Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 59/2003 Sb. 49/2007 účinný od 21.03.2007
| Schválené: | 13.12.2006 |
| Účinnost od: | 21.03.2007 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | MYSLIVOST., Soukromé vlastnictví půdy. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická o návrhu 51 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 21 senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 9 odst. 2 a 3, § 17 odst. 6, § 18 odst. 4, § 21 odst. 1 písm. e), § 26 odst. 1 část věty za středníkem, § 27 odst. 1, § 31 odst. 1, 2 a 6 písm. a), § 55 odst. 1 až 3 a § 69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákonů č. 320/2002 Sb. a č. 59/2003 Sb., takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Okolnosti přpadu
1. Nvrhem doručenm stavnmu soudu dne 4.7.2003, doplněnm nsledně podnm doručenm stavnmu soudu dne 19. 12. 2003, se navrhovatel s odvolnm na čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky domhaj, aby stavn soud zrušil rubrikovan ustanoven zkona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn zkonů č. 320/2002 Sb. a č. 59/2003 Sb., neboť dovozuj, že tato ustanoven zkona o myslivosti jsou ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, konkrtně maj za to, že porušuj čl. 1, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 11 odst. 1 a 4, čl. 20 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a s odvolnm na konstantn judikaturu stavnho soudu, zejmna pak na nlez stavnho soudu publikovan pod č. 403/2002 Sb., i čl. 1 Dodatkovho protokolu k Evropsk mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, stejně jako čl. 14 Evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.
Nvrh postihuje zsadně dva problmov okruhy.
2. Prvn, obecnějš, je polemika navrhovatelů s předpokladem, že vkon prva myslivosti, zpravidla vnman jako společensky přnosn aktivita, je možno považovat jako celek za činnost ve veřejnm zjmu se všemi důsledky, kter takov charakteristika může mt na omezen vlastnickho prva k pozemku.
3. Druh okruh se tk otzek vztahů mezi vlastnky pozemků a členy honebnch společenstev, vztahů mezi členy honebnch společenstev navzjem, a to zejmna v souvislosti s umsťovnm mysliveckch zařzen na pozemku, omezenm či zkazem vstupu do honitby, optimalizac tvaru honiteb dosahovanou přičleňovnm pozemků nebo jejich vměnou a podmnkami pro uplatňovn nroku na nhradu škody.
II.
Argumentace navrhovatelů
4. Navrhovatel vychzej z předpokladu, že prvo myslivosti, resp. jeho vkon představuje, jak je napadenm zkonem upraveno, zsah do vlastnickho prva jednotlivch vlastnků pozemků ve prospěch osob oprvněnch k vkonu prva myslivosti - ve prospěch držitelů honiteb.
5. Poukazuj na to, že podle čl. 11 odst. 4 Listiny může bt vlastnick prvo nuceně omezeno pouze ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Veřejn zjem interpretuj jako zjem obecn či obecně prospěšn a v tto souvislosti poukazuj na skutečnost, že se v konkrtnm přpadě nemůže jednat toliko o zjem veřejn, ale i o zjem jednotlivců či skupiny osob (jakkoli specifick a početn).
6. Svůj nzor opraj mimo jin o nlez stavnho soudu ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. S 198/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 5, nlez č. 23, str. 193 a nsl.), podle nějž "... ne každ kolektivn zjem lze označit jako veřejn zjem společnosti, ... pojem 'veřejn zjem' je třeba chpat jako takov zjem, kter by bylo možno označit za obecn či obecně prospěšn zjem". stavn soud se v tomto nlezu rovněž odvolv na dlo F. A. Hayeka Prvo, zkonodrstv a svoboda. II. dl, Praha: Academia, 1991, str. 14, kde autor uvd, "často se mylně naznačuje, že všechny kolektivn zjmy jsou obecnmi zjmy společnosti; avšak v mnoha přpadech může bt uspokojovn kolektivnch zjmů jistch skupin s obecnmi zjmy společnosti v naprostm rozporu".
7. Navrhovatel dle argumentuj tm, že prvo myslivosti, jak je definuje zkon o myslivosti, představuje cel souhrn prv a povinnost, kter netvoř kompaktn-homogenn skupinu, ale naopak minimlně dvě podstatou diametrlně odlišn kategorie.
Naplňovn povinnosti zvěř chrnit a v širšm kontextu tedy takto chrnit životn prostřed přiznvaj charakter veřejnho zjmu. Upozorňuj však, že z povahy dalšch součst prva myslivosti spočvajcch napřklad v prvu zvěř lovit, ulovenou či nalezenou uhynulou zvěř si přivlastňovat atp. je zřejm, že ždn veřejn zjem na vkonu těchto prv neexistuje. Polemizuj tak se, podle nich nepřijatelně paušalizovanm, zvěrem Nejvyššho soudu, že prva vlastnků honebnch pozemků jsou přslušnmi ustanovenmi zkona o myslivosti (adekvtně) omezena ve veřejnm zjmu, vyjdřenm v rozsudku Nejvyššho soudu ze dne 17. 10. 2002 ve věci sp. zn. 22 Cdo 3006/2000 (publikovno in Soudn rozhledy č. 6/2003, Praha: C. H. Beck, 2003, str. 189).
8. Vkon prva myslivosti tedy, protože mimo jin zjevně zahrnuje i zjmovou, sportovn a hospodřskou, resp. podnikatelskou činnost, dle nzoru navrhovatelů nemůže bt jako celek činnost ve veřejnm zjmu.
9. Sprvnost tohoto zvěru podtrhuj navrhovatel odvolvkou na skutečnost, že napřklad ve Francii byla - v souvislosti s problmy s prvem myslivosti - myslivost definovna jako sport. Odkazuj přitom na přpad Chassagnou a dalš proti Francii (Přehled rozsudků Evropskho soudu pro lidsk prva č. 7-8/1999, str. 148 a nsl.), podpůrně zmiňuj i dle jejich nzoru obecně souvisejc nlez stavnho soudu ve věci sp. zn. Pl. S 11/01 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 25, nlez č. 25; vyhlšen pod č. 144/2002 Sb.), kter se zabval zkonem o drahch.
K jednotlivm zpochybňovanm ustanovenm zkona:
10. K 9 odst. 2
"(2) Rovněž je zakzno poškozovat nebo ničit slaniska, napajedla, zařzen pro přikrmovn, pozorovn a lov zvěře a dalš mysliveck zařzen. K jejich vybudovn a umstěn je nutn předchoz souhlas vlastnka honebnho pozemku. Ned-li ždn z vlastnků honebnch pozemků v honitbě tento souhlas, rozhodne orgn sttn sprvy myslivosti. Ustanoven zvlštnch prvnch předpisů o umstěn slaniska, napajedla nebo zařzen pro přikrmovn zvěře tm nejsou dotčena."
Navrhovatel zpochybňuj možnost umstit mysliveck zařzen ve prospěch zvěře (nikoli tedy k jejmu lovu - zd se tedy, že "jistch rozdlů" mezi veřejnm a soukromm zjmem si byl již i zkonodrce vědom) na pozemku bez souhlasu jeho vlastnka, resp. přmo v rozporu s jeho vůl, ačkoli jinak v tomto přpadě existenci veřejnho zjmu akceptuj.
Odmtaj současně konstrukci, že za nhradu, zkonem za omezen vlastnickho prva striktně vyžadovanou, lze v konkrtnm přpadě považovat njemn za honitbu, neboť se jedn o omezen vlastnickho prva konkrtnho, jednotlivho vlastnka, nikoli všech vlastnků pozemků sdružench v honebnm společenstvu. Navrhovatel poukazuj i na specifick mechanismus vzniku omezen vlastnickho prva, k němuž v tomto přpadě nedochz samotnm sdruženm v honebnm společenstv, ale teprve rozhodnutm sprvnho orgnu. V absenci nhrady, jak je třeba ji dle jejich mněn vnmat, tedy spatřuj rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny.
11. K 9 odst. 3
"(3) Na ždost uživatele honitby může orgn sttn sprvy myslivosti, zejmna v době hnzděn, kladen a odchovu mlďat nebo provděn lovů, nařdit přiměřen omezen i zkaz vstupu do honitby nebo jejch čst, omezen jzdy koňmi a tažnmi psy a omezen jinch sportovnch nebo zjmovch činnost. Uveden opatřen se nevztahuj na hospodřskou činnost vlastnků, popřpadě njemců honebnch pozemků."
Rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny spatřuj navrhovatel i v možnosti sprvnho orgnu nařdit na ždost uživatele honitby vlastnkovi pozemku přiměřen omezen nebo i zkaz vstupu do honitby a omezen dalšch vyjmenovanch činnost mimo jin v době provděn lovů. Skutečnost, že se tato omezen nevztahuj na hospodřskou činnost vlastnka nebo njemce pozemku, nepovažuj za uspokojiv, přijateln kompromis. Zatmco důvodům spočvajcm v ochraně zvěře při hnzděn, kladen a odchovu mlďat přiznvaj povahu veřejnho zjmu, lov takto, s poukazem na skutečnost, že ne vždy jde vhradně o plnovanou redukci početnho stavu zvěře souvisejc s ochranou přrody, resp. životnho prostřed (postač soulad s "mysliveckm hospodařenm" či potřebami zemědělsk a lesn vroby), akceptovat odmtaj. Opakovaně podpůrně argumentuj odkazem na postoj ESLP ve shora uveden věci.
12. K 17 odst. 6
"(6) Při tvorbě honiteb se mus přihlžet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, kter m tvar zkho pozemkovho pruhu v nejširšm mstě širokm jen 500 m, i když by dosahovala stanoven minimln vměry. Toto ustanoven se netk okrajovch čst honitby (vběžků). Stejně je nutno brnit vzniku hranice honitby, kterou by tvořilo rozhran zemědělskch a lesnch pozemků. Za tm čelem se při tvorbě honiteb provd vyrovnn hranic honiteb vměnou honebnch pozemků nebo jejich přičleněnm."
Ve zde uzkoněn možnosti vyrovnn hranic honiteb formou vměny či přičleněn honebnch pozemků za čelem optimalizace tvaru honitby spatřuj navrhovatel zsah do prva na sdružovn občanů jak je zakotveno v čl. 20 Listiny, neboť postup podle tohoto zkonnho ustanoven, směřujc v konečnm důsledku k automatickmu zniku členstv v honebnm společenstvu, nebere zřetel na svobodnou vůli vlastnků jednotlivch pozemků.
13. K 18 odst. 4
"(4) Navrhovatel může poždat, aby k honebnm pozemkům dosahujcm minimln vměry byly přičleněny dalš souvisl honebn pozemky jinch vlastnků, a to s uvedenm důvodů tohoto přičleněn. Pokud se o přičleněn s těmito vlastnky dohodl, přilož tuto dohodu k nvrhu. Jestliže se navrhovatel budoucch sousednch honiteb dohodnou o vzjemn vměně honebnch pozemků, kter co do jejich vměry nemus bt stejn, předlož tuto dohodu k nvrhům. Pokud provd přičleněn orgn sttn sprvy z vlastnho podnětu, může se tak stt jen se souhlasem držitele honitby. Celkov rozsah vměn a přičleněn, kter se provděj k vyrovnn hranic, nesm bt vyšš než 10 % vměry vlastnch honebnch pozemků navrhovatele honitby."
Eventuln přičleněn pozemku k sousedn honitbě, nutc vlastnka pozemku strpět na něm vkon prva myslivosti, odmtaj navrhovatel s poukazem na fakt, že činnosti souvisejc s prvem myslivosti a užvnm honebnho pozemku v konkrtnm přpadě maj v převžn mře charakter soukromho zjmu, kter nemůže bt dostatečnm důvodem k omezen vlastnickho prva vlastnka pozemku.
