Ve věci návrhu na zrušení § 76g a § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů 48/2010 účinný od 23.02.2010
| Schválené: | 19.01.2010 |
| Účinnost od: | 23.02.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ., Řádné opravné prostředky. Odvolání. Odpor. Námitky v občanském právu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 19. ledna v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu obchodní společnosti TV PRODUCTS CZ s.r.o., IČ 26061333, se sídlem Rybná 669/04, 110 00 Praha 1, na zrušení § 76g a § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu jako účastníků řízení takto:
I. Ustanovení § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, je v části, která umožňuje změnu usnesení, jímž byl soudem prvního stupně odmítnut nebo zamítnut návrh na vydání předběžného opatření nebo jímž bylo řízení o tomto návrhu zastaveno, v kontextu nyní platného a účinného občanského soudního řádu v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Ustanovení § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem 1. dubna 2011. III. Dokud bude § 220 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, v účinnosti, nevztahuje se na usnesení, kterým bylo soudem prvního stupně rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření nebo kterým bylo řízení o tomto návrhu zastaveno. IV. Návrh na zrušení § 76g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá.
Odůvodněn:
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Včas a řdně podanou stavn stžnost se navrhovatelka domhala, aby stavn soud zrušil nlezem usnesen Vrchnho soudu v Praze ze dne 27. května 2008 sp. zn. 3 Cmo 52/2008-52 pro tvrzen porušen čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a čl. 96 odst. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"). Řzen o stavn stžnosti je vedeno pod sp. zn. II. S 2100/08. S nvrhem na zrušen uvedenho usnesen se domhala rovněž zrušen 76g a 220 odst. 3 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny a s čl. 96 odst. 1 stavy.
2. Žalobou ze dne 3. ledna 2008 se společnosti Studio Moderna s.r.o. a Studio Moderna SA domhaly vůči navrhovatelce a společnostem BESTSELLER s.r.o. a Nodus Technologies spol.s r.o. uložen povinnosti zdržet se užvn blže specifikovanch označen či provozu blže specifikovanch internetovch strnek. S žalobou byl spojen rovněž nvrh na vydn předběžnho opatřen, kterm se žalobkyně domhaly stanoven většiny povinnost, jež jsou obsaženy v petitu žalobnho nvrhu. Ve vztahu k navrhovatelce byl nvrh na uložen povinnost předběžnm opatřenm totožn s vlastnm žalobnm petitem. Usnesenm ze dne 10. ledna 2008 zamtl Městsk soud v Praze nvrh na vydn předběžnho opatřen. Uveden rozhodnut bylo doručeno pouze prvnmu zstupci žalobkyň. Dne 30. ledna 2008 podaly žalobkyně proti tomuto rozhodnut odvoln, kter bylo nsledně doplněno podnmi ze dne 21. března 2008 a 1. dubna 2008. Napadenm rozhodnutm rozhodl Vrchn soud v Praze tak, že vyhověl nvrhu na vydn předběžnho opatřen ve vztahu ke všem žalovanm společnostem. Dne 30. června 2008 bylo uveden rozhodnut doručeno žalovan (TV PRODUCTS CZ s.r.o., tj. navrhovatelka v řzen před stavnm soudem).
3. Podstatou argumentace navrhovatelky je ve stručnosti tvrzen, že v důsledku jejho vyloučen z druhho stupně posouzen věci (odvolacho řzen) ve věci nvrhu na vydn předběžnho opatřen v přpadě, kdy soud prvnho stupně nvrh zamtl, se žalobci dostv nenležit ochrany, neboť může ve svm nvrhu tvrdit cokoli o porušen svch prv žalovanm v prvnm i druhm stupni, a žalovanmu přitom nen poskytnuta ždn ochrana, resp. možnost obrany proti těmto tvrzenm a rozhodnutm, a to ani pot, kdy sm soud pochybuje o oprvněnosti nroků žalobce. Opětovnm vyjdřenm navrhovatele předběžnho opatřen dochz podle navrhovatelky
de facto
k prolomen zsady prvoinstančnho rozhodovn rozhodovat o nvrhu na nařzen předběžnho opatřen bez slyšen častnků řzen podle 75 odst. 2 občanskho soudnho řdu, čehož důsledkem je i pln "vynechn" žalovan z řzen. Navrhovatelce tak nebyla poskytnuta možnost oponovat rozhodnut orgnu prvnho stupně, na svou obranu uvst dalš tvrzen a vysvětlen a reagovat na jednotliv tvrzen soudu v přpadě, kdy dojde k zamtnut nvrhu soudem prvnho stupně. Pokud by naopak soud prvnho stupně žalobci vyhověl, měla by navrhovatelka v odvolacm řzen stejn prva jako žalobce. Dle navrhovatelka uvd, že v odvolacm řzen nen důvod prosazovat snahu o maximln ochranu navrhovatele (na rozdl od řzen před soudem prvnho stupně) v přpadě, že poskytnut tto ochrany již bylo žalobci odepřeno zamtavm