Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 501/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů...... 476/2002 účinný od 31.03.2003

Jménem České republiky

1. Zákon č. 501/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje ke dni 31. 3. 2003. 2. Návrh na zrušení ustanovení § 183b odst. 3 písm. a) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá.

Odůvodněn�

I.

Skupina 22 sen�torů jako opr�vněn� navrhovatel [� 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu] navrhla zrušen� z�kona č. 501/2001 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 513/1991 Sb., obchodn� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, etc.; podle odůvodněn� n�vrhu procesn� postup, v němž byl napaden� z�kon přijat, vykazuje proti�stavn� vady, neboť pot�, co byl jako tisk č. 824 na 39. schůzi Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky ve druh�m čten� s přijat�m pozměňovac�m n�vrhem poslance Ivana Pilipa [ve formulaci ustanoven� � 183b odst. 3 p�sm. a)] a n�sledně ve třet�m čten� s přijat�m pozměňovac�m n�vrhem (usnesen�m č. 1828) schv�len dne 31. ř�jna 2001, v dalš� schůzi, totiž na mimoř�dn� 42. schůzi Poslaneck� sněmovny bylo schvalovac� usnesen� "revokov�no", a posl�ze - za vypuštěn� pozměňovac�ho n�vrhu poslance Pilipa - byl takto upraven� n�vrh z�kona nově schv�len dne 15. listopadu 2001 (usnesen�m č. 1859) a s t�mto usnesen�m v "opraven�m" (revokovan�m) zněn� byl postoupen Sen�tu.

Na tento podle navrhovatelů proti�stavn� postup Sen�t Parlamentu Česk� republiky na sv� jeden�ct� schůzi dne 22. listopadu 2001 reagoval konstatov�n�m, že Poslaneckou sněmovnou předložen� n�vrh z�kona (a jeho schvalovac� usnesen�) jako tisk č. 150 nen� "n�vrhem z�kona dle čl. 45 �stavy ČR", a z tohoto důvodu se j�m d�le nezab�val.

Podle tvrzen� navrhovatelů Poslaneckou sněmovnou zvolen� postup byl odůvodněn �dajnou snahou "zabr�nit v�žn�m hospod�řsk�m škod�m, ke kter�m (pro omyl Poslaneck� sněmovny) by mohlo doj�t"; navrhovatel� však maj� za to, že takov� postup, ať by již byl zdůvodněn jakkoli, je v "rozporu s pr�vem". V posuzovan�m př�padě šlo totiž o "revokaci konečn�ho a meritorn�ho usnesen� Poslaneck� sněmovny", j�mž byl (definitivně) n�vrh z�kona schv�len a v takto schv�len�m zněn� měl b�t postoupen Sen�tu, neboť schvalovac� usnesen� se stalo "perfektn� okamžikem odhlasov�n�, kter� nebylo bezprostředně zpochybněno".

S odkazem na z�sadu politick�ho rozhodov�n�, podle n�ž meritorn� rozhodnut� ad hoc ustaven� většiny přijat� za určit� situace tuto (potencion�lně proměnlivou) většinu chr�n�, a zejm�na s odkazem na obsah čl. 6 (ve spojen� s čl. 39 odst. 1 a 2) a tak� na obsah čl. 47 odst. 1 a 3 a čl. 50 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava") a po rozboru možnost�, za nichž se v intenc�ch �stavn�ch a z�konn�ch kautel Poslaneck� sněmovna k j� přijat�mu z�konu může (nov�m hlasov�n�m) vr�tit, dospěli navrhovatel� k z�věru, že vyt�kan�m postupem Poslaneck� sněmovna porušila "relativn� nezměnitelnost usnesen�ho z�kona"; t�m se při přij�m�n� napaden�ho z�kona ocitla Poslaneck� sněmovna v rozporu s �stavn�m poř�dkem republiky. Usiluj�ce předevš�m o zrušen� cel�ho z�kona č. 501/2001 Sb., navrhovatel� alternativn�m ž�d�n�m navrhli zrušen� jednak jeho ustanoven� � 183b odst. 3 p�sm. a), jednak dalš�ch novelizovan�ch ustanoven�, kter� v petitu n�vrhu přesně označili a jejichž proti�stavnost bez ohledu na proti�stavn� způsob jejich přijet� vyvodili (bez bližš�ho zdůvodněn�) z ustanoven� čl. 4 a čl. 11 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, resp. čl. 1 odst. 1 Dodatkov�ho protokolu k �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod a čl. 26 Mezin�rodn�ho paktu o občansk�ch a politick�ch pr�vech.

