Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 446 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 452/2006 účinný od 27.09.2006
| Schválené: | 13.06.2006 |
| Účinnost od: | 27.09.2006 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Právní předpisy. Obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů., Kupní smlouva v obchodním právu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 13. června 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 446 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Okresního soudu v Břeclavi jako vedlejšího účastníka, takto:
I. Návrh Krajského soudu v Praze na zrušení ustanovení § 446 obchodního zákoníku, v platném znění, se odmítá.
II. Návrh Okresního soudu v Břeclavi na zrušení ustanovení § 446 obchodního zákoníku, ve znění zákona č. 370/2000 Sb., se zamítá.
Odůvodněn
I.
1. Dne 20. 12. 2004 obdržel stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 446 zkona č. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, v platnm zněn, jako nvrh ve smyslu ustanoven 64 odst. 4 (sprvně odst. 3) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, v platnm zněn, a čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), neboť navrhovatel - Krajsk soud v Praze - dospěl k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem.
2. V projednvan věci podal žalobce Ing. M. Ř. dne 12. 9. 2001 proti žalovan Š., a.s., u Okresnho soudu v Mlad Boleslavi žalobu o určen, že je vhradnm vlastnkem osobnho automobilu Škoda Octavia Combi, kter zakoupil dne 13. 10. 1999 za 460 000 Kč na zkladě kupn smlouvy uzavřen s prodvajcm M. L., a to podle obchodnho zkonku. Dne 1. 11. 2000 vyzvala Policie Česk republiky, kriminln služba Sprvy hlavnho města Prahy, manželku žalobce, aby vozidlo vydala pro důvodn podezřen, že pochz z trestn činnosti; vozidlo bylo Policii Česk republiky vydno. Ždosti žalobce o vydn automobilu Policie Česk republiky nevyhověla, neboť se jednalo o automobil, kter byl dne 13. 8. 1999 žalovan odcizen a čslo jeho karosrie bylo amatrsky přeraženo. Žalobce svůj nrok opral o ustanoven 446 obchodnho zkonku, kter dovoluje nabyt vlastnickho prva od nevlastnka. Okresn soud v Mlad Boleslavi rozsudkem ze dne 4. 12. 2001, č. j. 9 C 210/2001-44 žalobu zamtl odůvodněnm, že ustanoven 446 obchodnho zkonku se vže k ryze obchodnm vztahům, tedy je použiteln např. v přpadě, že je nabyto zbož, kter kupujc dle prodv, přičemž z živnostenskho listu žalobce vyplv, že předmětem jeho podnikn je vkon zeměměřickch činnost, a vozidlo tak nen předmětem dalšho prodeje. Ustanoven 446 obchodnho zkonku na uvedenou kupn smlouvu nedopad; pokud by tomu tak bylo, legalizovala by se jm trestn činnost. Krajsk soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 5. 2002, č. j. 29 Co 159/2002-59 prvostupňov rozsudek potvrdil, když dospěl ke stejnmu prvnmu zvěru. Protože ustanoven 446 obchodnho zkonku je vjimkou proti obecnmu principu ochrany vlastnictv, nemůže bt vykldno nad rmec, kter měl zkonodrce na mysli, když předmět takov kupn smlouvy charakterizuje jako zbož; zde s ohledem na předmět podnikn o prodej zbož nešlo. Respektovnm ujednn o aplikaci obchodnho zkonku by došlo k obchzen zkona a k legalizaci trestnho činu. Nejvyšš soud rozsudkem ze dne 30. 7. 2003, č. j. 32 Odo 964/2002-98 rozsudky obou soudů zrušil a věc vrtil soudu prvnho stupně k dalšmu řzen, neboť zvěr, že ustanoven 446 obchodnho zkonku nelze aplikovat na vztah mezi žalobcem a prodvajcm, shledal nesprvnm. Podle ustanoven 262 odst. 1 obchodnho zkonku si strany mohou dohodnout, že jejich zvazkov vztah, kter nespad pod vztahy uveden v ustanoven 261 obchodnho zkonku, se řd tmto zkonem; nen rozhodn, zda se jedn o podnikatele a zda se zvazkov vztah tk jejich podnikatelsk činnosti. V přpadech aplikace ustanoven 262 odst. 1 obchodnho zkonku se pojmem zbož rozum i movit věc, kterou kupujc dle neprodv, protože jinak by byla eliminovna možnost dohody předvdan tmto ustanovenm. Dovolac soud uložil soudu nalzacmu, aby se v dalš fzi řzen zabval otzkou platnosti kupn smlouvy, dle zda byla uzavřena v režimu obchodnho zkonku; bude-li odpověď na obě otzky kladn, m zvžit, zda jsou splněny podmnky ustanoven 446 obchodnho zkonku pro nabyt vlastnickho prva žalobcem. Okresn soud v Mlad Boleslavi rozsudkem ze dne 30. 1. 2004, č. j. 9 C 304/2003-113 určil, že žalobce je vlastnkem předmětnho automobilu, jelikož kupn smlouva byla platně uzavřena, prodej vozidla se uskutečnil v režimu obchodnho zkonku a žalobce vozidlo koupil v dobr vře, že jej kupuje od vlastnka, neboť v době uzavřen smlouvy nic nenasvědčovalo opaku. Žalovan se odvolal proti rozsudku, žalobce toliko do vroku o nhradě nkladů řzen. Krajsk soud v Praze usnesenm ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 29 Co 494/2004 odvolac řzen přerušil a podal nvrh k stavnmu soudu na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, v platnm zněn.