Ustanoven zakld rovněž dle nzoru navrhovatelů neodůvodněnou diskriminaci mezi (nuceně) přičleněnmi vlastnky pozemků, neboť zatmco jedni se v přpadě honitby, kde existuje honebn společenstvo, alespoň mohou na vkonu mysliveckho prva zprostředkovaně, jako jeho členov, podlet, druz tam, kde je jejich pozemek přičleněn k honitbě individulnho vlastnka, tuto možnost nemaj, a nemohou tak vykonvat jedno z prv odvozench od prva užvat pozemek jako součst vlastnickho prva.
Podle navrhovatelů neexistuj ždn veřejn hodnoty, kter by v souvislosti s přičleňovnm přesvědčivě odůvodňovaly rozdln zachzen s vlastnky pozemků, a proto v postupu umožněnm tmto ustanovenm zkona spatřuj porušen čl. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny.
14. K 21 odst. 1 psm. e)
"(1) Do působnosti valn hromady nlež
e) rozhodnut o přijet vlastnka honebnch pozemků přičleněnch k honitbě za člena honebnho společenstva,"
Navrhovatel kritizuj skutečnost, že z uvedenho zkonnho ustanoven nepřmo vyplv, že poněvadž rozhodovn o členstv v honebnm společenstv spad do působnosti valn hromady, nelze se stt členem honebnho společenstv "jinak" - "poloautomaticky", v souvislosti s přičleněnm pozemků, způsobem předpokldanm ustanovenm 26 odst. 1 zkona o myslivosti. Upozorňuj na nesoulad mezi striktnm zněnm zkona a jeho volnm vkladem v podobě komentře, podle nějž, avšak bez opory v zkoně, je v přpadě přičleněn pozemků přijateln konstrukce automatickho vzniku členstv v honebnm společenstvu. Podle nzoru navrhovatelů však tuto otzku nelze řešit vkladem a v současn pravě tm, že vznik členstv v honebnm společenstvu za všech okolnost podmiňuje souhlasem valn hromady, spatřuj projev neodůvodněn nerovnosti mezi vlastnky a takto tedy porušen čl. 3 odst. 1 ve spojen s čl. 11 odst. 1 Listiny.
15. K 26 odst. 1 čst věty za střednkem
"Členstv v honebnm společenstvu
(1) Převede-li člen honebnho společenstva vlastnick prvo k honebnm pozemkům, kter jsou součst společenstevn honitby, jeho členstv v honebnm společenstvu zanik; nabyvatel těchto pozemků se stv členem honebnho společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnickho prva neoznm psemně honebnmu společenstvu, že s členstvm nesouhlas."
Navrhovatel namtaj, že nabyvatel honebnho pozemku je v souvislosti s procedurou tkajc se převodu vlastnickho prva k honebnmu pozemku ve svm důsledku nucen stt se členem honebnho společenstva. Nem-li tedy stejnou možnost jako vlastnci ostatnch honebnch pozemků, dochz mezi vlastnky honebnch pozemků k neodůvodněn nerovnosti.
Poukazuj na třicetidenn lhůtu, kter počn běžet ode dne vzniku vlastnickho prva, ve kter nabyvatel může oznmit, že s členstvm v honebnm společenstvu nesouhlas. Tuto pravu pak kriticky konfrontuj se skutečnost, že podle ustanoven 2 odst. 2 zkona č. 265/1992 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, se vlastnick prvo nabv zpětně - s činky k okamžiku, kdy byl podn nvrh na zpis vlastnickho prva do katastru nemovitost. Pokud tedy nabyvatel počk na okamžik, kdy mu přslušn katastrln řad potvrd že (a od kdy) se stal vlastnkem, nebude již tměř jistě moci projevit svůj nesouhlas se členstvm v honebnm společenstvu, neboť ve většině přpadů stanoven třicetidenn lhůta mezitm uplyne.
V tto konstrukci spatřuj navrhovatel rozpor s čl. 3 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny a zroveň porušen čl. 14 evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod ve spojen s čl. 1 Dodatkovho protokolu k n.
16. K 27 odst. 1, větě druh
"Majetek honebnho společenstva
(1) Honebn společenstvo odpovd za sv zvazky celm svm majetkem. Členov honebnho společenstva ruč za zvazky honebnho společenstva."
Dle navrhovatelů skutečnost, že členov honebnho společenstva ruč za zvazky honebnho společenstva, aniž rozsah jejich ručen odpovd podlu na hlasovn, respektive mře, v jak jsou efektivně - s ohledem na velikost svho majetkovho podlu - schopni rozhodovn honebnho společenstva ovlivňovat, zakld neodůvodněnou nerovnost mezi členy, v konkrtnm přpadě o to nepřijatelnějš, že členy honebnho společenstva se vlastnci pozemků mohou stt zcela nezvisle na sv vůli.
Dle navrhovatelů tak dochz k porušen čl. 1 a čl. 3 Listiny, namtaj rovněž porušen čl. 14 evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod ve spojen s čl. 1 Dodatkovho protokolu k n.
17. K 31 odst. 1 a 2
"Změna a znik honiteb
(1) Vyžaduj-li to zsady řdnho mysliveckho hospodařen, může orgn sttn sprvy myslivosti povolit změnu honitby vyrovnvnm hranic nebo vměnou honebnch pozemků (dle jen "změna honitby"). Při změně honitby se nepřihlž k zemnm hranicm obc, okresů nebo krajů a vměry směňovanch pozemků nemus bt stejn.
(2) Nvrh na změnu honitby podvaj držitel dotčench honiteb společně, a to orgnu sttn sprvy myslivosti, do jehož zemnho obvodu zasahuj dotčen honebn pozemky největš čst. Nedohodnou-li se vlastnci dotčench honiteb na předložen společnho nvrhu na změnu honitby, může nvrh podat kterkoliv z nich. Jde-li o společenstevn honitbu, pod nvrh honebn společenstvo."
Navrhovatel dedukuj, že (nadle) v souvislosti se změnami v honitbch, konkrtně začleněnm pozemku do jin honitby proti vůli jeho vlastnka, může, pouze na zkladě rozhodnut sprvnho orgnu, dojt k nucenmu ukončen členstv v dobrovolnm společenstv. Pokud se vlastnk pozemku nestane - nechce nebo nemůže se stt členem sousednho honebnho společenstva, je nucen trpět na svm pozemku vkon prva myslivosti bez nroku na jakoukoli nhradu za toto omezen. V tom spatřuj rozpor s čl. 11 odst. 4 Listiny.
18. K 31 odst. 6 psm. a)
"(6) Honitba zanik
a) zrušenm, sloučenm nebo rozdělenm honitby na ždost jejich držitelů a nabytm prvn moci novch rozhodnut o uznn honitby,"
Porušen čl. 11 odst. 4 a čl. 20 odst. 1 Listiny namtaj navrhovatel v souvislosti se skutečnost, že jednou projeven vůle vlastnků pozemků vytvořit honebn společenstvo nemůže bt již v budoucnu změněna bez souhlasu tohoto honebnho společenstva a minoritn vlastnci pozemku, přpadně nespokojen s činnost honebnho společenstva, kteř v něm nechtěj nadle setrvvat, jsou k tomu, v rozporu s požadavkem svobody sdružovn, jsouce připraveni o možnost vytvořen novho honebnho společenstva a vytvořen honitby na svm zem, zprostředkovaně nuceni.
Ve prospěch tto konstrukce hovoř podle nzoru navrhovatelů i skutečnost, že členov vystoupivš z honebnho společenstva nemaj podle současn pravy nrok na nhradu za přetrvvajc omezen jejich vlastnickho prva v podobě vkonu prva myslivosti třet osobou.
19. K 55 odst. 1, 2 a 3
"Uplatněn nroků
(1) Nrok na nhradu škody způsoben zvěř mus poškozen u uživatele honitby uplatnit
a) u škody na zemědělskch pozemcch, polnch plodinch a zemědělskch porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla,
b) u škod na lesnch pozemcch a na lesnch porostech vzniklch v obdob od 1. července předchzejcho roku do 30. června běžnho roku do 20 dnů od uplynut uvedenho obdob.
(2) Současně s uplatněnm nroku na nhradu škody způsoben zvěř vyčsl poškozen vši škody. Na polnch plodinch a zemědělskch porostech, u nichž lze vyčslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozen vyčsl do 15 dnů po proveden sklizni.
(3) Poškozen a uživatel honitby se maj o nhradě škody způsoben zvěř dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahrad škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozen uplatnil svůj nrok a vyčslil vši škody nebo ve stejn lhůtě neuzavřel s poškozenm psemnou dohodu o nhradě tto škody, může poškozen ve lhůtě 3 měsců uplatnit svůj nrok na nhradu škody u soudu."
Navrhovatel namtaj, že zde uveden prekluzivn lhůty jsou nepřiměřeně krtk, resp. že zakldaj značnou nerovnost mezi soukromoprvnmi subjekty, neboť na ochranu prv vlastnků pozemků - uplatněn nroku na nhradu škody - bylo použito - jin, přsnějš měřtko, než je tomu v přpadě lhůt pro uplatněn nroku na nhradu škody vznikl držitelům honitby, jimž zkonodrce ponechal běžn lhůty občanskoprvn. V tom spatřuj porušen čl. 1 Listiny, konkrtně zsady rovnosti v prvech, a rovněž jejho čl. 11 odst. 1, totožnosti zkonnho obsahu a ochrany vlastnickho prva všech vlastnků.
20. K 69 odst. 1
"Přechodn ustanoven
(1) Honitby a obory uznan podle dosavadnch předpisů zůstvaj zachovny: to plat i pro obory o vměře nižš než 50 ha a samostatn bažantnice uznan podle dosavadnch předpisů, kter se stvaj honitbami podle tohoto zkona, i když nedosahuj vměry 500 ha. Pokud honitba nebo obora uznan podle dosavadnch předpisů dosahuje zkonn vměry podle tohoto zkon, ale nesplňuje ostatn požadavky na tvorbu honitby, je osoba, kter byla honitba uznna podle dosavadnch předpisů, povinna podat do 31. prosince 2002 orgnu sttn sprvy myslivosti nvrh na uveden honitby do souladu s tmto zkonem, jinak honitba zanik k 31. březnu 2003."
Tomuto ustanoven zkona vytkaj navrhovatel, že konzervuje prvn vztahy při vkonu prva myslivosti. Jedinm způsobem, jak vytvořit novou honitbu tam, kde doposud existovala jin (a za splněn podmnek novho zkona zůstala zachovna) je jej rozdělen. Protože to je ale podle stvajc pravy možn jen na zkladě nvrhu držitele honitby, maj navrhovatel za to, že menšině vlastnků pozemků, pokud by si přli rozdělen honitby nebo jej zrušen, je tak upřena možnost podlet se na vkonu prva myslivosti vytvořenm honebnho společenstva (podle svch představ a potřeb). Navrhovatel tedy maj za to, že současn prava je v tomto ohledu v rozporu s čl. 11 odst. 4 a čl. 20 odst. 1 Listiny.
III.
Vyjdřen častnků řzen
A.
Sent Parlamentu Česk republiky
Obecně
21. Sent ve svm vyjdřen podobně zrekapituloval průběh legislativnho procesu ve vztahu k napadenm ustanovenm zkona o myslivosti, přičemž připoušt eventuln pochybnosti stran některch jednotlivch ustanoven uplatněn v rozpravě. Potvrzuje, že jak ve vborech, tak v plnu byla široce diskutovna problematika vlastnickho prva k honebnm pozemkům ve vazbě na mru stavnosti omezen tohoto prva ve prospěch prva myslivosti. Sent však ani v jednotlivostech nvrhu zkona nestavnost neshledal, jeho pozměňovac nvrhy byly proto jen legislativně-technickho charakteru.