usnesenm. Takovto zvěr nelze založit ani na hypotetick vaze o tom, že žalovan by mohl blže neurčenm způsobem mařit předběžn opatřen, když v prvnm stupni nařzeno nebylo a žalobce soudu mohl vešker rozhodujc skutečnosti sdělit již předtm. Navrhovatelka v tto souvislosti polemizuje s prvnmi zvěry stavnho soudu obsaženmi v usnesen ze dne 3. prosince 2007 sp. zn. IV. S 2959/07, v němž stavn soud nedospěl k zvěru o porušen zkladnch prv v důsledku nedoručovn rozhodnut o zamtnut nebo odmtnut nvrhu na nařzen předběžnho opatřen žalovanmu. Z uvedench důvodů tedy navrhovatelka tvrd, že jejm vyloučenm z odvolacho řzen došlo k porušen zsady rovnosti častnků řzen podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 96 odst. 1 stavy (uveden ustanoven je v stavn stžnosti nesprvně označeno jako čl. 69 odst. 1 stavy). Rovněž v něm spatřuje porušen zsady dvouinstančnosti řzen, k čemuž dodv, že tuto zsadu je potřebn posoudit z hlediska zsady rovnosti častnků řzen. Občansk soudn řd totiž neumožňuje žalovanmu podn řdnho opravnho prostředku proti nařzen předběžnho opatřen v odvolacm řzen, zatmco navrhovateli je prvo apelace rozhodnut přiznno v celm rozsahu.4. S stavn stžnosti byl spojen rovněž nvrh na zrušen 76g a 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu. V nvaznosti na vše uvedenou argumentaci navrhovatelka tvrd, že ustanoven 76g občanskho soudnho řdu, podle něhož se žalovan nedozv o zamtnut nebo odmtnut nvrhu na předběžn opatřen a o možnosti podn odvoln ze strany žalobce, m za nsledek popřen zsady rovnosti častnků řzen v neprospěch žalovanho. Pokud je navrhovateli přiznno prvo apelace proti rozhodnut a vyjdřen svho nzoru k němu, o němž odvolac soud jedn a rozhoduje, pak by stejn prvo mělo bt přiznno v odvolacm řzen i osobě, kter se m předběžnm opatřenm uložit povinnost. Dle tvrd, že v důsledku 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu je soud nucen postupovat takovm způsobem, že žalovanmu znemožn realizaci jeho prva domhat se revize rozhodnut, kterm je mu uložena povinnost. Na rozdl od navrhovatele je mu tak upřeno prvo využt všechny řdn a mimořdn prostředky. Aplikace obou ustanoven přitom může mt za přm nsledek neodčiniteln zsah do prva častnka řzen na rovnocenn zachzen a prva na spravedliv proces. Pokud totiž dojde k nařzen předběžnho opatřen, žalovan sice bude mt možnost později se k věci vyjdřit, jeho tvrzen však budou posuzovna v kontextu řzen a rozhodovn ve věci sam, replikovna žalobcem a samotn fakt existence nařzen povinnosti neovlivn a nezvrt.
II.
Průběh řzen před stavnm soudem a rekapitulace vyjdřen častnků řzen
5. Usnesenm ze dne 23. června 2009 č. j. II. S 2100/08-49 dospěl II. sent stavnho soudu k zvěru, že uplatněnm 76g a 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, pročež nvrh navrhovatelky na zrušen napadench ustanoven postoupil k rozhodnut plnu stavnho soudu podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy.
6. stavn soud si vyždal spisovou dokumentaci a vyzval častnky řzen, aby se vyjdřili k nvrhu na zrušen napadench ustanoven. K vyjdřen vyzval i Ministerstvo spravedlnosti, a to s ohledem na jeho působnost ve vztahu k soudům.
7. Sent ve svm vyjdřen podepsanm jeho předsedou Přemyslem Sobotkou shrnul legislativn proces v Sentu ve vztahu k nvrhu zkona novelizujcho občansk soudn řd, kterm bylo zněn tohoto zkona doplněno o 76f (později přeznačen zkonem č. 135/2006 Sb. na 76g) a 220 odst. 3 a kter byl po svm schvlen publikovn jako zkon č. 59/2005 Sb.
8. Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen podepsanm jej mstopředsedkyn Miroslavou Němcovou shrnula legislativn proces ve vztahu k zkonu č. 59/2005 Sb., jakož i zkona č. 135/2006 Sb. V tto souvislosti uvedla, že obě novely zkona byly schvleny potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny, byly podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a byly řdně vyhlšeny. Zroveň vyjdřila stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a prvnm řdem.
9. Ministerstvo spravedlnosti ve svm vyjdřen uznalo, že v přpadě nařzen předběžnho opatřen odvolacm soudem k odvoln navrhovatele bude toto rozhodnut pravomocn, aniž by se proti němu mohl odvolat ten, komu je jm ukldna povinnost. Předseda sentu je však i přesto povinen podle 77 odst. 2 občanskho soudnho řdu zrušit předběžn opatřen, pokud pominou důvody, pro kter bylo nařzeno. častnk, jemuž je předběžnm nařzenm něco uloženo, je oprvněn kdykoli podat nvrh na zrušen předběžnho opatřen s tm, že důvody pro kter bylo nařzeno, pominuly, resp. nikdy neexistovaly.
