Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 34 odst. 2 věty druhé, § 34 odst. 3 písm. a), § 34 odst. 6, § 40 a přílohy k zákonu č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů 483/2006 účinný od 27.09.2006

Ústavní soud rozhodl dne 27.září 2006 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Elišky Wagnerové o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 34 odst. 2 věty druhé, § 34 odst. 3 písm. a), § 34 odst. 6, § 40 a přílohy k zákonu č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, takto:

Ustanovení § 34 odst. 2 věty druhé a věty třetí, § 34 odst. 3 písm. a), § 34 odst. 6, § 40 a příloha k zákonu č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, se zrušují dnem vyhlášení nálezu.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu.

1. Dne 4. července 2006 byl �stavn�mu soudu doručen n�vrh skupiny sen�torů Sen�tu Parlamentu Česk� republiky pr�vně zastoupen�ch Prof. JUDr. A. G., CSc. (d�le t�ž "navrhovatel") podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava") a ustanoven� � 64 a n�sl. z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu"), na zrušen� ustanoven� � 34 odst. 2 věta druh�, � 34 odst. 3 p�sm. a), � 34 odst. 6, � 40 a př�lohy k z�konu č. 245/2006 Sb., o veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen�ch a o změně někter�ch z�konů.

2. Navrhovatel v n�vrhu uvedl, že nenapad� z�kon č. 245/2006 Sb. jako celek. Napad� pouze v�še označen� ustanoven�, kter� odporuj� �stavn�mu poř�dku Česk� republiky. Podle n�zoru navrhovatele napaden� ustanoven� jsou v rozporu s ustanoven�m čl. 11 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina") a čl. 8 a čl. 101 �stavy, neboť �stavně nepř�pustn�m způsobem zasahuj� do pr�va vlastnit majetek a do �stavně zaručen�ho pr�va na samospr�vu, tedy do pr�va �zemn�ch samospr�vn�ch celků spravovat samostatně sv� vlastn� z�ležitosti.

3. K n�vrhu na zrušen� ustanoven� � 34 odst. 3 p�sm. a), � 40 a př�lohy k z�konu č. 245/2006 Sb. navrhovatel uvedl, že z�kon č. 245/2006 Sb. vytv�ř� tzv. s�ť veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen� (d�le jen "veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�") a předpokl�d�, že tuto s�ť budou tvořit jednak zdravotnick� zař�zen� v současn� době existuj�c� (ta jsou vypočtena v př�loze k z�konu), jednak zdravotnick� zař�zen� nově vznikaj�c�, kter� budou m�t již od sv�ho vzniku př�slušnou pr�vn� formu podle � 1 odst. 1 tohoto z�kona. Př�mo ze z�kona budou do s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� tak zařazena ta zdravotnick� zař�zen�, kter� jsou uvedena v př�loze k z�konu. Konkr�tně se jedn� o zdravotnick� zař�zen�, jejichž zřizovatelem je st�t, resp. př�slušn� ministerstvo, d�le zdravotnick� zař�zen�, kter� maj� formu př�spěvkov�ch organizac� a jejich zřizovatelem jsou obce či kraje, d�le jsou zde zahrnuta zdravotnick� zař�zen� s pr�vn� formou obchodn�ch společnost� (akciov� společnosti a společnosti s ručen�m omezen�m). Zakladateli a společn�ky či akcion�ři těchto zdravotnick�ch zař�zen� jsou t�ž obce a kraje. Navrhovatel je toho n�zoru, že pokud jednotliv� zdravotnick� zař�zen� včetně věc�, pr�v a z�vazků, kter� byly spjaty s jejich existenc�, byly do vlastnictv� obc� a krajů převedeny z�konem č. 157/2000 Sb., o přechodu někter�ch věc�, pr�v a z�vazků z majetku Česk� republiky do majetku krajů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 157/2000 Sb.") a z�konem č. 290/2002 Sb., o přechodu někter�ch dalš�ch věc�, pr�v a z�vazků Česk� republiky na kraje a obce, občansk� sdružen� působ�c� v oblasti tělov�chovy a sportu a o souvisej�c�ch změn�ch a o změně z�kona č. 157/2000 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 290/2002 Sb.") a obce a kraje se na jejich z�kladě staly zřizovateli zdravotnick�ch zař�zen�, jejichž pr�vn� forma se změnila z př�spěvkov� organizace st�tu, resp. organizačn� složky, na př�spěvkov� organizace kraje, resp. organizačn� složky kraje či obce, jejich pr�vn� režim se po proveden�ch převodech ř�dil z�konem č. 250/2000 Sb., o rozpočtov�ch pravidlech �zemn�ch rozpočtů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Napaden�mi ustanoven�mi z�kona č. 245/2006 Sb. však budou �zemn� samospr�vn� celky zbaveny možnosti rozhodovat o existenci a chodu těchto př�spěvkov�ch organizac� a organizačn�ch složek. Naopak Ministerstvo zdravotnictv� z�sk� opr�vněn� rozhodovat o rozsahu a druz�ch zdravotn� p�če, kter� by měla b�t v těchto zdravotnick�ch zař�zen�ch poskytov�na (� 33 z�kona č. 245/2006 Sb.), a to s možnost� minim�ln� ingerence ze strany zřizovatele, kter�m i nad�le zůstane �zemn� samospr�vn� celek, do těchto z�ležitost�.

4. Podle n�zoru navrhovatele z�kon č. 245/2006 Sb. nijak nezajišťuje, aby zdravotnick�m zař�zen�m, resp. jejich zřizovatelům, byly ze strany st�tu uhrazeny n�klady na zajištěn� činnost�, kter� jim budou direktivně stanoveny ze strany ministerstva. T�m doch�z� k z�sahu do finančn� samostatnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků, kter� je zaručena v čl. 101 odst. 3 �stavy. Z�roveň t�m doch�z� k z�sahu do jejich pr�va vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny, neboť jim bude zabr�něno rozhodovat o nakl�d�n� s majetkem t�m, že zdravotnick� zař�zen� bude muset plnit �koly uložen� mu z�konem a rozhodnut�m ministerstva. Pokud tyto povinnosti poruš�, bude možno uložit buď �zemn�mu samospr�vn�mu celku, jakožto zřizovateli veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen�, př�padně t�ž př�mo zdravotnick�mu zař�zen�, pokuty ve značn� v�ši (srov. � 38 z�kona č. 245/2006 Sb.). Zm�něn� z�sahy se sice budou d�t na z�kladě z�kona, a lze soudit, že i ve veřejn�m z�jmu, nebude však zajištěna odpov�daj�c� n�hrada. V t�to souvislosti navrhovatel uvedl, že z�kon č. 245/2006 Sb. bude dopadat nejen na fungov�n� př�spěvkov�ch organizac� a organizačn�ch složek �zemn�ch samospr�vn�ch celků, ale povede t�ž k z�sahům do fungov�n� ryze soukromopr�vn�ch subjektů, tj. obchodn�ch společnost�, poskytuj�c�ch zdravotn� p�či. V t�to souvislosti navrhovatel odk�zal na n�lezy �stavn�ho soudu uveřejněn� ve Sb�rce z�konů pod č. 404/2002 Sb. a č. 211/2003 Sb.

5. Navrhovatel rovněž uvedl, že st�t přenesl na �zemn� samospr�vn� celky povinnost hospodařit s majetkem zdravotnick�ch zař�zen� a plnit funkci jejich zřizovatele i proti vůli �zemn�ch samospr�vn�ch celků uveden�mi z�kony č. 157/2000 Sb. a č. 290/2002 Sb. Rezignoval t�m na svoji povinnost poskytovat občanům bezplatnou zdravotn� p�či na z�kladě veřejn�ho pojištěn� a t�ži jej�ho zajišťov�n� přenesl na �zemn� samospr�vn� celky. Toto břemeno na �zemn�ch samospr�vn�ch celc�ch přijet�m z�kona č. 245/2006 Sb. st�t ponechal, odňal jim však možnost o rozsahu a podm�nk�ch jej�ho poskytov�n� volně rozhodovat [samozřejmě za dodržen� podm�nek z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 48/1997 Sb.")].

6. Ještě důraznějš� je podle navrhovatele z�sah do ryze soukrom�ho vlastnictv� v př�padě ustanoven� � 40 odst. 5 a 6 z�kona č. 245/2006 Sb., kter� se t�k� zdravotnick�ch zař�zen� poskytuj�c�ch zdravotn� p�či, jež maj� pr�vn� formu obchodn�ch společnost�. V tomto př�padě je totiž stanoveno (� 40 odst. 5), že vlastnick� pr�vo k majetku bezplatně vložen�mu do akciov�ch společnost�, kter� jsou uvedeny v př�loze k z�konu, bez�platně přejde na zřizovatele. Nerozlišuje se, kdo tento majetek do zdravotnick�ho zř�zen� vložil, za jak�ch podm�nek a s jak�m �čelem. Nezohledňuje se tak�, že takov� majetek mohl b�t v mezidob� zhodnocen, takže ten, kdo majetek do akciov� společnosti vložil, fakticky přich�z� o potencion�ln� v�nosy z jeho zhodnocen�. Povahu nepř�pustn�ho z�sahu do nabyt�ch pr�v m� t�ž ustanoven� � 40 odst. 6 z�kona č. 245/2006 Sb., kter� zakl�d� společn�kovi společnosti s ručen�m omezen�m, kter� vystupuje jako zdravotnick� zař�zen�, pr�vo na vypoř�dac� pod�l v souvislosti s nucen�m ukončen�m jeho �časti ve společnosti. Na ztr�tě obchodn�ho pod�lu v takov� společnosti však nen� ž�dn� veřejn� z�jem, protože zdravotnick� zař�zen� ve formě obchodn�ch společnost� mohou stejně dobře plnit �koly souvisej�c� s poskytov�n�m zdravotn� p�če, jak to čin� dnes. Nerozlišuje se ani, kdo je společn�kem takov� společnosti, zda jsou to pouze �zemn� samospr�vn� celky či jin� fyzick� a pr�vnick� osoby. Takov� opatřen� z�kona je proto ve zjevn�m protikladu s principem proporcionality, kter� vyžaduje zachovat poměr mezi sledovan�mi c�ly a zvolen�mi prostředky. V dan�m př�padě nen� podle navrhovatele pochyb o tom, že použit� prostředky byly zjevně neadekv�tn� sledovan�mu c�li, protože zdravotn� p�če by byla poskytov�na i bez přijet� napaden�ch ustanoven�, kter� fakticky vedou k vyvlastněn� soukrom�ho majetku.

7. Navrhovatel považuje za samozřejm�, že do působnosti krajů patř� mimo jin� i p�če o zdrav� obyvatel kraje. Jestliže ustanoven� � 34 odst. 2 věta druh� z�kona č. 245/2006 Sb. ukl�d� kraji, aby na jeho �zem� bylo v každ�m okrese um�stěno nejm�ně 1 veřejn� zdravotnick� zař�zen� a ustanoven� � 34 odst. 6 citovan�ho z�kona ukl�d� kraji doplněn� s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, pokud tak neučin� obec ani jin� zřizovatel, je patrn�, že doplněn� s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� bude z�viset v�lučně na rozhodnut� ministerstva, kter� stanov� požadavky na fungov�n� s�tě zdravotnick�ch zař�zen� (� 33 z�kona č. 245/2006 Sb.).

8. Navrhovatel nezpochybňuje pr�vo st�tu vytv�řet s�ť zdravotnick�ch zař�zen�, nesm� přitom však zasahovat do sf�ry samostatn� působnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků a nesm� porušovat možnost vykon�vat podle sv� volby a autonomně vlastnick� pr�vo.

9. S n�vrhem na zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. navrhovatel spojil i n�vrh na přednostn� projedn�n� podle ustanoven� � 39 z�kona o �stavn�m soudu s odůvodněn�m, že z�kon č. 245/2006 Sb. sice nabyl �činnosti dnem vyhl�šen�, nicm�ně pr�vn� �činky spoč�vaj�c� v tom, že se zdravotnick� zař�zen� uveden� v př�loze z�kona přeměněn� na veřejn� zdravotnick� zař�zen�, nastanou až uplynut�m 180 dnů ode dne �činnosti z�kona (� 40 odst. 1). Zrušen� napaden�ch ustanoven� po uplynut� 180 denn� lhůty by postr�dalo jak�koliv v�znam, jelikož by již nevratně nastaly �činky z�konem předpokl�dan�.

II.

Form�ln� předpoklady projedn�n� n�vrhu a �stavnost legislativn� procedury

10. �stavn� soud je v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu v ř�zen� o zrušen� z�konů nebo jin�ch pr�vn�ch předpisů povinen posoudit, zda z�kon č. 245/2006 Sb., jehož jednotliv� ustanoven� jsou napadena, byl přijat a vyd�n �stavně v mez�ch �stavou stanoven� kompetence, �stavně předepsan�m způsobem a zda jsou splněny form�ln� předpoklady věcn�ho posouzen� n�vrhu.

11. Podle ustanoven� � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu n�vrh na zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven� podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy je opr�vněna podat skupina nejm�ně 17 sen�torů. Jak �stavn� soud zjistil z přiložen�ch pln�ch moc� ze dne 21. června 2006 a 20. července 2006, n�vrh podala skupina celkem 28 sen�torů.

12. Z elektronick� knihovny Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky �stavn� soud zjistil, že n�vrh z�kona předložila Poslaneck� sněmovně skupina poslanců dne 2. listopadu 2004. Poslancům byl n�vrh rozesl�n jako tisk 810/0 dne 4. listopadu 2004 a vl�dě zasl�n k vyj�dřen� stanoviska dne 5. listopadu 2004. N�vrh z�kona byl přijat na 53. schůzi Poslaneck� sněmovny dne 8. �nora 2006 usnesen�m č. 2186, když z př�tomn�ch 169 poslanců jich pro n�vrh hlasovalo 98 při kvoru 85.

