako odkaz na předpisy Evropsk�ho společenstv�, zejm�na nař�zen� Rady ES č. 2038/1999. Jimi vytv�řen� regulace v�roby cukru se uplatňuje pouze po omezenou dobu, zat�mco z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu předpokl�d� opakovan�, a t�m neomezen� uplatňov�n� kv�t.

Skupina poslanců dovozuje odepřen� soudn�ho přezkumu (čl. 36 Listiny) ve v�slovn�m omezen� (� 5 odst. 5 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu) použit� spr�vn�ho ř�du pouze na ž�dosti o podpory, a nikoli na ostatn� rozhodov�n�, mimo jin� rozhodov�n� o přidělov�n� kv�t nebo uložen� sankčn�ho odvodu.

Skupina poslanců připom�n�, že za ne�stavn� je třeba považovat podz�konnou delegaci k tvorbě pr�va (� 4 odst. 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. ), jestliže Fond stanov� v�ši rezervy, jež se zveřejn� ve Věstn�ku Ministerstva zemědělstv�. Za ne�stavn� t�ž považuje pověřen� Ministerstva financ� k určov�n� minim�ln� ceny cukru. V obou př�padech se odvol�v� na n�lez �stavn�ho soudu č. 96/2001 Sb., podle nějž z�konod�rce nemůže oblast �pravy vztahů určen�ch pro �pravu z�konem delegovat na moc v�konnou a t�m vlastně rezignovat na svoji z�konod�rnou povinnost; t�m sp�še si v�konn� moc nemůže pr�vo na tuto �pravu přisvojit sama. Obě ustanoven� jsou proto v rozporu s čl. 79 �stavy a prvn� tak� s � 12 odst. 3 a druh� s � 12 odst. 4 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu.

Napaden� nař�zen� vl�dy d�le nevymezuje ž�dn� jakostn� znaky cukru, na kter� se stanov� produkčn� kv�ty. Za ně nelze považovat odkaz v pozn�mce pod čarou na vyhl�šku č. 334/1997 Sb., kterou se prov�d� � 18 p�sm. a), d), j) a k) z�kona č. 110/1997 Sb., o potravin�ch a tab�kov�ch v�robc�ch a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, pro př�rodn� sladidla, med, nečokol�dov� cukrovinky, kakaov� pr�šek a směsi kakaa s cukrem, čokol�du a čokol�dov� cukrovinky, ve zněn� vyhl�šky č. 94/2000 Sb. �stavn� soud judikoval, že �čelem pozn�mek pod čarou je jen zpřehledněn� předpisů a že nemaj� ž�dn� pr�vn� v�znam. Vymezen� soustavy produkčn�ch kv�t jako ne�pln� nesplňuje požadavek z�kona.

V rozš�řen� n�vrhu, jež �stavn� soud připustil, skupina poslanců ž�d� t�ž zrušen� � 7 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. Důvodem je podle navrhovatele nedostatek z�konn�ho zmocněn� pro delegaci rozdělov�n� produkčn�ch kv�t cukru a rezervy z vl�dy na Fond, aniž jej z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu k tomu v�slovně zmocňuje. Jasn� zmocněn� obsahuj� až � 4, 7 a 16 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. Za nedostatečn� považuje navrhovatel opr�vněn� Fondu soustavy kv�t využ�vat podle � 1 odst 2. p�sm. d) z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. Ve vztahu k produkčn�m kv�t�m jsou naopak nejrozmanitějš� kompetence svěřeny vl�dě [� 3 odst. 3 p�sm. a), � 12 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu]. Ustanoven� � 4, 6 a 7 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. jsou ne�stavn�, neboť zakl�daj� nez�konnou delegaci k v�konu veřejn� moci. Postaven� org�nu veřejn� spr�vy se nav�c Fondu v�slovně přizn�v� jen při rozhodov�n� o podpoře (� 5 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu). Skupina poslanců navrhla zrušen� � 13 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. pro jeho rozpor s čl. 79 �stavy, neboť vl�da delegovala svou z�konnou povinnost na jin� org�n, když zmocnila Ministerstvo financ�, aby stanovilo minim�ln� cenu cukru uv�děn�ho na trh v Česk� republice, č�mž byl porušen � 12 odst. 4 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu.

II.

Poslaneck� sněmovna ve sv�m vyj�dřen� uv�d�, že n�vrh skupiny poslanců je neopodstatněn�, neboť každ� m� možnost se svobodně rozhodnout, zda a za jak�ch podm�nek bude v určit� oblasti podnikat. Zasahov�n� st�tu mus� respektovat přiměřenou rovnov�hu mezi požadavkem obecn�ho z�jmu a požadavkem na ochranu z�kladn�ch pr�v. Mus� existovat rozumn� vztah proporcionality mezi použit�mi prostředky a sledovan�mi c�li. Zaveden� sankc� v r�mci syst�mu produkčn�ch kv�t nesleduje omezen� zaručen�ho pr�va podnikat pro všechny bez rozd�lu, c�lem je garance vyv�ženosti mezi produkc� a odbytem. Ani v Evropsk� unii nen� ch�p�na regulace zemědělstv� jako porušen� z�sady rovn�ho pr�va podnikat. Z�konod�rce proto může v mez�ch dan�ch garantovan�mi z�kladn�mi pr�vy vymezit nebo ovlivnit druh a počet subjektů působ�c�ch v určit�m odvětv� anebo poněkud omezit smluvn� svobodu při uplatňov�n� produkce na trhu. Poslaneck� sněmovna poukazuje na limity určen� čl. 41 odst. 1 Listiny. Tato pr�va jsou z�sadně odlišn� od z�kladn�ch pr�v a možnost z�konod�rce stanovit jejich omezen� je větš�. Poslaneck� sněmovna se ztotožňuje se stanovisky k problematice regulace, kter� �stavn� soud zaujal v n�lezech č. 231/2000 Sb. a č. 410/2001 Sb. Připom�n�, že � 13 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu přijala jako pozměňovac� n�vrh. Vl�dn� n�vrh byl podle jej�ho hodnocen� těžko v praxi realizovateln�. I proto nepovažuje n�vrh za odůvodněn�. Pr�vn� stav v r�mci syst�mu produkčn�ch kv�t by se zrušen�m tohoto ustanoven� nezlepšil. Poslaneck� sněmovna uv�d�, že z�kon byl ř�dně schv�len, podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a vyhl�šen ve Sb�rce z�konů. Je přesvědčena, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou, �stavn�m poř�dkem a naš�m pr�vn�m ř�dem.

Sen�t ve vyj�dřen� k n�vrhu připom�n�, že v průběhu projedn�n� n�vrhu z�kona nebyly vzn�šeny �stavn� n�mitky, a proto v tomto ohledu nejednal. Sankce podle � 13 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu považuje za n�stroj, j�mž st�t předv�danou stabilizaci agr�rn�ho trhu vynucuje. Sankce nepředstavuj� podle něj prostředek diskriminace mezi podnikateli. Rovnost je zaručen� � 12 odst. 7 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu, jenž umožňuje nov�m subjektům vstup na trh. Neztotožňuje se s n�zorem, že spr�vn� ř�d se na rozhodov�n� o odvodu podle � 13 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu neuplatn�. Rozhodnut� jsou t�ž přezkoumateln� soudem podle čl. 36 Listiny.

Vl�da Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� k n�vrhu uv�d�, že hlavn�m c�lem syst�mu produkčn�ch kv�t cukru je stabilizace trhu a ochrana všech jeho �častn�ků před negativn�mi v�kyvy. Ke sporn�mu nař�zen� vl�dy uv�d�, že �prava je zcela v souladu s pravidly uplatňovan�mi v Evropsk� unii a zakl�d� se na tuzemsk�m a v�vozn�m pod�lu kv�ty. Hlavn� motivac� je snaha udržet v�robu cukrovky na historicky ned�vn� �rovni včetně určit� nadv�roby. Jin� syst�m regulace by byl v rozporu s modelem uplatňovan�m v Evropsk� unii. T�m by Česk� republika nedodržela aproximačn� z�vazek podle Evropsk� dohody zakl�daj�c� přidružen� mezi Českou republikou na jedn� straně a Evropsk�mi společenstv�mi a jejich člensk�mi st�ty na straně druh� č. 7/1995 Sb. (čl. 69 až 71). Vl�da d�le uv�d�, že stanovila způsob naplňov�n� a uvolňov�n� rezervy. Zveřejňov�n� souvisej�c�ch �dajů ve Věstn�ku Ministerstva zemědělstv� m� pouze informačn� charakter. K �dajn� diskriminaci mezi podnikateli, kteř� vyr�běli nebo nevyr�běli cukr, uv�d�, že je obecně možn� kv�tu odkoupit nebo pož�dat o poskytnut� kv�ty z rezervy. Př�snějš� podm�nky pro ty, kteř� cukr nevyr�běli, jsou pochopiteln�, neboť nen� osvědčena jejich schopnost cukr vyr�bět. K ustanoven� � 5 odst. 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. uv�d�, že obsahuje jen povinnost uv�dět určit� �daje v ž�dosti. Vl�da poukazuje v t�to souvislosti na argumentaci o povaze a mez�ch rovnosti vyj�dřen� v n�lezu �stavn�ho soudu č. 410/2001 Sb. K n�vrhu na zrušen� ustanoven� o zmocněn� Ministerstva financ� poukazuje na jeho př�slušnost podle z�kona č. 526/1990 Sb., o cen�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Tvrd� proto, že napaden� ustanoven� nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. neporušuj� �stavně zaručen� pr�va v�robců. Navrhuje proto zam�tnut� n�vrhu.