10. Ve vztahu k tvrzenmu rozporu napadench ustanoven s čl. 37 odst. 3 Listiny ministerstvo uvedlo, že řzen o nařzen předběžnho opatřen je
de facto
zajišťovacm institutem svho druhu a nikoli kontradiktornm řzenm, přičemž možnost trvn předběžnho opatřen je vzna na podn nvrhu na zahjen řzen ve věci sam, v němž bude zvazně rozhodnuto o prvech a povinnostech častnků řzen. Všechny zsady vyjdřen v stavnch zkonech je třeba v konkrtnm řzen vždy posuzovat jako celek a nikoli je hodnotit jednotlivě. V danm přpadě je podle Ministerstva spravedlnosti třeba dojt k zvěru, že nad zsadou rovnosti zbran, kter se plně uplatn v řzen ve věci sam, převažuje zsada vyjdřen v čl. 36 odst. 1 Listiny. Nem-li bt toto ustanoven pouhou proklamac prva jednotlivců, mus bt v praxi naplniteln i jeho smysl, a tm je zcela bezpochyby umožněn jednotlivcům relně se svch prv v soudnm řzen domoci. Pokud by však neexistoval činn prostředek pro zatmn řešen poměrů mezi častnky do doby vydn zvaznho rozhodnut, mohlo by dochzet k tomu, že soud sice žalobci jeho prva přizn, ale fakticky je již dobrovolně ani vkonem rozhodnut nebude možn realizovat. Zvěrem vyslovilo Ministerstvo spravedlnosti přesvědčen, že napaden ustanoven jsou v souladu s stavnm pořdkem.11. Od stnho jednn stavn soud v souladu s 44 odst. 2 zkona o stavnho soudu upustil, neboť dospěl k zvěru, že od něj nebylo lze očekvat dalš objasněn věci, a častnci řzen s upuštěnm od stnho jednn vyslovili souhlas.
III.
Petit nvrhu a dikce napadenho prvnho předpisu
12. Navrhovatelka se nvrhem domh zrušen 76g a 220g občanskho soudnho řdu v platnm zněn.
13. Ustanoven 76g občanskho soudnho řdu zn: "Byl-li nvrh na nařzen předběžnho opatřen zamtnut nebo odmtnut nebo bylo-li řzen o nvrhu zastaveno, doručuje se usnesen jen navrhovateli. Stejnopis usnesen je třeba odeslat navrhovateli, popřpadě jeho zstupci ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlšen nebo vydn usnesen.".
14. Ustanoven 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu zn: "Nejsou-li podmnky pro potvrzen usnesen, jmž bylo rozhodnuto o předběžnm opatřen, nebo jinho usnesen, kterm nebylo rozhodnuto ve věci sam, nebo pro jejich zrušen podle 219a odst. 1, odvolac soud je změn.".
IV.
stavn konformita legislativnho procesu
15. Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., zjišťuje stavn soud v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů, zda napaden zkon nebo jin prvn předpis byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Při tomto posouzen přitom vyšel z vyjdřen častnků řzen, jakož i z veřejně dostupnch informačnch zdrojů na www.psp.cz a www.senat.cz.
16. Z uvedench podkladů stavn soud zjistil, že nvrh zkona (sněmovn tisk 643, Poslaneck sněmovna, 4. volebn obdob, 2002-2006), kter byl poslze vyhlšen pod č. 59/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, jmž bylo do občanskho soudnho řdu vtěleno napaden ustanoven 76g (do změny proveden zkonem č. 135/2006 Sb., kterm se měn někter zkony v oblasti ochrany před domcm nsilm, původně označen jako 76f) a ustanoven 220 odst. 3, byl Poslaneckou sněmovnou schvlen dne 26. listopadu 2004 usnesenm č. 1399 (hlasovn č. 169). Ze 189 přtomnch poslanců hlasovalo pro nvrh 183, proti 3. Sent projednal nvrh zkona (sentn tisk 467, Sent, 4. funkčn obdob, 2002- 2004) dne 5. ledna 2005, přičemž vyjdřil usnesenm č. 31 (hlasovn č. 13) vůli nezabvat se nvrhem zkona. Ze 64 přtomnch sentorů hlasovalo pro přijet tohoto usnesen 41 sentorů, proti 5. Dne 13. ledna 2005 byl zkon doručen prezidentovi republiky, kter jej 20. ledna 2005 podepsal.
17. Nvrh zkona (sněmovn tisk 828, Poslaneck sněmovna, 4. volebn obdob, 2002-2006), kter byl vyhlšen pod č. 135/2006 Sb., kterm se měn někter zkony v oblasti ochrany před domcm nsilm, byl Poslaneckou sněmovnou schvlen pot, co byl Sentem (sentn tisk 197, Sent, 5. funkčn obdob, 2004-2006) na zkladě usnesen č. 312 ze dne 26. ledna 2006 (hlasovn č. 28) vrcen s pozměňovacm nvrhy. Dne 14. března 2006 Poslaneck sněmovna setrvala usnesenm č. 2267 (hlasovn č. 142) na zněn nvrhu, kter byl postoupen Sentu. Z přtomnch 176 poslanců hlasovalo pro 139, proti 15. Zkon byl doručen prezidentovi republiky dne 22. března 2006 a podepsn dne 31. března 2006.
18. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nenamtala vadu legislativnho procesu, ani překročen stavou stanoven kompetence zkonodrce, a s ohledem na principy procesn ekonomie stavn soud dl nezkoumal stavn konformitu legislativnho procesu a uspokojil se s uvedenm formlnm ověřenm jeho průběhu na zkladě vše uvedench podkladů.
V.
Vlastn posouzen nvrhu
19. stavn soud se zabval tvrzenm rozporem napadench ustanoven se zsadou rovnosti častnků řzen ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny.
20. Předběžn opatřen představuje procesn prostředek, kter umožňuje ještě před rozhodnutm obecnho soudu ve věci sam stanovit častnku řzen povinnost, je-li třeba, aby byly zatmně upraveny poměry častnků, nebo, je-li obava, že by vkon soudnho rozhodnut byl ohrožen. čelem předběžnho opatřen je tedy zatmn prava prv a povinnost, kter nevylučuje, že ochrana prv častnka řzen bude konečnm rozhodnutm ve věci poskytnuta, zajišťuje však, aby takovto konečn rozhodnut mohlo mt vůbec reln vznam (srov. usnesen ze dne 23. nora 2005 sp. zn. IV. S 601/03, přstupn na http://nalus.usoud.cz).
