Ve věci návrhu na zrušení § 5 odst. 1 poslední věty, § 8 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů 476/2004 účinný od 26.08.2004
| Schválené: | 30.06.2004 |
| Účinnost od: | 26.08.2004 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 30. června 2004 v plénu o návrhu prezidenta republiky na zrušení § 5 odst. 1 poslední věty, § 8 odst. 4 a § 41 odst. 2 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, takto:
JUDr. Rychetský v.r.
Předseda Ústavního soudu
Ustanovení § 5 odst. 1 poslední věta ve znění: "Ve zvláště odůvodněných případech, vyžaduje-li to zájem dítěte, umísťuje dítě mimo zařízení do smluvní rodiny", § 8 odst. 4 ve znění: "Diagnostický ústav smluvně zajišťuje spolupráci se smluvními rodinami. Prostřednictvím těchto smluvních rodin jsou zabezpečovány úkoly diagnostického ústavu zejména u dětí, u kterých pobyt v kolektivu není vhodný. Výběr a přípravu smluvních rodin, způsob spolupráce a kontroly stanoví diagnostický ústav podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí", a § 41 odst. 2 ve znění: "Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou podrobnosti pro výběr a přípravu smluvních rodin, podrobnosti způsobu spolupráce a kontroly těchto smluvních rodin s diagnostickým ústavem", zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů České republiky.
Odůvodněn
I.
Prezident republiky Vclav Havel podal dne 5. zř 2002, v souladu s čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky a podle 64 odst. 1 psm. a) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, nvrh na zrušen posledn věty 5 odst. 1, dle 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona č. 109/2002 Sb., o vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve školskch zařzench a o preventivně vchovn pči ve školskch zařzench a o změně dalšch zkonů, pro rozpor s člnky 1, 4 a 79 odst. 3 stavy ČR a s člnkem 4 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod.
Nvrh na zrušen shora uvedench ustanoven podal prezident republiky (dle tž "navrhovatel") z obav před možnost zneužit uveden prvn pravy v neprospěch dtěte, z nže uvedench důvodů:
1. Ustanoven 5 odst. 1 zkona č. 109/2002 Sb. (dle jen "zkon") zavd možnost, aby diagnostick stav umstil dtě ve smluvn rodině, přestože toto zařzen, podle rozhodnut soudu, převzalo odpovědnost za veškerou pči o dtě. Zkon nedefinuje smluvn rodinu, neobsahuje pravu prv a povinnost dtěte a jeho biologickch rodičů, včetně rozsahu odpovědnosti smluvn rodiny. Diagnostick stav sm rodinu vybere a uzavře s n smlouvu o vchově dtěte. Přitom soud k tto změně vchovy dtěte nedv souhlas. Umsťovn dtěte do smluvn rodiny na zkladě smlouvy mezi diagnostickm stavem a smluvn rodinou bez dostatečn a pln zkonn pravy, včetně soudn kontroly, považuje navrhovatel za zsah do ochrany zkladnch prv a svobod dtěte ve smyslu čl. 4 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
2. Napaden zkon zavd do prvnho řdu Česk republiky nov institut smluvn rodiny, aniž by blže vymezil jeho obsah a stanovil prva a povinnosti členů smluvn rodiny a dtěte, jakož i vztahy mezi smluvn rodinou, diagnostickm stavem a zkonnmi zstupci dtěte. Jde o pojem velmi neurčit, jeho obsah nelze naplnit běžnmi interpretačnmi postupy. Požadavek určitosti nesplňuj ani podmnky, za kterch dtě může bt do smluvn rodiny umstěno. Pojmy jako "ve zvlště odůvodněnch přpadech" a "vyžaduje-li to zjem dtěte", byť čstečně konkretizovan pojmem "děti, u kterch pobyt v kolektivu nen vhodn", jsou natolik vgn, že je nelze ani při nejlepš vůli označit za zkonn meze uvžen diagnostickho stavu.
3. Smluvn rodina m, podle 8 odst. 4 zkona, poskytnout prostřed (zpravidla po dobu 8 tdnů) a zabezpečovat koly diagnostickho stavu stanoven v 5 odst. 2 zkona, tj. koly diagnostick, vzdělvac, terapeutick, vchovn a sociln. V zkoně nejsou stanoveny požadavky na členy smluvn rodiny, jak je tomu např. u pedagogickch i nepedagogickch pracovnků školskch zařzen. Vymezen smluvn rodiny tak, jak ji zkon pojm, je naprosto neurčit, odporuje principu prvn jistoty, a tm i principům prvnho sttu. Dochz tak k rozporu tohoto zkona s člnkem 1 stavy, kter stanov, že Česk republika je demokratick prvn stt založen na ctě k prvům člověka a občana.
4. Podle 41 odst. 2 zkona m Ministerstvo prce a socilnch věc vyhlškou stanovit charakter smlouvy mezi diagnostickm stavem a smluvn rodinou, jej obsah, rozsah prv a povinnost, přpadně jak důsledky oběma smluvnm stranm a dle dtěti a jeho vlastnm rodičům vzniknou. Zamšlen vyhlška by tedy nutně musela obsahovat oprvněn a postupy, kter však nesporně vyžaduj zkonnou pravu. Takov zmocněn je v přmm rozporu s čl. 79 odst. 3 stavy, podle něhož ministerstva mohou na zkladě a v mezch zkona vydvat prvn předpisy, jsou-li k tomu zmocněna. stava umožňuje zkonodrci, aby zmocnil orgn vkonn moci vydat k proveden zkona podzkonn předpis. Provděc předpis mus bt v souladu se zkonem, jehož se tk, mus bt vydn na jeho zkladě a v jeho mezch. Předpokladem tedy je, že zkon obsahuje zkladn rmec pro podzkonn předpis.
5. Prvn prava umsťovn dět do smluvn rodiny odporuje člnku 4 odst. 2 Listiny, kter stanov, že meze zkladnch prv a svobod mohou bt, za podmnek stanovench Listinou, upraveny pouze zkonem.
II.
V souladu s ustanovenm 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") si stavn soud vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky jako častnků řzen.
Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky podal vyjdřen jej předseda PhDr. Lubomr Zaorlek. Zrekapituloval podstatu nvrhu a uvedl, že posledn věta ustanoven 5 odst. 1 napadenho zkona zavd v oblasti stavn vchovy možnost, aby diagnostick stav umstil dtě do smluvn rodiny. Ostatn napaden ustanoven zkona tento nov institut dle provděj. Zkon č. 109/2002 Sb. byl schvlen po řdně provedenm normotvornm procesu, podepsali jej přslušn stavn činitel a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů. Zkonodrn sbor v době, kdy označen zkon přijmal, jednal v přesvědčen, že zkon je v souladu s stavou ČR, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky. Je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem na zrušen vyjmenovanch ustanoven posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.
Za Sent Parlamentu Česk republiky podal vyjdřen jeho předseda JUDr. Petr Pithart. Zdůraznil, že všechna ustanoven zkona, navržen ke zrušen, se tkaj institutu smluvn rodiny. S ohledem na většinovou vůli Sentu uvedl ve prospěch nvrhu podanho prezidentem republiky tyto argumenty:
Listina zkladnch prv a svobod v čl. 32 odst. 4 větě druh vslovně stanov, že prva rodičů mohou bt omezena a nezletil děti mohou bt od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu na zkladě zkona. V souladu s tmto principem soud nařizuje stavn vchovu dtěte ( 46 odst. 1 zkona o rodině), soud ukld ochrannou vchovu mladistvmu ( 84 odst.1 trestnho zkona), soud tak nařizuje předn dtěte do pče jin osoby, ocitlo-li se nezletil dtě bez jakkoliv pče nebo jsou-li jeho život nebo přzniv vvoj vžně ohroženy nebo narušeny ( 76a odst. 1 občanskho soudnho řdu). Rozhodnut soudu je třeba rovněž ke svěřen dtěte do pěstounsk pče ( 45a odst. 1 zkona o rodině) a k osvojen dtěte ( 63 odst. 2 zkona o rodině). Taktž pozastaven omezen či zbaven rodičovsk zodpovědnosti vyžaduje rozhodnut soudu ( 42 a 44 zkona o rodině). Naproti tomu ustanoven zkona napaden prezidentem republiky umožňuj, aby diagnostick stav, na zkladě blže nespecifikovan smlouvy a bez rozhodnut soudu, umstil dtě do smluvn rodiny, a tm de facto změnil rozhodnut soudu o nařzen stavn vchovy nebo o uložen ochrann vchovy.
V tto souvislosti odkzal na nlez stavnho soudu, uveřejněn pod č. 72/1995 Sb., kterm stavn soud zrušil ustanoven 46 zkona o rodině v tehdy platnm zněn a 19 odst. 1 psm. a) bod 1 zkona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgnů Česk socialistick republiky v socilnm zabezpečen, umožňujc okresnmu řadu rozhodnout v nalhavch přpadech o okamžitm umstěn dtěte do nhradn vchovy nahrazujc vchovu rodičů na dobu, než rozhodne soud.
III.
V souladu s ustanovenm 42 odst. 3 zkona o stavnm soudu byl nvrh zasln tž Veřejnmu ochrnci prv. Podle jeho obshlho vyjdřen jsou ustanoven 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona v rozporu s ustanovenmi čl. 1 a čl. 79 odst. 3 stavy a čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 32 Listiny, neboť představuj nepřpustnou delegaci normotvorby na vkonn orgn (Ministerstvo prce a socilnch věc) a umožňuj pravu mez zkladnch prv a svobod podzkonnou prvn normou.
Člnek 79 odst. 3 stavy zmocňuje ministerstva vydvat prvn předpisy pouze na zkladě zkona a v jeho mezch. Omezen delegace normotvorby je jednm z tradičnch a klčovch aspektů dělby moci a systmu brzd a vzjemnch vyvžen. Proto i stavn pořdek Česk republiky dovoluje zkonodrci, aby za určitch podmnek zmocnil vkonn orgny k vydvn podzkonnch prvnch předpisů. Zmocněn mus bt vslovn a obsah podzkonnho předpisu mus bt v souladu se zkonem, kter provd. Pokud však Parlament rezignuje na stanoven mez a blanketně zmocn exekutivu k tomu, aby řekla, co je prvo, jak jsou prva a povinnosti osob nebo jak jsou pravomoci a povinnosti sprvnch řadů, pak porušuje zsadu omezen delegace normotvorby a tak porušuje i principy dělby moci.
V tto souvislosti Veřejn ochrnce prv připomněl, že tak stavn soud se těmito otzkami již zabval a poukzal zejmna na nlez č. Pl. S 35/95, publikovan pod č. 206/1996 Sb.
Ve stejnm smyslu se k otzkm delegace normotvorn pravomoci stavn soud vyslovil i v nlezu sp. zn. Pl. S 45/2000, publikovanm pod č. 96/2001 Sb., a v nlezu sp. zn. Pl. S 5/01 (č. 410/2001 Sb.).
Zkon v ustanovench, jejichž zrušen je navrženo, zavd do českho prvnho řdu pojem "smluvn rodina", aniž by jej blže vymezil. Mez, kterou zkonodrce pro ministerskou vyhlšku a pro rozhodovn diagnostickch stavů o umstěn dtěte do smluvn rodiny stanovil, je pouze to, že půjde o zvlště odůvodněn přpad a že to bude vyžadovat zjem dtěte. Na jinm mstě zkon demonstrativně uvd, že do smluvnch rodin mohou bt umsťovny děti, u kterch pobyt v kolektivu nen vhodn. Vce ustanoven o institutu smluvn rodiny zkon neobsahuje a zmocňuje ministerstvo, aby vyhlškou stanovilo "podrobnosti pro vběr a přpravu smluvnch rodin a podrobnosti spoluprce a kontroly těchto rodin".