Ve vyj�dřen� k rozš�řen�mu n�vrhu vl�da připom�n�, že důvodem pro vytvořen� soustavy produkčn�ch kv�t cukru je zaveden� principů komunit�rn�ho pr�va do česk�ho pr�vn�ho ř�du jak kvůli požadavkům asociačn� dohody, tak z důvodu předch�zen� nepř�zniv�m vlivům na citliv� zemědělstv� po připravovan�m vstupu do Evropsk� unie, a připom�n� přitom institut n�rodn�ch produkčn�ch kv�t. K n�mitce vysloven� v rozš�řen� n�vrhu vl�da uv�d�, že Fond je v�konn�m org�nem, jenž bez prostoru pro volnou �vahu prov�d� politiku určenou nař�zen�m vl�dy. K takov�mu uplatňov�n� produkčn�ch kv�t je povol�n nejen nař�zen�m vl�dy č. 114/2001 Sb., ale předevš�m z�konem o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu, jehož � 1 odst. 2 p�sm. d) stanov�, že v souladu s t�mto z�konem a mezin�rodn�mi smlouvami a na z�kladě nař�zen� vl�dy vydan�ch k proveden� tohoto z�kona prov�d� opatřen� a zav�d� tržn� poř�dky pro stabilizaci trhů se zemědělsk�mi v�robky a potravinami tak� využ�v�n�m produkčn�ch kv�t. Vl�da poukazuje na akceptaci soustavy produkčn�ch kv�t ml�ka �stavn�m soudem, jenž samotn� způsob stanoven� produkčn�ch kv�t ne�stavn�m neshledal. Proto navrhuje, aby n�vrh byl zam�tnut v cel�m rozsahu.

K n�vrhu zaujaly stanovisko tak� Ministerstvo zemědělstv� (d�le tak� "ministerstvo") a St�tn� zemědělsk� intervenčn� fond. Obě stanoviska jsou obsahově totožn�. Oba �řady připom�naj�, že c�lem syst�mu produkčn�ch kv�t cukru je stabilizace trhu s ohledem na jeho zvl�štnosti, kter� ještě deformuj� vnějš� vztahy. Z�kladn�m krokem pro zaveden� syst�mu bylo přijet� z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu, jenž d�le pověřuje vl�du k jeho konkretizaci v r�mci harmonogramu sjednan�ho v souvislosti s jedn�n�m o vstupu Česk� republiky do Evropsk� unie. Z�konn� r�mec je tedy d�n. Vl�da je zmocněna k vyd�v�n� nař�zen� vedle z�kona i �stavou (čl. 78). C�lem stabilizace je snaha o zachov�n� určit�ho objemu v�roby i pro v�voz. Syst�m vych�z� ze syst�mu uplatňovan�ho v Evropsk� unii (nař�zen� Rady č. 1260/2001/ES o společn� organizaci trhů v sektoru cukru). Česk� republika vytvořen�m identick�ho syst�mu naplňuje ujedn�n� vypl�vaj�c� z Evropsk� dohody zakl�daj�c� přidružen� mezi Českou republikou na jedn� straně a Evropsk�mi společenstv�mi a jejich člensk�mi st�ty na straně druh� (č. 7/1995 Sb.) o z�vazku převz�t tzv. acquis communautaire v oblasti zemědělstv� (čl. 69 až 71). K n�mitce, že produkčn� kv�ty cukru představuj� proti�stavn� omezen� svobody podnik�n�, připom�n�, že toto pr�vo je pr�vem v�běru. �stavn� soud v n�lezu ze 3. 4. 1996 sp. zn. Pl. �S 32/95 (vyhl�šen pod č. 112/1996 Sb. a publikov�n ve Sb�rce rozhodnut�, svazek 5, n�lez č. 26) z�kladn� pr�va kategorizoval. Hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�v se lze dom�hat jenom v mez�ch z�kona, kter� je vymezuje (čl. 41 Listiny). Tot�ž je stanoveno př�mo u svobody podnik�n� (čl. 26 odst. 2 Listiny). Zkouman� �prava je přitom předmětem pr�vě t�to z�konn� a na jej�m z�kladu a v souladu s �stavou vydan� podz�konn� �pravy. Dosud zaveden� kv�tov� syst�my (ml�ko a cukr) odpov�daj� poměrům v Evropsk� unii. Každ� subjekt, kter� m� z�jem vyr�bět cukr, může nab�t kv�ty od jin�ho producenta nebo pož�dat o přidělen� z rezervy. Nen� pravda, že př�stup na trh je uzavřen. K n�mitk�m skupiny poslanců k sankčn�mu odvodu ministerstvo i Fond poukazuj� na n�zor vysloven� �stavn�m soudem v n�lezu č. 410/2001 Sb. Z�konod�rce podle něj i dalš�ch sm� podle sv� �vahy regulovat produkci v určit�m odvětv� a stanovit druh a počet subjektů zde působ�c�ch nebo omezit smluvn� svobodu. To je předevš�m �kolem z�konod�rce. �řady poukazuj� na to, že smyslem sankčn�ho odvodu je pr�vě odrazov�n� od nadbytečn� produkce. Pokud ji st�t může zak�zat, může od n� tak� odrazovat sankčn�m odvodem. Sankce jsou nezbytn�m doplňkem soustavy produkčn�ch kv�t. Ministerstvo i Fond připom�naj�, že i v Evropsk� unii se při rozdělov�n� kv�t berou v potaz pouze nynějš� v�robci. Podz�konn� �prava nevybočuje proto z mez� stanoven�ch z�konem. Při rozlišen� kv�ty přidělen� skupině dosavadn�ch v�robců byla vzata na zřetel minul� produkce. Nov�m ani st�vaj�c�m producentům nen� br�něno v nabyt� kv�t koup� od jin�ho producenta či rozdělen�m z rezervy. Upřednostněn� současn�ch v�robců při prvn�m rozdělen� kv�t je nezbytn� pro vyloučen� spekulantů. I s ohledem na nutnost jist�ho znev�hodněn� nov�ch v�robců poukazuj� ministerstvo i Fond na n�lez �stavn�ho soudu o kv�t�ch ml�ka. Stejně tak reaguj� na n�mitku porušen� z�kladn�ho pr�va na vlastnictv�. Syst�m kv�t představuje formu kontroly už�v�n� majetku ve veřejn�m z�jmu. V modern�m tržn�m hospod�řstv� demokratick�ch st�tů z�padn� Evropy jsou takov� opatřen� běžn�. Veřejn�m z�jmem je stabilizace trhu s cukrem a udržen� v�roby cukrovky za přijatelnou cenu pro pěstitele. Ministerstvo i Fond považuj� použit� n�stroj za přiměřen�. Připom�naj�, že nedoch�z� k ž�dn�mu vyvlastněn�. Nad kv�tu vyroben� cukr je pouze zat�žen odvodem, nen� v�robci odn�m�n. K �dajn�mu rozporu s �pravou v Evropsk� unii poukazuj� ministerstvo i Fond na nov� nař�zen� Rady ES č. 1260/2001. N�stroje tam už�van� jsou shodn� s n�stroji uplatňovan�mi v Česk� republice. Rovněž polemizuj� s tvrzen�m skupiny poslanců, že v Evropsk� unii se prov�d� regulace cenou. Odm�taj� tvrzen�, že �prava platn� v Evropsk� unii je časově omezen�, zat�mco v Česk� republice nikoli. Ministerstvo i Fond nesd�lej� stanovisko skupiny poslanců o vyloučen� spr�vn�ho ř�du z rozhodov�n� o přidělen� kv�t nebo o sankčn�ch odvodech ani o vyloučen� soudn�ho přezkumu. Z použit� anebo vyloučen� uplatněn� spr�vn�ho ř�du stanoven�ho pro rozhodov�n� o jednotliv�ch druz�ch zemědělsk�ch podpor nelze vyvozovat nic pro jin� rozhodov�n� podle z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. Vyloučen v�slovně v ž�dn�m pr�vn�m předpisu nen� ani soudn� přezkum př�slušn�ch rozhodnut�. Ministerstvo i Fond maj� za to, že vl�da nemus� v�ši rezervy určit vůbec. Publikov�n� stanoven�ho �daje ve Věstn�ku Ministerstva zemědělstv� m� pro dan� kv�tov� rok informačn� charakter o rozdělov�n� kv�t v dan�m kv�tov�m roce. Ministerstvo i Fond maj� za to, že jakostn� znaky cukru jako regulovan�ho v�robku jsou stanoveny nez�visle na předpisech o tržn� regulaci zemědělstv� vyhl�škou č. 334/1997 Sb. Odm�taj� tvrzen�, že odkaz na tuto vyhl�šku pod čarou je v rozporu s judikaturou �stavn�ho soudu. Ke způsobu stanovov�n� minim�ln� ceny cukru poukazuj� na skutečnost, že Ministerstvo financ� je kompetentn� k jej�mu stanovov�n� podle z�kona č. 526/1990 Sb. Uv�děj�, že nen� ž�douc� stanovovat cenu na pět kv�tov�ch roků. Navrhuj� proto zam�tnut� n�vrhu skupiny poslanců.