3. Na vod navrhovatel vysvětluje, že zejmna u Okresnho soudu v Mlad Boleslavi se podobn přpady množ a že napaden ustanoven 446 obchodnho zkonku na vše popsan přpad neaplikoval v důvěře, že zkon neposkytuje ochranu prvnm vztahům vzniklm po trestnm činu. Je přesvědčen, že je třeba rozlišovat mezi zbožm a ostatnmi předměty koupě a v rmci zbož činit rozdl mezi věcmi individulně a druhově určenmi, neboť u věc druhově určench nen ochrana vlastnka tak vznamn, když se poškozenmu dostane nhrady jinmi věcmi thož druhu. Svůj nzor opr o judikt Nejvyššho soudu ČSR č. 10784 z roku 1931 (Vžn), podle něhož kupujc nabv ke zbož vlastnick prvo, bylo-li nabyto bezelstně a za platu od obchodnka oprvněnho s nm obchodovat, nebo od toho, komu je vlastnk svěřil; dosavadn vlastnk zbož se může hojit jen na tom, kdo je mu odpovědn, přičemž nrok na vrcen toho, co bylo plněno bez prvnho důvodu, mus ustoupit.
4. Navrhovatel dle tvrd, že aplikace ustanoven 446 obchodnho zkonku vedla k excesům, jež však nebyly odstraněny ani jeho novelou provedenou zkonem č. 370/2000 Sb., kter zpřsnila požadavky na existenci dobr vry kupujcho formulac "věděl nebo vědět měl a mohl". Důkazem toho, že škodliv praxe přetrvv, je skutečnost, že stavn soud se musel vkladem tohoto ustanoven zabvat v nlezech sp. zn. IV. S 112/01 a sp. zn. I. S 437/02 (pozn. red.: pod sp. zn. IV. S 112/01 nebyl vydn nlez stavnho soudu, nbrž usnesen - viz dle). stavn soud zde zdůraznil, že je obzvlště nutn velmi přsně posuzovat otzku dobr vry nabyvatele, zvlště v přpadech, kdy dochz k aplikaci ustanoven obchodnho zkonku na zkladě dohody smluvnch stran podle jeho 262. Již samotn existence takov dohody může v určitch jednotlivch přpadech vyvolvat pochybnosti o jejm čelu a důvodech jejho uzavřen a nesm sloužit k jakmusi "jištěn" kupujcho, že by prodvajc nebyl oprvněn vlastnick prvo k předmětn věci převst, neboť již tato skutečnost by sama o sobě vylučovala existenci dobr vry na straně kupujcho a tm i aplikaci ustanoven 446 obchodnho zkonku. Navrhovatel však podotk, že časov umstěn nlezů a nsledn praxe ukazuj, že ani korekce nlezy proveden nevedla k vkladu obecnmi soudy tak, aby nebyl v rozporu s ochranou zkladnch prv. Dalš existence ustanoven 446 obchodnho zkonku ve spojen s trvajc prax ohrožuje ochranu zkladnch prv zakotvench v čl. 4 odst. 4 a v čl. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). stava a Listina chrn prvo všech vlastnků bez rozdlu, avšak napaden ustanoven stanovc možnost nabyt od nevlastnka tuto zsadu porušuje, a to z důvodu ochrany jinho zjmu - ochrany dobr vry nabyvatele, kter je zjmem menšm. Nadto dobr vra kupujcho je a může bt chrněna jinm způsobem - regresem za předpokladu řdnho fungovn justice a policie. Na podporu svho tvrzen navrhovatel cituje komentovan vydn obchodnho zkonku podle stavu k 1. 1. 1999, v němž doc. Dr. JUDr. Karel Eliš konstatuje, že rozdlnost řešen otzky nabyt vlastnickho prva od nevlastnka v občanskm a obchodnm zkonku je ve zřejmm rozporu s Listinou a stavou, protože popr jednak stavn princip rovnosti, jednak zsadu stejnosti ochrany vlastnickho prva.