Poslaneck� sněmovna se k v�zvě �stavn�ho soudu k n�vrhu skupiny sen�torů jako �častn�k ř�zen� (� 69 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů) vyj�dřila pod�n�m sv�ho předsedy; v něm jednak zrekapitulovala průběh kritick�ch hlasov�n�, včetně hlasov�n� pl�na Poslaneck� sněmovny o n�mitce poslance Pilipa stran (zpravodajem vysloven�) nemožnosti hlasovat o jeho n�vrhu o pozměněn�m ustanoven� � 183b, kter�žto n�mitce jako n�mitce "technick� změny bez hlubš�ch souvislost�" posl�ze vyhověla, jednak zdůraznila, že při tomto hlasov�n� byla sama uvedena v omyl, jehož důsledkem byla v ustanoven� � 183b odst. 3 "existence dvou stejn�ch ustanoven� pod jeho p�smeny e) i a) a v širš� souvislosti pak odstraněn� v�jimky z povinnosti učinit nab�dku převzet� všem majitelům �častnick�ch cenn�ch pap�rů c�lov� společnosti". Zejm�na posl�ze uveden� skutečnost, jak uk�zala pozdějš� hlasov�n� na 42. schůzi Poslaneck� sněmovny, dle n�ž pro n�vrh poslance Pilipa ze 110 př�tomn�ch poslanců nehlasoval nikdo, zat�mco proti němu hlasovalo 98 poslanců, však byla v rozporu se skutečnou vůl� Poslaneck� sněmovny, a protože - pokud jde o revokaci usnesen�, j�mž posuzovan� z�kon byl jako celek Poslaneckou sněmovnou schv�len - "z�sada ne bis idem, resp. res iudicata nen� souč�st� jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny, bylo na jej�m rozhodnut�, jak s takov�m n�vrhem nalož�".

Podle z�věrečn�ho vyj�dřen� předsedy Poslaneck� sněmovny z�konod�rn� sbor jednal v přesvědčen�, že přijat� (tj. posuzovan�) z�kon i postup, kter� vedl k jeho přijet�, je v souladu s �stavn�m poř�dkem a pr�vn�m ř�dem Česk� republiky, a je proto na �stavn�m soudu, aby n�vrh skupiny sen�torů na zrušen� tohoto z�kona posoudil a vydal př�slušn� rozhodnut�.

Rovněž za Sen�t se vyj�dřil jeho předseda. Tak� on, pot� co podal zestručněn� přehled n�mitek vznesen�ch skupinou sen�torů, provedl rekapitulaci kritick�ch hlasov�n� v Poslaneck� sněmovně a pouk�zal na to, že "O �stavně předepsan�m způsobu schvalov�n� z�konů Sen�t zevrubně diskutoval" a na rozd�l od opačn�ho stanoviska Poslaneck� sněmovny dospěl k přesvědčen�, že "usnesen�, j�mž komora Parlamentu schv�l� n�vrh z�kona, je konečn� a k takov�mu n�vrhu se lze vr�tit jen způsoby dan�mi �stavou", což pro posuzovanou věc znamen�, že "chce-li Parlament měnit svou vůli vyj�dřenou v z�konod�rn�m procesu, nemůže tak učinit jinak než cestou novelizace přijat�ho z�kona"; Sen�t tak "dospěl většinově k z�věru, že nedostatky n�vrhů z�konů schv�len�ch v Poslaneck� sněmovně lze v r�mci z�konod�rn�ho procesu řešit buď v org�nech Sen�tu nebo zah�jen�m nov� legislativn� procedury, nikoli však změnou již perfektn�ho usnesen� Poslaneck� sněmovny", přesto "posouzen� toho, zda byl z�kon přijat �stavně předepsan�m způsobem, je však zcela na �stavn�m soudu".

Vzhledem k povaze věci bylo vyž�d�no tak� stanovisko vl�dy (� 48 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb.); ta ve sv�m pod�n� vyj�dřila přesvědčen�, že posuzovan�m postupem, v souvislosti s problematick�m pozměňovac�m n�vrhem poslance Pilipa, kter� ve sv� podstatě znamenal faktick� zrušen� dosavadn� pr�vn� �pravy dan� ustanoven�m � 183b odst. 3 p�sm. a) a nav�c byl vůči n�vrhu hospod�řsk�ho v�boru zjevně duplicitn�, "nebyla splněna povinnost vypl�vaj�c� z ustanoven� � 72 odst. 4 z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny", dle něhož "před hlasov�n�m se zopakuje přesn� zněn� n�vrhu, pokud nebylo poslancům před�no jeho p�semn� vyhotoven�", nicm�ně jakkoli �stava možnost revokace usnesen� Poslaneck� sněmovny o n�vrhu z�kona (z�kazem) neupravuje a toliko jej� jednac� ř�d stanov�, že každ� poslanec může při hlasov�n� nebo bezprostředně po něm vzn�st proti průběhu nebo v�sledku hlasov�n� n�mitku, o kter� rozhodne Poslaneck� sněmovna bez rozpravy, a jestliže j� vyhov�, mus� se hlasov�n� opakovat, nejedn� se o ustanoven� taxativn�, a proto m� vl�da za to, že "jak�koli jin� př�pad opakov�n� hlasov�n� nen� jednac�m ř�dem vyloučen" a že vzhledem ke všem okolnostem, za nichž ke skupinou sen�torů napaden�mu postupu v Poslaneck� sněmovně došlo, je "nam�stě tolerovat i relativně problematickou revokaci usnesen�, došlo-li k n� předevš�m v z�jmu jasnosti a srozumitelnosti z�konn� �pravy a v z�jmu vytvořen� možnosti poslanců projevit uvědoměle svoji vůli". S přihl�dnut�m k těmto okolnostem pokl�d� vl�da n�vrh na zrušen� všech posuzovan�m z�konem novelizovan�ch ustanoven� "za zcela neadekv�tn�", neboť by t�m došlo ke značn�m probl�mům např. v oblasti kapit�lov�ho trhu a vyvolalo by "proces protikladn� privatizačn� tendenci - mj. by došlo ke znev�hodněn� subjektů pod�lej�c�ch se na privatizaci... a vedlo by nepochybně i k rozs�hl�mu sn�žen� v�nosů st�tu z privatizace jednotliv�ch společnost�". Ostatně, uv�d� vl�da z�věrem, "pr�vn� �prava nab�dky převzet�" (tj. ustanoven� � 183b napaden�ho z�kona) byla do obchodn�ho z�kon�ku zařazena na z�kladě n�vrhu přepracovan� třin�ct� směrnice Evropsk�ch společenstv�, kter� z takov� nab�dky nedovoluje nijak� v�jimky, takže platnost onoho ustanoven� je "omezena dnem vstupu smlouvy o přistoupen� Česk� republiky k Evropsk� unii v platnost".