21. Ačkoliv dochz předběžnm opatřenm pouze k dočasn pravě prvnch vztahů, jedn se o rozhodnut, kter, jak vyplv i z ustlen judikatury stavnho soudu, je způsobil zashnout do zkladnch prv a svobod jednotlivce (srov. např. nlez ze dne 10. listopadu 1999 sp. zn. II. S 221/98, N 158/16 SbNU 171, nebo nlez ze dne 21. listopadu 2001 sp. zn. IV. S 189/01, N 178/24 SbNU 327). Uložen určit povinnosti tmto způsobem se totiž v zvislosti na předmětu řzen před obecnm soudem může zsadnm způsobem dotkat prvnho postaven častnka řzen, jakož i zasahovat do jeho zkladnch prv a svobod. Typicky si lze představit omezen vlastnickho prva častnka řzen předběžnm opatřenm v důsledku stanoven povinnosti zdržet se určitho nakldn s předmětem řzen. Předběžn opatřen však může představovat i zsah do prv vztahujcch se k prvu na soudn a jinou prvn ochranu. V tto souvislosti stavn soud podotk, že zkladn prva obsažen v hlavě pt Listiny se promtaj nejen ve vztahu k posouzen soudnho řzen jako celku, nbrž je jejich prizmatem nezbytn posuzovat i jednotliv čsti řzen před obecnmi soudy. Nen přitom nezbytně nutn, aby požadavky plynouc z jednotlivch stavně zaručench procesnch prv působily ve stejn intenzitě ve všech jeho čstech. Omezen zkladnch procesnch prv ale nemůže bt svvoln a mus brt zřetel na to, že čelem soudnho řzen je poskytovn ochrany subjektivnm prvům jednotlivce. Porušen procesnch prv častnka řzen se tak může negativně promtnout do jinch jeho zkladnch prv, přičemž takovto zsah může mt přm a z hlediska dalšho řzen neodčiniteln charakter (srov. usnesen ze dne 30. řjna 2006 sp. zn. IV. S 394/06, přstupn na http://nalus.usoud.cz).
22. Princip rovnosti častnků řzen představuje stěžejn zsadu spravedlivho procesu. Sv normativn vyjdřen nachz předevšm v čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 96 odst. 1 stavy a na rovni podstavnho prva je pro civiln řzen zakotven v 18 občanskho soudnho řdu, přičemž se promt i do řady dalšch ustanoven tohoto zkona. Tento stavn princip garantuje rovn postaven častnků soudnho řzen co do prv, jež častnkům určitho typu řzen přiznv prvn řd (srov. nlez ze dne 21. srpna 2008 sp. zn. II. S 657/05, přstupn na http://nalus.usoud.cz). Obdobnm způsobem je tento princip interpretovn i v ustlen judikatuře Evropskho soudu pro lidsk prva, kter za součst prva na spravedliv proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva") považuje zsadu "rovnosti zbran". Z tto zsady tento soud dovozuje, že každ procesn straně m bt dna přiměřen možnost přednst svou zležitost, včetně důkazů, za podmnek, jež ji nestav do podstatně nevhodnějš situace, než ve kter je jej protistrana (rozsudek ze dne 27. řjna 1993 ve věci Dombo Beheer B. V. proti Nizozem, č. 14448/88, bod 33).
23. Vychzeje z uvedench postultů stavn soud uvd, že princip rovnosti častnků řzen působ i ve vztahu k řzen o nařzen předběžnho opatřen jako dlč čsti soudnho řzen, a to předevšm s ohledem na možnost uložen povinnosti, kter se může vznamnm způsobem dotknout prvnho postaven žalovanho subjektu. M-li tedy bt předběžnm opatřenm uložena povinnost, mus mt častnci řzen možnost ve srovnatelnm rozsahu uplatnit před soudem sv tvrzen i nmitky ve vztahu k předmětnmu nvrhu, kter se relevantnm způsobem promtnou do vahy soudu ve vztahu k posouzen důvodnosti nvrhu.
24. Postaven častnků řzen o nařzen předběžnho opatřen na rovni jednoduchho (podstavnho) prva vykazuje řadu specifik ve srovnn s řzenm ve věci sam. Podle 74 odst. 2 občanskho soudnho řdu jsou častnky kromě navrhovatele i ti, kteř by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. V řzen před soudem prvnho stupně ale nen nvrh doručen ostatnm častnkům řzen. Soud totiž o tomto nvrhu rozhoduje bez nařzen veřejnho slyšen, přičemž k doručen ostatnm častnkům řzen přistoup pouze v přpadě, že nvrhu alespoň čstečn vyhov.
25. Napaden ustanoven 76g občanskho soudnho řdu tm zakld vjimku z obecn pravy doručovn usnesen podle 168 odst. 2 tohoto zkona, neboť ačkoliv proti takovmuto rozhodnut je přpustn odvoln, nen v přpadě zastaven nebo odmtnut nvrhu na nařzen předběžnho opatřen nebo v přpadě zastaven řzen o takovmto nvrhu doručovno jinm častnkům než navrhovateli. Podle tvrzen navrhovatelky je dn rozpor 76g občanskho soudnho řdu s čl. 37 odst. 3 Listiny v důsledku omezen možnosti uplatněn opravnho prostředku proti usnesen, kterm se nařizuje předběžn opatřen. Proti usnesen soudu prvnho stupně totiž může častnk řzen podat odvoln, což ale v přpadě, že soudem prvnho stupně nebylo nvrhu vyhověno, znamen, že toto odvoln bude moci podat pouze navrhovatel. Jen jemu totiž bylo usnesen soudu prvnho stupně doručeno. S uvedenou argumentac se ale stavn soud neztotožnil, pročež rovněž nepřisvědčil tvrzenmu rozporu tohoto ustanoven se zsadou rovnosti častnků řzen.