22. V obecn rovině Sent uvedl, že při posuzovn napadench ustanoven v kontextu celho zkona o myslivosti je zsadn otzkou vymezen veřejnho zjmu zakldajcho pro provděn prva myslivosti legitimitu konkrtnch omezen vlastnickch prv vlastnků honebnch pozemků. Sent nepochybuje o tom, že potřeba chrnit zvěř tak, aby mohlo bt každmu, v souladu s čl. 35 odst. 1 Listiny, zajištěno prvo na přzniv životn prostřed (spatřuje zde zcela bezprostředn souvislost), představuje veřejn zjem.
23. Prvo myslivosti, jak z hlediska jeho historickho vvoje, tak i z hlediska současn pravy, charakterizuje jako kompaktn souhrn přslušnch prv a povinnost, kter jsou při jeho provděn vzjemně provzna a kter je proto nutno posuzovat v jejich vzjemnch souvislostech. V uvedenm kontextu je pak dle nzoru Sentu potřeba i na lov zvěře, včetně přivlastněn si oprvněně uloven zvěře, pohlžet jako na součst nedlnho procesu ochrany zvěře. Rovněž tedy z tohoto pohledu se omezen vlastnickho prva k honebnm pozemkům ve prospěch prva myslivosti jev dle nzoru Sentu jako omezen ve veřejnm zjmu.
K jednotlivm zpochybňovanm ustanovenm zkona
24. K 17 odst. 6 a 55 odst. 3 Sent podotkl, že je navrhovatel ve svm podn cituj ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 59/2003 Sb.
25. V souvislosti s 17 odst. 6 Sent upozornil, že se neztotožnil s navrhovanm řešenm tohoto ustanoven, kter stanov přslušn kritria, k nimž je nutno při tvorbě honitby přihlžet, a to pokud jde o vhodnost tvaru honitby ve vztahu k minimln šřce honitby, a pozměňovacm nvrhem doporučil věcnou pravu tohoto ustanoven. Poslaneck sněmovna však po projednn nvrh zkona v tomto ohledu schvlila ve zněn, v jakm byl postoupen Sentu. Dle v souvislosti s tmto ustanovenm zkona Sent zdůraznil, že honebn společenstvo považoval při posuzovn nvrhu zkona za prvnickou osobu sui generis podle zkona o myslivosti, jejmiž členy mohou bt pouze vlastnci nebo spoluvlastnci souvislch honebnch pozemků, a nikoli za spolek, společnost nebo sdružen ve smyslu čl. 20 Listiny.
26. K 26 odst. 1 čsti věty za střednkem (dodatečně napaden ustanoven) uvd Sent, že je vsledkem změn zkona o myslivosti provedench zkonem č. 59/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn zkona č. 320/2002 Sb., a zkon č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů. Sent se nespěšně pokusil o pravu problematiky členstv v honebnm společenstvu, kter by umožňovala vlastnkům všech honebnch pozemků, jež jsou součst uznan společenstevn honitby, aby se sami rozhodli, zda se stanou členy honebnho společenstva. Proto Sent navrhoval pravu vychzejc z předpokladu vůči později přijat pravě de facto opačnho, tj. z předpokladu, že členem honebnho společenstva se vlastnk honebnch pozemků, kter jsou součst uznan společenstevn honitby, stane, pokud o to psemně požd honebn společenstvo, a to dnem, kdy byla jeho ždost honebnmu společenstvu doručena.
27. K 27 odst. 1 Sent připoušt, že v rmci diskus ve vborech i na plnu Sentu byla některmi sentory vyslovovna obava z možnho rizika "tunelovn" osobnho majetku těch členů honebnho společenstva, kteř v rmci společenstevn honitby vlastn mal vměry honebnch pozemků, a proto nemohou dostatečně ovlivnit rozhodovn valn hromady honebnho společenstva v přpadech půjček a věrů, kter si honebn společenstvo (přpadně) vezme.
28. Nvrhem vboru pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed na vypuštěn 27 odst. 1 věty druh se Sent s odlišnm vsledkem zabval celkem dvakrt. Podruh tento nvrh schvlil, avšak Poslaneck sněmovna jej po projednn neakceptovala.
29. Dle stanoviska Sentu lze tedy navrhovatelům v tto otzce přisvědčit, avšak jen v čsti jejich nvrhu, kde se domhaj zrušen věty druh ustanoven 27 odst. 1, nikoli však věty prv stanovc odpovědnost honebnho společenstva za jeho zvazky celm majetkem společenstva. Takovou odpovědnost Sent považuje, ostatně shodně s navrhovateli, za zcela běžn projev prvn subjektivity.
B.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky
Obecně
30. Poslaneck sněmovna uvedla, že zkonodrn sbor jednal při projednvn zkona o myslivosti ve shodě s předepsanou procedurou a v přesvědčen, že přijat zkon nen v rozporu s stavou Česk republiky. Zkon o myslivosti dle jejho nzoru nepopr ani nevylučuje zkladn lidsk prva zaručen všem stavou Česk republiky a Listinou. Vyjdřila současně pochybnost, zda by po zrušen napadench ustanoven byl zkon o myslivosti ještě vůbec použiteln.
31. Prvn nzor navrhovatelů se j jev jako čelov. Zjevně zpochybňuje zkladn principy mysliveckho zkona, kter v prv řadě mus respektovat potřeby zvěře (a v jejm zjmu je často nutn nerespektovat majetkov hranice pozemků), v druh řadě zjmy chovu zvěře a teprve pot zjmy vlastnků honebnch pozemků, njemců těchto pozemků, myslivců atd.
32. Poslaneck sněmovna připomn, že volně žijc zvěř je zkonem definovna jako přrodn bohatstv, tuto skutečnost pak vztahuje k čl. 7 stavy Česk republiky, podle něhož stt db o šetrn využvn přrodnch zdrojů a ochranu přrodnho bohatstv. Z toho pak dovozuje, že prvo a povinnost zvěř chrnit, clevědomě chovat a lovit je třeba považovat za veřejn zjem. Tm spše, že prvo myslivosti u ns nen podle zkona zjmovou či sportovn činnost, ale je součst hospodřskch činnost provděnch člověkem v přrodě, podobně, jako hospodařen v lesch.
K jednotlivch zpochybňovanm ustanovenm zkona
33. K 9 odst. 2 a 3
Nvrh na zrušen nem dle nzoru Poslaneck sněmovny opodstatněn. Pokud nedojde k dohodě o vybudovn mysliveckch zařzen, rozhoduje orgn sttn sprvy myslivosti ve sprvnm řzen. Každ jeho častnk m v jeho rmci možnost uplatnit nmitky nebo podat opravn prostředek. Ve sprvnm řzen – se stejnmi souvislostmi – je činěno i rozhodnut o omezen či zkazu vstupu do lesa. Neuplatňuje se navc pouze k umožněn lovu, ale zejmna z důvodu pče o zvěř. Navc se nevztahuje na hospodřskou činnost vlastnků a njemců pozemků.
34. K 17 odst. 6, 18 odst. 4, 21 odst. 1 psm. e), 31 odst. 1, 2 a 31 odst. 6 psm. a)
Nvrh na zrušen považuje Poslaneck sněmovna ze "shora uvedench důvodů" za neopodstatněn. Podotk, že při vytvřen honiteb, povolovn změn honitby a přičleňovn honebnch pozemků m vlastnk svobodnou vůli, jak se svm pozemkem naložit, zahrnujc v to i prvo poždat o prohlšen svch pozemků za nehonebn, a nemus se ani stt členem honebnho společenstva.
35. K 26 (dodatečně napaden ustanoven)
Nvrh na zrušen nem dle nzoru Poslaneck sněmovny opodstatněn. Zjevnm myslem zkonodrce byla snaha ochrnit a preferovat novho vlastnka honebnch pozemků, kter m zjem stt se členem honebnho společenstva, s tm, že ani valn hromada honebnho společenstva mu nemůže toto členstv odepřt. Vlastnk, kter se stane členem honebnho společenstva podle tohoto ustanoven, ale může kdykoli sv členstv ukončit na zkladě psemnho oznmen nebo poždat oprvněn sprvn řad o prohlšen svch pozemků za nehonebn. Ke specifick pravě nabvn vlastnickho prva rozhodnutm o povolen jeho zpisu do katastru nemovitost zpětně ke dni podn nvrhu Poslaneck sněmovna podotk, že již po podpisu kupn smlouvy může nabyvatel sdělit honebnmu společenstvu svůj nesouhlas s členstvm a vzat činky tohoto sdělen nazpět do doby, kdy ždost byla podna katastrlnmu řadu. Omezen lhůty zkonem je zroveň dle nzoru Poslaneck sněmovny nutn i proto, že honebn společenstvo je mimo jin povinno svolvat valnou hromadu, vyplcet alikvotn čst vnosů atd., k čemuž mus mt k dispozici skutečně aktuln evidenci členů. Odkaz na 30 odst. 2 svědč dle soudu Poslaneck sněmovny o nepochopen rozdlu mezi vlastnky honebnch pozemků, kteř se při vzniku honebnho společenstva stali jeho členy, a vlastnky honebnch pozemků, jejichž pozemky byly přičleněny k již existujc honitbě podle 30 odst. 1 zkona o myslivosti.
36. K 27 odst. 1 větě druh (dodatečně napaden ustanoven)
Poslaneck sněmovna nesouhlas se zrušenm. M za to, že pokud zkon vslovně neupravuje ručen jednotlivch členů honebnho společenstva za jeho zvazky, je zřejmě možno subsidirně vychzet z ustanoven 22 odst. 3 - rozhodovn (a tedy i odpovědnost za rozhodovn) podle vměry honebnch pozemků jednotlivch vlastnků. Nic rovněž nebrn pravě ručen ve vnitřnm předpisu - stanovch honebnho společenstva. Každ člen honebnho společenstva se tak může podle 22 odst. 8 zkona o myslivosti domhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnut valn hromady honebnho společenstva.
37. K 55 odst. 1, 2 a 3
Nvrh na zrušen je dle nzoru Poslaneck sněmovny nepřijateln, neboť by tak došlo k zniku možnosti dohody mezi poškozenm a uživatelem honitby o nhradě škody; lhůty k uplatněn nroku na nhradu škody považuje Poslaneck sněmovna s ohledem na technick souvislosti za vhodn – přiměřen.
38. Se zrušenm 69 odst. 1 Poslaneck sněmovna rovněž nesouhlas, neboť lhůty stanoven v tomto přechodnm ustanoven již prošly, proto považuje nvrh na jeho zrušen za bezpředmětn. V opačnm přpadě by se navc bylo třeba vyrovnat s již zahjenmi sprvnmi řzenmi a zvžit možnou diskriminaci ve vztahu k přpadům, kter byly již pravomocně rozhodnuty.
39. Poslaneck sněmovna zvlšť zdůrazňuje, že odůvodněn se v tomto přpadě opr o ustanoven, kter v zkoně o myslivosti neexistuj.
IV.
Stanovisko ministerstva zemědělstv
40. stavn soud dle 48 odst. 2 a 49 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, vyzval Ministerstvo zemědělstv, aby se vyjdřilo k podanmu nvrhu.
Obecně
41. Ministerstvo zemědělstv (dle jen "ministerstvo") ve svm stanovisku vyslovuje souhlas s tm, že při provděn prva myslivosti dochz k užvn cizch pozemků. Odmt však, že by tak dochzelo k hospodařen na cizch honebnch pozemcch a zskvn jejich užitků. Poukazuje na skutečnost, že podle našeho prvnho řdu volně žijc živočichov - tudž i zvěř - nejsou považovni za součst pozemku, ale podobně, jako v řadě dalšch evropskch zem za "res nullius". Proto m stt podle nzoru ministerstva prvo stanovit, kdo a za jakch podmnek si takovho živočicha může přivlastnit. Stt m pak přmo, s odkazem na čl. 7 stavy Česk republiky, povinnost zajistit prvn předpoklady pro možnost ochrany zvěře jako přrodnho bohatstv, deklarovan takto v 2 psm. b) zkona o myslivosti. Prvo a povinnost zvěř chrnit, clevědomě chovat a lovit považuje ministerstvo s ohledem na vše uveden za veřejn zjem. Omezen vlastnickho prva spočvajc v možnosti v mře nezbytně nutn užvat honebn pozemky k provděn prva myslivosti je tudž zjmem obecnm, resp. veřejně prospěšnm.