Z�věrem sv�ho vyj�dřen� vl�da doporučila, aby n�vrh skupiny sen�torů na zrušen� posuzovan�ho z�kona, př�p. na zrušen� j�m novelizovan�ch předpisů byl zam�tnut.

II.

Z p�semn�ch materi�lů (sněmovn�ch tisků a stenografick�ch z�znamů o průběhu 39. a 42. schůze Poslaneck� sněmovny), kter� byly �stavn�mu soudu na jeho ž�dost kancel�ř� Poslaneck� sněmovny předloženy, je patrno, že

1. pokud jde o průběh 39. schůze Poslaneck� sněmovny:

a) posuzovan� z�kon byl projedn�n z podnětu skupiny poslanců a jako sněmovn� tisk č. 824 byl přik�z�n k projedn�n� v�borům hospod�řsk�mu a �stavněpr�vn�mu a iniciativně byl současně projedn�n tak� v�borem rozpočtov�m; podle navrhovatelů z�kona šlo v něm o "technickou novelu, jej�ž j�dro spoč�valo v odstraněn� legislativně-technick�ch chyb",

b) k původn�mu n�vrhu z�kona byla jak ve zm�něn�ch v�borech, tak v podrobn� rozpravě v průběhu druh�ho čten� na pl�nu Poslaneck� sněmovny projedn�na řada pozměňovac�ch n�vrhů (sněmovn� tisky 824/2 - 5), z nichž někter� byly hlasov�n�m pl�na Poslaneck� sněmovny přijaty, někter� byly odm�tnuty,

c) v průběhu třet�ho čten� vznesl poslanec Pilip n�mitku stran �dajn� "nehlasovatelnosti" jeho pozměňovac�ho n�vrhu přijat�ho ve druh�m čten� [šlo o �pravu zněn� � 183b odst. 3 p�sm. a)], kter� byla jako "akceptace technick� změny" přijata a hlasov�n�m (pod č�slem 531, ze 177 př�tomn�ch 97 pro, 12 proti) byl jeho pozměňovac� n�vrh přednesen� dř�ve ve druh�m čten� přijat,

d) usnesen�, j�mž Poslaneck� sněmovna "vyslovila souhlas se sněmovn�m tiskem č. 824 ve zněn� pozměňovac�ch n�vrhů", bylo pod č�slem 1828 přijato potřebnou většinou (v hlasov�n� pořadov�ho č�sla 532, ze 177 př�tomn�ch 159 pro, 2 proti); při hlasov�n� ani bezprostředně po něm nikdo z poslanců n�mitku proti průběhu nebo v�sledku hlasov�n� nevznesl (� 76 odst. 5 a 6 z�kona č. 90/1995 Sb.);

2. pokud jde o průběh 40. schůze Poslaneck� sněmovny konan� dne 15. listopadu 2001, ze stenografick�ho z�znamu vypl�v�, že

a) tato schůze Poslaneck� sněmovny byla jej�m předsedou svol�na podle ustanoven� � 51 odst. 4 jednac�ho ř�du, a to k ž�dosti 41 poslanců, a jej� jedn�n� bylo podř�zeno režimu z�konod�rn�ho procesu ve stavu legislativn� nouze (� 99 z�kona č. 90/1995 Sb.), kter� byl vyhl�šen na dobu od 14. do 21. listopadu 2001; o něm Sněmovna hlasov�n�m po rozpravě rozhodla (pod č. 4, ze 161 př�tomn�ch 110 pro, 48 proti), že trv� i v průběhu t�to schůze (� 99 odst. 4 z�kona č. 90/1995 Sb.),

b) jako druh� bod programu byl k projedn�n� zařazen n�vrh poslaneck�ho klubu soci�ln� demokracie na revokaci usnesen� Poslaneck� sněmovny č. 1828 ze dne 31. ř�jna 2001,

c) n�vrh byl z�stupcem navrhovatelů odůvodněn - stručně shrnuto - t�m, že hlasov�n�m o "nehlasovateln�m" pozměňovac�m n�vrhu poslance Pilipa (k � 183b) jednak byla "v r�mci procesu schvalov�n� jednotliv�ch pozměňovac�ch n�vrhů porušena pravidla jedn�n� Poslaneck� sněmovny", jednak - s přihl�dnut�m ke všem okolnostem, za nichž k hlasov�n� o tomto n�vrhu došlo - byla Poslaneck� sněmovna ve sv�m jedn�n� natolik iritov�na, že "je zřejm�, že zcela zřetelně nevěděla, o kter�m n�vrhu hlasuje", načež

