Ve věci návrhu na zrušení § 21 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění, a na zrušení § 403 odst. 2, § 411 odst. 6 písm. e), § 411 ost. 7 a § 412 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění 434/2006 účinný od 08.09.2006

Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení § 21 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění, a na zrušení § 403 odst. 2, § 411 odst. 6 písm. e), § 411 odst. 7 a § 412 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, takto:

Návrh na zrušení § 21 odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, v platném znění, a na zrušení § 403 odst. 2, § 411 odst. 6 písm. e), § 411 odst. 7 a § 412 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v platném znění, se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Vymezen� věci a rekapitulace n�vrhu

1. �stavn�mu soudu byl dne 26. listopadu 2004 doručen n�vrh skupiny poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky a skupiny sen�torů Sen�tu Parlamentu Česk� republiky (d�le jen "navrhovatel�") na zrušen� v z�hlav� označen�ch ustanoven� trestn�ho ř�du (d�le t�ž "tr. ř�d") a trestn�ho z�kona, (d�le t�ž "tr. z�kon") ku dni vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů.

2. V �vodn� č�sti navrhovatel� shrnuli důvody a okolnosti přijet� shora označen� pr�vn� �pravy. Ustanoven� � 21 odst. 2 trestn�ho z�kona bylo přijato novelou tohoto z�kona č. 537/2004 Sb. a ustanoven� � 403 odst. 2, � 411 odst. 6 p�sm. e), � 411 odst. 7 a � 412 odst. 2 trestn�ho ř�du byla přijata jeho novelou č. 539/2004 Sb. Podle navrhovatelů jsou tato ustanoven� (d�le t�ž "napaden� ustanoven�") v rozporu s čl. 1, čl. 4 odst. 2, čl. 14 odst. 4 a čl. 39 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le t�ž "Listina"). Uveden�mi novelami byl do česk�ho pr�vn�ho ř�du implementov�n tzv. "evropsk� zat�kac� rozkaz", v souladu s R�mcov�m rozhodnut�m Rady Evropsk� unie č. 2002/584/JHA ze dne 13. 6. 2002 o evropsk�m zat�kac�m rozkazu a postupech před�v�n� mezi člensk�mi st�ty.

3. Navrhovatel� upozornili na skutečnost, že původně vl�da Česk� republiky, současně s n�vrhy shora uveden�ch novel, navrhla t�ž novelizaci čl. 14 Listiny vložen�m odstavce p�t�ho, kter� měl zn�t: "Občan může b�t před�n člensk�mu st�tu Evropsk� unie k trestn�mu st�h�n� nebo k v�konu trestu odnět� svobody, pokud to vypl�v� ze z�vazků Česk� republiky jako člensk�ho st�tu Evropsk� unie, kter� nelze omezit ani vyloučit." N�vrh novely Listiny byl Poslaneckou sněmovnou zam�tnut dne 2. dubna 2004. Pot� byly uveden� novely tr. z�kona a tr. ř�du přijaty Poslaneckou sněmovnou i proti vetu prezidenta republiky, kter� argumentoval jejich proti�stavnost�.

4. Podle napaden�ch ustanoven� je možn� předat občana Česk� republiky do zahranič� (tj. do člensk�ho st�tu Evropsk� unie) za �čelem jeho trestn�ho st�h�n�, což vypl�v� z taxativně vymezen�ch důvodů br�n�c�ch před�n� vyž�dan� osoby, uveden�ch v � 411 odst. 6 p�sm. a) až e) trestn�ho ř�du. Mezi těmito důvody nen� uvedeno, že by důvodem pro zam�tnut� před�n� osoby byla skutečnost, že jde o česk�ho občana. Skutečnost, že česk�ho občana lze vydat do jin�ho člensk�ho st�tu EU, vypl�v�, kromě � 21 odst. 2 tr. z�kona a � 403 odst. 2 tr. ř�du, t�ž z ustanoven� � 411 odst. 6 p�sm. e) a � 411 odst. 7 tr. ř�du, byť nepř�mo. Tato ustanoven� představuj� určitou v�jimku z povinnosti vydat občana do jin�ho člensk�ho st�tu EU. Z�roveň však z těchto ustanoven� za použit� argumentu a contrario vypl�v�, že soud vždy vyhov� ž�dosti o před�n� vyž�dan�ho česk�ho občana v př�padě, kdy m� b�t před�n do jin�ho člensk�ho st�tu za �čelem trestn�ho st�h�n�.

5. Označen� ustanoven� jsou proto v rozporu s čl. 14 odst. 4 Listiny, podle něhož občan nesm� b�t nucen k opuštěn� sv� vlasti. Z�kaz uveden� v tomto čl�nku Listiny je jasn� a bezpodm�nečn�. Pr�vo občana neb�t nucen k opuštěn� sv� vlasti je z�kladn�m pr�vem, kter� je, ve smyslu čl. 1 Listiny, nezadateln�, nezciziteln�, nepromlčiteln� a nezrušiteln�. Občan j�m tedy ani nemůže nijak disponovat. Listina neumožňuje, aby toto z�kladn� pr�vo omezil z�kon. S t�m byla zajedno i důvodov� zpr�va k navrhovan� novele Listiny, zam�tnut� Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk� republiky dne 2. 4. 2004, jak shora uvedeno. Navrhovatel� pouk�zali na fakt, že vl�da Česk� republiky, jako předkladatel novely trestn�ho z�kona a trestn�ho ř�du, změnila svou argumentaci pot�, co byl jej� n�vrh na novelizaci Listiny zam�tnut. Teprve od dubna 2004 začala vl�da argumentovat s t�m, že novela Listiny nen� zapotřeb�, neboť předkl�dan� novely obou trestn�ch kodexů s n� nejsou nijak v rozporu.

6. Podle navrhovatelů nucen� občana k opuštěn� sv� vlasti, ve smyslu čl. 14 odst. 4 Listiny, je z kontextu obdobn� povahy, jakou je vyhoštěn� cizince ve smyslu odstavce 5 t�hož čl�nku. V obou př�padech se tak děje proti vůli dotčen� osoby. Důsledkem tohoto z�sahu st�tu je nav�c zabr�něn� vstupu občana na �zem� česk�ho st�tu, což je dalš� pr�vo, kter� Listina občanům v�slovně přizn�v� (čl. 14 odst. 4 věta prvn� Listiny). Podle navrhovatelů je nutno použ�t t�ž "argumentum a minori ad maius". Pokud Listina zakazuje nutit občana k opuštěn� vlasti, č�mž lze rozumět minim�lně nepř�m� nucen� (nepř�m� n�tlak), t�m sp�še zakazuje jeho před�n�, kter� je nucen�m př�m�mi prostředky, tj. prostřednictv�m nucen�ho omezen� svobody v před�vac� vazbě a n�sledn�m před�n�m org�nům člensk�ho st�tu EU.

7. Navrhovatel� polemizuj� s v�kladem Listiny, kter�m odůvodnil �stavn� konformnost napaden�ch ustanoven� tehdejš� ministr spravedlnosti K. Čerm�k při sv�m vystoupen� v Poslaneck� sněmovně. Podle něj bylo smyslem čl. 14 odst. 4 Listiny zabr�nit org�nům st�tn� moci vyv�jet na jednotlivce n�tlak k opuštěn� republiky, jak tomu bylo v př�padě tzv. akce "Asanace". Podle navrhovatelů je třeba hledat objektivn� smysl čl. 14 odst. 4 Listiny, kter� je nez�visl� na historick�ch motivech přijet� t�to �pravy. Je nespr�vn� vych�zet z historick�ch motivů z�konod�rce, ale naopak je nutno vych�zet "z textu z�kona, kter� jedin� může b�t oporou pro objektivn� z�měry o smyslu a �čelu pr�vn� normy, a to i v měn�c�m se společensk�m kontextu.".

8. Z �stavněpr�vn�ho hlediska napadenou �pravou doch�z� k narušen� st�toobčansk�ho vztahu mezi st�tem a občanem. V t�to souvislosti navrhovatel� odk�zali na n�lez �stavn�ho soudu publikovan� pod č. 207/1994 Sb., podle něhož m� občan pr�vo na ochranu ze strany st�tu. S t�m jsou napaden� ustanoven� v rozporu a př�padn� modifikace tohoto principu by byla možn� jen v rovině �stavn�, nikoliv pouze z�konn�.

9. Z�kaz vyd�v�n� vlastn�ch občanů do ciziny je podle navrhovatelů obecn�m principem, kter� je uzn�v�n ve st�tech Evropsk� unie, což doložili citac� relevantn�ch �stavn�ch ustanoven� řady člensk�ch st�tů EU. Ilustrativn� je zejm�na řešen� slovensk�, kde novela �stavy č. 90/2001 Z.z. změnila původn� ustanoven� čl. 24 odst. 3 �stavy Slovensk� republiky tak, že z jeho textu ("Každ� občan m� pr�vo na svobodn� vstup na �zem� Slovensk� republiky. Občana nen� možn� nutit, aby opustil vlast, nen� ho možn� vyhostit ani vydat jin�mu st�tu.") byla vypuštěna slova "ani vydat jin�mu st�tu". K �stavn� změně došlo t�ž v Německu nebo ve Francii. Z komparativn�ho hlediska tedy vypl�v�, že nen� možno prolomit princip ochrany st�tn�ch občanů a před�vat je k trestn�mu ř�zen� do st�tu EU bez př�slušn� �stavn� změny.

10. Podle navrhovatelů je napaden� �prava (zejm. � 412 odst. 2 tr. ř�du) tak� v rozporu s čl. 39 Listiny, podle kter�ho: "Jen z�kon stanov�, kter� jedn�n� je trestn�m činem a jak� trest, jakož i jin� �jmy na pr�vech nebo majetku, lze za jeho sp�ch�n� uložit.". Ustanoven� � 412 odst. 2 tr. ř�du přeb�r� doslovně �pravu čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut�, podle kter�ho se pro tam vyjmenovan� trestn� činy pro před�n� osoby k trestn�mu ř�zen� do zahranič� nevyžaduje oboustrann� trestnost. Navrhovatel� vyt�kaj� takto koncipovan� �pravě, že (kromě n�zvu) nijak tyto trestn� činy nedefinuje. Bude proto možn�, aby česk� st�tn� občan byl před�n k trestn�mu st�h�n� do zahranič�, aniž by šlo o před�n� pro čin, kter� by byl trestn� podle česk�ho pr�va. Jako zvl�ště z�važn� probl�m to navrhovatel� vid� u těch činů, kter� lze sp�chat "na d�lku", např. prostřednictv�m v�početn� techniky. Zde může j�t o širokou šk�lu jedn�n�, kter� budou spadat pod v�čet � 412 odst. 2 p�sm. k) tr. ř�du ("poč�tačov� trestn� činnost"). V takov�m př�padě se vyžaduje znalost všech trestn�ch předpisů zem� EU. Jako probl�m, byť menš�, to navrhovatel� vid� u těch činů, kter� lze sp�chat jen na �zem� dan�ho st�tu, byť i zde to může b�t probl�mem u v�vojov�ch stadi� trestn�ho činu. Někter� jedn�n� uveden� v � 412 odst. 2 tr. ř�du nemaj� obdobu v česk�m pr�vn�m ř�du, např. žh�řstv� uveden� pod p�smenem cc) zm�něn�ho ustanoven�. U obchodu s odcizen�mi vozidly podle � 412 odst. 2 p�sm. aa) tr. ř�du �dajně může v někter�ch st�tech EU přich�zet v �vahu zaviněn� ve formě nedbalosti a �plnou vědomost o nich by si mohli občan� zjistit jen detailn�m studiem ciz�ch trestn�ch předpisů. Nen� jistě možno po občanech požadovat, aby byli znalci pr�va všech zem� EU, neboť by to bylo v rozporu se z�sadou "ultra posse nemo tenetur". Z�konod�rce bude povinen tento probl�m řešit na �rovni z�kona, např. publikac� seznamu trestn�ch norem v jednotliv�ch dvaceti pěti st�tech EU.

11. Navrhovatel� zdůraznili, že v ot�zce slučitelnosti napaden�ch ustanoven� s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky nelze argumentovat t�m, že v důsledku principu přednosti evropsk�ho pr�va před pr�vem dom�c�m došlo k nepř�m� modifikaci �stavn�ho poř�dku, konkr�tně čl. 14 odst. 4 Listiny. Takto by bylo možn� argumentovat pouze tehdy, pokud by R�mcov� rozhodnut� bylo př�mo aplikovateln�m komunit�rn�m aktem, což nen�. V�znam čl. 14 odst. 4 Listiny nelze modifikovat ani principem eurokonformn�ho v�kladu, neboť i povinnost st�tu interpretovat dom�c� pr�vo souladně s pr�vem evropsk�m nen� neomezen� a nejde tak daleko, že by člensk� st�t a jeho soudy byly nuceny vykl�dat vnitrost�tn� předpisy včetně �stavy v rozporu s jej�m zněn�m. Ustanoven� čl. 14 odst. 4 Listiny zakazuje nucen� k opuštěn� vlasti bezv�jimečně, takže jeho eurokonformn� v�klad v tom smyslu, že nucen� opuštěn� vlasti se za určit�ch okolnost� připoušt�, by byl evidentně v�kladem jdouc�m proti textu uveden�ho čl�nku.

II.

Rekapitulace podstatn�ch č�st� vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

12. K v�zvě �stavn�ho soudu podali jako �častn�ci ř�zen� vyj�dřen� podle � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, v platn�m zněn� (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu"), Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky a Sen�t Parlamentu Česk� republiky.

13. Podle vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny byl � 21 odst. 2 do trestn�ho z�kona doplněn z�konem č. 537/2004 Sb., kter� projedn�vala Poslaneck� sněmovna ve 4. volebn�m obdob�, jako sněmovn� tisk č. 514. N�vrh z�kona byl schv�len ve 3. čten� dne 30. června 2004 a po schv�len� Sen�tem byl prezidentem republiky, dne 23. srpna 2004, vr�cen Poslaneck� sněmovně k nov�mu projedn�n�.

14. Ustanoven� � 403 odst. 2, � 411 odst. 6 p�sm. e), � 411 odst. 7 a � 412 odst. 2 byla do trestn�ho ř�du doplněna z�konem č. 539/2004 Sb., kter� projedn�vala Poslaneck� sněmovna rovněž ve 4. volebn�m obdob�, jako sněmovn� tisk č. 533. N�vrh z�kona byl schv�len ve 3. čten� dne 30. června 2004 a po schv�len� Sen�tem byl vr�cen prezidentem republiky, dne 23. srpna 2004, Poslaneck� sněmovně k nov�mu projedn�n�. Proti vetu prezidenta Poslaneck� sněmovna setrvala potřebn�m počtem hlasů na přijat�ch z�konech dne 24. z�ř� 2004. N�sledně byly oba z�kony podeps�ny předsedou Poslaneck� sněmovny Parlamentu a předsedou vl�dy a ř�dně vyhl�šeny ve Sb�rce z�konů.

15. K meritu věci Poslaneck� sněmovna uvedla, že zrušen�m napaden�ch ustanoven� by se nic nezměnilo na tom, že lze podle evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu předat česk�ho občana jin�mu člensk�mu st�tu Evropsk� unie, a občan� Česk� republiky by naopak přišli o v�hodnějš� postaven� ve srovn�n� s osobami, kter� nejsou občany Česk� republiky. Vl�da sice předložila Poslaneck� sněmovně, společně s uveden�mi novelami obou trestn�ch kodexů, t�ž n�vrh novely Listiny, ale Poslaneck� sněmovna zdůraznila, že Parlament Česk� republiky je suver�nn�m představitelem �stavod�rn� a z�konod�rn� moci. Nebyl tedy v�z�n pr�vn�m n�zorem předkladatele novely Listiny (v tomto př�padě vl�dy Česk� republiky) a byl opr�vněn k věci zaujmout vlastn� n�zor.

16. V souvislosti s podan�m n�vrhem Poslaneck� sněmovna rozlišuje dva typy před�n� občanů Česk� republiky na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu. Jednak se jedn� o před�n� k v�konu trestu odnět� svobody nebo ochrann�ho l�čen� nebo ochrann� v�chovy, což je podm�něno souhlasem občana Česk� republiky, podle � 411 odst. 6 p�sm. e) tr. ř�du. Nelze tedy hovořit o rozporu s čl. 14 odst. 4 Listiny, protože nesouhlas občana bude důvodem pro vyd�n� soudn�ho rozhodnut� o zam�tnut� před�n�. D�le se jedn� o před�n� občana Česk� republiky jin�mu člensk�mu st�tu EU k trestn�mu st�h�n�, kter� podm�něno souhlasem občana nen�. Při projedn�v�n� v Poslaneck� sněmovně zazněly na podporu z�věru, že toto vyd�n� nen� v rozporu s čl. 14 odst. 4 Listiny, argumenty, kter� lze rozdělit do tř� skupin.