42. Podle Listiny vlastnick prvo nen prvem absolutnm a nesm bt zneužito na jmu prv druhch anebo v rozporu se zkonem chrněnmi obecnmi zjmy a jeho vkon nesm mimo jin poškozovat přrodu a životn prostřed nad rmec stanoven zkonem.
43. Vlastnick prvo je proto zkonem o myslivosti dostatečně respektovno a chrněno. O tom, zda určit honebn pozemek bude součst někter z honiteb, může plně rozhodnout vlastnk tohoto pozemku. Pokud nesouhlas s tm, aby jeho honebn pozemek byl součst někter z honiteb a bylo na něm tudž vykonvno prvo myslivosti, dv mu zkon o myslivosti možnost vyloučit tato prva na svm pozemku jeho prohlšenm za nehonebn.
44. Oprvněn přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, jakož i jej vvojov stadia charakterizuje ministerstvo jako "odměnu sttu" za pči o součst přrodnho bohatstv a kompenzaci přpadnch negativnch důsledků, kter zvěř svmi životnmi projevy na pozemcch a porostech působ.
45. Ministerstvo zdůrazňuje, že podle zkona o myslivosti nejsou vlastnci honebnch pozemků nuceni ani k povinnmu členstv v honebnm společenstv ani k povinnmu členstv v mysliveckm sdružen. Toto jejich rozhodnut je zcela dobrovoln a zlež na jejich vůli, zda svho prva využij, či nikoliv.
46. Myslivost v naš prvn pravě nen a nikdy nebyla považovna za sport, přičemž dle stanoviska Evropsk komise, kter si ministerstvo s ohledem na vstup Česk republiky do Evropsk unie vyždalo, je posuzovn myslivosti jako takov s ohledem na (různ) kulturn a historick tradice každ člensk země ponechno na nrodnch legislativch. Upozorňuje současně - s vazbou na argumentaci vztahujc se k podmnkm ve Francii - že obsahov vznam pojmu označovanho anglickm termnem "hunting" nen totožn s "myslivost", jak je tradičně chpna u ns a užvna v naš prvn pravě.
47. K nhradm, jejichž absenci nvrh patrně namt, odkazuje ministerstvo na 30 odst. 2 zkona o myslivosti, kter uvd, že nhrada za přičleněn se stanov dohodou, a v přpadě, že k dohodě nedojde, urč nhradu orgn sttn sprvy myslivosti.
K jednotlivm zpochybňovanm ustanovenm zkona
48. K 9 odst. 2
Ministerstvo považuje za čeln ponechat pravu v zkoně obsaženou s ohledem na skutečnost, že rozhodnut sprvnho řadu je vydvno ve sprvnm řzen, ve kterm může vlastnk pozemku sv prva uplatnit; tm spše, že takov rozhodnut je přezkoumateln soudem.
49. K 9 odst. 3 ministerstvo poukazuje na to, že na rozdl od (odlišn) francouzsk pravy podle naš prvn pravy vlastnk honebnho pozemku, kter dobrovolně vytvořil honebn společenstvo s tm, že jeho pozemky budou uznny za honitbu, nebo souhlasil s tm, že jeho pozemek byl k honitbě přičleněn, byl tak srozuměn s tm, že v honitbě bude provděno prvo myslivosti, kter v sobě mimo jin zahrnuje i lov a vše, co s nm souvis. Ostatn vlastnci honebnch pozemků, kteř si takov omezen svho vlastnickho prva k honebnm pozemkům nepřej, maj podle 17 odst. 2 zkona o myslivosti možnost podat sprvnmu orgnu nvrh na prohlšen svho pozemku za nehonebn. Omezen v době lovů je vedeno změrem umožnit povinnm osobm provst takov opatřen, aby skutečn početn stavy zvěře v honitbě nepřekročily stavy normovan a současně i dalšm obecnm zjmem, kterm je zejmna bezpečnost dalšch osob.
50. K 17 odst. 6
Ačkoli podle nvrhu m bt zrušeno cel ustanoven 17 odst. 6, odůvodněn, kter navc neodpovd prvn pravě, směřuje pouze k jeho posledn větě. Podle zkona o myslivosti honebn společenstvo nen občanskm sdruženm podle zkona č. 83/1990 Sb., o sdružovn občanů, ve zněn pozdějšch předpisů. Ministerstvo však souhlas s tm, že při vyrovnn hranic honiteb vměnou honebnch pozemků nebo jejich přičleněnm je zasahovno do již projeven vůle vlastnků honebnch pozemků, přičemž danou situaci by mohl řešit přpadn povinn souhlas vlastnka s vměnou nebo přičleněnm tohoto honebnho pozemku.
51. K 18 odst. 4
Ministerstvo konstatuje, že nen zcela jasn, co m navrhovatel na mysli. Jde-li o třet větu, odkazuje na postoj vyjdřen k 17 odst. 6. K tvrzen o diskriminaci vlastnků honebnch pozemků přičleňovanch ke společenstevn honitbě ministerstvo konstatuje, že řešen takov otzky nen předmětem ustanoven 18 odst. 4.
52. K 21 odst. 1 psm. e)
Ministerstvo ve vztahu k nvrhu na zrušen tohoto ustanoven uvd, že při porovnn s ustanovenm 26 odst. 6 se ustanoven 21 odst. 1 psm. e) zkona o myslivosti jev jako diskriminačn ve vztahu k vlastnkům honebnch pozemků přičleněnch ke společenstevn honitbě, kteř se rozhodli stt se členem tohoto honebnho společenstva později než ve lhůtě stanoven 26 odst. 6 zkona o myslivosti nebo to v tto lhůtě z nějakch důvodů nestihli, nebo vůči jejich prvnm nstupcům. V tto souvislosti ministerstvo zroveň upozorňuje, že ani ustanoven 26 odst. 6 nen vždy v souladu s 19 odst. 1 psm. a). Podle tohoto ustanoven členy honebnho společenstva mohou bt pouze vlastnci nebo spoluvlastnci souvislch honebnch pozemků. Ustanoven 26 odst. 6 ve svm důsledku může vst k tomu, že členem honebnho společenstva se stane osoba, kter podle 19 odst. 1 psm. a) členem honebnho společenstva bt nemůže. Dovozovat změr zkonodrce z 26 odst. 6 je proto s ohledem na 19 odst. 1 psm. a) velmi obtžn. Možnost honebnho společenstva vyjdřit se k jeho rozšřen o dalš osoby nen dle nzoru ministerstvo v obecn rovině diskriminac vůči osobě, jejž pozemky byly k honitbě přičleněny, a omezenm jejho prva se svobodně sdružovat. Tento postoj opr ministerstvo o skutečnost, že honebn společenstvo nen sdruženm podle zkona č. 83/1990 Sb., o sdružovn občanů, ve zněn pozdějšch předpisů. Ministerstvo zastv nzor, že je nutno brt v vahu prvo honebnho společenstva na to, aby se svobodně mohlo vyjdřit k tomu, zda se někdo dalš stane nebo nestane jeho členem, zejmna s ohledem na to, že členov honebnho společenstva ruč za zvazky tohoto společenstva.
53. K 26 odst. 1 čsti věty za střednkem (dodatečně napaden ustanoven)
Ministerstvo připoušt, že zde uveden 30denn lhůta je v mnoha přpadech obtžně splniteln, resp. nen splniteln vůbec; souhlas tudž, že v těchto přpadech může dochzet k omezen vlastnickho prva těch vlastnků, kteř nemaj zjem stt se členy honebnho společenstva. Současně však poukazuje na snahu zkonodrce ochrnit novho vlastnka, kter m zjem se stt členem honebnho společenstva a stanovit pro něj co nejvhodnějš podmnky.
54. K 27 odst. 1 větě druh (dodatečně napaden ustanoven) ministerstvo pouze podotk, že otzky ručen majetkem v rmci honebnho společenstva nejsou předmětem rozhodovac či dozorov činnosti orgnů sttn sprvy myslivosti.
55. K 31 odst. 1 a odst. 2 ministerstvo zaujm stanovisko stejn jako k 17 odst. 6.
56. K 31.6.a 31 odst. 6 psm. a) ministerstvo upozorňuje, že argumentace v nvrhu nevychz z platn prvn pravy. V tomto ustanoven nen taxativn včet všech důvodů zniku honitby, ale pouze jeden z nich. Pouh (navrhovan) vypuštěn slov "na ždost jejich držitelů" by dle předpokladu ministerstva mohlo vst k nebvalmu nrůstu počtu sprvnch řzen (eventulně i soudnch sporů) na zkladě nvrhů podvanch i subjekty, kter nejsou ani vlastnky pozemků v takto dotčench honitbch ani držiteli danch honiteb.
57. K 55 odst. 1, 2 a 3 ministerstvo shrnuje, že současn prvn prava vychz ze specifik škod, kter zvěř působ na zemědělskch a lesnch porostech. Upozorňuje, že u zemědělskch plodin je poškozen po uplynut 20 dnů již obtžně zjistiteln, u lesnch porostů, zejmna v horskch oblastech, pak je zjištěn škod způsobench zvěř s ohledem na vysokou sněhovou pokrvku mnohdy reln za delš časov sek. Z dosavadnch zkušenost vyplv, že lhůtu jednoho roku lze považovat za maximln, po uplynut delšho časovho intervalu by již zřejmě nebylo lze rozpoznat, kdy ke konkrtn škodě došlo a v jakm rozsahu a kdo (vzhledem k možn změně uživatele honitby) za ni nese odpovědnost.
58. K 69 odst. 1 ministerstvo upozorňuje, že lhůty stanoven v tomto přechodnm ustanoven již prošly, proto považuje nvrh na jeho zrušen za bezpředmětn. V opačnm přpadě by se bylo třeba vyrovnat s již zahjenmi sprvnmi řzenmi a zvžit možnou diskriminaci ve vztahu k přpadům, kter byly již pravomocně rozhodnuty.
V.
59. stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů ověřil, že zkon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn pozdějšch předpisů, jehož někter ustanoven jsou napadena pro protistavnost, byl přijat a vydn v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
VI.
Podstata a povaha prva myslivosti
60. stavn soud vodem konstatuje, že při zkonn normotvorbě v Česk republice plat zsada svrchovanho zkonodrce. Z tohoto pohledu stavnmu soudu nepřsluš hodnotit sprvnost, ideovou vyvženost, politick nboj či věcnou vhodnost přijat zkonn pravy, nbrž pouze - jak odpovd stavnmu vymezen kompetenc stavnho soudu dle čl. 83 stavy Česk republiky - soulad s stavnmi garancemi.
61. V souvislosti s projednvanou věc se stavn soud v prv řadě zabval otzkou podstaty mysliveckho prva a nsledně jejm zhodnocenm z pohledu stavnch garanc, jichž se navrhovatel dovolvaj.