Veřejn� ochr�nce pr�v sd�l� přesvědčen� o ne�stavnosti kompetence Fondu stanovovat rezervu produkčn�ch kv�t stejně jako zmocněn� Ministerstva financ� ke stanoven� minim�ln� ceny cukru, oboj� s poukazem na zněn� � 12 odst. 3 a 4 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. Je přesvědčen o porušen� z�sady rovn�ho př�stupu a požadavku objektivn�ho způsobu v�počtu kv�t podle � 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. Zdůrazňuje, že poškozuje v�robce, kteř� cukr ve v�ce než třech letech z rozhodn�ch pěti nevyr�běli či jej vyr�běli jen v mal�m množstv�. Odm�t� v tomto ohledu argumentaci opřenou o takovou interpretaci judikatury �stavn�ho soudu, kter� umožňuje faktick� rozdělen� žadatelů do skupin se zcela nerovnopr�vn�m postaven�m. Schopnost vyr�bět cukr je d�na ne minulou produkc�, ale dispozic� zař�zen�m splňuj�c�m z�konn� požadavky. Připom�n�, že � 7 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. vytv�ř� neobjektivn� způsob rozdělen� produkčn�ch kv�t, kdy nen� vzata na zřetel možnost prodeje či pron�jmu v�robn�ho zař�zen�. Veřejn� ochr�nce pr�v m�n�, že z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu zmocňuje Fond kv�ty jen využ�vat, nikoli určovat.

III.

Procesn� předpoklady pro ř�zen� před �stavn�m soudem jsou splněny.

N�vrh byl pod�n opr�vněn�m navrhovatelem, napaden� pr�vn� předpisy byly přijaty a vyd�ny v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu plat� v původn�m zněn�, nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. bylo sice změněno nař�zen�m vl�dy č. 296/2002 Sb. vyhl�šen�m 2. července 2002 a od toho dne tak� �činn�m, napaden� ustanoven� j�m však nebyla dotčena.

IV.

�stavn� soud se v pl�nu k problematice zemědělsk�ch produkčn�ch kv�t vyj�dřil n�lezy o n�vrz�ch na zrušen� pr�vn�ch předpisů dvakr�t.

N�lezem č. 96/2001 Sb. (sp. zn. Pl. �S 45/2000 ze 14. 2. 2001, publikovan�m ve Sb�rce rozhodnut�, svazek 21, n�lez č. 30) vyhověl n�vrhu Cukrovaru V., s. r. o., na zrušen� nař�zen� vl�dy č. 51/2000 Sb. Podle �stavn�ho soudu vl�da nevydala nař�zen� k proveden� a v mez�ch z�kona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv�, jak j� určuje čl. 78 �stavy. �vodn� ustanoven� z�kona (� 1 a 2) omezen� podnik�n� v zemědělstv� (čl. 26 a 41 Listiny) v podobě produkčn�ch kv�t nepředpokl�daj�. �stavn� soud tak učinil s vědom�m, že zat�m Parlament Česk� republiky přijal z�kon č. 256/2000 Sb., jenž produkčn� kv�ty zn�, ale zkouman� nař�zen� vl�dy nebylo přijato k jeho proveden�.

N�lezem č. 410/2001 Sb. (sp. zn. Pl. �S 5/01 ze 16. 10. 2001, publikovan�m ve Sb�rce rozhodnut�, svazek 24, n�lez č. 149) �stavn� soud rozhodl o n�vrhu skupiny poslanců na zrušen� nař�zen� vl�dy č. 445/2000 Sb., o stanoven� produkčn�ch kv�t ml�ka na l�ta 2001 až 2005. N�vrhu vyhověl č�stečně a zrušil jeho � 4 odst. 2 kvůli nedostatku z�konn�ho zmocněn� pro omezen� rozdělov�n� produkčn�ch kv�t z rezervy na zemědělce hospodař�c� v syst�mu ekologick�ho chovu skotu a � 14 odst. 2 kvůli ne�stavnosti a nez�konnosti delegace rozhodov�n� o v�ši rezervy na Ministerstvo zemědělstv� (ministra). Produkčn� kv�ty ml�ka samotn� ne�stavn�mi a nez�konn�mi �stavn� soud ovšem neshledal. V odůvodněn� n�lezu �stavn� soud shledal sankčn� odvod podle � 13 z�kona č. 256/2000 Sb. �stavn�m, přičemž ovšem zdůraznil, že př�slušn� ustanoven� skupina poslanců v odůvodněn� n�vrhu sice označila za ne�stavn�, ke zrušen� je ale nenavrhla (vzhledem k velikosti skupiny poslanců tak ani �spěšně učinit nemohla).

V současn�m ř�zen� �stavn� soud bude hodnotit pr�vn� �pravu, kter� se podob� �pravě, j�ž se už zab�val. Argumentace dnešn� skupiny poslanců je podobn�. Než�d� ovšem zrušen� cel�ho prov�děc�ho nař�zen� vl�dy, ale jenom jeho vybran�ch ustanoven�. Nav�c je navrženo zrušen� ustanoven� z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. �stavn� soud by proto při sv�m rozhodov�n� měl vych�zet ze sv�ho dř�vějš�ho hodnocen�, ledaže shled� z�sadn� odlišnosti anebo změn� pr�vn� n�zor. Hodnocen� řešen� věci proto bude navazovat na odůvodněn� n�lezu č. 410/2001 Sb.

Smyslem uplatňov�n� produkčn�ch kv�t je omezov�n� nemonopolizovan� v�roby na sledovan� objem. Pohnutkou pro něj b�v� snaha po stabilizaci cen na trz�ch, aniž by se prosazovala regulace cen a odběratelům ukl�dal smluvn� př�mus. Stabilizace trhu nenast�v� působen�m tržn�ch sil, jestliže je ochromuj� masivn� st�tn� subvence a protekcionismus. Z�kladem �pravy je n�rodn� (st�tn�) produkčn� kv�ta, jež se podle určit�ho kl�če rozděluje mezi současn� v�robce. Těm se pak v�roba (odběr, zpracov�n�) produkce nad kv�tu zakazuje nebo jsou od n� odrazov�ni sankčn�m odvodem. Nov� kv�ty se neuděluj� vůbec nebo jen m�lo a star� se mohou kr�tit. Užit� kv�t v modern�m demokratick�m st�tě s tržn� ekonomikou je vz�cn�. V z�padn� Evropě se uplatňuj� v zemědělstv� a č�sti potravin�řsk�ho průmyslu, jež ovlivňuje celn� protekcionismus a rozs�hl� subvencov�n�, vyvolan� jak politick�m uzn�n�m obecn�ho z�jmu na jeho prosperitě, tak působen�m zemědělců a zemědělsk�ch podniků jako siln� z�jmov� skupiny. V r�mci společn� zemědělsk� politiky Evropsk�ho společenstv� (Evropsk� unie) se použ�v� dnes jen u ml�čn�ch v�robků a cukru. Podobn� c�le a �činky jako produkčn� kv�ty m� z�kaz obděl�v�n� půdy nebo rozšiřov�n� pěstitelsk�ch kultur, např�klad v�na.

Kl�čovou ot�zkou řešen�ho př�padu, stejně jako př�padu rozhodnut�ho n�lezem č. 410/2001 Sb., je �stavn� přijatelnost omezen� množstv� zemědělsk� v�roby prosazovan� sankčn�m odvodem za nadprodukci. Jejich hodnocen� ve světle z�kladn�ch (�stavn�ch) pr�vn�ch z�sad a z�kladn�ch lidsk�ch pr�v nezbytně sklouz�v� k oddělen�mu hled�n� odpověd� na jednotliv� ot�zky, jak naznačuje současn� n�vrh skupiny poslanců i citovan� n�lez.