26. Ze zsady rovnosti častnků řzen totiž nelze vyvozovat abstraktn postult, že všichni častnci řzen mus v každm okamžiku řzen současně disponovat určitm procesnm prostředkem. V přpadě některch procesnch prostředků plyne naopak z jejich povahy a čelu, že jejich uplatněn může bt v dispozici pouze jedn strany. Tak tomu bude i v přpadě nvrhu na předběžn opatřen, neboť toto opatřen slouž k zaručen projednatelnosti nroku a činnosti přpadnho poskytnut soudn ochrany. Pokud zkonodrce umožnil v přpadech, na kter dopad prvě napaden 76g občanskho soudnho řdu, aby žalobce mohl uplatnit opravn prostředek proti rozhodnut soudu prvn instance, byl jeho postup odůvodněn zjmem na činn ochraně subjektivnho prva žalobce. Doručenm rozhodnut soudu prvnho stupně tž žalovanmu by se žalovanmu signalizovala uveden procesn aktivita žalobce a poskytoval určit časov prostor k konům, kter by mohly činnost přpadně nsledně vydanho předběžnho opatřen zmařit (usnesen ze dne 3. prosince 2007 sp. zn. IV. S 2959/07, přstupn na http://nalus.usoud.cz). Nelze proto v samotnm nedoručen tohoto rozhodnut žalovanmu, kter ve sv podstatě zabezpečuje čelnost odvoln žalobce, spatřovat porušen zsady rovnosti častnků řzen. Takovto vklad by přitom postrdal smysl nejen ve vztahu k zjmu žalobce, nbrž i ve vztahu k žalovanmu, neboť ten by mohl jen stěž mt zjem na podn odvoln proti usnesen, kterm soud nvrh na vydn předběžnho opatřen zamtl (takov odvoln by muselo bt shledno subjektivně nepřpustnm). Z hlediska zsady rovnosti častnků řzen je navc potřebn zdůraznit, že vůči jakmukoliv tvrzen nebo důkazu, kter žalobce vznesl ve vztahu k nvrhu předběžnho opatřen a kter by mohl mt vznam pro rozhodnut obecnho soudu ve věci sam, se může žalovan vyjdřit v rmci soudnho řzen. Z uvedench důvodů stavn soud neshledal rozpor 76g občanskho soudnho řdu se zsadou rovnosti častnků řzen podle čl. 37 odst. 3 Listiny.
27. Pokud jde o napaden ustanoven 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu, toto ustanoven stanov, že nejsou-li splněny podmnky pro potvrzen usnesen, kterm bylo rozhodnuto o předběžnm opatřen, nebo jinho usnesen, kterm nebylo rozhodnuto ve věci sam, nebo pro jejich zrušen podle 219a odst. 1, odvolac soud je změn. stavn soud v tto souvislosti zdůrazňuje, že protistavnost tohoto ustanoven nen namtna obecně k omezen možnosti kasace rozhodnut odvolacm soudem na přpady podle 219a odst. 1 občanskho soudnho řdu, nbrž pouze ve vztahu k těm přpadům, kdy odvoln směřuje proti rozhodnut o předběžnm opatřen, jež se podle 76g občanskho soudnho řdu nedoručuje ostatnm častnkům řzen. Napaden ustanoven proto stavn soud přezkoumal pouze v tomto rozsahu.
28. Jak již bylo uvedeno vše, předběžn opatřen je způsobil vznamnm způsobem zashnout do zkladnch prv a svobod častnka řzen. Dostt povinnosti plynouc ze zsady rovnosti častnků řzen znamen, že v rmci soudnho řzen mus bt garantovna možnost uplatnit sv tvrzen takovm způsobem, aby ždn procesn strana nebyla podstatně znevhodněna z hlediska vlastnho posouzen obecnho soudu v rmci řzen. Zkonn prava řzen o nařzen předběžnho opatřen tedy mus vytvořit procesn prostor, aby při reflektovn čelu předběžnho opatřen byla současně zachovna dotčenmu častnkovi řzen reln možnost ochrany jeho prv ve vztahu k nařzenmu předběžnmu opatřen, a to zejmna s ohledem na to, že soudn řzen nen omezeno lhůtou, což znamen, že předběžn opatřen může vyvolvat činky po nikoli zanedbatelnou dobu do pravomocnho ukončen řzen.
29. Posouzen souladu 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu ve vztahu k řzen o nařzen předběžnho opatřen z hlediska zsady rovnosti častnků řzen podle čl. 37 odst. 3 Listiny tedy předpokld zodpovězen otzky, zda současn prvn prava umožňuje častnku řzen, ktermu byla předběžnm opatřenm uložena povinnost, uplatnit sv tvrzen a nmitky v obdobnm rozsahu, jak měl navrhovatel, bez ohledu na to, bylo-li předběžn opatřen nařzeno soudem prvnho nebo druhho stupně. stavn soud dospěl k zvěru, že tomu tak nen.