13. Z elektronick� knihovny Sen�tu Parlamentu Česk� republiky �stavn� soud zjistil, že Sen�tu byl n�vrh z�kona postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 14. �nora 2006. Sen�t n�vrh z�kona projednal v pl�nu dne 15. března 2006 na sv� 10. schůzi v 5. funkčn�m obdob� a přijal k n�vrhu z�kona usnesen� č. 364, kter�m n�vrh z�kona zam�tl. Pro usnesen� hlasovalo 57 sen�torů z př�tomn�ch 68. Poslaneck� sněmovna o n�vrhu z�kona vr�cen�m Sen�tem opětovně hlasovala dne 21. dubna 2006 na sv� 55. schůzi, setrvala na původn�m n�vrhu z�kona, když z př�tomn�ch 171 poslanců jich pro n�vrh hlasovalo 107 při kvoru 101.

14. Dne 21. dubna 2006 byl z�kon doručen prezidentovi republiky k podpisu. Prezident republiky z�kon nepodepsal a dne 5. května 2006 jej vr�til zpět Poslaneck� sněmovně.

15. Poslaneck� sněmovna o z�konu vr�cen�m prezidentem republiky hlasovala dne 23. května 2006 na 56. schůzi a veto prezidenta republiky k tomuto z�konu přehlasovala na sv� 56. schůzi dne 23. května 2006 (usnesen� č. 2469). Z�kon byl vyhl�šen dne 31. května 2006 ve Sb�rce z�konů v č�stce 79 pod č�slem 245/2006 Sb.

16. �stavn� soud konstatoval, že z�kon č. 245/2006 Sb. byl přijat Parlamentem Česk� republiky �stavně konformn�m legislativn�m postupem, byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a ř�dně vyhl�šen ve Sb�rce z�konů, přičemž �činnosti nabyl dnem 31. května 2006.

III.

Rekapitulace stanoviska vl�dy, stanoviska prezidenta republiky a rozpravy poslanců

17. �stavn� soud si jako podklad pro sv� rozhodnut� opatřil stenoz�znamy, usnesen� a sněmovn� tisky volně dostupn� na webov�ch str�nk�ch Poslaneck� sněmovny a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky na www.psp.cz. a www.senat.cz a stanovisko prezidenta republiky V�clava Klause k vr�cen�mu z�konu č. 245/2006 Sb. na str�nce www.hrad.cz.

18. Ve stanovisku vl�dy č. 1197 ze dne 1. prosince 2004 k n�vrhu z�kona č. 245/2006 Sb. je uvedeno, že vl�da n�vrh z�kona projednala a posoudila na sv� schůzi dne 1. prosince 2004. Ačkoliv se ztotožnila s v�chodisky a z�měrem tohoto n�vrhu z�kona, upozornila na skutečnost, že šlo o n�vrh nepropracovan�, nekomplexn�, maj�c� četn� věcn� i legislativn� nedostatky, a to zejm�na v těchto směrech:

- nedostatečn� �prava hospodařen� veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, kter� by mohla v�st k dalš� eskalaci nehospod�rnosti syst�mu a neefektivn�mu čerp�n� veřejn�ch prostředků

- nen� zcela jasně definov�na s�ť zdravotnick�ch zař�zen�

- nen� respektov�na působnost kraje ve věcech zajištěn� zdravotn� p�če na jeho �zem�

- vnitřně rozporn� a nejasn� pr�vn� �prava t�kaj�c� se vzniku a z�niku veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen�

- vl�da se neztotožnila se z�věrem uveden�m důvodov� zpr�vě předložen�ho n�vrhu z�kona, že přijet� n�vrhu z�kona by mělo z hlediska st�tn�ho rozpočtu a rozpočtu obc� a krajů celkově neutr�ln� dopad.

19. Prezident republiky V�clav Klaus ve zdůvodněn� sv�ho rozhodnut� vr�tit Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky ze dne 5. května 2005 n�vrh z�kona č. 245/2006 Sb. uvedl, že česk� zdravotnictv� potřebuje z�sadn� syst�movou změnu, když tento z�kon tuto změnu nepřin�š�. Z�kon ve sv� logice znamen� opuštěn� principů, na kter�ch se cel� naše společnost - a s n� i zdravotnictv� - vyv�jely od listopadu 1989, to je na �ctě k soukrom�mu vlastnictv�, k pluralitě vlastnick�ch vztahů, ke svobodn� volbě l�kaře a zdravotnick�ho zař�zen�. Z�kon v t�to sv� podobě zdravotnictv� destabilizuje, zbytečně rozděluje l�kaře a dalš� zdravotn�ky, vyostřuje politickou atmosf�ru v zemi a zneklidňuje pacienty a celou českou veřejnost. Vytv�ř� nav�c falešn� dojem, že se takzvanou neziskovost� nemocnic řeš� finančn� krize zdravotnictv�. Z�kon zv�hodňuje veřejn� neziskov� zdravotnick� �stavn� zař�zen� a v podstatě vytv�ř� n�tlak na to, aby ostatn� typy zdravotnick�ch zař�zen� přešly na tuto formu. T�m je porušeno pravidlo zakotven� v čl. 11 odst. 1 Listiny, kter� stanov�, že vlastnick� pr�vo všech vlastn�ků m� stejn� z�konn� obsah a ochranu. C�lem tohoto z�kona je však vytvořen� v�hodn�ho prostřed� pro existenci a provoz nemocnic pouze veřejn�ho typu nam�sto toho, aby bylo vytv�řeno vhodn� prostřed� pro všechny vlastnick� formy.

20. Ze stenoz�znamů, usnesen� a sněmovn�ch tisků �stavn� soud zjistil, že v průběhu legislativn�ho procesu v Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky byla do n�vrhu z�kona č. 245/2006 Sb. zakomponov�na cel� řada pozměňuj�c�ch n�vrhů a v rozpravě se vyjadřoval značn� počet poslanců v mnohdy emotivn�ch vystoupen�ch.

21. Organizačn� v�bor určil jako zpravodaje poslance Josefa Janečka, kter� od poč�tku upozorňoval na to, že je nevhodn�, aby tak z�sadn� norma byla zpracov�na poslaneckou iniciativou a jako př�klad uvedl z�kon o kampeličk�ch. Ztotožnil se tak� s v�hradami vl�dy k n�vrhu z�kona a opakovaně upozorňoval, ve vztahu k připom�nk�m odborn� veřejnosti, na probl�my, kter� z�kon vyvol�. Nedostatečnost z�kona ilustroval i na př�loze z�kona, když uv�děl, že např. v okrese Jesen�k a Šumperk se ž�dn� zdravotnick� zař�zen� do s�tě nepřihl�silo, a proto bude muset b�t takov� zdravotnick� zař�zen� vystavěno. Dalš� probl�m viděl v tom, že v př�loze jsou uvedeny nemocnice, kter� neexistuj�, neboť jejich označen� v př�loze neodpov�d� jejich skutečn�mu označen� nebo identifikačn�mu č�slu (např. nemocnice Kroměř�ž př�spěvkov� organizace, ve skutečnosti Kroměř�žsk� nemocnice, akciov� společnost, kter� m� tak� jin� identifikačn� č�slo; na seznamu zařazen� Nemocnice Plan� je v konkursu apod.). Jednoduše řečeno, v n�vrhu z�kona spatřoval ohrožen� dostupnosti a kvality st�vaj�c� zdravotn� p�če.

22. Naproti tomu ministr zdravotnictv� David Rath uvedl jako hlavn� důvod, proč byl z�kon iniciov�n a je předkl�d�n, zabr�něn� plošn� privatizaci nemocnic, d�le zaveden� jasn�, c�levědom� a trval� kontroly hospodařen� s veřejn�mi prostředky a zaveden� systematick�, pravideln� a c�len� kontroly kvality v jednotliv�ch nemocnic�ch.

IV.

Rekapitulace podstatn�ch č�st� vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

23. �stavn� soud podle ustanoven� � 42 odst. 4 a � 69 z�kona o �stavn�m soudu zaslal předmětn� n�vrh na zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky.

24. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� ze dne 18. srpna 2006 uvedla, že zdravotnick� zař�zen�, jejichž zřizovatelem je st�t, ve skutečnosti pokr�vaj� jen č�st potřebn�, většinou specializovan�, zdravotn� p�če a nejsou schopna uspokojit vešker� opr�vněn� požadavky na zajištěn� t�to p�če s ohledem na �stavn� a mezin�rodně pr�vn� z�vazky uveden� v čl. 31 Listiny, čl. 12 Mezin�rodn�ho paktu o hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�vech, čl. 24 �mluvy o pr�vech d�těte, čl. 11 a čl. 13 Evropsk� soci�ln� charty. Z�konod�rce přijet�m z�kona č. 245/2006 Sb. sledoval zajištěn� p�če o zdrav� obyvatel za využit� čl. 11 odst. 2 věty prv� Listiny, když za t�mto �čelem vymezil majetek i způsob nakl�n� s n�m tak, že v př�loze z�kona konkr�tn�m v�čtem určil pr�vnick� osoby - vlastn�ky či uživatele tohoto majetku - podl�haj�c� regulaci podle tohoto z�kona. Neučinil tedy nic jin�ho, než že specifikoval majetek nezbytn� k zabezpečen� ochrany zdrav� a stanovil, že takto individualizovan� majetek sm� b�t za stanoven�ch podm�nek jen ve vlastnictv� určit�ch pr�vnick�ch osob, tj. veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, pokud nezůst�v� ve vlastnictv� jejich zřizovatele (� 13 odst. 2 z�kona č. 245/2006 Sb.). Ani toto z�konn� omezen� však nen� absolutn�, neboť z�kon č. 245/2006 Sb. jej s�m prolamuje umožněn�m prov�děn� pr�vn�ch �konů, jimiž je zcizov�no vlastnick� pr�vo k majetku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� či jeho zřizovatele (� 6 odst. 9 a 10 z�kona č. 245/2006 Sb.). Z�konod�rce je podle sv�ho n�zoru, s ohledem na �stavn� odpovědnost st�tu i �zemně samospr�vn�ch celků za zajištěn� pr�va na ochranu zdrav�, opr�vněn volit n�stroje k zajišťov�n� těchto pr�v i n�stroje kontroly a regulace zdravotnick�ch zař�zen� zdravotn� p�či poskytuj�c�ch. �zemně samospr�vn� celky jsou veřejn�mi korporacemi, kter� mohou m�t vlastn� majetek a hospodařit podle vlastn�ho rozpočtu. Stanov�-li tedy z�kon č. 245/2006 Sb. určit� způsob hospod�řsko-pr�vn� formy, v n�ž je možno nakl�dat s majetkem �zemně samospr�vn�ch celků, kter� slouž� veřejn�mu z�jmu k zabezpečov�n� zdravotn� p�če jako veřejn� služby, určuje t�m pouze v souladu s �stavn�m postaven�m krajů a obc� jako veřejnopr�vn�ch korporac� jejich �koly, a to způsobem dovolen�m �stavn�mi i z�konn�mi normami. V tomto př�padě z�konod�rce stanovil, že tato povinnost m� b�t zajištěna zdravotn�mi pojišťovnami prostřednictv�m zdravotnick�ch zař�zen�, se kter�mi zdravotn� pojišťovny uzavřely smlouvu o poskytov�n� a �hradě zdravotn� p�če, č�mž tato zdravotnick� zař�zen� tvoř� s�ť smluvn�ch zdravotnick�ch zař�zen� zdravotn�ch pojišťoven. Pro pln� zaručen� teritori�ln� dostupnosti a kvality poskytovan� zdravotn� p�če z�konod�rce nav�c z�konem č. 245/2006 Sb. zajistil, aby zdravotn� pojišťovny byly povinny uzavř�t smlouvu o poskytov�n� a �hradě zdravotn� p�če s veřejn�m zdravotnick�m zař�zen�m (veřejn� i soukrom� povahy) zařazen�m do s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, a to v rozsahu, v jak�m je veřejn� zdravotnick� zař�zen� povinno zdravotn� p�či poskytovat. Z�věrem sv�ho vyj�dřen� Poslaneck� sněmovna uvedla, že z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou a naš�m pr�vn�m ř�dem. Je na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost n�vrhem napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb.

25. Sen�t Parlamentu Česk� republiky ve vyj�dřen� ze dne 9. srpna 2006 popsal proceduru posouzen� z�kona č. 245/2006 Sb. Sen�tem. Sen�t n�vrh z�kona projednal dne 15. března 2006 a k n�vrhu přijal usnesen� č. 364, kter�m n�vrh z�kona zam�tl. Při projedn�v�n� n�vrhu z�kona byla v Sen�tu, a to jak ve v�borech, kter�m byl n�vrh z�kona přik�z�n, tak na pl�nu, vedena rozs�hl� rozprava, kter� se zejm�na zab�vala problematikou tvorby t� č�sti s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, kterou z�kon vytv�ř� ze zdravotnick�ch zař�zen� vyjmenovan�ch v př�loze k z�konu a navrhovan� �pravy zakotvuj�c� odpovědnost krajů za to, že s�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� v kraji bude splňovat př�slušn� požadavky z�kona. Rozprava se vedla předevš�m o těch ustanoven�ch, jež jsou navrhov�na ke zrušen�. Jelikož st�t z�kony č. 157/2000 Sb. a č. 290/2002 Sb. převedl někter� sv� zdravotnick� zař�zen� do vlastnictv� �zemn�ch samospr�vn�ch celků (ač jako subjekt ve smyslu Listiny garantuj�c� zajištěn� zdravotn� p�če mohl s�ť zdravotnick�ch zař�zen� vytvořit již v roce 2000 s�m), nen� nyn� v souladu s �stavn�mi principy ochrany vlastnictv� př�pustn� vytv�řet s�ť zdravotnick�ch zař�zen� na �kor vlastnick�ch pr�v těchto subjektů. Kritizov�no t�ž bylo, že při tvorbě seznamu zdravotnick�ch zař�zen� (př�loha k z�konu), kter� maj� fakticky tvořit p�teř s�tě veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, nebylo dostatečně přihl�ženo ke konzultac�m a n�zorům různ�ch dotčen�ch stran, ať již zastupitelstev obc� či krajů, odborn�ch profesn�ch zdravotnick�ch organizac� nebo subjektů zastupuj�c�ch pacienty, a předevš�m nebyla stanovena jednoznačn� kriteria, jejichž splněn� by odůvodňovalo konkr�tn� zařazen� či nezařazen� př�slušn�ho zdravotnick�ho zař�zen� do uveden�ho seznamu. Proto byl tento seznam hodnocen jako neobjektivně vytvořen� a nesyst�mov�. To podtrhuje skutečnost, že seznam byl t�ž zcela n�hodně, na z�kladě pozměňovac�ch n�vrhů podan�ch až ve druh�m čten� v Poslaneck� sněmovně, doplněn o 9 zdravotnick�ch zař�zen�; z�roveň bylo konstatov�no, že v někter�ch př�padech seznam obsahuje tent�ž subjekt dvakr�t, např. Nemocnici Litomyšl. Zejm�na však bylo poukazov�no, že existence seznamu vybran�ch zdravotnick�ch zař�zen� neodůvodněně vytvoř� nerovn� podm�nky a postaven� zdravotnick�ch zař�zen� v oblasti poskytov�n� zdravotnick�ch služeb a jev� se jako existenčně likvidačn� pro ta zdravotnick� zař�zen�, kter� nebudou souč�st� s�tě veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen�. T�m je porušen princip rovnosti, kter� �stavn� soud vyložil v řadě sv�ch n�lezů (viz n�lez sp. zn. Pl. �S 22/1992 ze dne 8. ř�jna 1992, in Sb�rka usnesen� a n�lezů �stavn�ho soudu ČSFR pod č. 11). Z�věrem sv�ho vyj�dřen� Sen�t uvedl, že většinově shledal porušen� shora uveden�ch �stavn�ch principů a proto n�vrh z�kona zam�tl.