�stavn� soud přitom ve sv� judikatuře odm�t� odtrh�vat z�kladn� z�sady pr�vn�ho st�tu, jak�mi jsou rovnost (čl. 1 Listiny) a přiměřenost pr�vn� �pravy (čl. 4 Listiny) od jednotliv�ch lidsk�ch pr�v a svobod, jak�mi jsou zde z�kladn� pr�vo na vlastnictv� (čl. 11 Listiny) a svoboda podnik�n� (čl. 26 Listiny). Porušen� z�kladn�ch z�sad shledal důvodem pro svůj z�sah jen tehdy, pokud nebyly respektov�ny při �pravě v�konu z�kladn�ch pr�v a svobod.

Dotčen� z�kladn� pr�va jsou sice zařazena Listinou i vn�m�na jako pr�va různ�ch kategori� (prvn� jako z�kladn� oproti druh�mu jako hospod�řsk�mu a soci�ln�mu), přesto spolu �zce souvisej�. Svoboda podnik�n� b�v� dokonce označovan� jako svoboda odvozen� od pr�va na vlastnictv�. Tomuto n�zoru lze d�t za pravdu jen č�stečně. Podnik�n� a dalš� hospod�řsk� činnost představuje jistě zejm�na činnost zaměřenou na vytv�řen� majetkov�ch hodnot potřebn�ch k zajištěn� životn�ch potřeb. Jejich každodenn�m v�sledkem je majetek (v modern�m hospod�řstv� pen�ze), jejž chr�n� na �stavn� i mezin�rodn� evropsk� �rovni z�kladn� pr�vo na vlastnictv�. Vlastnictv� majetku (kapit�lu) b�v� nav�c předpokladem zah�jen� podnik�n� a pokračov�n� v něm. Vedle toho ovšem podnik�n� představuje způsob osobn� i skupinov� seberealizace. Dokonce vlastnick� pr�vo, nem�-li b�t poj�m�no samo�čelně, samo zprostředkov�v� využit� jin�ch z�kladn�ch a dalš�ch pr�v.

V.

Při posuzov�n� soustavy produkčn�ch kv�t cukru jako �pravy dot�kaj�c� se svobody podnik�n� lze vych�zet z hodnocen� n�lezu č. 410/2001 Sb. Podle čl. 26 odst. 1 Listiny m� každ� pr�vo na svobodnou volbu povol�n� a př�pravu k němu, jakož i pr�vo podnikat a provozovat jinou hospod�řskou činnost. Podle odstavce 2 z�kon může stanovit podm�nky a omezen� pro v�kon určit�ch povol�n� nebo činnost�. �stavn� soud d�le zdůraznil, že ani �stavn� poř�dek, ani mezin�rodn� smlouvy o lidsk�ch pr�vech a z�kladn�ch svobod�ch nezakazuj� z�konod�rci omezen� množstv� produkce, distribuce nebo spotřeby statků. Z�konod�rce proto sm� (v mez�ch dan�ch �stavně garantovan�mi z�kladn�mi z�sadami, lidsk�mi pr�vy a svobodami) podle sv� �vahy zav�st cenovou nebo kvantitativn� regulaci produkce v určit�m odvětv� hospod�řstv�, vymezit či ovlivnit druh a počet subjektů v něm působ�c�ch či omezit smluvn� svobodu při uplatňov�n� produkce na trhu či při n�kupu surovin a v�robn�ch zař�zen�. Tvrzen� skupiny poslanců, že omezen�mi mohou b�t jen kvalifikačn� a podobn� předpoklady, označil za nepřiměřeně �zk� v�klad tohoto ustanoven�. Z čl. 41 odst. 1 Listiny je nav�c zřejm�, že hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�v, k nimž patř� i svoboda podnik�n�, se lze dom�hat pouze v mez�ch z�konů. �stavn� soud neshledal jako hodnotu �stavn� důležitosti voln� trh prost� vešker� regulace. Pouk�zal přitom na meze svobody podnik�n� v Evropsk� unii, kde se tržn� hospod�řstv� př�mo deklaruje jako �stavn� z�sada ve zřizovac� smlouvě. Odm�tl n�zor, že každ� omezen� svobody podnik�n� lze prov�st jedině z�konem. K proveden� z�kona �stava připoušt� z praktick�ch důvodů přij�m�n� podz�konn�ch předpisů, pohybuj�-li se jimi stanoven� pravidla v mez�ch z�konů. �stavn� soud připomněl, že produkčn� kv�ty se uplatňuj� v zemědělstv� demokratick�ch st�tů z�padn� Evropy, v zem�ch Evropsk� unie pak podle společn�ho modelu, přičemž nebyly shled�ny neslučiteln� s celosvětov�m ani evropsk�m mezin�rodn�m, př�padně u st�tn�ch syst�mů s vnitrost�tn�m �stavn�m standardem lidsk�ch pr�v.

O svobodě podnik�n� jako z�kladn�m pr�vu celosvětov� mezin�rodn� pakty o lidsk�ch pr�vech mlč�. Ani evropsk� pov�lečn� standard �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod a dodatkov�ch protokolů ji nezn�. Jej� odvozov�n� z garance vlastnick�ho pr�va a osobn� svobody představuje nepřiměřeně širok� v�klad, kter� nenach�z� jakoukoli oporu v judikatuře Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va. Ten se ostatně podobnou odvětvovou pr�vn� �pravou hospod�řsk�ch činnost� nikdy nezab�val. Teprve Charta z�kladn�ch pr�v Evropsk� unie zn� svobodu podnik�n� (hospod�řsk� aktivity), ovšem poč�t� s jej�mi omezen�mi evropsk�m i n�rodn�m pr�vem. Charta nav�c nez�skala charakter mezin�rodn� smlouvy, je jen politickou deklarac�. K vymezen� pojet� česk� garance svobody podnik�n� podle čl. 26 Listiny je tedy povol�n jen �stavn� soud.

Současn� zahraničn� vzory přitom sp�še potvrzuj� �stavn�m soudem zast�van� omezen� pojet� svobody podnik�n� jako pr�va, kter� sm� z�konod�rce poměrně široce omezovat.

V Německu Spolkov� �stavn� soud neodm�t� poukazy na svobodu povol�n� (čl. 12 Z�kladn�ho z�kona) v souvislosti se způsobem �pravy v�konu povol�n�, nicm�ně uzn�v� širok� prostor dan� pro �pravu z�konod�rce. Př�snějš� postoj, v jehož světle by česk� legislativn� praxe mnohdy asi neobst�la, zauj�m� jen vůči mnoh�m omezen�m a n�rokům spojen�m s př�stupem do oboru. Spolkov� �stavn� soud se ovšem nezab�val regulac� zemědělsk� nebo jin� produkce prostřednictv�m produkčn�ch kv�t nebo podobn�ch opatřen�, neboť je upravuje přednostn� a př�mo �činn� pr�vo Evropsk�ho společenstv�.

Pojet� �stavně vyj�dřen� svobody podnik�n�, o kter� by se mohla opř�t skupina poslanců, by bylo možno hledat v judikatuře Nejvyšš�ho soudu USA do 30. let 20. stolet�. Jeho pojet� smluvn� svobody a pr�va na vlastnictv� nepřipouštělo v podstatě jak�koli hospod�řskopolitick� opatřen�. Od doby velk� hospod�řsk� krize ovšem Nejvyšš� soud proti nediskriminačn�m politick�m z�sahům do poměrů v jednotliv�ch hospod�řsk�ch odvětv�ch přestal zasahovat.

V n�lezu č. 410/2001 Sb. �stavn� soud již na okraj konstatoval, že sankčn� odvod podle � 13 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu ve v�ši 115 % minim�ln� nebo regulovan� ceny představuje nezbytnou souč�st soustav produkčn�ch kv�t. Představuje přiměřen� postih za v�robu překročivš� individu�ln� kv�tu. K tomu lze dodat, že možn� podstatně m�ně �činn� postih za nadprodukci představuje jen odepřen� veřejn� podpory.

K n�mitce skupiny poslanců, že v�roba cukru nad produkčn� kv�tu nen� zak�z�na, lze uv�st, že pr�vn� �prava mnoh� činnosti v�slovně nezapov�d�, nicm�ně je znev�hodňuje, a t�m od nich odrazuje. Připomenout lze zpoplatněn� provozu v�hern�ch automatů anebo spotřebn� daně. Znev�hodňov�n� určit� činnosti je běžn�m pr�vn�m n�strojem, zvl�ště když by př�m� z�kaz prosazovan� spr�vn�mi nebo trestn�mi sankcemi (pokutami, z�kazem v�konu povol�n� nebo odnět�m svobody) byl přehnan�. �stavn� soud v citovan�m n�lezu uvedl, že je-li možn� z�kaz nadprodukce, znamen� to samozřejmě otevřen� prostoru pro jej� znev�hodňov�n�. Konečně lze uv�st, že ani běžn� formulace ustanoven� o skutkov�ch podstat�ch trestn�ch činů ("Kdo ..., bude potrest�n...") v trestn�m z�koně trestn� činy doslovně nezakazuje. O jejich z�kazu však nen� pochyb. Poukaz na ne�stavnost sankčn�ho odvodu bez v�slovn�ho z�kazu jedn�n�, od kter�ho se sankčn�m odvodem odrazuje, lze proto odm�tnout.