30. Předtm stavn soud zkoumal, zda možnost pro uplatněn tvrzen žalovanho je nebo může bt dna během samotnho odvolacho řzen, a to předevšm z hlediska 210 odst. 1 a 214 odst. 2 psm. c) občanskho soudnho řdu. Obě ustanoven se vztahuj k odvolacmu řzen, přičemž ve sv podstatě vytvřej prostor pro to, aby ostatn častnci řzen mohli v řzen uplatnit sv tvrzen. Podle prvnho uvedenho ustanoven doruč předseda sentu odvoln ostatnm častnkům pouze v přpadě, jedn-li se o rozsudek nebo o usnesen ve věci sam. V ostatnch přpadech, jako je tomu v přpadě předběžnho opatřen, soud odvoln nedoručuje. K uvedenmu ustanoven stavn soud opakovaně uvedl v souvislosti s rozhodovnm o odvoln pouze proti vroku o nhradě nkladů řzen, že ačkoliv z něj "nevyplv povinnost soudu doručovat opisy odvoln směřujc proti nikoliv meritornm rozhodnutm ostatnm častnkům, to však neznamen, že tak soud prvnho stupně nemůže učinit na zkladě vahy (stavně souladn) o vhodnosti a čelnosti takovho opatřen s ohledem na okolnosti přpadu nebo specifikum věci" (nlez ze dne 26. zř 2005 sp. zn. IV. S 310/05, N 180/38 SbNU 443). Obdobně se vyslovil ve vztahu k možnosti nenařdit jednn podle 214 odst. 2 psm. e) občanskho soudnho řdu v přpadě, kdy se odvoln tk pouze nkladů řzen. V danm přpadě se však jedn o odlišnou situaci, než o jakou se jednalo v přpadě odvolacho řzen tkajcho se toliko nhrady nkladů řzen.
31. Jak již bylo uvedeno vše, předběžn opatřen vytvř předpoklad pro činnou ochranu subjektivnch prv častnka před soudem. činnost tto ochrany je dna tm, že tmto opatřenm se lze urychleně domoci stanoven povinnosti vůči žalovanmu, v čehož důsledku lze zamezit ohrožen pozdějšho vkonu soudnho rozhodnut, resp. tm lze zamezit přpadnm negativnm důsledkům do prvn sfry navrhovatele, ke kterm by mohlo dojt v důsledku nemožnosti vkonu jeho prv až do rozhodnut soudu ve věci sam. Požadavek rychlosti, jakož i překvapivosti z hlediska předvdatelnosti uložen předběžnho opatřen dotčenmu častnku řzen umožňuje efektivnost uvedenho procesnho prostředku. Vyloučen těchto požadavků by znemožnilo činnost tohoto prostředku při soudn ochraně subjektivnch prv, a tedy by se negativnm způsobem promtlo do zkladnho prva na soudn ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jež předpokld existenci prvnch prostředků pro činnou ochranu subjektivnch prv. Pokud by soud zaslal odvoln proti rozhodnut soudu prvnho stupně, kterm nevyhověl nvrhu na nařzen předběžnho opatřen, ostatnm častnkům řzen nebo pokud by nařdil jednn ve smyslu 214 odst. 2 psm. c) občanskho soudnho řdu, fakticky by tm v řadě přpadů znemožnil reln dosažen ochrany prv formou předběžnho opatřen, neboť žalovan by mohl svm postupem znemožnit dosažen jeho čelu. Takovto postup obecnho soudu je tedy vyloučen z povahy předběžnho nařzen, a lze uzavřt, že vkladem a aplikac 210 odst. 1 a 214 odst. 2 psm. c) občanskho soudnho řdu nelze s ohledem na čel předběžnho opatřen zabezpečit možnost žalovanho uplatnit jeho procesn prva.
32. Možnost pro uplatněn tvrzen a nmitek žalovanho přitom nen dna ani nsledně, po rozhodnut odvolacho soudu, kterm nařd předběžn opatřen. Za přiměřen procesn prostředek nelze považovat ani přpadn podnět ke zrušen předběžnho opatřen soudem ve smyslu 77 odst. 2 občanskho soudnho řdu. Toto ustanoven v podstatě podmiňuje trvn předběžnho opatřen trvnm důvodů, pro kter bylo nařzeno. Soud je podle tohoto ustanoven povinen předběžn opatřen zrušit, pokud podle jeho nzoru pominou důvody jeho nařzen. Již z uvedenho je zřejm, že jakkoliv podnět ve vztahu k soudu by nemohl doclit přezkoumn zkonnosti předběžnho opatřen v době jeho nařzen, neboť podle uvedenho ustanoven soud posuzuje aktuln trvn těchto podmnek, a nikoliv to, zda tyto podmnky byly dny v době nařzen.
33. Za těchto okolnost tedy stavn soud konstatuje, že současn prvn prava nevytvř procesn prostor pro častnka řzen, jemuž je v důsledku změny usnesen soudu prvho stupně odvolacm soudem podle 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu stanovena předběžnm opatřenm povinnost, aby mohl v obdobnm rozsahu jako žalobce chrnit sv prva v řzen před soudem. V důsledku prvn pravy je tak na rovni jednoduchho (podstavnho) prva založen rozpor s stavn zsadou rovnosti častnků řzen, což může v přpadě aplikace tto prvn pravy vst k porušen zkladnho prva častnka řzen plynoucho z uveden zsady.
34. stavn soud z hlediska čl. 37 odst. 3 Listiny nedospěl k zvěru, že vyloučen možnosti zrušit rozhodnut soudu prvnho stupně o předběžnm nařzen ve smyslu napadenho 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu lze samo o sobě považovat za protistavn. V přpadě, že soud prvnho stupně nevyhověl alespoň čstečně nvrhu na nařzen předběžnho opatřen, však prvě nemožnost kasace tohoto rozhodnut odvolacm soudem při absenci jinho prostředku ochrany prva žalovanho častnka řzen brn poskytnut ochrany jeho zkladnho prva v řzen před obecnmi soudy ve smyslu čl. 4 stavy. Napaden ustanoven je tedy z vše uvedench důvodů v rozporu se zsadou rovnosti častnků řzen podle čl. 37 odst. 3 Listiny a současně čl. 6 odst. 1 mluvy.