5. Navrhovatel cituje z rozsudku Nejvyššho soudu 2 Odon 144/97 ze dne 18. 12. 1997, podle něhož strany zvazkovho vztahu, ať jsou jimi podnikatel, či nikoliv, jde-li o zvazkov vztah tkajc se jejich podnikatelsk činnosti, či nikoli, si mohou sjednat, že jejich zvazkov vztah, pokud by se měl jinak řdit přslušnmi ustanovenmi občanskho zkonku, se bude řdit odpovdajcmi ustanovenmi obchodnho zkonku. Navrhovatel Nejvyššmu soudu vytk, že takto je podvn nvod na zločin požvajc soudn ochrany, kter dobře ilustruje nebezpeč vyvolan dobrm myslem zkonodrce ochrnit dobrou vru kupujcho, a m za nsledek porušen ochrany zjmu vznamnějšho (vlastnick prvo). Nejvyšš soud přikročil ke zmněnmu vkladu přesto, že okolnosti přpadu dobr vře nesvědč (rychlost prodeje, vše slevy, vědomost kupujcho o těchto inzerovanch skutečnostech).
6. Dosavadn stanoven mez vkladu ustanoven 446 obchodnho zkonku vše uvedenmi nlezy stavnho soudu nen vnmno prax obecnch soudů reprezentovanou vkladem Nejvyššho soudu tak, aby k porušovn zkladnch prv nedochzelo, což vede navrhovatele k radiklnmu nvrhu s vědomm, že může přinst buď zrušen napadenho ustanoven, nebo ještě vraznějš stanoven mez jeho vkladu.
II. a
7. Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen ze dne 26. 3. 2005 podepsanm jejm předsedou PhDr. Lubomrem Zaorlkem konstatuje, že myslem zkonodrce pro zařazen prvn pravy nabyt vlastnictv od nevlastnka do obchodnho zkonku bylo poslen prvn jistoty kupujcho, jak o tom svědč důvodov zprva, kter k ustanovenm 443 až 446 uvd, že i když se navrhovan zkon omezuje na pravu zvazkovch obchodnch vztahů, je čeln v zjmu prvn jistoty upravit i nabyt vlastnickho prva na zkladě kupn smlouvy. V rmci, kter vyplv z povahy věci, se umožňuje stranm sjednvat si odlišnou dobu pro nabyt vlastnickho prva, včetně vhrady vlastnickho prva. Pro prvn jistotu m vznam zejmna ustanoven 446 o nabyt vlastnickho prva od nevlastnka, kter obsahuje zsadu přijatou ve většině zahraničnch prvnch řdů. K tomu Poslaneck sněmovna dodv, že se lze ztotožnit s nzorem, že ustanoven 446 obchodnho zkonku vznamnm způsobem zasahuje do stavně zaručenho prva vlastnit majetek a upřednostňuje před nm dobrou vru a jistotu častnků obchodněprvnch vztahů. Lze je proto aplikovat pouze za přsnho respektovn ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny, neboť představuje zkonnou mez jednoho z nejdůležitějšch zkladnch prv. Zvěrem uvd, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem; je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost uvedenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
II. b