26. �stavn�mu soudu bylo dne 18. srpna 2006 doručeno vyj�dřen� Ministerstva zdravotnictv�, kter� uvedlo, že konečn� zněn� z�kona bylo přijato s jeho souhlasem. Ministerstvo zdravotnictv� se se vznesen�mi n�mitkami navrhovatele neztotožňuje, neboť podle jeho n�zoru klade povinnost zajistit p�či o zdrav� obyvatel jen na bedra st�tu a nechce vůbec tento �kol uznat t�ž jako povinnost �zemn�ch samospr�vn�ch celků - veřejnopr�vn�ch korporac�. Naz�r�n� navrhovatele na čl. 31 Listiny považuje ministerstvo zdravotnictv� za zjednodušuj�c�, neboť tento čl�nek se o st�tu vůbec nezmiňuje a m� nejen vertik�ln�, ale i horizont�ln� �činky vůči subjektům soukrom�ho pr�va, předevš�m vůči poskytovatelům zdravotn� p�če. Stanov�-li pak z�kon č. 245/2006 Sb. určit� způsob hospod�řsko-pr�vn� formy, v n�ž je možno nakl�dat s majetkem �zemn�ch samospr�vn�ch celků, kter� slouž� ve veřejn�m z�jmu k zabezpečov�n� zdravotn� p�če jako veřejn� služby, určuje t�m pouze v souladu s �stavn�m postaven�m krajů a obc� jako veřejnopr�vn�ch korporac� jejich �koly, a to způsobem dovolen�m �stavn�mi a z�konn�mi normami. Z�sahy do vlastnick�ch vztahů vypl�vaj�c� z ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb., kter� autoritativně (ex lege) k určit�mu datu přeměňuj� ve veřejn� neziskov� �stavn� zdravotnick� zař�zen� př�spěvkov� organizace st�tu, krajů a obc�, jakož i akciov� společnosti a společnosti s ručen�m omezen�m (� 40 a př�loha) považuje Ministerstvo zdravotnictv� za rozumn� s ohledem na �čel, k němuž předmět vlastnictv� slouž�.

27. Vyj�dřen� �častn�ků ř�zen� i Ministerstva zdravotnictv� bylo navrhovateli zasl�no na vědom�. Navrhovatel ve sv� replice ze dne 1. z�ř� 2006 k vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky uvedl, že Poslaneck� sněmovna opom�j�, že je nezbytn� zkoumat, i v př�padě, kdy st�t učin� určit� opatřen� ve veřejn�m z�jmu, přičemž takov� opatřen� zasahuje do �stavně zaručen�ch pr�v jin�ch subjektů, zda zvolen� opatřen� jsou legitimn� a proporcion�ln� z hlediska použit�ch prostředků a sledovan�ch c�lů. K vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky navrhovatel uvedl, že se plně ztotožňuje s důvody, kter� vedly Sen�t k zam�tnut� n�vrhu z�kona a zdůraznil, že menšinov� podpora n�vrhu se op�rala pr�vě o povinnost st�tu zajistit ochranu zdrav� obyvatel, aniž by však přihl�žela k nutnosti zvažovat �měrnost přijat�ch opatřen� ve vztahu k nezbytn�mu omezen� �stavně zaručen�ch pr�v, ke kter�m by realizac� z�kona došlo. V replice ke stanovisku Ministerstva zdravotnictv� pak navrhovatel konstatoval, že nucen� vznik s�tě neziskov�ch zdravotnick�ch zař�zen� doprov�zen� z�sahy do �stavně zaručen�ch pr�v nebyl nezbytn�, vytv�řen� s�ť nest�tn�ch zdravotnick�ch zař�zen� (srov. př�lohu k z�konu) pak postr�d� jakoukoliv racionalitu z hlediska v�běru jednotliv�ch zdravotnick�ch zař�zen�. Navrhovatel m� za to, že přijet� opatřen� s tak z�važn�mi důsledky pro pr�va �zemn�ch samospr�vn�ch celků a dalš�ch osob, se nijak neslučuje s chaotick�m v�běrem zdravotnick�ch zař�zen�, ke kter�mu došlo, a ve sv�m důsledku odn�m� takov�mu řešen� legitimitu op�raj�c� se o jeho racionalitu.

V.

Zněn� napaden�ch ustanoven�

28. Text napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. zn� takto:

- ustanoven� � 34 odst. 2 věty druh�:

"Kraj zajišťuje, aby na �zem� kraje bylo v každ�m okrese um�stěno nejm�ně 1 veřejn� zdravotnick� zař�zen�".

- ustanoven� � 34 odst. 3 p�sm. a):

� 34 odst. 3: S�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� tvoř� "a) veřejn� zdravotnick� zař�zen� vznikl� podle � 40 odst. 1"

- ustanoven� � 34 odst. 6:

"Nesplňuje-li s�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� v kraji požadavky podle odstavce 2, doplněn� s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� projedn� kraj s obc�, na jej�mž �zem� by z hlediska požadavků na s�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� podle odstavce 2 měla b�t zdravotn� p�če veřejn�m zdravotnick�m zař�zen�m ve stanoven�m rozsahu poskytov�na, a pokud obec veřejn� zdravotnick� zař�zen� nezř�d� a neučin� tak ani jin� zřizovatel, učin� jej kraj".

- ustanoven� � 40:

"(1) Pr�vnick� osoby uveden� v př�loze k tomuto z�konu se st�vaj� uplynut�m lhůty 180 dnů ode dne nabyt� �činnosti tohoto z�kona veřejn�mi zdravotnick�mi zař�zen�mi. Pokud by došlo ke zrušen� nebo přeměně pr�vnick� osoby uveden� v př�loze k tomuto z�konu před uplynut�m lhůty podle předchoz� věty, je takov� �kon neplatn�.

(2) Osoba, kter� zř�dila nebo založila pr�vnickou osobu uvedenou v př�loze k tomuto z�konu, m� postaven� zřizovatele podle tohoto z�kona.

(3) Dnem vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� podle odstavce 1 přech�zej� na veřejn� zdravotnick� zař�zen� všechna pr�va a povinnosti, včetně pr�v a povinnost� z pracovně pr�vn�ch vztahů t� pr�vnick� osoby uveden� v př�loze k tomuto z�konu, z n�ž toto veřejn� zdravotnick� zař�zen� vzniklo.

(4) Majetek, s n�mž jsou př�slušn� hospodařit př�spěvkov� organizace uveden� v př�loze k tomuto z�konu, se v rozsahu, kter� jej� zřizovatel vložil do př�spěvkov� organizace při jej�m zř�zen�, považuje podle tohoto z�kona za majetek vložen� zřizovatelem do veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen�, a to dnem vzniku tohoto veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen�.

(5) Vlastnick� pr�vo k majetku akciov� společnosti uveden� v př�loze k tomuto z�konu, kter� jej� zakladatel vložil do akciov� společnosti při jej�m založen�, bez�platně přech�z� dnem vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� na zřizovatele.

(6) Společn�ku, kter� založil společnost s ručen�m omezen�m, uvedenou v př�loze k tomuto z�konu, vznik� n�rok na vypoř�dac� pod�l dnem vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� podle odstavce 1. Vypoř�dac� pod�l hrad� st�t. V�platu vypoř�dac�ho pod�lu provede ministerstvo financ� na n�vrh zřizovatele, doložen� podrobn�m v�počtem a �četn� z�věrkou provedenou ke dni, kter� bezprostředně předch�z� vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen�, ověřenou auditorem. N�vrh lze podat do 3 měs�ců ode dne vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen�, jinak pr�vo na vypoř�dac� pod�l zanik�. Vypoř�dac� pod�l je splatn� ve lhůtě 3 měs�ců ode dne doručen� n�vrhu na jeho vyplacen� Ministerstvu financ�.

(7) Zdravotnick� zř�zen� uveden� v � 34 odst. 4 větě posledn� může b�t nahrazeno veřejn�m zdravotnick�m zař�zen�m tak, že zřizovatel rozhodne o jeho zrušen�, jde-li o obchodn� společnost o jej�m zrušen� bez likvidace, tak, aby majetek a vešker� pr�va a povinnosti rušen�ho zdravotnick�ho zař�zen� včetně pr�v a povinnost� z pracovněpr�vn�ch vztahů přešla na veřejn� zdravotnick� zař�zen� ke dni jeho vzniku, kter� bezprostředně n�sleduje po dni, k němuž bylo zdravotnick� zař�zen� zrušeno.

(8) Zřizovatel veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� uveden�ho v odstavci 1 je povinen ve lhůtě nejpozději 30 dnů přede dnem vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� sdělit Ministerstvu zdravotnictv� všechny potřebn� �daje zapisovan� do rejstř�ku veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� a předložit všechny potřebn� listiny, kter� tvoř� souč�st rejstř�ku veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�.

- Př�loha k z�konu č. 245/2006 Sb.:

V př�loze k z�konu č. 245/2006 Sb. jsou vypočteny pr�vnick� osoby, kter� se st�vaj� uplynut�m lhůty 180 dnů ode dne nabyt� �činnosti tohoto z�kona veřejn�mi zdravotnick�mi zař�zen�mi (� 40 odst. 1).

VI.

Průběh �stn�ho jedn�n�

29. Na �stn�m jedn�n� dne 27. z�ř� 2006 odk�zal pr�vn� z�stupce navrhovatele na p�semn� n�vrh a jeho všechna dalš� pod�n� ve věci. Principi�lně navrhovatel nem� nic proti z�konu č. 245/2006 Sb. jako takov�mu, ke zrušen� navrhl jen ta ustanoven�, kter� jsou zjevně ne�stavn�. Z�konod�rce vyšel ze situace, kter� byla v roce 2000, kdy st�t byl vlastn�kem zdravotnick�ch zař�zen� a kdy mohl ze zdravotnick�ch zař�zen� ve sv�m vlastnictv� s�ť zdravotnick�ch zař�zen� vytvořit. Pokud tak učinil v roce 2005, došlo napaden�mi ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. k z�sahu do pr�va na samospr�vu a k z�sahu do vlastnick�ho pr�va. Takov�to z�sah mus� šetřit podstatu pr�va. Napaden�mi ustanoven�mi st�t překročil z�konn� limity a porušil princip proporcionality. Pr�vn� z�stupce navrhovatele navrhl zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb.

30. Předseda Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky Ing. Miloslav Vlček uvedl, že Poslaneck� sněmovna se k n�vrhu vyj�dřila ve sv�m p�semn�m stanovisku. Sv� stanovisko rovněž zaslalo Ministerstvo zdravotnictv�. Vyj�dřen� Ministerstva zdravotnictv� je v souladu s vyj�dřen�m Poslaneck� sněmovny a Poslaneck� sněmovna se sn�m v cel�m rozsahu ztotožňuje a odk�zal na n�zory v něm uveden�. D�le zdůraznil nesouhlas s tvrzen�m navrhovatele, že st�t může s�ť neziskov�ch nest�tn�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen� vytvořit pouze ze zdravotnick�ch zař�zen�, kter� si ponechal ve sv�m vlastnictv�. �myslem z�konod�rce bylo zajištěn� povinnosti prostřednictv�m neziskov�ch nest�tn�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen� poskytnout p�či i občanům zem� - členů Evropsk� unie i ostatn�m ciz�m st�tn�m př�slušn�kům, jakož i občanům, kteř� nejsou zařazeni v syst�mu zdravotn�ho pojištěn� Česk� republiky. Připomenul, že poskytov�n� zdravotn� p�če je financov�no z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a veřejn�ch rozpočtů. Skupina sen�torů ve sv�m n�vrhu na zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. polemizuje i s dalš�mi ustanoven�m tohoto z�kona, kter� však nenavrhuje ke zrušen�. Z�věrem předseda Poslaneck� sněmovny vyslovil naději, že �stavn� soud odhl�dne od dř�vějš�ch politick�ch z�jmů a sv�m rozhodnut�m na sebe vezme odpovědnost za zajištěn� zdravotn� p�če občanům. Navrhl proto zam�tnut� n�vrhu.

VII.

Vlastn� přezkum

31. Navrhovatel navrhuje zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb., kter� z�sadn�m způsobem upravuj� syst�m zdravotn� p�če o občany Česk� republiky.

32. �stavně pr�vn� n�mitky navrhovatele proti napaden�m ustanoven�m jsou vedeny ze dvou pozic, jednak z hlediska ochrany vlastnictv� a jednak z hlediska z�sahu do samospr�vy. Navrhovatel proti�stavnost napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. spatřuje v tom, že se dot�k� samostatn� působnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků a že nerespektuje vlastnick� pr�vo �zemn�ch samospr�vn�ch celků a př�padně dalš�ch fyzick�ch a pr�vnick�ch osob a vyt�k� jim rozpor s čl. 11 Listiny a čl. 8 a 101 �stavy:

Čl. 11 Listiny zn�:

(1) Každ� m� pr�vo vlastnit majetek. Vlastnick� pr�vo všech vlastn�ků m� stejn� z�konn� obsah a ochranu. Děděn� se zaručuje.