d) po rozpravě Poslaneck� sněmovna hlasov�n�m

aa) (pod pořadov�m č�slem 11, ze 108 př�tomn�ch 84 pro, 16 proti) revokovala sv� usnesen� č. 1828 ze dne 31. ř�jna 2001, j�mž vyslovila souhlas s n�vrhem skupiny poslanců na vyd�n� posuzovan�ho z�kona,

bb) (pod pořadov�m č�slem 15, ze 110 př�tomn�ch pro nikdo, proti 98) pozměňovac� n�vrh poslance Pilipa (k � 183b) nepřijala a posl�ze

cc) (pod pořadov�m č�slem 16, ze 105 př�tomn�ch 92 pro, 4 proti) přijala (pod č�slem 1859) usnesen�, j�mž "vyslovila souhlas s n�vrhem skupiny poslanců na vyd�n� z�kona, kter�m se měn� z�kon č. 513 z roku 1991 Sb., obchodn� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, etc., podle sněmovn�ho tisku č. 824, ve zněn� schv�len�ch pozměňovac�ch n�vrhů", a

dd) v takto nově přijat�m zněn� postoupila n�vrh z�kona k dalš�mu opatřen� Sen�tu; protože ten se k němu věcně nevyj�dřil, po uplynut� předepsan� lhůty (� 97 odst. 2 z�kona č. 90/1995 Sb.) předložil jej předseda Poslaneck� sněmovny k podpisu prezidentu republiky (� 98 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb.).

Lze tedy shrnout a uzavř�t, že posuzovan� z�kon v z�konod�rn�m procesu v Poslaneck� sněmovně prošel třemi f�zemi; v prv� byl (po projedn�n� pozměňovac�ch n�vrhů) přijat usnesen�m č. 1828 ze dne 31. ř�jna 2001, v druh� byl dne 15. listopadu 2001 revokov�n a posl�ze (pot� co dř�ve přijat� pozměňovac� n�vrh poslance Pilipa byl v nov�m hlasov�n� odm�tnut) byl opět jako celek usnesen�m č. 1859 ze dne 15. listopadu 2001 schv�len a v tomto nov�m zněn� (za vypuštěn� textu pozměňovac�ho n�vrhu poslance Pilipa k � 183b) byl postoupen Sen�tu a později prezidentovi republiky k podpisu; publikov�n byl ve Sb�rce z�konů v č�stce 180 pod č. 501 s datem rozesl�n� 31. prosince 2001.

III.

V�razně většinov� n�zor Poslaneck� sněmovny m� za to, že jakkoli Poslaneck� sněmovna s posuzovan�m z�konem v z�věrečn�m hlasov�n� dne 31. ř�jna 2001 vyslovila souhlas, samotn� legislativn� proces t�m ještě nebyl skončen, neboť takto Poslaneckou sněmovnou schv�len� z�kon nebyl do dne kon�n� 42. schůze postoupen Sen�tu, ani nebyl předložen prezidentovi republiky k podpisu, a protože "pro projedn�n� n�vrhu na revokaci usnesen� Poslaneck� sněmovny, j�mž byl s n�vrhem z�kona vysloven souhlas" (přesněji pro nezměnitelnost schvalovac�ho usnesen�), nen� �stavně ani pr�vn�m předpisem nižš� pr�vn� s�ly (z�konem č. 90/1995 Sb.) stanovena z�vazn� lhůta, je cesta k revokaci schvalovac�ho usnesen� a k nov�mu projedn�n� z�kona otevřena".

Naproti tomu navrhovatel�, dovol�vaj�ce se z�sady "relativn� nezměnitelnosti (jednou platně přijat�ho) z�kona" s odkazem na čl. 6 ve spojen� s čl. 39 odst. 1 a 2, čl. 47 odst. 1 a 3 a čl. 50 odst. 2 �stavy, pokl�daj� jimi napaden� procesn� postup Poslaneck� sněmovny za proti�stavn�.

Za těchto zcela protichůdn�ch stanovisek bylo na pl�nu �stavn�ho soudu, aby posoudilo a rozhodlo, zda

a) lze ze st�vaj�c�ho �stavn�ho poř�dku, př�padně z oblasti obyčejn�ho pr�va (z�kona č. 90/1995 Sb.) odvodit časovou nebo věcnou hranici, za n�ž již Poslaneckou sněmovnou přijat� rozhodnut�, j�mž po konečn�m (z�věrečn�m) hlasov�n� byl s n�vrhem z�kona vysloven souhlas, nelze měnit, nebo zda po revokaci schvalovac�ho usnesen� lze v legislativn�m procesu pokračovat a dř�ve schv�len� z�kon v něm znovu projednat a v nov� (opraven�) verzi přijmout, a

b) je-li takov� hranice, jak� je z hlediska ochrany �stavnosti jej� v�znam a jak� důsledky z jej�ho překročen� plynou, jin�mi slovy řečeno, zda posuzovan� z�kon č. 501/2001 Sb., kter�m se měn� obchodn� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, etc., byl přijat �stavně předepsan�m způsobem.