8. Sent ve svm vyjdřen ze dne 23. 3. 2003 podepsanm jejm předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou upozorňuje, že původn text nvrhu zkona byl přijat před vznikem Sentu Česk republiky. Nvrh zkona, kterm bylo ustanoven 446 novelizovno, byl přikzn k pojednn stavněprvnmu vboru, vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu a vboru pro evropskou integraci; všechny vbory doporučily Sentu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, a Sent tak učinil, nicmně ždn z přijatch pozměňovacch nvrhů se netkal předmětnho ustanoven 446. Vzhledem k tomu, že institut nabyt vlastnictv od nevlastnka v obchodnch vztazch se stal součst prvnho řdu ještě před vznikem Sentu, nemůže Sent sv vyjdřen podepřt argumentac vzešlou z jednn orgnů Sentu. Rovněž tak diskuse nad nvrhem zkona č. 370/2000 Sb. se ustanoven 446 obchodnho zkonku, byť doplňovanho o dikci "nebo vědět měl a mohl", nedotkla. Lze proto vyslovit přesvědčen, že Sent citovan ustanoven považoval za stavně konformn. Institut nabyt vlastnictv od nevlastnka nebyl v řmskm prvu znm a rovněž tak francouzsk Code civil považoval takovto prodej za neplatn (čl. 1599). Nabyt od nevlastnka se v našem prvu postupně vyvjelo od roku 1863. I dnešn formulace dobr vry v ustanoven 446 obchodnho zkonku je vsledkem jejho omezen novelou provedenou zkonem č. 370/2000 Sb. Uveden ustanoven je speciln a představuje odchylku od obecnho principu, podle něhož nikdo nemůže převst na druhho vce prv, nežli sm m. V obchodnch vztazch však převžil zjem zkonodrce na zajištěn prvn jistoty obchodnka, kter nabyl zbož od jinho obchodnka a kter sm dle potřebuje (sic - pozn. red.), aby mohl koupen zbož dle prodvat. Tm by ovšem neměla bt dotčena odpovědnost toho, kdo prodal neoprvněně ciz věc, vůči dosavadnmu vlastnkovi. Zsada, z nž toto ustanoven vychz, plat proto obdobně i pro smlouvu o převodu cennch paprů ( 20 zkona č. 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve zněn pozdějšch předpisů). Na zvěr shodně s nlezem (pozn. red.: sprvně usnesenm) stavnho soudu sp. zn. IV. S 112/01 Sent konstatuje, že ustanoven 446 obchodnho zkonku vznamnm způsobem zasahuje do stavně zaručenho prva vlastnit majetek a upřednostňuje před nm dobrou vru a jistotu častnků obchodněprvnch vztahů. Lze je proto aplikovat pouze za přsnho respektovn ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny.
II. c
9. stavn soud si vyždal vyjdřen vldy Česk republiky. Ve vyjdřen ze dne 23. 3. 2005 podepsanm předsedou vldy Stanislavem Grossem se uvd, že ustanoven 446 obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 370/2000 Sb., upravuje nabyt vlastnictv k věci od jejho nevlastnka za předpokladu dobr vry, což je zsada přijat a uplatňovan ve většině zahraničnch prvnch řdů. S touto zsadou je počtno tž v nově připravovanm kodexu soukromho prva, kde bude stanoveno, že pokud je ten, na něhož se vlastnictv k věci převd, se zřetelem ke všem okolnostem v dobr vře, že převodce věci je vlastnk nebo je z jinho důvodu oprvněn vlastnictv převst, zskv vlastnictv k věci.
III.
10. Dne 9. 6. 2005 obdržel stavn soud nvrh Okresnho soudu v Břeclavi na zrušen thož ustanoven obchodnho zkonku, v platnm zněn, kteržto nvrh soud podal v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy. Věci byla přidělena sp. zn. Pl. S 31/05.