17. Prvn�m byly argumenty historick�. Při přij�m�n� Listiny z�konod�rce reagoval na praxi z doby před rokem 1989, kdy vl�dnouc� režim nutil řadu občanů opustit republiku, ačkoli tak učinit nechtěli. Ustanoven� čl. 14 odst. 4 Listiny je nutno ch�pat jako dobovou reakci na akci "Asanace" z doby československ�ho normalizačn�ho režimu. Z historick�ho v�kladu vypl�v�, že v době přij�m�n� Listiny neměl �stavod�rce na mysli z�kaz vyd�v�n� občanů do ciziny k trestn�mu st�h�n�, ale z�kaz vyhošťov�n� vlastn�ch občanů. Z toho je podle většinov�ho n�zoru Sněmovny patrn�, že slova užit� v čl. 14 odst. 4 větě druh� "nucen k opuštěn� vlasti" je třeba ch�pat jako nevratn� proces, nikoliv jako dočasn� před�n� osoby třet�mu st�tu k trestn�mu st�h�n�, po jehož skončen� nebudou občanu Česk� republiky kladeny při jeho n�vratu do vlasti ž�dn� přek�žky. Historickou metodu v�kladu použil t�ž �stavn� soud např. v n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/95 (Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 4, n�lez č. 74; vyhl�šen pod č. 6/1996 Sb.), při v�kladu čl. 12 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le t�ž "�stava"), kde mj. uvedl, že: " čl. 12 odst. 2 �stavy, kter� stanov�, že nikdo nemůže b�t proti sv� vůli zbaven st�tn�ho občanstv�, reaguje zejm�na na instituci odnět� st�tn�ho občanstv� z doby před listopadem 1989 a snaž� se �stavněpr�vn� �pravou takov�mu z�sahu do pr�v občana zabr�nit".

18. Druhou skupinou byly argumenty srovn�vac�. Česk� pr�vn� �pravě je nejbližš� pr�vn� �prava slovensk�. V �stavě Slovensk� republiky byl vyj�dřen explicitn� z�kaz vyd�v�n� vlastn�ch občanů v čl. 23 odst. 4, podle kter�ho: "Každ� občan m� pr�vo na svobodn� vstup na �zem� Slovensk� republiky. Občana nen� možn� nutit, aby opustil vlast, nen� možn� ho vyhostit ani vydat jin�mu st�tu". Po novele �stavy z�konem č. 90/2001 Z.z., kter� vypustila z�věrečn� slova "ani vydat jin�mu st�tu", označen� čl�nek slovensk� �stavy zn�: "Každ� občan m� pr�vo na svobodn� vstup na �zem� Slovensk� republiky. Občana nen� možn� nutit, aby opustil vlast, a nen� ho možn� vyhostit." Slovensk� �prava tedy důsledně odlišuje pojmy "nutit, aby opustil vlast" od "vyd�n� jin�mu st�tu".

19. Argumentem posledn�m je fakt, že jedn�m z �stavn�ch požadavků, kladen�ch na Českou republiku, je t�ž dodržov�n� z�vazků, kter� vypl�vaj� z mezin�rodn�ho pr�va (čl. 1 odst. 2 �stavy). Z čl�nku 2 Aktu o podm�nk�ch přistoupen� Česk� republiky a dalš�ch zem� k Evropsk� Unii totiž vypl�v�, že ode dne přistoupen� se ustanoven� původn�ch smluv a aktů, přijat�ch org�ny společenstv� a Evropskou centr�ln� bankou přede dnem přistoupen�, st�vaj� z�vazn�mi pro nov� člensk� st�ty a uplatňuj� se za podm�nek stanoven�ch v uveden�ch smlouv�ch a v tomto aktu. Nepřijet�m �pravy prov�děj�c� Evropsk� zat�kac� rozkaz by byl čl�nek 1 odst. 2 �stavy porušen.

20. Poslaneck� sněmovna podotkla, že ani v př�padě, že by se uk�zal spr�vn�m n�zor navrhovatelů, že čl. 14 odst. 4 Listiny zakazuje před�n� občanů Česk� republiky jin�mu člensk�mu st�tu EU, nebylo by možn� učinit z�věr o proti�stavnosti napaden�ch ustanoven�. V takov�m př�padě by bylo třeba řešit kolizi z�kladn�ch pr�v podle čl. 14 odst. 4 Listiny a �stavně chr�něn� hodnoty podle čl. 1 odst. 2 �stavy jejich vz�jemn�m poměřov�n�m, jak to vypl�v� z judikatury �stavn�ho soudu (viz např. n�lez sp. zn. Pl. �S 15/96 ze dne 9. ř�jna 1996, publikovan� ve Sb�rce n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 6, n�lez č. 99; vyhl�šen pod č. 280/1996 Sb.). Poslaneck� sněmovna rovněž uvedla, že ustanoven� � 412 odst. 2 tr. ř�du je totožn� s taxativn�m v�čtem uveden�m v čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut� o evropsk�m zat�kac�m rozkazu, kter� ned�v� člensk�m st�tům možnost odchyln� pr�vn� �pravy. Tato implementace neměn� nic na trestn� odpovědnosti česk�ch občanů za činy, kter� p�chaj� na �zem� člensk�ch st�tů EU. Na občany Česk� republiky dopadala a dopad� působnost trestn�ch z�konů platn�ch na �zem� jin�ch st�tů Evropsk� unie, pokud se na �zem� těchto st�tů dopust� trestn� činnosti (z�sada teritoriality).

21. Z vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky vypl�v�, že rozprava v Sen�tu při projedn�v�n� obou novel vy�stila v z�věr, že obsah čl. 14 odst. 4 Listiny nebr�n� implementaci evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu. V čl. 14 odst. 4 Listiny je vyj�dřen z�kaz exkomunikace, zbaven� vlasti, vyhn�n� apod., což je zřejm� "reminiscenčn� vazba k obdob� totalitn� moci", takže nebyl použit term�n "vyhoštěn�", ale "nucen� opuštěn� vlasti." Před�n� k trestn�mu ř�zen� v člensk�m st�tě EU je kategori� podstatně odlišnou, neboť nenarušuje st�toobčansk� svazek. Trestn� st�h�n� v EU nemus� nutně prob�hat vazebně a lze si představit i dobrovoln� dostavov�n� se obviněn�ho k jednotliv�m procesn�m �konům doj�žděn�m. Ustanoven� čl. 14 odst. 4 Listiny neznamen� z�kaz vyd�v�n� občana do člensk�ho st�tu EU za �čelem trestn�ho st�h�n�.

22. Tradičn� pojet� vyd�v�n� k trestn�mu st�h�n� nen� "jadrně �stavn� kategori�", ale vych�z� sp�še ze z�sad působnosti trestn�ho pr�va. Pokud st�t stoj� na z�sadě personality, obvykle sv�ho občana nevyd�v�, st�t s přednostn�m použ�v�n�m z�sady teritoriality osoby vyd�v�.

23. Sen�t upozornil i na historick� kontext z�kazu vyd�v�n� občanů na �rovni z�konn�. C�sařsk� z�kaz vyd�v�n� poddan�ch z roku 1772 a jeho zakotven� do trestn�ho kodexu z roku 1852 odpov�dal dobov�mu vrcholu upevňov�n� absolutistick� moci, s jej�m �zemn�m a person�ln�m vyj�dřen�m. V Evropsk� unii naopak hranice ztr�cej� na v�znamu. Občan� Česk� republiky jsou t�ž občany EU, využ�vaj�c� mj. svobody pohybu v r�mci Unie. Tato pr�va a svobody jsou vyv�ženy t�ž přijet�m určit� odpovědnosti při vytv�řen� jednotn�ho evropsk�ho pr�vn�ho prostoru. Všechny člensk� st�ty EU mus� splňovat evropsk� standardy pr�vn�ho st�tu, včetně uplatňov�n� z�sad spravedliv�ho procesu. Ustanoven� čl. 7 Smlouvy o EU nav�c d�v� možnost pozastavit pr�va člensk�ho st�tu v situaci, kdy bude zjištěno z�važn� porušov�n� z�sad pr�vn�ho st�tu t�mto st�tem.

24. Kritici n�vrhů obou novel vych�zeli při rozpravě v Sen�tu z toho, že �čelov� v�klad čl. 14 odst. 4 Listiny bude špatn�m př�kladem pro budoucnost. Nen� totiž třeba vykl�dat jasn� a srozumiteln� pravidlo Listiny, ale je třeba j�t cestou �pravy předmětn�ho ustanoven� Listiny tak, aby byla umožněna implementace unijn�ho pr�va bez rozporu s �stavn�m poř�dkem. Restriktivn� v�klad ustanoven� o z�kladn�ch lidsk�ch pr�vech a svobod�ch je nepř�pustn�.

25. Pokud jde o navrhovateli tvrzen� prolomen� z�sady oboustrann� trestnosti, kritika někter�ch sen�torů poukazovala na to, že zat�m v evropsk�m prostoru došlo jen k minim�ln� harmonizaci trestn�ch norem. Naopak zast�nci obou novel poukazovali na to, že v z�sadě se bude jednat o postih pachatelů trestn�ch činů za jedn�n� sp�chan� na �zem� dan�ho zahraničn�ho st�tu. Nav�c jsou všechna jedn�n�, kter� prolamuj� oboustrannou trestnost, ve skutečnosti t�ž trestn� podle česk�ho pr�va, přičemž jsou jen jinak pojmenov�na.

26. V souladu s ustanoven�m � 42 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu bylo vyž�d�no i vyj�dřen� ministra spravedlnosti. Podle tohoto vyj�dřen� skutečnost, že předchoz� ministr spravedlnosti (K. Čerm�k) předložil, současně s n�vrhy novel trestn�ho z�kona a trestn�ho ř�du, tak� n�vrh novely čl. 14 odst. 4 Listiny, nepramenila z toho, že by novelizace tohoto ustanoven� Listiny byla nezbytn�. Učinil tak jen s ohledem na ne�spěšn� pokus o ratifikaci Statutu Mezin�rodn�ho trestn�ho soudu, kter� uk�zal nejednotnost n�zorů odborn� i laick� veřejnosti na v�klad ustanoven� čl. 14 odst. 4 věty druh� Listiny. Ministerstvo tehdy předložilo n�vrh novely Listiny pro př�pad, že by v Parlamentu přev�žil n�zor, že takov� novela je potřebn�.

27. Vedle jazykov�ho a systematick�ho v�kladu, kter�m argumentuj� navrhovatel�, je nutn� zkoumat toto ustanoven� Listiny v cel� š�ři a vz�t v �vahu zejm�na okolnosti jeho vzniku a dalš� souvislosti. Navrhovateli proklamovan� z�kaz vyd�v�n� občanů do zahranič� neobsahovala ž�dn� z �stav platn�ch v československ� nebo v česk� minulosti. Naopak, �stavy z roku 1920 a 1948 chr�nily pr�vo zcela odlišn�, totiž pr�vo vystěhovat se z �zem� čs. st�tu. Ustanoven� čl. 14 odst. 4 věty druh� Listiny je nutno ch�pat jako z�ruku před n�siln�m vystěhov�v�n�m politicky nepohodln�ch osob.

28. Ministr odk�zal na čl. 23 odst. 4 �stavy Slovensk� republiky v podobn�m smyslu jako Poslaneck� sněmovna. Česk� �stava nikdy neobsahovala z�kaz vyd�v�n� občanů do ciziny (z�kaz extradice) a neobsahuje takov� z�kaz ani dnes. Obdobně neobstoj� ani argumenty komparativn�, kter� předkl�daj� navrhovatel�. Podobně jako česk� �stava neobsahuje z�kaz extradice ani �stava maďarsk�, španělsk� a šv�dsk�. Z�vis� tak na �stavn� tradici konkr�tn�ho st�tu, zda je ot�zka extradice ot�zkou �stavn� či nikoliv.

29. D�le pouk�zal na posledn� judikaturu Soudn�ho dvora ES (d�le t�ž "ESD") ve věci C-105/03 Maria Pupino, ze dne 16. 6. 2005, zejm�na na tam stanovenou povinnost interpretovat dom�c� pr�vo souladně s r�mcov�m rozhodnut�m, vyd�van�m v r�mci unijn�ch z�vazků tzv. III. pil�ře. Judikatuře ESD v oblasti III. pil�ře nutno přikl�dat stejn� �činky jako v pil�ři prvn�m, z důvodů prohl�šen�, kter� Česk� republika učinila při přistupov�n� k EU (prohl�šen� č. 26 Česk� republiky k čl. 35 Smlouvy o EU, Z�věrečn� akt ke Smlouvě o přistoupen� Česk� republiky a dalš�ch zem� k EU, vyhl�šeno pod č. 44/2004 Sb. m. s.). Ž�dn� z�kladn� pr�vo občana podle Listiny nemůže b�t dotčeno před�n�m do člensk� země EU, neboť v těchto zem�ch je zrušen trest smrti, je zaručeno pr�vo na obhajobu a k ochraně lidsk�ch pr�v v�že tyto země t�ž čl. 6 Smlouvy o EU.

30. Ustanoven� čl. 39 Listiny se t�k� podm�nek trestn� odpovědnosti a upravuje z�sadu "nullum crimen sine lege", kter� je svou podstatou z�sadou trestn�ho pr�va hmotn�ho. Ustanoven� � 412 odst. 2 tr. ř�du se t�to z�sady nijak nedot�k�, protože nestanov� nov� podm�nky trestn� odpovědnosti, ale upravuje podm�nky uplatněn� procesn�ho institutu před�v�n� osob na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu. Trestn� ř�zen� je v takov�m př�padě vedeno v cizině a �kolem st�tn�ho z�stupce a soudu v ř�zen� o před�n� nen� posuzovat ot�zku, zda se konkr�tn� osoba dopustila trestn�ho činu, ale pouze posoudit, zda jsou d�ny podm�nky pro před�n� t�to osoby do jin�ho člensk�ho st�tu EU. Zda je skutek popsan� v evropsk�m zat�kac�m rozkazu trestn�m činem, je vždy stanoveno z�konem vyžaduj�c�ho člensk�ho st�tu. Transpozic� čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut� o evropsk�m zat�kac�m rozkazu nedoch�z� k �pln�mu zrušen� přezkumu oboustrann� trestnosti jedn�n�, pro něž se ž�d� o před�n�, ale pouze k jeho omezen�. Trestnost skutku podle česk�ho pr�va nebude posuzov�na, pouze pokud budou kumulativně splněny dvě podm�nky, tj. že se jedn� o trestn� čin, za kter� je možn� v člensk�m st�tě uložit trest odnět� svobody s horn� hranic� trestn� sazby nejm�ně tři roky nebo nař�dit ochrann� opatřen� spojen� s omezen�m svobody v d�lce nejm�ně 3 roky, a že tento trestn� čin spoč�v� v jedn�n� uveden�m v � 412 odst. 2 tr. ř�du.

31. Všechna v � 412 odst. 2 tr. ř�du vymezen� jedn�n� jsou trestn� ve všech zem�ch Evropsk� unie a jsou trestn� t�ž v Česk� republice. Pokud seznam trestn�ch jedn�n� v � 412 odst. 2 tr. ř�du obsahuje pojmy, kter� n�š tr. z�kon nezn�, neznamen� to, že jde o jedn�n�, kter� nejsou v Česk� republice trestn�. Např�klad "žh�řstv�" odpov�d� skutkov�m podstat�m trestn�ch činů vymezen�ch v � 179 nebo � 180 trestn�ho z�kona (obecn� ohrožen�) a v př�padě poč�tačov� kriminality může j�t např. o tr. čin podvodu (� 250 tr. z�kona) nebo poškozov�n� ciz�ch pr�v (209 tr. z�kona).