VI.

V n�lezu č. 410/2001 Sb. �stavn� soud zrekapituloval evropsk� i vnitrost�tn� pojet� z�kladn�ho pr�va na vlastnictv�. Odm�tl stanovisko, že omezen� produkce představuje vyvlastněn�, kter� nen� odůvodněno veřejn�m z�jmem, bez n�hrady. Konstatoval, že navrhovateli nen� vlastnictv� k ml�ku vyroben�mu nad produkčn� kv�tu odňato. Sankčn� odvod podporuj�c� soustavu produkčn�ch kv�t samozřejmě znesnadňuje nebo dokonce znemožňuje prodej nadprodukce. Zdůraznil, že n�rok na dosažen� určit� ceny na trhu však nen� z�kladn�m pr�vem. Připomněl, že soustava produkčn�ch kv�t představuje formu kontroly už�v�n� majetku, jež je zavedena kvůli veřejn�mu z�jmu. �stavn� soud zdůraznil, že použit� omezuj�c� prostředky maj� b�t přiměřen� sledovan�m c�lům. Akceptoval, že existuje veřejn� z�jem pro stabilizaci trhu s ml�kem, a použit� n�stroje shledal jako přiměřen�. Připomněl, že rovněž jin� opatřen� upravuj�c� podnik�n� nebo jinou hospod�řskou činnost maj� z�sadn� dopady na jeho (jej�) rentabilitu. Odm�tl n�zor, že soustava produkčn�ch kv�t zcela znemožňuje vstup do odvětv� s poukazem na možnost jejich z�sk�n� koup� nebo přidělen�m z rezervy. �stavn� soud se nec�til b�t povol�n k posouzen�, zda soustava produkčn�ch kv�t představuje řešen� optim�ln� a ekonomicky nejv�hodnějš�. Připomněl, že soustava produkčn�ch kv�t m� br�nit nadv�robě, již vyvol�vaj� rozs�hl� st�tn� subvence do zemědělstv�. �stavn� soud zdůraznil, že uplatňov�n� soustavy produkčn�ch kv�t (omezen� množstv� v�roby) sleduje veřejn� z�jem na odrazov�n� od investic v odvětv� s nadprodukc�. Ve sv� argumentaci �stavn� soud připomněl, že ani Evropsk� soudn� dvůr (org�n ES) neshledal v podobn�m komunit�rn�m opatřen� - z�kazu v�sadby vinic - narušen� evropsk�ho standardu vlastnictv� podle čl. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod.

Argumentace použit� v n�lezu č. 410/2001 Sb. v obecn� rovině plat� i pro posouzen� soustavy produkčn�ch kv�t cukru podle nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. Skupina poslanců v současn� věci nezdůrazňuje, na rozd�l od předchoz�ho n�vrhu, odnět� vlastnictv� k cukru vyroben�mu nad limit. K odm�tnut� argumentace o odnět� vlastnictv� k vyroben�mu ml�ku �stavn�m soudem v citovan�m n�lezu lze jen dodat, že v odvětv�ch, jejichž objem v�roby je regulov�n soustavami produkčn�ch kv�t, se v�roba přesahuj�c� limity objevuje jen v minim�ln� m�ře, neboť odbyt je uložen�m sankčn�ho odvodu v podstatě znemožněn.

Současnou n�mitkou skupiny poslanců je pouze poukaz na diskriminaci mezi těmi vlastn�ky cukrovarnick�ho zař�zen�, kteř� produkčn� kv�tu obdrž� a mohou vyr�bět bez faktick�ch omezen�, a těmi, kteř� j� nedisponuj� a jejich produkce je n�sledkem uplatňov�n� sankčn�ho odvodu znemožněna. Ot�zku nerovnosti ve vlastnictv� je proto třeba řešit v souvislosti s ot�zkou obecn� rovnosti při uplatňov�n� soustavy produkčn�ch kv�t cukru.

Jenom na okraj a v podobě dalš�ho rozv�jen� argumentace �stavn�ho soudu v n�lezu č. 410/2001 Sb. je proto možno odk�zat na judikaturu Evropsk�ho soudn�ho dvora. Ten ve sv�m rozsudku o žalobě Metallurgiki Halyps proti Komisi (258/81) zdůraznil, že komunit�rn� omezen� produkce oceli ve veřejn�m z�jmu, byť dok�ž� ohrozit rentabilitu podniku, nepředstavuj� ž�dn� porušen� pr�va na vlastnictv�. Lze tak� zdůraznit, že Evropsk� soud pro lidsk� pr�va nikdy nehodnotil obecn� pr�vn� opatřen� člensk�ch st�tů Rady Evropy, jež regulovala objem hospod�řsk� produkce s ohledem na jejich slučitelnost s evropsk�m standardem z�kladn�ho pr�va na vlastnictv�.

Omezen� uplatňov�n� soustav produkčn�ch kv�t zejm�na v zemědělstv� je obvykl� v Evropsk� unii a v někter�ch dalš�ch vyspěl�ch st�tech se soci�lně tržn� ekonomikou. Současn� judikatura �stavn�ch a nejvyšš�ch soudů člensk�ch st�tů Evropsk� unie ani dalš�ch demokratick�ch pr�vn�ch st�tů nenaznačuje, že by omezen� v�roby z důvodů stabilizace cen na trhu na určit� v�ši, jsou-li spravedlivě uložena všem st�vaj�c�m v�robcům, byla považov�na za neslučiteln� s n�rodn�m standardem vlastnictv�. Toto konstatov�n� samozřejmě nevylučuje jejich politickou kritiku, jež je siln�. Už�v�n� t�to formy ř�zen� hospod�řstv� je vz�cn�. Nen� ovšem důvod, aby �stavn� soud vykl�dal čl. 11 Listiny jinak. Nelze přehl�dnout, že jedn�m z hlavn�ch pohnutek pro zaveden� soustavy produkčn�ch kv�t někter�ch zemědělsk�ch a potravin�řsk�ch v�robků bylo vytvořen� r�mce, kter� se uplatňuje v Evropsk� unii. Radik�ln� z�sah �stavn�ho soudu proti soustav�m produkčn�ch kv�t by představoval krok k takov�mu pojet� vnitrost�tně garantovan�ch z�kladn�ch pr�v, kter� by neobst�lo po připravovan�m vstupu Česk� republiky do Evropsk� unie.

Je třeba zdůraznit, že soustavu produkčn�ch kv�t cukru (ml�ka), resp. sankčn� odvod za nadprodukci, j�mž je prosazov�na, nen� vhodn� srovn�vat s cenovou regulac� ve prospěch odběratelů, je-li spojena se smluvn�m př�musem nebo nucen�m zachov�n�m dosavadn�ch smluvn�ch vztahů. �stavn� soud prohl�sil n�lezem č. 231/2000 Sb. (sp. zn. Pl. �S 3/2000 z 21. 6. 2000, publikovan�m ve Sb�rce rozhodnut�, svazek 18, n�lez č. 93) za neslučitelnou se z�kladn�m pr�vem na vlastnictv� regulaci bytov�ho n�jemn�ho podle vyhl�šky č. 176/1993 Sb., o n�jemn�m z bytu a �hradě za plněn� poskytovan� s už�v�n�m bytu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, s poukazem na skutečnost, že majitelům bytů neumožňuje nyn� placen� n�jemn� ani jejich �držbu, a tak se znehodnocuje jejich vlastnictv�. V př�padě produkčn�ch kv�t zemědělsk� v�roby nikdo nen� nucen vyr�bět tak, aby musel odvod platit. Smyslem odvodu je naopak odrazovat v�robce od společensky než�douc� nadv�roby. Sankčn� odvod proto lze srovnat sp�še s daněmi a poplatky, jejichž smyslem je zv�šen� ceny určit�ho zbož� nebo služby a sn�žen� jejich spotřeby (spotřebn� daně na alkoholick� n�poje, cigarety či uhlovod�kov� paliva nebo poplatky za provoz v�hern�ch hrac�ch automatů). Dovol�v�n� se �stavn� a mezin�rodn� garance vlastnictv� v těchto př�padech, kdy č�st už�van�ch zař�zen� po zaveden� nebo zv�šen� uveden�ch dan� nebude moci b�t využ�v�na jako dosud a ztrat� na ceně, neboť po zv�šen� cen poklesne popt�vka, by jistě bylo považov�no za neodůvodněn�. Hodnocen� regulace zemědělstv� nemůže b�t opačn�, byť společensk� a z něj se odv�jej�c� pr�vn� ohodnocen� zemědělsk� nadv�roby nen� tak př�kr�.

Přitom je třeba připomenout, že pokles využitelnosti v�robn�ch zař�zen� - a tak jejich ceny - nen� v�razn�, jestliže zaveden� omezen� produkce nenut� dosavadn� v�robce ke sn�žen� současn� v�roby. Tak je tomu obecně tak� u posuzovan�ch produkčn�ch kv�t cukru.