Vzhledem k velmi kus pravě v zkoně je zřejm, že spše než stanovit podrobnosti by vyhlška musela upravit zkladn prvky tohoto zcela novho institutu. Zkonodrce tak rezignoval na stanoven cle a čelu vchovy a pče o dtě ve smluvn rodině (zda m jt o pči dočasnou, překlenovac nebo naopak o dlouhodobou, třeba i s možnou perspektivou budoucho osvojen). Nen stanoven režim "smlouvy" o umstěn dtěte do smluvn rodiny, nejsou vymezeny jej zkladn nležitosti, zkladn prva a povinnosti častnků, nen definovn pojem smluvn rodiny a nen stanoveno, kdo smluvn rodinou bt nemůže. Nejsou stanoveny povinnosti členů smluvn rodiny a nen vymezena jejich odpovědnost. Zkon nestanov ždn kvalifikačn předpoklady pro členy smluvnch rodin, nevyžaduje napřklad, aby jejich psychick způsobilost byla zjištěna psychologickm vyšetřenm, jako je tomu u pedagogickch pracovnků zařzen (srov. ustanoven 18 a 19 zkona), nebo aby prošli nezbytnou přpravou. Nejsou vymezena prva a povinnosti dtěte umstěnho do takov smluvn rodiny. Chyb prava vztahů mezi smluvn rodinou, dtětem a jeho zkonnmi zstupci (rodiči). Nen upraven rozsah, vše a způsob hrady nkladů za vkon pče ve smluvn rodině. Nen upravena působnost ministerstva nad smluvnmi rodinami, nejsou upraveny sankce za porušen povinnost při vkonu pče ve smluvn rodině, chyb dozor nad dodržovnm prvnch předpisů, atd. Z tohoto včtu tedy podle Veřejnho ochrnce prv jednoznačně vyplv, že prva a povinnosti osob zčastněnch na tomto institutu a pravomoci sprvnch řadů by musely bt stanoveny vyhlškou ministerstva, aby se tento institut vůbec mohl stt funkčnm.
Institut smluvn rodiny je zasazen do kontextu vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy. V jeho rmci se maj uplatňovat prva rodičů a dět od sebe odloučench soudnm rozhodnutm, často proti sv vůli. Rozhodnut diagnostickho stavu o umstěn dtěte do smluvn rodiny je bezesporu dalšm zsahem do prva na respektovn rodinnho a soukromho života dtěte a jeho rodiny (čl. 8 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod). prava zsahů do zkladnch prv a svobod je však, podle ustanoven čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 32 Listiny, vyhrazena zkonu. Uplatnit lze tž obecn princip vyjdřen v čl. 4 odst. 1 Listiny, podle něhož lze povinnost ukldat pouze na zkladě zkona a v jeho mezch a jen při zachovn zkladnch prv a svobod. Nelze proto připustit, aby prva a povinnosti osob, zčastněnch na tomto institutu, byla vymezena jinmi předpisy než zkonem. Jinak by se sfra zkladnch prv a svobod dostala pod pravomoc moci vkonn, kter k takovm pravomocm nen oprvněna (srov. nlez sp. zn. Pl. S 35/95). Nelze tak připustit, aby podzkonn prvn předpis vymezil přpady, meze a způsoby, za nichž lze uplatňovat sttn moc vůči osobm zčastněnm na institutu smluvn rodiny (čl. 2 odst. 3 stavy).
Veřejn ochrnce prv zdůraznil, že ustanoven zkona, ktermi je prava těchto otzek svěřena vyhlšce ministerstva, jsou v rozporu s ustanovenmi čl. 1 a čl. 79 odst. 3 stavy a s ustanovenmi čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 32 Listiny, a měla by proto bt stavnm soudem zrušena.
Podle Veřejnho ochrnce prv jsou ustanoven 5 odst. 1 posledn věta a 8 odst. 4 zkona v rozporu s čl. 1 stavy ČR, podle něhož je Česk republika demokratickm prvnm sttem, neboť jsou neurčit. Dodal, že podle konstantn judikatury stavnho soudu je jednm z principů prvnho sttu princip prvn jistoty a z toho plynouc požadavek na jasnost a určitost zkona. V tto souvislosti odkzal na nlez sp. zn. Pl. S 16/93, publikovan ve sv. 1. Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu, C.H.BECK Praha, 1994, pod č. 25.
Neurčit vymezen institutu smluvn rodiny se mj. projevuje i v ustanoven 8 odst. 4 zkona, podle něhož jsou prostřednictvm smluvnch rodin "zabezpečovny koly diagnostickho stavu". Lze si jen obtžně představit, jak by byla smluvn rodina schopna zabezpečovat koly diagnostick, vzdělvac, terapeutick, vchovn a sociln, organizačn, souvisejc s umsťovnm dět do zařzen, a konečně i kol koordinačn (srov. ustanoven 5 odst. 2 zkona). Jde o koly velmi odborn, zajišťovan v diagnostickch stavech tmem odbornků, kterm je pro plněn těchto kolů svěřena řada pravomoc a je jim i zajištěno materiln zzem. Tak podmnky, za nichž lze dtě umstit do smluvn rodiny ("ve zvlště odůvodněnch přpadech, vyžaduje-li to zjem dtěte"), jsou formulovny přliš neurčitě. Intenzita tto neurčitosti je tak vysok, že vylučuje možnost stanoven normativnho obsahu danch ustanoven i pomoc obvyklch interpretačnch postupů.
Podle zvěru Veřejnho ochrnce prv by měl stavn soud ustanoven zkona tkajc se institutu smluvn rodiny zrušit, protože pro svou neurčitost jsou v rozporu s ustanovenm čl. 1 stavy.
Zaveden institutu smluvn rodiny do zkona o vkonu stavn nebo ochrann vchovy je, podle Veřejnho ochrnce prv, cizm prvkem, kter se vymyk smyslu a čelu zkona, tj. pravy vkonu stavn vchovy nebo ochrann vchovy ve školskch zařzench. Předkladatel pozměňovacho nvrhu, kterm byl institut smluvn rodiny do textu zkona včleněn, se zřejmě inspirovali slovenskou pravou obsaženou v zkoně č. 195/1998 Z. z., o socilnej pomoci. Podle 26 tohoto zkona může dětsk domov poskytovat pči v rodinch pro profesionln vkon nhradn pče (tzv. profesionln nhradn rodina), kter poskytuj dětem pči a vchovu ve vlastnm rodinnm prostřed, mimo dětsk domov. Na rozdl od česk pravy tzv. smluvn rodiny jde o pči dětskho domova poskytovanou profesionly - zaměstnanci dětskho domova ve vlastnm rodinnm prostřed. Profesionln rodič za svou prci pobr plat, jeho prce je řzena a kontrolovna a m stanovenu nplň prce.