Z takto vymezen�ho t�matu decidendi jsou podle přesvědčen� �stavn�ho soudu již pro svou povahu vyloučena všechna již dř�ve zm�něn� tvrzen� Poslaneck� sněmovny směřuj�c� k objasněn� okolnost�, za nichž k posuzovan� revokaci došlo, resp. k důvodům, kter� k n� Poslaneckou sněmovnu vedly, neboť jde o tvrzen� z hlediska posouzen� merita věci nerozhodn�. Ostatně jak vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny, tak argumentace vl�dy jsou zaměřeny v�lučně jen k ot�zk�m spojen�m s jednac�m ř�dem Poslaneck� sněmovny, a protože v obou př�padech zcela opom�jej� podm�nky �stavně předepsan�ho postupu přij�m�n� z�konů (� 68 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů), jde o stanoviska bez praktick�ho v�znamu.

Z�měry z�konod�rce, pokud nejsou vyj�dřeny v přiměřen� formě a rozsahu v samotn� pr�vn� normě (z�koně) jako motivy z�konod�rcova jedn�n�, na jej� obsah a platnost (�činnost) nemaj� vliv a v souvislosti s nimi nemohou b�t (samostatně) posuzov�ny, přesněji, nemohou z nich b�t vyvozeny exkulpačn� důvody pro porušen� procedur�ln�ch pravidel (z�sad), jestliže k němu v průběhu z�konod�rn�ho procesu došlo, a to bez ohledu na to, zda vady z�kona zjištěn� ex post přivodila nepozornost z�konod�rce při hlasov�n� nebo jeho nedostatečn� znalost materie, kter� s projedn�n�m n�vrhu z�kona byla spojena.

Tyto okolnosti proto zůstaly stranou pozornosti �stavn�ho soudu, stejně jako byly vědomě pominuty ot�zky spojen� s tvrzen�m omylem poslanců, důvody př�padn� omluvitelnosti takov�ho omylu a podobně, nebo tvrzen� nelogičnost pozměňovac�ho n�vrhu (poslance Pilipa k ustanoven� � 183b), kter� byl v původn�m hlasov�n� pl�na Poslaneck� sněmovny přijat a kter� se posl�ze stal zřejm�m důvodem k revokaci z�věrečn�ho usnesen� o schv�len� projednan�ho z�kona, po n�ž byl v nov�m hlasov�n� tento pozměňovac� n�vrh odm�tnut a z konečn�ho a nově schv�len�ho textu z�kona byl vypuštěn.

IV.

Postup v z�konod�rn�m procesu upraven� z�konem o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny (z�kon č. 90/1995 Sb.) nen� sice vybudov�n na z�sadě neomylnosti z�konod�rců, nicm�ně z různ�ch (teoreticky) možn�ch variant mechanismů opakovan�ho hlasov�n� a důvodů pro ně současně platn� z�kon určuje podm�nky pro ně tak, že vyhrazuje každ�mu poslanci pr�vo, aby při hlasov�n� nebo bezprostředně po něm, tedy pot�, co předsedaj�c� schůze předepsan�m způsobem vyhl�sil v�sledek hlasov�n� a ohl�sil, že n�vrh byl přijat (� 76 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb.), vznesl n�mitku buď proti průběhu hlasov�n� nebo proti jeho v�sledku (dtto odstavec 5), a jen tehdy, je-li takto uplatněn� n�mitka pl�nem Poslaneck� sněmovny přijata, lze (bez revokace předchoz�ho hlasov�n�) hlasov�n� opakovat, nikoli však se k n�vrhu z�kona nov�m projedn�n�m vr�tit.

Opakovan� hlasov�n�, lhostejno, zda o pozměňovac�m n�vrhu nebo o usnesen�, j�mž se s n�vrhem z�kona vyslovuje souhlas jako s celkem, je tak limitov�no dvěma podm�nkami, totiž bezprostředně vznesenou n�mitkou poslance a kladn�m rozhodnut�m Poslaneck� sněmovny o n�, a nadto pro jejich povahu lze je vzt�hnout toliko k vad�m (omylům) při vlastn�m hlasovac�m aktu, tedy v podstatě k technice hlasov�n� nebo ke zjištěn� jeho v�sledku, nikoli však k meritu projedn�van�ho n�vrhu (věcn� nespr�vnosti); k jejich odstraněn� jsou totiž �stavně určeny jin� mechanismy (čl. 47 odst. 2, čl. 47 odst. 1 a 3 a čl. 50 odst. 2 �stavn�ho z�kona č. 1/1993 Sb., �stava Česk� republiky), jejichž prostřednictv�m se Poslaneck� sněmovna, to však již za změněn�ch procesn�ch podm�nek, může k již dř�ve j� schv�len�mu n�vrhu z�kona vr�tit a o něm - v souvislosti s v�hradami Sen�tu nebo s jeho pozměňovac�mi n�vrhy nebo s v�hradami prezidenta republiky - znovu jednat a opětovn�m hlasov�n�m o nich rozhodnout. V takov�m př�padě jde však o proceduru zah�jenou nikoli z vlastn�ho rozhodnut� Poslaneck� sněmovny, ale jde o postup, kter� je procesn�m důsledkem nesouhlasu jin�ho �častn�ka z�konod�rn�ho procesu s n�vrhem z�kona tak, jak byl Poslaneckou sněmovnou přijat, a jako jeho �stavně vymezen� pravomoc Poslaneckou sněmovnu k opakovan�mu hlasov�n� (k nov�mu projedn�n� v intenc�ch vysloven�ho nesouhlasu) zavazuje. Ve vztahu ke schv�len�mu n�vrhu z�kona je však vlastn� pravomoc Poslaneck� sněmovny tak, jak vypl�v� z jej�ho jednac�ho ř�du a koneckonců i z povahy z�konod�rn�ho procesu jako procesu rozhodovac�ho vůbec, vyčerp�na přijet�m usnesen�, j�mž s n�vrhem z�kona vyslovila souhlas, tedy - procesně - nenapaden�m vyhl�šen�m v�sledku hlasov�n� předsedaj�c�m schůze.