VII.

�stavn� soud v n�lezu č. 410/2001 Sb. odm�tl n�zor, že ne�stavn� diskriminaci představuje rozd�ln� pr�vn� postaven� těch v�robců, kteř� kv�tu obdrž�, a těch, kteř� o ni než�daj�. Diferenciace je věc� volby. Požadavek na ž�dost o kv�tu představuje administrativn� registraci v�robců.

�stavn� soud rovněž nepřisvědčil tvrzen� o ne�stavn� nerovnosti mezi současn�mi a nov�mi v�robci. Připomněl, že znev�hodněn� nov�ch podnikatelů (kteř� si mus� kv�ty koupit od současn�ch v�robců nebo doufat v jejich nejist� přidělen� z rezervy, přičemž ovšem soupeř� s nynějš�mi v�robci) je ned�lnou souč�st� jak�hokoli omezov�n� množstv� produkce. C�lem znev�hodněn� vstupu do odvětv� je z�jem na znemožněn� než�douc�ho rozšiřov�n� v�robn�ch kapacit.

Nelze ovšem vyloučit diskriminaci mezi v�robci, kteř� o kv�tu pož�daj� a dostanou ji v pln� v�ši, a v�robci, kter�m bude odepřena nebo udělena jenom zč�sti. Ustanoven� � 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu požaduje, aby se způsob prvotn�ho rozdělen� produkčn�ch kv�t mezi žadatele ř�dil z�sadou rovnosti a objektivn�ho způsobu v�počtu. Tento obecn� pokyn, jenž nen� než odrazem z�sady rovnosti podle čl. 1 Listiny a čl. 1 �stavy, mus� m�t na paměti vl�da při určov�n� způsobu v�choz�ho rozdělen� kv�t v r�mci jednotliv�ch soustav produkčn�ch kv�t s ohledem na rysy a zvl�štnosti v�roby komodit, jejichž v�roba je předmětem omezen�. �stavn� soud proto může posoudit kl�č použit� při původn�m rozdělov�n� kv�t.

�stavn� soud v n�lezu č. 410/2001 Sb. jednoročn� referenčn� obdob� spolu s obecně stanoven�mi d�lč�mi �pravami uznal za přiměřen�. Přiznal přitom, že ani podrobně propracovan� kl�č, jenž pamatuje na pravideln� př�činy v�kyvů objemu v�roby, nemůže vz�t zřetel na všechny okolnosti. V jednotliv�ch př�padech proto může doj�t i k nespravedlnosti, jež však nedosahuje �stavn� z�važnosti. Postavil se přitom s ohledem na možn� zneužit� zdrženlivě ke zm�rňov�n� tvrdosti na z�kladě spr�vn�ho uv�žen�.

U v�roby cukru vl�da předpokl�d� určen� individu�ln� produkčn� kv�ty na z�kladě objemu v�roby tř� z hlediska množstv� nej�spěšnějš�ch v�robn�ch sezon z posledn�ch pěti (� 7 odst. 1 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb.), a pokud se nevyr�bělo v�ce než tři sezony, podle sezon, kdy se vyr�bělo. V t�to souvislosti nelze opomenout skutečnost, na kterou poukazuje skupina poslanců. Postaven� jednotliv�ch provozovatelů cukrovarů totiž ovlivnila pr�vn� �prava podle nař�zen� vl�dy č. 51/2000 Sb. před sv�m zrušen�m �stavn�m soudem. To bylo zrušeno pro nedostatek z�konn� opory. Dodatečně lze ovšem konstatovat, že j�m předpokl�dan� rozlišov�n� cukrovarů na strategick� a nestrategick� včetně taxativn�ho v�čtu prvn�ch př�mo v textu, jejichž provozovatel� se těš� okamžit�mu udělen� produkčn� kv�ty př�mo, lze důvodně považovat za podezřelou kvalifikaci (suspect qualification podle metodiky Nejvyšš�ho soudu USA). Představuje sv�voln� a stěž� odůvodniteln� rozlišov�n� mezi jednotliv�mi provozovateli cukrovarů. Na tomto m�stě je ale třeba popř�t tvrzen� skupiny poslanců, že tak� současn� �prava zav�d� takov�to rozlišen�.

Způsob v�počtu individu�ln�ch produkčn�ch kv�t než�douc� dopady jak z form�ln�ch důvodů ne�stavn�, tak věcně diskriminačn� podle minul� pr�vn� �pravy jen zm�rňuje t�m, že neodvozuje rozhodnou průměrnou ročn� kv�tu od objemu v�roby ze všech pěti sezon, kter� je předmětem hl�šen� v ž�dosti podle � 5 odst. 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., n�brž poč�t� se skutečnost�, že někter� cukrovary nebyly po všechny sezony v provozu, a bere v �vahu tři sezony, kdy se vyr�bělo nejv�ce, nebo ty sezony, kdy se vyr�bělo, pokud se vyr�bělo po tři nebo m�ně sezon.

Je ovšem zřejm�, že nerovnost se neodstraňuje. Vyvol�v� ji již skutečnost, že na z�kladě opatřen� již z form�ln�ch důvodů ne�stavn�ho a věcně diskriminačn�ho mohli někteř� v�robci v�robu zv�šit, neboť byli chr�něni před konkurenc�, jež produkčn� kv�tu neměla, a nemohla tak bez z�těže sankčn�m odvodem vyr�bět. Vl�da dnešn� form�lně korektn� �pravou pro budoucnost zachov�v� než�douc� stav, jejž vyvolala svou dř�vějš� jak form�lně, tak materi�lně ne�stavn� �pravou.

Opomenout nelze ani skutečnost, na kterou skupina poslanců poukazuje letmo již odm�tnutou argumentac� o diskriminaci mezi dosavadn�mi a nov�mi v�robci. Regulace v�roby cukru proveden� nař�zen�m vl�dy č. 114/2001 Sb. nijak nepamatuje na př�pady, kdy jeden cukrovar (z�vod) provozoval v minulosti jin� subjekt než dnes. K v�robě převzat�ho z�vodu v rozhodn�m obdob� se nepřihl�ž�. Prodeje podniků a z�vodů a f�ze společnost� přitom nelze vyloučit.

Zvolen� kl�č rozdělov�n� individu�ln�ch produkčn�ch kv�t se tak ocit� v rozporu se z�konn�m požadavkem objektivn�ho způsobu v�počtu (� 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu) a zejm�na �stavn�m požadavkem rovnosti podle čl. 1 Listiny, což z�roveň zakl�d� �stavně nepř�pustn� nestejn� z�konn� obsah vlastnictv� v�robn�ch zař�zen� podle čl. 11 odst. 1 Listiny a neospravedlniteln� rozlišov�n� mezi jednotliv�mi podniky, jež se těš� stejn� (tedy stejně upravovan�) svobodě podnik�n� podle čl. 26 Listiny.

Za ne�stavn� lze ovšem stěž� m�t samu o sobě povinnost žadatelů sdělit v ž�dosti o produkčn� kv�tu svoji v�robu cukru v cukrovarnick�ch sezon�ch 1996/97 až 2000/01 podle � 5 odst. 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb.

VIII.

V n�lezu č. 410/2001 Sb. �stavn� soud shledal, že zaveden� produkčn�ch kv�t ml�ka je odůvodněn�, neboť sleduje veřejn� z�jem. T�m je garance minim�ln� ceny v prostřed�, kde st�tn� subvence přisp�vaj� ke zvyšov�n� v�roby, kter� by popt�vka nevyvol�vala. St�tn� z�sahy do zemědělstv� jsou motivov�ny jeho soci�ln�mi, ekonomick�mi a ekologick�mi zvl�štnostmi. �stavn� soud uznal, že soustavy produkčn�ch kv�t zemědělsk�ch v�robků existuj� v Evropsk� unii, a odm�tl, že by vnitrost�tn� standard lidsk�ch pr�v požadoval čistou tržn� ekonomiku, prostou st�tn�ch z�sahů. Vyj�dřil se přitom zdrženlivě k požadavku, aby podroboval př�sn� kontrole z hlediska jej� nezbytnosti a skutečn� potřebnosti pr�vn� �pravu, j�ž st�t zasahuje do hospod�řstv�. Zdůraznil, že k volbě hospod�řsk� politiky je př�slušn� Parlament Česk� republiky jako politick� org�n, jenž nese politickou odpovědnost vůči voličům za rozpozn�v�n� probl�mů v hospod�řstv� a za v�běr n�strojů k jejich řešen�.

Obdobně se o přednostn�m povol�n� politick�ch org�nů při vytv�řen� soustav produkčn�ch kv�t pěstov�n� pšenice ve věci Wickard v. Filburn [317 U. S 111(1942)] vyj�dřil tak� Nejvyšš� soud USA. Jeho rozhodnut� je př�kladem zdrženlivosti soudn� kontroly (judicial restraint).