62. Historicky bylo prvo myslivosti v našich kulturně-geografickch podmnkch chpno jako součst vrchnho pozemkovho vlastnictv. V novověku, kdy již tato koncepce nebyla s ohledem na společenskou emancipaci širokch vrstev akceptovateln, došlo i v podmnkch habsbursk monarchie ke změně podmnek tm, že zkon o myslivosti z roku 1849 zrušil prvo myslivosti na cizch pozemcch. Prvo myslivosti tak bylo nově chpno jako součst ius fruendi, oddělen od ostatnch složek vlastnickho prva. Byť bylo a je pozemkov vlastnictv indiktorem subjektu oprvněnho prvo myslivosti vykonvat, nevyjadřovaly dosavadn prvn pravy (zkony o myslivosti z roku 1947 a 1962) vztah prva myslivosti k pozemkovmu vlastnictv zcela jasně a předevšm v praxi a prvnm vědom adrestů prva nebylo prvo myslivosti chpno jako zvlštn prvo svou existenc nezvisl na vlastnickm prvu k pozemku. Prvě o zdůrazněn tto skutečnosti se pokouš prvn prava zkonem o myslivosti, jehož napadan ustanoven jsou předmětem tohoto řzen (k tomu viz i důvodovou zprvu k 16 zkona o myslivosti, sněmovn tisk č. 788/0).
63. Prvo myslivosti se odvj přmo od vlastnickho prva ke zvěři, resp. ke zvěři neuloven. Zvěř, kter je chpna napřč prvnmi pravami různě, je zpravidla označovna jako res nullius, tedy věc nepatřc nikomu. Tento přstup je podmněn skutečnost, že zvěř se pohybuje volně bez ohledu na hranice pozemků a nelze ztotožnit vlastnick prvo k pozemku, na němž se zvěř pohybuje, s vlastnickm prvem ke zvěři. Zvěř tedy nepředstavuje plod pozemku, ale samostatn předmět vlastnickho prva. Stt, suvern na svm zem, je prvě z tohoto důvodu oprvněn regulovat prva ke zvěři.
64. Předmětem prva myslivosti je tedy zvěř, kter v abstraktn rovině představuje předevšm přrodn bohatstv, kter si stt vytkl za cl chrnit. Zvažnost a zsadnost tto ochrany je dna předevšm skutečnost, že ochrana přrodnch hodnot se stala předmětem regulace přmo v stavě Česk republiky, podle jejhož čl. 7 stt db o šetrn využvn přrodnch zdrojů a ochranu přrodnho bohatstv.
65. Současn prvn prava, jak je provedena zkonem o myslivosti, rozlišuje dvě kategorie - myslivost a prvo myslivosti. Zkon o myslivosti definuje myslivost [ 2 psm. a)] jako soubor činnost provděnch v přrodě ve vztahu k volně žijc zvěři jako součsti ekosystmu a spolkovou činnost směřujc k udržen a rozvjen mysliveckch tradic a zvyků jako součsti českho nrodnho kulturnho dědictv. Prvem myslivosti rozum zkon o myslivosti [ 2 psm. h)] souhrn prv a povinnost zvěř chrnit, clevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, jej vvojov stadia a shozy parož, jakož i užvat k tomu v nezbytn mře honebnch pozemků.
66. Z uvedench definic plyne, že podstata myslivosti v česk prvn pravě směřuje v prv řadě k naplněn zmněnho stavnho cle, tedy k ochraně zvěře s tm, že k tomuto cli zkladnmu přibv ještě dalš cl v podobě ochrany myslivosti jako nrodnho kulturnho dědictv.
67. Stt stanovuje celou řadu podmnek, resp. omezen, za kterch lze prvo myslivosti vykonvat. Prvnm, nejobecnějšm omezenm je, že prvo myslivosti lze vykonvat jen v honitbě a mohou je vykonvat pouze subjekty, kter splňuj zkonem stanoven podmnky - nemůže je tedy vykonvat kdokoliv a kdekoliv.
68. Podstatnějš pro posouzen povahy prva myslivosti z hlediska souladu s stavnmi garancemi jsou však jin atributy, jež byly prvu myslivosti zkonem propůjčeny. Myslivost nen definovna jako vrobn činnost či podnikn, ale jako vztah k volně žijc zvěři, jež tvoř součst ekosystmu. Prvo myslivosti tak nelze rozdělovat na "komerčn" a "nekomerčn" čst, jednak proto, že zkon stanov všechny složky jako integrln součst myslivosti, ale zejmna proto, že jde o dvě strany tže mince; jednou je ochrana zvěře a pče o ni a druhou vznamně omezovan prvo lovu, jehož prvotnm clem je předevšm regulace stavu zvěře. Zkon o myslivosti implikuje mechanismus, podle nějž by vnosy z myslivosti měly přibližně pokrt nklady, jež vznikaj v souvislosti s realizac povinnost uložench zkonem. Rovněž pro tento důvod nelze rozdělovat skupiny činnost realizovanch v rmci prva myslivosti na ty, jež slouž veřejnmu zjmu, a jež mu neslouž.
69. K dosažen svho čelu zkon o myslivosti stanov celou řadu povinnost, v prv řadě ty, jež se tkaj mysliveckho plnovn. Zkladn zsadou chovu lovn zvěře je zachovn rovnovhy vskytu všech druhů zvěře v mezch mezi tzv. stavem minimlnm a stavem normovanm (tedy stavem, kter odpovd kvalitě životnho prostřed a živnosti honitby). Ne nepodstatnou okolnost je rovněž nově zakotven odpovědnost za jin sprvn delikt, v jejmž rmci lze postihovat uloženm pokuty nesplněn či překročen plnu. Realizace mysliveck činnosti podlh rovněž dozoru na seku sttn sprvy myslivosti, v rmci jehož vkonu může bt uloženo opatřen k npravě zjištěnch nedostatků. Vkon prva myslivosti na straně vlastnka představuje zatžen věcnm břemenem chůze, jzdy a trpěn mysliveck činnosti; stavba mysliveckch zařzen vyžaduje souhlas vlastnka pozemku.
70. Z uvedench premis dle nzoru stavnho soudu plyne, že v podmnkch Česk republiky jsou myslivost a prvo myslivosti společenskmi aktivitami aprobovanmi sttem k ochraně a rozvoji jedn ze složek životnho prostřed - zvěře. Zkon o myslivosti nepředstavuje pravu myslivosti jako zjmov aktivity, ale ve svm zkladu jako clevědom a regulovan činnosti k ochraně a rozvoji přrody.
71. V tto souvislosti považuje stavn soud za důležit zmnit se tak o aplikovatelnosti zvěrů, kter učinil Evropsk soud pro lidsk prva ve shora zmněnm přpadu Chassagnou a dalš proti Francii. Podstatou posuzovanho přpadu je, že stěžovatel byli - v rozporu se svm etickm přesvědčenm - nuceni zahrnout sv pozemky do honiteb, resp. byli nuceni k časti ve Schvlench obecnch sdružench lovu (Associations communales de chasse agrs - ACCA) a byli nuceni, ač sami nelovci, strpět lov na svch pozemcch. Předmětem stžnosti tak byla konstrukce tzv. Verdeillova zkona, podle něhož byla v různch francouzskch departmentech založena povinnost časti pozemkovch vlastnků v ACCA za rozdlnch podmnek a tento zkon neumožňoval efektivn (nrokov) prostředek, jak se na činnosti ACCA nepodlet, resp. vyloučit svůj pozemek jako pozemek nehonebn. Prvě v tto souvislosti bylo zdůrazněno i francouzskm zkonem o zemědělstv zakotven posln myslivosti jako činnosti napomhajc rozvoji zvěře a huben škodlivch zvřat, potlačovn pytlctv, provděn mysliveck vchovy členů mysliveckch sdružen při respektovn vlastnictv a rody a, všeobecně, zajišťovat lepš technickou organizaci lovu, aby myslivcům byl umožněn lepš vkon jejich sportu. Z uvedenho vyplv zřejm odlišnost podstaty řzen ve věci Chassagnou ve srovnn s nyn posuzovanm přpadem. Zejmna z poslze uveden skutečnosti je zřejm, že pojet myslivosti v českm prvu je kvalitativně odlišn, neboť podle česk pravy nen zvěř prostředkem k realizaci myslivosti, nbrž naopak myslivost je prostředkem dosažen optimalizace chovu zvěře.
VII.
Obecn hodnocen z hlediska stavn garance vlastnickho prva
72. Jdro argumentace navrhovatelů směřuje k zkladn nmitce, že převžn čst napadench ustanoven je v rozporu s ustanovenm čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny, podle nichž:
"(1) Každ m prvo vlastnit majetek. Vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Děděn se zaručuje."
"(4) Vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva je možn ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu."
73. Listina sama neobsahuje definici obsahu vlastnickho prva. Zsada vyjdřen v ustanoven druh věty čl. 11 odst. 1 Listiny odkazuje na jednoduch zkon, kter stanov konkrtn obsah vlastnickho prva, jenž se dokonce v nuancch - danch specifiky jednotlivch prvnch řdů ve vymezen konkrtnho obsahu tradičn vlastnick tridy - často liš. Jednoduch zkon m stanovit obsah vlastnickho prva jako obecn prvn kategorie a Listina představuje stavn garanci zaručujc jednotu obsahu tto kategorie. Clem takovho ustanoven je, aby - bez ohledu na předmět a subjekt vlastnickho prva - existovalo jedin vlastnick prvo, nikoliv jeho různ druhy, jako tomu bylo v minulosti, kdy prvn prava znala vlastnictv socialistick, soukrom a osobn, nebo kdy byli vlastnci s ohledem na konkrtn typov předmět omezeni v takov mře, že jejich vlastnictv bylo pouze vlastnictvm prvnm, holm a jeho vkon byl svěřen socialistick organizaci.
74. Zkonnm ustanovenm, kter stanov zkonn obsah vlastnickho prva, je 123 občanskho zkonku, podle něhož: "Vlastnk je v mezch zkona oprvněn předmět svho vlastnictv držet, užvat, požvat jeho plody a užitky a nakldat s nimi.".
75. Esenciln vlastnost vlastnickho prva je, jak z uvedenho vyplv, omezen realizace vlastnickho prva v mezch zkona. stavn pravidlo definujc obsah vlastnickho prva nestanov obsah vlastnickho prva samo, ale zprostředkovv jej prvě odkazem na 123 občanskho zkonku a ve spojen s nm se lze dobrat konkrtnho obsahu vlastnickho prva jako kategorie chrněn stavnm pořdkem. Součst zkonnho obsahu vlastnickho prva k pozemkům je v obecn rovině i to, že na nich lze vykonvat za zkonem stanovench podmnek tak prvo myslivosti, přičemž jeho vkon lze za určitch podmnek (prohlšenm pozemku za nehonebn) vyloučit.
76. Ve světle uvedench argumentů je nutno posuzovat i ustanoven čl. 11 odst. 4 Listiny, kter neznamen jakoukoliv nepřpustnost jakhokoliv omezen vlastnickho prva, popřpadě bez nhrady. Vyvlastněnm či omezenm vlastnickho prva je třeba rozumět pouze takov omezen, kter vylučuje realizaci vlastnickho prva buď zcela, nebo v rozsahu, kter podstatnou měrou znemožňuje vkon vlastnickho prva v někter z jeho složek.
77. Tento přstup ostatně potvrzuje i rozsah garanc zakotvench čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž "mluva"):
"Každ fyzick nebo prvnick osoba m prvo pokojně užvat svůj majetek. Nikdo nemůže bt zbaven svho majetku s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva.
Předchoz ustanoven nebrn prvu sttů přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem a zajistily placen dan a jinch poplatků nebo pokut."
Ustanoven druh věty prvnho odstavce citovanho ustanoven hovoř totiž o zbaven vlastnickho prva (No one shall be deprived ..., Niemandem darf ... entzogen werden ..., Nul ne peut etre prive ...), což dosvědčuje zvěr o tom, že omezen vlastnickho prva mus bt zsadn, tedy "zbavujc vlastnictv", aby bylo s to založit rozpor s garancemi poskytovanmi Dodatkovm protokolem k mluvě.