Z�konod�rn� proces ve f�zi, v n�ž je pl�nu Poslaneck� sněmovny předložen n�vrh usnesen�, j�mž m� b�t s n�vrhem z�kona hlasov�n� vysloven souhlas jako s celkem (� 95 odst. 3 al. 2 z�kona č. 90/1995 Sb.), je totiž již jen z�věrem rozhodovac�ho procesu, v němž poslanec již nem� jin� možnosti, než hlasovat buď pro nebo proti (př�padně nehlasovat vůbec), neboť v průběhu předchoz�ch f�z� tohoto procesu měl natolik dostatku času a př�ležitost� k uplatněn� sv�ch n�vrhů (vyj�dřen� sv�ch politick�ch postojů), aby jeho hlasov�n� vůbec, a zejm�na v t�to z�věrečn� f�zi, bylo v�razem (důsledkem) jeho vlastn�ho politick�ho rozhodnut�, v němž posl�ze toto rozhodnut�, jako v�sledn� celek (kompromis), vych�z� z vůle většiny vyj�dřen� svobodn�m hlasov�n�m (čl. 6 al. 1 �stavn�ho z�kona č. 1/1993 Sb.).

Na usnesen� Poslaneck� sněmovny vyslovuj�c� s n�vrhem z�kona souhlas je proto nutno nahl�žet jako na rozhodnut� obsahuj�c� (v dan� procesn� f�zi) v�rok konečn� platnosti, j�mž byl z�konod�rn� proces v Poslaneck� sněmovně ukončen; požadavek z�kona, aby (Poslaneckou sněmovnou) schv�len� n�vrh z�kona byl předsedou Poslaneck� sněmovny zasl�n Sen�tu bez zbytečn�ho odkladu (� 97 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb.), nem� ani věcnou, ani časovou spojitost s vlastn�m rozhodovac�m procesem Poslaneck� sněmovny a vlastně jako pokyn technick� povahy, j�mž se m� čelit administrativn�m průtahům mezi (ukončen�m) z�konod�rn�m procesem v Poslaneck� sněmovně a rozhodovac� pravomoc� Sen�tu (� 97 odst. 2 až 4 z�kona č. 90/1995 Sb.), nem� na vlastn� rozhodovac� proces Poslaneck� sněmovny ž�dn� vliv, t�m m�ně by jej pak mohl obnovit.

Pro důvody takto vyložen� dospěl �stavn� soud k přesvědčen�, že na ot�zku položenou sub III p�sm. a) je nutno odpovědět kladně: jak z �stavn�ho poř�dku Česk� republiky, tak z oblasti obyčejn�ho pr�va (z�kon č. 90/1995 Sb.) a z povahy věci lze vyvodit, že nenapaden� vyhl�šen� v�sledků hlasov�n� o usnesen�, j�mž Poslaneck� sněmovna vyslovila s n�vrhem z�kona jako s celkem souhlas, je věcnou i časovou hranic�, za n�ž již revokace tohoto usnesen� a posl�ze nov� projedn�n� n�vrhu z�kona, jehož se revokace t�k�, nejsou př�pustn�, a to - mimo důvody již vyložen� - tak� proto, že v tomto nov�m projedn�n� n�vrhu posuzovan�ho z�kona nebyly splněny podm�nky ř�dn�ho legislativn�ho procesu, přesněji a �plněji vyj�dřeno, tento proces v �stavn�ch kautel�ch sch�zel vůbec.

V.

Jestliže Poslaneck� sněmovna, za okolnost� zm�něn�ch již dř�ve, nadto po delš� době a na jin� schůzi, přistoupila k revokaci sv�ho usnesen� (ze dne 31. ř�jna 2001, č�slo 1828), j�mž s n�vrhem posuzovan�ho z�kona vyslovila souhlas, a v takto nově otevřen�m z�konod�rn�m procesu již dř�ve schv�len� n�vrh z�kona znovu projednala a posl�ze jej přijala v jin�m jeho zněn�, zat�žila z�konod�rn� proces vadou, kterou nelze z hlediska jeho procesn� čistoty přehl�dnout.

�stavn� soud v řadě sv�ch n�lezů dot�kaj�c�ch se kontroly rozhodov�n� org�nů veřejn� moci opakovaně vyložil z�sady, pro kter� - mimo jin� t�ž z hledisek znaků pr�vn�ho st�tu - je respekt k procesn�m (procedur�ln�m) pravidlům nezbytn�; stručně poznamen�no: ust�len� rozhodovac� praxe �stavn�ho soudu dovodila, že jen v procesně bezchybn�m procesu (�stavně souladn�m ř�zen�) lze dospět k z�konn�mu a �stavně souladn�mu v�sledku (rozhodnut�), a proto procesn� čistotě rozhodovac�ho procesu (ř�zen�) je nezbytn� věnovat zv�šenou pozornost a poskytnout j� důraznou ochranu.