(2) Z�kon stanov�, kter� majetek nezbytn� k zabezpečov�n� potřeb cel� společnosti, rozvoje n�rodn�ho hospod�řstv� a veřejn�ho z�jmu sm� b�t jen ve vlastnictv� st�tu, obce nebo určen�ch pr�vnick�ch osob; z�kon může tak� stanovit, že určit� věci mohou b�t pouze ve vlastnictv� občanů nebo pr�vnick�ch osob se s�dlem v Česk� a Slovensk� federativn� republice.

(3) Vlastnictv� zavazuje. Nesm� b�t zneužito na �jmu pr�v druh�ch anebo v rozporu se z�konem chr�něn�mi obecn�mi z�jmy. Jeho v�kon nesm� poškozovat lidsk� zdrav�, př�rodu a životn� prostřed� nad m�ru stanovenou z�konem

(4) Vyvlastněn� nebo nucen� omezen� vlastnick�ho pr�va je možn� ve veřejn�m z�jmu, a to na z�kladě z�kona a za n�hradu.

(5) Daně a poplatky lze ukl�dat jen na z�kladě z�kona.

Čl. 8 �stavy zn�:

Zaručuje se samospr�va �zemn�ch samospr�vn�ch celků.

Čl. 101 �stavy zn�:

(1) Obec je samostatně spravov�na zastupitelstvem.

(2) Vyšš� �zemn� samospr�vn� celek je samostatně spravov�n zastupitelstvem.

(3) �zemn� samospr�vn� celky jsou veřejnopr�vn�mi korporacemi, kter� mohou m�t vlastn� majetek a hospodař� podle vlastn�ho rozpočtu.

(4) St�t může zasahovat do činnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků, jen vyžaduje-li to ochrana z�kona, a jen způsobem stanoven�m z�konem.

33. Posouzen� uveden� argumentace ze strany �stavn�ho soudu předpokl�d� rekonstrukci �čelu a dikce těch ustanoven� jednoduch�ho /pod�stavn�ho/ pr�va, jež se na problematiku podm�nek poskytov�n� zdravotn� p�če vztahuj�.

34. Citovan�mi čl�nky je založen �stavn� z�klad v�konu �zemn� samospr�vy, na kter� navazuje a d�le jej (v �stavn�ch mez�ch) rozv�j� obecn� z�konod�rstv� představovan� předevš�m z�konem č. 128/2000 Sb., o obc�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 128/2000 Sb."), z�konem č. 129/2000 Sb., o kraj�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 129/2000 Sb.") a z�konem č. 131/2000 Sb., o hlavn�m městě Praze, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 131/2000 Sb.").

35. Obec podle � 7 odst. 1 z�kona 128/2000 Sb. spravuje sv� z�ležitosti samostatně (d�le jen "samostatn� působnost"). St�tn� org�ny a org�ny krajů mohou do samostatn� působnosti zasahovat jen vyžaduje-li to ochrana z�kona, a jen způsobem, kter� z�kon stanov�. Rozsah samostatn� působnosti může b�t omezen jen z�konem. Ustanoven� � 35 odst. 2 z�kona č. 128/2000 Sb. ukl�d� obci v samostatn� působnosti ve sv�m �zemn�m obvodu d�le pečovat v souladu s m�stn�mi předpoklady a s m�stn�mi zvyklostmi o vytv�řen� podm�nek pro rozvoj soci�ln� p�če a pro uspokojov�n� potřeb sv�ch občanů. Jde předevš�m o uspokojov�n� potřeby bydlen�, ochrany a rozvoje zdrav�, dopravy a spojů, potřeby informac�, v�chovy a vzděl�v�n�, celkov�ho kulturn�ho rozvoje a ochrany veřejn�ho poř�dku.

36. Obdobnou �pravu najdeme i v z�koně č. 129/2000 Sb., kter� v ustanoven� � 2 odst. 1 ukl�d� kraji spravovat sv� z�ležitosti samostatně (d�le jen "samostatn� působnost"). St�tn� org�ny mohou do samostatn� působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana z�kona a jen způsobem, kter� stanov� z�kon. Rozsah samostatn� působnosti může b�t t�ž omezen z�konem. Kraj pečuje o všestrann� rozvoj sv�ho �zem� a o potřeby sv�ch občanů (� 1 odst. 4). V souladu s koresponduj�c�m ustanoven�m � 35 odst. 2 z�kona č. 128/2000 Sb. lze pod potřeby občanů kraje podřadit i ot�zky ochrany a rozvoje zdrav� a poskytov�n� zdravotn� p�če, ačkoliv to z�kon č. 129/2000 Sb. (na rozd�l od z�kona č. 128/2000 Sb.) v�slovně neuv�d�. Do samostatn� působnosti kraje podle ustanoven� � 14 odst. 1 z�kona č. 129/2000 Sb. patř� z�ležitosti, kter� jsou v z�jmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost kraje. Do samostatn� působnosti kraje patř� zejm�na z�ležitosti uveden� v ustanoven� � 11, � 35, � 36 a � 59 z�kona č. 129/2000 Sb., s v�jimkou vyd�v�n� nař�zen� kraje, d�le z�ležitosti, kter� do samostatn� působnosti svěř� z�kon (� 14 odst. 2). Kraj může pro v�kon samostatn� působnosti zakl�dat a zřizovat pr�vnick� osoby a organizačn� složky kraje, pokud z�kon nestanov� jinak (� 14 odst. 3).

37. Zdrav� je jeden z nejv�znamnějš�ch faktorů ovlivňuj�c�ch kvalitu lidsk�ho života a patř� mezi absolutn� z�kladn� pr�va a hodnoty. �stavn� soud vych�z� z �stavn� koncepce ochrany zdrav�, jež je zakotvena v čl. 6 odst. 1 Listiny, podle něhož "Každ� m� pr�vo na život. Lidsk� život je hoden ochrany již před narozen�m." a v čl. 31 Listiny, kter� stanov�: "Každ� m� pr�vo na ochranu zdrav�. Občan� maj� na z�kladě veřejn�ho pojištěn� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky za podm�nek, kter� stanov� z�kon."

38. Dalš�mi z�sadn�mi �stavně pr�vn�mi v�chodisky jsou:

- čl. 2 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (uveřejněn� ve Sb�rce z�konů pod č. 209/1992 Sb.), kter� stanov�, že pr�vo každ�ho na život je chr�něno z�konem.

- čl. 12 Mezin�rodn�ho paktu o hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�vech (vyhl�šen�ho ve Sb�rce z�konů pod č. 12/1976 Sb.), kter� v odst. 1 stanov�, že st�ty, smluvn� strany Paktu, uzn�vaj� pr�vo každ�ho na dosažen� nejv�še dosažiteln� �rovně fyzick�ho i duševn�ho zdrav�. V odst. 2 p�sm. d) citovan�ho čl�nku se smluvn� strany pak zav�zaly, že budou činit opatřen� k dosažen� pln�ho uskutečněn� tohoto pr�va a mezi tato opatřen� patř� i vytvořen� podm�nek, kter� by zajistily všem l�kařskou pomoc a p�či v př�padě nemoci.

- čl. 24 �mluvy o pr�vech d�těte (vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů pod č. 104/1991 Sb.), ve kter�m smluvn� strany uzn�vaj� pr�vo d�těte na dosažen� nejv�še dosažiteln� �rovně zdravotn�ho stavu a na využ�v�n� l�čebn�ch a rehabilitačn�ch zař�zen�.

- čl. 11 a čl. 13 Evropsk� soci�ln� charty (vyhl�šen� pod č. 14/2000 Sb�rky mezin�rodn�ch smluv) pak zavazuj� smluvn� strany, aby buď př�mo samy, nebo ve spolupr�ci s veřejn�mi a soukrom�mi organizacemi, přijaly opatřen� k �činn�mu uplatněn� pr�va na ochranu zdrav� a poskytly každ� osobě přiměřenou pomoc v př�padě nemoci i p�če nezbytnou podle jej�ho stavu.

- čl. 2 a čl. 3 �mluvy na ochranu lidsk�ch pr�v a důstojnosti lidsk� bytosti v souvislosti s aplikac� biologie a medic�ny ve zněn� Dodatkov�ho protokolu ze dne 12. ledna 1998 (vyhl�šen�ch pod č. 96/2001 a č. 97/2001 Sb�rky mezin�rodn�ch smluv) stanov� nadřazen� lidsk� bytosti nad z�jmy společnosti nebo vědy a zavazuje smluvn� strany, aby v r�mci sv� jurisdikce učinily odpov�daj�c� opatřen� k zajištěn� rovn� dostupnosti zdravotn� p�če patřičn� kvality.

39. Podle z�věrů Rady Evropsk� unie (2006/C 146/01) uveřejněn�ch v �středn�m věstn�ku Evropsk� unie dne 22. června 2006, jsou zdravotn� syst�my ned�lnou souč�st� Evropsk� soci�ln� infrastruktury. V době, kdy evropsk� populace st�rne, oček�v�n� rostou a l�kařstv� jde kupředu, nepodceňuje v�zvy, kter� před n� lež� a kter� se t�kaj� sladěn� individu�ln�ch potřeb s dostupn�mi finančn�mi prostředky. Při projedn�v�n� budouc�ch strategi� by měly b�t společn�m z�jmem ochrana hodnot a z�sad, na nichž spoč�vaj� zdravotn� syst�my Evropsk� unie. Rada Evropsk� unie vzala rovněž na vědom�, že Evropsk� komise uvedla, že vypracuje z�sady Společenstv� pro bezpečnou, kvalitn� a �činnou zdravotn� p�či, a to pos�len�m spolupr�ce mezi člensk�mi st�ty a zajištěn�m jasnosti a jistoty při uplatňov�n� pr�va Společenstv� v oblasti zdravotn�ch služeb a zdravotn� p�če. Podle Prohl�šen� o společn�ch hodnot�ch a z�sad�ch, kter� jsou prohl�šen�m dvaceti pěti ministrů zdravotnictv� Evropsk� unie o společn�ch hodnot�ch a z�sad�ch, na nichž spoč�vaj� evropsk� zdravotn� syst�my, a kter� je př�lohou k uveden�m z�věrům Rady Evropsk� unie, jsou jako z�kladn� hodnoty označeny všeobecnost, př�stup ke kvalitn� p�či, rovnost a solidarita, kter� různ� org�ny Evropsk� unie při sv� pr�ci obecně uzn�vaj�. Všeobecnost znamen�, že nikomu nen� zamezen př�stup ke zdravotn� p�či; rovnost se vztahuje k rovn�mu př�stupu podle potřeby, bez ohledu na etnickou př�slušnost, pohlav�, věk společensk� postaven� nebo možnost zaplatit; solidarita �zce souvis� s finančn�m uspoř�d�n�m vnitrost�tn�ch syst�mů a s potřebou zajistit př�stup pro všechny. Všechny zdravotn� syst�my v Evropsk� unii se snaž� zaměřit předevš�m na pacienta a reagovat na individu�ln� potřeby. Avšak různ� člensk� st�ty maj� různ� př�stupy k uplatňov�n� těchto hodnot v praxi. Ministři zdravotnictv� vzali na vědom� rostouc� z�jem o ot�zku �lohy tržn�ch mechanismů (včetně tlaku hospod�řsk� soutěže) při ř�zen� zdravotn�ch syst�mů, přitom konstatovali, že je na jednotliv�ch člensk�ch st�tech, aby stanovily svůj vlastn� př�stup se specifick�mi z�sahy vytvořen�mi na m�ru zdravotn�mu syst�mu.

40. Pokud se t�k� samotn�ho pojmu zdravotnictv�, pr�vn� �pravy a spr�vy na �seku zdravotnictv�, uv�d� Doc. JUDr. Petr Průcha. CSc. v publikaci Veřejn� spr�va a samospr�va (vydan� Vysokou školou aplikovan�ho pr�va, s. r. o., Praha, 2004), že "-zdravotnictv� samo o osobě je pojem zahrnuj�c� syst�m zdravotnick�ch služeb, resp. p�če o zdrav�, společně se syst�mem zdravotnick�ch zař�zen� a dalš�ch zdravotnick�ch organizac� uspoř�dan�ch do soustavy zdravotnick�ch zař�zen�, kter� tuto p�či poskytuj�. V�kon veřejn� spr�vy na �seku zdravotnictv� je zaměřen na realizaci opatřen� směřuj�c�ch k p�či o zdrav�, včetně ochrany a podpory tzv. veřejn�ho zdrav�. Obsah i pr�vn� �prava v�konu veřejn� spr�vy přitom v uplynul�m desetilet� doznaly řady změn, kter� koresponduj� dosavadn�m změn�m nejen ve veřejn� spr�vě jako takov�, ale i ve vlastn�m zdravotnictv�. Syst�mem umožňuj�c�m a současně zabezpečuj�c�m poskytov�n� p�če o zdrav� se vytv�řej� podm�nky pro re�ln� naplněn� �stavně pr�vně zaručen�ho pr�va na život a pr�va na ochranu zdrav�. V organizaci spr�vy na �seku zdravotnictv� se projevuje jednak to, že veřejn� spr�va zdravotnictv� je diferencov�na vertik�lně, resp. �rovňově, a d�le i to, že se na n� pod�lej� jak org�ny st�tn� spr�vy, tak subjekty samospr�vy. �středn�m org�nem st�tn� spr�vy na �seku zdravotnictv� je Ministerstvo zdravotnictv�. Do jeho působnosti patř� centr�ln� v�kon st�tn� spr�vy pro zdravotn� p�či, ochrana veřejn�ho zdrav�, zdravotnick� vědeckov�zkumn� činnost, zdravotnick� zař�zen� v př�m� ř�d�c� působnosti, vyhled�v�n�, ochrana a využ�v�n� př�rodn�ch l�čiv�ch zdrojů, př�rodn�ch l�čebn�ch l�zn� a zdrojů př�rodn�ch miner�ln�ch vod, l�čiva a prostředky zdravotnick� techniky pro prevenci, diagnostiku a l�čen� lid�, zdravotn� pojištěn� a zdravotnick� informačn� syst�m. Ministerstvo přitom postupuje v součinnosti s ostatn�mi �středn�mi org�ny st�tn� spr�vy, přičemž zvl�štn� postaven� a �koly na tomto �seku př�sluš� Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra. Na �zemn� �rovni veřejnou spr�vu př�sluš� vykon�vat krajům a obc�m. V těchto př�padech platn� pr�vn� �prava diferencuje mezi v�konem st�tn� spr�vy a samospr�vy. St�tn� spr�vu vykon�vaj� v někter�ch ot�zk�ch krajsk� �řady a obecn� �řady obc� s rozš�řenou působnost�, samospr�vu potom vykon�vaj� v př�slušn�m rozsahu na sv�ch �rovn�ch kraje a obce. Mimo to na �zemn� �rovni př�sluš� vykon�vat st�tn� spr�vu v ot�zk�ch ochrany veřejn�ho zdrav� krajsk�m hygienick�m stanic�m. Na spr�vě zdravotnictv� se d�le pod�lej� subjekty tzv. profesn� samospr�vy, jimiž jsou Česk� l�kařsk� komora, Česk� stomatologick� komora a Česk� l�k�rnick� komora. Zvl�štn� formou p�če o zdrav� je tzv. ochrana veřejn�ho zdrav�. Veřejn�m zdrav�m se rozum� zdravotn� stav obyvatelstva a jeho skupin. Ochrana a podpora veřejn�ho zdrav� je pak souhrn činnost� a opatřen� k vytv�řen� a ochraně zdrav�ch životn�ch a pracovn�ch podm�nek a zabr�něn� š�řen� infekčn�ch a hromadně se vyskytuj�c�ch onemocněn�, nemoc� souvisej�c�ch s prac� a jin�ch v�znamn�ch poruch zdrav� a dozoru nad jejich sledov�n�m".