78. Podstatn v souvislosti posuzovanho přpadu jsou i dalš ustanoven, a to jednak citovan ustanoven druhho odstavce čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě a tak čl. 11 odst. 3 Listiny:
"Vlastnictv zavazuje. Nesm bt zneužito na jmu prv druhch anebo v rozporu se zkonem chrněnmi obecnmi zjmy. Jeho vkon nesm poškozovat lidsk zdrav, přrodu a životn prostřed nad mru stanovenou zkonem."
79. Se zmněnmi stavněprvnmi mezemi realizace vkonu vlastnickho prva se však navrhovatel ždnm vznamnějšm způsobem nevypořdali. Zmněn ustanoven Listiny je ve srovnn s jinmi ustanovenmi netypick tm, že nestanov subjektivn stavně garantovan prva, nbrž povinnosti. V prv řadě vyslovuje zsadu, že vlastnictv zavazuje. Tato zsada vyjadřuje fakt, že - ač je nutno vlastnick prvo považovat za prvo absolutn, jež umožňuje ochranu vlastnka proti všem - oprvněn vlastnka maj sv limity, jež mohou naržet na oprvněn zjmy druhch a společnosti jako celku. Absolutnost vlastnictv jako prvnho vztahu tak nen zcela neomezen a nen "absolutn" do důsledků. V duchu prvně-politick maximy "prvo individua konč tam, kde začnaj prva druhch" je tedy nutno vykldat i otzku vkonu vlastnickho prva. Tuto zsadu pak rozvd ustanoven čl. 11 odst. 3 Listiny dalšmi dvěma větami.
80. Při respektovn zvlštnho vznamu ochrany vlastnickho prva je třeba zdůraznit tak zkaz zneužit vlastnickho prva na jmu prv druhch anebo v rozporu se zkonem chrněnmi obecnmi zjmy. Jedn se o dva zkazy, z nichž prvn je vyjdřenm obecnho principu zkazu zneužit prva a druh poměřuje realizaci vkonu vlastnickho prva zjmy chrněnmi zkonem.
81. stavn soud se již v minulosti pozitivně vyjdřil k obecn možnosti zkonodrce omezit zkonem vlastnick prvo k realizaci čl. 11 odst. 3 Listiny [tak nlez stavnho soudu ze dne 16. 2. 1995 ve věci sp. zn. III. S 114/94, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 3, nlez č. 9, str. 45 a nsl., z novějš judikatury pak např. nlez stavnho soudu ze dne 8. 4. 2004 ve věci sp. zn. II. S 482/02, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 33, nlez č. 52, str. 39 a nsl.]. K obdobnmu zvěru stavn soud dospěl napřklad i v dřvějšm nlezu ze dne 23. 6. 1994 ve věci sp. zn. I. S 35/94 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 1, nlez č. 36, str. 259 a nsl.), v němž se zabval mimo jin otzkou omezen vlastnickho prva v důsledku ochrany kulturnch hodnot.
82. Při hodnocen podstaty prvn pravy myslivosti, jak vyplv z uvedenho, stavn soud dospěl k zvěru, že se jedn o činnost sloužc k realizaci stavně zakotvenho kolu sttu (čl. 7 stavy Česk republiky). Plněn stavn povinnosti proto nelze nemt za plněn kolu v obecnm, či dokonce ve veřejnm zjmu.
83. Soubor dřve vyslovench premis dovoluje stavnmu soudu vyslovit zkladn zsadu použitelnou při posuzovn projednvan věci, totiž že realizace myslivosti a prva myslivosti je v obecn rovině legitimnm omezenm vlastnickho prva. Pokud by vlastnick prvo bylo vykonvno takovm způsobem, kter by eliminoval myslivost a vkon prva myslivosti, byl by vkon vlastnickho prva v rozporu s čl. 11 odst. 3 Listiny. Zkonn prava myslivosti svou koncepc navazuje na pozitivn historick tradice v našich zemch. stavn soud je si však vědom, že zejmna z důvodu negativnch jevů při vkonu myslivosti, kter jsou spojeny s komunistickm režimem, došlo ve společnosti v předchozm obdob a dochz doposud k posunům ve vnmn myslivosti. K tomu, aby bylo dosaženo společensky ždoucho čelu sledovanho zkonem, je třeba systematick vchovn činnosti a důslednho naplňovn principů myslivosti v praktickm životě. V individulnch přpadech mohl a stle může vkon prva myslivosti sklouznout pouze na roveň zbavy, vzbuzujc dojem aktivity pro vyvolen, přpadně k takovmu vkonu myslivosti, kter zashne do postaven vlastnků honebnch pozemků nezkonnm způsobem. Tato skutečnost - zneužit prva, resp. vskyt protiprvnch činnost - se však nemůže stt odůvodněnm pro chpn současn zkonn regulace myslivosti jako protistavn; individuln prohřešky proti myslivosti a zneužit prv z jej regulace plynoucch je třeba důsledně postihovat individulně, a tm přispvat ke změně negativnch pohledů na myslivost jako na abstraktn kategorii. Rovněž vlastnkům honebnch pozemků prvo poskytuje řadu obecnch nstrojů k ochraně před excesy ze strany osob, kter prvo myslivosti na jejich pozemcch vykonvaj.
84. V konkrtnostech je třeba se podle nzoru stavnho soudu podrobně zabvat tm, zda omezen, k nimž zkonodrce v konkrtnm přpadě přistoupil, jsou proporcionln, v souladu s jinmi stavněprvnmi garancemi a zda šetř jejich podstatu a smysl ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny (viz k tomu i zmněn nlez stavnho soudu ve věci sp. zn. III. S 114/94).
VIII.
Vliv vkonu prva myslivosti na vkon vlastnickho prva vlastnků honebnch pozemků
85. Z hlediska posuzovn přpadn kolize s stavnmi garancemi podle čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny lze charakterizovat prvo myslivosti [ 2 psm. h) zkona o myslivosti] jako:
1. činnosti, kter vedou k realizaci prv a povinnost zvěř chrnit, clevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, jej vvojov stadia a shozy parož,
2. užvn honebnch pozemků v nezbytn mře k vkonu činnost podle bodu 1.
86. Činnosti uveden sub 1. jsou předevšm vymezenm obsahu prva myslivosti, proto při jejich řdnm vkonu, s ohledem na shora přijat zvěry, samy o sobě nemohou představovat omezen vlastnickho prva vlastnka honebnho pozemku.
87. Jinak je tomu v přpadě nutnho užvn honebnch pozemků podle bodu 2., neboť realizace tohoto oprvněn předpokld omezen vlastnka honebnho pozemku. Pokud užit honebnho pozemku (tj. ve voln krajině) spočv pouze v průchodu či průjezdu (ať už z důvodu lovu či z jakhokoliv jinho důvodu vedoucho k realizaci prva myslivosti), nen vkonem takovho užvacho prva vlastnk zsadně dotčen, takov užvac prvo je navc - jak bylo vše zmněno - uskutečňovno k plněn stavn povinnosti vyplvajc z čl. 7 stavy Česk republiky, vkon stavn povinnosti tak nemůže zakldat protiprvnost. Takov "omezen" vkonu vlastnickho prva honebnho pozemku je s ohledem na shora uveden legitimn a proporcionln.
88. Specifick situace nastv v přpadě, kdy vkonem mysliveck činnosti dojde ke vzniku hospodřsky vznamn škody, kter zbav vlastnka honebnho pozemku možnosti realizace jedn ze složek vlastnick tridy - prva užvat plody a užitky věci. Takovto typov zsah je však kompenzovn pravou povinnosti nahradit škodu, kter vznikne ( 52 a nsl. zkona o myslivosti). Nelze tedy mt za to, že by k omezen vlastnickho prva dochzelo bez nhrady, jak zapovd čl. 11 odst. 4 Listiny. Nutno podotknout, že zkonodrce v tto otzce šel ještě dle tm, že zakotvil na objektivnm principu pravu nhrady škody způsoben zvěř, tedy bez přmho vlivu lidsk činnosti, kter vznik realizac prva myslivosti.
89. Předtm, než se stavn soud vyjdř konkrtně k argumentaci navrhovatelů ve vztahu k napadenm ustanovenm zkona o myslivosti, považuje za důležit v obecn rovině, zejmna pak s ohledem na přpad Chassagnou, jehož se navrhovatel dovolvaj, uvst, že omezen vlastnka honebnho pozemku nen nelimitovno. Myslivost lze provozovat podle zkona jen v rmci honitby. Je vyloučena na nehonebnch pozemcch, jejichž nehonebnost je dna buď přmo ze zkona [včtem v 2 psm. e) zkona o myslivosti], nebo ji může sprvn řad ve smyslu 17 odst. 2 zkona o myslivosti prohlsit z důvodů vojenskch, bezpečnostnch nebo v zjmu vlastnka, a to buď bez nvrhu, nebo na jeho nvrh. Zkon blže nespecifikuje neurčit prvn termn "zjem vlastnka". Při vkladu tohoto termnu je třeba respektovat, že realizac prva myslivosti nelze zashnout do jinho stavně zaručenho prva či do vlastnickho prva v rozporu s principem proporcionality takovm způsobem, kter popr podstatu stavn povinnosti podle čl. 11 odst. 3 Listiny. Vlastnk honebnho pozemku m proto podle stavnho soudu nrok, aby byl jeho pozemek za nehonebn prohlšen buď z důvodu nutnosti chrnit jin stavně zaručen prvo vylučujc svou podstatou prvo myslivosti (napřklad smšlen vlastnka podle čl. 15 odst. 1 Listiny), nebo v situacch, kdy přestane bt jinak legitimn omezen vlastnka z důvodu prva myslivosti proporcionln, napřklad tehdy, pokud důvod na straně vlastnka spočv v povaze využvn pozemku ke specifick podnikatelsk činnosti, kter by byla honebnm užvnm pozemku vrazně omezena (využvn pozemků k čelům vzkumnm a vvojovm apod.).
90. stavn soud z důvodů spše preventivnch na tuto okolnost zvlšť upozorňuje v souvislosti s přpadem Chassagnou a apeluje na stavně konformn aplikaci ustanoven 17 odst. 2 zkona o myslivosti. Ve zmněnm přpadu nebyla ochrana vlastnka poskytnuta z titulu jeho vlastnickho prva k pozemku, nbrž z důvodu jinho jeho prva garantovanho mluvou o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, jež bylo favorizovno před prvem myslivosti, a to i s ohledem na povahu prva myslivosti ve Francii, kter se svou podstatou liš od koncepce česk prvn pravy.
91. Rovněž je třeba podotknout, že sprvn řad je povoln k tomu, aby skutečnou existenci důvodu prohlšen pozemku za nehonebn zkoumal podle zmněnch premis tak, aby byla zaručena ochrana prv vlastnka a současně aby se formln zštita jinou stavn garanc nestala prostředkem popřen prva myslivosti.
IX.
Hodnocen protistavnosti jednotlivch napadench ustanoven
K 9 odst. 2 a 3
92. Ustanoven 9 odst. 2 in fine zakotvuje možnost uložen omezen (umstěn slanisek, napajedel, přikrmovacch zařzen) rozhodnutm sprvnho řadu i v přpadě, že s tm vlastnk nesouhlas. Ustanoven 9 odst. 3 umožňuje zejmna v době hnzděn, kladen a odchovu mlďat nebo provděn lovů uložit omezen zkazu vstupu na honebn pozemky a některch dalšch činnost, vyjma hospodřsk činnosti vlastnka či njemce honebnho pozemku.