Podle Veřejnho ochrnce prv pochybnosti vzbuzuje i zmocněn Ministerstva prce a socilnch věc k vydn vyhlšky o podrobnostech pro vběr a přpravu smluvnch rodin a o podrobnostech spoluprce a kontroly těchto smluvnch rodin s diagnostickm stavem. střednm orgnem sttn sprvy pro školsk zařzen je totiž, podle ustanoven 7 kompetenčnho zkona (zkona č. 2/1969 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů) Ministerstvo školstv, mldeže a tělovchovy, kter je tak střednm sprvnm řadem pro vkon stavn a ochrann vchovy ve školskch zařzench (srov. ustanoven 4 odst. 6 zkona). Je tedy nepochopiteln, proč podrobnosti o organizačnm postupu diagnostickho stavu při přijmn, umsťovn, přemsťovn a propouštěn dět m vyhlškou stanovovat Ministerstvo školstv, mldeže a tělovchovy ( 5 odst. 13), zatmco podrobnosti pro vběr a přpravu smluvnch rodin, podrobnosti spoluprce a kontroly těchto smluvnch rodin s diagnostickm stavem, maj bt stanoveny vyhlškou Ministerstva prce a socilnch věc.
IV.
V souladu s ustanovenm 42 odst. 3 zkona o stavnm soudu byla vyždna i vyjdřen Ministerstva školstv, mldeže a tělovchovy a Ministerstva prce a socilnch věc.
Ministerstvo školstv, mldeže a tělovchovy v zsadě souhlas se zvěry navrhovatele, tkajcmi se institutu tzv. "smluvn rodiny", zavedenho do českho prvnho řdu zkonem č. 109/2002 Sb. Předmětn ustanoven nebyla součst vldnho nvrhu, ale byla doplněna cestou pozměňovacch nvrhů při projednvn nvrhu citovanho zkona v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. Vchova dět a mldeže ve "smluvnch rodinch" by mohla bt vhodnou formou pče o děti a mldež, jinou otzkou je však zakotven tto vchovn formy v českm prvnm řdu, kter je v dan době velmi problematick.
Předně chyb prvn prava tohoto institutu v zkoně. Zkon neobsahuje definici tohoto pojmu, vymezen požadavků kladench na smluvn rodiny, vymezen jejich prv a povinnost, ale i prv a povinnost dět, vztahu mezi smluvn rodinou a diagnostickm stavem. Jedn se tedy o neurčit pojem, kter zkon vůbec nevymezuje, pouze v 41 odst. 2 odkazuje na provděc vyhlšku, kterou m Ministerstvo prce a socilnch věc stanovit podrobnosti pro vběr a přpravu smluvnch rodin, podrobnosti spoluprce a kontroly těchto smluvnch rodin s diagnostickm stavem.
Pokud zkon zmocňuje ministerstvo pravou něčeho, co v zkoně samotnm upraveno nen, je toto ustanoven v rozporu s čl. 79 odst. 3 stavy. V takovm přpadě se nejedn o proveden zkona, ale o jeho doplňovn za situace, kdy chyb přslušn zkonn prava, kterou by měla vyhlška provst.
Napaden ustanoven zkona č. 109/2002 Sb., o smluvn rodině, odporuj tž ustanoven čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny, podle nichž je sttn moc možno uplatňovat jen v přpadech a mezch, kter stanov zkon, a to způsobem, kter zkon stanov a povinnosti mohou bt ukldny toliko na zkladě zkona a v jeho mezch. Zkonem předvdan vyhlška by, při vymezen tohoto institutu, musela nepochybně obsahovat i stanoven povinnost smluvn rodiny ve vztahu k dtěti i diagnostickmu stavu, kter však nemaj nezbytn zklad v podobě pozitivn zkonn pravy.
V zkoně rovněž chyb jakkoli ustanoven o soudn ingerenci. Přitom podle čl. 32 odst. 4 Listiny mohou bt prva rodičů omezena a nezletil děti mohou bt od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu na zkladě zkona. Podle čl. 4 stavy jsou zkladn prva a svobody pod ochranou soudn moci. Zkon počt s tm, že dtě by bylo umstěno do smluvn rodiny pouze na zkladě smlouvy uzavřen mezi touto rodinou a diagnostickm stavem, a to bez jakkoli kontroly soudem a zkonnho podkladu. Obecn institut smluvn volnosti častnků zvazkovch vztahů by tak umožňoval neomezenou možnost smluvnch stran dohodnout v zsadě jakkoli podmnky vchovy ve smluvnch rodinch, čmž by došlo i k porušen zvazků Česk republiky, vyplvajcch tž z mezinrodnch prvnch normativnch aktů (viz např. Evropsk mluva o prvech dět - sdělen MZV č. 54/2001 Sb.).
Ministerstvo školstv, mldeže a tělovchovy, v rmci metodick činnosti, vypracovalo pokyn k umsťovn dět s nařzenou stavn vchovou nebo uloženou ochrannou vchovou do smluvnch rodin. Podle čl. I bodu 2) tohoto pokynu do doby vydn vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc ve smyslu 41 odst. 2 zkona č. 109/2002 Sb. diagnostick stavy umsťuj děti s nařzenou stavn vchovou nebo uloženou ochrannou vchovou pouze do školskch zařzen pro vkon stavn vchovy a ochrann vchovy podle 5 odst. 1 věty prvn zkona č. 109/2002 Sb. Tmto pokynem bude zajištěno, že do doby, než bude situace vyřešena v rovině prvn pravy, nebude svěřovn do smluvnch rodin probhat.
V.
Podle vyjdřen Ministerstva prce a socilnch věc, ustanoven 5 odst. 1 posledn věty, 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona č. 109/2002 Sb., jsou v rozporu s stavou a Listinou, protože zakldaj diagnostickmu stavu oprvněn umstit dtě do smluvn rodiny. Přitom nejsou zkonem vymezeny vzjemn prvn vztahy mezi diagnostickm stavem, smluvn rodinou, dtětem a zkonnmi zstupci dtěte. plně se opomj skutečnost, že rozhodnut soudu o umstěn dtěte do stavn pče se měn dohodou několika osob, aniž by pro takov jednn byla stanovena zkonn pravidla. V takovm přpadě nen vyloučeno, aby se dtě, svěřen rozhodnutm soudu do stavn pče, dostalo na zkladě zamšlen dohody mezi ředitelem diagnostickho stavu a osobami tvořcmi smluvn rodinu, do rodiny, jejž prostřed je pro dtě nevyhovujc. Pro srovnn ministerstvo připomn pravu postaven a povinnost osvojitelů a pěstounů, respektive budoucch osvojitelů a pěstounů. Tato prava je v plnm rozsahu pravou zkonnou, nikoliv podzkonnou.