32. V každ�m př�padě, pokud justičn� org�n vyžaduj�c�ho člensk�ho st�tu uvede v evropsk�m zat�kac�m rozkazu, že skutek považuje za jedno z jedn�n� podle čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut�, neznamen� to, že naše justičn� org�ny bez dalš�ho rozhodnou o před�n� vyž�dan� osoby. Naopak, pokud by již st�tn� z�stupce měl v r�mci předběžn�ho ř�zen� důvodn� pochybnosti o subsumpci skutku pod někter� z trestn�ch jedn�n� uveden�ch v čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut�, měl by si od justičn�ho org�nu vyžaduj�c�ho člensk�ho st�tu vyž�dat dodatečn� informace k odstraněn� takov�chto pochybnost�.

33. Nav�c odstraněn� přezkumu oboustrann� trestnosti jedn�n� nen� v oblasti justičn� spolupr�ce ve věcech trestn�ch nič�m nov�m. Česk� republika je od r. 1992 smluvn� stranou Evropsk� �mluvy o vz�jemn� pomoci ve věcech trestn�ch (č. 550/1992 Sb.), kter� nepožaduje pro poskytnut� pr�vn� pomoci dožaduj�c�mu st�tu splněn� podm�nky oboustrann� trestnosti jedn�n� (v�klad čl. 5 uveden� �mluvy a contrario).

34. K čl. 4 odst. 7 R�mcov�ho rozhodnut� ministr uvedl, že důvody v tomto čl�nku uveden� jsou fakultativn� a je proto na vůli člensk�ho st�tu, zda je do sv�ho pr�vn�ho ř�du transponuje či nikoliv. V podstatě se jedn� o důvody odm�tnut�, totožn� s fakultativn�mi důvody odm�tnut� vyd�n� osoby podle čl. 7 odst. 1 a 2 Evropsk� �mluvy o vyd�v�n� (549/1992 Sb.), takže se nejedn� o zcela nov� institut. Důvod odm�tnut� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu podle čl. 4 odst. 7 p�sm. a) R�mcov�ho rozhodnut� se uplatn� jen tehdy, pokud česk� org�ny činn� v trestn�m ř�zen� již zah�jily trestn� st�h�n� pro trestn� čin sp�chan� na česk�m �zem�, kter� je totožn� s trestn�m činem, pro kter� byl vystaven evropsk� zat�kac� rozkaz, eventu�lně byla-li za takov� trestn� čin dan� osoba pravomocně odsouzena a trest byl vykon�n, je vykon�v�n nebo ho již nelze vykonat, nebo před�n� br�n� jin� přek�žka ne bis in idem [� 411 odst. 6 p�sm. c) a d) tr. ř�du]. Ne vždy je podle ministra vhodn� tohoto institutu využ�t. Např. se může jednat o distančn� trestn� čin nedovolen�ho překročen� st�tn� hranice podle � 171a tr. z�kona. Důvod odm�tnut� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu podle čl. 4 odst. 7 p�sm. b) R�mcov�ho rozhodnut� nebyl do česk�ho pr�vn�ho ř�du transponov�n.

35. K vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny a Sen�tu podali navrhovatel� obs�hlou repliku, ve kter� zopakovali podstatu sv�ch argumentů uveden�ch v n�vrhu. Pokud Poslaneck� sněmovna připustila ve sv�m vyj�dřen� možnost použit� principu proporcionality při řešen� kolize mezi čl. 14 odst. 4 Listiny a čl. 1 odst. 2 �stavy, navrhovatel� konstatuj�, že princip proporcionality m� v�znam pouze tehdy, vedou-li dvě pravidla, resp. nutnost respektovat dvě hodnoty, k neslučiteln�m důsledkům. V tomto př�padě o takovou kolizi nejde, protože přihl�šen�m se k mezin�rodněpr�vn�m z�vazkům Česk� republika zajist� nechtěla zeslabit standard ochrany přiznan� vnitrost�tn�m pr�vem sv�m občanům. V t�to souvislosti pouk�zali na čl. 17 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le t�ž "�mluva"), podle kter�ho ž�dn� mezin�rodněpr�vn� z�vazek nemůže v�st k oslaben� dosažen�ho stupně vnitrost�tn� ochrany pr�v a svobod jednotlivců. Nav�c, v čl. 1 odst. 2 �stavy jde o z�vazek st�tu, a nikoli jednotlivců.

36. N�vrh na zrušen� � 412 odst. 2 tr. ř�du podali navrhovatel� jednak proto, že opoušt� princip oboustrann� trestnosti, jednak proto, že neobsahuje v�čet skutkov�ch podstat trestn�ch činů, ale jen jejich n�zvy. Pouk�zali na z�kladn� principy trestn�ho pr�va s t�m, že tyto požadavky představuj� takov� z�kladn� principy demokratick�ho pr�vn�ho ř�du, na kter�ch je nutno trvat, takže je naplněna podm�nka čl. 9 odst. 2 �stavy.

37. Pokud jde o vyj�dřen� Sen�tu, navrhovatel� pouk�zali na skutečnost, že podstatou cel�ho probl�mu je formulace v čl. 14 odst. 4 Listiny, tj. "nucen k opuštěn� vlasti". Před�n�m občana do jin�ho st�tu EU se naruš� důvěra občana v jeho st�t spoč�vaj�c� v tom, že ho ochr�n� před st�ty jin�mi, což je mj. i důsledek st�tn� suverenity, kter� trv� i v EU. V tomto směru pouk�zali navrhovatel� na rozhodnut� Spolkov�ho �stavn�ho soudu Německa ze dne 18. 7. 2005, podle kter�ho "vyd�n� vlastn�ho občana do jin�ho st�tu narušuje zvl�štn� vztah občana k pr�vn�mu syst�mu, na jehož utv�řen� se pod�l�". Navrhovatel� nesd�l� z�věr Sen�tu, že st�ty EU dodržuj� stejn� standard ochrany lidsk�ch pr�v, a pouk�zali na v�sledky rozhodov�n� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va, kdy jen za rok 2005 bylo vyd�no 18 rozsudků proti Rakousku, 12 proti Belgii, 10 proti Finsku, 50 proti Francii, 100 proti Řecku, 67 proti It�lii, 17 proti Maďarsku, 44 proti Polsku a 15 proti Velk� Brit�nii.

38. Ve druh� č�sti sv� repliky pak navrhovatel� pouk�zali na probl�my spojen� s implementac� R�mcov�ho rozhodnut� o evropsk�m zat�kac�m rozkazu, kter� se dot�k� dvou �stavněpr�vn�ch probl�mů. Prvn�m je jeho rozpor s čl. 14 odst. 4 Listiny a druh�m je porušen� z�kladn�ch principů demokratick�ho pr�vn�ho st�tu. Implementace evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu nerespektuje bezv�jimečn� �stavněpr�vn� z�kaz před�v�n�, vyd�v�n� či jin�ho nucen� vlastn�ch občanů k opuštěn� st�tu. Rovněž nerespektuje z�kladn� pr�vn� principy vlastn� všem člensk�m st�tům EU, kter�mi jsou předv�datelnost pr�va, princip legality a princip form�ln� publicity pr�va. K porušen� těchto z�sad došlo předevš�m t�m, že byl opuštěn princip oboustrann� trestnosti, kter� by snad, jako jedin�, mohl legitimizovat potenci�ln� možnost vyd�vat do jin�ho st�tu EU osoby, kter� se dopustily jedn�n� trestn�ho v tomto st�tě.

39. Pokud jde o problematiku evropsk�ho pr�va, navrhovatel� pouk�zali na z�věry n�lezu sp. zn. Pl. �S 50/04, kde �stavn� soud vyslovil, že přednost evropsk�ho pr�va nen� absolutn� a člensk� st�ty si mohou rezervovat v�hradu zejm�na v ot�zk�ch, kdy je v s�zce ohrožen� principů demokratick�ho pr�vn�ho st�tu či oblast ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod.

III.

Podm�nky aktivn� legitimace navrhovatelů

40. N�vrh, kter� je předmětem posuzov�n� �stavn�ho soudu, byl pod�n skupinou čtyřiceti sedmi poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky a skupinou dvaceti jednoho sen�tora, tedy v souladu s podm�nkami obsažen�mi v � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu. Na straně navrhovatelů jsou tedy splněny podm�nky aktivn� legitimace.

IV.

�stavn� konformita legislativn�ho procesu

41. �stavn� soud, v souladu s ustanoven�m � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu, je v ř�zen� o kontrole norem povinen nejprve posoudit, zda napaden� z�kon byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Podle �dajů Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, veřejně př�stupn�ch na jej�ch internetov�ch str�nk�ch (http://www.psp.cz), byl jak n�vrh z�kona novelizuj�c�ho trestn� z�kon, tak n�vrh z�kona novelizuj�c�ho trestn� ř�d, předložen Poslaneck� sněmovně vl�dou Česk� republiky dne 12. listopadu 2003. Oba n�vrhy byly schv�leny dne 30. června 2004 usnesen�mi Poslaneck� sněmovny č. 1224 a č. 1225. Z př�tomn�ch 183 poslanců se vyslovilo pro n�vrh novely trestn�ho z�kona 92 poslanců a 83 poslanců bylo proti. Pro n�vrh novely trestn�ho ř�du se vyslovilo 93 z př�tomn�ch 185 poslanců a 85 poslanců bylo proti.

42. N�vrh novely trestn�ho z�kona byl pot� schv�len, dne 29. července 2004, hlasy 35 z př�tomn�ch šedes�ti dvou sen�torů (usnesen� č. 339), n�vrh novely trestn�ho ř�du byl t�ž den schv�len stejn�m počtem hlasů (usnesen� č. 400). Prezident republiky oba z�kony, dne 23. srpna 2004, vr�til zpět Poslaneck� sněmovně, kter� hlasy 101 poslance a 105 poslanců, u novely trestn�ho z�kona, setrvala na vr�cen�ch z�konech. Oba z�kony byly ř�dně vyhl�šeny pod č. 537/2004 Sb. a č. 539/2004 Sb. Ze shora uveden�ch zjištěn� vypl�v�, že oba z�kony byly přijaty a vyd�ny předepsan�m způsobem.

V.

Dikce napaden�ch ustanoven� trestn�ho z�kona a trestn�ho ř�du

43. Ke zrušen� navržen� ustanoven� � 21 odst. 2 trestn�ho z�kona (z�kon č. 140/1961 Sb., v platn�m zněn�) zn�: "Občan Česk� republiky může b�t před�n jin�mu člensk�mu st�tu Evropsk� unie pouze na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu.".

44. Ke zrušen� navržen� ustanoven� trestn�ho ř�du (z�kon č. 141/1961 Sb., v platn�m zněn�) zn� takto:

Ustanoven� � 403 odst. 2: "Česk� republika může předat vlastn�ho občana jin�mu člensk�mu st�tu Evropsk� unie pouze za podm�nky vz�jemnosti.".

Ustanoven� � 411 odst. 6 p�sm. e) (upravuj�c� jednu ze situac�, kdy soud zam�tne před�n� vyž�dan� osoby): "tato osoba je st�tn�m občanem Česk� republiky nebo m� v Česk� republice trval� pobyt, jej� před�n� se vyžaduje k v�konu trestu odnět� svobody nebo ochrann�ho l�čen� nebo ochrann� v�chovy a osoba před př�slušn�m soudem do protokolu prohl�s�, že se odm�t� podrobit v�konu tohoto trestu nebo ochrann�ho opatřen� ve vyžaduj�c�m st�tě; toto prohl�šen� nelze vz�t zpět.".

Ustanoven� � 411 odst. 7: "Je-li před�v�n st�tn� občan Česk� republiky nebo osoba, kter� m� trval� pobyt v Česk� republice, do vyžaduj�c�ho st�tu k trestn�mu st�h�n�, soud podm�n� před�n� t�m, že tato osoba bude vr�cena k v�konu trestu odnět� svobody nebo ochrann�ho l�čen� nebo ochrann� v�chovy do Česk� republiky, pokud j� bude uložen takov� druh trestu nebo ochrann�ho opatřen� a tato osoba po vynesen� rozsudku ve vyžaduj�c�m st�tě nevyslov� souhlas s v�konem trestu nebo ochrann�ho opatřen� ve vyžaduj�c�m st�tě. Takto soud postupuje pouze v př�padě, že vyžaduj�c� st�t poskytl z�ruku, že osobu před� do Česk� republiky k v�konu trestu nebo ochrann�ho opatřen�. Nen�-li vyžaduj�c�m st�tem z�ruka poskytnuta, soud před�n� vyž�dan� osoby zam�tne.".

45. Ustanoven� � 412 odst. 2 (kter� obsahově souvis� s odstavcem 1 t�hož ustanoven�, vypoč�t�v� jedn�n�, u nichž česk� soud nezjišťuje jejich trestnost podle pr�va Česk� republiky):

"Jedn�n�m podle odstavce 1 se rozum�

a) �čast na zločinn�m spolčen�,

b) terorismus,

c) obchod s lidmi,

d) pohlavn� zneuž�v�n� dět� a dětsk� pornografie,

e) nedovolen� obchod s drogami a psychotropn�mi l�tkami,

f) nedovolen� obchod se zbraněmi, střelivem a v�bušninami,

g) korupce,

h) podvody včetně podvodů postihuj�c�ch z�jmy Evropsk�ch společenstv� ve smyslu �mluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančn�ch z�jmů Evropsk�ch společenstv�,

i) legalizace v�nosů z trestn� činnosti,

j) paděl�n� měny,

k) poč�tačov� trestn� činnost,

l) trestn� činnost proti životn�mu prostřed�, včetně nedovolen�ho obchodu s ohrožen�mi živočišn�mi a rostlinn�mi druhy a jejich plemeny a odrůdami,

m) napom�h�n� při nedovolen�m překročen� st�tn� hranice a při nedovolen�m pobytu,

n) vražda, těžk� �jma na zdrav�,

o) nedovolen� obchod s lidsk�mi org�ny a tk�němi,

p) �nos, omezov�n� osobn� svobody a bran� rukojm�,

q) rasismus a xenofobie,

r) organizovan� nebo ozbrojen� loupež,

s) nedovolen� obchod s kulturn�mi statky, včetně starožitnost� a uměleck�ch děl,

t) podvodn� jedn�n�,

u) vyd�r�n� a vym�h�n� peněz za ochranu,

v) paděl�n� a pir�tstv� v�robků,

w) paděl�n� veřejn�ch listin a obchod s veřejn�mi listinami,

x) paděl�n� platebn�ch prostředků,

z) nedovolen� obchod s jadern�mi nebo radioaktivn�mi materi�ly,

y) nedovolen� obchod s hormony a jin�mi růstov�mi stimul�tory,

aa) obchod s odcizen�mi vozidly,

bb) zn�silněn�,

cc) žh�řstv�,

dd) trestn� činy, jejichž st�h�n� a trest�n� je v pravomoci Mezin�rodn�ho trestn�ho soudu,

ee) �nos letadla nebo plavidla,

ff) sabot�ž.".

VI.

Klasick� extradice a před�v�n� osob mezi člensk�mi st�ty EU na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu

46. Podle nauky trestn�ho pr�va, extradic� se rozum� vyd�n� osoby st�tem, na jehož �zem� se nach�z�, jin�mu st�tu na jeho dož�d�n�, za �čelem trestn�ho st�h�n� nebo k v�konu trestu. C�lem extradice je znemožnit pachateli trestn�ho činu, aby unikl trestn�mu st�h�n� nebo v�konu trestu t�m, že uprchne do jin�ho st�tu. Povinnost st�tu pobytu vydat pachatele vznik� obvykle na z�kladě mezin�rodn� smlouvy (extradičn� smlouvy, smlouvy o pr�vn� pomoci ve věcech trestn�ch apod.). Vlastn� extradice je založena na cel� řadě z�sad, mezi kter� patř� zejm�na z�sada reciprocity, oboustrann� trestnosti, nepř�pustnosti vyd�v�n� vlastn�ch občanů, nepř�pustnosti vyd�n� pro stanoven� okruh trestn�ch činů a speciality. Teorie trestn�ho pr�va rozlišuje materi�ln� a form�ln� extradičn� pr�vo. Materi�ln� extradičn� pr�vo představuje souhrn podm�nek, za nichž vznik� podle mezin�rodn�ho pr�va povinnost k extradici pachatele. Form�ln� extradičn� pr�vo pak upravuje zvl�štn� ř�zen� před org�ny dož�dan�ho st�tu, na konci kter�ho je rozhodnut� o vyd�n� či nevyd�n� pachatele, tedy odpověď na požadavek dožaduj�c�ho st�tu (Musil J., Kratochv�l V., Š�mal P., Kurz trestn�ho pr�va - Trestn� pr�vo procesn�, C.H.Beck, 2003).