Jestliže takto připomenut� z�sady vztahuj� se k �stavnosti ř�zen� před org�ny veřejn� moci a k jejich v něm vydan�m rozhodnut�m (ke stanoven�mu postupu podle čl. 36 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod), nen� nijak�ho rozumn�ho důvodu se od těchto z�sad odch�lit ve věcech kontroly z�konod�rn�ho procesu a v něm přijat�ch aktů (pr�vn�ch norem), neboť, byť se rozhodovac� proces v z�konod�rn� činnosti do jist� m�ry liš� od rozhodovac�ch procesů v ř�zen�ch před jin�mi org�ny veřejn� moci - a v tomto smyslu jej lze ch�pat jako rozhodovac� proces sui generis - vůdč� z�sady rozhodov�n�, v němž se dospěje ke konečn�mu v�sledku, jsou v obou př�padech identick�; nadto nelze ztr�cet ze zřetele, že důsledky plynouc� ze z�konod�rn�ch aktů jsou pro svůj celospolečensk� dopad zajist� v�znamnějš�, než je tomu v př�padech jednotliv�ch (vadn�ch) rozhodnut� jin�ch org�nů veřejn� moci. Vystupuje tedy - v z�konod�rn�m procesu - do popřed� požadavek st�losti, přesvědčivosti a nezbytnosti pr�vn�ch aktů, na nichž pr�vn� st�t, a souvztažně tak� život občanů v něm, spoč�v�; takov�chto aktů, a tak� dosažen� potřebn� autority z�konod�rn�ch sborů nelze však dos�ci jinak než respektem k pravidlům (z�sad�m legislativn� činnosti), kter� si ostatně Poslaneck� sněmovna jako v�znamn� nositel z�konod�rn� moci pro tuto svou činnost z�konem sama stanovila.

S přihl�dnut�m k tomu, jakož i k důvodům, kter� v odůvodněn� tohoto n�lezu byly již vyloženy, požadavek jednac�ho ř�du směřuj�c� vůči předsedovi Poslaneck� sněmovny, totiž aby n�vrh z�kona, s n�mž Poslaneck� sněmovna vyslovila souhlas, byl neprodleně zasl�n Sen�tu (� 97 odst. 1 z�kona č. 90/1995 Sb.), resp. zda a nakolik byl v posuzovan� věci splněn, je z hlediska ochrany �stavnosti (čl. 83 �stavn�ho z�kona č. 1/1993 Sb.) v dan� věci nerozhodn�, stejně jako před n�m neobstoj� ani důvody, jimiž Poslaneck� sněmovna tvrzenou př�pustnost sv� revokace podkl�d�. Jakkoli - na rozd�l od předchoz�ch �stav (československ�ho st�tu) - nen� obsah jednac�ho ř�du Poslaneck� sněmovny �stavně vymezen, nen� rozumn�ho důvodu k pochybnostem, že z�kladn� z�sady jedn�n� z�konod�rn�ch sborů, a tak� z�sady styku obou sněmoven mezi sebou (jakož i vl�dou) a navenek vůbec, nemohou vykročit z �stavn�ho r�mce. Obdobně tak� tvrzen�, že v posuzovan� věci šlo o v�razně komplikovan� n�vrh z�kona a že v z�věru z�konod�rn�ho procesu (ve třet�m čten�) byla Poslaneck� sněmovna natolik iritov�na, že "zcela zřetelně nevěděla, o kter�m n�vrhu hlasuje", je pod aspekty procesn� čistoty rozhodovac�ho procesu bez jak�hokoli v�znamu.

Komplikovanost materie, kterou Poslaneck� sněmovna projedn�v�, četnost nebo různorodost pozměňovac�ch a jin�ch n�vrhů, kter� jsou v průběhu rozprav vůči předložen�mu n�vrhu z�kona vzn�šeny, samy o sobě ani ve spojen� se snahou ex post "napravit omyl a zabr�nit v�žn�m hospod�řsk�m škod�m" nemohou odůvodnit porušen� �stavně chr�něn�ho postupu v z�konod�rn�m procesu a již vyložen�ch z�sad.