Shora popsanou nepřijatelnou prvn situaci nemůže vyřešit ani vyhlška Ministerstva prce a socilnch věc, jejž vydn předpokld 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona. Předpokldan vyhlška by musela zahrnovat stanoven povinnosti členů smluvn rodiny, např. povinnosti zčastnit se přpravy pro pči o dtě, povinnosti sdělit určit osobn daje, povinnosti spolupracovat při provděn kontroly a rovněž stanoven různch povinnost spojench s vběrem smluvn rodiny a se samotnou pč o dtě. Zakotvenm uvedench povinnost ve vyhlšce Ministerstva prce a socilnch věc na zkladě obecně formulovanho zmocněn 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona by došlo k porušen čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterho povinnosti mohou bt ukldny toliko na zkladě zkona a v jeho mezch.. Dotčen ustanoven zkona nejsou potřebnm podkladem, kter by stanovil meze, v nichž se m provděc vyhlška pohybovat. Z ustanoven 5 odst. 1, 8 odst. 4 ani z 41 odst. 2 zkona nelze tyto meze dovodit.
Konečně dotzan ministerstvo zastv nzor, že zmocněn Ministerstva prce a socilnch věc k vydn vyhlšky je vadn z hlediska zkona č. 2/1969 Sb., o zřzen ministerstev a jinch střednch orgnů sttn sprvy Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů. Ve smyslu 8 odst. 4 napadenho zkona maj bt prostřednictvm smluvnch rodin zabezpečovny koly diagnostickho stavu. Zkon č. 2/1969 Sb. však v ustanoven 7 řad školsk zařzen do působnosti Ministerstva školstv, mldeže a tělovchovy, a nikoli Ministerstva prce a socilnch věc.
VI.
stavn soud si vyždal i vyjdřen Fondu ohrožench dět. Fond se neztotožňuje s argumentac navrhovatele v tom, že nov institut smluvn rodiny představuje zsah do ochrany zkladnch prv a svobod dtěte, nebo že odporuje principu prvn jistoty, a tm i principům prvnho sttu. Neobv se, že by tuto prvn pravu bylo možno zneužt v neprospěch dtěte ve většm rozsahu, než je i nyn možno zneužt systm stavn vchovy (např. vchovn opatřen, resp. trest, spočvajc v zkazu nvštěvy dtěte u rodičů). Rovněž se nedomnv, že by bližš podmnky fungovn smluvnch rodin nemohlo stanovit Ministerstvo prce a socilnch věc vyhlškou, jak zkon umožňuje. Fond ohrožench dět se domnv, že stavn stžnost navrhovatele nen důvodn, protože prvn postaven dtěte ve smluvn rodině se neměn, i nadle podlh zkladnm principům režimu stavn vchovy. Zodpovědnost a kontrola nad dtětem stle nlež stavnmu zařzen. Nic se neměn ani na možnosti kontaktu dtěte s vlastn rodinou.
VII.
Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, stavn soud při rozhodovn v řzen o zrušen zkonů nebo jinch prvnch předpisů posuzuje obsah těchto předpisů z hlediska jejich souladu s stavnm pořdkem a zjišťuje, zda byly přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky, jakož i ze zaslanch sněmovnch tisků a dajů o průběhu hlasovn, je zřejm, že zkon č. 109/2002 Sb. byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem a v mezch kompetence stanoven stavou.
Nvrh zkona, se kterm Poslaneck sněmovna vyslovila souhlas dne 6. prosince 2001, byl postoupen k projednn Sentu dne 19. prosince 2001. Plnum Sentu projednalo nvrh zkona dne 17. ledna 2002 na sv 13. schůzi a usnesenm č. 263 nvrh zkona zamtlo. Poslaneck sněmovna o nvrhu zkona hlasovala znovu na sv 46. schůzi dne 5. nora 2002 a usnesenm č. 2016 nvrh zkona schvlila. Prezident republiky pot přijat zkon vrtil, avšak Poslaneck sněmovna na zkonu setrvala (viz usnesen č. 2121 ze 47. schůze dne 12. března 2002).
Po posouzen nvrhu podanho Prezidentem republiky a po zvžen všech okolnost dospělo plnum stavnho soudu k zvěru, že nvrh je důvodn.
Všechna ustanoven zkona, kter navrhovatel navrhuje zrušit, se tkaj institutu smluvn rodiny, kter byl do prvnho řdu Česk republiky zaveden zkonem č. 109/2002 Sb.. Zmněn ustanoven nebyla součst vldnho nvrhu zkona, ale byla do zkona začleněna na zkladě poslaneck iniciativy v průběhu projednvn zkona Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky.
Prvnm ustanovenm zkona, jehož zrušen je navrženo, je posledn věta 5 odst.1, kter zn: "Ve zvlště odůvodněnch přpadech, vyžaduje-li to zjem dtěte, umsťuje dtě mimo zařzen do smluvn rodiny."
V zjmu plnosti nutno podotknout, že ustanoven 5 odst. 1 zkona č. 109/2002 Sb. definuje diagnostick stav jako zařzen, kter přijm do pče děti (viz 2 odst. 3, 4 a 5 thož zkona), u nichž byla nařzena stavn vchova nebo uložena ochrann vchova, děti, u kterch bylo nařzeno předběžn opatřen k zajištěn pče o nezletil děti podle 76a občanskho soudnho řdu (dle jen "OSŘ"). stav dle přijm do pče i děti, kter nejsou občany Česk republiky a splňuj podmnky stanoven v 2 odst. 2 a 3 zkona č. 359/1999 Sb., o socilně prvn ochraně dět.
Diagnostick stav přijm do pče rovněž děti, o jejichž umstěn, v důsledku jejich poruch chovn, poždaly osoby odpovědn za vchovu ( 7 odst. 1 zkona).
Na zkladě vsledků komplexnho vyšetřen, zdravotnho stavu dět a voln kapacity jednotlivch zařzen je diagnostick stav umsťuje do dětskch domovů, dětskch domovů se školou nebo vchovnch stavů, s vjimkou dět přijatch do diagnostickho stavu na zkladě 7 odst. 1 zkona. Těm je poskytovna preventivn vchovn pče podle 16 zkona.
Posledn věta ustanoven 5 odst. 1 zkona, jejž zrušen je navrhovno, pak zavd možnost, aby diagnostick stav umstil dtě do smluvn rodiny "ve zvlště odůvodněnch přpadech, vyžaduje-li to zjem dtěte". Toto oprvněn diagnostickho stavu se tedy vztahuje na všechny děti shora uveden, kromě dět umstěnch podle 7 odst. 1 zkona.