47. Vyd�n� (extradici) osoby do ciziny v česk�m pr�vu upravuj� ustanoven� � 391 a n�sl. trestn�ho ř�du. Cel� ř�zen� m� tři f�ze, tj. předběžn� šetřen� (� 394 a n�sl.), rozhodov�n� soudu (� 397, 398) a povolen� a realizace vyd�n� (� 399). V r�mci předběžn�ho šetřen� st�tn� z�stupce zjišťuje, zda jsou splněny podm�nky pro vyd�n� podle materi�ln�ho extradičn�ho pr�va. Po předběžn�m šetřen� rozhoduje na n�vrh st�tn�ho z�stupce př�slušn�, zpravidla krajsk� soud o tom, zda je vyd�n� př�pustn�. Konečnou f�z� cel�ho procesu je rozhodnut� ministra spravedlnosti o povolen� vyd�n� osoby do ciz�ho st�tu. Ministr tak může učinit pouze tehdy, pokud př�slušn� (krajsk� či Nejvyšš�) soud rozhodl, že vyd�n� je př�pustn�. To ale neznamen�, že v př�padě kladn�ho rozhodnut� soudu ministr mus� vyd�n� osoby povolit. V � 399 odst. 2 tr. ř�du jsou vyjmenov�ny př�pady, kdy může ministr rozhodnout, že vyd�n� osoby nepovol�. Ministr pak ve sv� činnosti postupuje v souladu se z�sadami diplomatick�ho styku mezi st�ty nebo formou meziministersk�ho styku, pokud to mezin�rodn� smlouvy dovoluj�.

48. Zat�mco klasick� extradičn� proces je poměrně zdlouhav�, jak uk�z�no na česk�m př�kladě (v jin�ch st�tech je tato procedura obdobn�), a prob�h� za �časti ministra spravedlnosti jako reprezentanta moci v�konn�, představuje před�vac� proces podle R�mcov�ho rozhodnut� Evropsk� rady ze dne 13. 6. 2002, o evropsk�m zat�kac�m rozkazu a postupech před�v�n� mezi člensk�mi st�ty (2002/584/JVV) v�razn� zjednodušen� a urychlen� cel�ho procesu. Evropsk� zat�kac� rozkaz tedy nahrazuje, ve vztahu mezi člensk�mi st�ty EU, klasickou extradici a představuje kvalitativně zcela odlišn� postup. Je tedy nezbytn� rozlišovat mezi klasickou extradic� a před�v�n�m osob mezi člensk�mi st�ty Evropsk� unie na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu, což ostatně čin� i česk� trestn� ř�d. Cel� vyd�vac� či před�vac� proces je svěřen př�slušn�m soudům, kter� se ř�d� jen pr�vem, takže odpad� intervence v�konn� moci v konečn� f�zi, jak tomu b�v� u klasick� extradice.

49. Podle preambule R�mcov�ho rozhodnut� je z�kladn�m �čelem evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu zrušit v r�mci Evropsk� unie form�ln� postup vyd�v�n� osob, kter� se po vynesen� pravomocn�ho rozsudku vyh�baj� spravedlnosti, a urychlit postup vyd�v�n� osob podezřel�ch ze sp�ch�n� trestn�ho činu. Z c�le stanoven�ho pro EU, tj. st�t se prostorem svobody, bezpečnosti a pr�va, vyplynulo zrušen� klasick� extradice mezi jednotliv�mi člensk�mi st�ty a jej� nahrazen� syst�mem před�v�n� mezi jednotliv�mi justičn�mi org�ny. Tradičn� form�ln� vztahy kooperace mezi �středn�mi org�ny st�tn� spr�vy nebo formou diplomatickou, kter� až dosud převl�daly, jsou nahrazov�ny syst�mem voln�ho pohybu soudn�ch rozhodnut� ve věcech trestn�ch. Nad�le tedy již nebude osoba, podezřel� ze sp�ch�n� trestn�ho činu vyd�v�na na z�kladě individu�ln�ho aktu vykon�vaj�c�ho st�tu, ale př�mo na z�kladě rozhodnut� soudu v dožaduj�c�m st�tu EU, kter� tak m� př�m� �činek i ve st�tě vykon�vaj�c�m. Aktivita �středn�ch org�nů st�tn� spr�vy je nahrazena spoluprac� jednotliv�ch soudů, �loha �středn�ch org�nů st�tu je tak omezena jen na praktickou a spr�vn� pomoc.

50. R�mcov� rozhodnut� zdůrazňuje, že mechanismus evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu je založen na vysok�m stupni důvěry mezi člensk�mi st�ty EU, jeho prov�děn� lze proto pozastavit pouze v př�padě z�važn�ho a trvaj�c�ho porušov�n� z�sad stanoven�ch v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU někter�m člensk�m st�tem, bude-li toto porušov�n� form�lně Radou zjištěno ve shodě s čl. 7 Smlouvy o EU.

51. Evropsk� zat�kac� rozkaz je tedy individu�ln�m pr�vn�m aktem vydan�m soudem člensk�ho st�tu EU, kter�m se vyžaduje zatčen� a před�n� požadovan� osoby od jin�ho člensk�ho st�tu. Evropsk� zat�kac� rozkaz se nevztahuje na bagateln� trestnou činnost. Může b�t totiž vyd�n jen na podezřel� ze sp�ch�n� trestn�ch činů, za kter� je možno uložit ve vyžaduj�c�m člensk�m st�tě EU trest odnět� svobody (nebo jin� opatřen� omezuj�c� svobodu) s horn� hranic� sazby alespoň 12 měs�ců, anebo na odsouzen� k trestu odnět� svobody (nebo k ochrann�mu opatřen�) v d�lce alespoň 4 měs�ců (srov. čl. 2 odst. 1 R�mcov�ho rozhodnut� a � 404 odst. 2 tr. ř�du). V př�padě třiceti dvou v�slovně uved,en�ch trestn�ch činů, pokud je za ně možno (ve vyžaduj�c�m člensk�m st�tě EU) uložit trest odnět� svobody s horn� hranic� sazby alespoň tř� let, je prolomena z�sada dvoj� trestnosti. Postač� tedy, pokud skutek, pro kter� je požadov�no před�n�, je trestn� podle pr�va vyžaduj�c�ho st�tu (k anal�ze institutu evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu srov. např. Pol�k, P., Evropsk� zat�kac� rozkaz, Pr�vn� f�rum č. 2/2004, str. 76 a n�sl.).

VII.

Obsahov� soulad napaden�ch ustanoven� s �stavn�m poř�dkem

52. �stavn� soud je soudn�m org�nem ochrany �stavnosti, kter� přezkoum�v� �stavnost všech aktů org�nů veřejn� moci Česk� republiky. V principu se tedy jeho pravomoc vztahuje tak� na česk� vnitrost�tn� normy, kter� ve shodě s čl. 10a a čl. 1 odst. 2 �stavy prov�děj� z�vazky Česk� republiky vůči EU. Stejně jako u ostatn�ch st�tn�ch org�nů došlo, na z�kladě čl. 10a �stavy vstupem Česk� republiky do EU do jist� m�ry i k omezen� pravomoci �stavn�ho soudu. Vzhledem k doktr�ně ESD o přednosti komunit�rn�ho pr�va může �stavn� soud svou pravomoc vůči norm�m tohoto pr�va uplatňovat pouze za určit�ch okolnost�. Podle ESD v oblastech, kter� jsou upraveny v�lučně komunit�rn�m pr�vem, m� toto pr�vo přednost a nemůže b�t popřeno referenčn�mi krit�rii n�rodn�ho pr�va, a to ani na �rovni �stavn�. Podle t�to doktr�ny tedy �stavn� soud nem� pravomoc rozhodovat o �stavnosti norem evropsk�ho pr�va, a to ani za situace, pokud jsou obsaženy v pr�vn�ch předpisech Česk� republiky. Jeho kompetence posuzovat �stavnost česk�ch norem je tedy, ve stejn�m smyslu, omezena.

53. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 50/2004 ze dne 8. března 2006 (vyhl�šen pod č. 154/2006 Sb.) �stavn� soud odm�tl uznat doktr�nu ESD, pokud vyžaduje absolutn� přednost komunit�rn�ho pr�va. Konstatoval, že delegace č�sti pravomoc� vnitrost�tn�ch org�nů na org�ny EU může trvat potud, pokud jsou tyto pravomoci vykon�v�ny org�ny EU způsobem slučiteln�m se zachov�n�m z�kladů st�tn� suverenity Česk� republiky a způsobem, jenž neohrožuje samotnou podstatu materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu. Je pochopiteln�, že pokud k t�to v�jimečn� a vysoce nepravděpodobn� situaci nedojde, �stavn� soud, veden shora uvedenou doktr�nou ESD, nebude přezkoum�vat individu�ln� normy komunit�rn�ho pr�va z hlediska jejich souladu s česk�m �stavn�m poř�dkem. V t�to věci ovšem navrhovatel� tvrdili, že přijet�m eurozatykače pr�vě k takov�mu rozporu s podstatn�mi n�ležitostmi demokratick�ho pr�vn�ho st�tu došlo.

54. Nicm�ně v n�lezu sp. zn. Pl. �S 50/04 �stavn� soud tak� nast�nil dalš� v�jimky ze stanoviska, že nem� pravomoc přezkoum�vat �stavnost pr�vn�ch předpisů Česk� republiky přijat�ch jako transpozice či implementace evropsk�ho pr�va. V situaci, kdy člensk� st�ty implementuj� normy evropsk�ho pr�va a tato implementace ponech�v� člensk�mu st�tu prostor pro uv�žen�, pokud jde o v�běr prostředků k uskutečněn� c�le stanoven�ho normou evropsk�ho pr�va, pak člensk� st�t může přezkoumat v�sledek z hlediska souladu s vlastn� �stavou. Člensk� st�ty maj� tedy volnost ve v�běru prostředků dan�ch komunit�rn�m pr�vem k zajištěn� uveden�ch c�lů tak, že vyberou ty prostředky, kter� jsou v souladu s jejich �stavou, a vylouč� ty, kter� jsou s �stavou v konfliktu. Jako důsledek t�to doktr�ny, vyj�dřen� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 50/04, kde delegace pravomoci ned�v� člensk�mu st�tu ž�dn� prostor pro uv�žen�, pokud jde o v�běr prostředků, tj. tam, kde česk� pr�vn� �prava reflektuje z�vaznou normu evropsk�ho pr�va, doktr�na přednosti komunit�rn�ho pr�va z�sadně neumožňuje �stavn�mu soudu přezkoum�vat takovouto českou normu z hlediska konformity s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, ovšem s v�jimkou, uvedenou v bodě 53.

55. Ačkoli jsou tedy napaden� ustanoven� svou povahou mandatorn�, situace v t�to věci je podstatně odlišn� od př�padu řešen�ho v n�lezu sp. zn. Pl. �S 50/04 v tom, že se nejedn� o komunit�rn� pr�vo v klasick�m smyslu slova, tj. podle prvn�ho pil�ře, ale jedn� se o unijn� pr�vo podle třet�ho pil�ře ve formě r�mcov�ho rozhodnut�. �stavn� soud souhlas� s navrhovateli, že R�mcov� rozhodnut�, kter� bylo z�kladem pro přijet� napaden�ch norem, nem� př�m� �činek. �čelem r�mcov�ho rozhodnut� je sbližov�n� pr�vn�ch a spr�vn�ch předpisů člensk�ch st�tů. R�mcov� rozhodnut� jsou z�vazn� pro člensk� st�ty co do v�sledku, kter�ho m� b�t dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponech�v� vnitrost�tn�m org�nům. R�mcov�ho rozhodnut� se nelze bez vnitrost�tn�ho proveden� dovol�vat proti fyzick�m nebo pr�vnick�m osob�m. R�mcov� rozhodnut� tedy mus� b�t provedeno vnitrost�tn�mi pr�vn�mi akty, což se stalo ustanoven�mi, jejichž č�st je navržena ke zrušen�.

56. Přestože napaden� ustanoven� byla přijata za �čelem transpozice r�mcov�ho rozhodnut�, kter� ned�v� ž�dn� prostor pro uv�žen�, pokud jde o v�běr prostředků, st�le se ještě může jednat o př�pad, kdy je může �stavn� soud přezkoum�vat z hlediska souladu s �stavn�m poř�dkem. Zda tak může postupovat, bude z�ležet na aktu�ln� povaze a postaven� norem přijat�ch v r�mci třet�ho pil�ře, jako jsou r�mcov� rozhodnut�.

57. Ot�zky t�kaj�c� se povahy a postaven� takov�chto unijn�ch aktů pramen� z rozd�lů mezi nimi a tradičn�mi normami komunit�rn�ho pr�va. Např. r�mcov� rozhodnut� jsou přij�m�na legislativn�m postupem podle hlavy VI. Smlouvy o EU v r�mci tzv. "třet�ho pil�ře", to znamen� na n�vrh buď Komise nebo člensk�ho st�tu, jsou schv�lena jednomyslně Radou, tj. souhlasem všech člensk�ch st�tů, po konzultaci s Evropsk�m parlamentem. Jak v�še uvedeno, př�m� �činek takov�hoto r�mcov�ho rozhodnut� je vyloučen čl�nkem 34 odst. 2 p�sm. b) Smlouvy o EU. T�m se mj. liš� od prim�rn�ho komunit�rn�ho pr�va (zejm�na zakl�dac� smlouvy) a klasick�ho sekund�rn�ho komunit�rn�ho pr�va, vytv�řen�ho org�ny EU, podle čl. 251 - 252 Smlouvy o ES. Nav�c povinnost implementovat r�mcov� rozhodnut� nen� vynutiteln� Evropsk�m soudn�m dvorem, protože hlava VI. Smlouvy o EU nezn� žalobu pro porušen� Smlouvy (viz čl. 226 Smlouvy o ES). Je ovšem vynutiteln� politick�m a administrativn�m tlakem Evropsk� komise na člensk� st�ty. Pokud tedy nedojde k n�ležit� transpozici r�mcov�ho rozhodnut�, toto nenabude př�m�ho �činku [viz citovan� čl. 34 odst. 2 p�sm. b Smlouvy o EU]. Aplikace evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu v člensk�ch st�tech podl�h� jurisdikci Evropsk�ho soudn�ho dvora ve věcech platnosti a v�kladu r�mcov�ho rozhodnut� v r�mci ř�zen� o předběžn� ot�zce, za podm�nek čl. 35 Smlouvy o EU (viz Zem�nek J.: Evropskopr�vn� meze přezkumu �stavnosti transpozice r�mcov�ho rozhodnut� o eurozatykači, Pr�vn� rozhledy č. 3/2006).

58. Důsledky těchto rozd�lů pro aktu�ln� povahu a postaven� takov�chto norem, ve vztahu k pr�vn�mu poř�dku člensk�ho st�tu, dosud nebyly v judikatuře ESD definitivně a jasně vyj�dřeny. Ačkoli citovan� čl�nek 34 Smlouvy o EU v�slovně stanov�, že r�mcov� rozhodnut� nemaj� př�m� �činek, v rozhodnut� ve věci Maria Pupino ESD konstatoval, že smlouva o EU obsahuje princip loaj�ln� spolupr�ce, analogick� tomu, kter� je stanoven v čl�nku 10 Smlouvy o ES. V důsledku tohoto principu maj� r�mcov� rozhodnut� nepř�m� �činek (viz věc C-105/03 Maria Pupino ze dne 16. 6. 2005, odst. 42 - 43, česky na internetov� adrese ESD http://www.curia.eu.int. To znamen�, že n�rodn� soudy jsou povinny "v co největš�m možn�m rozsahu vnitrost�tn� pr�vo vykl�dat ve světle zněn� a �čelu R�mcov�ho rozhodnut�, aby byl dosažen v�sledek, kter� R�mcov� rozhodnut� sleduje a dosažen tak soulad s čl. 34 odst. 2 p�sm. b Smlouvy o EU" (tamt�ž, odst. 43). ESD ponechal otevřenou ot�zku, jakou povinnost maj� n�rodn� soudy v situaci, kdy nemohou vyložit sv� n�rodn� pr�vo v souladu s r�mcov�m rozhodnut�m. Jin�mi slovy, ESD se nedotkl probl�mu přednosti, tj. zda, jako v př�padě komunit�rn�ho pr�va, maj� r�mcov� rozhodnut� přednost před pr�vem n�rodn�m, tedy zda jsou n�rodn� soudy povinny odsunout sv� n�rodn� pr�vo na vedlejš� kolej, je-li v rozporu s r�mcov�m rozhodnut�m. V p�semn�ch vyj�dřen�ch k uveden� věci It�lie, Šv�dsko a Spojen� kr�lovstv� trvaly na "mezivl�dn�m charakteru spolupr�ce mezi člensk�mi st�ty v r�mci hlavy VI. Smlouvy o EU" (odst. 26 tamt�ž). Gener�ln� advok�tka ve věci M. Pupino zdůraznila, že zat�mco "menš� těsnost spolupr�ce smlouvy o Evropsk� unii je patrn� v definici R�mcov�ho rozhodnut�, kter� vylučuje př�m� �činek. Pojem "politiky" indikuje, že smlouva o EU obsahuje nejen mezist�tn� spolupr�ci, ale i společn� v�kon suverenity Uni�" (stanovisko gener�ln� advok�tky J. Kokott ve věci M. Pupino, ze dne 11. listopadu 2004, odst. 31, 32). Viz tak� Zem�nek J.: Eurokonformn� v�klad r�mcov�ho rozhodnut� - povinnost nebo soudcovsk� aktivismus?, Jurisprudence č. 8/2005, str. 37 a n�sl.