�stavn� soud se touto argumentac�, již lze v podstatě uplatnit i pro posouzen� produkčn�ch kv�t cukru, přihl�sil k př�stupu, kter� zauj�m� např. Nejvyšš� soud USA od 30. let 20. stolet�, kdy skončil s prax� označov�n� hospod�řsk�ch a soci�ln�ch předpisů za neslučiteln� s absolutizovanou smluvn� svobodou a pr�vem na vlastnictv� a uznal, že obecn� formov�n� hospod�řsk� politiky včetně restrikc� podnik�n� je předevš�m věc� politick�ch org�nů. Při hodnocen� pr�vn� �pravy postač� rational basis test, tedy zběžn� ověřen�, zda zaveden� opatřen� může v�st ke sledovan�mu c�li. Soustava produkčn�ch kv�t sleduje omezen� produkce, jež je narušena st�tn� subvenčn� politikou. To plat� i tehdy, jde-li o opatřen� potřebn� pouze při př�pravě na vstup do Evropsk� unie, kde takov� poměry existuj�.

Př�klon k př�sn�mu hodnocen� soustavy produkčn�ch kv�t by nutil �stavn� soud k hodnocen� nezbytnosti a užitečnosti st�tn� politiky subvencov�n� a privilegov�n� zemědělstv�. �stavn� soud by se musel v takov�m př�padě přiklonit k někter� ekonomicko-politick� doktr�ně, zde k liberalismu. Takov� krok ale neodpov�d� relativn� politick� neutralitě Listiny a �stavy.

IX.

�vahy o odůvodněnosti a přiměřenosti uplatňov�n� soustavy produkčn�ch kv�t cukru nelze v�st bez srovn�n� s modelem jednotně uplatňovan�m v Evropsk� unii, zvl�ště s ohledem na př�pravu Česk� republiky na vstup do n�. Omezen� množstv� v�roby cukru m� v Evropsk�m společenstv� již dlouhou tradici. Poprv� byla jako odpověď na nadprodukci zavedena v 60. letech. T�mto i v zemědělstv� v�jimečně př�sn�m společn�m opatřen�m odpovědělo Evropsk� společenstv� na nadprodukci, kterou ovšem zapř�činila d�lem společn� zemědělsk� politika i z�sahy člensk�ch st�tů zahrnuj�c� subvence, dotace a intervence na trz�ch, d�lem intenzifikace a koncentrace cukrovarnictv�, jež vedla k rušen� cukrovarů. Z�kladem �pravy jsou nař�zen� Rady ES o jednotn�m tržn�m ř�du přij�man� na v�ce let. Na to navazuj� prov�děc� nař�zen� Evropsk� komise. Pro sezony 2001/2002 až 2005/2006 je z�kladn�m předpisem nař�zen� Rady ES č. 1260/2001 o společn� organizaci trhů v sektoru cukru. Bylo přijato v r�mci d�lč� reformy společn� zemědělsk� politiky. Jeho c�lem je sn�žit jej� fisk�ln� n�ročnost a omezit nadprodukci. Zahrnuje sn�žen� produkčn�ch kv�t cukru.

Nař�zen� určuje n�rodn� kv�ty pro jednotliv� člensk� st�ty. Vyr�běn� cukr je pro �čely produkčn�ch kv�t rozdělen na skupiny. Cukr A a cukr B se směj� vyr�bět, přestože i je t�ž� odvody. U cukru A čin� zanedbateln� 2 % intervenčn� ceny. V�robu cukru B zatěžuje odvod v�raznějš�, jenž produkci jistě dok�že ovlivnit, ve v�ši 30 - 37,5 % intervenčn� ceny. Jeho v�roba se netěš� takov� podpoře a ochraně jako v�roba cukru A, ale naopak ji nest�h� osud nadprodukce. Ta se označuje jako cukr C. Ten se sm� sice vyr�bět, nesm� se však uv�dět na trh ES. Jedin� leg�ln� využit� cukru C je tedy jeho v�voz. Př�padn� nevyvezen� se postihuje odvodem. Jeho v�ši a způsob určen� upravuje natrvalo přijat� prov�děc� nař�zen� Komise č. 2670/81 tak, že cukr C, jehož v�roba je doložena, ale chyb� doklad o v�vozu do třet�ch st�tů, se zatěžuje odvodem odpov�daj�c�m nejvyšš�mu celn�mu zat�žen� dovozů ze třet�ch st�tů. Toto celn� zat�žen� je vysok�, neboť jednotn� vnějš� obchodn� politika ES zůst�v� přes liberalizačn� kroky WTO (World Trade Organisation - Světov� obchodn� organizace) ve spojen� se společnou zemědělskou politikou ochran�řsk�. Stejně jak se obecně nevypl�c� dovoz cukru do Společenstv�, nevypl�c� se ani nadv�roba cukru. Rozd�ln� př�stup k cukru A, B a C se nav�c odr�ž� v protikladn� subvenčn� a intervenčn� politice. V�roba, zpracov�n�, skladov�n�, odbyt a v�voz cukru C se oproti cukru A a B netěš� ž�dn�m intervenc�m k udržen� ž�douc� vysok� intervenčn� ceny ani subvenc�m k zajištěn� dostatečn�ch př�jmů zemědělců a zpracovatelů.

V Česk� republice se pro cukr využ�v� jednotn� model sankcionov�n� nadprodukce ve v�ši 115 % minim�ln� ceny (ta je srovnateln� s intervenčn� cenou). Vzorem tohoto způsobu určen� odvodu za nadprodukci byla �prava produkčn�ch kv�t ml�ka ve Společenstv� podle nař�zen� Rady č. 3950/92. Zpoplatněn� nadprodukce cukru v ES je tedy ve sv�m v�sledku srovnateln� s opatřen�mi dnes uplatňovan�mi v Česk� republice, byť způsob postihu nadprodukce nen� stejn�. Česk� republika dnes např�klad na rozd�l od Polska neprosazuje srovnatelnou soustavu produkčn�ch kv�t, nicm�ně z�měr ES omezovat produkci cukru z důvodů ochran�řsk�ch se sleduje a v�sledky jsou srovnateln�. V�roba cukru nad stanoven� kv�ty se nevypl�c�, a proto se od n� upoušt�.

Jestliže Česk� republika v n�sleduj�c�ch letech vstoup� do Evropsk� unie, pak se, nedojde-li k z�sadn� reformě společn� zemědělsk� politiky v oblasti cukru, komunit�rn� standard se srovnateln�mi �činky postupně (vzhledem k řadě předpokl�dan�ch přechodn�ch obdob�) začne uplatňovat i na ni. V těchto měs�c�ch se dokončuje jedn�n� o př�stupu. Jedna z nejtěžš�ch kapitol jedn�n� je č. 7 "Zemědělstv�". Tu dosud ž�dn� z kandid�tsk�ch st�tů neuzavřel předběžnou shodou o způsobu a rozvrhu zapojen� sv�ho zemědělstv� do společn�ho zemědělsk�ho trhu a zaveden� společn� zemědělsk� politiky. Hlavn� spor se vede o objem př�m�ch dotac� zemědělců kandid�tsk�ch st�tů. U zemědělsk�ch komodit, jejichž v�roba se omezuje produkčn�mi kv�tami, ovšem t�ž nepanuje shoda. Kandid�tsk� st�ty chtěj�, aby jejich zemědělstv� smělo bez sankc� vyr�bět v�ce, než dnes Evropsk� společenstv� a současn� člensk� st�ty chtěj� povolit.

V př�padě v�roby cukru v Česk� republice rozd�l nepředstavuje n�sobek, ale nen� ani zanedbateln�. Česk� republika požaduje 505 tis�c tun n�rodn� produkčn� kv�ty cukru, což odpov�d� dnešn� souhrnn� produkčn� kv�tě a rezervě podle nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. Evropsk� společenstv� nab�z� pro cukr A 441 tis�c tun a pro cukr B cca 4 tis�ce tun. Zemědělstv� je bezpochyby politicky mimoř�dně citliv� jak v z�padn�, tak ve v�chodn� Evropě. V�roba cukru v Česk� republice i jinde vykazuje nemal� sezonn� v�chylky (v tis�ci tun�ch 1996/7 610, 1997/8 532, 1998/9 470, 1999/2000 395, 2000/1 434 a 2001/2 491). V posledn�ch dvou sezon�ch přitom produkci už tlumily soustavy produkčn�ch kv�t. V Česk� republice se vyr�b� nadbytek cukru. Objem vyv�žen�ho cukru soustavně převyšuje objem dov�žen�ho cukru (poč�t� se i cukr v potravin�ch a n�poj�ch). Dovoz cukru do Česk� republiky je přitom omezov�n dovozn�mi cly i kv�tami, naopak v�voz se podporuje.

Soustava produkčn�ch kv�t cukru zaveden� dnes v Česk� republice přes sv� zvl�štnosti nen� nesouměřiteln� se soustavou ES. Tlak na snižov�n� v�roby cukru v Česk� republice z jeho strany trv�, což poskytuje důvod pro zaveden� a uplatňov�n� česk�ch produkčn�ch kv�t cukru.