11. V projednvan věci žalobkyně A., a. s., podala dne 19. 3. 2003 nvrh, na zkladě kterho mělo bt určeno, že je vlastnkem osobnho vozidla značky Passat. Žalobkyně předmětn vozidlo koupila dne 12. 6. 2002 od V. B. podle ustanoven 409 a nsl. obchodnho zkonku a nsledně sv vlastnick prvo převedla kupn smlouvou na C., s.r.o., kter je přenechala do leasingovho njmu L. P. Na zkladě vzvy Policie Česk republiky leasingov njemce vozidlo jakožto věc důležitou pro trestn řzen vydal dne 22. 7. 2002 a vozidlo bylo usnesenm Policie Česk republiky ze dne 18. 12. 2002 uloženo do schovy u Okresnho soudu v Olomouci. Aby žalobkyně nezatěžovala svho klienta zdlouhavm řzenm u Policie Česk republiky, uzavřela dne 7. 8. 2002 se společnost C., s.r.o., dohodu o narovnn, na jejmž zkladě bylo vlastnick prvo převedeno zpět na žalobkyni, a klientovi byla vrcena kupn cena. Okresn soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 12. 1. 2004 č. j. 9 C 422/2003-62, žalobu zamtl, když dospěl k zvěru, že žalobkyně nem nalhav prvn zjem na požadovanm určen vlastnickho prva. K odvoln žalobkyně Krajsk soud v Praze usnesenm ze dne 23. 6. 2004 č. j. 28 Co 286/2004-80 rozsudek soudu prvnho stupně zrušil a věc mu vrtil k dalšmu řzen, neboť jeho zvěr o nedostatku nalhavho prvnho zjmu shledal nesprvnm. Okresn soud v Břeclavi dne 7. 6. 2005 zaslal stavnmu soudu předmětn nvrh na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku v platnm zněn.
12. Navrhovatel uvd, že obecn zsada civilnho prva "nikdo nemůže převst vc prv, než sm m" je ustanovenm 446 obchodnho zkonku prolomena a obchodn prvo jakožto jedno z odvětv civilnho prva takovm ustanovenm zcela vybočuje z jeho systmu. Nejenže prvně-historicky je předmětn ustanoven zcela neodůvodněn, ale tak nelze přehldnout, že v demokratick společnosti dbal subjektivnch lidskch prv nelze připustit existenci ochrany prv nabytch na kor aktivnho odporu častnka. Naopak každ občan a prvnick osoba by měl bt prvnm řdem veden ke snaze chrnit a respektovat vlastnick prvo jinch osob.
13. Dualita pravy stejnch prvnch institutů rozdlnm způsobem uveden v občanskm a obchodnm zkonku je naprosto nepochopiteln a nen z n jasně zřeteln mysl zkonodrce. Subjekty, jejichž zvazkov vztahy se řd obchodnm zkonkem, se tedy nachzej naprosto nedůvodně v nerovnm postaven se subjekty, jejichž zvazkov vztahy jsou upraveny zkonkem občanskm, což je v rozporu s ustanovenm čl. 3 odst. 1 Listiny.
14. Navrhovatel uzavr, že stavn soud se několikrt ve svch rozhodnutch zabval ustanovenm 446 obchodnho zkonku; pokud je však soudu znmo, nikoli v souvislosti s nvrhem na zrušen zkona nebo jeho jednotlivho ustanoven. V některch rozhodnutch vyslovil, že toto ustanoven vznamnm způsobem zasahuje do stavně zaručenho prva vlastnit majetek a že před nm upřednostňuje dobrou vru a prvn jistotu častnků obchodněprvnch vztahů, a proto je lze aplikovat pouze za přsnho respektovn čl. 4 odst. 4 Listiny. Soud vždy v těchto přpadech mus přsně posuzovat otzku existence dobr vry, kter je v řzen obtžně prokazateln i dokazateln; totž plat i o absenci dobr vry.
IV.
15. stavn soud si vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu. Vyjdřen Poslaneck sněmovny se obsahově shoduje s vyjdřenm zaslanm k nvrhu Krajskho soudu v Praze, Sent odkzal na sv stanovisko zaslan k tmuž nvrhu.
V.
16. stavn soud usnesenm ze dne 4. 8. 2005, č. j. Pl. S 31/05-21 (nepublikovno) nvrh Okresnho soudu v Břeclavi odmtl jako nepřpustn podle zkona o stavnm soudu, neboť ke dni podn nvrhu již stavn soud o nvrhu na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, v platnm zněn, jednal, a to ve věci nvrhu Krajskho soudu v Praze. Okresnmu soudu v Břeclavi přsluš ve věci sp. zn. Pl. S 75/04 postaven vedlejšho častnka.
VI.
17. Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. může stavn soud se souhlasem častnků a vedlejšch častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Oba častnci, tj. navrhovatel v podn ze dne 26. dubna 2006 a častnk řzen ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 26. dubna 2006 a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 28. dubna 2006 souhlasili s upuštěnm od stnho jednn. Vedlejš častnk pak navzdory vslovn vzvě stavnho soudu (spis sp. zn. Pl. S 75/04, č. l. 44) se k upuštěn od stnho jednn nevyjdřil ( 63 zkona č. 182/1993 Sb. ve spojen s 101 odst. 4 občanskho soudnho řdu). Vzhledem k vslovnm, jakož i presumovanmu souhlasu s upuštěnm od stnho jednn, jakož i vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.