59. S�m ESD se tedy nijak nevyslovil, zda princip přednosti se vztahuje i na r�mcov� rozhodnut�. Ve věci M. Pupino se ESD rovněž nedotkl takov�ch ot�zek, zda princip přednosti, kter� vyložil ve vztahu ke komunit�rn�mu pr�vu, se stejn�m způsobem vztahuje i na unijn� pr�vo, zda r�mcov� rozhodnut� jsou svou povahou jen mezivl�dn� nebo zda přich�z� v �vahu nějak� jin� v�klad. Lze tedy konstatovat, že judikatura ESD, t�kaj�c� se přesn� povahy aktů unijn�ho pr�va, jak�mi jsou r�mcov� rozhodnut�, je dosud ve v�voji.

60. Takov�to stav představuje možn� ide�ln� situaci pro předložen� uveden�ch probl�mů ESD jako předběžnou ot�zku. Nicm�ně vzhledem ke skutečnosti, že belgick� Cour d'Arbitrage, už ESD předložil ot�zku t�kaj�c� se platnosti R�mcov�ho rozhodnut�, nen� ž�dn� důvod pro to, aby �stavn� soud Česk� republiky postupoval stejně. Čekat na rozhodnut� ESD by nebylo zcela nam�stě, protože napaden� ustanoven� zůst�vaj� �činn� a může podle nich doj�t k před�n� osoby na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu. Za t�to situace považuje �stavn� soud za naprosto nezbytn� rozhodnout o tom, zda z�kladn� pr�va takov�chto osob jsou ohrožena, či nikoli. V �sil� vyřešit toto dilema �stavn� soud rozhodl, že posoud�, zda ustanoven�, implementuj�c� R�mcov� rozhodnut� mohou b�t interpretov�na v souladu s česk�m �stavn�m poř�dkem. Protože rozhodl, že takov�to interpretace je možn�, nen� nutn� čekat na vyjasněn� shora naznačen�ch ot�zek unijn�ho pr�va ze strany ESD.

VIII.

Posouzen� souladu napaden�ch ustanoven� s čl. 14 odst. 4 Listiny

61. Z čl. 1 odst. 2 �stavy, ve spojen� s principem spolupr�ce, stanoven�m čl. 10 Smlouvy ES, vypl�v� �stavn� princip, podle něhož maj� b�t dom�c� pr�vn� předpisy včetně �stavy interpretov�ny souladně s principy evropsk� integrace a spolupr�ce komunit�rn�ch org�nů a org�nů člensk�ho st�tu. Pokud tedy existuje několik interpretac� �stavy, jej�ž souč�st� je Listina z�kladn�ch pr�v a svobod, přičemž jen někter� z nich vedou k dosažen� z�vazku, kter� převzala Česk� republika v souvislosti se sv�m členstv�m v EU, je nutno volit v�klad, kter� podporuje realizaci tohoto z�vazku, a nikoli v�klad, kter� tuto realizaci znemožňuje. Tyto z�věry se vztahuj� i na v�klad čl. 14 odst. 4 Listiny.

62. Nen� opodstatněn� tvrzen� navrhovatelů, že by vnitrost�tn�m přijet�m evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu byl narušen trval� vztah mezi občanem a st�tem. Občan předan� k trestn�mu ř�zen� do člensk�ho st�tu EU zůst�v� i v době trv�n� tohoto ř�zen� pod ochranou česk�ho st�tu. Evropsk� zat�kac� rozkaz umožňuje toliko časově omezen� před�n� občana k jeho st�h�n� v člensk�m st�tě EU pro konkr�tně vymezen� skutek, přičemž po skončen� tohoto ř�zen� mu nic nebr�n� vr�tit se zpět na �zem� Česk� republiky. Občan m� pr�vo se br�nit proti opatřen�m org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� při před�n� podle evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu opravn�mi prostředky, nevyj�maje z toho ani př�padnou �stavn� st�žnost.

VIII/a

63. Nov� �prava trestn�ho ř�du, kter� umožňuje předat občana Česk� republiky do jin�ho člensk�ho st�tu EU k trestn�mu ř�zen�, bezesporu prolamuje předchoz� z�konnou �pravu, kter� nepřipouštěla [a dosud nepřipoušt� - viz � 393 odst. 1 p�sm. a) tr. ř�du] vyd�v�n� občanů do zahranič� pro tam prob�haj�c� trestn� ř�zen�. �stavn� soud zast�v� n�zor, že proti�stavnost napaden�ch ustanoven� nelze dovodit pouze z toho faktu, že vl�da Česk� republiky, jako předkladatel obou novel trestn�ch kodexů, nejprve pokl�dala za vhodn� prov�st změnu Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, a teprve po zam�tnut� n�vrhu novely Listiny v Poslaneck� sněmovně začala dovozovat, že jej� změna nen� nutn�. �stavn� soud souhlas� s pr�vn�m n�zorem vysloven�m Poslaneckou sněmovnou, podle něhož je Parlament Česk� republiky představitelem �stavod�rn� a z�konod�rn� moci, a nebyl proto v�z�n pr�vn�m n�zorem předkladatele novely Listiny.

64. Ustanoven� čl. 14 odst. 4 Listiny, podle jehož věty prv� m� každ� občan pr�vo na svobodn� vstup na �zem� republiky, a podle věty druh� občan nemůže b�t nucen k opuštěn� sv� vlasti, zcela jistě znemožňuje vyloučit česk�ho občana ze společenstv� občanů Česk� republiky jako demokratick�ho st�tu, k němuž ho v�že pouto st�tn�ho občanstv�. Ze samotn�ho textu čl. 14 odst. 4 Listiny nelze, bez dalš�ch argumentů, jednoznačně odpovědět, zda a nakolik vylučuje časově omezen� před�n� občana do člensk�ho st�tu EU pro tam prob�haj�c� trestn� ř�zen�, pokud m� pr�vo se po skončen� tohoto ř�zen� vr�tit do vlasti. Jazykov� v�klad term�nu "nucen� k opuštěn� vlasti" totiž může obs�hnout i takov�to relativně kr�tkodob� před�n� občana k trestn�mu ř�zen� do zahranič�.

65. Skutečnost, že text čl. 14 odst. 4 Listiny neodpov�d� s�m o sobě na ot�zku, zda lze předat česk�ho občana do člensk�ho st�tu EU pro tam prob�haj�c� trestn� ř�zen�, lze ilustrovat i př�kladem slovensk�m, kter�ho se ostatně i navrhovatel� dovol�vaj�. Slovensk� pr�vn� �prava je sv�m z�kladem v b�val� feder�ln� Listině z�kladn�ch pr�v a svobod česk� �pravě nejbližš�. V �stavě Slovensk� republiky byl vyj�dřen v�slovn� z�kaz vyd�v�n� vlastn�ch občanů v čl. 23 odst. 4. Po �činnosti novely �stavy č. 90/2001 Z.z., kter� vypustila z�věrečn� slova "ani vydat jin�mu st�tu", označen� čl�nek slovensk� �stavy zn�: "Každ� občan m� pr�vo na svobodn� vstup na �zem� Slovensk� republiky. Občana nen� možn� nutit, aby opustil vlast, a nen� ho možn� vyhostit." Slovensk� �prava tedy důsledně odlišovala a odlišuje pojmy "nutit, aby opustil vlast" a "vyhoštěn�" od "vyd�n�" občana jin�mu st�tu. Česk� �prava čl. 14 odst. 4 Listiny je, ve srovn�n� s �pravou slovenskou, expressis verbis užš� a vždy hovořila a hovoř� jen o z�kazu nutit občana k opuštěn� vlasti.

66. Pojem z�kazu "nucen� k opuštěn� vlasti" lze interpretovat jak extenzivně, tak restriktivně. �stavn� soud, ve shodě s navrhovateli, soud�, že pro vyřešen� ot�zky v�znamu čl. 14 odst. 4 Listiny je třeba hledat jeho objektivn� smysl. Pro posouzen� v�znamu tohoto ustanoven� Listiny maj� sv� m�sto zejm�na historick� motivy přijet� t�to �pravy. Ustanoven� čl. 14 odst. 4 věty druh� Listiny se poprv� objevilo v r�mci čl. 15 odst. 2 n�vrhu Listiny ve zpr�vě �stavněpr�vn�ch v�borů Sněmovny lidu a Sněmovny n�rodů ze dne 7. ledna 1991 (viz tisk 392, http://www.psp.cz). �stavn� soud se shoduje jak s navrhovateli, tak s �častn�ky tohoto ř�zen�, že zkušenost se zločiny komunistick�ho režimu hr�la při utv�řen� Listiny nepominutelnou roli. Tuto roli sehr�la i při tvorbě současn�ho čl. 14 odst. 4 Listiny na přelomu let 1990 a 1991 tehdy ještě zcela ned�vn� zkušenost, spojen� zejm�na s akc� "Asanace", při n�ž komunistick� režim nutil nepohodln� osoby k opuštěn� republiky (obdobně srov. např. Kavěna M., Z�kladn� pr�vo občana ČR neb�t nucen k opuštěn� sv� vlasti, evropsk� zat�kac� rozkaz a mezin�rodn� trestn� soud, EMP č. 5/2004, str. 42 a n�sl., na str. 43, nebo Kysela J., Rok 2004 ve v�voji vybran�ch institutů česk�ho �stavn�ho pr�va - 1. č�st, Pr�vn� rozhledy č. 12/2005, str. 425 - 426). Historick� v�klad tedy svědč� pro to, že ustanoven� čl. 14 odst. 4 Listiny se nikdy net�kalo extradice.

67. Z�měr �stavod�rce, vych�zej�c� z historick�ch zkušenost�, kter� jsou za situace, kdy se historick� paměť zkracuje, budouc�m generac�m nesděliteln�, protože jsou v�z�ny na dobov� prožitky, nen� s�m o sobě rozhoduj�c�m argumentem. �stavn� soud proto hledal objektivn� v�znam čl. 14 odst. 4 věty druh� Listiny, kter� je nutno poměřovat současn�mi re�liemi poč�tku 21. stolet�. Při hled�n� objektivn�ho v�znamu označen�ho ustanoven� Listiny vzal �stavn� soud v �vahu rovněž historickou genezi pr�vn�ho institutu extradice. Extradice pachatelů obecn� kriminality v z�sadě až do 19. stolet� neexistovala a nepředstavovala ani z�važnějš� probl�m, s ohledem na n�zkou mobilitu evropsk�ho obyvatelstva oněch dob, stejně jako velmi omezen� stupeň spolupr�ce mezi tehdejš�mi evropsk�mi st�ty (srov. Čepelka Č. - Šturma P., Mezin�rodn� pr�vo veřejn�, Praha 2003, str. 353).

68. St�vaj�c� �prava extradice m�, u většiny evropsk�ch st�tů, svůj původ v modelu vytvořen�m v 19. stolet�. Ten jednak nepřipouštěl př�mou �činnost soudn�ho rozhodnut� v trestn� věci včetně zat�kac�ho rozkazu v jin�m st�tě (srov. Musil J., Kratochv�l V. Š�mal P., Kurs trestn�ho pr�va, C.H.Beck, Praha 2003, str. 962), jednak si osoboval �plnou kontrolu a plnou trestn� pravomoc nad vlastn�mi občany (v původn�m pojet� poddan�mi), kterou nesměly prov�dět jak�koliv třet� st�ty. Z�sada, podle n�ž st�t tradičně nevyd�val sv� vlastn� občany k trestn�mu ř�zen� do zahranič�, zpoč�tku tedy ani zdaleka neodr�žela z�kladn� pr�vo občanů neb�t vyd�n, ale sp�še vyjadřovala st�tn� suverenitu nad sv�mi občany v jej�m tehdejš�m pojet�. Z�sada nevyd�v�n� vlastn�ch st�tn�ch občanů k trestn�mu ř�zen� do zahranič� měla tehdy siln� ospravedlněn� v široce panuj�c� vz�jemn� nedůvěře mezi soupeř�c�mi evropsk�mi mocnostmi.

69. Teprve později, po tragick�ch ud�lostech, ke kter�m došlo zejm�na v Evropě v prvn� polovině 20. stolet�, se z�sada nevyd�v�n� vlastn�ch občanů transformovala ze st�tem n�rokovan� odpovědnosti za vlastn� občany na princip ochrany vlastn�ch občanů před vyd�n�m do zahranič�. Praxe tak zůstala stejn�, jen se změnilo jej� odůvodněn�. Někter� st�ty, na z�kladě sv�ch historick�ch zkušenost�, šly tak daleko, že z�kaz extradice začlenily do sv�ch �stav (např. čl. 55 odst. l �stavy Polsk� republiky či čl. 16 odst. 2 Z�kladn�ho z�kona Spolkov� republiky Německo, pokud jde o sousedn� st�ty.) Z�kaz extradice se tak postupně posouval do oblasti z�kladn�ch svobod, což je zcela pochopiteln� za situace, kdy ve světě st�le existuje řada nedemokratick�ch režimů, kter� nezajišťuj� pr�vo na spravedliv� proces ve standardech vlastn�ch např. člensk�m st�tům EU.

70. Nelze pominout, že současn� doba je spojena s mimoř�dně vysokou mobilitou lid�, se zvyšuj�c� se mezin�rodn� spoluprac� a rostouc� důvěrou mezi demokratick�mi st�ty EU, což klade na �pravu vyd�v�n� v r�mci t�to unie nov� požadavky. V EU existuje kvalitativně nov� situace. Občan� člensk�ch st�tů maj�, vedle občansk�ch pr�v sv�ch st�tů, tak� pr�va občanů EU, kter� jim mj. zaručuj� svobodn� pohyb v r�mci cel� Unie. EU je prostorem svobody, bezpečnosti a pr�va, kter� usnadňuje voln� pohyb občanů a z�roveň zajišťuje jejich bezpečnost a ochranu (viz preambule Smlouvy o EU). Evropsk� zat�kac� rozkaz vych�z� z těchto realit a čin� spolupr�ci org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� efektivnějš�. Nahrazuje spolupr�ci �středn�ch org�nů st�tn� spr�vy člensk�ch st�tů EU př�mou spoluprac� org�nů justičn�ch a čin� v�jimku z principu z�kazu vyd�v�n� vlastn�ch občanů k trestn�mu ř�zen� do zahranič�.

71. Jsou-li češt� občan� poživateli v�hod spojen�ch se statutem občanstv� EU, je v tomto kontextu přirozen�, že s těmito v�hodami je nutno akceptovat t�ž jistou m�ru odpovědnosti. Vyšetřov�n� a pot�r�n� trestn� činnosti, k n�ž doch�z� v evropsk�m prostoru, nen� možno �spěšně realizovat v r�mci jednotliv�ho člensk�ho st�tu, ale vyžaduje širokou mezin�rodn� spolupr�ci. V�sledkem t�to spolupr�ce je nahrazen� dř�vějš�ch procedur vyd�v�n� osob podezřel�ch z trestn�ch činů nov�mi efektivnějš�mi mechanismy, reflektuj�c�mi re�lie 21. stolet�. Současn� standard ochrany z�kladn�ch pr�v uvnitř Evropsk� unie nezavd�v� podle �stavn�ho soudu ž�dn� př�činy se domn�vat, že tento standard ochrany z�kladn�ch pr�v, skrze uplatňov�n� principů z nich plynouc�ch, m� nižš� kvalitu než ochrana poskytovan� v Česk� republice.