Umsťovn dtěte do smluvn rodiny na zkladě smlouvy mezi diagnostickm stavem a smluvn rodinou, bez dostatečn a pln zkonn pravy, včetně soudn kontroly, považuje stavn soud za zsah do zkladnch prv a svobod dtěte ve smyslu čl. 4 stavy a čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny. Podle čl. 4 stavy jsou zkladn prva a svobody pod ochranou soudn moci. Člnek 32 odst.1 Listiny zaručuje zvlštn ochranu dět a mladistvch, takže prva rodičů mohou bt omezena a nezletil děti mohou bt od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutm soudu na zkladě zkona (čl. 32 odst. 4 Listiny). O odebrn dtěte z pče rodičů může tedy rozhodnout jedině soud. V souladu s tmto principem tedy jen soud nařizuje stavn vchovu dtěte ( 46 odst. 1 zkona o rodině). Stane-li se tak, dtě jde nejprve do diagnostickho stavu, kter pak rozhodne o jeho dalšm umstěn do dětskho domova, dětskho domova se školou nebo do vchovnho stavu, jak poukzno shora.
Stejně tak jen soud nařizuje předn dtěte do pče jin osoby, ocitlo-li se nezletil dtě bez jakkoliv pče nebo jsou-li jeho život nebo přzniv vvoj vžně ohroženy nebo narušeny ( 76a odst. 1 OSŘ). Rozhodnut soudu je třeba rovněž ke svěřen dtěte do pěstounsk pče ( 45a odst. 1 zkona o rodině) a k osvojen dtěte ( 63 odst. 2 zkona o rodině). Rovněž pozastaven, omezen či zbaven rodičovsk zodpovědnosti vyžaduje rozhodnut soudu ( 42 a 44 zkona o rodině).
Shora citovan ustanoven 5 odst.1 zkona umožňuje, aby diagnostick stav, na zkladě blže nespecifikovan smlouvy a bez rozhodnut soudu, umstil dtě do smluvn rodiny, tedy aby takovou rodinu sm vybral a uzavřel s n smlouvu o vchově dtěte. Jedn se o změnu vchovnho prostřed dtěte, o kter soud nerozhoduje, ke kter nedv ždn souhlas. Tm diagnostick stav může fakticky změnit rozhodnut soudu o nařzen stavn vchovy nebo o uložen ochrann vchovy.
Pokud tedy zkon nově svěřuje do rukou diagnostickho stavu i pravomoc umstit dtě ve smluvn rodině, tedy do vchovy jin fyzick osoby než rodiče, dochz k vznamnmu zsahu do rozhodovac pravomoci soudu. Smlouva diagnostickho stavu se smluvn rodinou tak vlastně měn vrok soudu, kter rozhodl o nařzen stavn vchovy. Ustanoven 36 zkona dokonce vylučuje sprvn řd pro rozhodovn diagnostickho stavu podle 5 odst. 1 zkona. Procesn postaven častnků řzen, či postupu podle 5 odst. l zkona, je tak vrazně omezeno ve srovnn s procesnm postavenm častnků řzen, kdy o svěřen dtěte do vchovy jin fyzick osoby rozhoduje soud podle ustanoven 45 zkona o rodině. Dtě by tak bylo umstěno do smluvn rodiny pouze na zkladě smlouvy uzavřen mezi vybranou rodinou a diagnostickm stavem, bez jakhokoli zkonnho podkladu a bez soudn kontroly.
K umstěn dtěte do smluvn rodiny podle napadench ustanoven zkona může tedy dojt jen na zkladě smlouvy, aniž by pro takov jednn byla stanovena jasn zkonn pravidla. V takovm přpadě nen vyloučena možnost, že se dtě, svěřen rozhodnutm soudu do stavn pče, dostane na zkladě dohody mezi ředitelem diagnostickho stavu a osobami tvořcmi smluvn rodinu do prostřed, kter bude pro dtě nevyhovujc.
Tato prvn prava porušuje i zvazky Česk republiky, vyplvajc zejmna z čl. 9 mluvy o prvech dtěte (viz sdělen FMZV č. 104/1991 Sb.). Podle tohoto člnku, odstavce l: "Stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, zajist, aby dtě nemohlo bt odděleno od svch rodičů proti jejich vůli, ledaže přslušn řady, na zkladě soudnho rozhodnut a v souladu s platnm prvem a v přslušnm řzen, urč, že takov oddělen je potřebn v zjmu dtěte. Takov určen může bt nezbytnm v některm konkrtnm přpadě, napřklad, jde-li o zneužvn nebo zanedbvn dtěte rodiči nebo žij-li rodiče odděleně a je třeba rozhodnout o mstě pobytu dtěte."
Došlo rovněž k porušen zvazků vyplvajcch pro Českou republiku z Evropsk mluvy o vkonu prv dět, přijat ve Štrasburku dne 25. ledna 1996, kter byla jmnem Česk republiky podepsna dne 26. dubna 2000 (viz sdělen MZV č. 54/2001 Sb.). S touto mluvou vyslovil souhlas Parlament Česk republiky a Prezident republiky mluvu ratifikoval. mluva vstoupila v platnost na zkladě svho člnku 21 odst. 3 dne 1. července 2000. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 4 thož člnku dne 1. července 2001.
Při ratifikaci mluvy bylo učiněno nsledujc prohlšen Česk republiky:
"Česk republika prohlašuje podle člnku 1 odst. 4 Evropsk mluvy o vkonu prv dět, přijat ve Štrasburku dne 25. ledna 1996, že tuto mluvu použije na řzen o osvojen, řzen o svěřen dtěte do pěstounsk pče a řzen o omezen nebo zbaven rodičovsk zodpovědnosti, jakož i na všechna dalš řzen ve věcech rodinnch, jež se dotkaj prv dtěte."
Podle čl. 1 odst. 3 Evropsk mluvy, "pro čely tto mluvy vraz soudn řzen, kter se tk dtěte, znamen řzen v rodinnch věcech, zejmna pak to, v němž jde o vkon rodičovsk zodpovědnosti, o otzky pobytu a prva styku s dtětem". Podle čl. 2 odst. 1 tto mluvy pak vraz "soudn orgn"' znamen soud nebo sprvn orgn majc rovnocenn pravomoci.