41. Z�konn� �prava ochrany zdrav� a zajištěn� zdravotn� a p�če, kter� navazuje na �stavněpr�vn� �pravu, je soustředěna zejm�na v z�koně č. 20/1966 Sb., o p�či o zdrav� lidu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 20/1966 Sb."), kter� v čl. III � 11 odst. 1 stanov�, že zdravotn� p�či poskytuj� zdravotnick� zř�zen� st�tu, obc�, fyzick�ch a pr�vnick�ch osob v souladu se současn�mi dostupn�mi poznatky l�kařsk� vědy. Z ustanoven� � 33 a � 39 odst. 1 tohoto z�kona vypl�v�, že zdravotnick� zař�zen� zřizuj� mimo Ministerstvo zdravotnictv� t�ž kraje v samostatn� působnosti, obce, fyzick� a pr�vnick� osoby. Opr�vněn� k provozov�n� nest�tn�ho zdravotnick�ho zař�zen� vznik� rozhodnut�m o registraci krajsk�ho �řadu př�slušn�ho podle m�sta provozov�n� nest�tn�ho zař�zen� ve smyslu ustanoven� � 8 z�kona č. 160/1992 Sb., o zdravotn� p�či v nest�tn�ch zdravotnick�ch zař�zen�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Z�kon č. 48/1997 Sb. pak ukl�d� zdravotn� pojišťovně povinnost zajistit poskytov�n� zdravotn� p�če sv�m pojištěncům. Tuto povinnost pln� prostřednictv�m zdravotnick�ch zař�zen�, se kter�mi uzavřela smlouvu o poskytov�n� a �hradě zdravotn� p�če. Tato zdravotnick� zař�zen� tvoř� s�ť smluvn�ch zdravotnick�ch zař�zen� zdravotn� pojišťovny. Soustavu org�nů ochrany veřejn�ho zdrav� a pr�va a povinnosti fyzick�ch a pr�vnick�ch osob v oblasti ochrany a podpory veřejn�ho zdrav� upravuje z�kon 4. 258/2000 Sb., o ochraně veřejn�ho zdrav� a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů (d�le jen "z�kon č. 258/2000 Sb."). V ustanoven� � 2 odst. 2 citovan�ho z�kona je veřejn� zdrav� definov�no jako zdravotn� stav obyvatelstva a jeho skupin, org�ny st�tn� spr�vy v ochraně veřejn�ho zdrav� a jejich �koly jsou definov�ny v ustanoven� � 78 a n�sl. tohoto z�kona.

42. Z hlediska historick�ho v�voje upravovala v obdob� centr�lně ř�zen�ho zdravotnictv� na z�kladě � 33 a � 42 z�kona č. 20/1966 soustavu zdravotnick�ch zař�zen� vyhl�ška č. 43/1966 Sb., o soustavě zdravotnick�ch zař�zen�. Tato vyhl�ška byla zrušena vyhl�škou č. 121/1974 Sb., o soustavě zdravotnick�ch zař�zen�. I tato vyhl�ška byla posl�ze zrušena vyhl�škou č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnick�ch zař�zen� zřizovan�ch okresn�mi �řady a obcemi, kter� plat� dosud. Současně Ministerstvo zdravotnictv� vydalo vyhl�šku č. 394/1991 Sb., o postaven�, organizaci a činnosti fakultn�ch nemocnic a dalš�ch nemocnic, vybran�ch odborn�ch l�čebn�ch �stavů a krajsk�ch hygienick�ch stanic v ř�d�c� působnosti ministerstva zdravotnictv� Česk� republiky, kter� je dosud v platnosti. Po roce 1989 v souvislosti se změnou společensko ekonomick�ch podm�nek došlo k �pravě zdravotn�ho pojištěn� z�konem č. 550/1991 Sb., o všeobecn�m zdravotn�m pojištěn�, pot� z�konem č. 48/1997 Sb. a z�konem č. 258/2000 Sb. Jak bylo uvedeno již v�še, st�t v r�mci reformy veřejn� spr�vy z�kony č. 157/2000 Sb. a č. 290/2002 Sb. převedl někter� sv� zdravotnick� zař�zen�, kter� byla st�tn�mi př�spěvkov�mi organizacemi, do majetku krajů a obc�, a to jako jejich př�spěvkov� organizace. Jak vypl�v� z obecn� č�sti důvodov� zpr�vy k n�vrhu z�kona č. 290/2002 Sb. (in www.psp.cz, tisk 1151/0), jednalo se o převod vlastnictv� č�sti majetku st�tu a transformaci dosavadn�ch st�tn�ch organizac� a organizačn�ch složek st�tu působ�c�ch mimo jin� i v oblasti zdravotnictv�. Podle předpokladů měly nad�le předevš�m �zemně samospr�vn� celky uspokojovat a zajišťovat potřeby občanů v oblastech, jichž se přechod majetku t�kal. Kraj měl současně posoudit potřebnost zajišťov�n� služeb, jak co do počtu, tak co do �zemn�ho působen�. Vzhledem k tomu, že do přijet� n�vrhu z�kona nebylo možno vyloučit změny v jejich počtu (zejm�na z důvodu možn�ch organizačn�ch změn spoč�vaj�c�ch kupř. ve sloučen�, rozdělen� či zrušen� někter�ch organizačn�ch složek, př�padně zrušen� někter� př�spěvkov� organizace), nebyl jejich v�čet uveden př�mo v z�koně.

43. Ze shora označen�ch ustanoven� � 33 a 39 z�kona č. 20/1966 Sb. vypl�v�, že kraje a obce zřizuj� a ř�d� zdravotnick� zař�zen� v samostatn� působnosti. Poskytov�n� zdravotn� p�če tedy spad� do samostatn� působnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků, do kter� může st�t podle čl. 101 odst. 4 �stavy zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana z�kona a jen způsobem stanoven�m z�konem.

44. Z�kon č. 245/2006 Sb. zav�d� do pr�vn�ho ř�du Česk� republiky nov� typ pr�vnick� osoby a podstatn�m způsobem měn� podm�nky poskytovan� zdravotn� p�če v Česk� republice. Jeho proklamovan�m c�lem je vytvořen� efektivn�ho pr�vn�ho prostřed� pro existenci a provoz nemocnic ve veřejn�m vlastnictv� a pro vytvořen� z�kladn� s�tě těchto nemocnic, jejichž prostřednictv�m bude st�t schopen zajišťovat každodenn� pr�vo na ochranu zdrav� a každ�mu občanovi v př�padě potřeby rovn� př�stup k bezplatn� zdravotn� p�či na z�kladě veřejn�ho pojištěn� tak, jak to předpokl�d� Listina v čl. 31.

45. Veřejn� zdravotnick� zař�zen� definuje ustanoven� � 1 z�kona č. 245/2006 Sb. a jeho zřizovatelem může b�t st�t, kraj nebo obec i jin� pr�vnick� nebo fyzick� osoba, nebo ji může zř�dit i v�ce zřizovatelů (� 2 odst. 1, 2 a 3). Vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� předch�z� jeho zř�zen� (� 3 odst. 1) a z�kon tuto proceduru podrobně upravuje. Kromě toho ze z�kona se veřejn�m zdravotnick�m zař�zen�m st�v� v př�loze z�kona taxativně vymezen� skupina pr�vnick�ch osob (zdravotnick�ch zař�zen�) uplynut�m lhůty 180 dnů ode dne nabyt� �činnosti tohoto z�kona (� 40 odst. 1). Dnem vzniku veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� podle citovan�ho ustanoven� � 40 odst. 1 přech�zej� na veřejn� zdravotnick� zař�zen� všechna pr�va a povinnosti, včetně pr�v a povinnost� z pracovněpr�vn�ch vztahů t� pr�vnick� osoby uveden� v př�loze k z�konu, z n�ž toto veřejn� zdravotnick� zař�zen� vzniklo (� 40 odst. 3).

46. Ustanoven� � 34 z�kona č. 245/2006 Sb. zakl�d� s�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�. Ta mus� b�t uspoř�d�na tak, aby na sebe sp�dov� �zem� �čelně navazovala a byla zajištěna dostupnost zajišťovan� p�če, přičemž povinnost, aby na �zem� kraje bylo v každ�m okrese um�stěno nejm�ně jedno veřejn� zdravotnick� zař�zen�, ukl�d� z�kon kraji (� 34 odst. 2 věta druh�). Podle z�kona tvoř� s�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� jednak veřejn� zdravotnick� zař�zen� vznikl� podle ustanoven� � 34 odst. 3 p�sm. a) a � 40 odst. 1 (tj. zdravotnick� zař�zen� taxativně uveden� v př�loze k z�konu) a d�le ta veřejn� zdravotnick� zař�zen�, kter� budou zř�zena podle tohoto z�kona a o zařazen� do s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� rozhodne Ministerstvo zdravotnictv� [� 34 odst. 3 p�sm. b) a odst. 4]. Ustanoven� � 34 odst. 6 pak ukl�d� kraji povinnost zř�dit veřejn� zdravotnick� zař�zen� v př�padě, že s�ť nebude splňovat požadavky ustanoven� � 34 odst. 2 (n�vaznost a dostupnost) a neučin�-li tak jin� zřizovatel.

47. Povinnost poskytovat zdravotn� p�či upravuje ustanoven� � 33 odst. 1 z�kona č. 245/2006 Sb., podle kter�ho ministerstvo zdravotnictv�, po předchoz�m projedn�n� s krajem, zdravotn�mi pojišťovnami a př�slušn�mi Komorami, stanov� rozhodnut�m každ�mu veřejn�mu zdravotnick�mu zař�zen�, zařazen�mu do s�tě zdravotnick�ch zař�zen�, rozsah povinnosti poskytovat zdravotn� p�či a sp�dov� �zem� pro jednotliv� druhy zdravotn� p�če. Na ř�zen� podle � 33 odst. 1 se nevztahuje spr�vn� ř�d (� 33 odst. 4).

48. Jak ze shora uveden�ho vypl�v�, z�kon č. 245/2006 Sb. znamen� z�sadn� průlom do působnosti �zemně samospr�vn�ch celků uložen� jim z�konem č. 20/1966 Sb. v ustanoven� � 33 a � 39 t�m, že nez�visle na vůli těchto celků měn� pr�vn� formu zdravotnick�ch zař�zen� a d�le, když provoz těchto zař�zen� (jejichž zřizovateli jsou kraje a obce), podrobuje ř�d�c� a kontroln� pravomoci Ministerstva zdravotnictv�, kter� je složkou v�konn� moci. T�m nov� pr�vn� �prava učiněn� z�konem č. 245/2006 Sb. minimalizuje prostor pro v�kon �zemn� samospr�vy v oblasti zdravotnictv�, jak to předpokl�daj� z�kony č. 20/1966 Sb., č. 128/2000 Sb., č. 129/2000 Sb. a č. 131/2000 Sb., když rozhoduj�c� roli v t�to oblasti přenech�v� Ministerstvu zdravotnictv�.

49. �stavn� soud opakovaně uvedl, že považuje m�stn� samospr�vu za nezastupitelnou složku rozvoje demokracie. Problematikou samostatn� působnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků i ochranou vlastnick�ho pr�va �zemn�ch samospr�vn�ch celků se zab�val v řadě sv�ch rozhodnut�. Protože je s danou problematikou opětovně konfrontov�n, nezb�v�, než předchoz� rozhodnut� alespoň r�mcově zrekapitulovat.