VI.
Formulace vroku derogačnho nlezu a jeho prvn nsledky
35. stavn soud dospěl k zvěru, že s ohledem na vše uveden důvody je 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy. V tto souvislosti ale znovu uvd, že důvody vysloven tohoto rozporu se vztahuj pouze na přpady, v nichž odvoln směřuje proti usnesen soudu prvnho stupně, kdy byl nvrh na nařzen předběžnho opatřen zamtnut nebo odmtnut nebo kterm bylo řzen o nvrhu zastaveno, a odvolac soud dospěje k nzoru, že toto usnesen m bt změněno tak, že se nvrhu alespoň čstečně vyhov. stavn soud si je vědom, že derogačn důvod se vztahuje pouze na dlč prvn normu obsaženou v tomto ustanoven, přesto však s ohledem na jeho pravomoc mu nepřsluš svm derogačnm vrokem reformulovat toto ustanoven, např. tm způsobem, že by přistoupil pouze k jeho zrušen v čsti vztahujc se vslovně k předběžnmu opatřen, tedy v čsti vymezen slovy "usnesen, jmž bylo rozhodnuto o předběžnm opatřen, nebo" (srov. nlez ze dne 30. listopadu 2004 sp. zn. Pl. S 15/04, N 180/35 SbNU 391, 45/2005 Sb.). Vedle toho, pokud by stavn soud zrušil toto ustanoven jen ve slovech "usnesen, jmž bylo rozhodnuto o předběžnm opatřen, nebo", bylo by i nadle rozhodnut o předběžnm opatřen podřaditeln pod torzo textu 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu, neboť jde nepochybně o "usnesen, kterm nebylo rozhodnuto ve věci sam". Čstečn derogace by proto nevedla k odstraněn protistavnho stavu. Navc by nechtěnm důsledkem tto derogace bylo tž vyloučen možnosti změny napadenho usnesen i v situaci, kdy bylo v prvnm stupni nvrhu na vydn předběžnho opatřen alespoň čstečně vyhověno, povinnmu bylo usnesen doručeno a podal proti němu odvoln. Na takovou procesn situaci derogačn důvod v ždnm přpadě nedopad.
36. Je věc zkonodrce, aby rozhodl o tom, jakou prvn pravu rozhodovn o předběžnm opatřen přijme, jež by odstranila tmto nlezem vymezen stavn deficit. stavn soud znovu zdůrazňuje, že ten vyvstv v kontextu s celou prvn pravou předběžnho opatřen v občanskm soudnm řdu, a zde se projevil plnou absenc prva bt slyšen a plnou absenc možnost prvn obrany žalovan strany proti předběžnmu opatřen, jmž byla tto straně uložena povinnost až soudem druhho stupně, narozdl od navrhovatele a na rozdl od situace, jak by nastala, pokud by předběžn opatřen nařdil již soud prvnho stupně. stavn soud k tomu dodv, že tento nlez nelze vykldat tm způsobem, že jedinm možnm řešenm je absolutizace možnosti kasace rozhodnut soudu prvnho stupně v předmětnm odvolacm řzen. V tomto smyslu zkonodrce nen omezen, přičemž si lze z jeho strany představit i jin řešen, např. rozšřen důvodů pro podn nvrhu na zrušen předběžnho opatřen podle 77 odst. 2 občanskho soudnho řdu či zaveden plně novho procesnho prostředku, jmž by mohla povinn strana doshnout slyšen ve věci nařzenho předběžnho opatřen, předložen svho pohledu na věc a přezkoumn nařzenho předběžnho opatřen v krtkm čase. Lze uvažovat tž o kombinaci s možnost autoremedury v přpadě opravnho prostředku navrhovatele proti zamtnut nvrhu na nařzen předběžnho opatřen soudem prvnho stupně, a tedy s nslednm otevřenm možnosti žalovanho podat odvoln k soudu druhho stupně. Pouze pro plnost stavn soud zmiňuje i možnost rozšřen dovoln na situace, kdy předběžn opatřen nařd soud druhho stupně změnou usnesen soudu prvnho stupně, toto řešen však zřejmě nen vhodn systmově a s ohledem na požadavek rychlosti řzen o předběžnm opatřen. stavn soud dodv, že pozornost by si ostatně zasloužilo komplexn přehodnocen procesn prvn pravy předběžnch opatřen s důslednou reflex stavnch principů a stavně zaručench zkladnch prv, zejmna rozlišen funkc a čelů různch předběžnch opatřen v různch typech řzen, a z toho odpovdajc procesn odlišnosti u jednotlivch typů předběžnch opatřen. Nynějš prvn prava se i ze srovnn s prvn pravou v jinch zemch jev jako nepromyšlen.