VII.
18. stavn soud nejprve zkoumal, zda jsou podle čl. 95 odst. 2 stavy a ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu navrhovatel a vedlejš častnk oprvněni podat nvrh na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, v platnm zněn.
VII. a
19. Krajsk soud v Praze jakožto navrhovatel nen oprvněn podat nvrh na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, v platnm zněn, ve smyslu čl. 95 odst. 2 stavy, neboť toto ustanoven nen zkonem, jehož m bt při řešen věci jm rozhodovan použito. Jak stavn soud ze spisu Okresnho soudu v Mlad Boleslavi zjistil, kupn smlouva, o niž ve sporu jde, byla uzavřena dne 13. 10. 1999, tedy ustanoven 446 obchodnho zkonku na ni dopad ve zněn činnm do 31. 12. 2000, a toto zněn tedy bude pro řešen předmětnho sporu rozhodn. stavn soud proto nvrh Krajskho soudu v Praze na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, v platnm zněn, kvalifikoval jako nvrh podan někm zjevně neoprvněnm podle ustanoven 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu.
VII. b
20. Za takto nastal procesn situace nen stavn soud oprvněn autoritativně se vyjadřovat k stavn konformitě ustanoven 446 obchodnho zkonku, ve zněn před novelou učiněnou zkonem č. 370/2000 Sb., a to ani z pohledu nzorů vyjdřench stavnm soudem v nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut), svazek 21, nlez č. 5, str. 29; vyhlšen pod č. 78/2001 Sb.], eventulně nzorů k tomuto nlezu prezentovanch v odlišnch stanoviscch šesti soudců stavnho soudu.
21. stavn soud si je vědom skutečnosti, že soudy nižšch instanc jsou vzny prvnm nzorem soudu instance vyšš, v konkrtnm přpadě pak že je povinnost Krajskho soudu v Praze respektovat prvn nzor obsažen v rozsudku Nejvyššho soudu, současně však připomn, že všechny obecn soudy bez rozdlu jsou povinny interpretovat obyčejn prvo stavně konformnm způsobem, tedy tak, že plně zohledn dopad stavně zaručench lidskch prv a svobod do sfry obyčejnho prva. Vodtko mj. poskytuje navrhovatelem zmiňovan nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 437/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 31, nlez č. 110) či usnesen sp. zn. IV. S 112/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 23, usn. č. 30), přičemž je nutno dodat, že vykonateln rozhodnut stavnho soudu jsou zvazn pro všechny orgny a osoby (srov. nlez sp. zn. III. S 561/04 ze dne 10. 3. 2005, Sbrka rozhodnut, svazek 36, nlez č. 54, publikovan rovněž na www.usoud.cz) a že zvazn nen jen vrok nlezu, ale i odůvodněn v čsti objasňujc nosn důvody takovho rozhodnut (srov. sp. zn. Pl. S 2/03, Sbrka rozhodnut, svazek 29, nlez č. 41; vyhlšen pod č. 84/2003 Sb.). Povinnost respektovat prvn nzor Nejvyššho soudu nen pobdkou k mechanick aplikaci přslušnho zkonnho ustanoven, ale předpokld citliv a pečliv zhodnocen konkrtnch okolnost přpadu, jež umožn posoudit, do jak mry je předmětn ustanoven aplikovateln na dan přpad. Proto je stavn soud přesvědčen, že nejen navrhovatelem citovan judikatura stavnho soudu, ale i dle obsažen zvěry při posuzovn věci řešen nyn v odvolacm řzen dovol obecnmu soudu spolehlivě nalzt spravedlivou rovnovhu mezi ochranou vlastnickho prva a ochranou dobr vry osoby nabvajc vlastnictv od nevlastnka.
VII. c
22. stavn soud rovněž posoudil aktivn legitimaci Okresnho soudu v Břeclavi k podn nvrhu na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, v platnm zněn. Poněvadž kupn smlouva, jež je jdrem sporu, byla uzavřena dne 12. 6. 2002, tedy v době činnosti novelizovanho a dosud platnho zněn, je vedlejš častnk oprvněn k podn takovho nvrhu, neboť bude uveden zkonn ustanoven (o němž m za to, že je protistavn) v řzen povinen použt. Nvrh je tž přpustn, a to i z pohledu ustanoven 66 zkona o stavnm soudu.