50. V n�lezu ze dne 9. července 2003, sp. zn. Pl. �S 5/03 [Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu (d�le jen "Sb�rka rozhodnut�"), svazek 30, n�lez č. 109; vyhl�šen pod č. 211/2003 Sb.] v souvislosti s n�vrhem skupiny poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky na zrušen� ustanoven� � 1 odst. 2 p�sm. b), � 2 odst. 2 věty druh�, � 3, � 4 odst. 2 p�sm. b), � 5 odst. 2 věty druh� a � 6 z�kona č. 290/2002 Sb. �stavn� soud uvedl, že "m�stn� samospr�va je v�razem pr�va schopnosti m�stn�ch org�nů v mez�ch dan�ch z�konem, v r�mci sv� odpovědnosti a v z�jmu m�stn�ho obyvatelstva regulovat a ř�dit č�st veřejn�ch z�ležitost�. Dle v�choz� teze, na n�ž je koncepce samospr�vy vybudov�na, je z�kladem svobodn�ho st�tu svobodn� obec, d�le potom z pohledu v�znamu region�ln�ho na vyšš�m stupni �zemn� hierarchie samospr�vn� společenstv� občanů, j�mž je podle �stavy kraj. Rovněž konstatoval, že �zemn� samospr�vn� celky, reprezentuj�c� �zemn� společenstv� občanů, mus� m�t - prostřednictv�m autonomn�ho rozhodov�n� sv�ch zastupitelsk�ch org�nů - možnost svobodně rozhodnout, jak�m způsobem nalož� s finančn�mi prostředky, jimiž jsou pro splněn� �kolů samospr�vy vybaveny. Pr�vě hospodařen� se sv�m majetkem samostatně na vlastn� �čet a vlastn� zodpovědnost je atributem samospr�vy. Skupina poslanců přitom svůj n�vrh odůvodnila t�m, že napaden� ustanoven� jednostranně, bez možnosti dotčen�ch krajů a obc� vyj�dřit relevantně svoji souhlasnou či nesouhlasnou vůli, určuj�, že na samospr�vn� celky přech�z� ze st�tu vybran� věci, pr�va a z�vazky dosud n�ležej�c� st�tu a současně určuj�, že se z vymezen�ch organizačn�ch složek st�tu a st�tn�ch př�spěvkov�ch organizac� st�vaj� organizačn� složky či př�spěvkov� organizace př�slušn�ch samospr�vn�ch celků. Navrhovatel� zejm�na z�konu vyt�kali, že neřeš� takov� z�sadn� ot�zky, jako je ot�zka �hrady z�vazků st�tu vznikl�ch do 31.12.2002, kter� přešly dnem 1.1.2003 na kraje či obce. Z�kon t�m, podle argumentace skupiny poslanců, nepř�pustně zatěžuje finančn� pozici �zemně samospr�vn�ch celků". �stavn� soud současně konstatoval, "-že nelze zpochybňovat opodstatněnost kroku, kdy st�t v r�mci reformy veřejn� spr�vy převedl na �zemn� samospr�vn� celky určit� majetek, neboť je d�na důvody, kter� vych�zej� z historicky potvrzen�ho přesvědčen�, na z�kladě něhož předevš�m pr�vě ti, jichž se z�ležitosti s n�m spjat� t�kaj� a jimž tento majetek ve sv�ch funkc�ch bezprostředně slouž�, jsou schopni a z povahy věci i ochotni a motivov�ni k tomu, aby jej spravovali s p�č� ř�dn�ho hospod�ře, a to mnohdy l�pe než centr�lně organizovan� st�tn� moc, a mnohem �činnějš�m, plnohodnotn�m způsobem. Decentralizace �kolů a s t�m souvisej�c� převod majetku tak� nen� něč�m �stavně nepřijateln�m. Spojen� tohoto kroku s n�sledn�m převodem či dalš�m trv�n�m z�vazků s t�mto majetkem spjat�ch však předpokl�d� dalš� řešen�, a to v n�vaznosti na syst�m dan�, dotac� a podobn�ch d�vek. St�t by se totiž neměl - bez dalš�ho - zbavovat odpovědnosti za dluhy, jež vznikly v době jeho hospodařen� s přev�děn�m majetkem a kter� jsou důsledkem předchoz� ztr�tov� realizace vlastnick�ho pr�va, př�padně i nedodržov�n� pr�vn�ch předpisů. Již vůbec by tak neměl činit v relaci k takov�m subjektům, jejichž prostřednictv�m by měly b�t plněny i jeho �koly spoč�vaj�c� v zajišťov�n� z�kladn�ch pr�v plynouc�ch z čl. 31 Listiny, garantem jejichž dodržov�n� je on s�m. Takov� jedn�n� suver�na již navozuje �vahy o zneužit� st�tn� moci na �kor �zemně samospr�vn�ch celků. Samotn� z�sah �stavn�ho soudu spoč�vaj�c� ve zrušen� napaden�ch ustanoven� by však tento než�douc� stav neodstranil, neboť �stavn� soud musel br�t v �vahu, že napaden� z�kon je z�kon transformačn�, jednor�zov� povahy a pr�vn� n�sledky s posuzovan�mi z�konn�mi ustanoven�mi spojen� a t�mto z�konem předpokl�dan� nastaly ex lege již k 1. lednu 2003, a způsobilost těchto norem vyvolat v budoucnu pr�vn� n�sledky je tak plně vyčerp�na. Vyhovuj�c� n�lez �stavn�ho soudu, maj�c� �činky ex nunc, by tak již neměl schopnost na nastal�m stavu ničeho změnit. Z tohoto důvodu tak �stavn�mu soudu nezbylo, než n�vrh navrhovatelů v t�to č�sti zam�tnout". Na druh� straně ovšem �stavn� soud v citovan�m n�lezu zrušil ustanoven� � 3 a � 6 z�kona č. 290/2002 Sb., kter� upravovala omezen� v už�v�n� nabyt�ch věc� do vlastnictv� krajů a obc� po dobu deseti let ode dne jejich nabyt� pouze ke konkr�tně stanoven�mu �čelu, ke kter�mu byly už�v�ny ke dni přechodu, neboť shledal, že v tomto směru zřetelně vybočuj� z mez� a hledisek př�pustnosti z�sahu do vlastnick�ho pr�va. Desetilet� doba tohoto omezen� se v dan�ch souvislostech nejevila jako adekv�tn�. �stavn� soud dospěl k z�věru, "... že omezen� vlastnick�ho pr�va v těchto ustanoven�ch nesplňuje ve vztahu ke všem principem proporcionality požadovan�m komponentům podm�nky omezen� z�kladn�ho pr�va a proto tato ustanoven� pro jejich rozpor s čl. 4 odst. 4 ve spojen� s čl. 11 odst. 1 Listiny zrušil."

51. V n�lezu ze dne 5. �nora 2003, sp. zn. Pl. �S 34/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 29, n�lez č. 18; vyhl�šen pod č. 53/2003 Sb.), �stavn� soud uvedl, že "�stava zakl�d� pr�vn� subjektivitu �zemn�ch samospr�vn�ch celků a poč�t� s t�m, že samospr�vn� subjekty maj� vlastn� majetek a hospodař� podle vlastn�ho rozpočtu (čl. 101 odst. 3). �stava ovšem tak� předpokl�d� st�tn� jednotnou �pravu samospr�vy v podobě z�konn�ho r�mce. Vymezen� on� č�sti veřejn�ch z�ležitost�, již je m�stn� nebo oblastn� společenstv� občanů způsobil� ř�dit, je svěřeno z�konod�rci, čili st�tn� moci (čl. 104), nikoli �stavod�rci, kter� by na nejvyšš� �rovni vnitrost�tn�ho pr�va vymezoval z�ležitosti m�stn�ho v�znamu. �stava v�slovně poč�t� v čl. 105 s pod�lem �zemn�ch samospr�vn�ch celků na v�konu st�tn� moci na z�kladě z�konn�ho pověřen�. Takov�to zprostředkov�n� v�konu veřejn� moci samozřejmě s sebou nese podř�zen� samospr�vn�ch celků st�tn� kontrole, jej�mž smyslem je zabezpečen� kvalitn�ho v�konu st�tn� moci. �stavn� text neř�k� jednoznačně, zda lze �zemn�m samospr�vn�m celkům uložit v�kon st�tn� spr�vy autoritativně, či je možno takov� z�konn� přenos prov�st jedině na z�kladě dohody mezi st�tem a př�slušn�m �zemn�m samospr�vn�m celkem. Rozhodov�n� o kompetenc�ch �zemn� samospr�vy je vždy politick�.

52. Zejm�na na z�věry uveden� v n�lezech �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 5/03 a Pl. �S 34/02 �stavn� soud odkazuje, neboť nem� důvod se od nich odchylovat.

53. Rovněž Evropsk� charta m�stn� samospr�vy, kter� byla v r�mci Rady Evropy přijata ve Štrasburku dne 15. ř�jna 1985 a jm�nem Česk� republiky byla podeps�na dne 28. května 1998 (publikov�na ve Sb�rce z�konů pod č. 181/1999 Sb.) vych�z� z toho, že m�stn� společenstv� jsou jedn�m z hlavn�ch z�kladů jak�hokoli demokratick�ho zř�zen�. V čl. 9 stanov�, že m�stn� společenstv� maj� v r�mci hospod�řsk� politiky st�tu pr�vo na přiměřen� vlastn� finančn� zdroje, se kter�mi mohou v r�mci sv�ch pravomoc� volně nakl�dat. Finančn� zdroje m�stn�ch společenstv� jsou �měrn� odpovědnosti stanoven� �stavou a z�konem. Finančn� syst�my, na nichž se zakl�daj� zdroje, kter� jsou m�stn�m společenstv�m k dispozici, mus� b�t natolik různorod� a pružn�, aby umožňovaly, že tyto zdroje budou pokud možno st�le odpov�dat skutečn�mu v�voji n�kladů na plněn� �kolů, kter� m�stn� společenstv� maj�. S m�stn�mi společenstv�mi se vhodn�m způsobem konzultuje, jak se jim přerozdělovan� zdroje maj� přidělovat.

54. K ot�zce �stavnosti z�konn�ho omezen� vlastnick�ho pr�va a způsobilosti samospr�vy ř�dit č�st veřejn�ch z�ležitost� ve vztahu k ochraně zdrav� lze vyvodit n�sleduj�c� teze.

55. Argumentace, obsažen� v n�vrhu skupiny sen�torů na zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. obsahuje poměřov�n� veřejn�ho z�jmu na zajištěn� p�če o zdrav� lidu ve vztahu k veřejn�mu z�jmu na straně jedn� a na zajištěn� ochrany vlastnick�ho pr�va a ochrany samostatn� působnosti �zemně samospr�vn�ch celků na straně druh�. Vych�z� z priority ochrany pr�va �zemně samostatn�ch celků a ze zdůrazněn� principu nez�vislosti �zemně samospr�vn�ch celků na st�tu. �stavn� soud ale zdůrazňuje, že je si vědom toho, že pr�va na život a zdrav�, tak jak jsou upravena v čl. 6 odst. 1 a čl. 31 Listiny, jsou absolutn�mi z�kladn�mi pr�vy a hodnotami a že pr�vě ve vztahu k těmto absolutn�m hodnot�m je třeba poměřovat pr�vo na samospr�vu a pr�vo vlastnick�.

56. S t�mto vědom�m lze hodnotit změny a dopady, kter� na poskytov�n� zdravotn� p�če a v�kon samostatn� působnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků v oblasti zdravotnictv� m�, resp. bude m�t, z�kon č. 245/2006 Sb.

Princip proporcionality

57. Obdobně, jak je tomu u všech demokratick�ch �stavn�ch soudů, i �stavn� soud Česk� republiky pro řešen� kolize z�kladn�ch pr�v, př�padně �stavn�m poř�dkem chr�něn�ch veřejn�ch statků, a to v ř�zen� o kontrole norem i v ř�zen� o �stavn�ch st�žnostech, aplikuje princip proporcionality.

58. Pro vyvozen� z�věru v př�padě kolize z�kladn�ch pr�v, př�padně veřejn�ho dobra, jako principů, na rozd�l od př�padu konfliktu norem jednoduch�ho /pod�stavn�ho/ pr�va, se �stavn� soud ř�d� př�kazem k optimalizaci, tj. postul�tem minimalizace omezen� z�kladn�ho pr�va a svobody, př�p. veřejn�ho dobra. Jeho obsahem je maxima, dle n�ž v př�padě z�věru o opodstatněnosti priority jednoho před druh�m ze dvou v kolizi stoj�c�ch z�kladn�ch pr�v, resp. veřejn�ch statků, je nutnou podm�nkou konečn�ho rozhodnut� rovněž využit� všech možnost� minimalizace z�sahu do jednoho z nich. Př�kaz k optimalizaci lze normativně odvodit z ustanoven� čl. 4 odst. 4 Listiny, dle něhož z�kladn�ch pr�v a svobod mus� b�t šetřeno při použ�v�n� ustanoven� o mez�ch z�kladn�ch pr�v a svobod, tud�ž analogicky rovněž v př�padě jejich omezen� v důsledku jejich vz�jemn� kolize (srov. n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 41/02, Sb�rka rozhodnut�, svazek 32, n�lez č. 10; vyhl�šen pod č. 98/2004 Sb.).

59. V n�lezu ze dne 20. června 2006, sp. zn. Pl. �S 38/04 (vyhl�šen pod č. 409/2006 Sb.) �stavn� soud obdobně jako v n�lezu ze dne 13. srpna 2002, sp. zn. Pl. �S 3/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 27, n�lez č. 105; vyhl�šen pod č. 405/2002 Sb.) konstatoval, že v př�padech střetů z�kladn�ch pr�v či svobod s veřejn�m z�jmem, resp. jin�mi z�kladn�mi pr�vy či svobodami: "... je třeba posuzovat �čel (c�l) takov�ho z�sahu ve vztahu k použit�m prostředkům, přičemž měř�tkem pro toto posouzen� je z�sada proporcionality (přiměřenosti v širš�m smyslu), jež může b�t tak� naz�v�na z�kazem nadměrnosti z�sahů do pr�v a svobod. Tato obecn� z�sada zahrnuje tři kriteria posuzov�n� př�pustnosti z�sahu. Prvn�m z nich je princip způsobilosti naplněn� �čelu (nebo tak� vhodnosti), dle něhož mus� b�t př�slušn� opatřen� vůbec schopno dos�hnout zam�šlen�ho c�le, j�mž je ochrana jin�ho z�kladn�ho pr�va nebo veřejn�ho statku. D�le se pak jedn� o princip potřebnosti, dle něhož je povoleno použit� pouze nejšetrnějš�ho - ve vztahu k dotčen�m z�kladn�m pr�vům a svobod�m - z v�ce možn�ch prostředků. Třet�m principem je princip přiměřenosti (v užš�m smyslu), dle kter�ho �jma na z�kladn�m pr�vu nesm� b�t nepřiměřen� ve vztahu k zam�šlen�mu c�li, tj. opatřen� omezuj�c� z�kladn� lidsk� pr�va a svobody nesměj�, jde-li o kolizi z�kladn�ho pr�va či svobody s veřejn�m z�jmem, sv�mi negativn�mi důsledky přesahovat pozitiva, kter� představuje veřejn� z�jem na těchto opatřen�ch".