37. stavn soud zde ilustrativně poukazuje napřklad na procesn prvn pravy v sousednch, z hlediska prvn kultury nm blzkch zem. Rakousk exekučn řd (
Exekutionsordnung
, RGBl 1896/79, 378 - 402) napřklad zakotvuje zvlštn procesn prostředky obrany nejen žalobci, jemuž nebylo vyhověno, ale i žalovanmu, jemuž byla předběžnm opatřenm uložena povinnost, tzv. odpor (Widerspruch
) a rekurs (Rekurs
), přičemž oba prostředky umožňuj v různch procesnch situacch žalovanmu, aby mohl bt slyšen a doshnout přezkoumn předběžnho opatřen (stručně a zjednodušeně řečeno, odpor přsluš v přpadě, že žalovan neměl možnost se před nařzenm předběžnho opatřen k věci vyjdřit, rekurs v přpadě, že tuto možnost měl, nebo pokud byl nvrh zamtnut - pak prvo rekursu přsluš žalobci). Německ občansk soudn řd (Zivilprozessordnung
ze dne 30. 1. 1877, RGBl. S. 83, nově vyhlšen ve zněn ze dne 5. 12. 1005, BGBl. I S. 3202, 916 - 945) obdobně tak rozlišuje vce procesnch prostředků obrany obou stran sporu proti rozhodnut o předběžnm opatřen - odvoln (Berufung
), odpor (Widerspruch
) žalovanho proti usnesen o nařzen předběžnho opatřen či okamžit stžnost (sofortige Beschwerde
) žalobce proti usnesen o zamtnut nvrhu. I zde je zmiňovan odpor nstrojem, jmž žalovan realizuje sv prvo bt slyšen v situaci, kdy mu to nebylo umožněno před rozhodnutm (tj. zde před nařzenm předběžnho opatřen).38. Z důvodu vznamu uvedenho ustanoven pro rozhodovn odvolacch soudů a skutečnosti, že derogačn důvod tohoto ustanoven dopad pouze na někter přpady jeho aplikace, rozhodl podle 70 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., že uveden ustanoven se ruš až dnem 1. dubna 2011. Tm je pro zkonodrce vytvořen dostatečn prostor pro přijet stavněkonformn prvn pravy. Do tto doby zůstv uveden ustanoven aplikovatelnm, s vjimkou přpadů, na kter dopad derogačn důvod tohoto ustanoven, a tedy v nichž by aplikace tohoto ustanoven vedla k porušen zkladnho prva dotčench častnků řzen podle čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy.
39. V tto souvislosti stavn soud dodv, že posouzen souladu zkona nebo jinho prvnho předpisu v řzen podle 64 a nsl. zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, se nepromt pouze do roviny platnosti prvnho předpisu, nbrž i do roviny jeho aplikovatelnosti. stava samotn neomezuje ochranu zkladnch prv a svobod v přpadě, kdy důvod jejich porušen spočv v aplikaci protistavn prvn normy, pouze na zrušen takovto prvn normy stavnm soudem, nbrž předpokld promtnut prvnch zvěrů stavnho soudu i ve vztahu k aplikaci takovto prvn normy orgny veřejn moci. Tento zvěr je zřejm z konstantn judikatury stavnho soudu, kter připoušt přezkum i zrušenho zkona na nvrh obecnho soudu podle čl. 95 odst. 2 stavy v přpadě, že tento soud dospěje k zvěru o jeho rozporu s stavnm pořdkem (nlez ze dne 10. ledna 2001 sp. zn. Pl. S 33/2000, N 5/21 SbNU 29, 78/2001 Sb.; nlez ze dne 6. nora 2007 sp. zn. Pl. S 38/06, N 23/44 SbNU 279, 87/2007 Sb., nlez ze dne 29. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 72/06, 291/2008 Sb.). V takovm přpadě totiž nen rozhodn, zda byl uveden zkon zrušen, ale zda je prvn norma obsažen v jeho zněn stle aplikovateln a zda posouzen otzky stavnosti je nezbytnm předpokladem pro rozhodnut soudu ve věci sam.
40. I v danm přpadě tak nelze opomenout, že v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů rozhoduje stavn soud v prvn řadě o stavnosti předmětn prvn normy. Pokud v řzen na nvrh podle čl. 95 odst. 2 stavy rozhoduje stavn soud o stavnosti již zrušench zkonů, je důsledkem vroku o rozporu s stavnm pořdkem neaplikovatelnost předmětnho zkonnho ustanoven (nlez ze dne 7. dubna 2009 sp. zn. Pl. S 35/08, 151/2009 Sb.). Je tedy zřejm, že tento činek se mus uplatnit i v přpadech, kdy se jedn o posouzen stavnosti stle platnho zkona. Navzdory stanoven pozdějšho dne zrušen napadenho ustanoven jsou tedy obecn soudy oprvněny neaplikovat 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu v přpadech, kdy by takovto aplikace znamenala změnu usnesen soudu prvnho stupně, kter zamtl nebo odmtl nvrh na nařzen předběžnho opatřen nebo kterm bylo zastaveno řzen o takovmto nvrhu, v tom smyslu, že by v důsledku tto změny bylo alespoň čstečně vyhověno nvrhu. Aplikovnm tohoto ustanoven by totiž porušily zkladn prvo žalovanho vyplvajc ze zsady rovnosti častnků řzen ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny.
41. stavn soud tedy uzavr, že 220 odst. 3 občanskho soudnho řdu je v rozporu s čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy, pročež rozhodl podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu, že se toto ustanoven ruš, přičemž vykonatelnost tohoto vroku podle 58 odst. 1 zkona o stavnm soudu odložil na pozdějš den, aby měl zkonodrce potřebn prostor pro přijet komplexn stavněkonformn prvn pravy. Protože odklad vykonatelnosti derogačnho vroku za současně přetrvvajc přtomnosti derogačnho důvodu vyvolv v aplikačn praxi velk napět, byl nucen stavn soud toto napět odstranit prozatmn pravou v podobě interpretativnho vroku pod bodem III. Konečně nvrh na zrušen 76g občanskho soudnho řdu podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu stavn soud jako nedůvodn zamtl.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna soudkyně Ivana Janů.