VIII.
23. Ustanoven 446 obchodnho zkonku ve zněn činnm do 31. 12. 2000 zn takto:
"Kupujc nabv vlastnick prvo i v přpadě, kdy prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbož, ledaže v době, kdy kupujc měl vlastnick prvo nabt, věděl, že prodvajc nen vlastnkem a že nen ani oprvněn zbožm nakldat za čelem jeho prodeje.".
Ustanoven 446 obchodnho zkonku v platnm zněn zn nsledovně:
"Kupujc nabv vlastnick prvo i v přpadě, kdy prodvajc nen vlastnkem prodvanho zbož, ledaže v době, kdy kupujc měl vlastnick prvo nabt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodvajc nen vlastnkem a že nen ani oprvněn zbožm nakldat za čelem jeho prodeje.".
IX.
24. stavn soud, jak mu ukld ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, nsledně zkoumal, zda přslušn zkon byl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z těsnopiseck zprvy z 25. schůze Poslaneck sněmovny konan dne 30. 5. 2000 stavn soud zjistil, že zkon č. 370/2000 Sb. předložen vldou (tisk č. 476) byl přijat Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky usnesenm č. 1061, když ze 172 přtomnch poslanců se 128 vyslovilo pro a 34 proti. Z vyjdřen předsedy Sentu, jakož i z těsnopiseck zprvy zaslan jako přloha k vyjdřen Sentu, je zřejm, že Sent nvrh zkona projednal dne 12. 7. 2000 na sv 20. schůzi ve druhm funkčnm obdob a přijal k nvrhu zkona usnesen č. 424, kterm nvrh zkona Poslaneck sněmovně vrtil s pozměňovacmi nvrhy. Z 63 přtomnch sentorů pro hlasovalo 54, proti jeden. Poslaneck sněmovna nvrh zkona opětovně projednala dne 14. 9. 2000 na sv 27. schůzi a usnesenm č. 1171 jej ve zněn pozměňovacch nvrhů přijatch Sentem schvlila; ze 185 přtomnch poslanců se 108 vyslovilo pro, 55 proti. stavou předepsan způsob přijet zkona byl dodržen, stejně tak i jeho vydn, neboť zkon byl podepsn předsedou Poslaneck sněmovny, prezidentem republiky a předsedou vldy (čl. 51 stavy) a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů (čl. 52 odst. 2 stavy) v čstce 100, ročnk 2000, rozeslan dne 25. 10. 2000. Dnem 1. 1. 2001 nabyl tento zkon činnosti.
X.
25. stavn soud se stavnost ustanoven 446 obchodnho zkonku, ve zněn činnm do 31. 12. 2000, autoritativně zabval v nlezu sp. zn. I. S 437/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 31, nlez č. 110). Potvrdil v něm prvn nzor, vysloven v usnesen ve věci sp. zn. IV. S 112/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 23, usn. č. 30, str. 365), dle něhož "Ustanoven 446 obchodnho zkonku vznamnm způsobem zasahuje do stavně zaručenho prva vlastnit majetek a upřednostňuje před nm dobrou vru a jistotu častnků obchodněprvnch vztahů. Lze je proto aplikovat pouze za přsnho respektovn čl. 4 odst. 4 Listiny, neboť představuje zkonnou mez jednoho z nejdůležitějšch zkladnch prv a je tedy při jeho aplikaci nezbytn striktně vyloučit jakkoliv jeho zneužit k jinm čelům, než pro kter bylo stanoveno. Z toho důvodu je obzvlště nutn velmi přsně posuzovat otzku dobr vry nabyvatele....".