Je proto třeba odm�tnout n�zor, že každ� soustava produkčn�ch kv�t cukru opřen� o z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu a zajištěn� sankčn�m odvodem podle jeho � 13 představuje z hlediska mezin�rodn�ho a evropsk�ho srovn�n� neobvyklou �pravu.

Na z�kladě ustanoven� společn�ho všem soustav�m produkčn�ch kv�t v česk�m zemědělstv� se nav�c zakl�d� soustava produkčn�ch kv�t ml�ka, přičemž zde je sankčn� odvod určen a ukl�d�n stejně jako v Evropsk�m společenstv�. Ke zrušen� � 13 z�kona proto nen� důvod.

X.

�stavn� soud ve sv�m n�lezu č. 410/2001 Sb. nepřipustil dalš� podz�konnou delegaci, podle n�ž podle dikce posuzovan�ho nař�zen� o publikaci v�še rezervy pro n�sleduj�c� roky ve Věstn�ku Ministerstva zemědělstv� stanov� ministerstvo (ministr). Současn� situace je obdobn�. Ustanoven� � 4 odst. 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. povol�v� k určov�n� v�še rezervy k rozdělen� Fond. N�zor �stavn�ho soudu nemůže b�t opačn�. V�še rezervy k rozdělen� je n�ležitost� soustavy produkčn�ch kv�t podle � 12 odst. 3 a 4 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu, kterou m� vytv�řet vl�da sv�m nař�zen�m.

Tvrzen� někter�ch �častn�ků ř�zen� o př�slušnosti Ministerstva financ� k určov�n� minim�ln� ceny cukru na z�kladě z�kona č. 526/1990 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, je nespr�vn�. Přehl�ž� v�slovn� ustanoven� � 12 odst. 4 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. Tato kompetenčn� norma je jednoznačně lex specialis k obecn�m cenov�m předpisům. Kompetence k určov�n� minim�ln� ceny př�sluš� vl�dě, kter� tak m� učinit sv�m nař�zen�m. Poukaz na nevhodnost takov�ho způsobu stanoven� ceny nař�zen�m uplatňovan�m po dobu v�ce let je bezpředmětn�. �sil� o přenos kompetence na jin� org�n, kter� použ�v� pr�vně problematickou formu cenov�ho v�měru, je jen v�sledkem neochoty respektovat doporučen� � 12 odst. 5 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu, aby se nař�zen� o soustav�ch produkčn�ch kv�t přij�mala "zpravidla" na obdob� jednoho roku.

Hodnocen� kompetence Fondu nen� ve světle z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu jednoznačn�. Ten sice nepovol�v� Fond k rozdělov�n� kv�t, stanovuje však, že soustav produkčn�ch kv�t využ�v� [� 1 odst. 2 p�sm. d)], č�mž prov�d� opatřen� a zav�d� tržn� poř�dky ke stabilizaci trhu se zemědělsk�mi a potravin�řsk�mi v�robky (� 1 odst. 2). Zmocněn� k rozdělov�n� produkčn�ch kv�t přinejmenš�m vypl�v� z kontextu z�kona a obecn�ch ustanoven� o činnosti Fondu. Ustanoven� � 7 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., jež je na z�kladě n�mitky nekompetence navrhov�no ke zrušen�, se přitom jev� jako ne�stavn� předevš�m kvůli konzervaci neospravedlniteln�ho rozlišov�n� mezi jednotliv�mi v�robci.

XI.

Skupina poslanců zpochybňuje model, kdy vl�da nař�zen�m může zav�dět soustavy produkčn�ch kv�t v rozsahu, kter� v�razně přesahuje jejich použ�v�n� v Evropsk� unii. Lze potvrdit, že z�kon o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu neurčuje bl�že zemědělsk� a potravin�řsk� v�robky, jejichž v�roba může b�t omezov�na soustavami produkčn�ch kv�t. M�ra prostoru pro uplatňov�n� z�važn�ch omezen�, jak�mi jsou produkčn� kv�ty, se dost�v� na samu hranici přijatelnosti z hlediska �stavn�ch z�sad dělby moci. Pouze pr�vně nezřeteln� omezen� představuje poukaz na z�vazky vypl�vaj�c� z jedn�n� o přistoupen� do Evropsk� unie podle � 12 odst. 3 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu. O př�lišn�m sklonu k �pravě podz�konn�mi předpisy svědč� i srovn�n� se zahranič�m. Např�klad Polsko, jež tak� usiluje o vstup do Evropsk� unie, zav�d� soustavy produkčn�ch kv�t zemědělsk� produkce a čin� tak zvl�štn�m z�konem (Ustawa o regulacji rynku cukru z roku 2001). Skupina poslanců však nenavrhuje zrušen� př�slušn�ch ustanoven� z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu o věcn� působnosti z�kona (rozsahu hospod�řsk�ho odvětv� podroben�ho regulaci).

XII.

Oproti nař�zen� vl�dy č. 445/2000 Sb., jež specifikuje kvalitativn� znaky kravsk�ho ml�ka, nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. v pozn�mce pod čarou odkazuje na jin� pr�vn� předpis. Nelze sd�let stanovisko skupiny poslanců o absenci definice cukru, neboť tento pr�vn� předpis určuje �stavně zcela přijateln�m způsobem (vyhl�ška Ministerstva zemědělstv� č. 334/1997 Sb., vydan� na z�kladě a v mez�ch z�kona č. 110/1997 Sb.) kvalitativn� znaky cukru, pochopitelně tedy vyr�běn�ho v objemech určen�ch produkčn�mi kv�tami.

Nelze sd�let stanovisko, že � 5 odst. 5 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu vylučuje uplatněn� spr�vn�ho ř�du pro rozhodov�n� Fondu o kv�t�ch t�m, že omezuje jeho použit� pouze na rozhodov�n� o ž�dostech o podporu podle � 1 odst. 2. Skupina poslanců opom�j� systematick� zařazen� uveden�ho ustanoven�, jež se uplatňuje pouze na poskytov�n� podpor. Vyloučen� spr�vn�ho ř�du nijak samo o sobě neotv�r� prostor pro spr�vn� uv�žen� a z něj vyvozovanou nemožnost soudn�ho přezkumu. �stavn� soud již dř�ve uvedl, že v př�padech v�kladov� nejasnosti maj� spr�vn� i soudn� org�ny volit takov� v�klad, jenž zajišťuje větš� respekt k z�kladn�m pr�vům a svobod�m, kam n�lež� t�ž pr�vo na ř�dn� spr�vn� ř�zen� a spravedliv� soudn� proces.

Jak již bylo řečeno, vl�da při koncipov�n� nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. pominula z�konn� doporučen� k vyd�v�n� nař�zen� na jeden rok. Nen� ovšem důležit�, zda soustava produkčn�ch kv�t může b�t zav�děna nař�zen�mi vl�dy opakovaně či nikoli bez z�sahu z�konod�rce.

Skupina poslanců než�d� ani po �stavn�m soudu zrušen� těch ustanoven� z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu nebo nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., jež podle n� zakl�daj� nepřijatelnou formu vymezen� cukru, vyloučen� soudn�ho přezkumu ani nedostatek časov�ho omezen� uplatňov�n� soustav produkčn�ch kv�t. I kdyby �stavn� soud uznal tyto n�mitky, nemohl by v tomto rozsahu rozhodnout.

XIII.

Z uveden�ch důvodů rozhodlo pl�num �stavn�ho soudu podle � 70 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� z�kona č. 48/2002 Sb., o zrušen� � 4 odst. 3, � 5 odst. 3, � 7 a � 13 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., a to u � 4 odst. 3 pro rozpor s čl. 78 �stavy, u � 7 pro rozpor s čl. 1 Listiny, čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny a tak� � 12 odst. 6 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu a u � 13 pro rozpor s čl. 79 odst. 3 �stavy a tak� s � 12 odst. 4 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu.

Ustanoven� � 5 odst. 3 nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb. sice samo o sobě v rozporu s �stavn�m z�konem nebo z�konem b�t nemus�, �stavn� soud však zrušil i je, protože s ostatn�mi uveden�mi ustanoven�mi �zce souvis�. Tento osud by mohl potkat řadu jin�ch ustanoven� nař�zen� vl�dy č. 114/2001 Sb., jejich zrušen� však nebylo navrženo a �stavn� soud je při sv�m rozhodov�n� v�z�n n�vrhem.

N�vrh na zrušen� � 13 z�kona o St�tn�m zemědělsk�m intervenčn�m fondu byl z důvodů uveden�ch v odůvodněn� n�lezu zam�tnut podle � 70 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb.

Ke druhé části výroku, jímž se zamítá návrh na zrušení § 13 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), zaujali podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odlišné stanovisko soudci JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Vladimír Jurka, JUDr. Eliška Wagnerová a JUDr. Eva Zarembová.