93. Vzhledem k tomu, že uveden omezen jsou stanovena k dosažen obecnho cle zkona o myslivosti a směřuj k zajištěn činnosti, jejmž předmětem je ochrana zvěře, přpadně dosažen jejho optimlnho stavu, přpadně zajištěn bezpečnosti v době lovu, nelze z hlediska stavněprvnch garanc těmto ustanovenm nic vytknout. Vzhledem k tomu, že jsou uveden ustanoven v souladu s dispozic čl. 11 odst. 3 Listiny, nelze na uložen povinnost, kter vyplvaj z uvedench ustanoven 9 odst. 2 a 3 napadenho zkona, nahlžet jako na omezen vlastnickho prva, za něž by stěžovatelům nležela nhrada ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, jž se dovolvaj. Ne nepodstatnou okolnost rovněž je, že samotn omezen, k nimž dochz, zatěžuj vlastnka ve vkonu jeho vlastnickho prva jen minimln měrou. V přpadě, že by - napřklad shromažďovnm většho množstv zvěře u napajedla - došlo ke vzniku škody, m vlastnk možnost domhat se nhrady škody za pomoci mechanismu, kter napaden zkon předpokld.
K 17 odst. 6
94. Uveden ustanoven obecně upravuje prostředky k zajištěn optimalizace tvaru honitby. V možnosti vměny či přičleněn honebnch pozemků spařuj navrhovatel rozpor s prvem na svobodu sdružovn podle čl. 20 Listiny, neboť napaden zkonn ustanoven nebere zřetel na svobodnou vůli jednotlivch vlastnků. Tato argumentace se však vztahuje pouze k textu posledn věty napadenho ustanoven, přestože navrhovatel usiluj o zrušen celho 17 odst. 6.
95. Podle nzoru stavnho soudu je třeba brt zřetel na to - jak již bylo řečeno - že z vlastnickho prva samotnho nevyplv prvo myslivosti, je pouze indiktorem pro mstn určen realizace tohoto prva, tj. stanoven, na kterch pozemcch lze prvo myslivosti vykonvat. Honebn společenstvo je subjekt, ktermu mimo jin svědč prvo užvat honitbu (realizovat prvo myslivosti), v tom přpadě m povinnost přednostně umožnit užvn honitby svm členům, nebo m možnost honitbu dle pronajmout. Členstv v honebnm společenstvu se odvj v zsadě od existence vlastnickho prva honebnho pozemku. Tento subjekt je tedy vytvřen za čelem dosažen clů sledovanch zkonem o myslivosti a podmnka vlastnickho prva k určitmu pozemku, jejmž smyslem je založen možnosti členstv v konkrtnm honebnm společenstvu, představuje zkonnou podmnku jakkoliv sttem regulovan činnosti. Tato podmnka je legitimn - je logick, že v rmci honebnho společenstva se lze angažovat tehdy, pokud m osoba zjem na tom, jakm způsobem bude v mezch zkona prvo myslivosti realizovno na jejch pozemcch, a bylo by nelogick připustit, aby stejn oprvněn měla osoba, kter obdobn majetkov zjem (vlastnick prvo k pozemku zahrnovanmu do honebnho společenstva) nem.
96. Existence honebnho společenstva je zce spjata s dosaženm cle zkona o myslivosti a jako forma sdružovacho prva podlh z hlediska potencilnho přezkumu stavnm soudem kritrim, jež plynou z obsahu čl. 20 Listiny. stavn garance zakotven v tomto ustanoven zaručuje prvo sdružovat se a v tomto prvu nen vlastnk pozemku omezovn. Honebn společenstvo je prvnickou osobou sui generis, nen - podle vslovnho zkazu v 19 odst. 2 zkona o myslivosti - oprvněno podnikat a je zce čelově zaměřeno na plněn kolů v oblasti myslivosti. Smyslem jeho existence je, aby bylo možno identifikovat zcela jasně subjekt, kter buď vykonv koly tkajc se myslivosti sm, nebo jejich plněn "převede" prostřednictvm njmu na subjekt jin. Neplněn těchto povinnost (neužvn honitby), jež m za nsledek nerealizovn kolů myslivosti, vede k tomu, že jsou pozemky přičleněny k honitbě jin, nebo rozděleny mezi vce honiteb ( 29 odst. 2 zkona o myslivosti) tak, aby clů zkona o myslivosti bylo dosaženo.
97. Ne nepodstatnou okolnost rovněž je, že členstv v honebnm společenstvu nen povinn. Jak již bylo řečeno, vlastnick prvo k přslušnmu pozemku je podmnkou členstv, členstv však nevznik automaticky. M-li konkrtn vlastnk zjem se na činnosti honebnho společenstva podlet, může se stt jeho členem. Jeho působen je plně vedeno zsadou vigilantibus iura scripta sunt. Vlastnk, kter se častn na činnosti honebnho společenstva, se tak může - vedle povinnost, kter pro něj z členstv plynou - podlet i na rozhodovn a participovat tak na způsobu realizace zkonnch povinnost honebnho společenstva.
98. S ohledem na povahu časti v honebnm společenstvu nelze v mechanismu vyrovnvn hranic pozemku bez souhlasu vlastnka spatřovat prvek protistavnosti. Prvo časti v honebnm společenstvu, jakož i prvo realizovat prvo myslivosti z něj vyplvajc jsou prvn kategorie odlišn svou povahou od prva vlastnickho a nepožvaj stavněprvnch kvalitativně shodnch garanc a neexistuje na ně zkonn nrok ani v rovině jednoduchho prva.
99. V duchu obecnch zvěrů, kter stavn soud vyslovil, je rovněž třeba zdůraznit, že stanoven zkladnch prostorovch a kvalitativnch parametrů honitby je motivovno potřebami zvěře tak, aby honitba představovala v konkrtn situaci nejlepš ekosystm s co možn nejrozmanitějšmi životnmi podmnkami. Posouzen těchto okolnost však přsluš sprvnmu řadu.
K 18 odst. 4
100. stavn soud zdůraznil, že jednotliv složky myslivosti, resp. prva myslivosti od sebe nelze oddělit a je nutno posuzovat je komplexně s tm, že celek je legitimnm omezenm vlastnickho prva ve smyslu čl. 11 odst. 3 Listiny. Tento zvěr plat i za situace, kdy se vlastnk v rmci přičleňovn pozemků na přičleněn nedohodne. Představuje-li realizace myslivosti činnost ve veřejnm zjmu, je nutno klst důraz na to, aby hlavn cl chrněn zkonem o myslivosti - ochrana zvěře - nebyl ohrožen, a nelze tedy bez vhrad a za všech okolnost trvat na uzavřen dohod se všemi vlastnky honebnch pozemků zahrnovanch do honitby.
101. Napadenmu ustanoven navrhovatel rovněž vytkaj diskriminačn charakter, kter m bt způsoben tm, že vlastnci honebnch pozemků přičleňovanch k honitbě jedinho vlastnka jsou diskriminovni oproti vlastnkům honebnch pozemků přičleňovanch ke společenstevn honitbě. Vlastn diskriminace m bt způsobena tm, že v rmci členstv v honebnm společenstvu se lze podle nzoru navrhovatelů alespoň nějakm způsobem podlet na vkonu prva myslivosti, kdežto v přpadě, kdy je pozemek přičleněn k honitbě jedinho vlastnka, ždn honebn společenstvo nevznik a shora popsan participace nen možn.
102. Je nepopirateln, že může vzniknout dvoj prvn postaven zvisl na tom, zda bude honebn pozemek přičleněn ke společenstevn honitbě nebo k honitbě jedinho vlastnka. Aby však bylo možno charakterizovat jednn jako diskriminačn, je v zsadě třeba - v duchu garance obsažen v čl. 3 odst. 1 Listiny, jž se navrhovatel dovolvaj - splněn dvou podmnek. Jednak mus bt nastolena nerovnost v přstupu k zkladnm prvům a svobodm, jednak mus dochzet k diskriminaci z nějakho kvalifikovanho důvodu (tj. z důvodu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboženstv, politickho či jinho smšlen, nrodnho nebo socilnho původu, přslušnosti k nrodnostn nebo etnick menšině, majetku, rodu nebo jinho postaven). I pokud by stavn soud připustil, že vlastnci nedobrovolně přičleňovanch pozemků tvoř dvě navzjem diskriminovateln skupiny, přičemž diskriminace by spočvala v přslušnosti ke skupině těch vlastnků, jejichž pozemky jsou přičleňovny k honitbě jedinho vlastnka, je třeba se ptt, při vkonu jakho stavně garantovanho prva by byli tito vlastnci diskriminovni. Z celkovho kontextu argumentace navrhovatelů by bylo možno uvažovat o diskriminaci v prvech garantovanch čl. 11 Listiny a podle vslovnho odůvodněn obsaženho v nvrhu by se jednalo o diskriminaci v rovnosti v prvech podle čl. 1 Listiny, resp. v rovnosti při zkonnch omezench zkladnch lidskch prv a svobod podle čl. 4 odst. 3 Listiny.
103. K omezen při vkonu prv podlečl. 11 Listiny v posuzovanm přpadě dojt nemůže z důvodů, kter stavn soud shora vyložil. Prvo myslivosti nen prvem, kter je spjato s vlastnickm prvem k honebnmu pozemku, ale honebn pozemek je jako jednotka tvorby honiteb pouze prostředkem teritorilnho vymezen honitby, je tedy kvantitativnm předpokladem prva myslivosti. V tomto smyslu je třeba rozumět tak čsti věty obsažen v shora zmněnm rozsudku Nejvyššho soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 3006/2002, na kterou navrhovatel odkazuj: ...
zkon
(mněna je dřvějš prava myslivosti proveden v zkoně č. 23/1962 Sb., pozn. stavn soud)sice koncipuje prvo myslivosti jako samostatn věcn prvo vychzejc z vlastnictv honebnho pozemku ( 2);
je však třeba podotknout, že Nejvyšš soud pokračuje (a tato čst textu odůvodněn zmněnho rozhodnut již v nvrhu citovna nen):... nicmně to neznamen, že by vlastnk takovho pozemku mohl bez dalšho toto prvo vykonvat. Podle ... zkona lze totiž prvo myslivosti vykonvat pouze na honebnch pozemcch ... Přitom prvo myslivosti (mněno jeho vkon) přsluš ... jen vlastnkům honitby
(dnes držitel honitby, pozn. stavn soud)... Vlastnk honitby, jmž je zpravidla osoba odlišn od vlastnka honebnho pozemku, může - vykonvat v tto honitbě prvo myslivosti sm nebo ji může smlouvou pronajmout ... Z uvedenho je zřejm, že vkon prva myslivosti neplyne přmo z vlastnickho prva k honebnmu pozemku, nbrž zvis na splněn dalšch podmnek vyplvajcch ze zkona a za určitch okolnost ... je možn i proti vůli vlastnka honebnho pozemku. Zkon svmi ustanovenmi veřejnoprvnho charakteru omezuje prva vlastnků honebnch pozemků v zjmu ochrany myslivosti ...
Zvěry Nejvyššho soudu tak v zsadě koresponduj s tm, jak se vyjdřil stavn soud k povaze prva myslivosti, neboť tato dvě prva (vlastnick prvo k pozemku a prvo myslivosti) jsou na sobě nezvisl, byť je nepopirateln při vzniku (založen) a zčsti i při realizaci prva myslivosti funkčn spojen mezi těmito prvy, resp. přesněji mezi honebnm pozemkem a honitbou, v jejmž rmci je prvo myslivosti realizovno.104. V souvislosti s odkazem na čl. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny poukazuj navrhovatel rovněž na to, že podle jejich nzoru stt nemůže poskytnout jedn skupině vce vhod než skupině jin jedině tehdy, pokud k tomu dochz při zabezpečen funkc sttu a s odvolnm na veřejn hodnoty. Přitom odkzali na nlezy stavnho soudu publikovan pod č. 403/2002 Sb. a pod č. 83/2003 Sb. (pozn. red.: nlezy sp. zn. Pl. S 36/01 a sp. zn. Pl S 12/02, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 80; svazek 29, nlez č. 20). K tto otzce se stavn soud již vyjdřil v rmci obecn argumentace, podle kter je myslivost prostředkem k dosažen kolů sttu vyplvajcch z čl. 7 stavy Česk republiky, proto jsou tedy "omezen", k nimž dochz na straně vlastnků honebnch pozemků, v mezch stavnosti.