26. V interpretaci předmětnho zkonnho ustanoven vychzel stavn soud z vahy, dle nž koncepce upřednostněn dobr vry nabyvatele před ochranou vlastnickho prva původnho vlastnka představuje v rovině stavněprvn zkonn omezen jednoho z nejpodstatnějšch zkladnch prv a svobod. Takov omezen je proto současně třeba vykldat tak, aby byla ještě vůbec šetřena podstata vlastnickho prva a aby takov omezen nebylo zneužvno k jinm čelům, resp. aby takov zneužvn nebylo ze strany soudu přijatm vkladem tolerovno či aprobovno (čl. 11 ve spojen s čl. 4 odst. 4 Listiny). Uvedl dle, že vklad, v důsledku něhož by na vlastnka bylo přeneseno důkazn břemeno vyvrcen dobr vry kupujcho, kterou nelze v takovm rozsahu vůbec prokzat, by absolutizoval přednost dobr vry nabyvatele před ochranou vlastnickho prva.
27. V nvaznosti na prvn nzor vysloven v nlezu sp. zn. I. S 437/02 stavn soud toliko dodv, že je věc obecnch soudů, aby s ohledem na konkrtn přpad zvžily rozložen důkaznho břemene mezi častnky řzen.
28. stavn soud v řzen ve věci sp. zn. I. S 437/02 zformuloval tudž stavně konformn vklad ustanoven 446 obchodnho zkonku, ve zněn činnm do 31. 12. 2000, pročež nenalezl důvod přerušen řzen a podn nvrhu na kontrolu norem [ 78 odst. 2, 64 odst. 1 psm. c) zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů].
29. Toliko jako obiter dictum stavn soud v zvěru svho nlezu sp. zn. I. S 437/02 připomenul, že vahou, kter by zohlednila shora uveden působen stavněprvnch norem na formulaci ustanoven 446 obchodnho zkonku, byl rovněž veden tak zkonodrce, když novelou provedenou zkonem č. 370/2000 Sb. poslil zkonnou mez ochrany vlastnickho prva vslovnm zpřsněnm požadavků na existenci dobr vry kupujcho [(...) věděl nebo vědět měl a mohl(...)].
30. A minori ad maius tudž plat konstatovn, dle něhož byla-li pro ustanoven 446 obchodnho zkonku obsahujcho zvšenou ochranu dobr vry na kor ochrany prva vlastnickho nalezena stavně konformn interpretace [k jejmu pojmu viz zejmna nlezy sp. zn. Pl. S 48/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 21; vyhlšen pod č. 121/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/96 (Sbrka rozhodnut, svazek 6, nlez č. 98; vyhlšen pod č. 286/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 19/98 (Sbrka rozhodnut, svazek13, nlez č. 19; vyhlšen pod č. 38/1999 Sb.), sp. zn. Pl. S 15/98 (Sbrka rozhodnut, svazek 13, nlez č. 48; vyhlšen pod č. 83/1999 Sb.), sp. zn. Pl. S 4/99 (Sbrka rozhodnut, svazek 14, nlez č. 93; vyhlšen pod č. 192/1999 Sb.), sp. zn. Pl. S 10/99 (Sbrka rozhodnut, svazek 16, nlez č. 150; vyhlšen pod č. 290/1999 Sb.), sp. zn. Pl. S 17/99 (Sbrka rozhodnut, svazek 16, nlez č. 174; vyhlšen pod č. 3/2000 Sb.)], pak o to vc v kolizi principů ochrany dobr vry a vlastnickho prva nutno za stavně konformn považovat dikci 446 obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 370/2000 Sb., jenž zkonnou ochranu vlastnickho prva vslovnm zpřsněnm požadavků na existenci dobr vry kupujcho zvšil. Vychzeje z takto vyložench důvodů nelze než dospět k zvěru, že ustanoven 446 obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 370/2000 Sb., plně odpovd kautelm plynoucm z principu proporcionality, jak je stavn soud vyložil v řadě svch nlezů [sp. zn. Pl. S 4/94 (Sbrka rozhodnut, svazek 2, nlez č. 46; vyhlšen pod č. 214/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 15/96 (Sbrka rozhodnut, svazek 6, nlez č. 99; vyhlšen pod č. 280/1996 Sb.), sp. zn. III. S 256/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 25, nlez č. 37), sp. zn. Pl. S 41/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 10; vyhlšen pod č. 98/2004 Sb.), sp. zn. Pl. S 7/03 (Sbrka rozhodnut, svazek 34, nlez č. 113; vyhlšen pod č. 512/2004 Sb.)], a je tudž v souladu s čl. 11 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny.
31. Pro uveden okolnosti stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 446 obchodnho zkonku, ve zněn zkona č. 370/2000 Sb., zamtl.