60. Proveden� testu proporcionality vyžaduje vyhled�n� a identifikaci c�le ustanoven� omezuj�c�ho z�kladn� pr�vo. Jak bylo uvedeno v�še v důvodov� zpr�vě k z�konu č. 245/2006 Sb., c�lem tohoto z�kona je vytvořen� optim�ln�ho pr�vn�ho prostřed� pro existenci a provoz nemocnic ve veřejn�m vlastnictv� a pro vytvořen� z�kladn� s�tě těchto nemocnic. �stavn� soud si je vědom skutečnosti, že vytvořen� s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� je souč�st� cel�ho komplexu problematiky zdravotn� p�če, jež vych�z� z určit�ch �stavn�ch principů a jež by měla svoji celkovou �pravou reagovat na řešen� běžn� ve vyspěl�ch demokratick�ch st�tech i mezin�rodně dohodnut�, resp. doporučen� stanoviska (čl. 1 odst. 2 �stavy). �stavn� soud konstatuje, že napaden� ustanoven� jsou schopna dos�hnout zam�šlen�ho c�le, tj. zajištěn� poskytov�n� veřejn�ch služeb v oblasti zdravotn� p�če a tento c�l byl shled�n jako legitimn�.

61. Dalš�m krit�riem, kter� je třeba zkoumat, je potřebnost zvolen�ho prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k z�kladn�mu pr�vu - tj. k pr�vu samospr�vn�ch celků samostatně hospodařit se sv�m majetkem a k pr�vu na ochranu vlastnictv�. �stavn� soud za jeden z hlavn�ch důvodů, proč je problematika samospr�vy předmětem �stavn�ho pr�va, považuje potřebu ochrany samospr�vy před neopr�vněn�mi z�sahy st�tu (viz ustanoven� čl. 100 a čl. 101 �stavy). V dan�m př�padě st�t z�kony č. 157/2000 Sb. a č. 290/2002 Sb. převedl č�st sv�ho majetku na �zemně samospr�vn� celky a současně jim i svěřil č�st v�konu st�tn� moci v oblasti zajištěn� zdravotn� p�če. Z�konod�rce však nijak nevysvětlil nutnost z�sahu do vlastnictv� �zemně samospr�vn�ch celků ve vztahu ke zdravotnick�m zař�zen�m napaden�mi ustanoven�mi z�kona č. 245/2006 Sb. V čl. 101 odst. 4 �stavy umožňuje st�tu zasahovat do činnosti �zemn�ch samospr�vn�ch celků jen vyžaduje-li to ochrana z�kona. Z důvodov� zpr�vy k z�konu č. 245/2006 Sb. potřebnost z�sahu nevypl�v� s ž�douc� přesnost�. Tvrzen� uveden� v důvodov� zpr�vě, a to, že v době, kter� uplynula od přijet� z�kona č. 290/2002 Sb., došlo z různ�ch důvodů k transformaci nemocnic - př�spěvkov�ch organizac� krajů (obc�) na obchodn� společnosti, je sice konstatov�n�m dan�ho stavu, na druh� straně však nevysvětluje nekoncepčnost postupu st�tu, kter� nejdř�ve někter� zdravotnick� zař�zen� převede do vlastnictv� samospr�vn�ch �zemn�ch celků, a pot� opět někter� z nich zařad� do s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, což odůvodňuje svoji povinnost� dost�t sv� odpovědnosti za re�ln� zajištěn� z�kladn�ch pr�v. Nelze akceptovat tezi rovněž uvedenou v obecn� č�sti důvodov� zpr�vy k z�konu č. 245/2006 Sb., že �zemně samospr�vn� celky nejsou v dan�m př�padě schopny db�t na ochranu veřejn�ho z�jmu a je odpovědnost� st�tu, aby k zajištěn� �stavn�ch pr�v přijal př�slušn� opatřen�, včetně opatřen� legislativn�ch, neboť tyto �vahy nejsou nijak odůvodněny, a to ani v důvodov� zpr�vě. �stavn� soud nemohl přehl�dnout, že z�konod�rce při �vah�ch o potřebnosti nov� �pravy např�klad pominul pr�vn� �pravu pravidel přezkoum�v�n� hospodařen� �zemn�ch samospr�vn�ch celků uloženou z�konem č. 250/2000 Sb., o rozpočtov�ch pravidlech �zemn�ch rozpočtů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� je zajištěna z�konem č. 420/2004 Sb., o přezkoum�v�n� hospodařen� �zemn�ch samospr�vn�ch celků a dobrovoln�ch svazků obc�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Citovan�mi z�kony st�t vytvořil �činn� n�stroje ke kontrole hospodařen� �zemn�ch samospr�vn�ch celků, ke zv�šen� transparentnosti veřejn�ch financ� a k zamezov�n� schodků v hospodařen� těchto celků v souladu s čl. 104/ex-čl. 104c Smlouvy o založen� Evropsk�ho společenstv�. St�t je sice opr�vněn volit n�stroje k zajišťov�n� pr�v vypl�vaj�c�ch z čl. 31 Listiny, �stavn�mu soudu se ale v souvislosti s trendy Evropsk� unie při projedn�v�n� budouc�ch strategi� Evropsk� unie a rovněž v souvislosti se shora citovan�mi z�věry Rady Evropsk� unie (2006/C 146/01) za situace, kdy Rada Evropsk� unie vzala na vědom�, že Evropsk� komise vypracuje z�sady Společenstv� pro bezpečnou, kvalitn� a �činnou zdravotn� p�či, navrhovan� �prava z�konem č. 245/2006 Sb. jev� jako přinejmenš�m nesyst�mov�.

62. D�le je nutno vz�t v �vahu, že nucen� omezen� vlastnick�ho pr�va je umožněno pouze na z�kladě z�kona a za n�hradu. V dan�m př�padě z�sahem st�tn� moci je vlastnick� pr�vo krajů porušeno, i když cestou z�kona, a to ustanoven�mi � 34 odst. 2 věta druh� a � 34 odst. 6 z�kona č. 245/2006 Sb. Napaden� ustanoven� na jedn� straně kraji ukl�daj� povinnost zajistit na �zem� kraje v každ�m okrese nejm�ně jedno veřejn� zdravotnick� zař�zen� a pokud je nezř�d� obec a neučin� tak ani jin� zřizovatel, je povinnost� kraje toto zař�zen� zř�dit. Kraji je tak uložena povinnost na sv� vlastn� n�klady plnit �koly, kter� vypl�vaj� z �stavn�ho poř�dku st�tu (Listiny a mezin�rodn�ch smluv), aniž by mohl �činn�m způsobem ovlivnit zařazen� toho kter�ho veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� do s�tě. Na druh� straně z napaden�ch ustanoven� nevypl�v�, že by st�t jak�mkoliv způsobem garantoval finančn� zajištěn� nově zřizovan�ho veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� z veřejn�ch prostředků. Jak �stavn� soud již uvedl ve shora citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/03: "Pr�vě hospodařen� se sv�m majetkem samostatně na vlastn� �čet a vlastn� zodpovědnost je atributem samospr�vy. Nutn�m předpokladem naplněn� efektivn�ho v�konu funkc� �zemn� samospr�vy je tedy i existence vlastn�ch a dostatečn�ch finančn�ch, resp. majetkov�ch zdrojů".

63. Vzhledem k v�še uveden�mu �stavn� soud konstatuje, že ve vztahu k ustanoven�m � 34 odst. 2 věta druh� a � 34 odst. 6, kter� ukl�daj� kraji zajistit a v př�padě potřeby zř�dit v každ�m okrese nejm�ně jedno veřejn� zdravotnick� zař�zen�, a to bez jak�koliv předchoz� garance zajištěn� zdrojů financov�n� tohoto z�měru st�tu, z�konod�rce nedost�l druh�mu z komponentů testu proporcionality, z�sadě potřebnosti. Za současn�ho stavu totiž musel �stavn� soud vych�zet z předpokladu, že st�t nehodl� toto omezen� pr�va samospr�vy, jakož i pr�va vlastnick�ho, jež možnost faktick�ho v�konu samospr�vy podmiňuje, nijak kompenzovat (čl. 11 odst. 4 Listiny), což nezbytně vede k z�věru, že sledovan�ho �čelu z�kona, j�mž je v dan�m př�padě ochrana veřejn�ho dobra (zdrav�), lze dos�hnout alternativn�mi prostředky, kter� danou �stavně chr�něnou hodnotu omezuj� v m�ře co nejmenš�. Citovan� ustanoven� totiž zasahuj� do autonomie vůle �zemn�ch samospr�vn�ch celků nad r�mec čl. 101 odst. 4 �stavy.

64. Rovněž ve vztahu k ustanoven�m � 34 odst. 3 p�sm. a), � 40 a př�lohy k z�konu č. 245/2006 Sb., na z�kladě jejichž dikce se konkr�tn� zdravotnick� zař�zen�, uveden� v př�loze k z�konu č. 245/2006 Sb. st�vaj� uplynut�m lhůty 180 dnů ode dne nabyt� �činnosti z�kona č. 245/2006 Sb. veřejn�mi zdravotnick�mi zař�zen�mi a tvoř� s�ť veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen�, �stavn� soud konstatuje, že z�konod�rce krit�ria potřebnosti nesplnil. Jestliže druh�m krokem uplatněn� principu proporcionality je posouzen� jednoduch�ho /pod�stavn�ho/ pr�va hlediskem potřebnosti, jež sleduje anal�zu plurality možn�ch normativn�ch prostředků ve vztahu k zam�šlen�mu �čelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezen� �stavou chr�něn� hodnoty (z�kladn�ho pr�va nebo veřejn�ho statku), m� �stavn� soud za to, že sledovan�ho c�le lze dos�hnout - z v�ce možn�ch prostředků - šetrnějš�m prostředkem. T�mto založen� porušen� principu proporcionality je nutn� proklamovat jako projev libovůle. Nelze totiž přehl�dnout, že smyslem ochrany a podpory veřejn�ho zdrav� nen� čerp�n� finančn�ch prostředků z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� veřejn�mi zdravotnick�mi zař�zen�mi zařazen�mi do př�slušn� s�tě bez předem jednoznačně stanoven�ch krit�ri�, ale naplněn� �stavně zaručen�ho pr�va na život a pr�va na ochranu zdrav�.

65. Z v�še uveden�ho vypl�v�, že z�konod�rci zvolen� řešen� nesplňuj� krit�ria potřebnosti. Proto nebylo třeba pokračovat v testu proporcionality a zkoumat, zda by napaden� ustanoven� dost�la principu přiměřenosti v užš�m smyslu.

Princip ochrany z�kladn�ch pr�v

a) Princip legitimn�ho oček�v�n�

66. �stavn� soud v n�lezu ze dne 8. března 2006, sp. zn. Pl. �S 50/04 (vyhl�šen pod č. 154/2006 Sb.) uvedl, že "k principu legitimn�ho oček�v�n� v souladu s judikaturou Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va judikoval, že z n� zřetelně vystupuje pojet� ochrany legitimn�ho oček�v�n� jako majetkov�ho n�roku, kter� byl již individualizov�n individu�ln�m pr�vn�m aktem, anebo je individualizovateln� př�mo na z�kladě pr�vn� �pravy" (srov. n�lez ve věci sp. zn. Pl. �S 2/02, Sb�rka rozhodnut�, svazek 32, n�lez č. 35; vyhl�šen pod č. 278/2004 Sb.). Vych�zeje z těchto principů �stavn� soud konstatuje, že princip ochrany legitimn�ho oček�v�n� ustanoven�mi � 34 odst. 3 p�sm. a), � 40 a př�lohou k z�konu č. 245/2006 Sb. byl porušen. Podstatou je, že jednotliv� zdravotnick� zař�zen�, ať již jak�koliv pr�vn� formy, maj� po splněn� určit�ch podm�nek uložen�ch jim pr�vn�mi normami pr�vo čerpat finančn� prostředky z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Citovan�mi ustanoven�mi z�kona č. 245/2006 Sb. je jejich individualizovan� n�rok porušen, neboť zdravotnick� zař�zen� do př�lohy k z�konu č. 245/2006 Sb. nezařazen� jsou jednostranně znev�hodňov�na vůči subjektům v př�loze uveden�m, neboť z�konod�rce nevymezil krit�ria v�běru. Ochrana legitimn�ho oček�v�n� je přitom integr�ln� souč�st� vl�dy pr�va.

b) Princip rovnosti v pr�vech, pr�vn� jistoty a obecnosti z�kona

67. V př�loze k z�konu č. 245/2006 Sb. je uveden seznam 146 zdravotnick�ch zař�zen�, kter� podle ustanoven� � 40 odst. 1 z�kona č. 245/2006 Sb. se st�vaj� uplynut�m lhůty 180 dnů ode dne nabyt� �činnosti tohoto z�kona veřejn�mi zdravotnick�mi zař�zen�mi. Podle n�zoru �stavn�ho soudu st�t při v�konu sv� moci může rozš�řit neziskov� sektor o nov� pr�vn� subjekt, tzv. neziskov� �stavn� zdravotnick� zař�zen� tak, jak obdobně učinil v př�padě obecně prospěšn�ch společnost� z�konem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšn�ch společnostech a o změně a doplněn� někter�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, kter� nav�c shodou okolnost� byl původně vl�dou předložen Poslaneck� sněmovně Parlamentu Česk� republiky jako z�kon o "neziskov�ch pr�vnick�ch osob�ch" a až v průběhu legislativn�ho procesu byla slova "o neziskov�ch pr�vnick�ch osob�ch" nahrazena slovy "o obecně prospěšn�ch společnostech". Citovan� z�kon upravil postaven� a pr�vn� poměry obecně prospěšn�ch společnost�, jejichž z�kladn� definice neexistuje, avšak je charakterizuj� určit� rysy jako form�ln� ustanoven� podle konkr�tn�ho z�kona, nest�tn� charakter (oddělen� od st�tn�ho apar�tu), samospr�va (prov�děj� kontrolu vlastn� činnosti), použit� zisku na poskytov�n� obecně prospěšn�ch služeb a služba veřejn�mu blahu. Naproti tomu z�kon č. 245/2006 Sb. zavedl do česk�ho pr�vn�ho ř�du institut veřejn� neziskov� organizace, jej�mž posl�n�m je plněn� veřejn�ho z�jmu v oblasti poskytov�n� zdravotn� p�če. Na jedn� straně pak, přestože v ustanoven� � 3 a n�sl. upravil zř�zen� a vznik veřejn�ho zdravotnick�ho zař�zen� tak, aby podle z�kona č. 245/2006 Sb. mohla b�t zř�zena, na druh� straně v ustanoven� � 40 odst. 1 stanovil, že pr�vnick� osoby uveden� v př�loze k tomuto z�konu v�čtov�m způsobem se st�vaj� uplynut�m konkr�tně stanoven� lhůty veřejn�m zdravotnick�m zař�zen�m. V�čet těchto zdravotnick�ch zař�zen� tvoř�c� př�lohu k z�konu č. 245/2006 Sb. postr�d� pro z�kon typick� rys obecnosti a uv�d� st�vaj�c� zdravotnick� zař�zen� do nerovn�ho postaven�.