72. Při nal�z�n� objektivn�ho v�znamu čl. 14 odst. 4 Listiny nelze tyto skutečnosti pominout. Nen� v souladu s principem objektivn�ho teleologick�ho v�kladu, reflektuj�c�ho realitu současn� EU, založen� na vysok� mobilitě občanů v r�mci cel�ho unijn�ho prostoru, aby čl. 14 odst. 4 Listiny byl vykl�d�n tak, že neumožňuje ani časově omezen� před�n� občana do jin�ho člensk�ho st�tu za �čelem trestn�ho ř�zen� o trestn�m činu sp�chan�m t�mto občanem v tomto st�tě, pokud je garantov�no, že po skončen� trestn�ho ř�zen� bude, na vlastn� ž�dost, před�n zpět do Česk� republiky k př�padn�mu v�konu trestu (srov. � 411 odst. 7 tr. ř�du). Časově omezen� před�n� občana k trestn�mu ř�zen� prob�haj�c�mu v jin�m člensk�m st�tě EU, podm�něn� jeho n�sledn�m opětovn�m před�n�m do vlasti, tedy nen� a nemůže b�t nucen�m k opuštěn� vlasti ve smyslu čl. 14 odst. 4 Listiny. Obdobně lze upozornit na �pravu, podle n�ž občan Česk� republiky nebo osoba s trval�m pobytem v Česk� republice bude před�na k v�konu trestu odnět� svobody nebo ochrann�ho l�čen� nebo ochrann� v�chovy do jin�ho člensk�ho st�tu Unie jen se sv�m souhlasem [� 411 odst. 6 p�sm. e) tr. ř�du]. Z toho plyne, že bez sv�ho souhlasu nebude do zahranič� k v�konu trestu odnět� svobody nikdo před�n.

VIII/b

73. Navrhovatel� pouk�zali na �stavu Estonska (čl. 36 odst. 2), Litvy (čl. 13 odst. 2), Polska (čl. 52 odst. 4), Maďarska (čl. 69 odst. 1), Slovinska (čl. 48), SRN (čl. 16 odst. 2), Finska (čl. 9 odst. 3), Francie (čl. 88-2 bod 3), It�lie (čl. 26), Portugalska (čl. 33 odst. 3) či Španělska (čl. 13 odst. 3). �stavy uveden�ch zem� zakotvuj� pr�vo st�tn�ch občanů na to, aby nebyli vyd�ni do ciziny, př�padně upravuj� v�jimky pro mezin�rodn� smlouvy nebo jmenovitě pouze ve vztahu k EU. Protože v řadě zem� došlo v souvislosti s evropsk�m zat�kac�m rozkazem ke změně �stavy (n�vrh uv�d� SRN a Francii), navrhovatel� z toho dovozuj� existenci obecn�ho, široce sd�len�ho �stavn�ho principu zakazuj�c�ho vyd�v�n� vlastn�ch občanů do ciziny. Z toho podle nich plyne z�věr, že proveden� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu v Česk� republice nelze realizovat jinak, než po předchoz� �stavn� změně.

74. �stavn� soud vzal v �vahu, že v řadě zem� skutečně došlo v souvislosti s implementac� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu k novelizaci dom�c� �stavy (n�sleduj�c� data podle zpr�v na XXI. Kongresu FIDE, Dublin, červen 2004, dostupn� na http://www.fide2004.org, nen�-li uvedeno jinak). Vedle navrhovateli zmiňovan�ho Německa a Francie možno zm�nit mj. Slovinsko (�stavn�m z�konem č. 24-899/2003) a Lotyšsko.

75. Navrhovatel� ovšem neuvedli řadu jin�ch člensk�ch st�tů EU, kde z�kaz extradice vlastn�ch občanů nepředstavoval vůbec ot�zku �stavn�ho principu, a dokonce ani nebyl zakotven v pr�vu pod�stavn�m. Např. v Řecku nebyl nikdy z�kaz vyd�v�n� občanů považov�n za �stavn� princip a byl vždy řešen jen na �rovni z�kona. Podobně tomu bylo v D�nsku, kde tak� postačila ke změně st�vaj�c�ho stavu pouh� změna z�kona. Za situace, kdy n�rodn� �stava ot�zky vyd�v�n� či před�v�n� pachatelů do zahranič� neupravuje, nebylo třeba činit ž�dn� �stavn� změny ani v Nizozemsku (v souladu s rozhodnut�m St�tn� rady Nizozemska), Belgii, Lucembursku nebo ve Šv�dsku (viz zpr�vy na v�še zm�něn�m XXI. Kongresu FIDE). Ve specifick� �stavn� situaci Velk� Brit�nie nepředstavovala �prava evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu z�sadnějš� probl�m, protože britsk� pr�vo na z�kazu vyd�v�n� vlastn�ch občanů nikdy netrvalo (srov. Čepelka, Č., Šturma, P., Mezin�rodn� pr�vo veřejn�, Praha 2003, str. 354). Naopak britšt� pr�vn�ci samotn� tradičně toto řešen� nadřazovali nad pr�vn� �pravy evropsk�ch kontinent�ln�ch zem� (srov. Biron, H.Ch. - Chalmers, K. E., The Law and Practice of Extradition, London 1903, str. 13). Britsk� model, kter� vždy umožňoval extradici vlastn�ho občana, obecně n�sleduje Irsk� republika a Malta (srov. Stanbrook, I. - Stanbrook, C., Extradition: Law and Practice, 2nd ed., Oxford 2000, str. 313, str. 385, str. 427).

76. Navrhovateli zm�něn� Polsko novelizovalo trestn� z�kon, trestn� ř�d soudn� a přestupkov� z�kon z�konem ze dne 18. března 2004 (Dz. U. 2004, č. 69, pol. 626). Touto novelizac� nebyl nijak form�lně změněn čl. 55 odst. 1 polsk� �stavy (navrhovatel� nespr�vně uv�děj� čl. 52 odst. 4). Dne 27. 4. 2005 polsk� �stavn� tribun�l zrušil rozhodnut�m P 1/05 někter� ustanoven� označen� novely trestn�ch předpisů pro rozpor s čl. 55 odst. l polsk� �stavy, podle něhož je zak�z�na extradice polsk�ho občana ("Ekstradycja obywatela polskiego jest zakazana.") a podle jehož odstavce druh�ho se zakazuje extradice osob podezřel�ch z politick�ch trestn�ch činů nen�siln� povahy. Polsk� �stavn� tribun�l uvedl, že pod pojem extradice, ve smyslu čl. 55 �stavy, je nutno a fortiori podřadit t�ž před�n� ve smyslu evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu.

77. V t�to souvislosti česk� �stavn� soud poukazuje na skutečnost, že zněn� čl. 55 odst. 1 polsk� �stavy vylučuje jakoukoli formu extradice polsk�ho občana (zahrnuj�c v to i před�n� podle evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu), na rozd�l od dikce čl. 14 odst. 4 česk� Listiny. Ve srovn�n� s česk�m �stavn�m poř�dkem tak polsk� �stava ned�v� ani prostor pro jej� př�padn� v�klad souladn� se z�vazky st�tu vůči EU.

78. S ohledem na tato fakta nelze d�t za pravdu navrhovatelům, že z komparativn�ho pohledu lze dovodit existenci obecn�ho �stavn�ho principu z�kazu vyd�vat vlastn� občany do zahranič� a že je třeba vyžadovat pro proveden� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu �stavn� změnu. V řadě člensk�ch st�tů EU k ž�dn� �stavn� změně nedošlo. �stavn� změna je nezbytn� pouze tam, kde by byla z�konn� změna, vyvolan� implementac� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu, v rozporu s dom�c� �stavou, tedy v situaci, kdy dom�c� �stava vyd�n� či před�n� občana do ciz�ho st�tu za �čelem jeho trestn�ho st�h�n� př�mo vylučuje.

VIII/c

79. �stava Česk� republiky zakotvila v čl. 1 odst. 2 obecn� princip, podle něhož Česk� republika dodržuje z�vazky, kter� pro ni vypl�vaj� z mezin�rodn�ho pr�va. �stavě by proto měl b�t z�sadně přikl�d�n v�znam konformn� z hlediska mezin�rodn�ho pr�va, neboť �stava samotn� je hodnotově vůči mezin�rodn�mu pr�vu otevřen� (srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 31/03, Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 32, n�lez č. 16, str. 143; vyhl�šen pod č. 105/2004 Sb.).

80. Poč�naje 1. květnem 2004 z�skal čl. 1 odst. 2 �stavy nov� v�znam ve vztahu k dodržov�n� povinnost�, kter� pro Českou republiku vypl�vaj� z jej�ho členstv� v EU. Jak již �stavn� soud ve sv� judikatuře zdůraznil, evropsk� pr�vo je založeno na z�kladn�ch hodnot�ch společn�ch všem členům EU. �stavn� soud se tak přihl�sil k evropsk� pr�vn� kultuře i k jej�m �stavn�m tradic�m. Ve světle obecn�ch pr�vn�ch z�sad, existuj�c�ch ve všech člensk�ch st�tech Unie, tak� �stavn� soud interpretuje �stavn� předpisy, předevš�m Listinu z�kladn�ch pr�v a svobod (n�lez sp. zn. Pl. �S 5/01, Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 24, n�lez č. 149, str. 79; vyhl�šen pod č. 410/2001 Sb.).

81. Z ustanoven� čl. 1 odst. 2 �stavy, ve spojen� s principem spolupr�ce, zakotven�m v čl. 10 Smlouvy o ES, vypl�v� �stavn� princip, podle něhož dom�c� pr�vn� předpisy včetně �stavy maj� b�t interpretov�ny pokud možno souladně s procesy evropsk� integrace a spolupr�ce evropsk�ch org�nů a org�nů člensk�ho st�tu (srov. obdobně rozhodnut� polsk�ho �stavn�ho tribun�lu K 15/04 ze dne 31. května 2004, OTK ZU ser. A., č�stka 5, č. 47, str. 655 - 668, a jmenovitě, pokud jde o předpisy tzv. III. pil�ře, rozhodnut� ESD ze dne 16. června 2005, podle něhož z�sada konformn�ho v�kladu se vztahuje t�ž na r�mcov� rozhodnut� přijat� v r�mci hlavy VI. Smlouvy o Evropsk� unii, viz věc C-105/03 Maria Pupino, odst. 43).

82. �stavn� princip v�kladu dom�c�ho pr�va souladně se z�vazky Česk� republiky vypl�vaj�c�mi z jej�ho členstv� v Evropsk� unii je omezen možn�m v�znamem �stavn�ho textu. Čl�nek 1 odst. 2 �stavy tedy nen� ustanoven�m způsobil�m libovolně měnit v�znam jak�hokoliv jin�ho v�slovn�ho �stavn�ho ustanoven�. Pokud dom�c� metodologie v�kladu �stavn�ho pr�va neumožňuje vyložit př�slušnou normu souladně s evropsk�m pr�vem, je pouze na �stavod�rci změnit �stavu. Tuto pravomoc může ovšem �stavod�rce vykon�vat jen za podm�nky zachov�n� podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (čl. 9 odst. 2 �stavy), jež nejsou v dispozici �stavod�rce, pročež pravomoc měnit tyto n�ležitosti nelze přen�st ani smlouvou podle čl. 10a �stavy (srov. Holl�nder, P., Materi�ln� ohnisko �stavy a diskrece �stavod�rce, Pr�vn�k č. 4/2005).

83. Z toho tedy plyne, že pokud existuje, podle dom�c� metodologie v�kladu, několik možn�ch interpretac� �stavy, přičemž jen někter� z nich vedou k dosažen� z�vazku, kter� převzala Česk� republika sv�m členstv�m v Evropsk� unii, je nutno volit v�klad, kter� podporuje realizaci tohoto z�vazku, nikoliv v�klad, kter� tuto realizaci znemožňuje. T�m současně bude zachov�n i princip čl. 1 odst. 2 �stavy. Tyto z�věry se vztahuj� i na v�klad čl. 14 odst. 4 Listiny. Protože �stavn� soud vyložil v�znam čl. 14 odst. 4 Listiny podle dom�c� metodologie v�kladu �stavy, nebylo ani třeba prov�st poměřov�n� v �vahu připadaj�c�ch hodnot a principů pr�va evropsk�ho a �stavn�ho pr�va dom�c�ho.

VIII/d

84. N�lez �stavn�ho soudu publikovan� pod č. 207/1994 Sb., na kter� se odvol�vaj� navrhovatel�, definoval st�tn� občanstv� "jako časově trval�, m�stně neomezen� pr�vn� vztah fyzick� osoby a st�tu, kter� je proti vůli fyzick� osoby zpravidla nezrušiteln�, na jehož z�kladě vznikaj� jeho subjektům vz�jemn� pr�va a povinnosti, spoč�vaj�c� zejm�na v pr�vu fyzick� osoby na ochranu ze strany st�tu na jeho �zem� i mimo ně, v pr�vu pobytu na jeho �zem� a v pr�vu �časti na jeho spr�vě veřejn�ch z�ležitost�" (n�lez sp. zn. Pl. �S 9/94, Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 2, n�lez č. 40, str.7).

85. Pr�vo občana na ochranu ze strany st�tu se projevuje mj. v tom, že by došlo k porušen� čl. 14 odst. 4 ve spojen� s čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 �mluvy, pokud by občan byl před�n k trestn�mu ř�zen� do st�tu, kde by standardy trestn�ho ř�zen� nesplňovaly požadavky kladen� na trestn� ř�zen� česk�m �stavn�m poř�dkem, např. v situaci, kdy by bylo re�lně ohroženo pr�vo občana na spravedliv� proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), př�padně kdy by občan mohl b�t vystaven mučen� nebo jin�mu nelidsk�mu nebo ponižuj�c�mu zach�zen� nebo trestu (čl. 3 �mluvy, čl. 7 odst. 2 Listiny). Tak tomu ovšem v př�padě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu nen�.

86. ESD již v roce 2003 konstatoval, že "člensk� st�ty maj� vz�jemnou důvěru ve sv� syst�my trestn� justice a každ� z nich uzn�v� trestn� pr�vo platn� v jin�m člensk�m st�tě, a to i tehdy, pokud by aplikac� sv�ho vlastn�ho pr�va dospěl k jin�mu v�sledku" [věci C-187/01 a C-385/01, trestn� ř�zen� proti H�seyinu G�z�tokovi (C-187/01) a Klausi Br�ggemu (C-385/01), (2003) ECR I-1345, odst. 33]. Je vždy nutno pamatovat na skutečnost, že všechny člensk� st�ty EU jsou signat�ři Evropsk� �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a svobod. Proto nemůže b�t občan v�znamněji dotčen na sv�ch pr�vech t�m, že o jeho trestn� věci bude rozhodov�no v jin�m člensk�m st�tě Unie, neboť každ� člensk� st�t EU je v�z�n standardem ochrany lidsk�ch pr�v, kter� je ekvivalentn� standardu vyžadovan�mu v Česk� republice, přičemž pr�vn� ř�dy všech člensk�ch st�tů jsou postaveny na hodnot�ch, k nimž se n�š st�t přihl�sil teprve po roce 1989. Česk� Listina z�kladn�ch pr�v a svobod totiž rovněž vych�z� z Evropsk� �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a svobod.

87. R�mcov� rozhodnut�, s ohledem na již zm�něn� princip vz�jemn� důvěry mezi člensk�mi st�ty EU ve fungov�n� jejich trestn� justice, vych�z� z toho, že prov�děn� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu lze pozastavit pouze v př�padě z�važn�ho a trvaj�c�ho porušov�n� z�sad stanoven�ch v čl. 6 odst. 1 Smlouvy o EU (ochrana lidsk�ch pr�v) někter�m člensk�m st�tem, přičemž toto porušov�n� mus� b�t form�lně Radou zjištěno ve shodě s čl. 7 Smlouvy o EU (odstavec des�t� preambule).

88. Za jistou pojistku, zaručuj�c� ochranu česk�ho občana na �stavněpr�vn� �rovni, lze považovat ustanoven� � 377 tr. ř�du, podle něhož ž�dosti org�nu ciz�ho st�tu nelze vyhovět, jestliže by jej�m vyř�zen�m byla porušena �stava Česk� republiky nebo takov� ustanoven� pr�vn�ho ř�du Česk� republiky, na kter�m je třeba bez v�hrady trvat, anebo jestliže by vyř�zen�m ž�dosti byl poškozen jin� v�znamn� chr�něn� z�jem Česk� republiky. Tento princip, obsažen� v hlavě dvac�t� p�t� odd�lu prv�m tr. ř�du (označen�m jako obecn� ustanoven�), se tedy vztahuje jak na klasick� ř�zen� vyd�vac� podle odd�lu druh�ho, tak na ř�zen� o před�n� osoby mezi člensk�mi st�ty EU na z�kladě evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu podle odd�lu třet�ho t�že hlavy. O v�znamu toho ustanoven� se st�le vede odborn� diskuze (srov. Zem�nek J., Evropskopr�vn� meze přezkumu �stavnosti transpozice r�mcov�ho rozhodnut� o eurozatykači, Pr�vn� rozhledy č. 3/2006).