Byla již zm�nka o tom, že v parlamentn� demokracii politick� rozhodnut� vych�zej� z vůle většiny vyj�dřen� svobodn�m hlasov�n�m; podm�nky, kter� za kautel �stavou v�slovně vyj�dřen�ch zajišťuj� �stavn� legitimitu a legalitu přijat�ho rozhodnut� a kter� relevantn� většiny v průběhu z�konod�rn�ho procesu vytv�řej�, jsou ovšem rozličn� a t�měř vždy se up�naj� nejen k materii, kter� je předmětem jedn�n� a n�sledn�ho rozhodnut�, ale samy jsou při vzniku zejm�na většiny ad hoc ovlivněny tak� dan�m časem, resp. okolnostmi, kter� z něj plynou. Takto ustaven� většiny pro přijet� rozhodnut� (schv�len� n�vrhu z�kona) relevantn� jsou (mohou b�t) ovšem proměnliv�, a to nezř�dka natolik, že ve zm�něn�ch souvislostech v průběhu času svou početn� relevanci mohou (mohly by) ztratit a st�t se menšinou, kter� by však byla vystavena nebezpeč� zvratu dř�ve přijat�ho rozhodnut�. Ochrana takto vznikl�ch většin, přesněji, jejich dř�ve přijat�ch rozhodnut�, je proto nezbytn� nejen z hlediska st�losti pr�vn�ch aktů, ale představuje jako důsledek dosažen� shody v dan�m čase (kompromisn� politick� vůle) tak� jednu ze z�ruk �stavnosti, kter� vylučuje z rozhodov�n� sv�voli, pro niž v něm přirozeně nen� m�sta, řečeno jin�mi slovy: skutečnost, že schv�len� n�vrh z�kona nebyl dosud předsedou Poslaneck� sněmovny postoupen Sen�tu, nezakl�d� důvod k tomu, aby Poslaneck� sněmovna již ukončen� rozhodovac� proces o n�vrhu z�kona obnovila a v něm se vr�tila k nov�mu meritorn�mu rozhodov�n�. Proto okamžik, kdy rozhodovac� proces v dan� f�zi z�konod�rn�ho procesu přijet�m rozhodnut� nezvratně skončil, je nejen pro legalitu přijat�ho rozhodnut�, ale tak� pro jeho st�lost natolik v�znamn�, že j�m dan� hranice je �stavně nepřekročiteln�, a jako takov� svou podstatou m� br�nit vzniku potencion�ln�ho nebezpeč� usurpace moci, kter� Poslaneck� sněmovně nepř�sluš�. Opačn� většinov� n�zor Poslaneck� sněmovny je myln� tak� proto, že v pr�vn�m st�tě "St�tn� moc slouž� všem občanům a lze ji uplatňovat jen v př�padech, v mez�ch a způsoby, kter� stanov� z�kon." (čl. 2 odst. 3 �stavn�ho z�kona č. 1/1993 Sb.); ne tedy každ� vůle parlamentn�ho org�nu, ale toliko takov�, kter� z�kon, ať by již šlo o z�kon �stavn� nebo prost� (o jej�m jednac�m ř�du), respektuje a z jeho mez� vych�z�, se může st�t z�konem.

�stavn� soud proto dospěl k přesvědčen�, že tak� na druhou ot�zku položenou vpředu sub III p�sm. b) nutno odpovědět kladně: vykročen� z hranic nezměnitelnosti přijat�ho rozhodnut� (usnesen�, j�mž s projedn�van�m z�konem byl vysloven souhlas) a ze z�sad dř�ve vyložen�ch je porušen�m �stavnosti z�konod�rn�ho procesu; posuzovan� z�kon č. 501/2001 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 513/1991 Sb., obchodn� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, etc., nebyl proto Poslaneckou sněmovnou přijat �stavně předepsan�m způsobem.

Tento z�věr již s�m o sobě čin� nadbytečn�m přezkum �stavnosti jednotliv�ch ustanoven� posuzovan�ho z�kona, na kter� jako na proti�stavn� navrhovatel� v alternativn�m ž�d�n� poukazuj�, a proto nebylo zapotřeb� se jimi jako jednotlivostmi zab�vat.

VI.

Ve sv�ch �vah�ch �stavn� soud nepřehl�dl stanovisko vl�dy, kter�, ač nen� �častn�kem tohoto ř�zen�, m� podle vyž�dan�ho vyj�dřen� za to, že pro možn� značn� probl�my, např. v oblasti kapit�lov�ho trhu, a tak� pro pochyben� ve veden� kritick� schůze Poslaneck� sněmovny, na n�ž byl posuzovan� z�kon poprv� přijat, "bylo by nam�stě tolerovat i relativně problematickou revokaci, zejm�na došlo-li k n� v z�jmu vytvořen� možnosti poslanců projevit uvědoměle svoji vůli". Jakkoli je třeba upozorněn� vl�dy br�t s veškerou v�žnost� a jakkoli nen� pochyb o tom, že novelizace obchodn�ho z�kon�ku přin�š� řadu ž�douc�ch změn, tyto skutečnosti však nemohou přev�žit nad z�sadn�m postul�tem �stavnosti, totiž aby z�kony byly z�konod�rn�mi sbory Parlamentu přij�m�ny způsobem �stavně předepsan�m (čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 45 �stavn�ho z�kona č. 1/1993 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů).

Protože spornou problematiku ustanoven� � 183b odst. 3 p�sm. a) posuzovan�ho z�kona, proti němuž meritorn� v�hrady navrhovatelů m�ř� předevš�m, nelze oddělit od ostatn� materie, a to již proto, že usnesen�m Poslaneck� sněmovny ze dne 15. listopadu 2001 (č. 1859) bylo revokov�no předchoz� jej� usnesen� ze dne 31. ř�jna 2001 (č. 1828), j�mž tento z�kon byl schv�len jako celek, nezbylo než z�kon č. 501/2001 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 513/1991 Sb., obchodn� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, etc., jako přijat� nikoli �stavně předepsan�m způsobem zrušit, a to s přihl�dnut�m k okolnostem předestřen�m vl�dou ke dni, jak ze znělky tohoto n�lezu je patrno (� 70 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb.).

Odm�tav� v�rok stran n�vrhu na zrušen� ustanoven� � 183b odst. 3 p�sm. a) z�kona č. 513/1991 Sb., obchodn� z�kon�k, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, je podložen skutečnost�, že form�lně i obsahově shodn� n�vrh byl pod�n k �stavn�mu soudu dne 13. prosince 2001, je projedn�v�n samostatně pod sp. zn. Pl. �S 38/01, a je tak odůvodněn přek�žkou litispendence (� 35 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb.).