68. �stavn� soud již dř�ve judikoval, že k z�kladn�m principům materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu n�lež� maxima všeobecnosti pr�vn� regulace (požadavek obecnosti z�kona). Všeobecnost obsahu je ide�ln�m, typick�m a podstatn�m znakem z�kona, a to ve vztahu k vl�dn�m a spr�vn�m aktům, či soudn�m rozsudkům. Smyslem rozdělen� st�tn� moci na moc z�konod�rnou, v�konnou a soudn� je svěřen� všeobecn� a prvotn� mocensk� regulace st�tu z�konod�rstv�, odvozen� všeobecn� mocensk� regulace a rozhodov�n� o individu�ln�ch př�padech spr�vě a v�lučně jenom rozhodov�n� o individu�ln�ch př�padech soudnictv� (viz n�lez �stavn�ho soudu ze dne 18. dubna 2001 sp. zn. Pl. �S 55/2000, Sb�rka rozhodnut�, svazek 22, n�lez č. 62; vyhl�šen pod č. 241/2001 Sb.).

69. Jestliže okruh zdravotnick�ch zař�zen�, kter� se st�vaj� veřejn�mi zdravotnick�mi zař�zen�mi je taxativně vymezen v př�loze k z�konu č. 245/2006 Sb., pak ani z důvodov� zpr�vy, ani z průběhu legislativn�ho procesu nelze dovodit ž�dn�, natož objektivn�, krit�ria jejich v�běru. Přesto se skupinou takto vymezen�ch zdravotnick�ch zař�zen� jsou zdravotn� pojišťovny povinny uzavř�t př�slušn� smlouvy. O skutečnosti, že zdravotnick� zař�zen� uveden� ve v�čtu byla vyb�r�na nahodile, svědč� i to, že jsou v něm zařazena opakovaně, s uveden�m nespr�vn� pr�vn� formy, s nespr�vn�m n�zvem či identifikačn�m č�slem, jak bylo zjištěno i z průběhu legislativn�ho procesu. �stavn� soud již dř�ve uvedl, že jedn�m ze z�kladn�ch předpokladů fungov�n� pr�vn�ho st�tu je i existence vnitřn�ho souladu jeho pr�vn�ho ř�du. Proto je tak� nutn�, aby jednotliv� pr�vn� předpisy byly srozumiteln� a aby z nich vypl�valy předv�dateln� n�sledky. V př�padě napaden� př�lohy k z�konu č. 245/2006 Sb. je však zřejm�, že tyto požadavky splněny nejsou, a to ani ve vztahu k těm zdravotnick�m zař�zen�m, jejichž zřizovatelem je st�t. Proto �stavn� soud usuzuje, že proti�stavnost napaden� př�lohy, kter� je v rozporu s čl. 1 �stavy, nelze překlenout ani v�kladem.

70. �stavn� soud si je vědom skutečnosti, že určit� z�konn� �prava, jež zv�hodňuje jednu skupinu či kategorii osob proti jin�m, nemůže b�t sama o sobě bez dalš�ho označena za porušen� principu rovnosti. Z�konod�rce m� určit� prostor k �vaze, zda takov� preferenčn� zach�zen� zakotv�. Mus� přitom db�t o to, aby zv�hodňuj�c� př�stup byl založen na objektivn�ch a rozumn�ch důvodech (legitimn� c�l z�konod�rce) a aby mezi t�mto c�lem a prostředky k jeho dosažen� (pr�vn� v�hody) existoval vztah přiměřenosti.

71. �stavn� z�sada rovnosti n�lež� k z�kladn�m lidsk�m pr�vům, jež konstituuj� hodnotov� ř�d modern�ch demokratick�ch společnost�. Obecně lze ř�ci, že "nerovnost", tj. jin� pr�vn� režim pro �častn�ky již existuj�c�ch pr�vn�ch vztahů na straně jedn� a jin� pro �častn�ky vztahů nově vznikaj�c�ch na straně druh�, nast�v� v podstatě vždy, když se změn� pr�vn� �prava. Aby k porušen� došlo, s různ�mi subjekty, kter� se nach�zej� ve stejn� nebo srovnateln� situaci, se zach�z� rozd�ln�m způsobem, aniž by existovaly objektivn� a rozumn� důvody pro uplatněn� rozd�ln� př�stup. Posuzov�n� tohoto konfliktu se mus� ř�dit hlediskem proporcionality, kter� v dan�m př�padě nebylo splněno.

72. �stavn� soud v ž�dn�m př�padě nezpochybňuje pr�vo st�tu, s ohledem na jeho �stavn� odpovědnost, na zajištěn� pr�v plynouc�ch z čl. 31 Listiny, volit n�stroje k zajišťov�n� těchto pr�v i n�stroje kontroly a regulace zdravotnick�ch zař�zen� zdravotn� p�či poskytuj�c�, neboť sleduje legitimn� c�l. Toto pr�vo však nelze poj�mat absolutně, tj. v tom smyslu, že v z�jmu jeho zajištěn� lze zcela eliminovat všechna ostatn� pr�va a �stavně chr�něn� hodnoty, tedy i pr�vo na samospr�vu. Pr�vn� �prava obsažen� v z�koně č. 245/2006 Sb. představuje volenou koncepci zdravotnick�ho syst�mu vych�zej�c� z povinnosti zajistit ochranu zdrav� a poskytov�n� zdravotn� p�če občanům. Pokud tuto povinnost pln� zdravotn� pojišťovny prostřednictv�m zdravotnick�ch zař�zen�, se kter�mi uzavřely smlouvu o poskytov�n� a �hradě zdravotn� p�če podle ustanoven� � 46 z�kona č. 48/1997 Sb. a podle odst. 2 citovan�ho ustanoven�, je zdravotn� pojišťovně uložena povinnost před uzavřen�m smlouvy o poskytov�n� a �hradě zdravotn� p�če konat v�běrov� ř�zen� (přičemž kon�n� v�běrov�ho ř�zen� mohou navrhnout zdravotn� pojišťovna nebo zdravotnick� zař�zen� opr�vněn� poskytovat zdravotn� p�či v př�slušn�m oboru), pak ustanoven� � 34 odst. 3 p�sm. a) z�kona č. 245/2006 Sb. shora citovan� ustanoven� obch�z� a rovněž stav� do nerovn�ho postaven� zdravotnick� zař�zen� - subjekty v seznamu neuveden� proti zdravotnick�ch zař�zen�m v seznamu uveden�m. Vytv�ř� totiž dvě kategorie zdravotnick�ch zař�zen�, z nichž zdravotnick� zař�zen� zařazen� do s�tě veřejn�ch zdravotnick�ch zař�zen� na z�kladě ustanoven� � 34 odst. 3 p�sm. a) a � 40 z�kona č. 245/2006 Sb. jsou zv�hodňov�na proti skupině zdravotnick�ch zař�zen� v př�loze k z�konu neuveden�ch, aniž by byla d�na jasn� a konkr�tn� pravidla pro zařazen� tohoto či onoho zdravotnick�ho zař�zen� do seznamu uveden�mu v př�loze k z�konu č. 245/2006 Sb. Pro �plnost �stavn� soud dod�v�, že st�t mohl uspoř�dat zdravotnick� zař�zen� ve smyslu sv� garance z�kladn�ch pr�v vymezen�ch v čl. 6 odst. 1 a v čl. 31 Listiny, již před t�m, než přenechal svůj majetek v rozsahu stanoven�m z�konem č. 290/2002 Sb. krajům a obc�m.

73. Při posuzov�n� z�važnosti �stavně chr�něn�ch hodnot �zemně samospr�vn�ch celků i jednotliv�ch zdravotnick�ch zař�zen� se napaden� ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. jev� jako omezen� obsahově ne�měrn�, neodůvodněn� a ve světle obecně akceptovateln� a sd�len� hierarchie hodnot jako nepřiměřen�.

74. Z pohledu principu proporcionality napaden� ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. tak nedostoj� n�rokům krit�ria potřebnosti, ani nesplňuj� požadavky principů ochrany legitimn�ho oček�v�n�, rovnosti postaven� subjektů, obecnosti z�kona a pr�vn� jistoty. Čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 8 a čl. 101 odst. 4 �stavy byly tud�ž porušeny.

75. Podle čl. 1 �stavy je Česk� republika demokratick�m pr�vn�m st�tem. �stavn� soud již dř�ve uvedl, že Česk� republika se hl�s� k principům nejen form�ln�ho, n�brž předevš�m materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu. �stava akceptuje a respektuje princip legality jako souč�st celkov� koncepce pr�vn�ho st�tu, nev�že však pozitivn� pr�vo jen na form�ln� legalitu, ale v�klad a použit� pr�vn�ch norem podřizuje jejich obsahově materi�ln�mu smyslu. Jak uvedeno shora, jedn�m ze z�kladn�ch předpokladů fungov�n� pr�vn�ho st�tu je i existence vnitřn�ho souladu jeho pr�vn�ho ř�du. Proto je tak� nutn�, aby jednotliv� pr�vn� předpisy byly srozumiteln� a aby z nich vypl�valy předv�dateln� n�sledky.

76. Vych�zeje z uveden�ho, pl�num �stavn�ho soudu rozhodlo o derogaci předmětn�ch z�konn�ch ustanoven� ve zněn�, jak je uvedeno ve v�roku tohoto n�lezu. To znamen�, že se n�lezem �stavn�ho soudu zrušuje ustanoven� � 34 odst. 2 věta druh�, � 34 odst. 3 p�sm. a), � 34 odst. 6, � 40 a př�loha k z�konu č. 245/2006 Sb. Pl�num �stavn�ho soudu rozhodlo, vzhledem ke zrušen� ustanoven� � 34 odst. 2 věty druh� i o zrušen� ustanoven� � 34 odst. 2 věty třet�, kter� zn�: "Věta druh� se nevztahuje na hlavn� město Prahu", ač to nebylo navrhovatelem navrhov�no, neboť tato věta, v důsledku zrušen� ustanoven� � 34 odst. 2 věty druh�, zcela pozbyla svůj smysl (viz n�lez �stavn�ho soudu ze dne 31. ř�jna 2001, sp. zn. Pl. �S 15/01, Sb�rka rozhodnut�, svazek 24, n�lez č. 164; vyhl�šen pod č. 424/2001 Sb.). Ostatn� ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. zůst�vaj� t�mto n�lezem �stavn�ho soudu nedotčena, neboť nebyla napadena.

77. �stavn� soud z�roveň zdůrazňuje, že předmětem přezkumu �stavn�m soudem byla ustanoven� � 34 odst. 2 věta druh�, � 34 odst. 3 p�sm. a), � 36 odst. 6, � 40 a př�loha k z�konu č. 245/2006 Sb. To tedy znamen�, že �stavn� soud neposuzoval �stavnost ostatn�ch ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. I když �stavn� soud zrušil ve v�roku tohoto n�lezu uveden� ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb., zůst�v� zachov�n proces zřizov�n�, vzniku a fungov�n� veřejn�ch neziskov�ch �stavn�ch zdravotnick�ch zař�zen� t�mto z�konem založen�, neboť předmětn�m n�vrhem napaden nebyl. Proto �stavn� soud ani nekonkretizuje př�padn� dalš� řešen� v oblasti ochrany života a zdrav� a jejich �pravu ponech�v� na moci v�konn� a z�konod�rn�.

78. Podle ustanoven� � 58 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu jsou n�lezy, kter�mi �stavn� soud rozhodl o n�vrhu na zrušen� z�kona nebo jin�ho pr�vn�ho předpisu podle č. 87 odst. 1 p�sm. a) a b) �stavy, vykonateln� dnem jejich vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů, pokud �stavn� soud nerozhodne jinak. �stavn� soud m� za to, že n�vrh na zrušen� napaden�ch ustanoven� � 34 odst. 2 věta druh�, � 34 odst. 3 p�sm. a), � 34 odst. 6, � 40 a př�lohy k z�konu č. 245/2006 Sb. je důvodn� a proto je zrušil dnem vyhl�šen� tohoto n�lezu. Bylo by totiž v rozporu s principy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu a v rozporu s principy pr�vn� jistoty, aby v obdob� od vyhl�šen� do publikace n�lezu mohla b�t napaden� ustanoven� z�kona č. 245/2006 Sb. aplikov�na.

79. Pokud jde o n�vrh navrhovatele na přednostn� projedn�n� věci, �stavn� soud nepovažoval za nezbytn� samostatn�m usnesen�m vydan�m podle ustanoven� � 39 z�kona o �stavn�m soudu vyslovit, že věc, j�ž se n�vrh t�k�, je nal�hav�. �stavn� soud však i bez tohoto form�ln�ho usnesen� projednal věc přednostně z důvodu pr�vn� nejistoty zdravotnick�ch zař�zen� jednak uveden�ch v př�loze k z�konu č. 245/2006 Sb. a jednak těch, kter� v př�loze k z�konu uvedeny nejsou.

Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Jan Musil a k jeho odůvodnění soudci Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Eliška Wagnerová.