Dalšm ustanovenm zkona, jehož zrušen je navrženo, je 8 odst. 4 zkona, kter stanov, že: "Diagnostick stav smluvně zajišťuje spoluprci se smluvnmi rodinami. Prostřednictvm těchto smluvnch rodin jsou zabezpečovny koly diagnostickho stavu zejmna u dět, u kterch pobyt v kolektivu nen vhodn. Vběr a přpravu smluvnch rodin, způsob spoluprce a kontroly stanov diagnostick stav podle vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc."
Jak už bylo vše konstatovno, zkon v ustanovench, jejichž zrušen je navrženo, zavd do českho prvnho řdu pojem "smluvn rodina", kter však blže nevymezuje a jeho ustanoven jsou v tomto směru neurčit. Jsou tedy, podle zvěru stavnho soudu, v rozporu s čl. 1 stavy ČR, podle něhož je Česk republika demokratickm prvnm sttem. Podle konstantn judikatury stavnho soudu je jednm z principů prvnho sttu princip prvn jistoty a z toho plynouc požadavek na jasnost a určitost zkona (viz nlez sp. zn. Pl. S 16/93, publikovan ve sv. 1. Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu, C.H.BECK Praha, 1994, pod č. 25). Neurčitost zkona však sama o sobě k zvěru o jeho nestavnosti nestač, jak vyplv z nlezu sp. zn. Pl. S 9/95 (publikovanm pod č. 16 ve sv. 5. Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu). Zde stavn soud konstatoval, že "neurčitost některho z ustanoven prvnho předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem prvn jistoty, a tudž i prvnho sttu (čl. 1 stavy ČR) toliko tehdy, jestliže intenzita tto neurčitosti vylučuje možnost stanoven normativnho obsahu danho ustanoven i pomoc obvyklch interpretačnch postupů." Ustanoven zkona, navržen ke zrušen, uveden podmnky naplňuj. Neurčit vymezen institutu smluvn rodiny se vrazně projevuje v ustanoven 8 odst. 4 zkona, podle něhož jsou prostřednictvm smluvnch rodin "zabezpečovny koly diagnostickho stavu". Lze si jen obtžně představit, jak by mohla smluvn rodina zabezpečovat koly diagnostick, vzdělvac, terapeutick, vchovn a sociln, organizačn, souvisejc s umsťovnm dět do zařzen, a konečně i kol koordinačn (srov. ustanoven 5 odst. 2 zkona). Z tohoto včtu je patrno, že jde o koly velmi odborn, zajišťovan v diagnostickch stavech tmem odbornků, kterm je pro plněn těchto kolů svěřena řada pravomoc a je jim i zajištěno materiln zzem. Tak podmnky, za nichž lze dtě umstit do smluvn rodiny ("ve zvlště odůvodněnch přpadech, vyžaduje-li to zjem dtěte"), jsou formulovny přliš neurčitě. Intenzita tto neurčitosti je tak vysok, že vylučuje možnost stanoven normativnho obsahu danch ustanoven i pomoc obvyklch interpretačnch postupů.
V ustanoven 8 odst. 4 a ve zmocňovacm ustanoven 41 odst. 2, kter pověřuje Ministerstvo prce a socilnch věc stanovit vyhlškou podrobnosti pro vběr a přpravu smluvnch rodin a podrobnosti spoluprce a kontroly těchto rodin, stanovil zkonodrce pro zmněnou ministerskou vyhlšku jen velmi stručn a neurčit meze, zahrnujc pouze bližš pravu:
- vběru smluvnch rodin
- jejich přpravu
- podrobnosti spoluprce těchto rodin s diagnostickm stavem
- kontrolu těchto rodin.
Jinak zkon hovoř o smluvn rodině jen v 5 odst. 1 posledn větě (viz shora), kde dv diagnostickmu stavu možnost umstit dtě do smluvn rodiny:
- jedn-li se o zvlšť odůvodněn přpad
- vyžaduje-li to zjem dtěte.
Vce slov o institutu smluvn rodiny zkon neobsahuje. Vzhledem k tto kus pravě je zřejm, že spše než podrobnosti by vyhlška musela upravit všechny zkladn prvky tohoto novho institutu. Zkonodrce neupřesnil, zda m jt o pči dočasnou, překlenovac či dlouhodobou, s možnou perspektivou budoucho osvojen. V zkoně zcela chyb definice pojmu "smluvn rodina" a vymezen požadavků kladench na tuto rodinu. Smluvn rodina nen definovna ani pozitivně, ani negativně, tj. nen stanoveno, jak rodina např. smluvn rodinou bt nemůže. Chyb vymezen kritri a kvalifikačnch předpokladů, kter by smluvn rodina měla splňovat a jakm způsobem bude ověřovna schopnost zjemců - fyzickch osob zajistit řdnou pči o dtě ve smluvn rodině. Nen jasn, zda půjde o smluvn vztahy pouze s manželskmi pry nebo s jednotlivci, zda a jakm způsobem bude omezen počet dět v jedn smluvn rodině atd. Chyb jakkoli vymezen prv osob pečujcch o dtě ve smluvn rodině a stanoven, jakm způsobem m bt řešeno hmotn zabezpečen dtěte v tto rodině. Nen rovněž stanoveno, v jakm smluvnm vztahu maj bt osoby tvořc smluvn rodinu vůči diagnostickmu stavu (v vahu přichz pracovněprvn nebo občanskoprvn) a jak typ smlouvy lze s diagnostickm stavem uzavřt. Nejsou vymezeny zkladn nležitosti tto smlouvy a zkladn prva a povinnosti jejch častnků, včetně jejich odpovědnosti.
Z tohoto včtu jednoznačně vyplv, že prva a povinnosti osob a orgnů zčastněnch na tomto institutu a jejich pravomoci by musely bt stanoveny vyhlškou ministerstva, aby se tento institut vůbec mohl stt funkčnm.
Znamen to, že ustanoven 8 odst. 4 a 41 odst. 2 napadenho zkona jsou v rozporu s člnkem 1 a člnkem 79 odst. 3 stavy Česk republiky a člnkem 4 odst. 1 a 2, člnkem 7 odst. 1, člnkem 10 odst. 2 a člnkem 32 Listiny, neboť představuj nepřpustnou delegaci normotvorby na orgn moci vkonn (Ministerstvo prce a socilnch věc) a umožňuj pravu mez zkladnch prv a svobod podzkonnou prvn normou.