105. S ohledem na konkrtnosti argumentace tkajc se napadenho ustanoven 18 odst. 4 zkona o myslivosti, lze rovněž podotknout, že okolnosti přičleněn v rmci procesu uznn honiteb musej bt podle zkona sprvnm řadem podrobně zkoumny. V přpadě nesouhlasu vlastnka honebnho pozemku s přičleněnm mus navrhovatel (tzn. jedin vlastnk či přpravn vbor honebnho společenstva) odůvodnit požadavek přičleněn pozemků k honitbě, kter mus i bez přičleňovanch pozemků dosahovat předepsan minimln vměry. Takovmi důvody v praxi může bt napřklad fakt, že pozemky obvykle mal vměry přilhaj k navrhovan honitbě, nebo pozemky navrhovan k přičleněn tvoř izolovan ostrůvky mezi jinak souvislmi pozemky navrhovan honitby a jejich přičleněn je tak logick napřklad s ohledem na zkonn požadavek souvislosti honitby; přičleněn je proto motivovno vytvořenm či zlepšenm podmnek řdnho mysliveckho hospodařen (viz k tomu i Řehk, L. - Staněk, J. - Křž, P.: Zkon o myslivosti s komentřem. 1. vydn. Praha: VENATOR, 2002, str. 121 a 122). Zkon podle nzoru stavnho soudu stanov transparentn důvody přičleněn pozemků motivovan potřebami zvěře a vytvř dostatečn předpoklady pro přezkum těchto důvodů v konkrtnm přpadě.
106. S ohledem na shora uveden je proto třeba uzavřt, že nemožnost vlastnka honebnho pozemku podlet se na realizaci prva myslivosti čast v honebnm společenstvu v situaci, kdy jeho pozemek je přičleněn k honitbě jedinho vlastnka, nepředstavuje protistavn zsah, neboť ke "zhoršen" prvnho postaven vlastnka honebnho pozemku dochz při realizaci omezen vlastnickho prva přpustnch podle čl. 11 odst. 3 Listiny.
K 21 odst. 1 psm. e)
107. Předmětem kritiky tohoto ustanoven je podle navrhovatelů skutečnost, že o vzniku členstv v honebnm společenstvu rozhoduje valn hromada a že nelze odvodit možnost automatickho vzniku členstv napřklad přičleněnm pozemku. V tom nelze spatřovat dle nzoru stavnho soudu prvek diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny, neboť zde chyb důvod, pro kter by byl vlastnk diskriminovn, jak vyžaduje čl. 3 odst. 1 Listiny (srov. vše). Nelze totiž rozlišit dvě kategorie osob ve srovnatelnm prvnm postaven, s nimiž by bylo zachzeno různě. Jak již bylo řečeno, vlastnick prvo k pozemku představuje pouze předpoklad členstv a v tomto předpokladu jsou si všichni potenciln členov rovni.
K 26 odst. 1 čsti věty za střednkem
108. stavn soud nemůže přisvědčit argumentaci navrhovatelů ohledně nerovnosti a diskriminace, k nž by měla aplikace napadenho ustanoven směřovat. Dle mněn stavnho soudu je třeba počtat lhůtu k oznmen, že nesouhlas se členstvm v honebnm společenstvu, od okamžiku doručen rozhodnut o povolen zpisu prva. Podle 2 odst. 2 zkona č. 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů, vznikaj prva zapisovan do katastru nemovitost dnem vkladu do katastru. O tto skutečnosti se prvně relevantnm způsobem může vlastnk dozvědět až doručenm rozhodnut. Ve smyslu 2 odst. 3 uvedenho zkona prvn činky vkladu vznikaj na zkladě pravomocnho rozhodnut o jeho povolen ke dni, kdy nvrh na vklad byl doručen katastrlnmu řadu. Toto ustanoven nic neměn na předchozm zvěru. Zpětn činky jsou zakotveny s ohledem na nutnost respektovat činky řzen o zpisu, kter vznikaj ke dni, kdy se poprv mohl projevit činek převodu (přechodu) vlastnickho prva, jenž je konstituovn sttem. Tm je tak zajištěna kontinuita řady po sobě jdoucch vlastnků, a zkon tak přesně specifikuje okamžiky, ve kterch určit osoba byla vlastnkem. Za tto situace nelze spatřovat v uvedenm ustanoven projev protistavnosti.
K 27 odst. 1 větě druh
109. Ručen členů honebnho společenstva za zvazky společenstva nen upraveno v zkoně o myslivosti podle vměry pozemků jednotlivch členů, navrhovatel přitom dovozuj, že takov prava zakld nerovn a diskriminačn zachzen, a proto navrhuj zrušit ustanoven druh věty 27 odst. 1 zkona myslivosti.
110. Byť stavn soud neakceptuje zvěr o protistavnosti druh věty 27 odst. 1 zkona o myslivosti, akceptuje obsahově vhrady navrhovatelů. Zkonn prava totiž zakld svou konstrukc určitou disproporci. Ustanoven 22 odst. 3 zkona o myslivosti stanov: "Hlasovac prvo na valn hromadě přsluš pouze členům honebnho společenstva. Na rozhodovn se členov honebnho společenstva podlej podle vměry honebnch pozemků, kter vlastn a kter tvoř společenstevn honitbu. Za každ, i započat hektar vměry honebnho pozemku, kter v honitbě vlastn, přsluš členovi honebnho společenstva jeden hlas.". Člen honebnho společenstva je hlasovnm na valn hromadě honebnho společenstva schopen ovlivnit nakldn s majetkem pouze v rozsahu, kter odpovd vměře jeho pozemků v honitbě. Napaden ustanoven však nerespektuje stejn mechanismus při kvantifikaci ručen, neboť vše ručen neodpovd mře, kterou byl v demokratickch poměrech činnosti honebnho společenstva schopen jeho člen ovlivnit zvazky společnosti, za něž ruč. Členov honebnho společenstva - mal pozemkov vlastnci by byli diskriminovni ve srovnn se členy honebnho společenstva - velkmi pozemkovmi vlastnky, pokud by nemohli při shodnm rozsahu ručen ovlivnit sv prvn postaven stejnmi prvnmi prostředky. Takov přstup proto zakld diskriminaci v rovnosti v prvech podle čl. 3 odst. 1 ve spojen s prvn větou čl. 1 Listiny. stavn soud se však nedomnv, že tato situace zakld bez dalšho nutnost zrušen napadanho ustanoven. Poněvadž pravidlo o neomezenm ručen nen v zkoně vyjdřeno vslovně, lze - v duchu konstantn judikatury stavnho soudu - upřednostnit před zrušenm ustanoven jeho stavně konformn vklad. stavn soud m za to, že vše ručen člena honebnho společenstva mus bt kvantifikovna podle stejnho pravidla, jak je stanoveno pro hlasovn na valn hromadě honebnho společenstva, člen proto ruč za zvazky společenstva podle vměry honebnch pozemků, kter vlastn a kter tvoř společenstevn honitbu. Vklad, kter by takov přstup nerespektoval, by zakldal popsanou diskriminaci.
K 31 odst. 2, 3 a 6 psm. a)
111. Argumentace použit u 17 odst. 6 plat zde obdobně.
K 55 odst. 1 až 3
112. K nerovnmu zachzen v tomto přpadě nemůže dojt, neboť o diskriminačn jednn by se jednalo tehdy, pokud by – jak již bylo uvedeno – bylo zachzeno s osobami se stejnm, nebo obdobnm prvnm postavenm různě. Dovolvaj-li se navrhovatel rozdlnho přstupu k vlastnkům honebnch pozemků na jedn straně ve srovnn s jinmi subjekty, je třeba zdůraznit, že postaven obou těchto skupin je různ, neboť poslze uveden skupině subjektů nemůže vzniknout (coby nevlastnkům) škoda na zemědělskch plodinch či na lesnch pozemcch. O diskriminačn přstup by se jednalo napřklad tehdy, pokud by s různmi skupinami vlastnků pozemků, na nichž jsou pěstovny poln plodiny, bylo zachzeno různě.
113. Předmětem pravy je odpovědnost za specifickou škodu, kter reaguje - ve srovnn s obecnou pravou odpovědnosti za škodu např. v občanskm zkonku - na určit specifick přpad, pro nějž je typick, že s uplynutm delšho časovho obdob je škoda fakticky nezjistiteln a bylo by možno jen stěž poskytnout ochranu prv kterkoliv z dotčench stran odpovědnostnho vztahu. stavn soud se proto neztotožňuje s nmitkou, že lhůty, kter jsou zkonem o myslivosti zakotveny pro uplatněn nroku na nhradu škody, nejsou přiměřen. Jestliže vlastnk pozemku obhospodařuje zemědělsk pozemek, lze předpokldat, že stav vpěstků průběžně sleduje. Lhůta 20 dnů od vzniku škody se tak pro uplatněn nroku jev naprosto přiměřen. Lhůtu pro uplatněn nroku na škodu způsobenou na lesnch pozemcch a porostech, kterou lze uplatňovat za předchoz rok vždy do 20 dnů od konce měsce června, hodnot stavn soud s ohledem na stejn důvody, jak byly zmněny v předchozm přpadě, jako přiměřenou.
K 69 odst. 1
114. Přechodn ustanoven obsažen v napadenm ustanoven zkona o myslivosti umožňuje zachovat honitby a obory uznan podle dosavadnch předpisů a stanov rovněž pravidlo přechodu na požadavky nov prvn pravy v zkonn lhůtě. Takov přstup je zcela v souladu s běžnmi pravidly intertemporality.
115. Argumentaci, podle nž jde o konzervaci dosavadnho stavu, jež neumožňuje malm, resp. menšinovm vlastnkům vytvořit honebn společenstvo podle svch představ a potřeb, nelze rovněž přisvědčit. stavn soud považuje za důležit zdůraznit, že honebn společenstvo, jak již bylo zmněno v rmci argumentace k nvrhu na zrušen 17 odst. 6 zkona o myslivosti, je zakldno programově za čelem realizace myslivosti, tedy k ochraně zvěře. Prvě proto by (automatick) zkonn znik honebnch společenstev (a to i po uplynut lhůty pro splněn požadavků nov prvn pravy) mohl ohrozit naplněn zkonnho čelu myslivosti a mohl by přivodit stav, kdy by institucionlně nebyla zajištěna pče o čst ekosystmu, čmž by stt nezajistil plněn sv stavn povinnosti podle čl. 7 stavy Česk republiky.
X.
Na zkladě shora uveden argumentace dospěl stavn soud k zvěru, že prava myslivosti a prva myslivosti v jednoduchm prvu nezakld namtan rozpor s stavnmi garancemi a nen ani v rozporu s jinmi stavně zaručenmi prvy. Jedn se o omezen vlastnka honebnho pozemku, jež při zachovn podstaty a smyslu ostatnch stavněprvnch garanc plynou z ustanoven čl. 11 odst. 3 Listiny.
Dochz-li při vkonu prva myslivosti užvnm honebnch pozemků k zsahu do stavně garantovanch prv vlastnků honebnch pozemků, jedn se o omezen, kter jsou proporcionln z hlediska cle a čelu, k němuž prvo myslivosti směřuje; takov omezen se tedy nachzej v mezch stavnosti.
Rovněž u zbvajcch nmitek navrhovatelů nebyla shledna tvrzen protistavnost odůvodňujc zvěr, že se jedn o pravu jsouc v rozporu s namtanmi či jinmi stavnmi garancemi.
Vzhledem k uvedenm zvěrům stavn soud nvrh na zrušen rubrikovanch ustanoven zkona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve zněn zkonů č. 320/2002 Sb. a č. 59/2003 Sb., zamtl.