89. I když je toto ustanoven� trestn�ho ř�du uvozeno margin�ln� rubrikou "ochrana z�jmů st�tu", lze zejm�na z textu jeho prvn� věty dovodit, že se bude jednat zejm�na o z�jem st�tu na tom, aby nedošlo k porušen� z�kladn�ch pr�v česk�ch občanů, zakotven�ch v �stavn�m poř�dku Česk� republiky, jehož ned�lnou souč�st� je i Listina z�kladn�ch pr�v a svobod (... jestliže by jej�m vyř�zen�m byla porušena �stava Česk� republiky nebo takov� ustanoven� pr�vn�ho ř�du Česk� republiky, na kter�m je třeba bez v�hrady trvat...).

90. Osobě, kter� m� b�t před�na do jin�ho st�tu EU, je zachov�no pr�vo podat proti př�slušn�m opatřen�m org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� st�žnost, kter� m� odkladn� �činek (� 411 odst. 5 tr. ř�du), a eventu�lně t�ž �stavn� st�žnost, přičemž po dobu, během n�ž �stavn� soud rozhoduje, lhůty k před�n� osoby neběž� (� 415 odst. 3 tr. ř�du). Těmito ustanoven�mi je zachov�na ochrana občana, př�padně i jin� osoby, kter� m� b�t před�na k trestn�mu ř�zen�, a současně je zachov�na podm�nka, že v důsledku před�n� vyž�dan� osoby nebude v individu�ln�m př�padě dotčen �stavn� poř�dek Česk� republiky.

91. Tyto z�sady jsou konformn� s R�mcov�m rozhodnut�m, podle něhož nic v něm nelze vykl�dat tak, že zakazuje odm�tnout před�n� osoby, na kterou byl vyd�n evropsk� zat�kac� rozkaz, existuj�-li na z�kladě objektivn�ch skutečnost� důvody domn�vat se, že uveden� zat�kac� rozkaz byl vyd�n za �čelem st�h�n� nebo potrest�n� t�to osoby na z�kladě jej�ho pohlav�, rasy, n�boženstv�, etnick�ho původu, st�tn� př�slušnosti, jazyka, politick�ho přesvědčen� nebo sexu�ln� orientace, nebo že by postaven� t�to osoby mohlo b�t pro někter� z těchto důvodů zhoršeno. R�mcov� rozhodnut� nebr�n� člensk�mu st�tu v tom, aby uplatňoval sv� �stavn� z�sady, t�kaj�c� se pr�va na spravedliv� proces, svobody sdružov�n�, svobody tisku a svobody projevu v jin�ch sdělovac�ch prostředc�ch. R�mcov� rozhodnut� rovněž v�slovně deklaruje, že nikdo by neměl b�t odsunut, vyhoštěn ani vyd�n do st�tu, ve kter�m existuje v�žn� nebezpeč�, že by mohl b�t vystaven trestu smrti, mučen� nebo jin�mu nelidsk�mu nebo ponižuj�c�mu zach�zen� nebo trestu.

92. Důvodem pro zam�tnut� ž�dosti o před�n� vyž�dan� osoby je mj. situace, kdy na trestn� čin, pro kter� je evropsk� zat�kac� rozkaz vyd�n, se vztahuje amnestie, kter� byla udělena v Česk� republice, anebo trestn� st�h�n� či v�kon trestu jsou v Česk� republice promlčeny, jestliže st�h�n� tohoto trestn�ho činu spad� do působnosti trestněpr�vn�ch předpisů Česk� republiky [� 411 odst. 6 p�sm. b) tr. ř�du].

93. Zachov�na je rovněž z�sada ne bis in idem. Podle � 411 odst. 6 p�sm. c) tr. ř�du bude ž�dost o před�n� zam�tnuta, pokud vyž�dan� osoba byla v Česk� republice nebo ciz�m st�tě za tent�ž skutek již pravomocn�m rozhodnut�m odsouzena a trest byl již vykon�n nebo je pr�vě vykon�v�n nebo ho již nelze vykonat anebo trestn� ř�zen� bylo v Česk� republice nebo jin�m člensk�m st�tě pravomocn�m rozhodnut�m skončeno, nebyla-li takov� rozhodnut� v předepsan�m ř�zen� zrušena.

94. V neposledn� řadě je nutno zdůraznit, že trestn� ř�zen� prob�haj�c� proti vyž�dan� osobě na �zem� Česk� republiky m� přednost před před�n�m vyž�dan� osoby podle evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu [podle � 411 odst. 6 p�sm. d) tr. ř�du soud zam�tne před�n� vyž�dan� osoby tehdy, jestliže vyž�dan� osoba je v Česk� republice trestně st�h�na za stejn� čin, pro kter� byl evropsk� zat�kac� rozkaz vyd�n].

95. Nen� proto opodstatněn� tvrzen�, že by vnitrost�tn� �pravou evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu byl narušen vztah mezi občanem a st�tem. Občan předan� k trestn�mu ř�zen� do člensk�ho st�tu EU zůst�v� i v době trv�n� trestn�ho ř�zen� pod ochranou česk�ho st�tu. Evropsk� zat�kac� rozkaz umožňuje toliko časově omezen� před�n� občana pro jeho st�h�n� v člensk�m st�tě Unie pro konkr�tně vymezen� skutek, přičemž po skončen� tohoto trestn�ho ř�zen� mu nic nebr�n� vr�tit se zpět (eventu�lně k v�konu trestu na �zem� Česk� republiky). Trestn� ř�d specifikuje důvody, za kter�ch k před�n� osoby do jin�ho člensk�ho Unie nedojde (zejm. � 411). Občan m� pr�vo br�nit se proti opatřen�m org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� opravn�mi prostředky, kter� maj� odkladn� �činek (viz � 411 odst. 5 tr. ř�du), nevyj�maje ani př�padnou �stavn� st�žnost. V př�padě, kdy by před�n�m občana došlo k porušen� �stavn�ho poř�dku, k před�n� občana nedojde.

96. Při těchto z�věrech je nutno vz�t na zřetel nejen ochranu pr�v osob podezřel�ch ze sp�ch�n� trestn�ho činu, ale t�ž z�jmy obět� trestn�ch činů. K ochraně pr�v obět� a poškozen�ch se obecně jev� jako praktičtějš� a spravedlivějš�, aby trestn� ř�zen� prob�halo ve st�tě, v němž došlo ke sp�ch�n� trestn�ho činu (srov. podm�nky pro řešen� př�padu souběhu v�ce evropsk�ch zat�kac�ch rozkazů v � 419 tr. ř�du a čl. 16 R�mcov�ho rozhodnut�, kde jednou ze z�kladn�ch podm�nek je zv�žen� ot�zky m�sta trestn�ho činu). Protože realizace evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu při před�v�n� vlastn�ch občanů je podm�něna vz�jemnost� (� 403 odst. 2 tr. ř�du), navrhovateli napaden� �prava chr�n� pr�va osob, kter� se považuj� za osoby poškozen� podle česk�ho trestn�ho ř�du. Obecně je možno ř�ci, že ve st�tě, kde k trestn�mu činu došlo, bude, s ohledem na důkazn� materi�l v tomto st�tě se nach�zej�c�, trestn� ř�zen� rychlejš�, efektivnějš� a současně i věrohodnějš� a spravedlivějš� jak pro obžalovan�ho, tak pro př�padnou oběť trestn�ho činu.

IX.

Soulad napaden�ch ustanoven� s dalš�mi ustanoven�mi Listiny

97. �stavn� soud zvažoval soulad napaden�ch ustanoven�, zejm�na � 412 odst. 1 a 2 tr. ř�du, i s čl�nkem 39 Listiny, podle něhož jen z�kon stanov�, kter� jedn�n� je trestn�m činem a jak� trest, jakož i jin� �jmy na pr�vech nebo majetku, lze za jeho sp�ch�n� uložit. Ustanoven� � 412 tr. ř�du implementuje �pravu čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut� a prolamuje z�sadu, podle n�ž se osoby nevyd�vaj� k trestn�mu st�h�n� do zahranič�, pokud nejde o podezřen� ze sp�ch�n� činu, kter� je trestn� jak podle pr�va vyžaduj�c�ho st�tu, tak i ve st�tě před�vaj�c�m. Podle � 412 odst.1 tr. ř�du v př�padě, kdy je před�n� požadov�no pro trestn� činy, za kter� je možno ve vyžaduj�c�m st�tě uložit trest odnět� svobody s horn� hranic� trestn� sazby nejm�ně tři roky nebo nař�dit ochrann� opatřen� spojen� s omezen�m svobody v d�lce nejm�ně tři roky a kter� spoč�vaj� v jedn�n�, kter� org�n vyžaduj�c�ho st�tu označ� v evropsk�m zat�kac�m rozkazu jako jedno nebo v�ce z jedn�n� uveden�ch v odstavci 2, soud nezjišťuje, zda jde o čin trestn� podle pr�va Česk� republiky. Ustanoven� � 412 odst. 2 tr. ř�du pak vyjmenov�v� trestn� činy, u nichž soud v souvislosti s před�vac�m ř�zen�m nezjišťuje jejich trestnost podle pr�va Česk� republiky.

98. Na prvn� pohled by se zd�lo, že argument spoč�vaj�c� v tom, že � 412 je v rozporu s čl�nkem 39 Listiny, může b�t odm�tnut jako z principu vyloučen�. Předevš�m je nutno poznamenat, že čl. 1 odst. 3 R�mcov�ho rozhodnut� stanov�, že "t�mto r�mcov�m rozhodnut�m nen� dotčena povinnost ct�t z�kladn� pr�va a obecn� pr�vn� z�sady, zakotven� v čl. 6 smlouvy o EU". Tud�ž R�mcov� rozhodnut� nemůže b�t interpretov�no tak, že by po člensk�m st�tu vyžadovalo učinit něco, co by znamenalo porušen� z�kladn�ch pr�v, tedy včetně principu legality, zakotven�ho v čl. 39 Listiny.

99. Všeobecně uzn�van� princip legality, obsažen� v čl. 39 Listiny, znamen� předevš�m požadavek, že st�t může uložit určit� osobě trest pouze na z�kladě ř�dn� informace obsažen� v jeho vlastn�m pr�vu, podle kter�ho je určit� chov�n� t�mto st�tem zak�z�no. T�mto způsobem st�t d�v� všem subjektům možnost předv�dat n�sledky jejich jedn�n� (obecn� požadavek předv�datelnosti). Tento požadavek m� dva aspekty. Prvn�m je, že pr�vo st�tu mus� jasně a přesně definovat jedn�n�, kter� je zak�zan� (srozumitelnost normy). Podle druh�ho mus� existovat spojen� mezi chov�n�m obviněn�ho subjektu a �zem�m nebo veřejn�m z�jmem st�tu, hodlaj�c�ho trestat (nexus, tj. spojitost s trestn� jurisdikc� dan�ho st�tu) tak, aby bylo umožněno dan�mu subjektu si uvědomit, že jeho chov�n� vyvol� n�sledky, předv�dan� z�kony dan�ho st�tu.

100. Viděno z t�to perspektivy, argument proti � 412 tr. ř�du, vzat� doslovně, by znamenal, že Česk� republika selhala v požadavku na respektov�n� principu předv�datelnosti trestn�ho pr�va. Ale tento argument přehl�ž� skutečnost, že čl. 39 Listiny obecně omezuje Českou republiku v jej� vlastn� trestn� jurisdikci. Neupravuje totiž ani extradici, ani před�n� osoby. V situaci, kde česk� pr�vo d�v� Česk� republice zmocněn� k extradici či před�n� osoby, nach�zej�c� se v jej� jurisdikci, Česk� republika neaplikuje svou trestn� jurisdikci proti obviněn�mu, takže by se zd�lo, že čl. 39 Listiny se neuplatn�. Nakonec � 412 tr. ř�du nedefinuje trestn� činy a aby toto ustanoven� mohlo b�t uplatněno, mus� b�t tyto trestn� činy přesně definov�ny v z�koně st�tu požaduj�c�ho vyd�n� či před�n� osoby. Ustanoven� čl. 39 Listiny se, podle sv�ho zněn�, aplikuje vyloženě tam, kde Česk� republika si sama přeje danou osobu trestně st�hat. V takov�m př�padě bezpodm�nečně plat�, že čl. 39 Listiny vyžaduje, aby takov� trestn� st�h�n� prob�halo jen pro trestn� čin přesně definovan� v jej�m trestn�m z�koně. Ze shora uveden�ch důvodů přijet�m ustanoven� � 412 tr. ř�du Česk� republika neporušila princip legality, zakotven� v čl. 39 Listiny.

101. �stavn� soud se proto neztotožňuje s argumentac� navrhovatelů, kteř� tvrd�, že � 412 odst. 2 tr. ř�du je v rozporu s čl. 39 Listiny, protože tato �prava nijak nedefinuje trestn� činy, nevyžaduj�c� oboustrannou trestnost. Pokud by se jednalo o hmotněpr�vn� předpis zakotvuj�c� trestnost jedn�n� způsobem, jak�m to čin� � 412 odst. 2 tr. ř�du, tedy jen jeho pojmenov�n�m bez jak�koliv z�konn� definice, došlo by jistě k rozporu s čl. 39 Listiny. �stavn� soud ovšem vych�z� ze skutečnosti, že � 412 odst. 2 tr. ř�du nen� ustanoven�m hmotněpr�vn�m, ale procesněpr�vn�m. Před�n� podle evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu ještě nen� uložen�m trestu ve smyslu čl. 39 a čl. 40 Listiny.

102. Osoby podezřel� ze sp�ch�n� trestn�ho činu a předan� podle evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu nebudou st�h�ny pro trestnou činnost podle � 412 odst. 2 tr. ř�du, ale trestn� ř�zen� bude vedeno pro trestn� činy vymezen� v hmotn�m pr�vu vyžaduj�c�ho st�tu EU. Z�konn� v�počet trestn�ch činů v � 412 odst. 2 tr. ř�du (čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut�) slouž� toliko k procesn�mu postupu soudu. Česk� soud totiž v př�padě, že org�n vyžaduj�c�ho st�tu označ� v evropsk�m zat�kac�m rozkazu chov�n� před�van� osoby jako jedno z jedn�n� uveden�ch v � 412 odst. 2 tr. ř�du, resp. čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut�, nezjišťuje trestnost takov�ho činu podle pr�va Česk� republiky. Přijet� � 412 tr. ř�du tedy nem� za n�sledek, že by se trestn� pr�vo všech člensk�ch zem� EU stalo aplikovateln�m na �zem� Česk� republiky. Znamen� toliko, že Česk� republika napom�h� ostatn�m člensk�m st�tům EU při prosazov�n� jejich trestn�ho pr�va. Na osoby v Česk� republice (občany, osoby s trval�m pobytem a ostatn� osoby běžně se na jej�m �zem� nach�zej�c�) tedy ustanoven� � 412 tr. ř�du neklade povinnost zn�t trestn� pr�vo všech zem� EU.

103. V�čet trestn�ch činů v � 412 odst. 2 tr. ř�du, resp. čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut� nav�c obecně odpov�d� jedn�n�m, kter� jsou trestn� i podle česk�ho pr�va, byť tomu nemus� přesně odpov�dat n�zev př�slušn�ho trestn�ho činu. V�čet trestn�ch činů, kter� nevyžaduj� oboustrannou trestnost, nen� d�n proto, že by se předpokl�dalo, že někter� z těchto jedn�n� nen� trestn�m činem v kter�mkoli z člensk�ch st�tů, n�brž pr�vě naopak, že jde o jedn�n�, kter�, s ohledem na sd�len� hodnoty, jsou trestn� ve všech člensk�ch zem�ch EU. Důvodem tohoto v�čtu je usp�šen� vyř�zen� evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu, protože odpadne procedura zjišťov�n� trestnosti takov�ho činu podle česk�ho pr�va. Nav�c, přijet�m tohoto R�mcov�ho rozhodnut� každ� člensk� st�t EU vyj�dřil svůj souhlas s t�m, že všechna trestn� jedn�n� spadaj�c� do takto obecně definovan�ch kategori� budou tak� trestně st�h�na.