Člnek 79 odst. 3 stavy zmocňuje ministerstva vydvat prvn předpisy pouze na zkladě zkona a v jeho mezch. Napaden ustanoven zkona jsou v rozporu s tmto člnkem stavy, protože ministerstvo je zmocněno pravou něčeho, pro co samotn zkon nestanov ždn meze, co sm vůbec neupravuje. Nejednalo by se tedy o proveden zkona, ale o jeho doplněn, neboť provděc předpis by institut smluvn rodiny musel přesně vymezit. Chyb tedy přslušn zkonn prava, kterou by měla ministersk vyhlška provst. Zkon svou stručnost a neurčitost nedv nutn zkladn rmec pro zmněn podzkonn předpis.
Pro zabezpečen efektivnho vkonu veřejn sprvy je vhodn ponechat pravu podrobnost podzkonnmu prvnmu předpisu, kter lze operativněji měnit. Proto i stavn pořdek Česk republiky dovoluje zkonodrci, aby za určitch podmnek zmocnil vkonn orgny k vydvn podzkonnch prvnch předpisů. Zmocněn ovšem mus bt vslovn a obsah podzkonnho předpisu mus bt v souladu se zkonem, kter provd, mus tedy bt vydn na jeho zkladě a v jeho mezch. Pokud však Parlament rezignuje na stanoven přslušnho rmce a blanketně zmocn exekutivu k tomu, aby stanovila, co je prvo, jak jsou prva a povinnosti osob nebo jak jsou pravomoci a povinnosti sprvnch řadů, pak porušuje zsadu omezen delegace normotvorby a porušuje tak i principy dělby moci, stanoven mj. v v čl. 2 odst. 1 stavy.
Omezen delegace normotvorby je jednm z tradičnch a klčovch aspektů dělby moci a systmu brzd a vzjemnch vyvžen, na nichž je postaven i stavn pořdek Česk republiky. Zkonodrce v systmu dělby moci zsadně nemůže přenst svou pravomoc na jin subjekt, svěřit ji do jinch rukou. Předpokldan provděc vyhlška by musela určit osobm tvořcm smluvn rodinu celou řadu povinnost, zejmna zčastnit se přpravy pče o dtě, sdělit určit osobn daje (zřejmě včetně zdravotnho stavu), spolupracovat při provděn kontroly, tto kontrole se podrobit apod.
Podle člnku 4 odst. 1 Listiny mohou bt povinnosti ukldny toliko na zkladě zkona a v jeho mezch. Zakotven uvedench povinnost v provděc vyhlšce Ministerstva prce a socilnch věc, na zkladě zmocněn 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona, by tedy porušilo podmnky člnku člnku 4 odst. 1 Listiny.
Napaden ustanoven zkona jsou v rozporu s stavnmi principy podzkonn normotvorby, definovanmi stavnm soudem Česk republiky zejmna v nlezech publikovanch pod č. 410/2001 Sb. a č. 96/2001 Sb. V nich stavn soud vyslovil, že odvozen normotvorba exekutivy mus respektovat nže uveden zsady:
1) podzkonn předpis mus bt vydn oprvněnm subjektem,
2) podzkonn předpis nesm zasahovat do věc vyhrazench zkonu,
3) mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard.
Podle judikatury stavnho soudu nemus bt každ povinnost stanovena zkonem, neboť požadavek, aby jakkoliv povinnost byla stanovena přmo a vhradně zkonem, by "zjevně vedl k absurdnm důsledkům, a to k popřen smyslu sekundrn normotvorby, jelikož pojmovou součst každ prvn normy je vymezen určitch prv a povinnost adrestů normy" (srov. nlez č. 410/2001 Sb.). Podzkonn předpis se však mus vždy pohybovat v mezch zkona, kter jsou buď vslovně vymezeny, anebo vyplvaj ze smyslu a čelu zkona. Na zkladě zkonnho zmocněn m provděc předpis konkretizovat problematiku upravenou v zkladnch rysech již samotnm zkonem, ale nikdy nesm jt mimo zkon.
Napaden zkon se, v ustanovench 8 odst. 4 a v 41 odst. 2, shora uvedench principů nedrž. Vymezen pojmu smluvn rodiny v zkoně je neurčit. Stejně tak neurčit jsou podmnky, za nichž lze dtě do smluvn rodiny umstit ("ve zvlště odůvodněnch přpadech, vyžaduje-li to zjem dtěte"). Intenzita tto neurčitosti je tak vysok, že vylučuje možnost stanoven normativnho obsahu danch ustanoven pomoc obvyklch interpretačnch postupů. Tm odporuje principu prvn jistoty a principům prvnho sttu. Dochz tak k rozporu těchto ustanoven zkona s člnkem 1 stavy, kter stanov, že "Česk republika je demokratick prvn stt založen na ctě k prvům člověka a občana".
Podle člnku 3 odst. 1 mluvy o prvech dtěte "zjem dtěte mus bt přednm hlediskem při jakkoli činnosti tkajc se dět, ať již uskutečňovan veřejnmi nebo soukrommi zařzenmi sociln pče, soudy, sprvnmi nebo zkonodrnmi orgny". Ve světle tohoto ustanoven mluvy stavn soud zastv nzor, že prvn prava vběru, přpravy a kontroly smluvnch rodin mus sledovat jeden zkladn cl, a to ochranu dtěte v tom směru, aby při pči v rmci smluvn rodiny neutrpělo jakoukoliv jmu. Všechny důležit otzky, tkajc se ochrany zjmů dtěte, byly až dosud upraveny zkonem a nen důvod, proč by prvě v přpadě smluvnch rodin měla postačovat pouze podzkonn prava.
V souladu s ustanovenm 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu všichni častnci tohoto řzen souhlasili s tm, aby stavn soud upustil od stnho jednn ve věci. Za tto procesn situace plnum stavnho soudu rozhodlo, mimo stn jednn a bez přtomnosti častnků, dne 30. června 2004. Nlezem, vydanm podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu, zrušilo ustanoven 5 odst. 1 posledn věty, 8 odst. 4 a 41 odst. 2 zkona č. 109/2002 Sb., pro rozpor s čl. 1, čl. 4 a čl. 79 odst. 3 stavy Česk republiky a čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a čl. 32 Listiny zkladnch prv a svobod, a to ke dni publikace tohoto nlezu ve Sbrce zkonů.