104. Skutečnost, že � 412 tr. ř�du neposkytuje pr�vn� z�klad pro trestn� st�h�n� v Česk� republice, ještě nevyčerp�v� ot�zku, zda byl či nebyl porušen čl. 39 Listiny. Jako ustanoven� t�kaj�c� se spolupr�ce v trestn�ch věcech mezi nez�visl�mi st�ty tato ot�zka nemůže b�t naz�r�na pouze z perspektivy Česk� republiky. Je třeba m�t tak� na paměti, že osoby, na kter� se vztahuje jurisdikce Česk� republiky, mohou b�t tak� podrobeny trestn� jurisdikci jin�ch st�tů. To může nastat v př�padě, kdy k jejich jedn�n� došlo č�stečně v Česk� republice, č�stečně v jin�m st�tě, nebo jejich chov�n� v Česk� republice vyvolalo n�sledky v jin�m st�tě. Tato pr�vn� �prava mus� tedy b�t viděna š�řeji, jelikož se t�k� mezist�tn�ch souvislost�, a mus� se pamatovat na skutečnost, že v takov�chto př�padech se budou uplatňovat pr�vn� syst�my jin� než dom�c�, česk�. Tento aspekt přin�š� dalš� dimenzi ochrany poskytovan� čl. 39 Listiny.

105. Touto dalš� dimenz� čl. 39 Listiny je skutečnost, že zabraňuje Česk� republice participovat či př�mo napom�hat jin�mu st�tu, kter� nerespektuje princip legality, při realizaci trestn�ho postihu. K tomu by došlo za situace, kdy by Česk� republika sama netrestala a předala by obviněn�ho do st�tu, kter� nerespektuje princip legality. Nutno vz�t v potaz tak� v�znam rozhodnut� Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va podle čl. 3 �mluvy (př�pad Soering v. Velk� Brit�nie), kter� zakazuje člensk�m st�tům Rady Evropy vyd�n� osoby do st�tu, kter� nen� v�z�n z�kazem krut�ho či sv�voln�ho zach�zen� a kter� ned�v� z�ruky, že tento z�kaz neporuš�.

106. Ve světle �vah o dalš�ch, shora uveden�ch, aspektech principu legality, �stavn� soud může posoudit, zda opuštěn� požadavku oboustrann� trestnosti znamen� porušen� čl. 39 Listiny. Požadavek oboustrann� trestnosti je typickou pojistkou proti st�tům maj�c�m smluvn� povinnost vydat někoho k potrest�n� za jedn�n�, kter� samo o sobě ned�v� k trestn�mu postihu důvod. Byla to z�ruka proti z�vazku spolupracovat či tolerovat jedn�n� přij�maj�c�ho st�tu, kter� nerespektoval principy legality, z�kazu krut�ho, sv�voln�ho nebo nespravedliv�ho zach�zen� či trest�n�. Z�kladn� ideou je, že pokud oba dotčen� st�ty shledaj� určit� typ jedn�n� hodn�m potrest�n�, pak vyd�vaj�c� st�t může jen těžko tvrdit, že trest za takov�to jedn�n� by byl krut�, sv�voln� nebo v rozporu s principem legality.

107. Opuštěn�m principu oboustrann� trestnosti ve vztahu k člensk�m st�tům EU tedy Česk� republika nijak neporuš� princip legality. Obecně řečeno, požadavek oboustrann� trestnosti může b�t, jako pojistka, opuštěn ve vztahu mezi člensk�mi st�ty EU, kter� maj� dostatečnou �roveň vz�jemn�ho sbl�žen� hodnot a vz�jemn� důvěry, jedn� se o demokratick� režimy dodržuj�c� principy "rule of law" a jsou v�z�ny povinnost� tento princip dodržovat. Je to přesně ta situace, kdy �roveň sbližov�n� mezi 25 člensk�mi st�ty EU dos�hla takov� m�ry vz�jemn� důvěry, že už nec�t� potřebu lpět na principu oboustrann� trestnosti.

108. Po z�věru, že princip legality podle čl. 39 Listiny nevyžaduje trvat na z�sadě oboustrann� trestnosti jako na nezbytn� souč�sti před�vac�ho procesu, obr�til �stavn� soud svou pozornost na posouzen� ot�zky, zda před�n� osoby podle R�mcov�ho rozhodnut� neodporuje čl. 39 Listiny. Je samozřejm�, že tento čl�nek by zak�zal Česk� republice předat osobu za �čelem trestn�ho st�h�n� do st�tu, kter� by ve sv�m pr�vu neměl jasně definov�no, že chov�n�, kter�ho se obviněn� dopustil, je v tomto st�tě trestn�. Ale v R�mcov�m rozhodnut� nen� nic, co by Česk� republice ukl�dalo, aby takto postupovala. Nav�c, i kdyby by bylo toto chov�n� ve st�tě, kter� hodl� uplatnit vůči osobě svou trestn� pravomoc, přesně definov�no, princip legality st�le ještě vyžaduje nexus (viz v�klad shora) mezi tvrzen�m chov�n�m a st�tem hodlaj�c�m trestně st�hat.

109. Mezin�rodn� pr�vo uzn�v� několik legitimn�ch hledisek umožňuj�c�ch st�tu uplatňovat svou trestn� jurisdikci. Těmito obecně uzn�van�mi hledisky jsou princip nacionality, ochrany, univerzality a teritoriality. Kromě několika drobn�ch v�jimek, kter�mi nen� nutn� se zab�vat, prvn� tři principy nepředstavuj� ž�dn� z�važn� probl�m ve vztahu k požadavku nexu. Z hlediska požadavku nexu se tedy nic neměn� na předchoz�m stavu, kdy občan� Česk� republiky a dalš� osoby v jej� pravomoci byli a jsou odpovědni, podle pr�vn�ho ř�du dan�ho st�tu, za ty trestn� činy, kter� sp�chaj� v zahranič�. Na všechny osoby dopadala a dopad� z�sada teritoriality, zakl�daj�c� působnost trestn�ho pr�va hmotn�ho na �zem� ciz�ch st�tů (včetně st�tů EU), pokud se na �zem� těchto st�tů dopust� trestn� činnosti. �vahy navrhovatelů o nutnosti vnitrost�tn�ho publikov�n� trestn�ho z�konod�rstv� všech dalš�ch 24 člensk�ch st�tů EU nejsou proto nam�stě. Princip teritoriality, ačkoli celkem obecně přij�m�n, přin�š� někter� aplikačn� probl�my. Např�klad je obecně uzn�v�no, že st�t může uplatnit svou trestn� pravomoc pro chov�n� realizovan� na jeho �zem�, což už postačuje pro uzn�n� nexu. Nicm�ně princip teritoriality tak� zahrnuje uplatněn� pravomoci st�tu na jedn�n�, ke kter�mu sice došlo mimo jeho �zem�, ale n�sledky zas�hly jeho �zem�.

110. �stavn� soud vych�z� z toho, že před�n� česk�ho občana nebo jin� osoby opr�vněně se zdržuj�c� na �zem� Česk� republiky za �čelem jeho trestn�ho st�h�n� do jin�ho člensk�ho st�tu EU bude pravidelně připadat v �vahu pouze tehdy, pokud k jedn�n� znamenaj�c�mu sp�ch�n� trestn�ho činu došlo nikoli v Česk� republice, ale v jin�m člensk�m st�tě Unie. Pokud dojde ke sp�ch�n� trestn�ho činu d�lem v zahranič�, d�lem v Česk� republice, bude připadat v �vahu trestn� st�h�n� v Česk� republice. T�m vznikne přek�žka pro před�n� dan� osoby k trestn�mu ř�zen� do zahranič� [srov. � 411 odst. 6 p�sm. d) tr. ř�du], pokud nebude, s ohledem na povahu dan�ho jedn�n�, �čelnějš� st�h�n� v jin�m člensk�m st�tě EU, např. proto, že v tomto st�tě je rozhoduj�c� důkazn� materi�l, skutek se odehr�l přev�žně v tomto st�tě apod.

111. Podle čl. 4 odst. 7 R�mcov�ho rozhodnut� může vykon�vaj�c� justičn� org�n odm�tnout v�kon evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu tehdy, pokud jde o trestn� čin, kter� byl sp�ch�n zcela nebo zč�sti na �zem� vykon�vaj�c�ho člensk�ho st�tu nebo na m�stě, kter� se za toto �zem� považuje. Toto ustanoven�, kter� poskytuje dom�c�mu justičn�mu org�nu možnost uv�žen�, zda v�kon evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu odm�tnout, chr�n� hodnotu pr�vn� jistoty, kter� je t�ž hodnotou pr�va evropsk�ho a jej�ž dodržov�n� na evropsk� �rovni je předpokladem toho, že česk� �stavn� poř�dek umožn� aplikaci evropsk�ho pr�va v dom�c�m pr�vn�m ř�du (v tomto př�padě implementaci a aplikaci R�mcov�ho rozhodnut�). Čl�nek 4 odst. 7 R�mcov�ho rozhodnut� sice nebyl v�slovně v česk�m pr�vn�m ř�du implementov�n, ale v souladu s principem �stavně konformn� interpretace mus� česk� justičn� org�n vz�t na zřetel důvěru česk�ch st�tn�ch občanů v to, že jejich jedn�n� na �zem� Česk� republiky je regulov�no česk�m trestn�m pr�vem. Zdržuje-li se totiž česk� občan na �zem� Česk� republiky, aplikuje se na jeho jedn�n� dom�c� pr�vo, z čehož plyne tak� �stavně chr�něn� důvěra t�to osoby v to, že jej�mu pr�vn�mu jedn�n� se přikl�daj� pr�vn� n�sledky stanoven� česk�m pr�vem. Obecn� hodnota pr�vn� jistoty nach�z� v oblasti �stavněpr�vn� sv� vyj�dřen� v z�sadě formulovan� v čl. 39 Listiny a v rovině pod�stavn�ho pr�va je vyj�dřena v obecn�m principu ustanoven� � 377 tr. ř�du, kter� se uplatn� subsidi�rně vůči � 411 odst. 6 p�sm. d) tr. ř�du, tedy bude aplikov�no pouze tehdy, pokud o stejn�m činu doposud neprob�h� trestn� st�h�n� v Česk� republice.

112. Podle � 377 tr. ř�du, interpretovan�ho ve smyslu čl. 4 odst. 7 R�mcov�ho rozhodnut�, tedy nebude česk� občan před�n do jin�ho člensk�ho st�tu EU pro podezřen� ze sp�ch�n� trestn�ho činu, kter� měl b�t sp�ch�n na �zem� Česk� republiky, kromě př�padů, kdy, s ohledem na zvl�štn� okolnosti sp�ch�n� trestn�ho činu, je třeba d�t přednost proveden� trestn�ho st�h�n� v dožaduj�c�m st�tě, např�klad z důvodů n�ležit�ho zjištěn� skutkov�ho stavu jedn�n�, kter� se z větš� č�sti odehr�lo v zahranič�, a st�h�n� v dan�m člensk�m st�tu Unie je v dan�m př�padě vhodnějš� než st�h�n� t�to osoby na �zem� Česk� republiky. Uv�žen� soudu, kter� může, ale nemus�, odm�tnout v�kon evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu, je zde nam�stě, neboť v řadě př�padů bude vhodn�, aby byla osoba podezřel� ze sp�ch�n� trestn�ho činu před�na, byť k jej� aktivitě došlo na �zem� Česk� republiky (např. organiz�tor trestn�ho činu, k jehož realizaci ovšem došlo v jin�m člensk�m st�tě Unie). Bližš� konkretizaci tohoto ustanoven� ovšem provede až rozhodovac� praxe a v t�to f�zi nen� na �stavn�m soudu, aby tuto praxi předj�mal.

113. �stavn� soud zdůrazňuje, že česk� �stavn� poř�dek nechr�n� pouze důvěru česk�ch st�tn�ch občanů v česk� pr�vo, ale chr�n� obdobně t�ž důvěru a pr�vn� jistotu i jin�ch osob, opr�vněně se zdržuj�c�ch na �zem� Česk� republiky (např. osoby ciz� st�tn� př�slušnosti s trval�m pobytem na �zem� Česk� republiky).

114. Specifickou kategorii, spadaj�c� pod z�sadu teritoriality, představuj� trestn� činy distančn�, p�chan� zejm�na prostřednictv�m v�početn� techniky, kter� teoreticky připouštěj�, že důsledky jedn�n�, k němuž dojde v Česk� republice, mohou v jin�m člensk�m st�tě EU naplnit skutkovou podstatu trestn�ho činu. �stavn� soud připoušt�, že by, za zcela v�jimečn�ch okolnost�, mohla b�t aplikace evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, zejm�na v př�padě, že by distančn� delikt byl trestn�m činem podle pr�va dožaduj�c�ho st�tu, nebyl by však trestn�m činem podle česk�ho trestn�ho pr�va, eventu�lně by dokonce pož�val v Česk� republice �stavn� ochrany (např. v r�mci �stavn� ochrany svobody slova). V tomto smyslu jsou n�mitky navrhovatelů opodstatněn�. V takov�mto, byť nepravděpodobn�m př�padě, by nastoupila aplikace � 377 tr. ř�du, obsahuj�c� mechanismus, jak předej�t ne�stavn�m důsledkům evropsk�ho zat�kac�ho rozkazu, ve smyslu shora uveden�m.

115. I když tedy mohou b�t napaden� ustanoven� tr. ř�du aplikov�na proti�stavně, nen� takov�to hypotetick� a nepravděpodobn� situace důvodem pro jejich zrušen�. �stavn� soud již mnohokr�te ve sv� judikatuře uvedl, že "teoreticky lze samozřejmě každ� ustanoven� pr�vn�ho předpisu aplikovat nespr�vně, tedy v rozporu s �stavn�mi předpisy, což samo o sobě nemůže b�t důvodem pro zrušen� takto eventu�lně nespr�vně aplikovateln�ho předpisu." (n�lez sp. zn. Pl. �S 8/98, Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 12, n�lez č. 141; vyhl�šen pod č. 300/1998 Sb.). Jin�mi slovy, je-li pr�vn� předpis způsobil� m�t v�cero v�kladů, přičemž jen někter� z nich je proti�stavn�, je nutn� zvolit v�klad �stavně konformn� (n�lez sp. zn. Pl. �S 48/95, Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu, svazek 5, n�lez č. 21; vyhl�šen pod č. 121/1996 Sb.). �čelem ř�zen� o obecn� kontrole norem však nen� řešit všechny jednotliv� hypotetick� situace, kter� doposud nenastaly, byť snad někdy nastat mohou. Pokud by takto �stavn� soud postupoval, překročil by svou funkci, kter� mu n�lež� v r�mci obecn� kontroly norem, a nahrazoval by ochranu z�kladn�ch pr�v, kterou z povahy věc� mus� poskytovat t�ž obecn� a spr�vn� soudy.

116. Pokud jde o soulad napaden�ch ustanoven� s čl. 8 Listiny, tj. s pr�vem na osobn� svobodu, z�kladn� pr�va zakotven� v tomto čl�nku jsou zajištěna v postupu justičn�ch org�nů předepsan�m podle � 409 a n�sl. trestn�ho ř�du.

117. �stavn� soud z�věrem podot�k�, že Rada EU může, po konzultaci s Evropsk�m parlamentem, rozš�řit seznam trestn�ch činů uveden�ch v čl. 2 odst. 2 R�mcov�ho rozhodnut�, u nichž se nevyžaduje z�sada dvoj� trestnosti, o dalš� druhy trestn� činnosti (čl. 2 odst. 3 R�mcov�ho rozhodnut�). Může tak učinit pouze jednomysln�m rozhodnut�m, tedy pouze se souhlasem z�stupce Česk� republiky, kter� bude, při sv�m eventu�ln�m souhlasu s rozš�řen�m seznamu těchto trestn�ch činů, přihl�žet t�ž k požadavkům česk�ho �stavn�ho poř�dku. Současně pochopitelně nebude vyloučen opětovn� přezkum novelizovan�ch česk�ch trestn�ch předpisů �stavn�m soudem.

118. S ohledem na všechny shora uveden� pr�vn� z�věry �stavn� soud n�vrh zam�tl.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vlasta Formánková a Eliška Wagnerová.